Vzdělání z hlediska teorie statků, postavení a význam vzdělaní ve VS

                                           Tržní selhání

Existence kolektivních statků

-      Nedělitelnost

-      Nevylučitelnost ze spotřeby

-      Vyloučení je technicky nemožné

-      Vyloučení je nevhodné – vysoké transakční náklady, politické rozhodnutí o povinné školní
docházce

                                           Tržní selhání

n   Smíšené kolektivní statky

- klasický př. vzdělávací a zdravotnické služby

                            Členění statků dle Browna a Jacksona (1990)



                       Charakteristiky smíšeného statku podle Bénarda (1989)

n    vylučitelnost

n    rivalita

n    růst anebo pokles kvality v závislosti od růstu rozsahu spotřeby



                                           Tržní selhání

n   Existence externalit

n   Negativní

n   Pozitivní – pravděpodobněji nejklasičtější příklad je oblast poskytování vzdělávacích služeb
(preventivní očkování)

                   Příklady soukromých a veřejných užitků plynoucích ze vzdělání

Soukromé užitky

-        rozvoj osobních vlastností a schopností

-        zvětšení schopnosti vážit si a rozpoznávat široký rozsah kulturních a jiných hodnot

-        větší pracovní příjmy

-        lepší mobilita na pracovním trhu

-        větší flexibilita při adaptaci na nové životní a pracovní podmínky

Veřejné užitky

    - reprodukce základních demokratických a kulturních hodnot společnosti

-       reprodukce LK jako podmínky dalšího ekonomického růstu

-       -větší daně či příjmy veřejných rozpočtů

-       nižší nezaměstnanost

                                    Základní atributy vzdělávání

n   účinnost vzdělávání- optimální množstvo vzdělaní, které bude maximalizovat čistý společenský
užitek

n   spravedlivost při poskytovaní vzdělávání- vyplývá z lidských práv, rovnosti příležitostí,
zakotvené v Ústave ČR

                             Listina základních lidských práv a svobod

Čl. 33:

n     Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

n     Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti
občana a možnosti společnosti též na vysokých školách.

n     Zřizovat jiné školy státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na
takových školách se může vzdělání poskytovat za úhradu.

n     Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

Čl. 25:

Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje
též právo na vzdělání v jejich jazyku.



                                    Minimální množství vzdělání

n   zabezpečený přístup každého občana k minimálnímu množstvu vzdělání- povinná školní docházka

n   považuje se za společenskou potřebu

n   veřejný statek



                               Stanovení efektivní nabídky vzdělávání

n   Nabídka vzdělávání je efektivní, když součet hraničních mír substituce všech spotřebitelů se
rovná jejich hraniční míre transformace,

   teda

                     HMS = HMT

                                    Vzdělání jako veřejný statek

                     Proč má být vzdělávání poskytováno a financované veřejně?

Čistý trh ve vzdělávaní není možný z důvodů:

n   nedokonalosti kapitálového trhu

n   neúplných informací

n   existence externalit

n   možnosti vzniku monopolu

                                     Přínosy vzdělaní (užitky)

n   zkoumáme ve dvou vztazích:

   1. vztah mezního užitku jednotlivce k hraničním nákladům na jeho vzdělání

   2. vztah mezního užitku společnosti k hraničním společenským nákladům na vzdělání

                                 Alokace zdrojů pro rozvoj vzdělání

n    investovat do každého vzdělávajícího  se jedince stejnou sumu- rovnost vstupů na vzdělání

n    investovat více prostředků do nadaných a talentovaných žáků a studentů

n    investovat do vyrovnávajícího vzdělání (méně podporovat nadané  žáky)