Krizové řízení Veřejný program pro krizové stavy Hlavní rysy veřejného programu pro krizové stavy • průřezovost (pokrývá vertikální i horizontální strukturu veřejné správy, promítá se do několika kapitol státního rozpočtu, do rozpočtů nižších, zahrnuje běžné i kapitálové výdaje) • probíhající reforma veřejné správy (zánik okresů a přechod kompetencí na obce a kraje) Relevantní legislativa • Ústava ČR (1/1993) • Zákon o bezpečnosti ČR (110/1998 Sb.) • Krizový zákon (240/2000 Sb.) • Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (241/2000 Sb.) • Zákon o zajišťování obrany ČR (222/1999 Sb.) • Zákon o integrovaném záchranném systému (239/2000 Sb.) • Zákon o Hasičském záchranném sboru (238/2000 Sb.) BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČR - CENTRUM - Mimořádné situace • Povodně a záplavy • Pandemie • Veterinární opatření při výskytu nákaz (BSE, SLAK apod.) • Havárie velkého rozsahu (průmyslové a ekologické) • Jaderné havárie „Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví a majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací“ GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ procesů krizového řízení Schéma krizových situací Orgány krizového řízení • Vláda (Ústřední krizový štáb, ČNB) • Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (zejména MV, MZ, MDS) • Orgány kraje (krajský úřad, hejtman) • Orgány obce (starosta) DOKUMENTACE KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ Možná varianta pro MF : Základní část krizového plánu • Působnosti, odpovědnosti, úkoly • Výčet a hodnocení možných rizik, jejich dopad na území a subjekty krizového plánování • Zpracovat do 1. ledna 2005 • Aktualizace každé 3 roky Krizové štáby a bezpečnostní rady Bezpečnostní rady • Bezpečnostní rada kraje, a bezpečnostní rada obce jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. • Předsedou je hejtman, resp. starosta – jmenují členy b.r. Složení Bezpečnostní rady kraje • nejvíce 10 členů Vždy: • hejtman • zástupce hejtmana • ředitele krajského úřadu, • ředitele krajské správy Policie ČR, • ředitele HZS kraje, • velitele územně příslušného velitelství územní obrany, • ředitele územně příslušného územního střediska zdravotnické záchranné služby, • zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady kraje. Krizové štáby Krizový štáb kraje nebo obce svolává hejtman nebo starosta operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Složení krizového štábu kraje a obce Členy krizových štábů jsou • členové příslušné bezpečnostní rady, • členové stálé pracovní skupiny krizového štábu. Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou • tajemník krizového štábu, • vedoucí pracovních skupin krizového štábu, • zástupci složek IZS a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace. Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady Integrovaný záchranný systém • Integrovaným záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. • IZS se použije při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více jeho složkami. IZS řídí: • Za stavu nebezpečí ten, kdo tento stav vyhlásil • Za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu MV Stálé orgány IZS operační střediska HZS a operační a informační středisko generálního ředitelství HZS Základní složky IZS Základními složkami IZS jsou : • Hasičský záchranný sbor České republiky ( HZS ČR ), • Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (PO), • Zdravotnická záchranná služba, • Policie ČR Ostatními složkami IZS jsou : • Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, • Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, • Ostatní záchranné sbory, • Orgány ochrany veřejného zdraví, • Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, • Zařízení civilní ochrany, • Neziskové organizace a sdružení občanů Pravomoci HZS kraje jakožto orgánu zajišťujícího připravenost kraje na řešení krizových situací Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o: • kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízeních, • předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, • počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, apod. Financování výdajů krizového řízení Základní norma pro financování výdajů krizového řízení: Další právní normy Obnova území Financování krizových situací a odstraňování škod • Prostředky z rozpočtových kapitol resortů • VPS • Vládní rozpočtová rezerva • Provedení výdajových restrikcí ve státním rozpočtu • Vydání státních dluhopisů podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech • Schválení změny salda státního rozpočtu • Daňovými opatřeními (úpravou daňových sazeb některých druhů daní nebo zavedením speciální povodňové daně) • Využití mimorozpočtových zdrojů (ze státních fondů, z privatizačních výnosů apod.) • Pomalejší umořování dluhu (ztráty) v transformačních institucích (Česká konsolidační agentura) • Dary od domácích fyzických a právnických osob • Dary ze zahraničí (např. od EU) • Využití předvstupních fondů (PHARE, ISPA, SAPARD) • Půjčkou ze zahraničí (např. od Evropské investiční banky, Rozvojové banky Rady Evropy) • Pojištění (v roce 1997 ze škod cca 63 mld. uhradily pojišťovny asi 10 mld.) Státní pomoc obcím (MMR) • Program obnovy venkova (POV) pro obce do 3000 obyvatel na občanskou vybavenost a místní infrastrukturu až do 100 procent celkových nákladů • Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury pro obce nad 3000 obyvatel do 10 tisíc obyvatel, dotace na opravu komunikací a místní infrastruktury až do 85 procent celkových nákladů • Regionální program rozvoje strukturálně postižených regionů - je určen větším městům včetně Prahy na opravu infrastruktury a to do 80 procent nákladů Státní pomoc občanům • nenároková sociální dávka od státu do 30 tisíc Kč (jen pro jednoho člena rodiny k zabezpečení základních životních potřeb), žádost u obecního úřadu • pro rodiče nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem může být poskytnuta peněžitá dávka sociální péče do 15 tisíc Kč nebo formou věcné dávky 8 tisíc Kč (může být poskytnuta i vícekrát v roce), žádost u obecního úřadu • jednorázová peněžitá a věcná dávka těžce zdravotně postiženým a starým občanům • bezúročná půjčka 20 tisíc Kč občanům v nepříznivé životní situaci (okresní úřady) • 150 tisíc Kč na každý zaplavený dům nebo byt • 850 tisíc formou půjčky na výstavbu nového domu (splatnost 20 let, úrok 2 %) • pozemky zdarma od PF • dotace vlastníkům bytu nebo rodinného domu na opravy – max. 200 tisíc Kč Daňová a celní opatření • od dovozního cla osvobozeno zboží dovážené pro potřebu osob postižených povodněmi, např. dary zahraničních osob, stroje a zařízení pro rekonstrukci a výstavbu zničených budov, vybavení domácnosti pro postižené osoby apod. (Vyhláška MF ČR 382/2002) • uplatnění DPH při humanitární pomoci ve prospěch postiženými záplavami formou peněžních darů není zdanitelným plněním, při materiální pomoci – osvobození od DPH (Pokyn D-237) • při zničení obchodního majetku povodněmi nejde o zdanitelné plnění podle § 2 ZDPH, zničení majetku není důvodem pro neuznání nároku na odpočet daně • osvobození od daně darovací bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek (Pokyn D-238), současně se nevyžaduje daňové přiznání • při poskytnutí darů postiženým subjektům dle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8 zák. č. 586/1992 mohou FÚ uznat i bez potvrzení konečného příjemce - stačí doložit např. výpisem z bankovního účtu, potvrzením poštovní poukázky apod. (Pokyn D-240) Přímá podpora podnikatelů • podpory pro malé a střední podniky postižené povodněmi ze specifického programu Rekonstrukce ČMZRB, a. s. (Rekonstrukce, 500mil.Kč => 3,5-4 mld. Kč objem prostředků na obnovu • MPO – program Obnova 2002 (150 mil. Kč, půjčky 250 tis – 1 mil. Kč, v roce 2003 bezúročně, dále pouze disk. sazba ČNB) • Mze – 200 mil. Kč z rozpočtové kapitoly • zvýhodněné půjčky PGRLF, a. s. postiženým zemědělcům v programech Investice a Provoz • odpuštění ročních splátek úvěrů Pozemkového fondu za nájem půdy a další privatizovaný státní majetek (410 mil. Kč), pomoc 500 mil. Kč a 200 mil. Kč na zvýhodněné půjčky • zvýhodnění postižených podnikatelů v programech předvstupních fondů EU (PHARE, ISPA, SAPARD), např. program Obnova 2002 pro drobné podnikatele Odborníci z ESF – krizové řízení „Analýza možných způsobů řešení náhrad pro orgány veřejné správy, právnické a podnikající fyzické a fyzické osoby v případě vzniku mimořádných událostí“ PRŮBĚH POVODNÍ 2002 V ČR