ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY IDEJE E-GOVERNMENT, E-GOVERNANCE, E-DEMOCRACY A PROBLÉMY JEJICH PRAXE Struktura přednášky n 1. Cíle přednášky n 2. Teoretická východiska elektronizace veřejné správy n 3. e-Government a e-Governance n 4. Demokracie a e-Demokracie - teorie a některé bariéry v praxi n 5. Informační politika a její výzvy pro řešení bariér e-demokracie n 6. Základní charakteristiky Státní informační a telekomunikační politiky * Literatura: viz. skripta (použité prameny) * Wright, G. Nemec, J. et al.: Management veřejné správy: Teorie a praxe (Zkušenosti z transformace veřejné správy ze zemí střední a východní Evropy). Brno: EKOPRESS 2002 * internetové stránky - např. europa.eu.int, www.oecd.org, www.micr.cz, * sborníky ISSS 1. Cíle přednášky 2. Teoretická východiska elektronizace veřejné správy SIGMA´s "European principles for Public Administration a) spolehlivost a předvídatelnost (právní jistota) [reliability and predictability (legal certainty)] - založeno na rule of law, včasnosti správních aktivit, profesionalitě a profesní integritě tzv. civil service b) otevřenost a průhlednost (openness and transparency) - kvalita veřejné správy být dostupná pro vnější svět a možností prohlédnout (seeing through) procesy uvnitř veřejné správy pro účely kontroly; "transparency as a democratic control instrument" c) odpovědnost (accountability) - povinnost subjektů veřejné správy vysvětlit a ospravedlnit svou činnost jiným; d) efektivnost a účinnost (efficiency and effectiveness) Open Government Fostering Dialogue with Civil Society, OECD 2003 Mezi široce přijímané principy "good governance" patří: - otevřenost, průhlednost a odpovědnost - spravedlnost a rovnoprávnost zacházení s občany, včetně mechanismů pro konzultaci a participaci - efektivnost a účinnost služeb - jasný, průhledný a aplikovatelný právní řád - konzistence a soudržnost při vytváření politik - respektování zásady rule of law - vysoké standardy etického chování ZDE průhlednost = spolehlivé, relevantní a včasné informace o činnostech vlády jsou dostupné veřejnosti otevřenost = vlády naslouchají občanům a podnikatelům a jejich návrhy berou v potaz při tvorbě a implementaci veř. politik NUTNÉ POZNAMENAT: Podstatný obrat k odpovědnosti, otevřenosti a průhlednosti veřejné správy až od 60. let léta 20. století ALE i v současné době se ozývají negativní hlasy, kritizující - neodpovědnost, - postrádání průhlednosti a legitimity a - neschopnost přizpůsobovat se dnešním výzvám, - neochotu se reformovat... (-> TZV. DEMOKRATICKÝ DEFICIT). PRAXE PRINCIPŮ závisí převážně na existenci nezávislé a nestranné kontrolní moci nad činností veřejné správy POTENCIÁL PRINCIPŮ: lepší kontrolovatelnost, redukce zneužití veřejné moci, boj s korupcí, premisy naplnění jiných principů... 3. E-Government a E-Governance Nový fenomén - staví na praxi soukromého sektoru a tzv. NPM, s touto problematikou souvisí i tzv. public-private partnership ISVS prostředek (nástroj) k uskutečňování myšlenek, jež jsou obsahem těchto termínů; technickou stránkou věci, termínem užším. Synonyma či slova odlišná ? - Používání těchto pojmů nebylo dosud sjednoceno. Oba termíny stejný (dosud v praxi plně neověřený) předpoklad: využití IT k tomu, aby a) byly zjednodušeny, urychleny, zlevněny ... činnosti (uvnitř) veřejné správy a b) zjednodušen, urychlen, zlevněn ... (vnější) vztah subjekt veřejné správy <-> adresát veřejné správy (obě tyto složky musí být brány v úvahu) Někdy jsou tyto pojmy teoreticky významově odlišovány ve smyslu následujícího schématu: OECD a e-Government * e-government je více o vládě než o "e", umožňuje změnit kulturu vlády, je nástrojem pro reformu a zároveň cílem reformy VS * e-government by mělo být nepřetržitým procesem zdokonalování vlády, spíše než pouhým digitalizováním služeb. * DEF: "využití ICTs, a to obzvláště Internetu, jako nástroje pro dosažení lepší vlády = konkrétně zejména dosažení: - lepších politických výsledků, - vyšší kvality služeb, - většího vtahování občanů do veřejného rozhodování (a tím posílení kontroly, boje s korupcí ...) OECD a e-Government * A CUSTOMER FOCUS (= USER-FRIENDLY e-government): Snaha, aby uživatel nemusel nezbytně chápat komplex vládních struktur a vztahů pro to, aby mohl být v interakci s vládou. Internet může napomoci dosáhnout cíle - zpřístupnit vládu, která se jeví jako sjednocená organizace (např. i "sharing of documents") - poskytovat hladké online služby (služby v širokém slova smyslu) - to vyžaduje spolupráci uvnitř veřejné správy - reforma FRONT-OFFICE, BACK-OFFICE... POZOR: na ochranu soukromí občanů + osobních údajů Příklady definic e-government (e-governance): Příklady definic e-government (e-governance): E-veřejná správa jako e-služba (v širokém slova smyslu) Východiskem princip veřejná správa jako služba občanům -> aby tento princip fungoval v elektronické podobě. Konkrétní podoby - např.: Základní služby v rámci EU Pro měření úspěšnosti eGovernment byly v rámci EU přijaty následující indikátory: - procento základních veřejných služeb dostupných on-line, - využívání online veřejných služeb veřejností. Aby byly tyto indikátory funkční, členské státy se dohodly, které veřejné služby mají být považovány za základní -> seznam 20 základních služeb, z nichž 12 směřuje k občanům a 8 k podnikatelským subjektům (DÚ -- KTERÉ EXISTUJÍ V ČR??? + tabulka str. 23): Kategorizace e-služeb podle metodiky eEurope 2002 Australský model úrovní doručování online služeb STAGE 1: INFORMATION - webová stránka, která publikuje informace o službách STAGE 2: INTERACTIVE INFORMATION - též schopnost vstoupit do databází organizace a být v interakci s daty ve formě vyhledávání podle zvolených kritérií STAGE 3: TRANSACTION - též schopnost vložit zabezpečené informace a umožnit transakce s vládou - vyžaduje téměř okamžitou reakci vlády ("real-time") STAGE 4: SDÍLENÍ DAT s jinými subjekty veřejné správy 4. Politické tendence ve vývoji elektronické veřejné správy: eDemokracie e-Demokracie Ideální podoba e-Demokracie (vize pohledem infooptimisty / e-snílka) Příklad: eVoting v Brazílii V říjnu 2002 - z pohledu celosvětového první všeobecné elektronické volby (přihlížela řada zemí a mezinárodních organizací) Po celé zemi bylo umístěno 406 000 elektronických volebních uren (s náklady kolem 406 USD na jednu). Voliči museli "stát frontu" ve volební budově. Voliči na klávesnici zadali kód příslušného jimi vybraného kandidáta. Po tomto identifikování jimi vybraného kandidáta byla občanům nabídnuta digitální fotografie jimi zvoleného kandidáta a byli dotázáni na potvrzení jejich volby. Využitá procedura volby snížila čas potřebný k zjištění výsledků voleb. POMOHLA VŠAK V NĚČEM OBČANŮM-VOLIČŮM? [Zdroj: World Watches Brazil´s E-elections by Annie Verderosa. In Local Government Brief. Winter 2003 (LGI Journal)] Z dokumentu eGovernment 2003 Conference Některé příklady bariér praxe idejí e-gov / e-demokracie (argumenty infoskeptiků): n Finanční bariéry - dle OECD by se mělo na výdaje do e-government pohlížet jako na investici, PPP n Neochota se reformovat n Princip dosažitelnosti - Zatímco mnoho kandidátů politických stran využívá k propagaci svých idejí ICT, zůstává zde otázka, zda tito kandidáti zůstanou "on-line" i po svém zvolení. n Rovný přístup k IT zatím nikde neexistuje (= DIGITAL DIVIDE) - ESTONSKO - right to access to the Internet n Vysoké náklady přístupu k IT - Mají za následek někdy neúměrně vysoké náklady přístupu k IT. To podporuje tzv. digitální / sociální mezeru / rozdělení (gap / divide). Mohou být způsobené i monopolním postavením institucí typu Telecom. n Počítačová gramotnost (VS i občanů) je malá = schopnosti a dovednosti pracovat s IT. Rovněž může zapřičinit růst digitální mezery. Snaha řešit (standardem se stává ECDL - "Držitel ECDL certifikátu prokazuje standardní, nikoliv elementární úroveň počítačové gramotnosti v těch aplikacích , které v současné době patří k nejběžněji používaným.") - využíváno v řadě zemí i mimo EU, u nás NPPG MI CR n Uživatelé internetu - diskusní fóra a konzultace na Internetu často navštěvují předpojatí, vulgární či mediu dominující lidé, "Internet sám o sobě nebude historickým mezníkem pro nastolení novodobé politické účasti na demokracii". Internet = neseriózní prostředí, bez závazků a zodpovědnosti. n Informační labyrint - Růst internetových zásob informací může vést někdy až k informační nepřehlednosti, resp. obtížnosti se v informacích orientovat. = NEDOSTATEČNÝ INFO-MANAGEMENT n Design webových stránek subjektů veřejné správy - webové stránky VS vytvořeny většinou pouze pro jednosměrné informování veřejnosti, pro účely prestiže - může být reflexí využití ICT soukromým sektorem OECD: "Vlády se ... v první řadě zaměřují na soutěžní, resp. komerční přínosy nových technologií. Na druhém místě žebříčku hodnot vlády jsou oblasti, za něž je vláda odpovědná a které se soustřeďují na efektivní doručení vládních programů a služeb. Na třetím a nejnižším místě vládních priorit jsou potom jakékoli přínosy demokratické." Příklad: www.ukonline.gov.uk Příklad .cz: www.centralni-adresa.cz a www.portal.gov.cz 5. Informační politika a její výzvy pro řešení bariér e-demokracie n Informační politika vlád - se snaží (někdy však pouze v politické, nikoliv praktické rovině) být nástrojem k naplňování myšlenek e-government, e-governance a e-democracy, - je reakcí "vlády" na existující bariéry pro jejich praktické uplatnění, - je také reflexí módy. n Všeobecně snahou využívat ICT k efektivnějšímu, účinnějšímu ... fungování veřejné správy. Občané přitom musí (musí ve smyslu podmínky) chtít používat tyto technologie a musí také mít možnost využívat jejich potenciálu. Důležité komponenty informační politiky na které bývá zapomínáno a) Legitimita cílů informační politiky = Analýza strany poptávky po e-gov/e-demokracii se může stát - významným kritériem pro posuzování legitimity IP i - účelnosti nemalých veřejných výdajů (e-governance je drahá záležitost !!!) vynaložených na následnou realizaci informační politiky OECD: Význam současných benchmarkingových studií je limitován jejich převážným zaměřením na stranu nabídky a opomenutím role analýzy strany poptávky po e-gov/e-dem. Jen velmi málo států provedlo průzkum ve formě dotazování se jednotlivých subjektů VS, jak využívají ICT pro zdokonalení služeb a pro komunikaci. Důležité komponenty informační politiky na které bývá zapomínáno b) Metodologie hodnocení efektů Z dokumentu "Open Government" OECD: Mezi množstvím času, peněz a energií, které členské státy investují do informačních politik a jejich realizace, a jejich snahami vyhodnocovat účinnost těchto svých aktivit je "striking inbalance" - "do očí bijící" nerovnováha. Žádný z členských států v současné době neprovádí systematické vyhodnocování na tomto poli. "The e-Government Imperative, OECD 2003": As with all services, e-government services must be developed in light of demand and user value. Důležité komponenty informační politiky na které bývá zapomínáno c) Formulace práva na informace "legislativní zakotvení práva na informace je základním stavebním kamenem pro rozšiřování vládní průhlednosti a odpovědnosti" Pro podporu e-demokracie - aby nebylo kontraproduktivní. Aby nevedlo ke komodifikaci informací (virtual class / e-oligarchie) ACCESS vs. ACCESSIBILITY access - existující možnost konzultace nebo získání vládních informací (jakýmkoli způsobem) accessibility - snadnost, se kterou může člověk využít možnost přístupu (ulehčí např. vyhledávače, online glosáře atp.); - čas a úsilí, které jsou občané ochotni "investovat", aby byli informování, je sám o sobě zdrojem pro veřejnou tvorbu politik. Překážky vyhodnocování praxe e-governmentu Překážky vyhodnocování praxe e-governmentu (pokračování) Zdroj: e-Government imperative, OECD 2003, str. 133 Příklad: Důležitost analýzy strany poptávky po e-demokracii a e-voting v Estonsku 6. Základní charakteristiky Státní informační a telekomunikační politiky e-Česko 2006: Hlavními úkoly v oblasti e-governmentu jsou n v roce 2005: připravit legislativní úpravu pravidel pro výměnu dat mezi orgány veřejné správy a postavení základních registrů veřejné správy n do roku 2005: propojit základní informační systémy subjektů veřejné správy dostatečně efektivním, spolehlivým a bezpečným způsobem n do roku 2005: umožnit přístup k autorizovaným výpisům z registrů a rejstříku veřejné správy, které občané potřebují pro vyřizování agend, z kontaktních míst veřejné správy a z poboček České pošty n do roku 2005: eliminovat na nejnižší možnou míru povinnost občana předkládat orgánům veřejné správy dokumenty v listinné podobě, pokud si je mohou orgány mezi sebou poskytovat elektronicky e-Česko 2006: Hlavními úkoly v oblasti e-governmentu jsou n do roku 2005: zpřístupnit prostřednictvím Portálu veřejné správy alespoň následující on-line služby pro občany: - služby portálového typu poskytující pomoc veřejnosti při řešení životních situací, - možnost podání daňového přiznání z příjmů fyzických osob, - žádost o vystavení osobních dokladů (občanský průkaz, cestovní doklad aj.), - možnost oznámení změny adresy on-line a na jednom místě, - žádosti a sociální dávky, - služby související s veřejným zdravotnictvím e-Česko 2006: Hlavními úkoly v oblasti e-governmentu jsou n do roku 2005: zpřístupnit prostřednictvím Portálu veřejné správy alespoň následující on-line služby pro podnikatele: - vyřizování sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, - podávání daňového přiznání z příjmů právnických osob, - podávání přiznání k DPH a spotřební dani, - zjednodušení vyplňování a podávání statistických výkazů on-line, - pokračovat v zavádění celních deklarací v oblasti elektronického celního řízení. Pravidelné měření výsledků naplňování SIKP bude založeno na metodice EU pro Akční plán eEurope 2005. Analýza současné situace (SWOT) Vybavení domácností informačními a komunikačními technologiemi