Druhé bydlení (chataření a chalupaření) z bloku Venkovský cestovní ruch přednáška Stručná definice •Druhé bydlení definujeme v souladu se zahraničními autory nikoliv pouze jako souhrn objektů individuálních vlastníků či uživatelů, kteří tyto objekty využívají převážně k rekreačním účelům, ale též jako komplex jevů a procesů s nimi spojených. Jedná se o rozsáhlý soubor faktů spjatých s chatami a chatařením, chalupami a chalupařením a podobnými aktivitami (např. zahrádkaření a zahradní chatky). Druhé bydlení je specifickou formou/typem cestovního ruchu. Je úzce spjato s využíváním volného času obyvatel a specifickým životním stylem. Ve výzkumu je též často nazíráno z pohledu vlivu na sídelní strukturu i jako na součást kulturní krajiny. • Druhé bydlení jako specifický typ cestovníhoruchu •Druhé bydlení je zpravidla považováno za součást venkovského, krátkodobého, domácího, individuálního cestovního ruchu (Jackson 1986, Gardavský 1986, Fialová 2000, Timothy 2004, Vystoupil, Šauer 2011). K lokalitám druhého bydlení je možné přistupovat jako k destinaci cestovního ruchu, která má svůj vlastní vývoj. V praxi (pro charakterizování dosavadního vývoje a především predikci budoucího) bývá využíván tzv. životní cyklus destinace (Butler 2006, Pásková 2008), kdy jsou popsány fáze vývoje: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace, poststagnace (omlazení, adaptace, stabilizace, pokles, úpadek). Životní cyklus destinace Zdroj: [1] – kompilace z Butler (1980), Noronha (1979), Plog (1973) Plogova segmentace Vývoj druhého bydlení •První objekty, které je možno považovat za druhé bydlení v nejširším slova smyslu, se objevily již ve starověku ve formě soukromých lázeňských objektů. Až do 19. století je možno považovat vlastnictví rekreačních objektů za privilegium nejmovitějších osob - vladařů, církve, šlechty, nejbohatších měšťanů. •Hlavní impuls k prvnímu období vývoje vlastního druhého bydlení dala však až průmyslová revoluce a rychlé tempo urbanizace, které s sebou přineslo následující zásadní rozvojové faktory: Zásadní faktory První světová válka se stala mezníkem pro příchod druhého období vývoje, jehož hlavními faktory v meziválečném období byly: Vývoj druhého bydlení v České republice •Rozvoj „druhého bydlení“ , resp. chatové rekreace je v celém světě v jádře poválečný jev. Přestože počátky chatové rekreace u nás spadají už do 20. a 30. let (trampské osady v zázemí Prahy, pronájmy „letních bytů“), můžeme o skutečném vývoji a rozvoji této specifické rekreační formy hovořit až po roce 1945. V první etapě vývoje u nás, do roku 1945, lze odhadovat počet individuálních rekreačních objektů u nás asi na 12 – 16 tis. Z tohoto počtu vlastnilo obyvatelstvo Prahy asi 60 % objektů, Brna 8 %, Plzně 6 % a Ostravy kolem 2 % . Těmto vlastnickým poměrům odpovídalo i prostorové rozložení rekreačních objektů. V příměstském rekreačním zázemí Prahy (okresy Praha-východ, Praha-západ, část okresu Beroun) se nacházela téměř polovina všech soukromých chat. Hlavními lokalizačními faktory ovlivňujícími výstavbu chat byla přírodní atraktivita území (zejm. voda – tzv. „zlatý kříž“ – jehož ramena tvoří řeky Vltava, Berounka a Sázava – viz připojené mapy) a dopravní síť (výstavba podél železničních tratí a silnic). •Padesátá léta ještě neznamenala bouřlivější rozvoj druhého bydlení. Roční přírůstek činil v tomto období jen asi 2 až 2,2 tis. objektů, největší absolutní i relativní přírůstek měla Praha (cca 35 % celkového přírůstku v ČR), dále Brno a Plzeň. V té době také začíná rozvoj chatové výstavby v zázemí dalších měst, např. Hradce Králové, Pardubic, Českých Budějovic, většiny okresních středočeských měst, Jihlavy, Prostějova, Olomouce. Objevuje se i první poválečná „vzdálenější“ krátkodobá rekreace, zejména obyvatel Prahy, Plzně a částečně Hradce Králové, Českých Budějovic a velkých severočeských měst, spojená s první vlnou zájmu o „chalupaření“, směřující do pohraničních horských oblastí Krkonoš, Jizerských, Krušných a Orlických hor. • •V 60. letech a především v jejich druhé polovině začíná období rozmachu výstavby individuálních rekreačních objektů. Na rozdíl od minulých období se centrum zájmu o výstavbu chat dostává i do moravských měst. Vznikají postupně nové oblasti a centra chatové rekreace. Patrné je zejména rekreační využití Beskyd obyvateli Ostravské průmyslové aglomerace. Vlivem rozvoje osobní automobilizace a veřejné dopravy a zavedením pětidenního pracovního týdne na konci 60. let se výrazně zvětšila cestovní mobilita obyvatelstva. Jedním z důsledků těchto procesů byly například významné změny ve využití obytného fondu v českém pohraničí (koncem 60. let bylo v ČR již téměř 25 tis. rekreačních chalup). V příměstských rekreačních zázemích větších měst docházelo postupně k významnější transformaci funkčního využití venkovských obcí (podobně i v horských obcích), totiž z obytné na obytně-rekreační až rekreační funkci (např. v roce 1971 asi 5 % obcí, v roce 1980 téměř 10 % obcí). Koncem 60. let se tempo výstavby chat a chalup zvýšilo a činilo kolem 7 tis. nových objektů ročně. • •V 70. a 80. letech zaznamenalo druhého bydlení v ČR nejbouřlivější rozvoj. Jestliže v roce 1971 bylo v ČR asi 156 tisíc objektů individuální rekreace, pak v roce 1980 již kolem 270 tis., při sčítání lidu v roce 1991 již přes 420 tis. (v tom ale i neobydlené byty z důvodu jejich rekreačního využívání). Největší přírůstky v tomto období zaznamenala naše střední a zejména velká města (města nad 20 tis. obyvatel cca 60 %, města nad 50 tis. cca 50 %, samotná Praha kolem 23 %). V regionálním srovnání zaznamenala největší přírůstky středočeská, jihočeská a západočeská města, nejnižší zase severočeská a severomoravská města. Z hlediska prostorové lokalizace jsou nejdůležitější absolutní přírůstky objektů druhého bydlení. Vezmeme-li např. přírůstky o více jak 1 000 nových rekreačních příležitostí domácností ve městech ČR v období 1971-1990, potom se nejvýznamněji rozvíjela rekreační zázemí největších 18 měst v ČR. Tyto skutečnosti a dále vývojové prognózy učiněné v roce 1981 plně potvrdily výsledky sčítání lidu v roce 1991 a 2001. Základní tendence ve výstavbě objektů individuální rekreace, resp. koncentrační tendence v období 1981 – 1991 lze shrnout následovně: •Vývoj druhého bydlení v období 1991 až do současnosti můžeme jen hrubě nastínit, neboť neexistují relevantní data o prostorové lokalizaci jeho výstavby. Porovnání můžeme pouze učinit z dat o počtu rekreačních objektů v roce 1991 a vybavenosti bytových domácností rekreačním objektem v roce 2001 (sčítání lidu). Při sčítání v roce 1991 bylo sečteno 397 tisíc rekreačních objektů, při sčítání 2001 celkem 433 tisíc bytových domácností uvedlo možnost rekreace či vlastnictví rekreačního objektu. Ve stručném zhodnocení lze konstatovat předpokládaný fakt o konci boomu druhého bydlení, a to ať již v souvislosti se změnou preferencí hodnot využívání volného času společnosti, tak i s finanční náročností této výstavby v současnosti. Prostorová organizace druhého bydlení •Analýzou vývoje druhého bydlení, tj. zejména hodnocením prostorových vztahů mezi trvalým a víkendovým bydlištěm obyvatel na jedné straně, hodnocením charakteru přírodních podmínek a socioekonomické struktury našich měst na straně druhé lze nyní formulovat následující hlavní zákonitosti jeho prostorové organizace: • •Prvním a rozhodujícím faktorem intenzity a územní organizace druhého bydlení je rozmístění systému osídlení a vliv socioekonomické struktury měst (intenzita výstavby). Rozhodující koncentrace chat se nacházejí v zázemí větších měst a měst jako takových.. Přitom existují značné regionální rozdíly v intenzitě chatové rekreace, zejména mezi českými a moravskými městy, mezi městy stabilizovanými s významnou centrální funkcí (služby, administrativní funkce, aj.) na jedné straně a městy zprůmyslňovanými v 70. a 80. letech s mladou demografickou strukturou na straně druhé, způsobené rozdílnou sociální, vzdělanostní a demografickou strukturou obyvatelstva a urbanistickým vývoje a charakterem města (regionální diferenciaci na úrovni krajů, okresů a měst dokumentují následující tabulky). • •Vzdálenost ve spojení s charakterem přírodních podmínek zázemí měst jsou dalšími rozhodujícími lokalizačními faktory územní organizace druhého bydlení. Nejintenzivněji jsou využívána okolí vodních ploch a toků, okraje lesních celků a při vzdálenější rekreaci atraktivní střediska v horských a podhorských oblastech. Rozhodující vliv přírodních faktorů se projevuje při analýze vlivu vzdálenosti druhého bydlení. Města s nepříznivými až méně příznivými přírodními podmínkami posouvají svá rekreační zázemí v průměru o 20-30 km dál než města s přírodními podmínkami příznivými. §Prostorovým odrazem vlivu uvedených faktorů je utváření rekreačních zázemí měst. Na základě jejich vývoje, velikosti a tvaru lze vyčlenit specifické typy rekreačních zázemí měst v ČR. Pro větší města s vhodnými přírodními předpoklady jsou typická kruhová, koncentrická, u měst s méně vhodnými přírodními předpoklady pak zase pásová a sektorová rekreační zázemí. • Z analýzy statistických informací a kartografické syntézy o rozložení objektů individuální rekreace lze celkem důvěryhodně nastínit prostorové vytváření příměstských rekreačních zázemí v ČR. Jejich prostorové rozložení dokumentuje kartogram/mapa „Hlavní oblasti a centra víkendové a pobytové rekreace a cestovního ruchu“. • A_OIR_UUR Prostorové rozmístění objektů druhého bydlení (1991) Typologie venkova dle potenciálu rozvoje Zdroj: Perlín, Kučerová, Kučera, 2010 Vývoj rekreačního zázemí Prahy a Brna v letech 1971 a 1991 Vývoj výstavby objektů individuální rekreace (druhého bydlení) ve vybraných okresech ČR v letech 1971 - 1991 okres Počet OIR 1971 Počet OIR 1991 Přírůstek v % okres Počet OIR 1971 Počet OIR 1991 Přírůstek v % Praha-západ 16998 22122 30 Jindř. Hradec 1455 6290 332 Praha-východ 10527 14181 35 Děčín 2550 6250 145 Benešov 5502 13052 137 Trutnov 1750 6221 255 Frýdek-Místek 6960 11155 60 Kutná Hora 2490 6185 148 Příbram 4648 9895 113 Semily 1835 6176 237 Beroun 4761 8529 79 Česká Lípa 2555 6075 138 Plzeň-sever 3969 8430 112 Jičín 956 5734 500 Chrudim 3054 7986 161 Jablonec n.N. 2684 5646 110 Č. Budějovice 2351 7742 229 Karlovy Vary 2025 5576 175 Znojmo 2073 7654 269 Mladá Boleslav 1551 5536 257 Kolín 2800 7567 170 Vsetín 1676 5353 219 Brno-město 6440 7444 16 Pelhřimov 973 5330 448 Brno-venkov 4437 7258 64 Písek 1255 5332 325 Plzeň-jih 3189 7253 127 Nymburk 1287 5243 307 Klatovy 1303 7166 450 Liberec 1369 5194 279 Žďár n. Sázavou 2320 6923 198 Český Krumlov 1389 5106 268 Rakovník 3062 6893 125 Havlíčkův Brod 1099 5102 364 Tábor 1703 6335 272 Hradec Králové 1573 4922 213 Pramen: Šetření objektů individuální rekreace v ČSR 1971, Sčítání lidu 1991, ČSÚ. obec 1971 1991 okres Brno 7252 7533 Brno-město Praha 4348 3485 Hl. m. Praha Hradec Králové 695 2340 H. Králové Plzeň 1436 1918 Plzeň-město Hradišťko 1222 1756 Praha-západ Jílové u Prahy 1448 1548 Praha-západ Cheb 402 1457 Cheb Seč 646 1419 Chrudim Černošice 1121 1352 Praha-západ Zvole 1109 1250 Praha-západ Kamenice 909 1229 Praha-východ Zdiby 936 1225 Praha-východ Ostravice 957 1224 Fr.-Místek Stříbrná Skalice 763 1212 Praha-východ Ústí nad Labem 1090 1172 Ústí n. L. Kamenný Přívoz 730 1148 Praha-západ Chyňava 863 1111 Beroun Petrov 917 1092 Praha-západ Štichovice 740 1083 Praha-západ Mnichovice 634 987 Praha-východ Káraný 722 942 Praha-východ Morávka 962 942 Fr. - Místek Doksy 333 933 Česká Lípa Nižbor 616 905 Beroun Slapy 573 902 Praha-západ Kunčice pod Ondř. 726 892 Fr. - Místek Psáry 557 848 Praha-západ Čeladná 594 847 Fr. – Místek Frymburk 247 823 Č. Krumlov Klatovy 423 821 Klatovy Stříbro 391 805 Tachov Vybavenost domácností objekty druhého bydlení (vybrané okresy ČR - 2001) Tab.: Vybavenost domácností vybraných měst ČR objekty individuální rekreace (2001) poř. Město % domácností vlastnících OIR 1. Plzeň 23,9 2. České Budějovice 22,5 3. Praha 22,4 4. Pelhřimov 22,1 5. Strakonice 19,4 6. Jihlava 19,1 7. Klatovy 18,9 8. Prachatice 18,8 9. Pardubice 18,6 10. Písek 18,5 11. Jindřichův Hradec 18,0 12. Chrudim 18,0 13. Benešov 17,8 14. Tábor 17,6 15. Hradec Králové 17,1 16. Kolín 16,7 17. Havlíčkův Brod 16,5 18. Rokycany 16,7 19. Český Krumlov 16,3 20. Třebíč 16,3 21. Kutná Hora 16,2 22. Prostějov 16,2 23. Cheb 16,2 24. Brno 16,1 25. Domažlice 16,1 26. Rakovník 15,1 27. Náchod 14,7 28. Karlovy Vary 14,6 29. Blansko 13,9 30. Louny 13,9 Srovnání ČR a vybraných evropských zemí (období 1990-2000) Podíl domácností vlastnících objekt druhého bydlení ve vybraných zemích (cca rok 2000) Faktory ovlivňující vlastnictví a rozmístění druhého bydlení Vlastnictví Demografické věk, pohlaví, vzdělání, povolání Sociologické, psychologické a kulturní životní styl, sociální status, příjem, míra „urbanizovanosti“, míra rekreačních potřeb a nároků (rekreativita), potřeba seberealizace Ekonomické a prostorové kvalita a typ trvalého bydlení, dostatek rekreačních ploch a možností v místě bydliště Politické, institucionální, legislativní politická ideologie, bytová a daňová politika aj. Subjektivní dědictví, původ, místo dřívějšího bydliště, návštěvy příbuzných Rozmístění (Poloha) Stupeň rozvoje urbanizačních procesů vylidňování venkova, aglomerační efekty, hustota zalidnění, suburbanizační a dezurbanizační procesy Kvalita prostředí přírodní rekreační potenciál, degradace krajiny Dopravní dostupnost Kvalita infrastruktury a služeb Institucionální zájmy bytová, finanční (daňová) politika, regionální politika, územní plánování Subjektivní faktory viz výše Typy druhého bydlení v Česku •Pohybujeme-li se po našem venkově , téměř na každém kroku narazíme na chaty, chalupy, různé boudy, stavební buňky, maringotky – odborně nazývané termínem objekty individuální rekreace (OIR), či druhé bydlení. Představují 20 % všech obytných budov na našem území. Pro zachycení jejich rozmístění, které není rovnoměrné, je nejvhodnější využití relativního ukazatele, který zachycuje právě jejich podíl na obytných stavbách viz následující obr. Objekty druhého bydlení mohou být přímo součástí původního venkovského osídlení, kde představují většinou kvalitně opravené a udržované chalupy, ve kterých současní majitelé buď vyrůstali a po odstěhování a úmrtí zde žijících rodičů upravili na rekreační účely, popřípadě pro tyto účely objekt zakoupili. Přímo součástí osídlení jsou i rekreační domky postavené za rekreačním účelem. Nejčastěji, a to zejména v příměstských okresech, se setkáváme s chatami. S objekty postavenými přímo za účelem rekreace, často na místech, kde by nikdy v minulosti nevzniklo trvalé osídlení, jako jsou strže, příkré svahy v údolí řek a potoků apod. • • Autoři: Jiří Vystoupil, Martin Šauer alt Chalupa – Vítkovice – Janova Hora See the source image Boučkova chalupa, Držkov, Jizerské hory See the source image Chalupa Velehrádek, Podkrkonoší Budova, kde se the country house nachází Volarská roubenka – venkovský dům • See the source image Chalupa Vichrovky, Filipovice, Jeseníky alt Chata – Krkonoše – Poniklá See the source image Roubenka v Adršpašských skalách See the source image Nechcete koupit za 180 tisíc? (2022) See the source image See the source image Nebo za 400 tisíc? Obsah obrázku strom, exteriér, budova, dům Popis byl vytvořen automaticky Rekreační chata na Brněnské přehradě See the source image Rekreační chata na Brněnské přehradě See the source image Prázdninový dům (Německo) Obrázek 1 popisuje nejžádanější lokality v České republice, odhady a ceny chat, chalup a apartmánů rok 2014 Příklady druhého bydlení ve vybraných evropských zemích • See the source image Typická chalupa ve Finsku See the source image Chalupaření v italských Dolomitech Druhé domy ve Francii •Každý desátý dům ve Francii je druhým domovem, soustředěným v určitých oblastech země a převážně vlastněným francouzskými státními příslušníky. •Ve Francii je více než 2,5 milionu druhých domů, z nichž je méně než 10 % v zahraničních rukou. •Z přibližně 250 000 druhých domů v zahraničním vlastnictví je asi čtvrtina v držení Britů, což z nich činí největší skupinu mezinárodních vlastníků. •Na regionální úrovni se největší počet rekreačních domů v pevninské Francii nachází v Provence-Alpes-Côte d'Azur (377 015), rychle následované regionem Rhône-Alpes (318 098). •Region Languedoc-Roussillon, vede % z hlediska počtu druhých domů z obytných staveb (21% všech nemovitostí ve druhém vlastnictví). Vacation home with private pool in France | Le Mas Denis Prázdninový dům ve Francii Vakantiehuis kopen in Noorwegen populair | Second Home Beurs See the highlights of Bergen – Norway’s second largest city – on a tour ... Two Norwegian 'hytter' during the summer months Zweitwohnungen im Alpenraum In Crans-Montana stehen über 1400 Zweitwohnungen zum Verkauf | 1815.ch Club de vacances à la Montagne pour des Vacances à Arêches-Beaufort en ... Druhé bydlení ve španělských regionech (2000) • Second home market in Spain speeds up with research showing Murcia is ... Murcia (na jv. Španělska) je nejlevnější region pro kupující rekreačních domů ve Španělsku (2017) Okouzlující "Gaudího styl" Finca v Mondě (Andalusie) • Rekreační domy ve Španělsku (2023) Trendy udržitelné výstavby rekreačních domů ve Španělsku •Zejména na trhu rekreačních nemovitostí se udržitelnému investování se dostává stále větší pozornosti. Nejen v Nizozemsku, ale také ve Španělsku je udržitelnost předmětem diskuse. Stále více domů je navrhováno a stavěno ekologicky a společensky odpovědným způsobem. •Domy jsou vybavovány energeticky účinnými spotřebiči, používají se zařízení na úsporu vody, jako jsou kohoutky, toalety a sprchové hlavice, existují také systémy pro sběr dešťové vody a opětovné využití šedé vody. Domy jsou také lépe a lépe izolovány, stále více se využívá sluneční energie k výrobě a při výstavbě se používají udržitelné materiály. Trendem jsou také místně těžené kameny, resp. hlína používaná pro dekorativní povrchovou úpravu, pro střešní tašky nebo pro výrobu terakotových tašek a cihel. •Udržitelný rekreační dům je nejen společensky odpovědný a šetrný k životnímu prostředí, ale často také pozitivně přispívá k místní komunitě a ekonomice. •Poskytuje místní zaměstnání pro dodavatele, architekty a technické pracovníky. Kromě toho mohou mít udržitelné rekreační domy pozitivní vliv na cestovní ruch v oblasti, což může také stimulovat zaměstnanost. • • Potest Fieri: July 7, 2011 Rekreační domy ve Švédsku Apartmány Nicolaus by Avenida apartmány doporučené photo Luxusní apartmány v Zell am See > Počet prodaných nemovitostí cizincům ve Finsku (2003-2010) Druhé domy ve Sviščaki (Slovinsko) 2017 Vysoké kancelářské budovy při pohledu zdola Nové typy druhého bydlení Holandské vesničky •Holandské vesničky jsou rekreační areály určené především pro nizozemskou klientelu. S jejich vznikem proniká do českého druhého bydlení prvek tzv. internacionalizace, kdy druhé bydlení již není pouze domácím cestovním ruchem, ale je stále častěji využíváno, a dokonce i vlastněno zahraniční klientelou. Lze je rozdělit do dvou skupin na rekreační areály, což je ucelený soubor objektů určený k přechodnému ubytování hostů i vlastníků jednotek a dalších zařízení pro rekreaci a jiné potřeby rekreantů a rekreační vesnice, které se více blíží charakteru druhého bydlení, jsou souborem individuálních objektů, které jsou využívány především k rekreaci samotných vlastníků objektů a vznikají na tzv. zelených loukách blízko zástavby obcí (Fialová 2014). V Podkrkonoší, nedaleko nové Paky, si postavili Nizozemci druhé domy připomínající původní krkonošské roubenky (2009) Na Lipně nad Vltavou výstavba rekreačních apartmánů pro Nizozemce (2009) Apartmánové domy a byty •Apartmánový rekreační dům se nachází v atraktivních horských a podhorských oblastech, na březích vodních nádrží a v blízkosti golfových hřišť či lázní. Apartmánový rekreační byt je situován v bytovém rekreačním domě, který je nově postaven či zrekonstruován a slouží z větší části k rekreačním účelům. K jejich výstavbě dochází od poloviny devadesátých let a jejich vznik souvisí s inspirací v alpských projektech. Jsou využívány majiteli k rekreaci nebo k pronájmu opět pro rekreační účely. Rozdíl mezi vlastníky těchto objektů a chalupáři je především v „citovém“ vztahu s objektem, který vlastníky chat a chalup motivuje ke zvelebování objektu vlastníma rukama. O apartmánový dům se většinou stará správce, aby byl pro majitele pobyt co nejpohodlnější. Společným přínosem obou skupin je především úprk od městského života a zlepšení psychické kondice snížením stresu. Výstavba těchto domů s sebou nese hojně diskutovaný problém spočívající v poničení krajinného rázu lokality. Přetváření tradičních horských sídel do městské podoby narušuje přirozenou koncepci obcí a jejich sezonnost může negativně působit jak na ekonomické, tak i na tamní sociální podmínky. Timesharing jako alternativa k novým typům druhého bydlení •Dle výkladového slovníku cestovního ruchu od Zelenky a Páskové (2012) je timesharing (česky časové spolupodílnictví): „Právo za dlouhodobě sjednanou úplatu využívat plně vybaveného rekreačního objektu se standardními službami vždy během jednoho či více přesně vymezených období roku po dobu minimálně jednoho týdne. V obdobích zbývajících jej využívají ostatní spoluvlastníci.“ Majitel musí platit udržovací poplatky související se správou jemu poskytované nemovitosti a zaplatit na počátku užívání kupní cenu za timeshare (ESC, 2017). •Timesharing je prázdninový vzorec, který vám umožní zakoupit právo používat vybavené a zařízené místo pobytu jako rekreační dům po dobu jednoho nebo více týdnů po smluvně stanovenou dobu (např. právo používat byt v turistickém komplexu na Costa del Sol po dobu 10 let během prvních dvou týdnů července). Někdy se také hovoří o "dlouhodobých rekreačních produktech" nebo "částečných úvazcích v budovách". Zevnitř zobrazení červeného deštníku Děkuji za pozornost •