1
Nedokonalosti trhu a jejich řešení
dokonalý trh
...vstupuje na něm do vzájemné interakce
nekonečně mnoho nekonečně malých
subjektů, mezi nimž se informace šíří
nekonečně velkou rychlostí a má nulovou
cenu.
Tato definice má zejména tyto dvě výhody:
1. nijak neskrývá, že jde o teoretickou
konstrukci, která se nijak nepodobá
reálnému světu reálných ekonomických
vztahů,
2. lze z ní dovodit systematickou typologii
tržních nedokonalostí.
Dokonalý trh je tedy v ekonomii
"idealizací...
základní teorémy
první teorém říká, že DoT se může
dostal do rovnováhy, tj. že existuje
pro něj takový stav, že je-li DoT
vnější silou vychýlen, má tendenci se
"vlastní silou" do tohoto stavu vrátit,
druhý teorém říká, že pokud je
rovnováha sub a) ustavena, je
efektivní
2
několik poznámek:
DoT není ničím více a méně než
laboratorním cvičením; relevanci poznatků
učiněných o DoT (zejména mají-li podobu
"matematických důkazů") pro reálný svět je
třeba vážit se značnou obezřetností.
Přívlastek "dokonalý" je hodnotící,
naznačuje, že DoT je jakoby "lepší" než trh
nedokonalý. I zde je třeba vyzvat k hlubší
úvaze. DoT, ve kterém se informace šíří
nekonečnou rychlostí (a mají nulovou
cenu), může být jen těžko normativním
ideálem.
Posledně uvedenou tezi lze
zformulovat i tak, že asi nikdo by
nechtěl žít ve světě, kde všichni vědí
všechno, tj. totéž.
Lze mít dokonce za to, že mezi hybné
síly rozvoje patří i to, že někdo se chce
dozvědět víc než ostatní (například
prostřednictvím výzkumu a vývoje), své
poznatky utajit (například pomocí právní
ochrany obchodního tajemství) a na této
"informační asymetrii" vydělat
nadprůměrný zisk.
Paretovská efektivnost
...je-li v kině pouze 10 diváků, není v tomto
poloprázdném kině "objektivně efektivní", aby
všichni seděli za sebou.
Efektivní je tedy pouze takové uspořádání n
subjektů, kdy každá změna k lepšímu u jednoho
jde vždy na úkor někoho jiného. Je-li tedy ve
vyprodaném kině 300 diváků a jeden z nich se
postaví, je objektivně efektivní, aby všichni seděli.
Pokud se tedy jeden postaví, uvidí sice lépe, ale
bude to na úkor někoho jiného. Neboli, je-li
uspořádání systému efektivní, jeho účastníci spolu
hrají "hru s nulovým součtem" ­ všichni najednou
vyhrát nemohou, vítězům vždy přísluší nějací
poražení
3
Není pak úkolem ekonomické vědy
poměřovat, zda by náhodou nebylo
"ještě efektivnější", aby 299 diváků si
polepšilo, bude-li to stát zbývajícího
diváka jen malou oběť. Taková řešení
jsou pak už daleko spíš výsledkem
politických procesů než vědeckého
bádání.
co tedy vyplývá z DoT:
Všichni vědí všechno a nikdo tedy nemá
pochyby o tom, co je předmětem transakce
­ co je nabízeno a poptáváno. Všichni
výrobci a spotřebitelé tedy mají dokonalou
informaci o:
vlastnostech každé komodity, která tvoří
rozhodovací prostor každého subjektu,
místu, kde se tato komodity nachází,
času, ve kterém má být tato komodita
dodána.
Každý je tedy schopen od sebe odlišit
různé druhy červeného vína, odlišnou
"kvalitu" různých značek televizorů atd.
Stejně tak nikomu nečiní problémy rozlišit
"letošní žito" od "žita, které bude zaseto za
dva roky". Každý například rozumí tomu, že
opium nacházející se v Heratu je zcela jiné
zboží než opium nacházející se v Zurichu.
Na DoT tedy nevznikají žádné problémy s
tzv. kvalitou zboží. Například proto, že cena
tohoto zboží je exogenní veličina a je i
spolehlivým měřítkem (signálem) jeho
kvality.
4
z čehož taky třeba vyplývá, že:
Každý je tedy schopen od sebe odlišit
různé druhy červeného vína, odlišnou
"kvalitu" různých značek televizorů atd.
Stejně tak nikomu nečiní problémy rozlišit
"letošní žito" od "žita, které bude zaseto za
dva roky". Každý například rozumí tomu, že
opium nacházející se v Heratu je zcela jiné
zboží než opium nacházející se v Zurichu.
Na DoT tedy nevznikají žádné problémy s
tzv. kvalitou zboží. Například proto, že cena
tohoto zboží je exogenní veličina a je i
spolehlivým měřítkem (signálem) jeho
kvality.
nedokonalý trh
Nestandardní nástroje analýzy
Zvláštnosti reálné ekonomiky vedou mnohé
badatele k odmítnutí tradiční neoklasické
ekonomie, tj. pojmů, pomocí nichž své teorémy
předložili Arrow a Debreu. Tyto přístupy zde
budeme klasifikovat takto:
teorie systémů, která se pokouší na ekonomiku
podívat jako na "jakýkoli jiný systém",
operační výzkum, který se pokouší být
interdisciplinární, protože reálný svět je nad síly
jediné disciplíny,
sociologizace a psychologizace ekonomické
analýzy,
"nová" ekonomie, například ta v podání J. Kornaie
Zobecněná neoklasická ekonomie
transakční náklady (včetně nákladů
na chybějící informace),
vertikální integrace (optimalizace
velikosti firmy, jsou-li náklady na
vyjednávání příliš vysoké),
veřejná volba.
5
transakční náklady
Typy nákladů
náklady na vyhledání proti-strany
smlouvy,
náklady na vyjednání obsahu
smlouvy,
náklady na vynucení smlouvy.
asymetrie informací
Strana nabídky je lépe informovaná zpravidla v případech,
kdy předmětem transakce je:
pracovní síla (zaměstnanec zná lépe svoji kázeň a
kvalifikaci),
ojeté automobily (majitel ví o všech slabinách vozu, pokud
jej delší dobu používal),
lékařská péče (lékař zná zpravidla lépe než pacient
nepřívětivost variantních diagnostických postupů),
akcie (velký akcionář, či manažer podniku mohou být lépe
informování o očekávané ziskovosti tohoto podniku),
Naopak strana poptávky bývá lépe informovaná, jde-li např.
o:
klienta pojišťovny (a jeho rizikovost),
dlužníka banky (a jeho schopnost splácet bankovní úvěr).
Asymetrie samozřejmě mohou být
oboustranné. Například klient
pojišťovny sice lépe zná svou
rizikovost, ale pojišťovna zase
podstatně lépe ovládá záludnosti tzv.
všeobecných pojistných podmínek,
například výluk, za nichž se pojistné
plnění neposkytne.[10]
6
Asymetrie samozřejmě mohou být
oboustranné.
Například klient pojišťovny sice lépe zná
svou rizikovost, ale pojišťovna zase
podstatně lépe ovládá záludnosti tzv.
všeobecných pojistných podmínek,
například výluk, za nichž se pojistné
plnění neposkytne.
Institucionální přizpůsobení
Různé způsoby institucionálních
přizpůsobení v závislosti na typu
ekonomiky:
ekonomika socialistického typu
transformující se ekonomika
zralá ekonomika
Důsledky státní ingerence
Kritika státem poskytovaného léčení info-
asymetrií se nijak neliší od kritiky všech
ostatních státních regulací:
stát je ze všech účastníků trhu nejméně
informovaný o tom, co je (či má být
předmětem jejich transakce),
i kdyby stát uvedenou informaci měl, jeho
vlastní účelová funkce mu brání pochopit
motivy účastníků trhu,
státní rozhodnutí jsou obtížně vratná (stát
musí, na rozdíl od trhu, vždy zachovat
důstojnost),
před monopolem státního rozhodnutí není
úniku (kromě emigrace).
7
Není tedy výjimkou, když státní ingerence
případnou nedokonalost trhu nejenže
neodstraní, ale často ani není neutrální.
Známý bonmot říká, že stát konec konců
řeší pouze problémy, které vyvolal svými
předchozími pokusy něco řešit. Je-li tomu
tak, pak jediné ospravedlnitelné zásahy
státu jsou takové, jejichž cílem je omezit
repertoár dalších státních zásahů.
(Příkladem je privatizace a deregulace.)
Typy tržního přizpůsobení
Organizování trhů
burza
správce tržiště
ratingové agentury
tržní signalizace
sebe-selekce
8
Asymetrické informace
a jejich důsledky pro metodologii ekonomie
1. Asymetrické informace ­ vymezení
pojmu a příklady jeho aplikace.
2. Metodologické implikace
asymetrických informací pro
ekonomickou teorii.
3. Asymetrické informace, regulace a
státní zásahy do ekonomiky.
Asymetrické informace ­
vymezení pojmu a příklady jeho aplikace
Pojem asymetrické informace znamená, že
ekonomické subjekty na jedné straně trhu mají
mnohem lepší informace než subjekty na druhé
straně. S takovým stavem se můžeme na trzích
setkat velmi často a provází nás mnoha životními
situacemi i mimo ekonomiku.
Asymetrie informací je součástí širší problematiky
nejistoty, která je průvodní charakteristikou
lidského života od nepaměti a v ekonomické teorii
začala hrát odpovídající úlohu počínaje knihou F.
H. Knighta Riziko, nejistota a zisk z roku 1921 a
zejména Obecnou teorií zaměstnanosti, úroku a
peněz J. M. Keynese z roku 1936.
Moderní pojem asymetrie informací klade
důraz na skutečnost, že naše informace o
současném stavu trhů jsou nedokonalé a
zejména že se jednotlivé subjekty na trhu
kvalitou svých informací významně liší, což
má pro chování těchto trhů závažné
důsledky.
Za jistých okolností může asymetrie informací
vyústit do degenerace takového trhu spojené s
negativním výběrem a morálním hazardem, což
jsou pojmy úzce spojené s asymetrií informací a
rovněž významně rozpracované letošními
laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.
9
Negativní (nepříznivý) výběr
(adverse selection)
je proces vedoucí ke zhoršování kvality produkce
prodávané na trhu s významnou asymetrií
informací či kvalifikační struktury a schopností
zaměstnanců ve firmách.
Tam , kde dochází k negativnímu výběru jsou z
trhu vytlačovány kvalitnější statky nebo dochází na
základě vlastního rozhodnutí k tomu, že
kvalifikovanější zaměstnanci odcházejí a zůstávají
pouze méně kvalifikovaní a schopní.
Na trhu pojištění se zhoršuje struktura pojištěnců,
protože například u životních pojistek doplácejí nekuřáci
na kuřáky, pojistné se jim jeví příliš vysoké a o pojištění
ztrácejí zájem. Na trhu, kde vedla asymetrie informací k
negativnímu výběru, se nakonec prodávají jen výrobky
pochybné kvality a z firmy, v níž probíhá negativní výběr,
postupně odejdou kvalifikovaní a schopní pracovníci.
Morální hazard (moral hazard)
je pojem vyjadřující možnost, že na trzích s významnou
asymetrií informací zneužijí lépe informované subjekty své
postavení na úkor hůře informovaných subjektů. Tam, kde
nelze chování podřízených či zástupců dobře monitorovat se
vytvářejí podmínky pro zneužívání výhodného postavení.
Dojde-li k tomu reálně však závisí rovněž na morálce těchto
subjektů.
Pojem morální hazard je dnes významně využíván novou
institucionální ekonomií zejména v kontextu tzv. problému
zastupování (principal-agent problem), kde je přítomna
významná asymetrie informací mezi zastupovaným a
zastupujícím. Jedná se o četné situace vztahu akcionářů a
manažerů, mistrů a dělníků, politiků a voličů aj. V těchto
vztazích může velmi často docházet k tomu, že lépe
informovaný zástupce, který se dnes a denně věnuje
příslušným činnostem, může zneužívat svého postavení ke
svému prospěchu na úkor zastupovaného.
Příklady aplikace
asymetrických informací
Důsledky asymetrie informací se
zabýval G. Akerlof již ve svém
slavném a často citovaném článku
The Market for Lemons, Quarterly
Journal of Economics, 1970).
další aplikace: teorie efektivnostních
mezd
10
efektivnostní mzdy:
Jedná se o jednu z teoretických koncepcí nové
keynesovské ekonomie. Je založena na snaze
vysvětlit, proč jsou mzdy ve firmách využívajících
moderní technologie relativně vysoké a příliš se
nemění ani v případě, že lze na trhu práce nalézt
nezaměstnané pracovníky obdobné kvalifikace.
Podle původní neoklasické ekonomie by za těchto
okolností měla firma sledující maximalizaci zisku
usilovat o snížení mzdových sazeb (buď tak že
stávajícím zaměstnancům pohrozí propuštěním,
pokud snížení neakceptují, nebo je propustí a při
nižších mzdových sazbách najme nezaměstnané).
Podle teorie efektivnostních mezd je příčinou
relativně vysokých nepružných mezd a platů opět
asymetrie informací spojená s obtížnou kontrolou
kvalifikovaných pracovníků při výkonu pracovních
činností využívajících nejmodernější technologie.
,,fordistický" model fungování firmy
,,postfordistický" model
v těchto firmách vzniká vysoká kvalifikace dlouhou dobu
a je spojena se značnými náklady, zároveň však nejsou
výsledky jejich práce ani využívání pracovní doby snadno
monitorovatelné. Navíc je produktivita firmy na těchto
pracovnících a jejich schopnosti týmové práce významně
závislá.
U těchto typů pracovních činností by řídící pracovníci
mohli být schopni odpovědně posoudit kvalitu práce a
využívání pracovní doby pouze tehdy, kdyby získali a
neustále si udržovali stejnou kvalifikaci. To vede ke
vzniku efektivnostních mezd, které mají svou výší
motivovat ke kvalitní práci a k loajalitě k firmě. Snahou
řídících pracovníků je rovněž vytvoření prostředí
vzájemné důvěry a pocitu spravedlnosti (fairness).
Firma, která by v těchto podmínkách
usilovala o minimalizaci mzdových
nákladů tradičním způsobem
popisovaným neoklasickou ekonomií,
by vytvářela díky asymetrickým
informacím vhodné prostředí pro
morální hazard.
Vysoce kvalifikovaní výkonní
pracovníci by necítili k firmě loajalitu
a mohli by zneužívat své informační
výhody k vlastnímu prospěchu.
11
Pokud by vedle sebe působily firmy s
efektivnostními mzdami a s nízkými
mzdami, docházelo by k negativnímu
výběru. Vysoce kvalifikovaní pracovníci,
vědomi si hodnoty své kvalifikace, by
odcházeli do firem, které odměňují
efektivnostními mzdami, a neoklasicky se
chovající firmy by postupně měly horší a
horší strukturu pracovníků. Jejich
konkurenceschopnost na trhu by se
snižovala a nebyly by schopny obstát v
konkurenci s firmami, které efektivnostní
mzdy používají.
další aplikace: problém zastupování
(problem of agency)
Metodologické implikace koncepce
asymetrických informací
Koncepce asymetrických informací představuje důležitý
posun v ekonomické teorii spojený s uznáním dalšího
rozměru nejistoty, s nímž dosud ekonomie hlavního proudu
nepracovala. Jedná se o významné rozpracování a
doplnění mikroekonomické teorie a v tomto směru
má zajímavé metodologické implikace.
Přináší nové argumenty pro kritiku dokonale konkurenčních
základů neoklasické ekonomie. Staví před nás
oprávněnou otázku, zda je tato koncepce vůbec
slučitelná s neoklasickou mikroekonomií, nebo je-li
ji možno považovat za jednu z cest překonání
neoklasické ekonomie a jejího nahrazení
alternativní mikroekonomickou teorií.
12
převládající názor:
pojem neoklasická ekonomie je třeba
omezit na teoretické koncepce založené na
metodologickém individualismu
pracující s ekonomickými subjekty, jež jsou
schopny optimalizačního chování, a jsou
spojeny představou, že se na trzích
dosahuje rovnováhy definované jako
vyčistění trhu prostřednictvím cenově
přizpůsobovacích procesů.
tyto koncepce si nejsou schopny poradit s
principiální nejistotou, nedostatkem
informací a tudíž ani s asymetrií informací
Pokud vyjdeme z tohoto vymezení
neoklasické ekonomie, znamená uznání
asymetrie informací cestu k alternativní
mikroekonomii, protože ekonomické
subjekty za těchto podmínek nejsou
schopny optimalizačního chování.
Tržní řešení asymetrie informací znamenají
znemožnění optimalizačního chování
ekonomických subjektů.
V jejich důsledku dochází k podstatnému
rozšíření vzorců chování ekonomických
subjektů (signalizační chování má svůj základ
v etologii), institucionální řešení pracuje s
koncepcí omezené racionality.
Asymetrické informace a
státní zásahy do ekonomiky
Koncepce asymetrických informací
sama o sobě stejně jako principiální
nejistota zřejmě neimplikuje
zdůvodnění státních zásahů do
ekonomiky.
Ke zdůvodnění státní regulace či
státních zásahů do ekonomiky může
koncepce asymetrických informací
přispět ve spojení s některými dalšími
argumenty.
13
prameny:
http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=227
http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=241
Veřejné statky a klubové statky
14
Teorie klubů
Pokus o objasnění neefektivní
rovnováhy v případě poskytování VS
(nízká nabídka/poptávka)
Alternativa centrálního zabezpečování
lokálních VS
! Kolektivní spotřeba (úplná, popř.
omezená nerivalita) a současně
vyloučitelnost ze spotřeby
Teorie klubů - prameny
James Buchanan (1965)
Snaha o definici širokého spektra ekonomických
statků mezi extrémy ČSS a ČVS
Pochopení vztahů mezi charakteristikou statku a
společenstvím, které statek spotřebovává
Charles Tiebout (1956)
Zjistit, zda skutečné preference jednotlivců mohou
být odvozovány z mobility spotřebitele/voliče mezi
lokacemi se specifickými způsoby/objemy
poskytování VS
Tiebout
Rámec pro teorii klubů; předpoklad
nekonečného počtu jednotlivců
dobrovolně vytvářejících kluby různé
velikosti
V Tieboutově modelu mohou
jednotlivci ,,volit nohama" (vote with
their feet) ­ měnit lokalitu podle
svých preferencí ve vztahu k VS
15
Tiebout ­ předpoklady modelu
spotřebitelé/voliči jsou dokonale mobilní
Jsou dokonale informováni o rozdílech v
příjmech a výdajích v jednotlivých
regionech
Tyto předpoklady vlastně znamenají
absenci problémů přesídlení vyplývajících z
(ne)zaměstnanosti, dostupnosti bydlení,
dostupnosti vzdělání, atd.
Plus předpoklad velkého množství alternativních
lokalit ...
Další předpoklady:
Neexistence externích nákladů a
výnosů
Existence optimálně velké komunity
pro všechny typy služeb
Lokality pod optimem své velikosti
přitahují nové obyvatele
Námitky proti klasickému
Tieboutově modelu?
Mueller: noví obyvatelé mohou
způsobit přetížení - noví členové
přinášejí náklady vyšší než užitky -
negativní externalita
Obecný Tieboutův model neprodukuje
Pareto-optimální výstupy
16
Zpět k Buchananovi:
Klub je organizací, která poskytuje
sdílený kolektivní (veřejný) statek
exkluzivně svým členům
Prostředky na poskytování VS jsou
získávány např. z členských poplatků,
atd.
Je otázka, do jaké míry mohou/mají být
tyto poplatky diskriminující
Kvalita (nebo kvantita) statku může,
ale nemusí záviset na počtu členů
klubu nebo na jejich skladbě
Pokud tato závislost existuje, implikuje
,,nečistotu" poskytovaného klubového
statku
Uzavřený/otevřený klub
Homogenita členů
souvislosti...
1. Obecně: je Pareto-efektivní mít
takovou velikost klubu, která
minimalizuje náklady na člena
2. Pokusy diskriminovat v
poplatcích/cenách se nevyplácejí;
doporučen princip ,,daň z hlavy",
jinak bohatí členové odcházejí
Obecně nerovná pravidla plodí nestabilní
rovnováhu
17
Důsledky teorie klubů/aplikace
Analýza racionality vládní decentralizace,
hierarchické vlády a nakonec fiskálního
federalismu.
Implikace pro analýzu problematiky
místního zdanění, rovnosti/odlišnosti míry
zdanění (resp. poplatků)
Analýza souvislostí mezi bytovým trhem,
pozemkovým trhem a místními VS
Analýza formování spolků, koalic, změn ve
skladbě místní komunity, zejména v
závislosti na úrovni zdanění a množství a
kvalitě veřejně poskytovaných statků
Doporučuji
tak trochu jiný klub ­ wikipedia
www.firstmonday.org/issues/issue8_12/ciffolilli/