Link: OLE-Object-Data Řešení písemné práce 2.4.2006 Příklad 1.: a) V následující tabulce jsou uvedeny počty správně vyřešených příkladů u přijímací zkoušky z matematiky a jejich absolutní četnosti. +---------------------------------------------+ | x[j |]0 |1 |2 |3 |4 | |-------+-------+------+-------+------+-------| | ]n[j |5 |10 |16 |18 |13 | +---------------------------------------------+ Sestavte variační řadu a nakreslete graf četnostní funkce a empirické distribuční funkce. (Návod: definice 2.4., příklad 2.5.) (2 body) b) Z datového souboru 1,4 9,9 0,2 9,9 9,6 4,1 2,3 0,9 4,8 7,6 1,9 1,0 3,1 8,1 4,5 3,9 0,3 2,8 0,5 3,6 vypočtěte medián a kvartilovou odchylku. (Návod: definice 3.4., příklad 3.5.) (1 bod) c) Hodnoty znaku X mají aritmetický průměr -1 a rozptyl 0,5. Najděte aritmetický průměr a rozptyl hodnot znaku Y = -2 + 5X. (Návod: věta 3.18. (a), příklad 3.19.) (1 bod) Řešení: ad a) Variační řada +-----------------------------------------+ |x[[j] |n[j |p[j |N[j |F[j | |-------+------+---------+------+---------| |]0 |]5 |]5/62 |]5 |]5/62 | |-------+------+---------+------+---------| |1 |10 |10/62 |15 |15/62 | |-------+------+---------+------+---------| |2 |16 |16/62 |31 |31/62 | |-------+------+---------+------+---------| |3 |18 |18/62 |49 |49/62 | |-------+------+---------+------+---------| |4 |13 |13/62 |62 |1 | +-----------------------------------------+ +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ |Graf četnostní funkce |Graf empirické distribuční funkce | +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ ad b) Soubor uspořádáme podle velikosti: 0,2 0,3 0,5 0,9 1,0 1,4 1,9 2,3 2,8 3,1 3,6 3,9 4,1 4,5 4,8 7,6 8,1 9,6 9,9 9,9 Rozsah souboru n = 20. Výpočet mediánu: na = 20.0,5 = 10, . Výpočet dolního kvartilu: na = 20.0,25 = 5, . Výpočet horního kvartilu: na = 20.0,75 = 15, . Výpočet kvartilové odchylky: q = x[0,75] -- x[0,25] = 6,2 -- 1,2 = 5. ad c) m[1] = -1, s[1]^2 = 0,5, m[2] = -2 + 5m[1] = -2 -- 5 = -7, s[2]^2 = 5^2 s[1]^2 = 25.0,5 = 12,5. Příklad 2.: a) Náhodný pokus spočívá v hodu třemi mincemi. Jev A znamená padnutí aspoň dvou líců, jev B padnutí nejvýše dvou rubů. Najděte opačné jevy k jevům A, B. (Návod: poznámka 5.3. (e)) (1 bod) b) Jevy A, B jsou stochasticky nezávislé, přičemž P(A) = 0,2 a P(B) = 0,3. Jaká je pravděpodobnost nastoupení aspoň jednoho z jevů A, B? (Návod: vlastnost P3 ve větě 5.7., definice 6.1.) (1 bod) c) Nechť X ~ N(1, 1/4). Vypočtěte P(1 < X < 2). (Návod: 4. vlastnost ve větě 7.5. (a), příklad 8.9.) (2 body) Řešení: ad a) ... padne nevýše jeden líc (neboli padnou aspoň dva ruby), ... padnou právě tři ruby. ad b) ad c) Příklad 3.: Kontrola zvážila 5 tabulek čokolády. Výsledky vážení (v gramech) byly: 198, 199, 197, 202, 200. Předpokládáme, že tyto výsledky představují realizace náhodného výběru rozsahu 5 z normálního rozložení N(m, s^2). a) Vypočtěte výběrový průměr a výběrový rozptyl. (1 bod) (definice 11.2.) b) Sestrojte 95% interval spolehlivosti pro střední hodnotu m. (1,5 bodu) (věta 12.9. (b)) c) Sestrojte 95% interval spolehlivosti pro rozptyl s^2. (1,5 bodu) (věta 12.9. (c)) Řešení: ad a) m = 199,2 g, s^2 = 3,7 g^2 ad b) d = m - t[1-a/2](n-1) = 199,2 - t[0,975](4) = 199,2 - 2,7764 = 196,8 h = m + t[1-a/2](n-1) = 199,2 + t[0,975](4) = 199,2 + 2,7764 = 201,6 196,8 g < u < 201,6 g s pravděpodobností aspoň 0,95. ad c) 1,33 g^2 < s^2 < 30,58 g^2 s pravděpodobností aspoň 0,95. Hodnocení ... A, ... B, ... C, ... D, ...E, ... F