,,Projekty v kostce"
Příjem nemalých částek z evropských fondů je podmíněn dostatečným počtem kvalitně zpracovaných projektů.
Příprava projektové dokumentace jako prostředku k získání finančních podpor je proces, při němž je potřeba
respektovat následující:
ˇ nařízení ES, která jsou legislativním základem pro tvorbu všech programových dokumentů;
ˇ vazby na programové dokumenty (Národní rozvojový plán, Rámec podpory Společenství pro strukturální
fondy, Program rozvoje zemědělství a venkova pro SAPARD apod.), zejména na operační programy, a
to regionální a sektorové, které po vyjednání se zástupci Evropské komise tvoří mantinely, v nichž se
obsah a rozsah projektu bude nacházet;
ˇ vazby na přijaté rozvojové strategie, agrární politiku, zejména její lokální úroveň, která je v případě
konkrétních projektů často limitující;
ˇ nezbytnost komunikace se všemi partnery ­ tzv. princip partnerství - kteří se buď podílejí na řešení
projektu nebo se jich jeho výsledky budou týkat (vliv na životní prostředí, změna technologií, pozemkové
úpravy apod.).
Předpokladem pro přípravu a realizaci projektů je existence implementačních struktur, tj.
řídících orgánů, zprostředkujících subjektů, platebních agentur, monitorovacích a kontrolních
orgánů, které budou muset velmi pečlivě pracovat s prostředky EU a s veřejnými a privátními
prostředky určenými na spolufinancování.
Typy projektů
- podle věcné struktury mohou být projekty:
ˇ jednotématické - zaměřené na jedno věcné téma
ˇ vícetématické - sdružující více věcných témat současně.
Zatímco první skupina projektů se soustředí na vyřešení určitého homogenního problému -
životní prostředí - biomasa - odpadové hospodářství, ČOV - kanalizace, druhá skupina
projektů řeší souběh několika problémů - zvýšení doplňkových příjmů - turistika - alternativní
zemědělství - nové podnikatelské aktivity apod.
- podle délky řešení mohou být uvedené projekty:
ˇ krátkodobé (do 1 roku)
ˇ střednědobé (2 - 4 roky)
ˇ dlouhodobé (více než 4 roky, v případě strukturálních fondů sedmileté).
- podle věcné orientace finančních prostředků lze rozlišit:
ˇ projekty investiční zaměřené na modernizaci technologií, staveb apod., hrazené z investičních
prostředků;
ˇ organizační, orientované především na zlepšení organizace hmotných a finančních toků. Jejich úhrada
jde především z neinvestičních prostředků.
V rámci strukturálních fondů mají přednost ty projekty, které zahrnují rozvoj území jako
celku, řeší komplexní problémy venkovského obyvatelstva, jeho ekonomickou a sociální

stabilitu, ochranu životního prostředí apod. a podle toho zajišťují i potřebnou partnerskou
účast.
Projekt musí obsahovat srozumitelně formulovaný cíl
Projekt, tak jak ho chápe EU, není náhodným rozhodnutím zpracovat jakýkoliv problém nebo
nápad. Je součástí cílevědomého programovacího procesu ve smyslu komplexního řešení
regionálních priorit od vytýčených programů reagujících na stěžejní problémy zemědělství a
venkovského prostoru přes opatření k jejich řešení vyúsťujících do návrhů projektů
provázaných přes společné cíle, priority a kritéria s programy, které byly projednány a
odsouhlaseny vládou ČR a Evropskou komisí.
V rámci operativy jsou realizována konkrétní opatření k plnění priorit vytýčených programů,
a to formou projektů.
Na této úrovni dochází k realizaci projektů, čerpání finančních zdrojů a hodnocení dopadů.
Projekty v tom pojetí, jak budou připravovány v praxi, mají jiný charakter než ty, jejichž
základ tvoří pouze technická dokumentace nebo prováděcí projekt ve smyslu organizačně
metodického návodu realizace technického zadání, případně softwarového a hardwarového
zabezpečení. Podle EU má projekt podstatně rozsáhlejší záběr, a to od přípravy záměru až po
jeho realizaci; v zásadě se týká celé akce, jejíž cíl musí být srozumitelně a jednoznačně zadán.
Jasný, výstižně popsaný záměr, jeho srozumitelná formulace a konkrétní, kvantifikovatelný,
věcně a časově kontrolovatelný cíl jsou předpokladem úspěchu projektu.
Jak sestavit projekt?
Osnova projektu musí zahrnovat následující:
1. Název projektu; výstižná formulace názvu vyjadřující věcný záměr projektu (například
"rekonstrukce a modernizace stájové technologie včetně podlah a větrání pro mladý skot"); za
nežádoucí se pokládá například formulace názvu projektu typu "podpora vrcholového řízení",
z níže není patrno, čeho se projekt týká.
2. Umístění projektu; přesná specifikace místa realizace projektu (tzn. kde se projekt bude
realizovat, v jakém katastrálním území obce, okresu, a pokud možno doplnění mapkou.
3. Zdůvodnění projektu; proč žadatel projekt předkládá (například rekonstrukce a
modernizace stájové technologie včetně podlah a větrání pro mladý skot za účelem zlepšení
welfare v chovech hospodářských zvířat).
4. Popis projektu zahrnuje:
- cíl projektu, neboli záměr(čeho chceme projektem dosáhnout, co zlepšit, očekávaný
společenský efekt, tzn. odpovědět na otázky: kde, co, jakým způsobem, kdy a za kolik chceme
dosáhnout). Cíle je zapotřebí kvantifikovat,
- charakteristika stávajících problémů, potřeb (popis současné situace pomocí SWOT analýzy
- analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí - rozvojový potenciál a ohrožení -

překážky při realizaci projektu, rizika apod.; doporučuje se doplnit fotodokumentací
současného stavu,
- vazba na priority a opatření programů (například na Plán rozvoje zemědělství a venkova
ČR pro období 2000 - 2006 v rámci programu SAPARD, soulad s regionálními a místními
strategiemi uvedenými v Národním rozvojovém plánu a Plánu rozvoje kraje),
- stanovení jasně formulovaných krátkodobých a střednědobých cílů a očekávaných přínosů
zaměřených například na zvýšení výdělků, zlepšení životního prostředí, zvýšení počtu
pracovních míst (například uvést počet pracovních míst před zahájením projektu a po jeho
dokončení); tyto cíle by měly být realistické, konkrétní, měřitelné pomocí zvolených
indikátorů, jejichž prostřednictvím probíhá monitorování efektů z vložených prostředků;
většinou se uvádějí 2 až 3,
-zdůvodnění potřeby podpory.
Zabezpečení projektu:
- analytické (specifikace potřeb na vybraná opatření projektu, formulace podmínek pro
získání a udržení kapitálu pro investice v daném prostředí,
- alokační (posouzení možnosti alokace kapitálu a investic v regionu, v podniku apod.,
- organizační (účast fyzických osob a právnických osob na regionálním rozvoji
prostřednictvím projektu),
- finanční (získávání, identifikace a plánování finančních zdrojů pro projekt a pravidla pro
provádění finančních operací, garance finančního zabezpečení projektu),
- technické (potřeba nových technologií, počítačů a počítačových sítí, komunikačních
prostředků apod.),
- personální (osoba zodpovědná za realizaci projektu - jméno, příjmení, adresa, úroveň
dosaženého vzdělání - kvalifikační předpoklady, věk, charakteristika konečného příjemce
podpory a partnerů podílejících se na projektu).
6. Časový postup při realizaci projektu; zahrnuje popis jednotlivých etap realizace projektu
z hlediska časového a finančního (například na rok 2001 je potřeba 1 300 000,-- Kč na
technické zásahy) a závazek zahájit projekt ve stanoveném termínu (nejpozději však do 3
měsíců).
7. Finanční plán obsahuje analýzu nákladů a výnosů, plánované toky finančních prostředků,
zdrojů financování, způsob poskytování finančních prostředků; obsahuje etapy a navrhovaný
způsob financování, spolufinancování; realizuje se formou finanční tabulky, která tvoří
povinnou součást projektu a vyjadřuje objemy finančních prostředků z jednotlivých zdrojů (z
tabulky by mělo být patrno, kolik prostředků poskytne EU, kolik bude z domácích veřejných
zdrojů a kolik ze soukromých. Finanční prostředky mohou být složeny z veřejných i
soukromých prostředků od více partnerů, kteří se v duchu principu partnerství budou na řešení
podílet.

Procento prostředků požadovaných od EU závisí na charakteru projektu, na tom, zda jde o
projekt přinášející zisk, nebo o neziskový projekt. U neziskového projektu může příspěvek od
EU činit až 75 %; zbývajících 25 % tvoří spolufinancování z národních, resp. ze soukromých
zdrojů. U ziskového projektu 50 % hradí zadavatel projektu ze svých zdrojů, dalších 50 %
tvoří ze 75 % příspěvek od EU (tj. z celkového objemu prostředků 37,5 %) a z 25 % pak
veřejné zdroje (tj. 12,5 % z celkového objemu prostředků na projekt).
8. Výběr a stanovení indikátorů pro monitorování a hodnocení projektu; v této fázi
rozeznáváme indikátory výstupů, které vyjadřují operační cíle, tj. konkrétní opatření
potřebná k dosažení vytčeného cíle (například rekvalifikační programy pro dlouhodobě
nezaměstnané), které se vztahují k činnosti, k aktivitám. Převážně se měří v naturálních
jednotkách (například počet účastníků v rekvalifikačních programech), mohou se však
formulovat i ve finančních jednotkách (například náklady na rekvalifikovaného pracovníka)
Indikátory výsledků, které vyjadřují specifické cíle, neboli to, čeho se má dosáhnout
konkrétními dílčími opatřeními (například zlepšením zaměstnanosti dlouhodobě
nezaměstnaných prostřednictvím rekvalifikací), vyjadřují přímé a okamžité efekty, většinou
krátkodobé výsledky jednotlivých opatření, poskytují informace o kapacitě a výkonnosti
přímých příjemců. Mohou být fyzické i finanční povahy (například snížení nákladů na
přepravu).
Indikátory dopadů - účinků, které vyjadřují globální cíle, tedy to, co má být konečným
efektem rozvojového dokumentu (například snížení nezaměstnanosti především u dlouhodobě
nezaměstnaných, zvýšení HDP regionu apod.).
9. Vliv projektu na životní prostředí (zvláště u projektů, u nichž se negativní vliv na životní
prostředí předpokládá (dáno zákonem č. 244/1992, opatřeními a Směrnicí č. 85/337).
10. Očekávané efekty z realizace projektu (finanční, společenské), návrhy na další opatření
(například zlepšení estetiky krajiny, zlepšení kvality povrchové vody).
11. Zajištění implementace projektu do praxe. Jaké instituce se budou podílet na realizaci,
jakým způsobem bude zajištěna kontrola finančních toků, nezávislý audit, předkládání zpráv o
dosažených efektech apod.
12. Zajištění rovných podmínek pro muže a ženy.
Hodnocení projektů
Vyhodnocování předložených projektů vychází v zásadě ze dvou hledisek:
ˇ formálního
ˇ věcného.
U formálního hlediska je rozhodující dodržení všech formálních náležitostí projektu po
administrativní i legislativní stránce. Projekt musí obsahovat hlavní body osnovy projektu, tj.
kvantifikaci cílů, výběr priorit, finanční tabulku atd.

Dalším důležitým hlediskem je charakteristika řešitelů, resp. příjemce podpory. Sem patří
především kvalifikační způsobilost, odborná zdatnost a potřebná znalost principů práce se
strukturálními fondy.
Pro výběr projektu je důležitý návrh organizace tvorby a realizace projektu, časový a pracovní
plán, použité metody a znalost legislativy EU. Svoji roli hraje i kvalifikace a praxe
řešitelského týmu. K formálním náležitostem samozřejmě počítáme i předložení všech
potřebných dokladů ve struktuře a formě, kterou zadavatel požaduje.
Pokud jde o věcné hledisko výběru projektu, výbor pro monitorování programu určí výběrová
kritéria (věcná, nákladová, finanční), aby byl zajištěn výběr nejlepších návrhů pro podporu ze
strukturálního fondu. Výběr námětů k podpoře bude brát plně v úvahu i umístění námětu a
úroveň sociálních a ekonomických nedostatků oblasti.
Kromě základních výběrových kritérií výbor specifikuje hlavní kritéria, která musí splňovat
všechny projekty, a specifická kritéria týkající se povahy daného opatření.
Aby bylo zajištěno, že je vybrán nejlepší projekt, výběrový proces bude brát v úvahu
například:
ˇ úroveň nevýhod v geografické oblasti projektu;
ˇ vytvoření pracovních příležitostí nebo jiných specifikovaných výstupů;
ˇ vliv mimořádných investic (zvláště od soukromého sektoru) ;
ˇ synergii s jinými projekty a opatřeními;
ˇ rozsah, do jakého projekt vyžaduje podporu od řady partnerů;
ˇ spolupracující nebo partnerské společné podniky, zvláště se týkající soukromého sektoru;
ˇ inovační charakter projektu;
ˇ hodnotu, kterou přinesou vložené finanční prostředky, včetně výstupu v nákladech za jednotku;
ˇ strategickou povahu projektu;
ˇ vliv na životní prostředí.
Zkušenosti z probíhajících programů ukazují, že řada výběrových kritérií a mechanismů může
být při řízení programu efektivní. Nejlepší z nich jsou ta, která poskytují veřejnou a
průhlednou bázi pro monitorovací výbor při výběru projektů.
Východiskem pro schválení technické a ekonomické koncepce projektu a podkladem pro
všechna rozhodnutí o financování projektu je Feasibility Study (FS) - ověřovací studie, často
nazývaná studie proveditelnosti, studie ekonomické efektivnosti. FS bude povinnou součástí
většiny projektů financovaných s příspěvkem EU, popřípadě s finanční úvěrovou nebo
grantovou spoluúčastí mezinárodních finančních a rozvojových institucí EU, OECD apod.
U projektu je nutné jasně formulovat nároky na výsledky zamýšleného projektu, prokazovat
schopnost dobře hospodařit vlastními zdroji a zároveň přesvědčovat domácí i zahraniční
partnery (stát, nadnárodní rozvojové organizace, finanční instituce a banky) o správnosti
záměrů a schopnosti dosáhnout cílů projektu. Bude nezbytné plnit podmínky pro použití
prostředků z předvstupních i pozdějších strukturálních fondů EU a prokazovat, že projekt
přispívá k trvale udržitelnému rozvoji.