1
Mezinárodní ekonomické právo
je součástí mezinárodního práva veřejného
zabývá se ekonomickými vztahy mezi subjekty MPV
má výrazný vliv na samotné soukromoprávní mez.obchodní
transakce
mezinárodní obchodní systém (WTO)
mezinárodní finanční a měnové právo
mezinárodní právo rozvoje
mezinárodní investice
Mezinárodní ekonomické právo
Prameny : mezinárodní obyčej (imunita státu,
odpovědnost státu, minimální standard
zacházení např. u vyvlastnění, námořní právo)
mezinárodní smlouvy
soft law (vytvářeno některými mez.
organizacemi ­ etické kodexy)
Z počátku bilaterální vztahy. Multilateralita při úpravě
mez.ekonomických vztahů ­ relativně nové, po II.sv.válce
Mezinárodní smlouvy
dvoustranné vs. mnohostranné
erga omes vs. inter partes
podle předmětu ­ obchodní spolupráce, regulace
obchodu, daňové otázky, celní otázky, vytvoření
mez.organizace, unifikace úpravy soukromopráních
vztahů
v ekonomické oblasti pravidelně definují postavení
osob/zboží na území smluvních států = režimy.
Mnohostranné MS regulující obchodní
aspekty
nejznámější = GATT, GATS
komoditní dohody = regulace trhu s určitými
produkty, typicky zemědělskými ­ např. cukr, čaj, obilí.
Často zainteresovány rozvojové státy.
Účel = udržet určitou cenovou hladinu, exportní
stabilita.
Stojí mimo GATT/WTO.
Další typy mnohostranných MS
vytvářejících mez.organizace
vytváření celků bez subjektivity = oblast volného
obchodu, celní unie (NAFTA, LAFTA, CEFTA,
ESVO)
unifikace určitých právních otázek (Úmluva OSN
o mezinárodní koupi zboží, Bruselská úmluva o
pravomoci a uznání a výkonu cizích soudních
rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, Římská
úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv)
Režimy zacházení
nejvyšších výhod = stát se zavazuje přiznat subjektu ty
výhody, které přiznal/přizná subjektům z kteréhokoliv
třetího státu. Zajišťuje rovné zacházení se všemi cizinci.
Zrovnoprávňuje veškeré cizince mezi sebou. NIC
nevypovídá o zacházení cizinec vs. tuzemec.
omezená vs. neomezená
podmíněná vs. nepodmíněná
pozitivně vs. negativně formulovaná
Jedná se o metodu zacházení, nezajišťuje výsledek.
Využívaná (s výjimkami) v GATT.
2
Režimy zacházení
národní režim = stejné zacházení s cizinci a vlastními
občany (asimilace). Zacházení s cizincem by nemělo
klesnout pod ,,minimální standard (mohl by být
zvýhodněn cizinec před vlastním občanem, např.
vyvlastnění, jestliže s vlastním občanem by bylo
zacházeno nevhodně).
Opět využíváno v GATT/WTO.
Režimy zacházení
reciproční režim = státy si navzájem poskytují stejné
výhody.
preferenční režim = cizincům z druhého státu jsou
poskytnuty výhody, které nejsou poskytnuty cizincům z
žádného jiného státu.
(s jedním státem máte režim nejvyšších výhod, s druhým nastavíte
režim preferenční státu s nejvyššími výhodami musíte
poskytnout to samé, co státu preferenčnímu)
Subjekty MPV - STÁT
různé role - spolutvůrce MS
- normotvůrce vnitrostátního veřejného práva
- obchodník problematika imunity
imunita ­ stát nemůže podléhat pravomoci orgánu jiného
státu (vychází se suverenity) v praxi již vyřešeno, dříve velké
problémy
procesní imunita
exekuční imunita
= nepodřízení se státu pod pravomoc orgánu
jiného státu (soud)
= nedojde k exekuci majetku státu na základě
rozhodnutí orgánu jiného státu
Imunita
Jak je to s imunitou, když stát vystupuje jako obchodník ?
a) tradiční koncepce = stát má absolutní imunitu, není
rozhodující, jakou činnost vykonává. Stát se ale může imunity
vzdát (výslovně vs. např. podepsání rozhodčí smlouvy)
b) zúžený, omezený přístup = je rozhodující účel činnosti, kterou
stát vykonává
Státy rozvojové a rozvinuté
Aspekt důležitý pro zacházení v některých oblastech ­ obchod.
Udělování např. preferenčních a nerecipročních režimů, ve WTO,
výhodnější úvěry od Světové banky.
definice rozvojového státu :
zaostalé zemědělství, mizivý průmysl, většina obyvatel zaměstnána v
prvovýrobě
nízká úroveň výrobních prostředků
nízká úroveň důchodu na hlavu
vysoký přírůstek obyvatelstva, pro který není výživa
vysoká negramotnost, nemocnost, úmrtnost
sebehodnocení státu ­ hraje důležitou roli
státy nejméně rozvinuté, méně rozvinuté, nově industrializované
Mezinárodní organizace
jejich role při úpravě mez.obchodu/v oblasti
mez.ekonomické spolupráce je velice podstatná
jsou místem, kde se projednávají změny v ekonomických
vztazích, poskytují finanční prostředky
zákl. členění - univerzální vs. regionální (územně)
- univerzální vs. komoditní
3
Univerzální mez.organizace
OSN - Valné shromáždění
- Rada bezpečnosti
- Hospodářská a sociální rada (ECOSOC)
- Komise pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL)
- Konference pro obnovu a rozvoj (UNCTAD) : rešení
obchodu zejména ve vztahu k rozvojovým státům.
Spojováno s komoditními dohodami (káva, kakao, juta,
cukr, obiloviny, olivový olej, kaučuk, zinek, nikl, měď)
- Organizace pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
Bretton-woodský systém, WIPO, UNIDROIT
Regionální mezinárodní organizace
Evropa
ES, Rada Evropy, OECD - podpora ekonomického růstu a
zaměstnanosti, rozvoj obchodu. EBRD (Evropská banka pro
obnovu a rozvoj) ­ podpora transformace zemí St+V. Evropy.
Afrika
UDEAC, CEMAC, ECOWAS, AMU, EAC, COMESA
Asie
ASEAN, APEC, SAARC
Amerika
MERCOSUR (zóna volného obchodu), CARICOM
(společný trh)