Firemní finance, přednáška 2 Krátkodobý finanční management - oběžný majetek a jeho řízení - zdroje a formy krátkodobého financování Charakteristika a struktura oběžného majetku a) časově (1 rok včetně odchylek) b) frekvenčně o koloběh majetku a kapitálu o likvidní transakce (platební schopnost) o rezervní funkce (výkyvy v dodávkách atd.) o záruční fce. (krytí úvěrů) o vnější fce. (vztahy v okolí) § nákup vstupů § výroba výstupů c) normativně (účetnictví) – nepřímo OM (OM = celkový majetek minus o NIM o HIM o Finanční investice) d) struktura OM (aktiva rozvahy) o zásoby o pohledávky o p. prostředky o finanční majetek kdobé povahy Celková potřeba OM - potřeba <= rozsah výkonů = kapitálová potřeba v oblasti OM - potřeba o vznik - okamžikem placení výdajů na OM o trvání – do doby realizace (zaplacení odběratelem) - jak řešit potřebu OA = OM o odběratelsko-dodavatelské vztahy Graf1 – celková průměrná potřeba OM o okamžiková metoda § spočítat potřebu OM pro každý okamžik · přesnost · vysoké náklady · pracnost veliká o průměrná metoda § PKP[om] = PDP[om] x PDV[om ]§ PKP průměrná kapitálová potřeba (Kč) § PDP průměrná denní kapitálová potřeba § PDV průměrná doba vázanosti Řízení zásob - nesoustředíme se pouze na okamžik prodeje - rozlišujeme výrobu a prodej - funkce – plynulý chod výroby a prodeje - P[V]Z …průměrná zásoba (skutečnost osciluje okolo ní), tzv. normativ zásob NZ či N[z ] NZ = P[V]Z = PDSZ x PDVZ = S/t x ( DC/2 + PZ) PDSZ … průměrná denní spotřeba zásob [Kč/den] PDVZ … průměrná doba vázanosti zásob [dny] S ……… spotřeba t ……… počet dní období DC ……dodací cyklus PZ …… pojistná zásoba - a) průměrná výše zásob - Graf 2 o Odvětví, kde se nakupuje jednou za rok § Pivovarnictví – chmel § Oděvní průmysl – ovčí vlna - b) okamžik objednávky nové dodávky v Kč (množství x cena za jednotku) o OOND = PZ x DZS + DVO x DZS § DZS denní spotřeba zásob § DVO doba vyřízení objednávky § DZS - c) průměrná výše nedokončené výroby o PVNV = PDNV x PDNVV § PDNV denní náklady na výrobu (Kč/den) § PDNVV průměrná doba vázanosti nedokončené výroby (dny) o graf 3a – průměrná výše nedokončené výroby o graf 3b – okamžik realizace nedokončené výroby - průměrné veličiny jsou jediné zvládnutelné řešení - u zásob jednotlivých výrobků lze postupovat obdobně e) stanovení průměrné výše zásob optimalizací i) deterministický přístup - Baumolův (Baumol – Tobinův) model o Np pořizovací náklady na jednu dodávku o Ns náklady na skladování jedné jednotky o Graf 4 – celkové náklady o Fce. Celkových nákladů § N = (Np x S)/Q + (Ns x Q)/2 + C x S § N celkové náklady § C cena za jednotku § S plánovaná potřeba na období v ks, t,… (ne v Kč) § Q velikost objednávky § Q/2 průměrná zásoba pojistná Po derivaci výrazu pro N dostaneme · Qopt = ((2 x Np x S) / Ns)^1/2 Odtud pro optimální výši celkových nákladů Nopt vyplývá vztah Nopt = ( 2 x Np x Ns x S )^1/2 ii) stochastický model (Miller – Orrův model) Vychází z předpokladu, že stav peněžních prostředků v podniku se v průběhu času mění velmi nepravidelně. To je realističtější přístup, než u deterministických modelů. Základním parametrem Miller-Orrova modelu je dolní hranice DH (minimální množství) zásob – její znalost předpokládáme. Potom rozpětí R mezi dolní a horní hranicí HH je dáno vztahem R = 3 x [(3 x Np x rozptyl dodávek) / (4 x Ns)] ^1/3 rozptyl dodávek = σ^2 toku zásob Pak bod návratu BN, tedy úroveň zásob kdy je nutno je doplnit nebo je naopak transfromovat do jiné, likvidnější majetkové formy (která nese zisk) je dán vztahem BN = DH + R/3 Poznámka: Oba právě uvedené modely byly původně vytvořeny v souvislosti s poptávkou po hotovosti, po penězích. Jejich využití v řízení zásob je dáno analogií mezi těmito oběžnými aktivy. Řízení pohledávek - pohledávky vážou finanční zdroje => jejich řízení – hledáme optimum o pokud optimum je 0, nastane odliv zákazníků - a) stanovení výše pohledávek o pohledávky by měly být v rovnováze se závazky o PSP = (DOP x OBP)/d = OBP / ROP § DOP průměrná doba obratu pohledávek = Počet denních tržeb potřebných k plné úhradě pohledávek (inkasní lhůta pohledávek) § OBP obrat pohledávek (zpravidla tržby) § PSP průměrný stav pohledávek § ROP rychlost obratu pohledávek § d doba - b) řízení pohledávek z hlediska výnosnosti a rizika o zavádí se pojem podnikatelského rizika o SHZ = (p x (INK – NÁK))/(1 + i) – (1-p) x NÁK Odběratel zaplatí odběratel nezaplatí o SHZ > 0 => poskytnutí úvěru § SHZ současná hodnota zisku z prodeje na úvěr § p pravděpodobnost zaplacení § INK inkaso (zaplacené pohledávky) § NÁK náklady Řízení peněžních prostředků (hotovost a stav na účtech) - + rychle likvidní prostředky o ceniny o šeky o poukázky - a) nástroje pro praktické použití o využíváme signálních hranic (něco jako pojistná zásoba) o promptní placení o platby předem o akreditivy o směnky o skonta o prodej aktiv (rychle likvidních) o čerpání úvěrů (krátkodobých) o zastavení plateb závazků - b) výchozí vztah o KSP = PSP + PPŘ – PV § KSP konečný stav peněžních prostředků § PSP počátečný stav peněžních prostředků § PPŘ peněžní příjmy § PV peněžní výdaje § Sledujeme pouze současný stav - c) modely peněžních prostředků i) deterministický (Baumolův, rovněž Baumol – Tobinův) model o CN = Na x (PL/Q) + ú x (Q/2) § CN celkové náklady spojené s akvizicí a držbou peněz § Na náklady na jednu akvizici peněz § Q objem jedné akvizice § ú úroková sazba § PL celková potřeba peněz za období o Qopt = ( 2Na x PL) / ú)^1/2 o Nepracuje s pojistnou zásobou o Úročíme to tak, aby to bylo jednoduché ii) stochastický (Millert – Orrův) model I zde zcela obdobným postupem jako u zásob dostaneme výraz pro rozptyl R R = 3 x [(3 x Na x rozptyl toků hotovostí) / (4 x ú)] ^1/3 Rozptyl toků hotovostí = σ^2 Bod návratu BN je v tomto případě definován úrovní toků hotovostí, které je třeba dosáhnout v případě, kdy se hotovost podniku ocitla na dolní nebo horní hranici. V těchto případech podnik buď prodá krátkodobé cenné papíry (hotovost je na dolní hranici) a nebo je naopak koupí (hotovost se ocitne na horní hranici. Hodnota bodu návratu je opět definována vztahem BN = DH + R/3