NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC ČR 2007-2013 5. verze (finální) Prosinec 2006 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 2 OBSAH: Úvod: Příprava dokumentu a realizace principu partnerství ..............................4 1. Pozice ČR v Evropské unii.............................................................................6 2. Národohospodářský vývoj ČR v kontextu EU ..............................................6 2.1. Ekonomická výkonnost................................................................................................... 6 3. Socioekonomická analýza...............................................................................8 3.1. Podnikání, výzkum, vývoj a inovace .............................................................................. 8 3.2. Rozvoj lidských zdrojů a situace na trhu práce, informační společnost....................... 10 3.3. Dostupnost dopravou .................................................................................................... 15 3.4. Životní prostředí............................................................................................................ 17 3.5. Cestovní ruch a kultura ................................................................................................. 20 3.6. Veřejná správa............................................................................................................... 21 4. Regionální rozvoj..........................................................................................22 4.1. Sídelní struktura, urbánní problematika........................................................................ 22 4.2. Shrnutí příčin hlavních regionálních disparit................................................................ 24 4.3. Shrnutí regionálních disparit a klasifikace regionů....................................................... 25 SWOT analýza..................................................................................................26 Silné stránky......................................................................................................................... 26 Slabé stránky........................................................................................................................ 26 Příležitosti ............................................................................................................................ 27 Hrozby.................................................................................................................................. 28 5. Zhodnocení dopadů realizace dosavadních rozvojových programů strukturálních fondů .................................................................................................................30 6. Strategie NSRR pro období 2007-2013........................................................32 6.1. Východiska pro formování strategie............................................................................. 32 6.2. Strategie NSRR 2007-2013........................................................................................... 34 I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika.................................................... 38 II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ............................................ 42 III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí............................................................................... 51 IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území........................................................................ 55 7. Operační programy .......................................................................................70 Cíl Konvergence................................................................................................................... 70 7.1. Operační program Podnikání a inovace........................................................................ 70 7.2. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace.......................................................... 70 7.3. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ......................................................... 71 7.4. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ............................................ 71 7.5. Operační program Životní prostředí ............................................................................. 72 7.6. Operační program Doprava........................................................................................... 72 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 3 7.7. Integrovaný operační program...................................................................................... 73 7.8. Regionální operační programy...................................................................................... 73 7.9. Operační program Technická pomoc............................................................................ 74 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ......................................................... 75 7.10. Operační program Praha ­ Konkurenceschopnost...................................................... 75 7.11. Operační program Praha ­ Adaptabilita...................................................................... 75 Cíl Evropská územní spolupráce.......................................................................................... 75 7.12. Program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou ­ Svobodným státem Bavorsko 2007-2013................................................................................................. 76 7.13. Program přeshraniční spolupráce Svobodným stát Sasko ­ Česká republika ........... 76 7.14. Operační program přeshraniční spolupráce Rakousko ­ Česká republika 2007 ­ 2013...................................................................................................................................... 76 7.15. Operační program přeshraniční spolupráce Slovenská republika ­ Česká republika 2007 ­ 2013.......................................................................................................... 77 7.16. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika ­ Polská republika 2007 ­ 2013.......................................................................................................................... 77 7.17. Operační program nadnárodní spolupráce.................................................................. 77 7.18. Operační program meziregionální spolupráce ............................................................ 78 Nastavená technických rozhraní operačních programů ....................................................... 78 8. Zaměření politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR a její vazba na zemědělskou politiku rozvoje venkova a podporu poskytovanou prostřednictvím Evropského rybářského fondu ..........................................................................86 9. Makroekonomický model ­ kapitola založená na vyhodnocení makroekonomického modelu HERMIN...........................................................89 10. Řízení a koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice v období 2007 ­ 2013 .......................................................................92 10.1. Koordinační a metodická role Národního rámce politiky soudržnosti .................... 94 10.2. Implementační soustava operačních programů........................................................ 97 10.3. Centrální jednotný informační systém..................................................................... 99 10.4. Role platebního, certifikačního a auditního orgánu................................................. 99 11. Systém finančních toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti prostřednictvím státního rozpočtu ..................................................................103 12. Adicionalita pro cíl Konvergence v období 2007 - 2013 ........................104 13. Ex-ante hodnocení NSRR.........................................................................107 14. Posouzení vlivů NSRR na životní prostředí.............................................115 Příloha.............................................................................................................116 Seznam zkratek...............................................................................................139 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 4 ÚVOD: PŘÍPRAVA DOKUMENTU A REALIZACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ Národní strategický referenční rámec 2007 - 2013 byl připravován při respektování principu partnerství v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťovalo celkovou koordinaci přípravy ČR na programovací období 2007-2013 včetně zpracování Národního rozvojového plánu (NRP) a Národního strategického referenčního rámce (NSRR). V průběhu tohoto procesu byl kladen důraz na zajištění funkčního partnerství jako jednoho z klíčových předpokladů efektivního využívání pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Nejvýznamnějším nástrojem koordinace se stal Řídicí a koordinační výbor (ŘKV), jehož prostřednictvím jsou do procesu přípravy na čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zahrnuti všichni relevantní partneři. Předsedou výboru se stal ministr pro místní rozvoj, členy pak jsou zástupci věcně příslušných resortů, územní samosprávy (reprezentované kraji, včetně hl. města Prahy a zástupci Svazu měst a obcí), hospodářských a sociálních partnerů, vzdělávacích institucí a neziskového sektoru. Jako hosté se jednání ŘKV pravidelně zúčastňují také zástupci Svazu českých a moravských výrobních družstev, Agrární komory ČR a Akademie věd ČR. Jednotlivé instituce jmenovaly své zástupce na tak vysoké úrovni, aby byl ŘKV schopen přijímat důležitá rozhodnutí. Od května 2005 do října 2006 se ŘKV sešel ke svému jednání osmkrát. První zasedání ŘKV proběhlo dne 9. května 2005 a bylo zaměřeno na nastavení harmonogramu programovacího procesu. Druhé jednání, dne 30. června 2005, bylo věnováno Strategii hospodářského růstu a procesu zpracování NRP. Třetí jednání, dne 25. srpna 2005 předneslo harmonogram zpracování NRP a dále NSRR. Na čtvrtém jednání, dne 18. října byla schválena analytická část NSRR a SWOT analýza. Páté jednání, dne 28. listopadu bylo věnováno první verzi NRP. Na šestém jednání, dne 19. ledna byl schválen Národní rozvojový plán pro předložení do vlády. Výstupem sedmého jednání, dne 26. dubna byla schválená verze Národního strategického referenčního rámce a operačních programů pro předložení do vlády a počátek technických vyjednávání s Evropskou komisí. Osmým jednáním, dne 30. října, byly schváleny finální verze operačních programů a Národního strategického referenčního rámce pro schválení vládou, po ukončeném procesu SEA, a následnému oficiálnímu předložení Evropské komisi. Podobně je nastaveno partnerství i v pracovních skupinách ŘKV. Struktura pracovních skupin korespondovala s prioritními oblastmi Národního rozvojového plánu a Národního strategického referenčního rámce. Jednotlivé skupiny jsou zastřešovány Horizontální pracovní skupinou a pracovní skupinou Finance. Pro řešení dílčích otázek přípravy a realizace programových dokumentů bude i ve fázi implementace vyžíván tematický blok pracovních podskupin. Jmenovaní zástupci partnerských organizací se aktivně zapojili do přípravy strategických dokumentů pro programové období 2007 ­ 2013, a to především formou připomínkování předložených verzí strategických a programových dokumentů. Připomínky byly prezentovány na jednání pracovních skupin. Následně byly zapracovány do příslušných dokumentů, jež v konečné fázi podléhaly schválení ŘKV. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 5 Při přípravě operačních programů, která byla zahájena v posledním čtvrtletí roku 2005, byl kladen důraz na respektování principu partnerství i v rámci pracovních skupin vytvořených řídicími orgány pověřených přípravou operačních programů 2007 ­ 2013. Velmi uspokojivě probíhala spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi. V rámci projektu Technické pomoci Rámce podpory Společenství ,,Oponentura a doporučení k návrhům NRP a NSRR 2007 ­ 2013 realizované neziskovým sektorem a informační kampaň pro neziskový sektor", který realizovalo Centrum pro komunitní práci, probíhal proces připomínkování strategických dokumentů členy nestátních neziskových organizací. Součástí projektu byly například workshopy, kulaté stoly, semináře a pracovní jednání dotčených a zainteresovaných partnerů realizované v jednotlivých regionech ČR. Dne 16. ledna 2006 se konalo veřejné projednání Národního rozvojového plánu 2007 ­ 2013 Veřejné projednání Národního strategického referenčního rámce ČR proběhlo 27. listopadu 2006. NRP a NSRR jsou dostupné na stránkách věnovaných strukturálním fondům a Fondu soudržnosti v České republice (www.strukturalni-fondy.cz) či na dalších internetových stránkách partnerských organizací. Partneři budou také zapojeni do implementace operačních programů, a to zejména svojí účastí na Monitorovacím výboru. Rovněž výběr projektů bude prováděn na základě konzultačního procesu s hospodářskými a sociálními partnery, kteří jsou zastoupeni v jednotlivých komisích pro výběr projektů. S partnery jsou dále organizovány semináře a školení pro žadatele, jejich prostřednictvím jsou představovány operační programy široké veřejnosti, informace jsou vyvěšovány také na internetových portálech NNO. Mezi partnery se řadí zástupci NNO dále Hospodářská komora, Český statistický úřad, Agrární komora, Svaz měst a obcí, Družstevní asociace, Svaz průmyslu a dopravy, Českomoravská komora odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Česká konference rektorů, Rada vlády pro NNO, Rada vlády pro výzkum a vývoj, Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů (poslední dvě zmiňované instituce byly nově včleněny do struktur Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Socioekonomičtí partneři se tradičně účastní programování politik ČR a byli proto přizváni i k přípravě a implementaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 6 1. POZICE ČR V EVROPSKÉ UNII Desetimilionová Česká republika patří v rámci Evropské unie ke středně velkým zemím (viz Příloha - tabulka 1) a zaujímá v ní geograficky, ekonomicky i politicky významnou polohu.1 Její průmysl, doprava a osídlení podstatnou měrou ovlivňují životní prostředí v řadě dalších evropských států, její dopravní síť má bezprostřední význam pro hospodářské propojení států střední Evropy a jejich konkurenceschopnost i pro rozvoj velkých průmyslových a inovačních klastrů. ČR a svět Po r. 1989 prošla ČR významnými politickými, ekonomickými a sociálními změnami, jejichž vyvrcholením byl vstup ČR do Evropské unie 1.5.2004. Zapojení České republiky do evropského prostoru zrychlilo její ekonomický růst. Česká republika konverguje směrem k vyspělejším zemím světa; ČR byla v r. 2005 Světovou bankou překvalifikována z rozvojové na rozvinutou zemi. Přes tyto úspěchy se Česká republika potýká s řadou vážných problémů, které dlouhodobě ohrožují její konkurenceschopnost a sociální soudržnost i plné využití jejího lidského a hospodářského potenciálu. Jejich řešení je předmětem systematických kroků české vlády, jež jsou obsaženy zejména v ,,Konvergenčním programu České republiky2 ", v ,,Národním programu reforem ČR3 " (Národní Lisabonský program 2005-2008, z října 2005, NPR) a v ,,Národním rozvojovém plánu ČR pro období 2007-20134 "(únor 2006, NRP). Bariéry konkurence- schopnosti V příloze B je uveden popis vazby strategických cílů NSRR a opatření Národního programu reforem. Vazby na NPR 2. NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ČR V KONTEXTU EU 2.1. Ekonomická výkonnost Aktuální analýza hospodářského vývoje ČR v kontextu EU a světové ekonomiky je obsažena v Konvergenčním programu České republiky. NSRR se na Konvergenční program plně odvolává a zdůrazňuje jen několik podstatných bodů. Česká ekonomika Česká republika se řadí do skupiny zemí EU s nižší ekonomickou výkonností, měřeno HDP/osobu v PPS (viz Příloha ­ graf 1), která se však postupně zvyšuje (viz Příloha - tabulka 2). Česká ekonomika je ekonomikou s vysokou mírou otevřenosti a je charakterizována výraznou orientací zahraničního obchodu na členské země EU. Obchodní bilance se od roku 2002 postupně zlepšuje, přičemž růst exportní výkonnosti je nadále silně závislý na výkonnosti firem vlastněných zahraničními investory a není zatím dostatečně podpořen malými a středními podniky. Struktura ekonomiky Silný příliv přímých zahraničních investic do ČR za posledních sedm let podstatně změnil charakter české ekonomiky a zvýšil její konkurenceschopnost. Budoucí ohrožení spočívá v tom, že nízkonákladová strategie některých zahraničních investorů může vést k jejich odchodu z ČR, což by přineslo vážné sociální PZI, MSP, exportní potenciál 1 Česká republika hraničí s Polskem (761,8 km), Německem (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km). Hlavním městem je Praha. Rozloha činí 78 868,4 km2 (21. místo v Evropě) a počet obyvatel je 10,22 mil. (k 31.12.2004, 12. místo v Evropě). Průměrná hustota zalidnění v roce 2004 činila 130 obyv./km2 . 2 Convergence Programme of the Czech Republic (an updated version) - November 2005, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/conv_program.html 3 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/NPR_CZ_102005_pdf.pdf 4 http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/1141122325.materi-l-nrp---iii.-nrp-upraveny---str-113-a-124.pdf NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 7 důsledky. Zhodnocování české měny také klade tvrdé nároky právě na konkurenceschopnost oborů s nízkou produktivitou práce a nízkonákladovou strategií, využívající převážně domácí zdroje. Pro udržitelnost růstu je nutné změnit stávající strategii a zaměřit se na posilování konkurenceschopnosti a jejích zdrojů. Mezi pozitivní faktory se silným vlivem na dynamiku české ekonomiky patří nebo pravděpodobně budou patřit zejména: - synergické efekty realizace politik a opatření NPR a NRP a dalších záměrů vlády, využití prostředků z evropských fondů, dopady modernizace infrastruktury, rozvoj znalostí a dovedností české populace, zvýšení její zaměstnatelnosti a počtu aktivních let, zefektivnění institucionální struktury a modernizace veřejné správy i správy podniků, - přijetí eura, jež sice krátkodobě může vyvolat některé problémy, ale dlouhodobě vytvoří podmínky pro prohloubení a završení ekonomické integrace ČR do eurozóny a intenzifikaci vzájemné kooperace ekonomických subjektů, odstraní náklady na měnovou konverzi a umožní bezproblémové přenášení cenových informací; přijetí eura posílí fiskální a nominální měnovou disciplínu, - doposud nižší cenová hladina a nižší personální náklady ve srovnání s vyspělými zeměmi EU, avšak tato výhoda se ekonomickým růstem, nárůstem bohatství a prosperity a postupující liberalizací trhu neustále snižuje a musí být nahrazována kultivací faktorů ovlivňujících dlouhodobou konkurenceschopnost. Příležitosti Mezi stále přetrvávající negativní faktory ovlivňující dynamiku české ekonomiky patří především: - špatná vymahatelnost práva a nedostatečně rozvinuté institucionální struktury podporující moderní podnikání v globálním kontextu, - nedostatečný soulad mezi potřebami zaměstnavatelů a kvalifikací pracovní síly i nabídkou vzdělávacích institucí, - nedostatečně rozvinuté inovační procesy ovlivňující konkurenceschopnost podniků, - málo efektivní veřejná správa, - regionální disparity a postupné zhoršování rozvojového potenciálu některých regionů, - nedostatečné vybavení dopravními a dalšími infrastrukturními sítěmi - nedostatečné využívání alternativních finančních zdrojů ve fázích zakládání a nastartování firemních aktivit. Bariéry Zásadním problémem, který silně ovlivňuje schopnost ČR realizovat dlouhodobé záměry reforem a opatření na podporu naplnění cílů Lisabonského procesu, je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Tento problém je podrobně analyzován v Konvergenčním programu ČR a je třeba upozornit, že bude právě v příštím plánovacím období silně ovlivňovat schopnost ČR financovat potřebné národní programy v plném rozsahu. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 8 3. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA 3.1. Podnikání, výzkum, vývoj a inovace 3.1.1. Podnikání Podnikatelské prostředí v ČR prošlo od roku 1989 zásadními změnami. Prakticky byla ukončena privatizace a pokračuje tržně determinovaná restrukturalizace celé komerční sféry. Přesto v české ekonomice existuje velký rozdíl v produktivitě práce oproti nejrozvinutějším zemím (viz Příloha ­ graf 2). Strukturu české ekonomiky zásadně formoval příliv přímých zahraničních investic (viz Přílohatabulka 3) do sféry průmyslu (strojírenství ­ automobilový průmysl, elektronika a elektrotechnika, chemie) i služeb (především telekomunikace a finančnictví). Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na tvorbě HDP dosáhl v roce 2005 37,7 % a má zásadní vliv na růst produktivity práce v komerční sféře. Podnikatelské prostředí a obory Významnou roli v české ekonomice hrají malé a střední podniky, které podle údajů z prosince 2004 tvoří 99,85 % všech subjektů podnikajících v České republice a zaměstnávají 61,5 % celkového počtu zaměstnanců. V roce 2004 vytvořily 35 % HDP, podílely se 50,5 % na veškerých investicích vynaložených v ČR a 34,3 % na celkovém objemu exportovaného zboží a služeb.5 V České republice se projevují příznaky duální ekonomiky, jejíž stinnou stránkou je zaostávání malých a středních podniků kontrolovaných domácími subjekty, což se projevuje jejich slabou úrovní inovací, nízkým podílem tržeb na domácím trhu, malou úspěšností na zahraničních trzích a nedostatečnou intenzitou vazeb se zahraničními firmami doma i v mezinárodních sítích. V případě existence duální ekonomiky je hospodářství taženo zejména segmentem velkých podniků, často se zahraničními vlastníky. V případě malých podniků jde o významnou hrozbu do budoucnosti, kterou se daří jen velmi pomalu překonávat. Role MSP Rozvoj podnikatelských aktivit (viz Příloha ­ tabulka 4) oslabuje nedostatečná spolupráce mezi podnikatelským sektorem a výzkumnými institucemi a školami, neuspokojivá podpora rozvoje aplikovaného výzkumu a s ním spojené infrastruktury, slabá podpora rozvoje transferu technologií a vývoje vlastních technologií, nedostatečná úroveň znalostí spojených s moderními metodami řízení a fungování firem, nedostatečná flexibilita a problémy s kvalifikací pracovní síly v důsledku nedostatečné provázanosti vzdělávacího systému a požadavků trhu práce. Problémy inovačního procesu Novým impulsem pro posílení konkurenceschopnosti MSP je budování tzv. technologických a servisních center. Kromě toho, že nabízejí specializovaná pracovní místa pro kvalifikované a vysoce kvalifikované pracovníky, umožňují difusi nejmodernějších technologií a měkkých typů inovací do ČR a poskytování vysoce specializovaných služeb nejen pro zahraniční, ale i české subjekty, a to včetně poradenství. V průběhu roku 2005 a 2006 dochází ke zlepšení právních a institucionálních podmínek pro podnikání. I nadále je však souhrnný index podmínek pro podnikání v ČR výrazně pod průměrem EU (viz Příloha ­ graf 3). Inovace a MSP 5 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2004. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 9 3.1.2. Výzkum a vývoj a inovace Situaci v oblasti výzkumu a vývoje (V&V) v ČR významně charakterizuje relativně nízký podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na celkové výši HDP České republiky. Vyspělé země EU vydávají na výzkum a vývoj 2 - 3 % HDP, zatímco v roce 2004 vydávala ČR na výzkum a vývoj celkem cca 1,27 % HDP. O celkové situaci svědčí pozice ČR v souhrnném hodnocení inovačního prostředí6 (viz Příloha ­ graf 4). ČR s hodnotou SII 0,26 významně zaostává za průměrem EU-25 (0,42). Zapojení domácích soukromých zdrojů je nedostatečné a zvláště negativně se projevuje nízký podíl zahraničních zdrojů na financování V&V, který v roce 2004 činil pouze 3,8 %, tj. poloviční hodnotu průměru EU-25. Jednou z příčin je nedokončená restrukturalizace průmyslu. Výdaje veřejného sektoru do oblasti V&V se vzhledem k nejvyššímu zastoupení výzkumných kapacit výrazně koncentrují v Praze (viz Přílohy ­ tabulka 5), zatímco konkurenceschopnost a zaměstnanost řady krajů je oslabena přílišnou vzdáleností od výzkumných a vývojových kapacit. Výdaje na V&V Srovnání se světem Kapacity V&V v Praze Negativně působí stav kapacit ve výzkumu a vývoji včetně výzkumné infrastruktury a lidského kapitálu a jeho motivace. Českou republiku v oblasti výzkumu podobně jako řadu jiných zemí ohrožuje tak zvaný ,,brain drain". České prostředí přesahuje evropský průměr jen u běžných, tzv. ,,low-tech" inovací. Naopak v oblasti ,,high-tech" chybí systematické propojení univerzit a akademických ústavů s podniky, schází skutečná centra excelence využívající akademické a firemní kapacity k rozvoji technologických oborů s vysokým růstovým potenciálem. Stav kapacit V&V Tuzemské firmy také většinou nemají o kvalitě vědeckých pracovišť potřebný přehled. Důvodem je zejména nedostatek motivace k patentování a hledání patentovatelných a dalších v praxi uplatnitelných výsledků vzhledem k častému nezájmu podnikové sféry o inovace a zavádění zejména náročných technologií, dále malá podpora inovativního podnikání (absence rizikového kapitálu a dalších sofistikovaných finančních nástrojů podpory podnikání), nedostatečné manažerské znalosti a schopnosti efektivně hospodařit s duševním vlastnictvím u akademických i výzkumných institucí a v podnicích, finanční náročnost patentové procedury a zejména při udržování uděleného patentu. Nástroje pro inovace V České republice je nedostatečná infrastruktura v oblasti transferu technologií. Existuje pouze několik center, která plní svou funkci při transferu technologií odpovídajícím způsobem. Přestože v minulých letech byl podporován vznik vědeckotechnických a technologických parků (VTP), kterých vzniklo přibližně 30, tyto parky dosud neposkytují služby na stejné úrovni a ve stejné kvalitě jako ve vyspělých zemích, kde se zaměřují na přenos technologií a poznatků, zakládání nových start-up nebo spin-off firem. Transfer technologií V ČR se rozvoj inovačních klastrů a jeho podpora nachází v začátcích. Skutečně inovační klastry, které by zvýšily možnosti MSP dosáhnout jak na vlastní, tak i na ,,zakázkový" výzkum a vývoj i na výchovu odborných i vedoucích pracovníků a na dlouhodobou kooperaci s výzkumnými institucemi a vysokými školami, v ČR téměř neexistují. Vážným problémem některých českých univerzit a Infrastruktura pro V&V a inovace 6 Podle tzv. souhrnného inovačního indexu (SII), zahrnující 17. indikátorů ze čtyř oblastí (European Innovation Scoreboard, 2004). NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 10 výzkumných institucí i podniků je jejich nedostatečné zapojování do mezinárodních sítí výzkumu a inovací a v jejich rámci nízká schopnost využívat nejen finanční zdroje, ale i přístrojové vybavení špičkové úrovně. Mimo velká centra (zejména Praha, Brno, Ostrava) je mimořádně obtížné nejen zvýšit tuto schopnost na srovnatelnou úroveň, ale vytvářet i další regionální inovační systémy. V menších centrech (např. Liberec, České Budějovice, Zlín apod.) je možno nalézt dílčí pracoviště, jejichž další rozvoj je podmíněn zapojením do inovačních sítí. V ČR není rozvinut systém financování inovačního podnikání prostřednictvím rizikového kapitálu, téměř neexistují investice typu pre-seed, seed a start-up kapitál, které jsou klíčové pro vznik a rozběh činností spin-off a podobných firem. Business Angels, eventuelně jejich sítě (Business Angels Network, BAN), se vyskytují v ČR jen výjimečně. Financování inovací 3.2. Rozvoj lidských zdrojů a situace na trhu práce, informační společnost 3.2.1. Demografický vývoj a zdravotní stav populace Za posledních 11 let se celkový počet obyvatel ČR snížil o více než 100 tisíc (v současnosti se pohybuje na úrovni 10,2 mil. obyvatel). Vážným problémem je stárnutí obyvatelstva a s tím spjatá nutnost zejména důchodové reformy a potřeby zvyšování zaměstnanosti starších ročníků. Demografický pokles Dalším problémem je nerovnoměrná věková struktura, charakteristická posunem silných poválečných ročníků k důchodovému věku, a přetrvávající nízká fertilita nezabezpečující úroveň prosté reprodukce obyvatelstva (viz Příloha ­ tabulka 6). Účelným dlouhodobým opatřením i z pohledu sanace veřejných financí je zajištění změny chování populace ve smyslu preference zdravého životního stylu a efektivní fungování systémů zdravotní a sociální péče. Stárnutí populace a veřejné finance Naděje dožití v České republice po r. 1990 výrazně vzrostla a blíží se úrovni vyspělých zemí (viz Příloha ­ graf 5). Zdravotní stav populace, který významně ovlivňuje délku pracovní aktivity, je v ČR nepříznivě omezen zvyšováním četnosti invalidizujících chronických neinfekčních onemocnění7 . Přestože poskytovaná zdravotní péče je v současné době na odpovídající odborné úrovni, je třeba systém modernizovat a zefektivnit jak z pohledu ekonomického, tak odborného a široce uplatnit moderní poznatky ve zdravotnické praxi (vytvoření systému přenosu poznatků V&V do sféry péče o lidské zdraví). Celkové výdaje na zdravotní péči v ČR v r. 2005 dosáhly 7,0 % HDP (průměr EU-25: 8,9 %), vyjádřeno absolutní částkou uváděnou v paritě kupní síly na obyvatele dosáhly 57,4 % průměru EU-25). Veřejné zdraví Perspektivou pro zlepšení zdraví populace je důraz na preventivní opatření, včetně rehabilitací a propagace zdravého životního stylu, která pozitivně ovlivňují reálně dosažitelnou délku aktivního pracovního života, což je nezbytné pro udržení a další zajištění důchodového systému. Problematika rozvoje lidských zdrojů úzce souvisí s vývojem mezinárodní migrace, počet cizinců s povoleným pobytem v ČR po roce 1990 s výjimkou roku 2000 výrazně vzrostl, v současnosti je v ČR evidováno cca 250 tis. cizinců s povoleným pobytem. Česká společnost ale dosud byla národnostně mimořádně Prevence, důchodová reforma, imigrace 7 ČR má jednu z nejvyšších úmrtností na rakovinu u obyvatel v produktivním věku (25 - 64 let), nejvyšší prevalenci cukrovky (6,5%), nejčetnější hospitalizace pro onemocnění oběhové soustavy a v jejich důsledku také nejvyšší úmrtnost. Dalším závažným faktorem ohrožujícím zdraví jsou úrazy, vysoká spotřeba alkoholu a tabákových výrobků. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 11 homogenní a přítomnost většího počtu cizinců na jejím území je pro ni novou skutečností, na kterou bude muset adekvátně reagovat. 3.2.2. Vzdělávání Tradiční silnou stránkou české populace je vysoký stupeň dosaženého zejména vyššího středního vzdělání a velmi nízký počet občanů jen s ukončeným základním vzděláním (viz Příloha ­ graf 6). Naopak slabinou je poměrně nízké zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob v populaci, a to i přes vzestupný trend a rozšiřující se přístup k terciárnímu vzdělávání v současné době. Vzdělání a trh práce Z hlediska současných a zejména budoucích požadavků trhu práce dosavadní systém a struktura vzdělávání a odborné přípravy vykazují řadu závažných nedostatků, zejména: * Nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nabídkou učebních a studijních oborů a vzdělávacích programů, který je do značné míry také způsoben absencí kvalifikovaných kapacit pro předvídání změn poptávky na trhu práce, případně také nedostatečným uplatňováním znalostí při řízení intervencí v oblasti trhu práce. * Úroveň dosažených znalostí a zejména dovedností neodpovídá současným nárokům a snižuje budoucí adaptabilitu na změny trhu práce. Přetrvává vzdělávání zaměřené spíše na objem znalostí, míra individualizace je nízká, absolventi nedisponují klíčovými kompetencemi zásadními pro trh práce. * Dlouhodobě omezená kapacita terciárního vzdělávání, které se postupně otvírá rostoucí poptávce8 . Vážným problémem nadále zůstává struktura a obsah terciárního vzdělání a jeho internacionalizace. Počet absolventů technických a přírodovědných oborů je nedostatečný (viz Příloha ­ graf 7). Neefektivní a komplikovaný je proces vstupu absolventů škol do prvních zaměstnání, jenž je doprovázen zcela nedostatečnou součinností a komunikací mezi školami a zaměstnavateli. * Vážným problémem vzdělávacího systému je nedostatečně rozvinuté a málo efektivní jazykové vzdělávání, které vážně brzdí nejen internacionalizaci českého podnikání, výzkumu a vývoje, inovační a marketinkovou úspěšnost podniků, ale také integraci české populace do struktur i informálních vztahů v rámci EU. S přibývajícím počtem cizinců dlouhodobě žijících na území ČR se do popředí dostává rovněž problematika efektivní výuky českého jazyka pro cizince. * Nedostatečným způsobem je podporováno vzdělávání pro rozvoj podnikatelských dovedností ve znalostní ekonomice, zejména klíčových kompetencí zaměřených na schopnost podnikatelského myšlení a iniciativy. * Systém dalšího vzdělávání je nedostatečně rozvinut a není přizpůsoben potřebám a možnostem dospělých ani potřebám zaměstnavatelů9 ; obecně účast dospělých na dalším vzdělávání je nízká. * Celkové výdaje na vzdělání silně limitují realizaci reformních záměrů v této oblasti. Česká republika zaostává za rozvinutými zeměmi ve veřejných výdajích na vzdělávání. Podíl těchto výdajů se pohyboval v roce 2004 na úrovni 4,4 % HDP, zatímco průměr EU-15 cca 5,4 %. Nedostatky vzdělávání 8 V akademickém roce 2004 ­ 2005 počet zapsaných studentů VŠ dosáhl již téměř 50 % věkové skupiny. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 12 Od roku 2006 jsou nastartovány zásadní změny v systému vzdělávání: * Program zvýšení počtu gymnázií a lyceí, které mají umožnit lepší přípravu na vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání a navazující celoživotní učení. * Kurikulární reforma vzdělávání a odborné přípravy, která již byla zahájena a která má přinést podstatnou modernizaci a zpružnění obsahu i metod vzdělávání, zejména z hlediska vybavení absolventů klíčovými kompetencemi (dovednostmi). * Posílení jazykového vzdělávání všech skupin osob s ohledem na významnou roli angličtiny ­ viz Národní plán výuky cizích jazyků. * Vyšší a efektivnější využití veřejných kapacit školství pro další vzdělávání a odbornou přípravu, což je stimulováno též snížením počtu narozených dětí v posledních letech. * Přijetí zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, který umožňuje zhodnotit vzdělání dosažené mimo vzdělávací soustavu transparentním a objektivním způsobem ověřuje dosaženého vzdělání mimo vzdělávací systém a vytváří účastníkům dalšího vzdělávání předpoklady pro lepší uplatnitelnost na trhu práce. * Vytvoření efektivního systému prostupného terciárního vzdělávání, který má umožnit vyšší flexibilitu studia (kratší cykly, možnost přestupů, přístup ke studiu v kterémkoli věku a na kterékoliv úrovni). Pro realizaci těchto záměrů bude nezbytná masivní finanční, řídící a intelektuální podpora ­ zejména racionální využití best practices úspěšných zemí EU. Příležitosti v oblasti vzdělávání 3.2.3. Situace na trhu práce Zaměstnanost Míra zaměstnanosti v ČR se pohybuje nad průměrem EU (v roce 2005 dosahovala hodnoty 64,8 %, muži 73,3 % a ženy 56,3 %10 ), od poloviny 90. let klesá, v posledních letech spíše stagnuje. K výrazným změnám došlo od roku 1990 ve struktuře zaměstnanosti, nejvýraznější pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v primárním sektoru (zemědělství), který v současnosti zaměstnává 4,3 % pracovníků, v sekundéru pracuje 39,2 % pracovníků, terciér pak tvoří 56,5 % celkové zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti starších ročníků (od 55 do 64 let) je v ČR zhruba na průměrné hodnotě EU-15, nižší u žen (28,4 % ČR a 32,2 % EU) a vyšší u mužů. V důsledku očekávaného nerovnoměrného demografického vývoje je třeba se zaměřit na zvyšování zaměstnanosti starších ročníků, zlepšování zdravotního stavu populace a na obezřetnou imigrační politiku. Podle údajů MPSV představovali ekonomicky aktivní cizinci v roce 2003 3,2 % celkové pracovní síly ČR.11 Další důležitou oblastí, ve které ČR zaostává za průměrem EU-25 je oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Struktura zaměstnanosti 9 Na dalším vzdělávání se v současnosti účastní zhruba 6 % obyvatel ve věku od 25 do 64 let, což je jeden z nejnižších podílů v EU. ČR si připojila k cílům Lisabonské strategie, které mj. stanovují, že do roku 2010 by měla být účast na celoživotním učení alespoň 12,5 % dospělé populace v produktivním věku. 10 Údaje ČSÚ, mezinárodní srovnání viz Příloha ­ graf 8 a Příloha ­ tabulka 7. 11 Ke konci roku 2004 bylo v ČR evidováno celkem 173 tis. ekonomicky aktivních cizinců, z toho 62 % v postavení zaměstnanců. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 13 Nezaměstnanost Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce 2005 podle nové metodiky 8,97 % a je nižší než je průměr zemí EU-2512 . Snižování míry nezaměstnanosti v ČR, které se prosazuje v posledním období, má především cyklický charakter. Dochází však k časovému zpoždění za dynamickým hospodářským růstem, což je mimo jiné způsobeno růstem produktivity práce, tlakem na udržení konkurenceschopnosti a strukturálním nesouladem nabídky a poptávky po práci i horší zaměstnatelností znevýhodněných skupin. Na trhu práce přetrvávají výrazné rozdíly mezi muži a ženami. Společnost na ženu nahlíží genderově stereotypně především jako na pečovatelku a matku. Zaměstnavatelé zatím nevycházejí ženám příliš vstříc ve slaďování profesního života a péče o děti úpravou pracovní doby, podíl žen pracujících na částečný pracovní úvazek je velmi nízký13 . Struktura nezaměstnanosti Skupiny na trhu práce V ČR přetrvávají problémy s dlouhodobou nezaměstnaností, spojené s marginalizací a exkluzí početných skupin osob, kterými jsou zejména osoby se zdravotním postižením; mládež a mladí dospělí; senioři; příslušníci etnických menšin (především romských komunit14 ); imigranti a azylanti; bezdomovci; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody apod. Významnou příčinou tohoto stavu jsou do značné míry nedostatečně rozvinuté institucionální struktury sociálních služeb a sociální ekonomiky, které by podpořily jejich začlenění do společnosti a návrat na trh práce. Významnou roli v této oblasti sehrávají organizace neziskového sektoru. Dlouhodobá nezaměstnanost Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku vykazuje nejnižší hodnoty u věkové skupiny 25 ­ 29 let (12,9 %), v ostatních věkových skupinách se pohybuje mezi 21 ­ 22,2 %. Specifické míry nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání prudce klesají s úrovní dosaženého vzdělání. Za osm let klesl počet volných pracovních míst, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností. V posledních měsících došlo k určitému zlepšení. Ve struktuře volných míst i nadále výrazně převažují místa určená pro dělnické profese15 . Struktura nezaměstnanosti V ČR jsou významným problémem regionální disparity v míře nezaměstnanosti, které se neustále zvyšují. Tyto regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti jsou silně ovlivněny kvalifikačním nesouladem nabídky a poptávky po práci, nízkou regionální mobilitou pracovní síly a nedostatečnou a nákladnou dopravní obslužností. Nejhorší je situace v regionech soudržnosti Severozápad (Ústecký kraj) a Moravskoslezsko. V roce 2004 překročila Regionální rozdíly v nezaměstnanosti 12 Míra nezaměstnanosti podle VŠPS (výběrového šetření pracovních sil) činila v roce 2004 8,3 %, zatímco v EU-25 9 %. 13 V roce 2004 pouze 8,3 % žen ve srovnání s 34 % žen v EU (2003). 14 Podle současných odhadů pouze 26 % ekonomicky aktivní romské populace nemá dosud s nezaměstnaností zkušenost, dalších 35 % trpí opakovanou nezaměstnaností a až 39 % je opakovaně a dlouhodobě nezaměstnaných. Dlouhodobě je nezaměstnaných asi 75 % ze všech nezaměstnaných Romů, z toho 30 % je bez zaměstnání déle než 4 roky. Nezaměstnanost Romů je výrazně vyšší v některých lokalitách (Mostecko, Ostravsko, severní Čechy), kde vznikají vyloučené enklávy a ghetta. Odhaduje se, že nezaměstnanost romských žen je 90 %. Příčiny marginálního postavení Romů na pracovním trhu jsou především v nízké a nedostačující kvalifikaci, v koncentraci Romů v průmyslových městech a v diskriminaci Romů na trhu práce. 15 Je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že počty evidovaných volných pracovních míst (VPM) podle odhadů pokrývají cca 30 ­ 50 % skutečně volných míst. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 14 nezaměstnanost v některých mikroregionech 30 %16 a způsobuje vážné sociální problémy (viz Příloha ­ tabulka 8, kartogramy 1-7). Naopak nejlepší situace z pohledu nezaměstnanosti je dlouhodobě v regionu hlavního města Prahy. K významným rysům trhu práce patří i trend vzrůstající migrace uvnitř regionů oproti migraci mezi regiony. Dle údajů ČSÚ se s vyšším vzděláním (a tedy vyššími průměrnými výdělky) zvyšuje také intenzita migrace - dojížďka za prací i stěhování na delší vzdálenost. V ČR chybějí kapacity na předvídání strukturálních změn a budoucích pracovních a kvalifikačních požadavků na celostátním i regionálních trzích práce. 3.2.4. Informační společnost Podmínkou pro budování informační společnosti je jednak možnost využívat výkonné prostředky informačních a komunikačních technologií, včetně dostatečně kapacitních přenosových sítí umožňujících přenos a sdílení dat a informací (infrastruktura), jednak vytvoření systému vzdělávání pro dosažení schopnosti těchto technologií plně využívat. Rozšíření a smysluplné využívání těchto technologií musí zabezpečit efektivní fungování všech služeb informační společnosti na vyšší výkonnostní i kvalitativní úrovni, zejména pak v oblasti elektronické veřejné správy (e-government). Výsledky dosavadních analýz však v současnosti m.j. ukazují na nízkou míru a nedostatečnou koordinaci využívání moderních metod a nástrojů informačních a komunikačních technologií, na nízký stupeň standardizace, integrace a malou typovost využívaného aplikačního programového vybavení, duplicity a nekonzistentnost dat a databází, na neexistující či nedostatečně propracované modely fungování služeb informační společnosti, roztříštěné, nejednoznačné a nedostatečně popsané datové zdroje. Stav IS Dosavadní výsledky šetření ČSÚ týkající se penetrace vysokorychlostního přístupu ukazují na stále nízké procento pokrytí domácností ČR, pouze 1,5 % všech domácností. U firemních subjektů byla penetrace vysokorychlostního přístupu v ČR na úrovní cca 20 %, což je zhruba polovina průměru EU (39 %). Přes široké uplatnění a oblibu moderních technologií (např. mobilní telefony) v ČR je dlouhodobě velmi nízký podíl domácností připojených k internetu. Tento stav je důsledkem vysoké ceny služeb nastavených poskytovateli a uzavřenosti příslušného trhu (viz Příloha ­ graf 9). Penetrace vysoko- rychlostního internetu Objem služeb poskytovaných prostřednictvím internetu (e-learning, e-government, e-health, e-business, e-commerce, e-entertainment) je doposud velmi malý a s výjimkou e-commerce v podstatě nerozvinutý. Podíl e-business na celkovém obratu firem v ČR ani zdaleka nedosahuje úroveň Německa (4,4 % proti zhruba 10 %), ale ve srovnání s řadou vyspělých zemí EU naznačuje značný růstový potenciál (viz Příloha ­ graf 10). Poptávku po on-line službách rovněž snižuje nedostatečná počítačová gramotnost obyvatelstva, zejména u osob ve vyšším a středním věku a osob s nižším vzděláním. Problémem je rovněž integrita služeb elektronických komunikací a celková bezpečnost přenosu dat. Elektronické služby Základním strategickým dokumentem v oblasti rozvoje informační společnost je Státní informační a komunikační politika České republiky do roku 2006, která stanovuje čtyři prioritní oblasti: Dostupné a bezpečné komunikační Regulatorní rámec 16 Zdroj: Regionální portréty, ČSÚ 2005 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 15 služby (rozvoj trhu elektronických komunikací, dostupnost služeb elektronických komunikací, bezpečnost elektronických komunikací), Informační vzdělanost (informatizace vzdělávacích institucí, informační gramotnost, e-learning, řešení problému digital divide), Moderní veřejné služby on-line (služby e-governmentu, elektronické zadávání veřejných zakázek (e-procurement) a e-zdravotnictví (e-health) a Dynamické prostředí pro elektronické podnikání. V současné době se připravuje vznik Rady vlády pro Informační společnost, jejímž úkolem bude vytváření strategie v oblasti informační společnosti a e-governmentu. Na tuto strategii navazují dokumenty Národní politika pro vysokorychlostní přístup, Národní strategie informační bezpečnosti v ČR a Koncepce zahájení digitálního vysílání v ČR, které řeší konkretizují jednotlivé oblasti. V souladu s usnesením vlády ČR č. 1085 ze 20. září 2006 o souboru opatření pro urychlení rozvoje e-governmentu v ČR, lze stanovit tři priority rozvoje: 1) zjednodušení elektronické komunikace jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady samotnými, čemuž by mělo napomoci vedení elektronických spisů ve správních řízeních; 2) zřízení, správa a užívání centrálních registrů veřejné správy vytvořením jednotného univerzálního kontaktního místa občana s úřady a v počáteční fázi umožnění občanům získat na tomto místě výpis z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku (projekt CZECH POINT); 3) přijímání právních předpisů, včetně povinnosti provádět veřejné připomínkové řízení za použití elektronických nástrojů. Problematika rovného přístupem k ICT ve smyslu Národního akčního plánu o sociálním začleňování 2004-2006 i eInclusion jako jednoho ze tří pilířů i2010, základního koncepčního materiálu EU o rozvoji informační společnosti se zaměřuje na: 1) poskytování služeb Portálu veřejné správy občanům, kteří nemají přístup k internetu (prostřednictvím informačních kiosků, obecních úřadů, poboček České pošty, úřadů práce, škol, knihoven, telefonů apod.); 2) přístupnost stránek Portálu veřejné správy na základě Dokumentace zásad přístupnosti www stránek pro těžce zdravotně postižené uživatele; 3) umožnit osobám se zdravotním postižením komunikaci s veřejnou správou prostřednictvím výpočetní techniky a veškeré weby veřejné správy připravit tak, aby umožňovaly přístup handicapovaným občanům. 3.3. Dostupnost dopravou 3.3.1. Doprava a dopravní infrastruktura Poloha České republiky určuje její dopravní význam v rámci Evropy, což předznamenává důležitou roli tranzitu, a to jak ve směru severojižním, tak také západovýchodním. Hustota dopravních sítí patří k nejvyšším v Evropě, ale dopravní infrastruktura vykazuje řadu závažných nedostatků, zejména nízkou kvalitu a propustnost, často havarijní stav, nedostatečné propojení k sousedním státům a řadě důležitých regionálních center, zejména torzovitý Stav dopravní infrastruktury Silnice, dálnice NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 16 charakter sítě dálnic a rychlostních silnic (viz Příloha ­ mapa 1) bez odpovídajících technických opatření vedoucích k minimalizaci zdravotních rizik způsobených nadměrným zatížením hlukem a emisemi z pozemní dopravy, nedostatečnou dopravní obslužnost v rámci regionů a mikroregionů ­ a to jak z hlediska dopravy osob tak i zboží. Stav silnic II. a III. třídy neodpovídá hospodářským potřebám a bezpečnosti provozu. Chybějí bezpečná spojení a stezky pro pěší a cyklisty. Naprosto nedostatečně jsou rozvinuty inteligentní dopravní systémy (ITS) zvyšující bezpečnost a plynulost silniční dopravy. Silnice II. a III. třídy a další cesty Hustota a dostupnost železniční sítě je sice jedna z největších v Evropě, využívání železnice však dlouhodobě klesá. Důvodem je zanedbaný technický stav, parametry neodpovídající současným požadavkům a zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení, což způsobuje nízkou přepravní rychlost na většině mimokoridorových tratí. Je nutná modernizace hlavních tratí17 a přestavba železničních uzlů tak, aby se železniční přeprava stala alespoň na těchto tratích konkurenceschopnou vůči silniční a umožní rozvoj a ekonomickou rentabilitu kombinované dopravy. Trvalým problémem železniční dopravy je nevyhovující stav vozového parku a jeho nutná obnova. Závažným nedostatkem je také nepružnost provozovatele při zajištění nákladní přepravy po železnici, což významně omezuje schopnost železnice konkurovat silniční přepravě nákladů. Železnice S ohledem na rozvoj energeticky efektivních a environmentálně šetrných dopravních systémů má pro ČR velký význam zvyšování podílu železniční dopravy na přepravním trhu a rozvoj kombinované dopravy, u níž roční nárůst objemu zboží přepraveného v kontejnerech po železnici ve výši 11 % je nedostačující. Jedním z účinných opatření je podpora vzniku veřejných překladišť, otevřených všem provozovatelům i operátorům. Letecká doprava vykazuje v České republice nejrychlejší nárůst. Dominantní postavení má letiště Praha-Ruzyně, neboť zajišťuje přes 94 % výkonů v osobní a 84 % výkonů v nákladní dopravě. Mezi další letiště s mezinárodním významem patří Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Pardubice, jejichž kapacita je však využívána pouze v omezené míře. Většímu využití brání většinou zastaralé technické vybavení a malá kapacita odbavovacích prostor a nedostatečná provázanost na ostatní části dopravní infrastruktury, především na osobní kolejovou dopravu. Environmentálně šetrná doprava Letecká doprava Délka využívaných vodních cest na území ČR je 663,6 km, z toho pro dálkovou vodní dopravu je využitelných 303 km souvislé labsko-vltavské vodní cesty. Jen malá část vodní sítě ČR může být zařazena do odpovídajících mezinárodních kategorií. Vodní cesty 17 V návaznosti na evropské rozdělení byly v ČR stanoveny trasy následujících železničních koridorů: I. železniční koridor: (Berlin - Dresden) - Děčín - Praha - Pardubice - Česká Třebová - Brno - Břeclav - (Wien / Bratislava ­ Budapest). II. železniční koridor: (Gdaňsk - Warzsawa - Katowice) - Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav; odbočná větev Přerov - Olomouc - Česká Třebová. III. železniční koridor: (Le Havre - Paris - Frankfurt a.M.) - Cheb - Plzeň - Praha - Ostrava - (Žilina - Košice - Lvov); odbočná větev Plzeň - Domažlice - (Nürnberg). IV. železniční koridor: (Stockholm - Dresden) - Děčín - Praha - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště - (Linz - Salzburg - Ljubljana - Rijeka - Zagreb). NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 17 3.3.2. Veřejná doprava a dopravní dostupnost Podíl veřejné dopravy k individuální automobilové dopravě se změnil z hodnoty 4:1 v 90. letech na současný podíl 1:1. Tato situace značnou měrou přispívá ke zhoršování stavu životního prostředí a to především v urbanizovaných oblastech. V ČR je z důvodu veřejného zájmu garantována tzv. základní dopravní obslužnost, tj. přiměřené zajištění dopravy po všechny dny v týdnu. Pouze v některých krajích jsou realizovány integrované dopravní systémy spojující více druhů dopravy, nejčastěji veřejnou autobusovou, železniční dopravu a systémy městských hromadných doprav. Často absentuje využití moderních odbavovacích systémů. Je nezbytné strategicky rozvíjet integrované dopravní systémy i jejich propojení, ve městech a městských aglomeracích budovat integrované dopravní systémy s výraznějším uplatněním environmentálně šetrnějších druhů dopravy, včetně možnosti využívání biopaliv a zemního plynu v dopravě, a podporovat systémy ,,park-and-ride" a ,,bike-and-ride". Pokles veřejné dopravy Potenciál integrované dopravy 3.4. Životní prostředí 3.4.1. Složky životního prostředí V devadesátých letech 20. století došlo k výraznému zlepšení téměř u všech složek životního prostředí České republiky. Vysoké emise znečišťujících látek, zejména do ovzduší, byly významně sníženy investicemi do koncových zařízení ke snižování emisí. Také v letech 2000 ­ 2006 pokračovalo snižování emisní zátěže, a to zejména v oblasti vod. V oblasti ovzduší však množství emisí v letech 20002006 stagnuje a to se negativně promítá do kvality ovzduší v České republice, která se v tomto období již nezlepšuje a v případě některých znečišťujících látek (zejména PM10 a benzo(a)pyren) se zhoršuje. Současný stav životního prostředí v České republice nelze považovat za uspokojivý, neboť ze sledovaných trendů vyplývá, že v posledních letech dochází ke zpomalení, zastavení nebo i ke zvrácení některých velmi pozitivních trendů, které byly charakteristické pro počátek 90. let 20. století. Hodnoty základních standardních indikátorů stavu životního prostředí ve srovnání s průměrem EU-15 (před rozšířením k 1. 5. 2004) a OECD-30 nevykazují řádové odchylky, ale ve srovnání s okolními státy jsou na horší úrovni. Dynamika změn v současnosti je z důvodu oslabení aktivity při přijímání opatření na ochranu životního prostředí a k výraznému poklesu investic do ochrany životního prostředí ovšem pomalejší. Další zlepšování životního prostředí si tudíž vyžádá vyšší investice, především do modernizace technologických procesů a inovací výrobních technologií. Stav ŽP, dynamika změn a investice Pro kvalitu životního prostředí představují hlavní problémy a rizika následující faktory: * překračování imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace, * negativní vliv růstu automobilové dopravy na zdraví obyvatel (zvláště ve městech bez obchvatů, přes která vedou nejdůležitější dopravní komunikace státu a regionů), * negativní vliv výroby energie (včetně vytápění domácností) na lidské zdraví (vysoké pozaďové úrovně znečištění ovzduší, tzn. i na venkově) * znečišťování životního prostředí nebezpečnými látkami z průmyslových Negativní faktory NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 18 podniků, zemědělství, domácností a aglomerací, havarijní úniky nežádoucích látek do povrchových a podzemních vod, * špatný stav vodních toků z hlediska ekologických funkcí, nízká retenční schopnost krajiny a s tím spojené poměrně vysoké riziko vzniku povodní, * vysoká míra fragmentace krajiny, * vysoký počet lokalit se starými ekologickými zátěžemi, * vysoký podíl půdy ohrožené vodní erozí, * vysoká míra výstavby na nových plochách, * ohrožení lesů atmosférickými depozicemi a degradovanými půdami a jejich neuspokojivý zdravotní stav, * nebezpečí dalšího poklesu biodiverzity, * z hlediska životního prostředí nevhodná struktura tradičních paliv, kde rozhodující místo zaujímá ekologicky nejméně přijatelné hnědé uhlí. Odběry vod i vypouštění odpadních vod jsou v zásadě stabilizovány. U všech aglomerací nad 10 000 obyvatel byly vybudovány čistírny odpadních vod. Ty z nich, které nevyhovují limitům směrnice Rady EU 91/271/EHS, je nutno přestavět a intenzifikovat včetně doplnění kanalizace do konce přechodného období, tj. 31.12.2010. Podobně všechny obce s počtem 2 000 ­ 10 000 EO (ekvivalentních obyvatel) musejí být do konce přechodného období vybaveny čistírnami odpadních vod. U aglomerací do 2 000 EO s funkčním kanalizačním systémem je nezbytné zajistit přiměřené čištění odpadních vod. Dál je také nutná obnova a modernizace systémů úpraven a rozvodů pitné vody (viz Příloha ­ tabulka 10). Voda Emise všech základních znečišťujících látek v období 2000-2005 stagnují. To má mimo jiné za následek, že v roce 2005 došlo na 35 % území k překročení imisních limitů pro PM10 (tzn., že více než 65 % populace České republiky bylo vystaveno nadlimitním úrovním znečištění ovzduší) a přibližně na 5 % území České republiky došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené jako benzo(a)pyren (což představuje expozici přibližně 35 % populace). Plošným problémem jsou i dlouhodobě vysoké úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem, které překračují cílový imisní limit stanoveny pro ochranu zdraví lidí (cca 99 % území). Úroveň znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi (PM2,5) překračovala navrženou limitní úroveň v uplynulých dvou letech přibližně na polovině lokalit, kde byly úrovně znečištění ovzduší PM2,5 měřeny. Současná situace v kvalitě ovzduší přináší kromě zvýšených zdravotních rizik také nedodržování legislativy národní i evropské. Na všech úrovních jsou díky systémovým programovým nástrojům identifikovány konkrétní opatření, která povedou ke zlepšení stávajícího stavu. Realizace těchto opatření závisí především na disponibilních finančních zdrojích. Ovzduší Celková produkce odpadů vykazuje pokles, ale produkce komunálních odpadů od roku 1995 mírně roste. Dosud nedostatečná pozornost je věnována sběru tříděného odpadu a biologicky rozložitelné složce komunálních odpadů i materiálovému a energetickému využití komunálních odpadů. Nejsou vytvořeny či uplatněny efektivní nástroje bránící neekologickému nakládání s odpady, což přináší zátěž krajiny vznikem nekontrolovaných a neřízených deponií odpadů Odpady Stále více obyvatel ČR je vystaveno nadměrnému hluku, zejména ve větších Hluk NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 19 městech a v okolí exponovaných komunikací. Výstavba protihlukových opatření a uplatňování hlukových limitů u výrobců je pomalá. Přírodní prostředí a vývoj krajiny jsou ohroženy starými zátěžemi, zejména problémy s těžbou zdevastovaných rozsáhlých území (uhlí, uran) a rozsáhlými nevyužívanými průmyslovými plochami (brownfields). Vznikají nové zátěže, zejména skládky komunálních odpadů kontrolované i černé, odkládání toxických materiálů bez návazných likvidací, narůstají havárie ohrožující životní prostředí jak v průmyslu, tak v silniční dopravě. Likvidace starých zátěží vyžaduje finančně náročné investice dlouhodobého charakteru. Stále dochází k záborům půdy pro novou výstavbu přitom míra revitalizace a následného využívání brownfields je nízká. Situace v oblasti přírody a krajiny je rovněž nepříznivě ovlivňována zemědělskou výrobou, lesním hospodářstvím a rozvojem osídlení, dopravy a průmyslu. Významným prvkem v ochraně přírody bylo zavedení soustavy NATURA 2000, ale snižování úrovně biodiverzity je stále problémem. Nadále trvá nedostatek odborných podkladů včetně monitoringu stavu jednotlivých složek životního prostředí. Krajina, staré zátěže a NATURA 2000 3.4.2. Úspora energií Česká ekonomika, především český průmysl, se dlouhodobě vyznačuje vysokou energetickou náročností a nízkým podílem obnovitelných energetických zdrojů (viz Příloha ­ graf 11). Výroba a spotřeba energie má proto spolu s dopravou největší podíl na emisích znečišťujících ovzduší a významně ovlivňuje i ostatní složky životního prostředí. Snížení emisí skleníkových plynů v souvislosti s úsporami energie je prioritní cíl mimo jiné v důsledku platnosti Kjótského protokolu o změně klimatu18 . Pomalu se rozvíjejí alternativní, především obnovitelné, zdroje energií a zvyšování energetické účinnosti zdrojů tradičních. Jeden z největších potenciálů úspor energie je kromě dopravy a průmyslu v bytovém sektoru. Úspory energií 3.4.3. Environmentální a technologická rizika V České republice silně vzrostlo riziko živelních pohrom, průmyslových havárií a havarijních úniků nebezpečných látek. Četnost živelních pohrom, průmyslových havárií, dopravních nehod spojených s únikem nežádoucích látek, požárů a dalších ohrožení se v ČR v posledních letech výrazně zvyšuje a roste také rozsah celkových škod. Negativní dopady bývají veliké až destruktivní19 . V případě živelních pohrom (zejména povodní) je základním předpokladem snižování rizik jejich vzniku realizace environmentálně šetrných opatření v krajině (zvyšování retenční schopnosti krajiny atd.). Ke slabinám systému ochrany proti rizikům a ochrany životního prostředí dále patří nedostatek moderního technického vybavení integrovaného záchranného systému a prostředků k ochraně obyvatelstva. Také Výčet rizik a infrastruktura k jejich eliminaci 18 Česká republika se zavázala k prvnímu kontrolnímu období (2008-2012) snížit emise skleníkových plynů nejméně o 8 % v porovnání se stavem v roce 1990. 19 V průběhu velkých povodní v ČR v červenci a srpnu 1997 bylo zasaženo území 33 okresů, celkem evakuováno 29 358 osob; srpnu 2002 bylo zasaženo 43 okresů v rámci 10 krajů, zatopeno bylo 99 měst a obcí, částečně voda poškodila dalších 347 měst a obcí, bylo evakuováno 123 200 osob. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 20 environmentální vzdělávání a výchova obyvatel jako nástroj prevence jsou málo rozvinuté a jsou trvale limitovány citelným nedostatkem finančních prostředků. 3.5. Cestovní ruch a kultura Cestovní ruch jako významný segment ekonomiky se (dle propočtu World Travel & Tourism Council pro rok 2005) podílí na celkové zaměstnanosti v ČR 12,9 %, na tvorbě HDP 3,1 %. Po r. 1990 došlo k výraznému nárůstu počtu zahraničních návštěvníků České republiky (v r. 2004 téměř 96 mil. příjezdů). Role cestovního ruchu Česká republika disponuje značným historickým, přírodním a kulturním potenciálem20 pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Většina historických objektů je v neuspokojivém stavu, a proto je potřeba intenzivně se věnovat jejich rekonstrukci a revitalizaci a umožnit v nich rozvoj souvisejících služeb. V zemi je hustá a dobře značená síť vzájemně propojených turistických stezek a tras, která skýtá potenciál pro cestovní ruch a rekreační respektive volnočasové aktivity. Potenciál cestovního ruchu Tento potenciál cestovního ruchu však není dostatečně využíván, což je způsobeno především nedostatečnou úrovní infrastruktury a nízkou kvalitou základních i doplňkových služeb, včetně kvality řízení a propagace na národní úrovni. Velkým problémem cestovního ruchu v ČR je nerovnoměrná koncentrace turistů a návštěvníků v regionech České republiky21 a nevyužití potenciálu regionů, který je navíc často omezen na příslušnou část sezóny: výzvou je tak překonání sezónní omezenosti a limitovanosti. Dalšími důvody jsou zejména výrazné rozdíly v úrovni vybavenosti jednotlivých regionů (viz Příloha ­ tabulka 10), nedořešené rozdělení pravomocí mezi aktéry, nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví, omezené zdroje na podporu MSP v cestovním ruchu. ČR má významnou příležitost uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jako např. městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu a širokého souboru produktů, které jsou šetrné k přírodě. Dobré podmínky v ČR nabízí rovněž venkovská turistika. Rozložení potenciálu v ČR Významným problémem je přetrvávající nízká úroveň partnerství mezi veřejnoprávními subjekty a podnikatelskými subjekty, obcemi, kraji a státem a nedostatečný rozvoj přeshraničního partnerství, zejména s partnery v turisticky vyspěvších zemích, při rozvoji potenciálu cestovního ruchu v území, dále nedostatek kvalifikovaných pracovníků v cestovním ruchu a omezené jazykové dovednosti v některých regionech. 20 Kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny, jejich ochrana a péče o ně jsou upraveny zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V současné době je v České republice přibližně 44 000 nemovitých kulturních památek ( z toho je 191 národních kulturních památek), 900 000 movitých kulturních památek a 575 památkových rezervací a památkových zón městského, vesnického, krajinného, popř. archeologického typu. (Údaje převzaty z Ústředního seznamu kulturních památek ČR.) 21 Kolem 40 % celkové návštěvnosti připadá na hlavní město Prahu, dalšími nejnavštěvovanějšími cíli jsou západočeské lázně, Krkonoše a Jizerské hory, Šumava a další oblasti jižních Čech, vybrané destinace ve středních Čechách, z velkých měst především ,,veletržní" Brno. K nejvíce navštěvovaným cílům ČR patří lokality zařazené na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 21 Kultura Česká republika má hustou síť kulturních památek a památkově chráněných historických sídel a kulturních institucí. Velká část bohatého kulturního dědictví však vzhledem k nedostatku zdrojů není ve stavu, který by umožnil jeho využití. V řadě případů dokonce hrozí jeho zánik. Unikátní je síť muzeí a galerií, síť knihoven a počet divadel a kin, v nichž v posledních letech počet návštěvníků opět stoupá. Nabídka kulturních služeb však není diverzifikovaná. Výrazně převažuje tradiční zaměření před současnými progresivními formami, oslovujícími širší veřejnost včetně mládeže Role kultury pro socioekonomický rozvoj společnosti je v ČR podceňována. Kulturní potenciál Kulturní infrastruktura se v České republice koncentruje do velkých měst a v menších sídlech dochází ke snižování její úrovně nebo přímo k jejímu zániku. Značná část kulturní infrastruktury je z důvodu zastaralosti ve špatném technickém stavu. Chybí technologicky vybavená infrastruktura pro různorodou nabídku současného umění. Celkově je situace v oblasti kultury negativně poznamenána dlouhodobým nedostatkem investic, nedostatečně vyjasněným vztahem k rozpočtům regionů a obcí a v neposlední řadě i nízkou úrovní stimulace partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kultura v regionech 3.6. Veřejná správa Česká republika na počátku této dekády realizovala 1. a. 2. fázi reformy územní veřejné správy s cílem její decentralizace, posílení územní samosprávy a přiblížení veřejných služeb občanovi. V oblasti institucionální se na úrovni územní veřejné správy již proto nechystají v nejbližší době žádné výrazné změny. Tato reforma však nebyla dostatečně doprovázena zvýšením kvality, efektivnosti a transparentnosti veřejné správy. Česká republika zaujímá v hodnocení kvality veřejných institucí EU-25 jedno z posledních míst. Nejhůře je hodnocena efektivnost veřejných výdajů a regulační zátěž na centrální úrovni, v menší míře rovněž transparentnost vládních politik. V průměru je pozice ČR nejhorší ve skupině ukazatelů efektivnosti vlády, kdy zaujímá předposlední místo v rámci EU- 2522 .Podobné výsledky přináší rovněž alternativní pojetí hodnocení kvality správy, které se soustřeďuje na vybrané aspekty fungování veřejných institucí - ochrana a vynutitelnosti vlastnických práv a rozsah efektivnosti vládních aktivit a politik. Na nízké úrovni je dosud i rozvoj e-government (viz Příloha ­ graf 12). V současnosti se proto rozebíhá reforma kvality veřejné správy a reforma ústřední státní správy, která by dle schváleného koncepčního materiálu měla proběhnout do r. 2012. Stav a srovnání kvality veřejné správy Klíčové současné problémy veřejné správy v ČR lze shrnout do těchto bodů: * absence systému efektivního řízení a hodnocení kvality veřejné správy, * málo rozvinutý systém péče o lidské zdroje, včetně e-learningu, a to jak zaměstnanců veřejné správy, tak i volených představitelů (profesní a manažerské vzdělávání, platný nikoliv však účinný zákon o státní službě), * nutnost posílit administrativní kapacitu veřejné správy na úrovni krajů a nových mikroregionů (obcí s rozšířenou působností), * omezený stupeň elektronizace veřejné správy, a to ve třech hlavních Problémy veřejné správy 22 World Economic Forum ­ Global Competitiveness report 2004-2005, Palgrave MacMillan, 2004, Czesaná, V., Kadeřábková, A., Spěváček, V. a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky, CES 2005. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 22 dimenzích: (i) ve sféře styku s občany, (ii) ve sféře kontaktu s podnikateli a (iii) mezi jednotlivými institucemi v rámci samotné veřejné správy, * nedostatečné využívání inovativních přístupů ve veřejné správě na místní úrovni vedoucí k zajištění dostupnosti, kvality a transparentnosti veřejných služeb pro všechny občany, * absence komplexních systémových změn ve veřejné správě na místní úrovni ve venkovských obcích vedoucí k zajištění dostupnosti a kvality veřejných služeb pro všechny občany, * velkým, relativně samostatným problémem, je i pomalé fungování soudního systému a problémy s vynutitelností práva, * nemalým problémem je i nedostatek adekvátních dat a územně analytických podkladů pro kvalitní rozhodování (o území). 4. REGIONÁLNÍ ROZVOJ 4.1. Sídelní struktura, urbánní problematika Česká republika je charakteristická rozdrobenou sídelní strukturou s historicky daným vysokým počtem obcí (viz Příloha ­ tabulka 11). V České republice je velký počet obcí (k 31.12.2004 to bylo 6248), z nichž pouze malou část lze na základě mezinárodních standardů označit za města23 . Nicméně urbánní oblasti hrají významnou roli v rozvoji celých regionů. Z hlediska funkčního lze v ČR vysledovat následující urbanizované prostory: a) Pražská aglomerace, b) Východočeská aglomerace, c) Severočeská konurbace, d) Liberec ­ Jablonec nad Nisou, e) Plzeň, f) České Budějovice, g) Karlovy Vary, h) Ostravská aglomerace, i) Brněnská aglomerace, j) Středomoravské seskupení, k) Zlín. Na úrovni jednotlivých sídel je možno hovořit o následující hierarchii. Mezinárodní metropolí nižšího řádu je hl. město Praha, která se dlouhodobě profiluje jako přirozené centrum Čech i celé České republiky. Regionální metropolí vyššího řádu je Brno ­ přirozeně integrující oblast jižní Moravy, nižšího řádu pak Ostrava jako přirozené centrum severní Moravy a Slezska. Mezoregionálním centrem vyššího řádu je Plzeň, ostatními mezoregionálními centry ­ přirozenými středisky příslušných krajů, jsou Hradec Králové, Pardubice, Liberec, Ústí nad Labem, České Budějovice, Olomouc a Zlín. Posiluje se úloha Karlových Varů a Jihlavy jako správních středisek krajů. Většina obcí s rozšířenou působností plní úlohu mikroregionálních center, z nichž Mladá Boleslav a Opava aspirují na pozici mezoregionálních center. Sídelní struktura Aglomerace Z hlediska dalšího rozvojového potenciálu lze definovat v ČR v souladu s dokumentem Politika územního rozvoje České republiky 12 hlavních rozvojových oblastí, kde se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního nebo republikového významu: Praha, Ostrava, Brno, Hradec Králové ­ Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Olomouc, Zlín, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary. Tyto rozvojové oblasti jsou dále propojeny 11 rozvojovými osami. Hlavní rozvojové oblasti 23 I přes neustálenost mezinárodních definic se v mezinárodním kontextu za městské obyvatelstvo považuje obyvatelstvo obcí s více než 2000 obyvateli. V zákoně o obcích je jako jedna z podmínek pro přiznání statutu města uváděna hranice 3000 obyvatel. V roce 2006 bylo v ČR 529 obcí se statutem města. V ČR je pouze 5 měst, která počtem svých obyvatel převyšují hranici 100 000 obyvatel - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 23 Praha patří v současné době k nejdynamičtějším a nejúspěšnějším centrům střední Evropy. Potýká se však s řadou závažných problémů. Stále patří k českým regionům s nejvíce narušeným životním prostředím, její dopravní infrastruktura zdaleka neodpovídá současným, natož budoucím potřebám a kvalitní lidský a inovační potenciál města je využit jen zčásti. Na druhé straně dosažený stupeň socioekonomického rozvoje vymezuje Prahu jako hlavní rozvojový pól ČR se schopností produkovat a přenášet inovační impulsy do ostatních regionů ČR. Praha je přirozeným těžištěm středních Čech; budování kapacitní infrastruktury, která propojuje území obou regionů, vyžaduje úzkou kooperaci a speciální přístup. HDP na obyvatele v paritě kupní síly je v Praze 143 % průměru EU 25, zatímco za celou ČR je tato hodnota 70,9 %. Jednotlivé regiony vykazují méně než poloviční hodnotu (58,2 ­ 66,4 %). Míra registrované nezaměstnanosti v Praze je (2,9 % v září 2006) zhruba třetinová vzhledem k ukazateli za celou ČR (7,8 %) a skoro pětinová ve srovnání s regiony s nejvyšší nezaměstnaností (Moravskoslezsko, Severozápad). Výrazně se prosazuje komparativní výhoda Prahy v oblasti terciárního vzdělávání a rozvoje výzkumných a vývojových kapacit. Zaměstnanost v terciérním sektoru v Praze (79,1 %) vysoce převyšuje hodnotu za celou ČR (56,5 %) a další jednotlivé regiony.Podíl pražských vysokých škol na celkovém počtu studentů ve školním roce 2004/2005 byl 40 %, u soukromých škol dokonce 68 %. Jsou zde lokalizovány zhruba dvě třetiny veřejných institucí výzkumu a vývoje a jedna třetina kapacit soukromého výzkumu a vývoje (má zde sídlo 40 pracovišť Akademie věd ČR a 50 výzkumných ústavů), v roce 2004 směřovalo do Prahy 37,9 % celkových výdajů na výzkum a vývoj a více než 63 % výdajů veřejného sektoru. Hlavní město Praha Odlišnosti v socioekonomick é charakteristice oproti ostatním regionům ČR Hustá síť malých a středních měst brání vzniku silnějších rozvojových pólů, které by se mohly stát klíčovými póly rozvoje regionů a umožnily by vytvořit síť rovnoměrně pokrývající celé území ČR. Pozice krajských center je slabší ve srovnání se zahraničím a tudíž při stimulaci regionálních rozvojových pólů je nutné zohlednit komplexní rozvoj výše uvedených urbanizovaných prostorů. Přesto některé oblasti ČR nedisponují potřebnou kritickou masou a gravitační síla urbánních struktur neumožňuje integraci příslušného území (např. oblast Českomoravské vysočiny). Pro přenos rozvojových impulsů z národního centra a z rozvojových center okolních států je potřebné stimulovat rozvoj vazeb mezi urbanizovanými prostory, které umožní vznik síťového efektu a přispějí k polycentrickému rozvoji. Při podpoře rozvoje městských oblastí je třeba zohlednit také řešení sociálních problémů, s nimiž se města v současnosti potýkají ­ sociální a ekonomický úpadek vybraných čtvrtí (restrukturalizace ekonomiky města, transformace dopravních služeb a infrastruktury, kultivace sídlišť). Nedostatek pólů růstu Síťování měst V rámci osídlení existují v ČR rovněž periferní regiony v úrovni mikroregionů zejména v příhraničních a hornatých oblastech na severovýchodě republiky, případně na Českomoravské vysočině a rozptýleně po celém území ČR. Značné problémy způsobuje periferním regionům nedostatečné dopravní napojení na regionální centra. Odlehlost se podílí na udržování nadprůměrné nezaměstnanosti a celkovém útlumu ekonomických aktivit v území, který není plně kompenzován příjmy z cestovního ruchu a zemědělství. Periferní regiony trpí nezájmem investorů. Periferie Systém regionální politiky ČR na národní (případně krajské) úrovni klasifikuje podporované regiony a mikroregiony jako strukturálně postižené, hospodářsky Regiony se soustředěnou NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 24 slabé a s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. K podpoře jejich rozvoje existuje i odpovídající systém regionálně cílených intervencí. Pro období 2007-13 zahrnují tyto problémové oblasti 30 % území ČR a žije na nich 30 % obyvatel.24 podporou státu Venkovský prostor Venkovský prostor ČR podle metodiky EU k 1.1.2003 tvořily na úrovni NUTS II, s výjimkou Prahy a Moravskoslezska, všechny regiony soudržnosti25 . Definice venkova Nárůst počtu obyvatel ve venkovských obcích není územně rovnoměrný a úzce souvisí s procesem suburbanizace. Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva roste s velikostní kategorií obce. Ve venkovských oblastech se koncentrují problémy z hlediska dostupnosti environmentální infrastruktury a dlouhodobě se projevuje zaostávání dopravní infrastruktury. Nedostatečná je kapacita a kvalita místní veřejné správy a dostupnost veřejných služeb. Zhoršování demografické struktury má dopady do sociální infrastruktury ve venkovských oblastech, jejíž provozování není ekonomicky efektivní. Struktura venkovského prostoru V České republice lze identifikovat tři typy venkovských oblastí, ve kterých se prosazují odlišné trendy: * venkovské oblasti v zázemí velkých měst ­ jsou ovlivněny převážně suburbanizací a zaznamenávají výrazný nárůst populace, což ovlivňuje jejich rozvojové a zvláště investiční priority, * průměrně rozvinuté venkovské oblasti ve větší vzdálenosti od velkých sídelních center, ale s dobrým dopravním spojením (rekreační potenciál), * periferní venkovské oblasti, řídce obydlené, izolované od spádových měst a hlavních dopravních sítí. Typy venkovských oblastí Specifika příhraničních regionů Příhraniční oblasti byly v rámci národních států dlouhodobě periferními ve smyslu vzdálenosti od rozvojových center. V případě ČR tato zákonitost platí obzvláště vzhledem k výrazně koncentrickému tvaru území republiky. Vzdálenost od center rozvoje a zejména od centra nejvýznamnějšího tj. Prahy byla dlouhodobě, na základě uspořádání území Evropy jako národních států, jednou z bariér rozvoje. Tento handicap je daný, pouze omezeně řešitelný, např. budováním infrastruktury (dopravní, IT apod.), která tyto oblasti časově či virtuálně centru státu přiblíží. Příhraniční regiony Rozvojový potenciál se nabízí i směrem k oblastem sousedních zemí a jejich centrům, navazujícím z druhé strany hranice. Předpokladem pro takto integrovaný rozvoj je nejen odstranění bariér hraničních (např. rozšíření Schengenského prostoru), infrastrukturních (pozemní komunikace přes hranici zajišťující dosažitelnost budoucích společných center přeshraničního prostoru z obou stran hranice, ICT sítě apod.), ale i bariér psychologických, historických nebo jazykových apod. Analýza disparit 4.2. Shrnutí příčin hlavních regionálních disparit Vývoj v jednotlivých regionech České republiky úzce souvisel s územně diferencovanou hospodářskou dynamikou. Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit jsou převážně tyto: Analýza disparit 24 Viz Mapa 2: Regiony se soustředěnou podporou státu 25 Podle této definice venkov zahrnoval 92,4 % rozlohy státu, obce v takto vymezeném venkovském regionu představovaly 95,2 % všech obcí a žilo v nich 76,2 % obyvatel ČR. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 25 * Regionální rozdíly v ekonomické struktuře a její diverzitě ­ výrazný pokles výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu ­ Moravskoslezsko a Severozápad; pokles výroby textilního a elektrotechnického průmyslu Severovýchod a odvětví oděvního a obuvnického průmyslu - Severovýchod (Pardubický kraj), Střední Morava (Zlínský kraj) a Jihovýchod (Vysočina); výrazný pokles počtu pracovníků v zemědělství, zejména v tradičních agrárních regionech - Jihovýchod a Střední Morava (Olomoucký kraj); rozvoj terciérního sektoru, který se s větší intenzitou koncentroval do velkých měst a aglomerací. Velké regionální rozdíly jsou i v oblasti inovačního potenciálu. * Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (nedostatečná kapacita administrativy v malých obcích ­ více než 80 % obcí ČR, neefektivnost, absence systematického a komplexního rozvoje místního potenciálu, orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.), zhoršená dostupnost veřejných služeb, nízká meziregionální mobilita pracovních sil. * Přetrvávající neuspokojivý stav životního prostředí ­ Moravskoslezsko a Severozápad, velká města ­ Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem, PardubiceHradec Králové ad. Nerovnoměrná vybavenost území technickou infrastrukturou. Existence řady územně-technických specifik a problémů. * Rozdílná geografická poloha regionů v rámci České republiky i EU. 4.3. Shrnutí regionálních disparit a klasifikace regionů Podstatu regionálních disparit, pomineme-li ovšem zásadní rozdíl mezi socioekonomickou úrovní a stupněm rozvoje Prahy a ostatních regionů soudržnosti, vyjadřují následující typy regionů soudržnosti: 1. Regiony rychle se rozvíjející ­ Praha. 2. Regiony rozvíjející se ­ Jihozápad a Střední Čechy. 3. Regiony s nízkou dynamikou růstu ­ Jihovýchod a Severovýchod. 4. Regiony zaostávající ­ Střední Morava. 5. Regiony upadající ­ Moravskoslezsko a Severozápad. Klasifikace regionů dle regionálních disparit Ještě výraznější disparity lze identifikovat na úrovni krajů a zvláště pak mikroregionů, kde jsou významné rozdíly v ekonomické výkonnosti. Ty souvisejí s dostupností a obsluhou území zejména periferních oblastí, a to včetně dostupnosti veřejných služeb, dále s mírou nezaměstnanosti ovlivněnou mimo jiné schopností obyvatel přizpůsobit se změnám na trhu práce, rozvíjet své znalosti a dovednosti a případně zahájit a provozovat podnikatelskou činnost. Zaostávání v těchto charakteristikách vede ke stagnaci či snižování kvality života a v důsledku toho k oslabení místních komunit (participace občanů na veřejných záležitostech, rozvoj kulturních a sociálních aktivit apod.) a k celkovému podlomení jejich udržitelného rozvoje. V takto postižených mikroregionech dochází k výrazným změnám v demografické struktuře, odchodu perspektivních a pro rozvoj mikroregionů nezbytných skupin obyvatel ­ osob vzdělaných a v produktivním věku. Důsledkem všech těchto procesů je pokles ekonomické výkonnosti území a vznik bariér bránících nastartování potřebné regenerace takto postižených regionů. Mikroregionální disparity pod úrovní NUTS III NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 26 SWOT ANALÝZA Silné stránky * Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost makroekonomická stabilita a rychlý ekonomický růst ve vztahu k EU masivní příliv přímých zahraničních investic podpořený systémem investičních pobídek exportní orientace výroby existence kvalitních vědeckých pracovníků a vědeckých týmů ve vybraných oborech schopných obstát v mezinárodní konkurenci * Moderní společnost a konkurenceschopnost trvající sociální dialog a výsledný sociální smír dostatek kvalifikované pracovní síly za konkurenční cenu schopné využívat moderní technologie vysoký podíl absolventů, kteří dosáhli vyššího sekundárního vzdělání s maturitou vysoká penetrace prostředky mobilní komunikace * Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost vysoká hustota silniční a železniční sítě, síťový charakter železnic vyšší výkony veřejné dopravy ve srovnání s EU, vysoký podíl MHD na přepravních výkonech v osobní dopravě zlepšující se celkový stav životního prostředí přiměřený podíl chráněných území, implementace evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (soustava NATURA 2000) * Rozvoj regionů a konkurenceschopnost minimální rozdíly v HDP na obyvatele mezi regiony soudržnosti (s výjimkou Prahy) významná socioekonomická pozice Prahy v evropské hierarchii sídel významný endogenní potenciál příhraničních regionů Slabé stránky * Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost nedokončená reforma veřejných financí nižší produktivita práce a dalších výrobních faktorů v porovnání s vyspělými zeměmi zastaralá výrobní základna s vysokou energetickou a materiálovou náročností výroby nízká využitelnost výsledků výzkumu a vývoje podnikatelským sektorem (s problémy na straně nabídky i poptávky), rigidita některých V&V institucí, malá otevřenost mezinárodním sítím a podnikům nízký podíl soukromých i veřejných výdajů na financování aplikovaného výzkumu a vzdělávání pracovníků, nedostatečná infrastruktura a kapacity výzkumu a vývoje nízká kvalita služeb a nevyhovující infrastruktura cestovního ruchu nedostatečné využití přírodního a kulturního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu (kromě Prahy) * Moderní společnost a konkurenceschopnost dlouhodobě negativní vývoj přirozené měny obyvatelstva, stárnutí obyvatelstva nedostatečná vazba vzdělávacích systémů na měnící se potřeby trhu práce, nedostatečná spolupráce škol a zaměstnavatelů (celoživotní učení) v evropském srovnání podprůměrné výdaje z veřejných i soukromých zdrojů na vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti, zdravotní péči a kulturu málo efektivní jazykové vzdělávání nižší podíl studujících v terciárním vzdělávání při porovnání s průměrem zemí s dlouhodobě fungující tržní ekonomikou nedostatečné znalosti a kompetence k podnikání regionálně diferencovaná vysoká míra nezaměstnanosti s výraznými prvky strukturální nezaměstnanosti a s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných dlouhodobě pomalá a nedostatečná integrace specifických skupin obyvatelstva NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 27 nedostatečné využívání informačních a komunikačních služeb MSP a domácnostmi nedostatečná míra uplatňování moderních způsobů řízení a ICT ve veřejné správě celkově nízká efektivita a kvalita výkonu veřejné správy v malých obcích - absence rovnosti přístupu všech občanů k základním místním veřejným službám * Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost nedobudovaná síť TEN-T, nedostatečná síť dálnic a rychlostních komunikací nízká úroveň čištění odpadních vod v obcích do 2000 a od 2001 do 10000 ekvivalentních obyvatel dlouhodobé zatížení vysokého procenta obyvatel nadlimitními úrovněmi znečištění ovzduší zatížení vysokého počtu obyvatel hlukem málo kapacitní a nekvalitní propojení sídel v regionech, nedostatečná dopravní obslužnost v některých regionech, kriticky se zhoršující situace v údržbě dopravních sítí pomalý rozvoj kombinované přepravy a logistických center nedostatečná dopravní obslužnost v některých regionech velký podíl starých ekologických zátěží, nízká míra využívaní ploch brownfields nedostatečná prevence rizik, zejména živelních pohrom a technologických havárií nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, nižší míra energetické výtěžnosti tradičních zdrojů * Rozvoj regionů a konkurenceschopnost vysoké regionální rozdíly v dynamice ekonomického výkonu a z hlediska podílu a koncentrace strukturálních problémů regionální rozdíly v oblasti kvality životního prostředí, zhoršování kvality životního prostředí ve městech nedostatek pracovních a rekvalifikačních příležitostí na venkově a odliv obyvatel v produktivním věku ekonomická a sociální problémovost příhraničních a periferních regionů zanedbaná dopravní infrastruktura napojující příhraniční oblasti na centra uvnitř státu, ale i na rozvojová centra příhraničních regionů sousedních zemí podcenění socioekonomické role kultury, jednostranně a tradičně orientovaná nabídka kulturních služeb Příležitosti * Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost intenzivnější zapojení do společného trhu EU možnosti oživení evropské ekonomiky, globální růst dynamiky ekonomiky, růst východní Evropy posílení progresivních segmentů ekonomiky ­ prorůstových odvětví, a využití ekologických inovací posílení internacionalizace podnikání, rozvoj mezinárodní spolupráce a expanze podniků na zahraničních trzích navýšení výdajů na výzkum a vývoj minimálně na úroveň vyspělých zemí propojení domácí V&V kapacity s mezinárodními, především evropskými strukturami rozvoj spolupráce vědeckovýzkumných institucí, škol, inovačních center a podniků, vytváření sítí rozvoj průmyslových služeb a poradenství, zvláště pro MSP využití prostředků ze SF v období 2007 ­ 2013 umožňující urychlenou realizaci strategických investičních akcí možnost dalšího rozvoje a zkvalitnění služeb pro cestovní ruch rozmanitost krajiny s vysokou přírodní diverzitou a kulturně-historickým potenciálem atraktivní pro cestovní ruch, rekreaci, trávení volného času obyvatel a jejich dalšího vzdělávání * Moderní společnost a konkurenceschopnost rozvoj a další zlepšování systému vzdělávání, zvýšení otevřenosti a prostupnosti, kvality a efektivity vzdělávání, včetně jazykového navýšení výdajů na vzdělávání a zdravotní péči jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů, minimálně na průměr vyspělých států zavedení systému celoživotního učení, posílení motivace k zapojení do dalšího vzdělávání rozvoj kvality a nabídky technického a přírodovědného vzdělávání a jeho diverzifikace, zapojení absolventů do výzkumu a vývoje NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 28 tvorba podmínek pro rozvoj informační společnosti, zvýšení penetrace ICT v podnikovém sektoru a domácnostech a rozvoj bezpečných elektronických služeb prodlužování střední délky života mužů i žen posílení vnitrostátní migrace za prací v souvislosti s uvolněním trhu s byty a růstem mezd dokončení modernizace veřejné správy a zvyšování efektivity jejího řízení, posílení administrativní kapacity na všech úrovních veřejné správy uplatnění partnerství veřejné správy s podnikateli, sociálními partnery a NNO na všech úrovních řízení veřejných záležitostí * Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost urychlené dobudování sítě dálnic a rychlostních komunikací zlepšování kvality životního prostředí - snižování zatížení a zátěží a prevence rozšíření integrovaných systémů dopravy osob včetně moderních odbavovacích systémů a budování přestupních terminálů rozvoj kombinované dopravy, posílení významu železniční dopravy rozvoj podmínek pro soukromé investice do veřejných infrastruktur (PPP a koncese) racionální hospodaření s energií ­ energetické úspory, podpora alternativních zdrojů předcházení vzniku odpadů, zvýšení podílu recyklace odpadů předcházení environmentálním a technologickým rizikům * Rozvoj regionů a konkurenceschopnost posílení úlohy velkých měst a urbanizovaných oblastí jako rozvojových pólů regionů zlepšením jejich dopravního napojení na síť dálnic a modernizovaných tratí, posilování jejich inovační kapacity potenciál Prahy stát se významným ekonomickým a řídícím centrem Evropy, možnost ostatních regionů soudržnosti využít dynamického rozvoje Prahy posilování aplikovatelného inovačního potenciálu na regionální úrovni, využití inovativních akcí posílení úlohy mikroregionálních center jako místních rozvojových pólů rozvoj udržitelných technologií a podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru povzbuzení rozvoje vnitřního potenciálu příhraničních oblastí prostřednictvím posílení spolupráce jako zdroje nových pracovních míst a ekonomického rozvoje Hrozby * Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost hospodářská stagnace světových ekonomických center ­ zejména EU vývoj veřejných financí a veřejného dluhu nedokončená restrukturalizace ekonomiky riziko nepřipravenosti ČR v případě předčasného přijetí eura přílišná orientace na oblasti produkce s nízkou přidanou hodnotou, riziko přestěhování významných zaměstnavatelů a investorů do jiných zemí výrazně nižší podíl inovujících podniků oproti zemím EU-15 nedostatečná spolupráce mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem v oblasti inovací nedostatek pracovišť s efektivně fungujícími systémy pro transfer výsledků V&V nedostatečná ochrana duševního vlastnictví pokles zájmu o ČR jako destinaci cestovního ruchu * Moderní společnost a konkurenceschopnost dopad zvyšování podílu poproduktivní a zdravotně handicapované složky obyvatelstva na celkovou hospodářskou situaci, na sociální a zdravotní systém státu možná destabilizace v případě omezování sociálního dialogu politizace veřejné správy, přetrvávající korupční a klientské jednání nízká vymahatelnost práva a pomalá činnost soudů NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 29 personální destabilizace veřejné správy zaostávání v rozvoji znalostní společnosti absence komplexního systému celoživotního učení (především z hlediska propojenosti počátečního a dalšího vzdělávání), absence právního rámce místní nedostatek specificky kvalifikované pracovní síly ovlivněný její omezenou mobilitou Digital Divide - rozdělení společnosti podle možnosti a schopnosti přístupu k ICT, především k internetu, narušování bezpečnosti a ochrany soukromí při užívání ICT pokles kvality lidských zdrojů ve zdravotnictví, školství a veřejné správě v důsledku neadekvátních mzdových podmínek a dlouhodobé podfinancovanosti těchto systémů dlouhodobá až vícegenerační nezaměstnanost, pokračující diskriminace určitých skupin znevýhodněných na trhu práce nízký zájem všech osob (včetně nezaměstnaných) o další vzdělávání (včetně rekvalifikačních kurzů) prohlubující se rozdíly mezi dosaženým vzděláním Romů a majoritní společnosti * Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost zhoršení kvality ovzduší kvůli nárůstu podílu spalování tuhých paliv ve výrobě energie opoždění výstavby klíčových dopravních koridorů a cest, zejména dálnic a rychlostních komunikací další nárůst tranzitní dopravy přes území ČR, přetížení pozemních komunikací snížení mobility v regionech s nízkou úrovní dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti pokles podílu osobní železniční přepravy z důvodu morálního a technického zaostávání zvyšování antropogenní zátěže prostředí v souvislosti s hospodářským rozvojem podcenění rizikového managementu, prevence a řešení environmentálních a technologických rizik, nedostatečná ochrana proti některým přírodním živlům * Rozvoj regionů a konkurenceschopnost narůstání rozdílů v základních socioekonomických charakteristikách na regionální úrovni regionální rozdíly v zaměstnanosti, další zaostávání problémových regionů a narušení sociálního smíru koncentrace některých odvětví pouze v určitých regionech, možnost nestability regionální ekonomiky přetrvávající negativní image některých regionů absence regionálních inovačních politik a podpory rozvoje inovačního potenciálu v regionech zvyšování rozdílu v kvalitě života mezi metropolitním a ostatními regiony prosazení prostorové sociální segregace ve městech znehodnocení kulturního potenciálu, ztráta kulturních tradic a regionálních specifik nepříznivá věková struktura obyvatel na venkově, pokračování procesu vylidňování periferních oblastí NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 30 5. ZHODNOCENÍ DOPADŮ REALIZACE DOSAVADNÍCH ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Česká republika před vstupem do Evropské unie zpracovala programy čerpání pomoci ze strukturálních fondů EU pro období 2004 - 2006. Téměř celé území ČR (s výjimkou Prahy) bylo zařazeno do Cíle 1: podpora zaostávajícím regionům. Pro podporu těchto regionů jsou určeny operační programy: Průmysl a podnikání (OP PP), Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ), Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Infrastruktura (OPI) a Společný regionální operační program (SROP). Pro Prahu, která byla zařazena do pomoci v rámci Cíle 2 a 3 regionální a strukturální politiky EU, byly zpracovány příslušné jednotné programové dokumenty (JPD 2, JPD 3). Implementace operačních programů začala po vstupu ČR do EU, tzn. že v současnosti ještě není možné hodnotit dopady těchto intervencí. Do určité míry se dá usuzovat z dosavadního průběhu čerpání strukturálních fondů, které je na základě monitorovacích údajů vyhodnocováno v měsíčních intervalech. Průběh čerpání strukturálních fondů k 30. 9. 2006 Tabulka č.12 v příloze vyjadřuje průběh čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti k 30. září 2006. Dosud uzavřené smlouvy více než dvojnásobně převyšují alokaci na rok 2004. Uskutečněné výdaje se přibližují polovině této částky a certifikované žádosti o prostředky se blíží dvěma miliardám korun. Realizace několika málo opatření je stále zpožděna nebo z jiných důvodů neexistuje dosud zásobník vybraných projektů pokrývajících alokaci 2004 na tato opatření. To může mít vliv z hlediska uplatnění pravidla N+2, zejména v případě opatření vícefondových programů (OP RVMZ, SROP). Hodnocení střednědobého pokroku realizace Rámce podpory Společenství (RPS)/operačních programů (OP) klasifikovalo míru pravděpodobnosti dosažení specifických cílů RPS. Vycházelo přitom z finančního čerpání a dosažených hodnot indikátorů výstupů a výsledků k 15. 12. 2005 u jednotlivých opatření směřujících svou realizací k plnění příslušného dílčího cíle. Tab. 1Předpoklad naplnění specifických cílů podle vývoje implementace k 15. 12. 2005 Specifický cíl Hodnocení a předpoklad dosažení I. Specifické cíle pro ,,Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí" Zlepšování podnikatelské infrastruktury Vývoj podle plánu, lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. Zlepšování institucionální infrastruktury pro rozvoj podnikání Část opatření významně pod plánovanými hodnotami a s malým podílem projektů s očekávaným přínosem, část přes pozdní start směřuje ke splnění cíle a lze předpokládat postupné vyšší čerpání prostředků; byla přijata opatření ke zvýšení absorpce. Lze předpokládat, že může být dosaženo cíle. Zlepšování zařízení pro transfer technologií Část opatření přes pozdní start směřuje ke splnění cíle a lze předpokládat postupné vyšší čerpání prostředků, část se vyvíjí podle plánu. Lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. Posilování mechanismů spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a průmyslem Vývoj podle plánu, lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. Podpora inovativní kapacity soukromého sektoru a zvyšování přidané hodnoty a produktivity práce Vývoj podle plánu, lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 31 II. Specifické cíle pro ,,Zvyšování flexibility trhu práce" Zmenšení propasti mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu Část opatření významně pod plánovanými hodnotami a s malým podílem projektů s očekávaným přínosem, část přes pozdní start směřuje ke splnění cíle a lze předpokládat postupné vyšší čerpání prostředků, některá opatření téměř podle plánu. Lze předpokládat, že může být dosaženo cíle. Modernizace školící infrastruktury s cílem efektivně se přizpůsobit požadavkům pracovního trhu Část opatření přes pozdní start směřuje ke splnění cíle a lze předpokládat postupné vyšší čerpání prostředků, část se vyvíjí podle plánu. Lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. III. Specifické cíle pro ,,Zlepšování kvality infrastruktury" Zlepšování kvality dopravní infrastruktury Vývoj podle plánu, lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. Zlepšování kvality infrastruktury ŽP Vývoj podle plánu, lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. Zlepšování kvality další technické infrastruktury Vývoj podle plánu, lze předpokládat, že bude dosaženo cíle. Zdroj: Evaluace střednědobého pokroku realizace RPS Uvedené hodnocení, byť velmi předběžné a indikativní, naznačuje, že přes pomalý rozjezd implementace a její komplikace je možné zamýšlených cílů RPS dosáhnout. Určitá míra rizika, že nemusí být naplněny, existuje jen u dvou z uvedených cílů: ,,Zlepšování institucionální infrastruktury pro rozvoj podnikání" a ,,Zmenšení propasti mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu". Řídicí orgány obou programů však snížily toto riziko provedením změn a úprav dotčených, málo výkonných, opatření, které by měly pozitivně ovlivnit čerpání a vývoj věcného pokroku. Závěry pro období 2007 ­ 2013 Z výsledků evaluace střednědobého pokroku a dílčích evaluačních studií i z praktických zkušeností s implementací OP jsou jasně patrné určité společné problémy v průběhu čerpání prostředků ze strukturálních fondů (SF). Pro příští programovací období z toho plyne nutnost řešit identifikované problémy komplexními opatřeními, která: - povedou k jednoduché a přehledné implementační struktuře, v níž se budou žadatelé snadno orientovat, - zjednoduší složité administrativní procesy a tím přispějí k jejich urychlení, - připraví dostatečnou administrativní kapacitu včetně přípravy kvalitních a kvalifikovaných pracovníků, schopných pružně reagovat na potřeby klientů26 , - zajistí dostatečnou absorpční kapacitu pro čerpání fondů EU prostřednictvím realizace kvalitních projektů. Jak bylo uvedeno výše, významným problém při realizace a naplňování cílů politiky soudržnosti v ČR jsou nedostatky ve sféře veřejné správy. Současné problémy veřejné správy mají navíc negativní důsledky i mimo vlastní sféru politiky soudržnosti, tj. pro celou ekonomiku a společnost ČR. Z obou těchto důvodů je reforma veřejné správy klíčovou záležitostí. Odstraňování bariér oslabujících administrativní kapacitu v oblasti politiky soudržnosti, posilování absorpční kapacity a přesun od administrace k aktivní realizaci bude řešeno prostřednictvím technické pomoci. Uplatnění zásad efektivního řízení ve sféře politiky soudržnosti by tak měla sehrát úlohu modelu pro ostatní orgány veřejné správy v ČR. Vlastní reforma systému veřejné správy v ČR bude podpořena prostřednictvím samostatné priority Smart administration. 26 Viz: Příčiny pomalého čerpání finančních prostředků strukturálních fondů EU a doporučení k urychlení čerpání NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 32 6. STRATEGIE NSRR PRO OBDOBÍ 2007-2013 6.1. Východiska pro formování strategie Česká republika akcentuje zásady EU pro naplňování lisabonské strategie a zároveň reflektuje i česká specifika, mj. hrozbu narůstajících regionálních a částečně i sociálních disparit. ,,Evropa musí obnovit základ své konkurenceschopnosti, zvýšit svůj růstový potenciál a svoji produktivitu a posílit sociální soudržnost, a přitom klást hlavní důraz na znalosti, inovaci a optimalizaci lidského kapitálu". ,,K dosažení těchto cílů musí Unie zmobilizovat všechny vhodné zdroje na úrovni jednotlivých členských států i s Společenství - včetně politiky soudržnosti ­ ve třech rozměrech strategie (hospodářském, sociálním a environmentálním), aby se tak více využilo jejich součinnosti v obecném rámci udržitelného rozvoje".27 Při nastavení strategie politiky soudržnosti v ČR se vychází z následujících zásad: * Strategie musí reflektovat otevřenost české ekonomiky a její zapojení do společného trhu EU, což povede k využití vhodné kombinace endogenních i exogenních faktorů konkurenceschopnosti. * Nasměrování intervencí do oblastí s vysokým růstovým potenciálem, definovaných věcně i územně. * Zaměření podpory do hnacích sil růstu a zaměstnanosti s výrazným multiplikačním efektem. Politika soudržnosti v ČR se zaměří na investice hmotného charakteru ­ rozvoj infrastruktury v oblasti podnikání, V&V a inovací, technické, sociální a zdravotní péče, na systémové změny (veřejná správa, trh práce, rozvoj vzdělávacích systémů, kultury, zdravotnictví) a do rozvoje lidského kapitálu. * Zlepšení řízení veřejných záležitostí. Politika soudržnosti zaměří své intervence rovněž na modernizaci a zefektivnění veřejné správy v ČR, a to na všech úrovních. Vzhledem k tomu, že efektivní výkon veřejné správy významným způsobem ovlivňuje účinnost intervencí národních a evropských politik na národní, regionální a místní úrovni, včetně politiky soudržnosti, je tato oblast pokládána za nedílnou součást strategie NSRR. * Podpora aplikace komplexního přístupu k územní soudržnosti. Politika soudržnosti sleduje vyvážený a harmonický rozvoj území tím, že koncipuje územně vymezené strategie umožňující horizontální provázání intervencí realizovaných prostřednictvím jednotlivých priorit či operačních programů. Prostřednictvím komplexního a strategického přístupu rozvíjí místní potenciál, optimalizuje intervence v území a přispívá tak k udržitelnosti ekonomických a sociálních struktur v jednotlivých typech území (funkční regiony, mikroregiony, městské a venkovské oblasti). * Udržitelnost hospodářského růstu v úzké souvislosti se zlepšováním stavu životního prostředí. Strategie NSRR pro období 2007 ­ 2013 vychází z respektu k životnímu prostředí jako základu udržitelnosti rozvoje. Kvalitní životní prostředí je nezbytným předpokladem udržitelnosti hospodářského růstu. * Rozvojová strategie navržená v NSRR je komplementární s ostatními politikami Společenství realizovanými v ČR i s vlastními politikami ČR. Národní dotační tituly budou postupně harmonizovány tak, aby byly komplementární vůči strategii NSRR, resp. vůči intervencím realizovaným prostřednictvím operačních programů. Předpokladem naplnění evropského cíle posílení konkurenceschopnosti EU je zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých členských zemí a jejich regionů. Dlouhodobá 27 Viz Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (SOZS) NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 33 konkurenceschopnost ČR umožní dosáhnout udržitelného ekonomického růstu, jenž je nezbytným předpokladem postupného snižování výkonnostní mezery mezi Českou republikou a nejvyspělejšími zeměmi respektive regiony. Pouze rychlejší růst české ekonomiky než je průměrný růst EU odstraní dlouhodobé zaostávání a napomůže dosáhnout primární cíle politiky soudržnosti. Základním hodnotovým hlediskem pro formování strategie je udržitelný rozvoj ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, tj. zejména: a) konkurenceschopnost spojená s modernizačním úsilím EU (Lisabonský proces) chápaná jako nástroj ekonomické a sociální přeměny (znalostní ekonomika a znalostní společnost). Strategie NSRR navazuje na Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem ČR), který implementuje ve vybraných oblastech; b) ekonomická soudržnost, tj. snižování výrazných nerovností v ekonomické výkonnosti mezi členskými státy i mezi regiony, jako dlouhodobý strategický cíl politiky soudržnosti; c) sociální soudržnost jako další dlouhodobý strategický cíl politiky soudržnosti zaměřený na kvalitu života obyvatel; d) územní soudržnost usilující o komplexní přístup k rozvoji území; e) rovnost příležitostí pro všechny, s důrazem na rovnost příležitostí mužů a žen. Téma rovných příležitostí se promítá do všech oblastí, ve kterých je potenciálně přítomno riziko diskriminace z hlediska pohlaví, věku, rasy, zdravotního stavu či náboženství. Klíčovou roli má toto téma v souvislosti se zaměstnaností, řešení problémů nezaměstnanosti a při zajišťování rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce; f) zlepšování stavu životního prostředí jako základního předpokladu pro udržitelný hospodářský růst a kvalitu života obyvatel. Evropská unie vyhlásila na jarním zasedání Evropské rady v roce 2000 Lisabonskou strategii s cílem společně koordinovat kroky vedoucí ke stimulaci růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti členských zemí EU, při zachování úrovně kvality života občanů a úrovně ochrany životního prostředí v podmínkách globální hospodářské konkurence a nepříznivého demografického vývoje v Evropě. Národní program reforem ČR je závazným politickým dokumentem o prioritách a opatřeních v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti pro období 2005 ­ 2008, jehož cílem je posílit politickou odpovědnost za naplňování obsahu Lisabonské strategie a umožnit vyhodnocení plnění stanovených reformních kroků. Národní program reforem České republiky byl vypracován na základě metodických vodítek - Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa (2005­2008), které přijala Evropská rada v červnu roku 2005. Ty slučují Hlavní směry hospodářské politiky a Směry zaměstnanosti EU do jednotného dokumentu a představují významný krok v procesu nového nasměrování a pojímání Lisabonské strategie. Při zpracování Národního programu reforem ČR se vycházelo ze Strategie udržitelného rozvoje České republiky a Strategie hospodářského růstu ČR. Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec politiky hospodářské a sociální soudržnosti, v období 2007-2013, reflektují relevantní priority Národního programu reforem. Nejdůležitějšími reformními kroky NPR, na které reaguje NSRR, je vytvoření prostředí stimulujícího výzkum, vývoj a inovace včetně jejich komerčního využití v ekonomické praxi, modernizace a rozvoj dopravních, informačních a komunikačních sítí a vytváření kvalitního podnikatelského prostředí usnadňujícího zakládání nových společností a vykazujícího celkově nízkou administrativní zátěž pro podnikatele, v oblasti zaměstnanosti pak zejména flexibilita trhu práce. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 34 Od začátku tvorby NSRR byl brán zřetel na úzkou souvislost s opatřeními NPR, tak aby nedocházelo k nekonzistenci či neslučitelnosti navržených priorit. Celkem 30 z celkových 46, respektive 41 (části mikroekonomická a zaměstnanost) opatření NPR je součástí strategických cílů NSRR a lze je spolufinancovat ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Provázanost se týká pouze opatření v mikroekonomické oblasti a v části věnované zaměstnanosti a vzdělávání, neboť makroekonomickou oblast referenční rámec nezahrnuje. Vzájemná synergie při stanovování priorit NSRR byla zajištěna v prvé řadě kompetencemi obou spolugestorů definovaných v zákoně č. 2/1969. Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dále kompetencí Ministerstva pro místní rozvoj v koordinaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti dané zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění. Za účelem koordinace a implementace NPR byla vytvořena Horizontální pracovní skupina a meziresortní pracovní skupiny, kterých se účastnili také zástupci resortů, kteří se podíleli i na tvorbě Národního strategického referenčního rámce. Vzájemná synergie při stanovování priorit NSRR byla zajištěna mimo jiné intenzivní činností Řídícího a koordinačního výboru a jeho pracovními skupinami. Prostřednictvím tohoto výboru byli do procesu přípravy NSRR zahrnuti relevantní partneři (klíčová ministerstva, představitelé místních a krajských samospráv, hospodářští a sociální partneři, vzdělávací instituce, reprezentace neziskového sektoru atd.) a byl tak důsledně respektován princip partnerství, který byl uplatněn i v případě vyhodnocení Národního programu reforem v roce 2006. Nařízení pro strukturální fondy a Fond soudržnosti pro období 2007 ­ 2013 stanoví limity pro příspěvek politiky hospodářské a sociální soudržnosti k naplňování cílů Lisabonské strategie (tzv. Earmarking28 ). Tyto limity jsou však závazné pro země EU-15, nikoliv pro země, jež přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 a později. Česká republika i přesto neopomíná zvýraznit soulad navržené strategie s NPR a Lisabonskou strategií. Provázanost s NPR budou odrážet i jednotlivé operační programy na období 2007 - 2013, kde je plánován vyšší podíl Lisabonských intervencí, než je tomu v současném období. Některé operační programy budou přímo zaměřeny na podporu transferu inovací, budou naplňovat evropský rozměr intervencí a zaměří se na rozvoj kvality lidských zdrojů pro potřeby znalostní ekonomiky. Všechny operační programy obsahují část věnující se vztahu s NPR a souladu s Lisabonskou strategií. Lze předpokládat, že Lisabonské aktivity by měly svým objemem odpovídat, zejména v závěru programovacího období, podílům stanoveným Evropskou komisí pro státy EU-15. Vazba témat NPR se strategií politiky hospodářské a sociální soudržnosti je uvedena v popisu jednotlivých strategických cílů NSRR, celkový přehled je pak v příloze B. 6.2. Strategie NSRR 2007-2013 6.2.1. Vize České republiky po roce 2013 Česká republika a její regiony se řadí mezi nejrozvinutější země a oblasti Evropy i světa. Společnost i ekonomika prokazují svoji konkurenceschopnost v globální soutěži. Posiluje se postavení ČR ve středoevropském a evropském kontextu. Česká republika disponuje vyspělou strukturovanou občanskou společností s fungujícím sociálním a občanským dialogem, je atraktivním místem pro své obyvatele, pro občany EU a dalších rozvinutých zemí, domácí i zahraniční investory. Struktura ekonomiky je zaměřena na progresivní odvětví, ve kterých si ČR vydobyla významné postavení. Motorem konkurenceschopnosti se staly vzdělanost, kulturnost, podnikavost a výzkum a vývoj. ČR je atraktivní turistickou destinací. 28 dle čl. 9(3) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 35 Otevřená a vysoce vzdělaná společnost, s rozvinutým, efektivně fungujícím systémem zdravotněsociální péče, umožňuje plnohodnotné zapojení dříve marginalizovaných skupin obyvatelstva, garantuje rovnost příležitostí a vykazuje vysokou míru soudržnosti, úspěšně řeší důsledky nepříznivé demografické situace v populaci, včetně jejich důsledků na důchodový a zdravotní systém. Trh práce umožňuje hladké vyrovnávání se nabídky po práci s poptávkou a pružné řešení místních problémů. Zvyšuje se zaměstnanost, podstatně klesla míra nezaměstnanosti. Kvalita životního prostředí se výrazně zvýšila. Byly odstraněny významné staré zátěže, společnost získává a využívává potřebnou energii efektivnějším způsobem, produkuje podstatně méně odpadů a výrazně snížila znečištění životního prostředí. Byl zastaven pokles biodiverzity. Byly dobudovány hlavní dopravní spojnice, celkově se zvýšila dopravní dostupnost. Kvalita národních a regionálních dopravních komunikací odpovídá standardu nejrozvinutějších zemí. Významná část přepravy je realizována prostřednictvím efektivních a k životnímu prostředí ohleduplnějších způsobů. Diverzifikovaný rozvoj území ČR, tj. jejích regionů, není v rozporu s posilováním konkurenceschopnosti ani se snižováním neodůvodněných regionálních rozdílů. Došlo k posílení přirozených center na regionální a mikroregionální úrovni, která se stala hnacím motorem růstu regionální a místní ekonomiky a zdroji inovací pro svá zázemí. Došlo k eliminaci trendů vedoucích ke vzniku novodobých neodůvodněných regionálních disparit, které by vedly k zaostávání rozvoje vybraných regionů, nežádoucím migračním vlnám a oslabování rozvojového potenciálu. Stát v partnerství s krajskými a obecními samosprávami garantuje minimální úroveň služeb, které jsou poskytovány obyvatelstvu ve veřejném zájmu. Regionální aktéři se prostřednictvím partnerství podílejí na formování a realizaci místních rozvojových strategií. Byl vytvořen efektivní systém veřejné správy (na všech úrovních správy), který aplikuje moderní způsoby řízení a využívá nejmodernějších informačních a komunikačních technologií pro správu veřejných záležitostí, je schopen aktivně odhalovat a analyzovat problémy a nalézat optimální řešení. 6.2.2. Globální cíl Globálním cílem Národního strategického referenčního rámce pro období 2007 ­ 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU-25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Konkurenceschopnost ČR a schopnost dosáhnout udržitelného růstu je dosažitelná kombinací vnitřních a vnějších faktorů, tj. schopnosti eliminovat vnitřní bariéry a slabá místa a efektivně využít příležitostí vyplývající ze zapojení ČR do EU a globalizované ekonomiky. Faktory konkurenceschopnosti ČR jsou: a) Konkurenceschopná česká ekonomika; - otevřené podnikatelské prostředí (systém), - moderní struktura ekonomiky (progresivní průmyslová odvětví, sofistikované služby, aplikační inovační centra), - moderní systém výzkumu a vývoje a inovačních aktivit, jehož výstupy jsou využívány v podnikatelské sféře (technologická centra, póly excelence), - uplatnění progresivních technologií a moderních forem řízení (růst produktivity). NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 36 Výše uvedené faktory se projeví v růstu produktivity práce a dalších výrobních faktorů, v posílení výroby s vyšší přidanou hodnotou, v posílení konkurenceschopnosti podniků na zahraničních trzích a v přechodu na znalostní ekonomiku (změna stávající strategie ,,low road" na ,,high road"29 ). b) Otevřená, flexibilní a soudržná společnost; - inkluzivní a pružný trh práce s kvalifikovanou a flexibilní a zdravou pracovní silou, který jen schopen využívat příležitostí generovaných na globální a evropské úrovni, - společnost, která pružně a soustavně zvyšuje svůj vzdělanostní potenciál (celoživotní učení) přizpůsobený potřebám moderní ekonomiky a nabývá tak charakteru znalostní společnosti, - společnost, která usiluje o prevenci svých vnitřních problémů, dokáže je aktivně řešit (mobilita pracovní síly, migrace, stárnutí, prevence nemocí) a garantuje rovnost příležitostí (sociální vyloučení), - efektivní systém správy veřejných záležitostí včetně zajišťování veřejných služeb a infrastruktury na všech úrovních. c) Atraktivní prostředí; - ochrana a zlepšování životní prostředí, péče a využívání krajinného potenciálu, prevence a řešení rizik, - rozvoj environmentální infrastruktury, - dostupnost území, existence dopravních a komunikačních spojení a napojení. d) Vyvážený rozvoj území ; - stimulace rozvojového potenciálu regionů, - posilování role měst jako center růstu a rozvoje regionů, řešení jejich vnitřních problémů - harmonický rozvoj území ČR a snižování existujících disparit (řešení strukturálních problémů), - udržitelný rozvoj venkovských oblastí (podpora nových ekonomických aktivit). Vzhledem k významné územní variabilitě je nutné při provádění intervencí zohledňovat místní podmínky (přírodní, ekonomické, sociální, kulturní) a zaměřit strategii na systematický rozvoj místního potenciálu. 6.2.3. Horizontální témata a Gender Mainstreaming v NSRR Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají celou strategií Referenčního rámce a jako takové se odrážejí v relevantních prioritách NSRR. Obě témata jsou implicitně obsažena již v globálním cíli NSRR. V souladu s články 16 a 17 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 patří mezi horizontální témata Národního strategického referenčního rámce 2007-2013: * rovné příležitosti * a udržitelný rozvoj. Horizontální témata mají v rámci programování politiky hospodářské a sociální soudržnosti strategický a dlouhodobý význam. Rovné příležitosti a udržitelný rozvoj patří mezi cíle Evropských 29 Viz např. doporučení projektu technické podpory Rámce podpory Společenství Východiska budování strategie NRP a NSRR, Ecorys. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 37 Společenství a jako takové jsou i hlavním cílem strukturálních fondů. Jejich začlenění do priorit NSRR přispívá k vylepšení zvolené strategie a rozšiřuje plánovanou intervence o přidanou hodnotu, kterou HT představují. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další osoby ohrožené sociálním vyloučením jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Důležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti mužů a žen. Problematika rovných příležitostí se odráží v obtížném přístupu vybraných skupin obyvatel na trh práce, v jejich přístupu ke vzdělání, v případě žen v přístupu k vyšším řídicím a vědeckým pozicím, v oblasti podnikání, informační společnosti, ale i v oblasti dopravy nebo rozvoje měst. Spolu se zásadami nediskriminace tvoří nedílnou součást tohoto horizontálního témata princip gender mainstreaming. Intervence strategické části NSRR lze z pohledu horizontálních témat rozdělit na: a) aktivity, kterých se problematika rovných příležitostí dotýká přímo, kam patří priority Vzdělávání, Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, Posilování sociální soudržnosti a b) aktivity, u kterých není souvislost jednoznačná, kde však je rovné příležitosti rovněž nutno brát v úvahu. kam lze zařadit priority Smart administration, Zlepšení dostupnosti dopravou a Vyvážený rozvoj regionů Princip gender mainstreaming je zohledňován nejen během přípravy operačních programů u relevantních intervencí, ale nachází své uplatnění i v rámci posilování genderové kompetence implementační struktury. Udržitelný rozvoj Hlavními tématy udržitelného rozvoje jsou především témata životního prostředí, neboť právě mezi jednotlivými složkami životního prostředí a ekonomickými aktivitami dochází nejčastěji ke konfliktu s důsledky pro udržitelnost rozvoje. Ekologické hledisko je významným parametrem přijímání politik, sociálně ekonomických koncepcí či rozhodování o investicích. Jednotlivé problematické okruhy životního prostředí jsou podrobně popsány v analytické části NSRR, v kapitole 3.4., strategie se na životní prostředí zaměřuje přímo svou prioritou Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí. Na tomto místě je však třeba zdůraznit průřezovost problematiky, tedy zohlednění udržitelného rozvoje i u těch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí. Tyto aktivity jsou více směřovány do příčin ,,neudržitelnosti" rozvoje. Jedná se zejména o snižování energetické náročnosti, zavádění nových a současně environmentálně šetrných technologií. Další důležitou oblastí, kde hraje udržitelný rozvoj zásadní roli je priorita vzdělávání. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 38 6.2.4. Strategické cíle NSRR I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru zvyšováním jeho produktivity a urychlením udržitelného hospodářského růstu založeném na systematicky rozvíjeném inovačním potenciálu silné a progresivně strukturované české ekonomiky, generující robustní a udržitelný ekonomický růst. Významné vazby na Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika zohledňuje Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (dále jen SOZS) v oblasti podpory rozvoje inovací a inovačního podnikání, spolupráce podnikatelských subjektů s vědeckovýzkumnými institucemi, podpory vytváření podmínek pro zakládání nových a rozvoj stávajících podnikatelských subjektů, včetně přístupu k finančním zdrojům, a vzájemnou spolupráci podnikatelských subjektů. Zaměřuje pozornost na posílení úrovně výzkumu a technologického rozvoje, na rozvoj spolupráce veřejných a soukromých výzkumných a vývojových center, uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v podobě výrobních a výrobkových inovací, systémovou pomoc pro výzkum a vývoj v MSP a pro transfer technologie, zvýšení investic do lidských zdrojů v oblasti V&V. Respektuje roli cestovního ruchu jako důležité rozvojové aktivity diversifikující ekonomiku, napomáhající rozvoji podnikání, přispívající ke zvyšování zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst. Vazby na Národní program reforem Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika přispívá k realizaci NPR prostřednictvím dvou priorit Konkurenceschopný podnikatelský sektor a Podpora kapacit V&V pro inovace, které reagují na osm respektive devět priorit NPR. Priorita Zajistit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji byla nově zařazena v roce 2006. Tab. 2 Provázanost strategických cílů Národního strategického referenčního rámce a opatření Národního programu reforem- Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika Strategický cíl/priorita Národního strategického referenčního rámce Opatření Národního programu reforem Konkurenceschopná česká ekonomika - Konkurenceschopný podnikatelský sektor - Podpora kapacit V&V pro inovace ­ Zvyšovat meziročně veřejné výdaje na výzkum a vývoj ­ Podporovat investice do výzkumu ­ Zvýšit intenzitu využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví vědeckovýzkumnými institucemi a podniky ­ Rozvíjet inovační infrastrukturu ­ Zlepšit přístup inovačních firem k finančním zdrojům NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 39 ­ Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací ­ Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí - Podporovat další vzdělávání ve firmách Zajistit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji30 Národní program reforem ČR přispěje především ke zvyšování kvality podnikatelského prostředí včetně odstraňování administrativních bariér. Za významný faktorem, který může ovlivnit podnikatelské prostředí v České republice je označeno vytvoření moderní daňové správy s vysokou efektivitou a produktivitou. Důležitými tématy jsou zjednodušení vstupu do podnikání, rozvoj inovační infrastruktury (vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a centra transferu technologií) a služeb pro posílení inovačního prostředí, přístup firem k finančním zdrojům, snižování materiálové a energetické náročnosti průmyslu. V oblasti výzkumu a vývoje je zdůrazněno zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví. Klíčové vazby na další strategické cíle: Dosažení cíle Konkurenceschopná česká ekonomika je podmíněno klíčovými vazbami s dalšími strategickými cíli: - se strategickým cílem Otevřená, flexibilní a soudržná společnost prostřednictvím rozvoje lidských zdrojů pro potřeby ekonomiky a především pro flexibilní kvalitní trh práce, dále prostřednictvím motivace osob pro zahájení podnikatelské činnosti. Úzká vazba je nutná v oblasti spolupráce podnikatelské sféry se vzdělávacími a výzkumnými institucemi při podpoře růstu konkurenceschopnosti. Je nutné praktické zaměření vzdělávacích programů a také propojení potřeb trhu práce a adaptace aktivní politiky zaměstnanosti, - se strategickým cílem Atraktivní prostředí prostřednictvím vytváření podmínek pro podnikání a investice. Je nezbytné dosáhnout takové kvality prostředí, která nastartuje proces umístění a vzniku nových podnikatelských subjektů, podpoří rozvoj odvětví zařazených do oblasti ekoprůmyslu a umožní využívat environmenálně šetrné technologie; bezprostředně reaguje na prosazení udržitelného využívání energií podporované cílem Atraktivní prostředí, a to prostřednictvím stimulace aktivit podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podporou začínajících podnikatelů v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie, - se strategickým cílem Vyvážený rozvoj území prostřednictvím posilování místní ekonomiky ve snaze přeměnit strukturu regionální ekonomiky ­ podpořit rozvoj progresivních odvětví ve městech a diversifikovat venkovské oblasti, urychlit přeměnu hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů a mikroregionů31 . 30 Opatření ,,Zajistit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji" bylo nově zařazeno v roce 2006. 31 Ve vazbě na regionální politiku ČR. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 40 Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika bude realizován prostřednictvím priorit s následujícími dílčími cíli: A) Priorita Konkurenceschopný podnikatelský sektor Cíl priority: Konkurenceschopný, silný a inovující český podnikatelský sektor, dosahující vysoké přidané hodnoty a produktivity práce, schopný prosadit se jak na vnitřním trhu Evropské unie, tak i ostatních mezinárodních trzích. Kontext: Zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků a odstranění barier růstu. Systematická podpora investic posilujících inovační potenciál české ekonomiky prostřednictvím rozvoje infrastruktury na podporu podnikání provázané s podporou konzultačních a strategických služeb pro posílení podniků, jejich produktivity, efektivity řízení prostřednictvím inovací. Zlepšení přístupu MSP k finančním zdrojům a odstranění dalších překážek ve finanční oblasti prostřednictvím nástrojů na podporu začínajících podniků (zvýhodněné půjčky, fondy rizikového kapitálu, záruky atd.) a dalších opatření vedoucí ke zlepšenému přístupu MSP k finančním nástrojům zvláště ve vztahu k inovačním procesům. Zaměření klíčových intervencí: Implementace strategického cíle v oblasti první priority se zaměřuje na zvýšení motivace k podnikání vytvořením nabídky zvýhodněného financování a zvýhodněných služeb k zahájení a provozování podnikatelské činnosti. Součástí podpory bude vytváření a uplatnění nových finančních nástrojů, jako jsou fondy mikropůjček a fondy rizikového kapitálu, poskytování zvýhodněných úvěrů, zejména podřízených, a záruky usnadňující přístup malých a středních podnikatelů k externím zdrojům financování, zejména bankovním úvěrům. Dále fungování sítí Business Angels zaměřených především na nově vznikající firmy a firmy ve fázi rozvoje, jako jsou spin-off a start-up firmy inkubované v daném Business Innovation Centre (BIC, podnikatelském inovačním centru) a urychlení rozvoje podniků střední velikosti. Součástí podporovaných finančních nástrojů budou i patentové fondy pro podporu ochrany duševního vlastnictví pro MSP, firmy působící v daném BIC aj. Bude podporován proces zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelské infrastruktury, především stávajících průmyslových parků, regenerace stávajících brownfieldů pro podnikání, podnikatelských inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních center, vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových a environmentálně šetrných technologií a na produkci konkurenceschopných výrobků a služeb. Pozornost bude věnována snižování materiálové náročnosti výroby. V ČR je nedostatečně rozvinut systém kvalitních poradenských služeb, který by napomohl zejména MSP využít všech tržních příležitostí, zvýšit jejich produktivitu zaváděním progresivních metod řízení, přenosu ,,best practices", poskytoval vzdělávací, asistenční a informační služby a poradenství v oblasti mezinárodního obchodu a realizaci společných účastí podniků na veletrzích, výstavách a misích, vyhodnocoval dostupné informace o ověřených vývojových trendech nových poznatků V&V a inovačních procesů a aspektů jejich uvádění do průmyslové praxe, o nejlepších formách podnikání a obecně metodách a systémech managementu uplatňovaných ve světě a v ČR. Bude stimulován zájem podnikatelů na kooperaci a společném postupu usnadňujícím jejich přístup na trhy, zvláště zapojování menších a středních firem do podnikatelských sítí, které umožní zvýšit jejich konkurenceschopnost, i do subdodavatelských řetězců velkých podniků. Nadále bude podpora směřovat na vytváření a rozvoj regionálně koncentrovaných odvětvových seskupení podnikatelských subjektů a podpůrných institucí ­ inovativních klastrů. Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru se odrazí v růstu produktivity práce. V rámci naplňování horizontálního tématu rovné příležitosti bude podpořena snaha podniků vytvářet takovou organizaci práce, která umožní skloubení profesního a rodinného života a dále snahy podniků o vytváření potřebných institucí na zajištění péče o dítě. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 41 Implementace: Priorita Konkurenceschopný podnikatelský sektor je implementována prostřednictvím prioritních os Vznik firem, Rozvoj firem, Efektivní energie, Prostředí pro podnikání a Služby pro rozvoj podnikání Operačního programu Podnikání a inovace. ČR bude participovat na iniciativě JEREMIE, která je zaměřena na podporu přístupu MSP k financím a finančním nástrojům. Koordinátor iniciativy (Ministerstvo pro místní rozvoj) v úzké spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Magistrátem hlavního města Prahy prozatím vyjednává s Evropským investičním fondem (EIF) podmínky pro plánovanou implementaci iniciativy v ČR. B) Priorita Podpora kapacit V&V pro inovace Cíl priority: Posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu inovací, a to v úzké funkční vazbě na podnikatelskou sféru. Soustavné zvyšování podílu znalostní ekonomiky v národním hospodářství. Kontext: Posílení a přizpůsobení kapacit veřejného aplikovaného výzkumu v úzké provázanosti s potřebami podniků a spolupráce s nimi ve specifických oblastech výzkumu, které jsou podstatné pro budování dlouhodobé konkurenceschopnosti české ekonomiky v kontextu evropského výzkumného prostoru a celosvětových trendů. Zaměření klíčových intervencí: Bude podporován rozvoj kapacit V&V pro posílení inovací v regionech, tj. adaptace a rozvoj veřejných kapacit výzkumu a vývoje, jejich začlenění do Evropského výzkumného prostoru a zapojení do mezinárodních inovačních aktivit. Cílem je usnadnit spolupráci s domácí i zahraniční podnikatelskou sférou, která se zaměří na vytvoření podmínek pro rozvoj aplikovaného výzkumu a posílení inovačního procesu. Bude podporován rozvoj infrastruktury pro aplikovaný výzkum, technologický rozvoj, šíření výsledků V&V a jejich praktickému uplatnění v podobě inovací. Budou vytvářeny podmínky pro úzkou spolupráci mezi výzkumnými a vzdělávacími středisky a podnikatelskou sférou při vytváření inovačních sítí, inovačních center a center přenosu technologií. Systematicky budou podporována centra excelence a jejich zapojení do inovačních klastrů. Podpora bude směrována na vznik národních technologických platforem, spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti V&V ve strategicky významných technologických oblastech, zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, které umožní nárůst veřejných a soukromých investic do oblasti V&V a inovací. Implementace: Priorita Podpora kapacit V&V pro inovace je implementována prostřednictvím prioritních os Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje a Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Posilování inovační kapacity na straně podnikatelských subjektů je řešeno prostřednictvím prioritní osy Inovace Operačního programu Podnikání a inovace32 . C) Priorita Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství 32 Poznámka k implementaci: Rozdělení programů OP PI a OP VaVpI má věcnou oporu v rozdílných režimech ve vztahu k veřejné podpoře. Program VaVpI podporuje využití výsledků V&V především v oblasti veřejných výzkumných institucí a vysokých škol. Podpora končí v okamžiku, kdy je výsledek V&V připraven ke komercializaci. Od okamžiku vzniku podnikatelského subjektu nebo vzniku komerčně zakotvené spolupráce je podpora realizována prostřednictvím OP PI. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 42 Cíl priority: Zvýšení podílu cestovního ruchu v ekonomice jednotlivých regionů i ČR jako celku lepším využitím potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu včetně rozvoje kulturního dědictví. Kontext: Podpora kroků vedoucích k efektivnímu využívání možností udržitelného rozvoje cestovního ruchu včetně využití kulturního dědictví a s tím souvisejících služeb s cílem vytvořit z ČR dlouhodobě atraktivní destinaci. Zaměření klíčových intervencí: V oblasti cestovního ruchu bude pozornost zaměřena na udržitelný rozvoj stávajících atraktivit, využívání přírodního a kulturního bohatství při respektování přírodních hodnot území a podmínek jeho ochrany a kulturního dědictví, odstraňování bariér, bránících jejich efektivnímu a udržitelnému využívání, výstavbu základní a doprovodné infrastruktury. Podporována bude tvorba a nabídka produktů, programů a aktivit, regionálního a nadregionálního významu, které budou atraktivní pro domácí i zahraniční turisty. Investice se rovněž zaměří na obnovu a využití movitého i nemovitého kulturního dědictví a jednak na rozvoj infrastruktury pro kulturní služby a na zlepšení nabídky kulturních služeb. V obou oblastech budou podporovány především aktivity s přímým růstovým ekonomickým a sociálním efektem (vytváření pracovních míst, tvorba HDP) a s nepřímým efektem (posilování sociální koheze regionů a zatraktivnění regionů pro obyvatele, návštěvníky a investory). Doposud nedostatečná šíře a kvalita služeb cestovního ruchu omezuje jeho rozvoj v regionech ČR. Pozornost bude tedy zaměřena na kultivaci nabídky, na zahájení a rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu, zlepšování konkurenceschopnosti jednotlivých subjektů, zlepšování vlastního řízení a rozvoj destinačního managementu. Podpora se zaměří rovněž na vytváření sítí spolupráce pro propagaci příslušných atraktivit, rozvoj cestovního ruchu v území a přenos ,,best practices". Implementace: Priorita Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství je implementována prostřednictvím prioritních os Rozvoj cestovního ruchu Regionálních operačních programů a dále prioritní osy Národní podpora územního rozvoje Integrovaného operačního programu jednak v oblastech organizace a řízení cestovního ruchu a zajištění standardizace kvality služeb cestovního ruchu a zkvalitnění marketingové podpory České republiky v sektoru cestovního ruchu a jednak v oblastech revitalizace kulturních památek, modernizace objektů a jejich vybavení pro uchování, ochranu a další využití národního kulturního dědictví a modernizace kulturních sužeb. II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vytvoření moderní občanské společnosti otevřené vnějším příležitostem, společnosti která je schopná reagovat na tyto impulsy. Cílem je podpořit rozvoj vnitřně různorodé sociálně citlivé a soudržné společnosti a přispět ke zvyšování kvality života obyvatel, vytvořit moderní vzdělávací systém, který by přispěl k rozvoji znalostní ekonomiky, a stal se zdrojem efektivity a flexibility trhu práce, což vyústí ve vytvoření silné schopnosti ekonomiky vytvářet nová a kvalitní pracovní místa. Vazba na Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost odráží cíle SOZS v oblasti investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace, podporou aktivních nástrojů zajišťujících včasnou identifikaci potřeb v oblasti vzdělávání, spolupráci mezi vzdělávacími a výzkumnými institucemi, výzkumnými a technologickými centry, příp. podnikatelskými subjekty a NNO. Současně zabezpečuje rozvoj lidských zdrojů pro V&V. Dále zaměřuje pozornost na inovační vzdělávací reformy, které umožní jednotlivcům i celým skupinám zapojit se v průběhu svého života do dalšího vzdělávání. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 43 V oblasti zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti reaguje strategický cíl na snahu zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce, zlepšit koordinaci a implementaci aktivních nástrojů zajišťujících včasnou identifikaci potřeb v oblasti zaměstnanosti. Zaměřuje se na zvyšování počtu let strávených ekonomicky aktivním, produktivním životem, na předcházení sociálních vyloučení v důsledku zhoršení zdravotního stavu nebo vyššího věku, podporu začleňování osob čelících riziku sociálního vyloučení na trhu práce, zvyšování jejich zaměstnatelnosti prostřednictvím jejich zapojení do odborného vzdělávání a přípravy, ale i nezbytné sociální podpory a pečovatelských služeb a na posilování rovného přístupu ke službám informační společnosti. Strategický cíl dále reaguje na ty části SOZS, kde jsou členské země vyzývány k budování efektivní veřejné správy a veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Zaměřuje se na posílení institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na národní, regionální a místní úrovni. Vazba na Národní program reforem Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost přispívá k realizaci NPR všemi svými dílčími prioritami. Reaguje na 18 priorit NPR. Tab. 3 Provázanost strategických cílů Národního strategického referenčního rámce a opatření Národního programu reforem- Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Strategický cíl/priorita Národního strategického referenčního rámce Opatření Národního programu reforem Otevřená, flexibilní a soudržná společnost - Vzdělávání - Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti - Rozvoj informační společnosti - Smart administration ­ Vytvořit konzistentní celorepublikovou vysokorychlostní ICT infrastrukturu ­ Podporovat rozvoj a efektivní využívání ICT ­ Zajistit konvergenci sítí a služeb v rámci trhu elektronických komunikací ­ Zajistit bezpečnost sítí a informací a interoperabilitu ICT služeb ­ Modernizovat politiku zaměstnanosti ­ Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let ­ Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce ­ Zvýšit participaci starších osob na trhu práce ­ Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací ­ Realizovat kurikulární reformu ­ Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 44 ­ Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí ­ Zlepšit propojení systémů počátečního a dalšího vzdělávání ­ Podporovat prostupnost mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání ­ Podporovat další vzdělávání ve firmách ­ Zvýšit informační vzdělanost ­ Provádět transparentní proces hodnocení dopadu nové legislativy ­ Snížení administrativní zátěže podnikatelů minimálně o 20 % Národní program reforem ČR zdůrazňuje v oblasti vzdělávání potřebu podpory reformy obsahu školního vzdělávání (kurikurální reforma) pro zkvalitnění a modernizaci vzdělávání v České republice ­ zvýšení kvality, efektivity a inovativnosti vzdělávání na všech úrovních. Dalšími tématy jsou zvyšování podílu osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním, podpora spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí a institucí odborně-profesních, a to prostřednictvím zapojení zaměstnavatelů do vzniku školních vzdělávacích a studijních programů, účasti odborníků z praxe na výuce, zajišťováním praxe a podpory mobility studentů a pedagogů. Pozornost je věnována propojení systémů počátečního a dalšího vzdělávání a prostupnosti mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání. Průřezovými tématy Národního programu reforem ČR jsou podpora rozvoje informačních a jazykových znalostí. V oblasti zvyšování zaměstnanosti a aktivní politiky na trhu práce Národní program reforem ČR zdůrazňuje posilování územní mobility zaměstnanců, potřebu modernizovat politiky zaměstnanosti, zaměřit se na problematiku nezaměstnanosti mladých na trhu práce a zohlednit oblast zaměstnanosti starších osob. Podporovanými tématy je zvyšování profesní mobility především prostřednictvím rekvalivikací a slučitelnost profesních a rodinných rolí a zapojení cizinců na trhu práce. V oblasti rozvoje informační společnosti podporuje široké využívání ICT ve veřejných službách, u malých a středních podnikatelů a domácností, dále dobudování konzistentní celorepublikové sítě pro využití vysokorychlostního internetu, konvergenci komunikačních sítí a služeb a zvyšování informační bezpečnosti. Národní program reforem ČR zdůrazňuje potřebu snížit administrativní zátěž, která dopadá jak na adresáty regulace, tak na veřejnou správu, s důrazem na zjednodušení administrativního prostředí pro podnikatele. Klíčové vazby na další strategické cíle Dosažení cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost je podmíněno klíčovými vazbami s dalšími strategickými cíli: - se strategickým cílem Konkurenceschopná česká ekonomika prostřednictvím vazby na efektivní trh práce a kvalitu lidských zdrojů v podnikání, - se strategickým cílem Atraktivní prostředí prostřednictvím vytvoření podmínek jak pro podnikání, tak pro práci a život. Tento strategický chce dosáhnout takové kvality prostředí, NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 45 které je atraktivní pro práci obyvatelstva, umožní prostorovou a kvalitativní mobilitu pracovní síly, - se strategickým cílem Vyvážený rozvoj území prostřednictvím vazby na rozvoj místních společenství a stabilizace venkovského osídlení. Cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost přispívá cílům Vyváženého rozvoje území ve snaze rozvinout místní společenství, zabránit sociálnímu vyloučení a vzniku kapes chudoby ve městech, stabilizovat venkovské komunity, rozvíjet místní vzdělanost a podpořit adaptaci místní infrastruktury pro vzdělávání, rozvíjet místní kulturu, podpořit modernizaci místních sociálních a zdravotních zařízení. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost bude realizován prostřednictvím následujících priorit: A) Priorita Vzdělávání Cíl priority: Cílem této priority je zvýšení adaptability českého lidského potenciálu pro zajištění zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a podporu aktuální zaměstnanosti i budoucí zaměstnatelnosti včetně zlepšení lidských zdrojů pro podnikání. Kontext: Adaptace vzdělávacího systému integrovaná s přizpůsobením systému dalšího vzdělávání do komplexního systému celoživotního učení prostřednictvím institucionalizovaného dialogu mezi hospodářskou sférou, vzdělávacími institucemi a institucemi trhu práce. Podpora spolupráce vzdělávacích a výzkumných institucí se zaměstnavateli, podnikatelskou sférou a veřejným sektorem s cílem posílit konkurenceschopnost a akcelerovat růst ekonomiky včetně regionálního rozvoje. Rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje. Podpora účinné spolupráce mezi výzkumnými a vývojovými pracovišti a podniky. Rozvoj znalostní ekonomiky prostřednictvím modernizace, zkvalitňování a diverzifikace terciárního vzdělávání propojeného s V&V. Zaměření klíčových intervencí: V oblasti vzdělávání se intervence zaměří na vytvoření komplexního a pro všechny otevřeného systému celoživotního učení, který poskytuje kvalitní vzdělání a odbornou přípravu pro úspěšné uplatnění na trhu práce včetně klíčových kompetencí zásadních pro trh práce. Pozornost bude proto věnována podpoře kurikulární reformy orientované na rozvoj osobnosti a klíčových kompetencí uplatnitelných v praxi; na inovaci vzdělávacích programů; podporu hodnocení výsledků vzdělávání a systému poradenství. V této souvislosti bude podporována spolupráce škol všech úrovní vzdělávacího systému se zaměstnavateli, firmami a jejich asociacemi, příp. úřady práce. S tím také souvisí rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků škol s ohledem na potřebu zatraktivnění učitelského povolání a nezbytná materiální obnova vzdělávacích zařízení. V oblasti terciárního vzdělávání bude pozornost věnována adaptaci studijních programů pro potřeby znalostní společnosti s důrazem na rozvoj progresivních oborů a V&V pro posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Především se bude jednat o zvýšení kvality vzdělávání využíváním nejnovějších poznatků v jednotlivých oblastech lidské činnosti. Úsilí bude zaměřeno na rozšiřování přístupu k terciárnímu vzdělávání, zvýšení prostupnosti vzdělávacího systému, což umožní studentům flexibilně reagovat na očekávané změny na trhu práce, a na posílení motivace a zvýšení atraktivity studia technických a přírodovědných oborů. Výzvou je rovněž rozšíření možností využití kapacit institucí poskytujících terciární vzdělání pro rozvoj programů celoživotního vzdělávání. Důraz bude kladen také na zkvalitnění přípravy budoucích i stávajících akademických pracovníků a přípravu lidských zdrojů pro V&V. Je nezbytné podpořit personální kapacitu terciárního vzdělávání a vytvořit motivační systém pro mladé začínající pracovníky výzkumu a vývoje. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 46 Intervence se zaměří na podporu rozvoje koncepce a strategie (resp. systémového rámce) dalšího vzdělávání33 , a to zejména prostřednictvím přípravy a implementace právních předpisů, zajišťování prostupnosti mezi počátečním a dalším vzděláváním (vytváření Národní soustavy kvalifikací kompatibilní s Evropským rámcem kvalifikací), zkvalitňování systému ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, monitorování a analýzy stavu dalšího vzdělávání. Z hlediska racionality systému je potřebné dokončení systémové podpory pro rozvoj dalšího vzdělávání (např. certifikační systém, informační systém o vzdělávacích možnostech v oblasti dalšího vzdělávání, hodnocení kvality služeb, zajišťování akreditace vzdělávacích zařízení k provádění rekvalifikací, apod.). Ve spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců, vzdělávacích institucí a institucí trhu práce budou na základě rozboru stávající a očekávané poptávky na trhu práce indikovány vzdělávací potřeby a podporováno další vzdělávání realizované ve školách (včetně vysokých škol) a školských zařízeních. Podporovány budou programy a kurzy, které směřují do rozvojových směrů a nabízejí nové formy vzdělávání, jež zvyšují jejich dostupnost (kombinované, distanční, e-learning, časově a organizačně dostupné). Rozvoj celoživotního učení bude podporován bez ohledu na věk osob, tak aby starší lidé nebyli vzhledem ke svému věku diskriminováni a aby jim celoživotní vzdělávání umožnilo udržet krok s rozvojem společnosti včetně oblasti informačních technologií. Z hlediska horizontálního tématu rovné příležitosti se priorita zaměří na intervence umožňující genderově spravedlivé vzdělávání a snížení segregace v jednotlivých oborech zejména díky lepšímu přístupu žen k odbornému vzdělávání v dosud výhradně mužských oborech. Priorita bude obsahovat osvětové intervence k možnostem sladění profesního a rodinného života. Průřezovými tématy v rámci celoživotního učení bude podpora vzdělávání v cizích jazycích a rozvoj podnikatelských dovedností, zejména prostřednictvím nabývání klíčových kompetencí zaměřených na schopnost podnikatelského myšlení a iniciativy, což jsou klíčové aspekty pro motivaci k samostatnému podnikání. Implementace: Priorita Vzdělávání je implementována prostřednictvím prioritních os Počáteční vzdělávání, Další vzdělávání a Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a dále prostřednictvím prioritní osy Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Na území hlavního města Prahy je podpora komplementárně doplňována prostřednictvím prioritní osy Modernizace počátečního vzdělávání Operačního programu Praha Adaptabilita. B) Priorita Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Cíl priority: Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti především posílením adaptability lidských zdrojů a zvýšení flexibility trhu práce. Kontext: Zlepšování efektivity trhu práce prostřednictvím rozvoje a pěstováním klíčových trhem požadovaných kompetencí zvláště ve vztahu k budování znalostní a informační společnosti, modernizace aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměření klíčových intervencí: Aktivity se zaměří především na zlepšení přístupu k zaměstnání a prevenci nezaměstnanosti prostřednictvím efektivně zaměřených a modernizovaných nástrojů aktivní politiky trhu práce a na zvyšování adaptability pracovní síly. V rámci zlepšení přístupu k zaměstnání bude kladen důraz na jednotlivce a na výběr takových nástrojů, které nejlépe podpoří 33 Oblast dalšího vzdělávání v rámci kompetencí MŠMT a MPSV byla rozdělena pro účely implementace strukturálních fondů následovně: priorita Vzdělávání je zaměřena na vytvoření systémového rámce dalšího vzdělávání, formování koncepcí, strategií a souvisejících právních předpisů v této oblasti a na nabídku dalšího vzdělávání realizovaného ve školách a školských zařízeních. Priorita Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti je zaměřena na podporu dalšího vzdělávání v podnicích a organizacích a bude vycházet ze systémového rámce vytvořeného v rámci priority Vzdělávání Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 47 jeho integraci do udržitelného zaměstnání. K tomu je nutné podporovat intervence zaměřené na modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti zvýšením kvality informačních, poradenských, vzdělávacích, zprostředkovatelských a ostatních služeb poskytovaných institucemi na trhu práce. Nedílnou součástí bude dále tvorba systémů pro předvídání změn na trhu práce pro zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti, tj. očekávaných budoucích pracovních a kvalifikačních požadavků. V rámci této priority bude zvyšována profesní mobilita, a to zejména prostřednictvím rekvalifikací, které řeší nerovnováhu mezi kvalifikační strukturou uchazečů a zájemců o zaměstnání. V rámci zvyšování adaptability pracovní síly a předcházení nezaměstnanosti budou intervence zaměřeny na podporu investic do lidských zdrojů ze strany podniků a organizací, rozvoje odborných znalostí, kvalifikací a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. Pozornost tak bude zaměřena zejména na podporu dalšího vzdělávání v návaznosti na systémový rámec dalšího vzdělávání, na analýzu vztahu mezi profesní přípravou a požadavky trhu práce, motivaci k dalšímu vzdělávání, monitorování a analýzy stavu dalšího vzdělávání. Důležitým aspektem je i podpora vzdělávacích aktivit zaměstnavatelů, spolupráce podniků a vzdělávacích zařízení při přípravě, realizaci a vyhodnocování vzdělávacích programů, vytváření podmínek pro další vzdělávání osob se ztíženým přístupem k zaměstnání a ohrožených sociálním vyloučením. Dále se aktivity zaměří na rozšiřování možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání. Podpořen bude rovněž rozvoj specifických služeb v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a podpory zaměstnanců v souvislosti s restrukturalizací podniků a odvětví. Intervence budou dále zaměřeny na zlepšení bezpečnosti práce, podporu zdravého životního stylu, zlepšení ochrany zdraví a prevenci nemocí, umožní tak zvýšit podíl zdravé pracovní síly v populaci a také počet aktivních let strávených v práci. Podporovány budou dále intervence zaměřené na zvyšování dostupnosti a kvality nabídky dalšího vzdělávání z hlediska potřeb trhu práce a znalostní společnosti. Podporovány budou územní (regionální a místní) iniciativy zaměřené na aktivizaci sociálních parterů, posílení sociálního dialogu pro řešení místních problémů trhu práce a vytváření sítí pro přenos a sdílení poznatků a zkušeností. Při realizaci této priority budou respektovány regionální odlišnosti a intervence nastaveny tak, aby rozvíjely potenciál jednotlivých regionů34 . Implementace: Priorita Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti je implementována prostřednictvím prioritních os Adaptabilita, Aktivní politiky trhu práce a Mezinárodní spolupráce Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Podpůrné hmotné investice budou financovány prostřednictvím prioritní osy Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Integrovaného operačního programu. Na území hlavního města Prahy je podpora komplementárně doplňována prostřednictvím prioritní osy Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Operačního programu Praha Adaptabilita. C) Priorita Posilování sociální soudržnosti Cíl priority: Společnost vytvářející rovné šance pro všechny, napomáhající odstraňovat překážky integrace skupin ohrožených nebo vystavených sociálnímu vyloučení, která garantuje dostupnost sociální infrastruktury pro všechny obyvatele. Kontext: Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, opětovné zapojení osob dlouhodobě vyloučených z trhu práce, aktivizace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo již vyloučených, potlačení zdrojů nezaměstnanosti a marginalizace prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, preventivními opatřeními v oblasti sociálního vyčleňování a rovných příležitostí a opatřeními na podporu zaměstnatelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením a rovněž preventivními opatřeními ve vztahu k veřejnému zdraví. 34 Viz. Strategie regionálního rozvoje ČR a Národní rozvojový plán ČR, 2007-2013 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 48 Zaměření klíčových intervencí: V oblasti posilování sociální soudržnosti se priorita zaměří především na pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo osobám sociálně vyloučeným ke zvyšování jejich zaměstnatelnosti a snižování dlouhodobé nazaměstnanosti a to jednak formou přímé podpory jednotlivců a jednak formou zvyšování kvality a dostupnosti zdravotních a sociálních služeb pro tyto osoby včetně posilování místních partnerství. V rámci této oblasti budou podporovány také aktivity zaměřené na prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a opatření směřující k lepší slučitelnosti rodinného a profesního života včetně intervencí usnadňující problematické začlenění na trh práce po návratu z rodičovské dovolené. V této souvislosti bude v systémové oblasti zohledněna podpora vyššího začleňování mužů v rámci povinností v domácím a rodinném životě. Zvláštní pozornost bude věnována příslušníkům romských komunit a migrantům a dalším skupinám z odlišného sociokulturního prostředí. Sociální začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva bude podpořeno také prostřednictvím podpory subjektů poskytujících sociální služby vedoucí k integraci do trhu práce a do společnosti. Důraz bude také kladen na rozvoj systému sociálních služeb zejména cestou dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků působících v sociálních službách a v oblasti zdravotnictví. Opatření v oblasti předcházení sociálním vyloučením budou zaměřena zejména na snižování závislosti na sociálním a důchodovém systému a optimalizaci dopadů na veřejné prostředky zdravotního fondu a fondu sociálního zajištění. V rámci priority bude problematika zaměstnanosti některých skupin na trhu práce řešena prostřednictvím podpory a rozvoje sociální ekonomiky. Mezi specifické takto podporované skupiny budou patřit zejména senioři čelící věkové diskriminaci. Podpora bude specifikována tak, aby se snížila ekonomická závislost těchto osob a posílilo se jejich začlenění, resp. setrvání ve společnosti. Problematika rozvoje lidských zdrojů překračuje hranice regionů a států a tudíž je potřeba navázat intenzivní mezinárodní spolupráci zaměřenou na výměnu zkušenost a ,,best practises", což umožňuje zvýšit dopad a efektivitu projektů na místní, regionální a národní úrovni a provádět mezinárodní srovnávání. Implementace: Priorita Posilování sociální soudržnosti je implementována prostřednictvím prioritní osy Sociální integrace a rovné příležitosti Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s tím, že hmotné investice do zařízení regionálního a místního významu jsou realizovány Regionálními operačními programy. Ostatní podpůrné hmotné investice budou financovány prostřednictvím prioritní osy Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Integrovaného operačního programu. Na území hlavního města Prahy je podpora komplementárně doplňována prostřednictvím prioritní osy Podpora vstupu na trh práce Operačního programu Praha Adaptabilita. D) Priorita Rozvoj informační společnosti Cíl priority: Posílení dostupnosti služeb informační společnosti, informační společnost pro všechny. Kontext: Aktivním využíváním ICT zvýšit efektivitu hospodářských aktivit a stimulovat hospodářský růst ČR. Zaměření klíčových intervencí: Priorita přispívá k dosažení strategického cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost prostřednictvím podpory rovného přístupu v oblasti informačních a komunikačních technologií. ČR si dala za cíl dosáhnout do roku 2010 využití vysokorychlostního přístupu pro cca 50 % populace. Podpora se proto soustředí na rozvoj a efektivní využívání ICT a zvýšení nabídky speciálních aplikací a služeb ­ zejména ve veřejných službách (ve vazbě na prioritu Smart Administration), pro posílení konkurenceschopnosti MSP, pro jejich široké využívání domácnostmi a pro umožnění šíření rozmanitého digitálního obsahu. Důraz bude kladen na zlepšení přístupu sociálně znevýhodněných skupin k ICT, který zlepší integraci těchto skupin na trh práce a do společnosti. Stěžejní oblastí podpory bude zvýšení informační vzdělanosti získáváním a NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 49 zvyšováním dovedností v oblasti ICT nejširšími vrstvami obyvatelstva a odstranění rizika digital divide. Intervence se dále zaměří na dobudování konzistentní celorepublikové vysokorychlostní ICT infrastruktury, zvláště v periferních oblastech, která je nezbytným předpokladem dostupnosti elektronických služeb a dalšího rozvoje informační společnosti; dále na zajištění konvergence elektronických sítí a služeb, včetně digitálního rozhlasového a televizního vysílání. Pozornost bude věnována i zajištění bezpečnosti sítí a informací a interoperabilitě ICT služeb pro zvýšení důvěry občanů a subjektů komerční i nekomerční sféry v informační společnost. Vzhledem k dynamickému vývoji odvětví ICT je dále nezbytné prosazovat využívání otevřených norem a specifikací při realizaci ICT řešení. Implementace: Priorita Rozvoj informační společnosti je implementována v oblastech podporovaných ERDF prostřednictvím prioritní osy Modernizace veřejné správy Integrovaného operačního programu. V případě zvyšování dovedností v oblasti ICT (ESF) bude tato priorita naplňována prostřednictvím intervencí prioritní osy Další vzdělávání Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, případně prioritní osy Veřejná správa a veřejné služby Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Problematika rozvoje informační společnosti bude s ohledem na dosažení synergických efektů částečně implementována v přímé vazbě na věcnou podporu hlavních věcných témat např. formou rozvoje aplikací (e-government, e-tax, e-business, e-health, e-culture apod.). Rozvoj informační společnosti pro MSP je řešen prostřednictvím prioritních os Prostředí pro podnikání a inovace a Služby pro rozvoj podnikání Operačního programu Podnikání a inovace. ICT je rovněž horizontálním tématem Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V oblasti podpory modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a rozvoje trhu práce bude naplňována prostřednictvím prioritní osy Aktivní politiky trhu práce Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Na území hlavního města Prahy je podpora komplementárně doplňována prostřednictvím prioritní osy Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Operačního programu Praha Adaptabilita. E) Priorita Smart administration Cíl priority: Cílem reformy veřejné správy je aktivní, efektivně fungující, výkonná a transparentní veřejná správa na všech úrovních využívající moderní technologie a moderní metody řízení. Kontext: Rozvoj smart administration, posilování efektivního způsobu správy veřejných záležitostí na ústřední, regionální a místní úrovni s využitím moderních metod řízení a moderních technologií. Veřejná správa se stává aktivním poskytovatelem kvalitních veřejných služeb občanům a podnikatelům, je schopna reagovat na jejich potřeby pružně nabízet řešení. Pozornost se zaměří na tvorbu účinných politik a programů pro změnu prostředí v hospodářské oblasti, zaměstnanosti, sociální oblasti, vzdělávání, zdravotnictví a práva, regionálního rozvoje. Posílí budování a rozvoj systémů sběru dat, vyhodnocování účinnosti politiky, rozvoj meziinstitucionální spolupráce včetně účinnější spolupráce obcí a dialogu mezi veřejnou správou a soukromými společenskými institucemi (partnerství). Zaměření klíčových intervencí: Podpora v oblasti modernizace veřejné správy se zaměří na zvýšení administrativní kapacity, kvality, efektivnosti, transparentnosti a dostupnosti veřejné správy a veřejných služeb. V souladu s výsledky analýzy a koncepčními materiály Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí budou intervence soustředěny na podporu následujících zásadních směrů modernizace jak orgánů ústřední státní správy, tak i územní veřejné správy: Podporováno bude zavádění progresivních metod řízení a moderního informačního managementu ve veřejné správě. Bezprostředním cílem je po zavedení těchto systémů v oblasti řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, jejich postupné uplatnění i v dalších oblastech veřejné NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 50 správy. Jedná se o řízení vnitřních procesů, jejich vyhodnocování, detekci a odstraňování úzkých míst. Neuspokojivé výsledky činnosti veřejné správy souvisejí rovněž s nízkou dostupností progresivních informačních a komunikačních technologií. neprovázaností jednotlivých dílčích segmentů ICT, dublováním databází, nedostatečnou nabídkou speciálních aplikací vytvořených na míru potřebám konkrétních orgánů veřejné správy a jejich klientů (včetně klientů se speciálními potřebami) a nedostatečným sběrem, využíváním a řízením informací. Tento problém by měl být řešen urychleným rozvojem e-governmentu, a to jak v oblasti technické infrastruktury, tak i v oblastech neinvestičních, resp. ,,měkkých". Podpora projektů neinvestiční povahy bude zaměřena především na podporu uplatnění moderních koncepčních metod včetně strategického plánování, s jejichž pomocí bude zajištěna větší efektivnost a adekvátnost veřejných politik, vytvořeny potřebné vazby mezi jednotlivými politikami tak, aby bylo dosahováno požadovaných synergických efektů, včetně aplikace metody Territorial Impact Assessment (TIA). Zvláštní pozornost bude věnována provázání národních a evropských politik, realizovaných na území ČR tak, aby se maximalizovaly jejich potenciální účinky, hospodárně využívaly prostředky určené k jejich realizaci a efektivně využívalo jednotného systému administrace (standardizace postupů, využití jednoho administrativního sytému, včetně modelu ,,one stop shop"). Tímto způsobem dojde k odstranění stávajících byrokratických bariér, dvojkolejnosti administrace, ke snížení administrativní náročnosti na straně pracovníků veřejné správy i na straně jejich klientů. Uplatnění strategického přístupu v oblasti poskytování veřejných služeb umožní také zlepšit jejich dostupnost po celém území státu (zvláště v periferních a venkovských oblastech). V případě územních orgánů veřejné správy se bude především jednat o posilování kapacity krajů a obcí (s důrazem na obce s rozšířenou působností) pro efektivní poskytování veřejných služeb, pro přípravu, realizaci a hodnocení strategií a projektů rozvoje území a vytváření adekvátní datové a informační základny. Pro rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě a veřejném sektoru je nutné vytvořit a posílit výhody spojené s prací ve veřejné správě, vytvořit systém, který přiláká nové talenty. Pro zaměstnance veřejné správy budou připraveny motivační programy. Systematická péče o profesní a osobnostní rozvoj pracovníků, vytváření kariérních řádů a postupů, rozvinutý systém dalšího profesního vzdělávání, včetně prohlubování jazykových a komunikačních znalostí a dovedností při práci s ICT jsou důležitými nástroji. U vedoucích pracovníků ­ úředníků i volených zástupců bude vzdělávání zaměřeno na prohlubování manažerských schopností a dovedností, na osvojení si progresivních stylů řízení. K efektivitě i atraktivitě práce ve veřejném sektoru přispěje i zlepšení materiálního vybavení jednotlivých pracovišť tak, aby odpovídalo potřebám veřejné správy pro 21. století, včetně efektivního využívání progresivních ICT. Posilování transparentnosti veřejné správy je spojeno s jejím otevřením širší veřejnosti. Zvláště na regionální a místní úrovni je možné posílit přímou participaci občanů na rozhodovacím procesu, aktivizovat jejich zapojení do přípravy, realizace a sledování účinku (monitoringu) programů či politik. Územní partnerství při řešení problémů místního rozvoje realizovaná představiteli územní samosprávy a zástupců občanské společnosti výrazně přispějí k aktivizaci zdrojů a aktérů v území, k překonání institucionálních a byrokratických bariér, k lepšímu zacílení rozvojových politik a tím povedou i ke zvýšení jejich efektivity. Příznivé podmínky pro vznik územních partnerství jsou především na úrovni krajů, obcí s rozšířenou působností a mikroregionů vytvořených svazky obcí. Větší otevřenost veřejné správy rovněž umožní posílit roli vnější kontroly a přispěje k dodržování etických kodexů a standardů. V návaznosti na NPR bude podpořeno zpracování podrobných analýz s cílem identifikovat oblasti veřejné správy, ve kterých je podpora administrativní kapacity nejvíce žádoucí z hlediska pozitivního dopadu na hospodářský růst a zaměstnanost. Implementace: Věcná zodpovědnost za realizaci reformy veřejné správy v ČR je delegována na Ministerstvo vnitra České republiky, které vytvoří koordinační orgán, zodpovědný za integrovaný NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 51 přístup k implementaci aktivit podporovaných v rámci této priority jak z ESF - systémové aktivity, rozvoj lidských zdrojů, tak i hmotných intervencí podporovaných ERDF. Podpora modernizace veřejné správy bude realizována prostřednictvím dvou tématických operačních programů - prostřednictvím prioritní osy Veřejná správa a veřejné služby Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a prioritních os Modernizace veřejné správy a Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Integrovaného operačního programu. Vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů v oblasti modernizace veřejné správy budou kombinovány systémové (měkké) intervence financované z ESF (OP LZZ) a hmotné intervence podporované z ERDF (IOP), bude odpovídajícím způsobem zajištěna vzájemná koordinace. Základním východiskem pro tuto koordinaci přitom bude obecný princip, že aktivity financované z ESF budou primární a ,,tvrdé" investice z ERDF budou tyto aktivity podporovat a doplňovat. Na tuto prioritu rovněž reagují intervence prioritní osy Národní podpora územního rozvoje v oblasti intervence Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Integrovaného operačního programu. Cílová skupina zaměstnanců veřejné správy hl. m. Prahy a městských částí hl. m. bude podporována prostřednictvím prioritní osy Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Operačního programu Praha Adaptabilita III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí Zajištění kvalitní fyzické základny pro hospodářský a sociální rozvoj prostřednictvím investic do zlepšení kvality životního prostředí a dostupnosti dopravních sítí. Vazba na Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Atraktivita prostředí je důležitým faktorem konkurenceschopnosti ČR. Strategický cíl Atraktivní prostředí v oblasti životního prostředí primárně implementuje závazky České republiky v oblasti ochrany životního prostředí uvedené v přístupové smlouvě35 . Pouze částečně tedy reaguje na SOZS, kde je problematika zohledněna v kapitole Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující, a to podporou investic do environmentální infrastruktury a udržitelným využíváním energií (snížení energetické náročnosti a využití obnovitelných zdrojů energie). Strategický cíl Atraktivní prostředí se rovněž v oblasti dopravní dostupnosti odkazuje na kapitolu Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující SOZS, s důrazem na podporu dopravních projektů klíčových pro rozvoj Evropy a regionů, podpory alternativních druhů dopravy 35 Přístupová smlouva obsahuje: 1. Přechodné období (dále PO) do 31. 12. 2005 na nakládání s odpady - směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech. PO pro dosažení cílových hodnot u recyklace a opětovného využití obalu (článek 6 směrnice). 2. Přechodné období do 31. 12. 2010 na kvalitu vody - směrnice 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod (čištění komunálních vod). Jde o přechodné období pro praktickou implementaci na výstavbu a rekonstrukce kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod zejména u obcí kategorie 2 000 - 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a pro rekonstrukce a intenzifikace čistíren odpadních vod nad 10 000 EO pro zajištění vyššího stupně čištění. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., ,,se všechny povrchové vody na území ČR vymezují jako citlivé". 3. Přechodné období do 31. 12. 2007 na implementaci směrnice 2001/80/EC o omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (resp. na plnění stanovených emisních limitů pro SO2) pro 2 podniky: teplárnu Přerov a Novou Huť, a.s. Přechodná období po podpisu Přístupové smlouvy: 1. Směrnice 2005/20/ES, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. ČR získala přechodné období do 31. prosince 2012 na dosažení cílů týkajících se recyklace a využití odpadů z obalů, uvedených v čl. 6 směrnice 2004/12/ES. 2. Směrnice 2002/96/ES o odpadech z elektrických a elektronických zařízení. Dne 30. března 2004 vydala Rada EU rozhodnutí 2004/312/ES, ve kterém poskytuje České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě a Slovensku odklad termínů uvedených v čl. 5 odst. 5 a v čl. 7 odst. 2 směrnice 2002/96/ES o odpadech z elektrických a elektronických zařízení v délce 24 měsíců, tj. do 31. 12. 2008. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 52 a kombinované přepravy. Přispívá tak ke zvýšení prostorové mobility pracovních sil a zvýšení konkurenceschopnosti českého podnikatelského sektoru vyžadujícího zlepšení regionální dopravní infrastruktury. Vazba na Národní program reforem Strategický cíl Atraktivní prostředí prostřednictvím obou svých priorit reaguje na témata NPR. Implementuje pět priorit NPR. Tab. 4 Provázanost strategických cílů Národního strategického referenčního rámce a opatření Národního programu reforem - Strategický cíl Atraktivní prostředí Strategický cíl/priorita Národního strategického referenčního rámce Opatření Národního programu reforem Atraktivní prostředí - Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí - Zlepšení dostupnosti dopravou - Maximalizovat energetickou a materiálovou efektivnost a racionální využívání zdrojů - Podporovat environmentální technologie - Modernizovat a rozvíjet dopravní sítě - Zavádět inteligentní systémy pro řízení dopravy a dopravního provozu - Zvýšit podíl železniční dopravy na přepravním trhu a rozvíjet kombinovanou dopravu V Národním programu reforem ČR je zdůrazněno, že v ČR není dosud dobudována základní síť dálnic a rychlostních silnic a že neproběhla modernizace železničních koridorů. Řada projektů, které jsou součástí sítě TEN-T, je ve stádiu přípravy a modernizace či výstavby. Národní program reforem podporuje zavádění inteligentních systémů a služeb, které napomohou zvýšení bezpečnosti provozu, a to varováním před nebezpečnou situací, nebo zabráněním jejich vzniku. Na české železniční síti, která je součástí transevropské železniční sítě, je prioritou dálkové řízení železniční dopravy na hlavních tratích a zavedení evropského zabezpečovacího systému. V oblasti silniční dopravy je třeba postupně vybudovat řídicí a informační systémy dopravy, především na dálniční síti. Národní program reforem rovněž podporuje zvyšování podílu železniční dopravy na přepravním trhu a rozvoj kombinované dopravy, a to prostřednictvím vzniku intermodálních terminálů, otevřených všem provozovatelům i operátorům. Česká republika bude dále spolupracovat na mezinárodních projektech zaměřených na využívání kombinované dopravy. Národní program reforem usiluje o maximalizaci energetické a materiálové efektivnosti a racionální využívání zdrojů. V rámci snižování energetické náročnosti průmyslové výroby bude podporováno zvyšování energetické efektivnosti při nakládání s energií a zvýšení využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Klíčové vazby na další strategické cíle: Dosažení strategického cíle Atraktivní prostředí je podmíněno klíčovými vazbami s dalšími strategickými cíli: NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 53 - se strategickým cílem Konkurenceschopná česká ekonomika prostřednictvím využívání nových objevů a technologií při vytváření fyzického prostředí a podporou úspor energií v průmyslu, - se strategickým cílem Otevřená, flexibilní a soudržná společnost prostřednictvím poskytování vzdělávání a zvyšování povědomí o environmentálních souvislostech, - se strategickým cílem Vyvážený rozvoj území prostřednictvím snahy rozvinout klíčovou dopravní infrastrukturu regionálního a místního významu (regionální letiště, silnice II. a III. třídy - bezprostředně navázané na komunikace vyššího řádu, místní komunikace, cyklostezky, rozvoj dopravních systémů, podpora veřejné dopravy), odstranit místní nedostatky v dostupnosti technické infrastruktury a realizovat aktivity v oblasti ochrany životního prostředí ve městech a napomoci péči o přírodu a krajinu na venkově, regenerovat brownfields. Strategický cíl Atraktivní prostředí bude realizován prostřednictvím následujících priorit: A) Priorita Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Cíl priority: Zlepšení dostupnosti environmentální infrastruktury, obnovení a zvýšení kvality životního prostředí a podpora úspor energií. Kontext: Nastavení systému a provádění stálé péče o životní prostředí a jeho jednotlivé složky s cílem zlepšení stavu životního prostředí, zabránění vzniku nových rizik a odstranění starých ekologických zátěží je bezprostředně spojeno s udržitelným rozvojem společnosti a růstem ekonomiky. Investice mají přímý vliv na kvalitu života obyvatelstva v území, ovlivňují jeho zdraví, přispívají ke zvýšení atraktivity prostředí pro investory snížením externích nákladů (záporných externalit), přispívají k využívání progresivních, environmentálně a energeticky úsporných technologií. Zaměření klíčových intervencí: V oblasti životního prostředí se podpora zaměří na zlepšování kvality ovzduší, především snížení expozice obyvatelstva imisemi a hlukem, dále na uplatnění k přírodě šetrného vodní hospodářství, zvláště na výstavbu čistíren odpadních vod, vodovodů a kanalizace a protipovodňovou ochranu. Důraz bude kladen na opatření pro obnovu krajinných struktur (včetně zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny), optimalizaci vodního režimu krajiny a na podporu biodiverzity. Je nezbytné se zaměřit na rekultivaci starých skládek a sanací a rekultivaci starých ekologických zátěží, na prevenci vzniku odpadů a nesprávného nakládání s nimi, na zvyšování míry jejich recyklace, biologický rozklad, materiálové a energetické využití, jejich energetického využívání a na efektivní nakládání s obaly. Bude kladen důraz na předcházení environmentálních a technologických rizik (prevence a řešení), omezování průmyslového znečištění. Pozornost se soustředí na posilování environmentálního vzdělávání a osvětu. Dalším podporovaným tématem s úzkou vazbou na soukromý sektor je oblast udržitelného využívání energií. Podpora se zaměří na rozvoj obnovitelných zdrojů energií (např. biomasy, sluneční, větrné) a zvýšení jejich podílu na výrobě elektřiny a tepla (včetně podpory kombinované výroby elektrické energie a tepla). Při využívání tradičních zdrojů energií bude podporováno využívání progresivních a environmentálně šetrných technologií, které zvýší energetickou výtěžnost. Vzhledem k vysoká energetické náročnosti české ekonomiky, která ohrožuje její dlouhodobou konkurenceschopnost, bude podpora zaměřena na zavádění opatření, která významným způsobem sníží spotřebu energie (včetně využívání progresivních technologií), zvýší povědomí o potřebnosti energetického managementu a umožní jeho zavádění. Podpora bude poskytována v souladu s místními a krajskými energetickými koncepcemi a zaměří na jednotlivé segmenty ekonomiky. Kromě průmyslu a komunální sféry je zvláště v sektoru bydlení vysoký potenciál pro nákladově efektivních řešení. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 54 Implementace: Priorita Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí je implementována prostřednictvím prioritních os Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, Udržitelné využívání zdrojů energie, Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Zlepšování stavu přírody a krajiny, Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Operačního programu Životní prostředí. Úspory energií v průmyslu jsou řešeny v prioritní ose Efektivní energie Operačního programu Podnikání a inovace. Problematika předcházení a řízení rizik je implementována prostřednictvím prioritní osy Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Integrovaného operačního programu, a to v oblastech souvisejících s rozvojem záchranného systému pro zvýšení bezpečnosti a prevenci rizik. ČR předpokládá zapojení soukromých zdrojů prostřednictvím PPP do větších infrastrukturních projektů v oblasti životního prostředí a regenerace území v souladu s Politikou využívání PPP schválenou vládou ČR. ČR bude participovat na iniciativě JASPERS, jenž je zaměřena na pomoc při přípravě velkých projektů v oblasti životního prostředí. Koordinátor iniciativy (MMR) v úzké spolupráci s Ministerstvem životního prostředí každoročně připraví spolu se zástupci Evropské investiční banky (EIB) tzv. Akční plán podporovaných projektů. B) Priorita Zlepšení dostupnosti dopravou Cíl priority: Posílení dostupnosti dopravou a dopravní obslužnosti, rozvoj environmentálně šetrné dopravy. Kontext: Dobudování základní sítě kapacitních komunikací, klíčových spojnic v oblasti dopravy a silničních a dálničních obchvatů měst a obcí, budování napojení a technických přístupů, včetně rozvoje dopravních systémů snižuje dopravní náklady a zlepšuje dostupnost území, což se odrazí ve zvýšení kvality života obyvatelstva v území, posílení atraktivity prostředí pro investory a zvýšení jejich produktivity; je předpokladem posílení dostupnosti služeb veřejného zájmu. Zaměření klíčových intervencí: V oblasti zlepšení dostupnosti dopravou bude realizována výstavba a modernizace dopravní infrastruktury, která má rozhodující význam pro ekonomiku ČR a přispívá k dosažení cílů dopravní politiky EU. Důraz bude kladen na zprůchodnění evropských dopravních koridorů jak silničních, tak železničních, a napojení hlavních hospodářských center státu na evropskou dopravní síť36 . Pozornost proto bude věnována především výstavbě a modernizaci sítě TEN-T, a následně silnic národního a nadregionálního významu, které na ni bezprostředně navazují, včetně realizace opatření, která zajistí potřebnou míru plynulosti a bezpečnosti jejich provozu. Dobudování páteřní sítě v ČR, napojení regionů na tuto síť a následné propojení uvnitř regionů posílí prostupnost dopravních sítí a zlepší dostupnost českých regionů rovněž prostřednictvím kapacitních spojnic s ostatními evropskými regiony. Při realizaci bude sledováno zabránění poskytování podpory na izolované projekty. Cílem je přispět k vybudování ucelené dopravní sítě. Dále bude pozornost věnována podpoře rozvoje druhů dopravy šetrnějších k životnímu prostředí, tj. zejména dopravy železniční, jedná se o budování a modernizace v oblasti železniční dopravy mimo transevropské sítě, s cílem zvýšit podíl železniční dopravy na přepravě cestujících a zboží. 36 Prioritními projekty Trans-European Transport Network bude projekt č. 22 - železnice spojující Brno ­ Praha Plzeň - německá hranice, a větev Praha ­ České Budějovice ­ rakouská hranice, č. 23 - železnice spojující Brnopolská hranice a projekt č. 25 - dálnice Brno ­ polská hranice a Brno ­ rakouská hranice. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 55 Budou modernizovány klíčové národní a regionální tratě tak, aby byla vytvořena konkurenceschopná alternativa silniční přepravě a byl tak stimulován rozvoj multimodální, zvláště kombinované dopravy, příp. i ve vazbě na vodní dopravu, avšak s ohledem na podmínky ochrany přírody. Podpora se zaměří na uplatňování moderních způsobů řízení a formování progresivních dopravních strategií s cílem zvýšit efektivitu dopravních systémů a přepravní komfort. Dále bude podporována na území hl. m. Prahy další výstavba metra jako environmentálně šetrného druhu dopravy, uplatnění systémů pro řízení silniční dopravy v hl. m. Praze a budování pražského dopravního okruhu. Podpora bude směřovat také na opatření k omezení negativních dopadů dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel (ekodukty a biokoridory, protihlukové bariéry atd.). Implementace: Priorita Zlepšení dostupnosti dopravou je realizována prostřednictvím prioritních os Modernizace železniční sítě TEN-T, Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T, Modernizace železniční sítě mimo TEN-T, Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T a Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Operačního programu Doprava. Česká republika schválila postup využívání PPP v roce 2004 a analyzovala kombinaci využití PPP a strukturálních fondů ve dvou studiích37 . ČR předpokládá zapojení soukromých zdrojů prostřednictvím PPP do větších infrastrukturních projektů v oblasti dopravy v souladu s platným zněním Politika využívání PPP, schválené vládou ČR. ČR bude i v oblasti velkých infrastrukturních dopravních projektů participovat na iniciativě JASPERS. Koordinátor iniciativy (MMR) v úzké spolupráci s Ministerstvem dopravy každoročně připraví spolu se zástupci EIB tzv. Akční plán podporovaných projektů. IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Vyvážený a harmonický rozvoj celého území ČR, dosažený prostřednictvím zmírňování disparit mezi regiony i uvnitř regionů. Bude posílen ekonomický růst a růst zaměstnanosti využitím přírodních, ekonomických a sociokulturních odlišností regionů a jejich diferencovaného vnitřního potenciálu. Zároveň bude posílena územní a sociální soudržnost respektováním variability prostorových struktur (sídelní struktura, hierarchie měst, typy venkovských oblastí). Vazba na Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Strategický cíl Vyvážený rozvoj území reflektuje SOZS ve smyslu zohlednění územního rozměru politiky soudržnosti, koordinací intervencí z různých zdrojů a realizací intervencí s explicitním regionálním dopadem. Opatření zaměřená na podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce doplňují intervence realizované v rámci cíle Konvergence. Speciální pozornost věnovaná územní spolupráci odráží potřebu užší spolupráce mezi regiony EU k urychlení hospodářského rozvoje a k dosažení vyššího růstu. Vazba na Národní program reforem Strategický cíl Vyvážený rozvoj území je chápán jako nepřímá podpora, resp. podmínka realizace Národního programu reforem. Zaměření strategického cíle Vyvážený rozvoj území však neznamená jednostrannou orientaci všech relevantních priorit tématických i regionálních operačních programů jen na podporu tradičního pojetí ekonomické, sociální a územní soudržnosti, neboť jsou připraveny 37 Aplikace principu PPP v politice hospodářské a sociální soudržnosti, Ministerstvo pro místní rozvoj, květen 2006 Aplikace PPP v dopravních projektech financovaných z fondů EU, Ministerstvo dopravy, listopad 2005 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 56 i priority, jejichž cílem je v souladu s Lisabonskou strategií podpora konkurenceschopnosti regionů s největším růstovým potenciálem, jejichž stimulace přispěje ke konvergenci ČR k evropskému průměru. Intervence plánované na území hl. m. Prahy budou přímo přispívat k naplňování Lisabonského procesu, především v oblasti vzdělávání, trhu práce, podpory V&V, jakož i v případě intervencí do velké infrastruktury. Tab. 5 Provázanost strategických cílů Národního strategického referenčního rámce a opatření Národního programu reforem- Strategický cíl Vyvážený rozvoj území Strategický cíl/priorita Národního strategického referenčního rámce Opatření Národního programu reforem Vyvážený rozvoj území - Vyvážený rozvoj regionů - Rozvoj venkovských oblastí - Rozvoj městských oblastí ­ Modernizovat a rozvíjet dopravní sítě ­ Vytvořit konzistentní celorepublikovou vysokorychlostní ICT infrastrukturu ­ Zvýšit územní mobilitu Strategický cíl Vyvážený rozvoj území zohledňuje územní rozměr politiky soudržnosti a různorodé podmínky jednotlivých regionů. Jeho priority koordinují intervence tematických a regionálních operačních programů (ROP) a diferencují jejich věcné zaměření a intenzitu působení v souladu se stupněm vyspělosti a problémovosti regionů. V jeho rámci dochází k propojení a komplementaritě intervencí politiky soudržnosti se zásahy vnitřní regionální politiky ČR. Vedle zaostávajících regionů a regionů se strukturálními problémy akcentuje rozvojovou strategii a směry podpory rozvoje městských oblastí, měst jako pólů rozvoje a území v rozvojových osách, kterými se šíří jejich rozvojové impulsy do okolí a určuje rámce opatření vedoucích k hospodářské diversifikaci a k zlepšování dostupnosti venkovských oblastí. Problematiku periferních, odlehlých regionů propojuje s aktivitami v rámci přeshraniční spolupráce. Realizace tohoto cíle vyžaduje koordinaci a spolupráci širokého spektra regionálních aktérů. Při tvorbě regionálních strategií, integrovaných plánů rozvoje měst či koncepcí pro rozvoj venkova a jejich následného naplňování a vyhodnocování je nezbytné široké uplatnění principu územního partnerství. Územní partnerství zahrnuje všechny klíčové aktéry, kteří ovlivňují rozvoj území38 . Vazba na Strategii regionálního rozvoje ČR a Politiku územního rozvoje Strategie regionálního rozvoje na základě analýzy regionálního vývoje definuje priority české regionální politiky a vymezuje regiony se soustředěnou podporou státu, a to jak pro potřeby podpory ze samotné regionální politiky, tak i pro koncepci regionální dimenze vybraných sektorových politik s výraznými regionálními dopady. Politika územního rozvoje stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje. Ve vymezených oblastech, plochách a koridorech stanovuje kriteria a podmínky pro rozhodování o možných variantách změn v území. Oba tyto dokumenty jsou základem jak pro koncepci 38 Při nastavení partnerství se bude postupovat analogicky s čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 57 regionálních intervencí, tak i pro koordinaci relevantních priorit v rámci tématických operačních programů. Klíčové vazby na další strategické cíle: Dosažení strategického cíle Vyvážený rozvoj území je podmíněno klíčovými vazbami s ostatními strategickými cíli prostřednictvím regionální dimenze příslušných tématických programů: - se strategickým cílem Konkurenceschopná česká ekonomika prostřednictvím vytvoření příležitostí k podnikání v podnikatelsky méně exponovaných regionech i mimo centra regionů, a prostřednictvím zintenzivnění vazeb mezi podnikateli, a regiony a municipalitami, - se strategickým cílem Otevřená, flexibilní a soudržná společnost prostřednictvím rozvoje místních společenství, stabilizace osídlení mimo hlavní růstová centra, důrazu na zlepšení vzdělanosti a zaměstnatelnosti obyvatel ve znevýhodněných regionech, - se strategickým cílem Atraktivní prostředí prostřednictvím zlepšení životních podmínek a dostupnosti ve znevýhodněných regionech. - mezi klíčové vazby strategických cílů je nezbytné zahrnout i vazbu na strategický cíl Obnova venkova (financovaný z EAFRD), přičemž je zabezpečeno jasné rozhraní intervencí Strategický cíl Vyvážený rozvoj území bude realizován prostřednictvím následujících priorit: Cíl Konvergence A. Vyvážený rozvoj regionů Cíl priority: Vyvážený a harmonický rozvoj regionů vedoucí ke snižování disparit v socioekonomické úrovni mezi i uvnitř regionů České republiky. Kontext: Snižování disparit mezi regiony a uvnitř regionů, zacílení a provázání intervencí jednotlivých typů OP dle stupně vyspělosti a potřeb regionů. Zaměření klíčových intervencí: Intervence budou zaměřeny na dvojjediný cíl - snižování disparit v socioekonomické úrovni mezi i uvnitř regionů soudržnosti při respektování a využívání jejich sociálních, ekonomických a kulturních specifik, jak jsou specifikovány v krajských strategiích rozvoje. V rámci tohoto cíle budou realizovány: - intervence s regionální dimenzí, které jsou speciální částí tématických intervencí, zejména podpora podnikání včetně prostorového aspektu vybraných odvětvových politik, dále rozvoj lidských zdrojů a vzdělání a rozvoj dopravní sítě, - intervence explicitně regionálního významu, které však budou komplementární k tématickým intervencím realizovaným na národní úrovni (zejm. podnikání, vzdělávání, dopravní infrastruktura) a to ve dvojím smyslu; buďto podle principu subsidiarity budou řešeny přímo na regionální úrovni (např. "brownfields", dopravní obslužnost, cestovní ruch), nebo v zájmu synergie budou místně provázány intervence financované z ESF (zejména u priorit vzdělání a veřejná správa). Implementace: Cíle priority bude dosaženo pomocí synergického působení intervencí realizovaných prostřednictvím tematických operačních programů a ROPů. Synergické působení má dvě důležité dimenze: (i) provázání vybraných intervencí tematických operačních programů v území cestou koordinace aktivit různých OP a vhodnou formou preference konkrétních regionů, (ii) vytvoření integrovaných plánů rozvoje území (měst) a podmínění podpory z vybraných priorit ROP a vybraných intervencí tematických operačních programů schválením těchto plánů. K dosažení cíle přispějí v různé míře všechny tématické operační programy, jejichž vybrané intervence budou specificky zaměřeny podle potřeb jednotlivých regionů. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 58 V případě OP Doprava se především jedná o výstavbu páteřních komunikací, které jsou zařazeny mezi TEN-T. Významnou prioritou s výrazným regionálním dopadem je úsilí o urychlené napojování krajských měst na dálniční síť, což povede k posílení integrity regionálního a sídelního systému ČR a dále úsilí o kvalitní propojení se zahraničím. Implicitní regionální dimenzi obsahuje i OP Životní prostředí, který v souladu s přijatými mezinárodními závazky do roku 2010 zajistí dobudování chybějící vodohospodářské infrastruktury, což povede ke zlepšení kvality ŽP zejména v oblastech s nejvíce narušeným prostředím. Prioritní osa Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí bude mít pozitivní dopad zejména na regiony, ve kterých je dosud silně poškozeno životní prostředí, což představuje pro některé české regiony jednu z nejvýraznějších bariér pro jejich rozvoj, mj. i z důvodu jejich špatného image mezi obyvatelstvem i investory. Výraznou regionální a urbánní dimenzi obsahuje OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), který se dominantně zaměří na podporu omezeného počtu velkých projektů (evropská centra excelence) v souladu se sedmi prioritními oblastmi vymezenými Národním programem výzkumu. Tím se napomůže posílení role těchto center jako pólů růstu. V návaznosti na tyto intervence bude poskytována podpora z programu OP Podnikání a inovace (OP PI), se záměrem přímo i nepřímo rozšířit efekty intervencí OP VaVpI do podnikatelské praxe. OP VaVpI také podpoří rozvoj kapacit cíleného výzkumu v regionech, stejně jako kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání. OP PI přispěje ke splnění cíle i koncentrací podpory v rámci prioritní osy Rozvoj firem do strukturálně postižených regionů Severozápad a Moravskoslezsko. Naopak, prioritní osa Inovace implicitně dále posílí konkurenceschopnost regionů s významnou podnikatelskou a inovační tradicí a potenciálem. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) podpoří naplnění strategického cíle dílčím způsobem prostřednictvím všech prioritních os především podporou rovných příležitostí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání v podnikatelském sektoru ve vazbě na specifické podmínky v konkrétních regionech, modernizací vyššího odborného vzdělávání napomůže sladit nabídku s poptávkou na trhu práce a v souladu se současnými přístupy k podpoře konkurenceschopnosti podpoří rozvoj partnerství a sítí. OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) k naplnění cíle přispěje jednak samotnou koncepcí operačního programu, tj. zaměřením na podporu integrace skupin nejvíce ohrožených sociálním vyloučením (dlouhodobě nezaměstnaní a další skupiny, které jsou obvykle územně výrazně koncentrovány), a dále skutečností, že většina priorit bude prioritně zaměřena na podporu regionů, trpících nejvyšší nezaměstnaností a oblastí s největší koncentrací sociálních problémů (regiony Severozápad a Moravskoslezsko). Příspěvek ke splnění cíle je výrazně akcentován i v rámci IOP. Jedná se zejména o prioritní osu Národní podpora územního rozvoje, zaměřenou na modernizaci a rozvoj systémů tvorby územních politik, včetně rozvinutí a aplikace metodologie Territorial Impact Assessment (TIA) na významné státní politiky a programy. Významným cílem IOP je zlepšení výkonu veřejné správy/veřejných služeb, a to včetně rozvoje e-governmentu. Velmi výrazný přínos ke splnění cíle je očekáván od Regionálních operačních programů (ROPy), které se zaměřují především na rozvoj relevantní dopravní infrastruktury (tj. modernizaci a výstavbu silnic II.a III. třídy, především těch, které představují napojení na TEN-T) a na vytváření či posilování integrovaných metropolitních či regionálních systémů veřejné dopravy. Dále ROPy podpoří rozvoj cestovního ruchu, pro který existuje výrazný potenciál i ve venkovských a periferních oblastech. V rámci této priority bude podporována obnova a záchrana kulturních památek, které mají zásadní vliv na rozvoj cestovního ruchu. V rámci prioritních os ROPů je plánováno i zařazení inovativních akcí, jejichž charakter bude záviset na potřebách jednotlivých regionů. Tyto inovativní akce budou zaměřeny především na podporu realizace (či dopracování stávajících) regionálních inovačních strategií (RIS) s cílem provázat jejich realizaci s ostatními strategickými dokumenty na úrovni měst nebo krajů; cílem NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 59 podpory z ROPů však bude důraz na implementaci RIS, tj. na koordinaci regionálních aktérů a reálné prosazení cílů strategie. V případě těchto inovativních akcí se počítá s významným využitím metody networkingu na evropské úrovni. B. Rozvoj městských oblastí Cíl priority: Posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů a podpora revitalizací čtvrtí procházejících úpadkem. Kontext: Zvyšování konkurenceschopnosti měst posílením progresivních odvětví v jejich ekonomice, překonání jejich nedostatečné kritické váhy prostřednictvím síťování a přeměnou (revitalizací) městského prostředí. Zaměření klíčových intervencí: Intervence zaměřené na posilování měst a jejich seskupení jako tahounů růstu a center rozvoje regionů budou podporovat vytváření urbánních sítí schopných přenášet rozvojové a inovační impulsy. Podpora bude v souladu s místními podmínkami zaměřena na regionální centra (krajská města a města nad 50 tisíc obyvatel doplněná o Mladou Boleslav) a jejich funkční seskupení s cílem posílit jejich význam v regionální, národní a evropské prostorové ekonomice coby tahounů růstu. Pozornost se soustředí na rozvoj inovačního potenciálu, stimulaci podnikání a rozvoj služeb, včetně speciálních služeb poskytovaných výrobcům. Aktivity budou zaměřeny na přilákání talentů a vysoce kvalifikovaných pracovníků a na jejich motivaci setrvat v urbanizovaném území, což je klíčovým zdrojem konkurenceschopnosti měst. S tím bezprostředně souvisí řada opatření zvyšující nabídku a posilujících dostupnost kulturních a sociálních služeb. Propojení hospodářsky nejsilnějších měst (coby motorů růstu) a středně velkých center prostřednictvím infrastrukturních sítí a dopravy (tradiční i ICT) a uzavření spolupráce mezi městy umožní distribuci rozvojových a inovačních impulsů v prostoru, integraci území a dosažení vyrovnanějšího, polycentrického rozvoje regionů, ČR a Evropy. Dále budou podporovány integrované projekty zaměřené na revitalizaci a změnu funkčního využití vybraných městských částí, na celkové řešení dopravy (infrastruktura, obslužnost, dopravní systémy, veřejná doprava), na péči o životní prostředí ve městech a na podporu zdravého způsobu života. Rovněž budou zaměřeny na podporu sociální soudržnosti městských komunit (prevence vzniku sociálně nepříznivého prostředí - kapsy chudoby v městských a příměstských lokalitách, především v panelových sídlištích). Rozvoj a obnova měst či jejich částí bude realizován prostřednictvím komplexních (víceoborových) integrovaných plánů udržitelného rozvoje měst, které budou vycházet z programů rozvoje měst (obcí) a územních plánů. Pro obnovu a rozvoj jednotlivých čtvrtí pak budou vytvářeny podřízené plány. Prostřednictvím těchto dokumentů, které budou vytvořeny na základě široce uplatněného principu územního partnerství, budou koordinovány aktivity jednotlivých aktérů, včetně aktivit veřejného a soukromého sektoru39 . Z důvodu zabránění rozmělnění poskytované podpory budou prostředky poskytovány pouze nejlepším projektům, které budou v rámci soutěže mezi jednotlivými městy, respektive integrovanými plány rozvoje měst, předloženy. V oblasti revitalizace a humanizace panelových sídlišť bude soutěž realizovaná na národní úrovni a pomoc bude poskytnuta 6 nejlepším projektům. V souvislosti s úsilím o začlenění skupin osob ohrožených sociálním vyloučením bude podpořeno 5 pilotních projektů pro zapojení Romů. 39 Integrovaným projektem (plánem) rozvoje města se rozumí konkrétní akce, která je realizována dvěma či více individuálními projekty, které: a) jsou vzájemně obsahově, časově nebo místně provázány, b) směřují k dosažení společného cíle čí cílů regionu, města, obce čí lokality, c) mohou být podpořeny z jednoho či z více operačních programů. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 60 Implementace: Explicitní urbánní dimenzi mají prioritní osy ROPů zaměřené na řešení problémů měst. Bude posilována jak konkurenceschopnost měst s potenciálem stát se póly růstu (či posílit tuto jejich roli), tak i soudržnost podporou městských čtvrtí procházejících úpadkem. Pozornost se zaměří na podporu nových přístupů k rozvoji měst, jako je tématická či územní koncentrace intervencí realizovaná podle integrovaných plánů rozvoje měst, s nimiž v ČR dosud nejsou zkušenosti. Pro posílení územní soudržnosti uvnitř měst se podpora zaměří zejména na 3 problémové typy městských území: revitalizace a humanizace obytných čtvrtí (panelová sídliště), obnova a revitalizace již jednou urbanizovaných území (brownfields40 ) a revitalizace středů měst. V rámci prioritní osy ROPů bude podporováno široké spektrum relevantních a způsobilých sfér - veřejná infrastruktura (veřejná doprava, úprava parteru města, včetně veřejného osvětlení), sociální infrastruktura (školství, zdravotnictví), a místní služby. Zřejmou urbánní dimenzi má výše uvedený OP VaVpI, který je v oblasti rozvoje inovačního potenciálu ve městech komplementární s ROPy. K rozvoji podnikání a podpůrných podnikatelských služeb ve městech bude přispívat OP PI. Příspěvek ke splnění cíle je výrazně akcentován i v rámci IOP. Jedná se zejména o prioritní osu Národní podpora územního rozvoje, zaměřenou na zlepšení fyzického prostředí pro bydlení, především formou podpory revitalizace panelových sídlišť i jednotlivých domů s cílem předejít výrazné sociální segregaci a polarizaci. Podpora bude poskytována na základě celostátně platných kritérií s cílem zaměřit podporu na nejproblémovějších částí měst v ČR. Jedná se o doplňkovou, ale důležitou aktivitu vzhledem k prioritě řešení problémů měst ROP, proto bude podpora na revitalizaci sídlišť poskytována pouze v případě, že bude provázána s podporou poskytovanou prostřednictvím priority Rozvoj městských oblastí realizovanou v ROPech na základě zpracovaných integrovaných plánů rozvoje měst a plánů rozvoje jednotlivých čtvrtí. OP VpK bude přispívat k přeměně urbánních oblastí rozvojem a adaptací primárního vzdělávání (nastavení dle místních potřeb) a posilováním lidského kapitálu ve V&V. OP LZZ se zaměří na přilákání a udržení talentů a vysoce kvalifikovaných pracovníků v urbanizovaných oblastech a na řešení problémů v oblasti sociální integrace ve městech, zvláště v deprimovaných čtvrtích. ČR uvažuje o využití iniciativy JESSICA na podporu alternativního financování projektů městského rozvoje, a to v rámci prioritních os operačních programů zaměřených na městský rozvoj a obnovu měst. C. Rozvoj venkovských oblastí Cíl priority: Udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Kontext: Stabilizace osídlení venkovských periferních regionů, posilování mikroregionálních center, harmonizace vztahů mezi městem a jeho zázemím prostřednictvím posílení partnerství města a venkova. Udržení a zlepšení kvality života na venkově prostřednictvím jeho zatraktivnění (pokles nákladů, zlepšení dostupnosti statků a služeb veřejného zájmu). Zaměření klíčových intervencí: Vzhledem ke skutečnosti, že v ČR je možné vymezit tři typy venkovských oblastí s odlišnými socioekonomickými trendy, budou při implementaci uplatněny diferencované formy podpory. Prvním typem jsou periferní venkovské oblastí s nutností stabilizovat osídlení těchto regionů, a to udržením a zvyšováním kvality života venkovské populace, zlepšením dostupnosti veřejných statků a služeb a posílením tradičních vazeb na přírodní hodnoty území. Naproti tomu venkovské oblasti v zázemí velkých měst jsou ovlivněny suburbanizací, 40 Prostřednictvím ROPů bude podporována revitalizace brownfields do 5 ha plochy určené pro potřeby rozvoje podnikání a všechny ostatní typy brownfieds. Řešení starých ekologických zátěží, včetně těch, které se týkají brownfields, je řešeno prostřednictvím OP ŽP. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 61 vykazují významnou dynamiku rozvoje s požadavky na zvýšení kapacity technické i sociální infrastruktury a posílení dopravní dostupnosti. Dobře dostupné venkovské regiony mají potenciál úspěšně diversifikovat svou ekonomiku, stát se rekreačním zázemím městských oblastí, se specifickými požadavky na kvalitu intervence (např. pro specializaci v oblasti cestovním ruchu, či rozvoj kulturně historického potenciálu). Oporou rozvoje venkovských oblastí s důležitou vazbou na hlavní motory rozvoje regionu jsou mikroregionální centra (jedná se především o města se statutem obce s rozšířenou působností případně přirozená centra svazků obcí), která poskytují široké spektrum služeb svému okolí. Podpora rozvoje těchto center umožní posílit přirozenou územní soudržnost, funkčně integrovat území, a ve vazbě na hlavní rozvojová centra podpořit partnerství města a venkova a dosáhnout vyváženého polycentrického rozvoje. Podpora bude poskytována rovněž územním partnerstvím a místním akčním skupinám, které usilují o rozvoj místního ekonomického potenciálu rozšířením spektra ekonomických aktivit ve venkovských oblastech a rozvojem nezemědělských aktivit. Implementace: Významným těžištěm regionálních intervencí je snížení vnitroregionálních rozdílů zlepšováním životních podmínek a ekonomických příležitostí v periferních a venkovských oblastech (dobudování a rozvoj technické a sociální infrastruktury, diverzifikace místní ekonomiky, zlepšení kvality životního prostředí) a posilováním jejich přirozených center. Tato priorita vykrývá mezeru mezi podporou měst a podporou poskytovanou prostřednictví politiky rozvoje venkova evropské zemědělské politiky. V ČR bude podpora poskytovaná prostřednictvím Programu rozvoje venkova (EAFRD) zaměřená na rozvoj nezemědělských aktivit na venkově velmi omezená, neboť strategický cíl programu je zaměřen především na konkurenceschopnost zemědělských a potravinářských struktur. V rámci ROPů je proto plánována komplexní podpora venkovským obcím od 500 (v některých případech od 2 000) obyvatel. Rozhraní vůči OP PI je rovněž vymezeno populační velikostí EAFRD bude podporovat mikrofirmy a živnosti zemědělských podnikatelů v obcích do 2 000 obyvatel. V rámci prioritní osy Informační společnost IOP, zaměřené především na podporu národních strategií v gesci resortů, bude podporován i rozvoj ICT ve venkovských oblastech, které dosud nedisponují potenciálem dostatečným pro efektivní poskytování těchto moderních služeb na komerční bázi. Prostřednictvím OP LZZ budou ve venkovských oblastech podporovány místní iniciativy zaměřené na aktivizaci sociálních parterů a posílení sociálního dialogu pro řešení místních problémů trhu práce, dále rovněž vytváření regionálních sítí pro přenos a sdílení poznatků a zkušeností. Pozornost bude věnována i podpoře administrativní a absorpční kapacity obcí s rozšířenou působností a posílena jejich role mikroregionálních center. OP LZZ se dále zaměří na odstranění systémových nedostatků v dostupnosti a kvalitě veřejných služeb. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost D. Region soudržnosti hl. m. Praha Cíl priority: Udržitelný rozvoj Prahy jako významného centra socioekonomických, kulturních, vzdělávacích, výzkumných a inovačních aktivit. Kontext: Důvodem existence samostatných operačních programů pro území hlavního města Prahy je specifické postavení hlavního města v rámci ČR, jakož i zařazení hl. m. Prahy mezi ekonomicky nejvyspělejší regiony EU (zařazení do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost). Vzhledem k dosaženému stupni socioekonomického rozvoje, urbánnímu charakteru a roli Prahy NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 62 jako národního pólu růstu se na jejím území odlišným způsobem či jinou intenzitou projevují ovlivňované socioekonomické jevy. Na druhé straně se prosazují negativní faktory související s koncentrací sociálně patologických jevů do metropole, problémy spojené s anonymitou a nedostatečnou identifikací s prostředím a komunitou. Zaměření klíčových intervencí: Prostřednictvím strategického cíle Vyvážený rozvoj území budou problémy hl. m. Prahy řešeny v souladu s cílem Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jedná se o podporu aktivit v oblasti rozvoje ekologicky příznivé veřejné dopravy, zlepšení dostupnosti sítí TEN-T a zkvalitnění důležitých dopravních vazeb a rozvoje a dostupnost ICT služeb . Důležitou oblastí bude dále revitalizace opuštěných, znehodnocených nebo sociálně problémových území a ploch, prevence a řešení přírodních nebo technologických rizik, úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů. V oblasti posilování konkurenceschopnosti ekonomiky se aktivity zaměří na rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí, na rozvoj znalostní ekonomiky, podporu příznivého podnikatelského prostředí a rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Z prostředků ESF bude pomoc přednostně směřována na zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů, které povedou ke zvýšení kvality a produktivity práce, na podporu a poradenství rozvíjející podnikatelské prostředí, na zvýšení efektivity veřejné správy hl. m. Prahy, na podporu přístupu znevýhodněných skupin na trh práce, dále na zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce. Implementace: Zřejmou regionální dimenzi mají operační programy pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ­ zaměřené na území hlavního města Prahy. Intervence podporované z ESF budou realizovány prostřednictvím Operačního programu Praha ­ Adaptabilita. Strategie oproti ostatnímu území ČR podstatnějším způsobem akcentuje aktivity spojené s rozvojem znalostní ekonomiky (prioritní osa Rozvoj ekonomiky znalostí zaměřená na zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů, vzdělávání pro využívání ICT, zlepšení spolupráce mezi pracovišti výzkumu a vývoje, vzdělávacími institucemi a podnikatelskou sférou apod.), podporu vstupu na trh práce (absolventi, osoby ohrožené sociálním vyloučením, jejich dlouhodobé začleňování, prevence dlouhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím prioritní osy Podpora vstupu na trh práce) a rozvoj celoživotního učení (formální a neformální vzdělávání ­ celoživotní učení, rozvoj oborů, vzdělávání pedagogických pracovníků a navazování spolupráce mezi vzdělávacími (školskými) zařízeními a podnikatelskou sférou). Dalším programem, podporovaným však z ERDF, je Operační program Praha ­ Konkurenceschopnost s prioritními osami Dostupnost prostředí (dopravní infrastruktura, environmentálně šetrná veřejná doprava, dostupnost a využívání ICT, regenerace území) a Inovace a podnikání (informační infrastruktura, vytváření partnerských vazeb mezi výzkumnými ústavy, vysokými školami a podniky, podporu podnikavosti). Vzhledem ke specifickému postavení Prahy je problematika rozvoje kapacitní infrastruktury, modernizace a rozvoj ekologické dopravy a systémů řízení silniční dopravy na území hl. m. Prahy řešena v samostatné prioritě Operačního programu Doprava (financováno prostřednictvím Fondu soudržnosti). NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 63 Cíl Evropská územní spolupráce E. Evropská územní spolupráce Cíl priority: Plnohodnotné zapojení regionů České republiky do socioekonomických procesů probíhajících v prostoru EU, a to jak na úrovni přeshraniční, tak i nadnárodní a meziregionální spolupráce. Kontext: Odstranění stávajících bariér ekonomického rozvoje, posílení sociální a územní soudržnosti území. Přenos a sdílení zkušeností. Zaměření klíčových intervencí: Strategický cíl Vyvážený rozvoj území reaguje také na podporu spolupráce na přeshraniční, meziregionální a nadnárodní úrovni podle cíle Evropská územní spolupráce, v jejímž rámci budou podporována společná řešení společných problémů mezi sousedními zeměmi a regiony, jako je: - rozvoj měst a venkova, - rozvoj hospodářských vztahů - zejména cestovního ruchu , poskytování služeb pro posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a podpora jejich spolupráce, integrace rozdrobených trhů, posilování vazeb mezi podniky a mezi vzdělávacími a V&V institucemi. - budování infrastruktury, technického propojení a posilování dostupnosti (doprava, životní prostředí, ICT), - zajištění spolupráce v oblasti bezpečnosti, - integrace trhů práce, podpora vzdělávání, rozvoj sociokulturních aktivit. Vzhledem k velikosti ČR, bude do přeshraniční spolupráce zapojena většina regionů. Společná řešení společných problémů budou podporována také v rámci nadnárodní a meziregionální spolupráce, do které se mohou zapojit subjekty ze všech regionů a která umožňuje i spolupráci regionů nesousedících. V oblasti meziregionální spolupráce se intervence zaměří na problematiku udržitelného růstu a tvorby pracovních příležitostí prostřednictvím posílení vytváření inovací, posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků a rozvoj podnikání, na ochranu životního prostředí a prevence a řešení rizik. Dále bude podporována výměna zkušeností a osvědčených postupů týkajících se rozvoje měst, poskytování veřejných služeb (např. využívání ICT ve zdravotnictví a veřejné správě), realizace programů spolupráce, zpracování koncepčních studií a sběru údajů. V oblasti nadnárodní spolupráce bude ČR spolupracovat s dalšími členskými státy EU v záležitostech strategického významu. Podpora bude zaměřena na strategické aktivity umožňující fyzické propojení území, posílení dopravní dostupnost, péči o životní prostředí, prevenci a řešení rizik a integrované hospodaření s vodou, tak i rozvoj nehmotných vazeb, jako jsou inovační sítě v oblasti výzkumu a vývoje, rozvoj informační společnosti, sítě pro výměnu zkušeností mezi zúčastněnými stranami a mezi regiony. Implementace: Zřejmou územní, v případě přeshraniční spolupráce pak regionální, dimenzi mají operační programy priority Evropská územní spolupráce. Zaměřují se na odstranění překážek, které brání plnému využití potenciálu území a na posilování konkurenceschopnosti území. Operační programy se soustředí na realizaci společných projektů v oblasti dopravy, vodohospodářství a ochrany životního prostředí, dále pak rozvoje podnikatelského prostředí, cestovního ruchu a kultury, jež umožní rozvinout přirozené vazby, posílit územní integritu a soudržnost. Zaměří se na podporu projektů, které by byly bez vzájemné spolupráce stěží realizovatelné. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 64 Tab. 6 Implementace strategického cíle Vyvážený rozvoj území STRATEGICKÝ CÍL NSRR PRIORITA NSRR PRIORITNÍ OSA OP Vyvážený rozvoj regionů ROPy * PO Integrovaný rozvoj, Integrovaná podpora místního rozvoje, Podpora prosperity regionu,... * PO Doprava, Dopravní infrastruktura, Dostupnost, Dopravní obslužnost * PO Veřejná doprava (obnova vozového parku) IOP * PO Národní podpora územního rozvoje Sektorové vazby OP PI OP LZZ Rozvoj městských oblastí ROPy IOP * PO Národní podpora územního rozvoje Sektorové vazby OP VaVpI OP PI OP VpK OP LZZ Rozvoj venkovských oblastí ROPy IOP * PO Národní podpora územního rozvoje Sektorové vazby OP PI OP LZZ Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ­ hl.m. Praha OP D * PO Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze OP PK * PO Dostupnost a prostředí * PO Inovace a podnikání OP PA * PO Podpora rozvoje znalostní ekonomiky * PO Podpora vstupu na trh práce * PO Modernizace počátečního vzdělávání Vyvážený rozvoj území Územní spolupráce OP přeshraniční spolupráce ČR ­ Polská republika OP přeshraniční spolupráce ČR - Slovenská republika OP přeshraniční spolupráce ČR ­ Svobodný stát Sasko OP přeshraniční spolupráce ČR ­ Rakouská republika OP přeshraniční spolupráceČR ­ Svobodný stát Bavorsko OP meziregionální spolupráce OP nadnárodní spolupráce NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 65 6.2.5. Indikátory NSRR Tab. 7 Indikátory kontextu Kontext Indikátor Vymezení a měrná jednotka Výchozí hodnota Růst reálného HDP Průměrný roční přírůstek v %, 2001 -2005 3,6 Míra inflace Průměrný roční přírůstek spotřebitelských cen v %, 2001 -2005 2,3 Souhrnná produktivita práce Průměrný roční přírůstek v %, 2001 -2005 3,4 Tvorba hrubého fixního kapitálu Průměrné % podílu tvorby hrubého fixního kapitálu k HDP 2001 -2005 26,7 Saldo státního rozpočtu k HDP Průměrné % podílu salda státních rozpočtů k HDP 2001 - 2005 -2,86 Saldo vládního deficitu k HDP Průměrné % podílu salda k HDP 2001 - 2005 - 5,14 Objem vývozu Průměrné % podílu ročního objemu vývozu k HDP 2001 - 2005 66,1 HDP v PPS na obyvatele EU-25 = 100, 2005 73,7 Produktivita práce v PPS na hodinu EU-25 = 100, 2004 53,4 Energetická náročnost hospodářství EU-25 = 100, 2003 426 Komparativní cenová úroveň EU-25 = 100, 2004 57,1 Míra zaměstnanosti (ve věkových skupinách 15-64) EU-25 = 100, 2004 EU-15 = 100, 2004 101 99,2 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti EU-25 = 100, 2004 102,4 Výdaje na výzkum a vývoj v % HDP EU-25 = 100, 2003 66,1 Celkové veřejné výdaje na vzdělávání v % HDP EU-25 = 100, 2004 84,6 Regionální diferenciace HDP na obyvatele v PPS HDP v PPS za regiony NUTS II ( EU-25 = 100 ) SČ: 66,4 JZ: 64,3 SZ: 59,0 SV: 60,9 JV: 64,9 SM: 56,7 MS: 58,2 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 66 Tab. 8 Indikátory globálního cíle NSRR Globální cíl Indikátor Druh indikátoru Vymezení a měrná jednotka zdroj hodnota 20051 cílová hodno- ta HDP v PPS na obyvatele Dopad (EU-25 =100) ČSÚ 73,7 průměr EU-25 HDP v PPS na odpracovanou hodinu Dopad (EU-25 = 100) ČSÚ 53,4 80 Energetická náročnost tvorby HDP (podle hrubé spotřeby energie) Dopad v Kgoe na 1000 eur HDP ČSÚ Eurostat 890 (2003) snížení o 40 % Podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie Výsledek % ČSÚ MPO 4 (2004) 10 Přepravní náročnost v nákladní dopravě Dopad Objem nákladní přepravy k HDP (mil. tkm/mld. Kč) MD 23,075 22,077 Míra zaměstnanosti ( ve věkové skupině 15-64 let) Dopad % ČSÚ 64,2 (2004) 64,8 Počet vytvořených pracovních míst z toho - muži - ženy Výsledek počet OP 85 000 30 000 45 000 Počet nezaměstnaných Dopad v tis. osob ČSÚ 420 320 Obecná míra nezaměstnanosti Dopad v % ČSÚ 8,8 6,7 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (ve věkové skupině 15 ­ 64) Dopad Podíl osob nezaměstnaných více jak 12 měsíců v % ČSÚ Eurostat 4,4 (2004) z toho ženy (21,2) snížení o 20% Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním Dopad v % MPSV ČSÚ 19,4 2004) snížení o 20% NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 67 Tab. 9 Indikátory strategických cílů NSRR I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Indikátor Typ indikátoru Vymezení a měrná jednotka Zdroj hodnota 20051 cílová hodno- ta Celkové hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (Gross domestic expenditure on R&D GERD) Dopad V % HDP ČSÚ 1,42 2,2 Počet podpořených projektů pro rozvoj výzkumu a technologií Výstup Počet projektů resorty 0 5160 Podíl výdajů na V&V V podnikatelském sektoru na HDP Dopad v % HDP ČSÚ 0,77 1,5 Souhrnný index inovativnosti (SSI) Dopad European Innovation Scoreboard Databáze EIS 0,26 0,35 Vytvořená pracovní místa brutto ve výzkumu a vývoji (5let po zahájení projektu) Výsledek Počet míst FTE resorty 0 7115 Zaměstnanost ve výzkumu vývoji na 1000 zaměstnaných celkem Dopad Zaměstnanci ve V & V z toho výzkumní pracovníci ČSÚ 9,1 z toho 5,1 10,5 z toho 6,2 Zaměstnanost ve znalostně a technologicky náročných službách Dopad Podíl na celkové zaměstnanosti Eurostat 27,7 (2004) 38 Patentové žádosti podané u Evropského patentového úřadu na mil. obyvatel Dopad počet p. žádostí na 1 mil. obyv. Eurostat 2,2 (2004) 10 Nově vytvořená pracovní místa Výsledek Počet míst FTE resorty 0 85 000 - z toho v sektoru MSP Výsledek Počet míst FTE resorty 0 40 000 II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Míra nezaměstnanosti osob starších 50 let Dopad v % MPSV ČSÚ 13% snížení o 20% Míra nezaměstnanosti mladistvích (věková skupina 15-24 let) Dopad v % MPSV ČSÚ 21,9 (2004) snížení o 20% Podíl studujících v terciárním vzdělání (ve věkové skupině 19-22 let) Dopad % ČSÚ 45 70 Výdaje na vzdělávání Dopad Celkové veřejné výdaje na vzdělávání ČSÚ 4,4 5,2 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 68 v % HDP Podíl obyvatel ve věku 25-64 účastnících se vzdělávání a školení předchozího zaměření (o dobu více jak 4 týdny) Výsledek v % MPSV ČSÚ 6,3% (2004) 15% Počet podpořených studentů středních a vyšších škol Výstup Počet osob, které obdrželi podporu k dalšímu vzdělávání OP 0 193 000 Podíl odborníků v oblasti ICT na celkové zaměstnanosti Dopad % ČSÚ Eurostat 1,5 1,7 Míra výkonnosti veřejné správy Dopad Projekt CAF Úřad vlády Hodnotící studie zvýšení Zlepšování kvality regulace Dopad Projekt Úřad vlády Hodnotící studie zlepšení Počet podpořených projektů na rozvoj ICT Výstup Počet resorty 0 350 Podíl studentů přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání Dopad % ČSÚ 30,4 (2004) 36 Podíl domácností s připojením k internetu (z domu) Dopad % ČSÚ 19,4 (2004) 50 III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí Snížení skleníkových plynů podle ekvivalentu CO2 za určité časové období Dopad v tunách CO2 ekv. na obyvatele MŽP ČSÚ 13,923 13,505 Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 Dopad v tunách na obyv. za rok MŽP 66 50 Počet nových, rekonstruovaných a intenzifikovaných ČOV nad 2000 EO Výstup Počet MŽP ČSÚ 0 1350 Zvýšení přepravních výkonů železniční dopravy na dotčených úsecích Výsledek mil/oskm mil/tkm MD 9 589 15 091 (2004) Zvýšení o 15% (osobní) 10% (náklad- ní) Délka rekonstruovaných železničních tratí - z toho tratě TEN Délka rekonstruovaných železničních tratí Výstup km MD 0 *) 1123,9 623,9 Délka nových dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy Výstup km MD 0 0 *) 952,7 782,7 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 69 - z toho silnice TEN Délka rekonstruovaných silnic I. třídy 0 300 Podíl recyklovaných odpadů na celkovém odpadu Výsledek v % MŽP ČSÚ 66,2 75 IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Regionální diferenciace míry nezaměstnanosti Dopad Variační koeficient registrované míry nezaměstnanost za regiony NUTS II**) kromě regionu Praha ČSÚ 40,2 (2005) 36 Regionální diferenciace míry zaměstnanosti Dopad Variační koeficient míry zaměstnanosti za regiony NUTS II**) kromě regionu Praha ČSÚ 4,1 3,7 Délka nových a rekonstruovaných silnic zlepšujících napojení území na síť TEN-T Výsledek km region 0 2477 Zvýšení podílu obcí napojených na IDS Výsledek % (procentní bod) region - o 30% Čisté využití lůžek hotelů a pensionů Výsledek Obsazenost stálých lůžek v % region 37 (včetně regionu Praha) 45 1 Pokud není uveden rok 2004 nebo 2003 *) Cílové hodnoty budou průběžně aktualizovány dle variant a objemů schválených projektů na úrovni ČR a Evropské komise (velké projekty). **) Vzhledem k tomu, že v ČR jsou volené regionální orgány na úrovni krajů (NUTS III), provádí se výpočty variačního koeficientu také za úroveň NUTS III, případně ­ podle potřeby ­ i za menší územní celky. Indikátory zahrnuté v NSRR a v základních dokumentech operačních programů budou obsažené v modulu Správa indikátorů monitorovacího systému strukturálních fondů. Tyto indikátory budou jednotně definované pro všechny operační programy. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 70 7. OPERAČNÍ PROGRAMY Cíl Konvergence 7.1. Operační program Podnikání a inovace Globálním cílem OP Podnikání a inovace je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost České republiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Toho by mělo být v OP PI dosaženo výraznou podporou inovací, úzkým propojením oblastí vývoje a výzkumu s podnikovou sférou. Důraz je kladen na zavádění výsledků z oblasti V&V do praxe. Stimulovány by proto měly být všechny formy kooperace směřující k dosažení těchto cílů. Nedílnou součástí je i podpora vytváření vhodného prostředí pro podnikání a inovace, které bude motivovat jak k vzniku nových, tak k rozvoji již existujících firem. Program se zaměří i na podporu podnikatelských aktivit v oblasti úspor energií a vyššího prosazování jejich obnovitelných zdrojů. Prostřednictvím technické asistence bude podporováno zpracování pilotních projektů pro posílení absorpční schopnosti, zvláště v oblasti inovativních intervencí. Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zprostředkujícími subjekty budou CzechInvest, CzechTrade, ČEA a ČMZRB. Tab. 10 Prioritní osy OP Podnikání a inovace Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Vznik firem Prioritní osa 2 ­ Rozvoj firem Prioritní osa 3 ­ Efektivní energie Prioritní osa 4 ­ Inovace Prioritní osa 5 ­ Prostředí pro podnikání a inovace Prioritní osa 6 ­ Služby pro rozvoj podnikání Prioritní osa 7 ­ Technická pomoc 7.2. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Globálním cílem OP Výzkum a vývoj pro inovace je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR zajišťujícího růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v regionech41 tak, aby se ČR stala evropsky významným místem koncentrace těchto aktivit prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a dalších relevantních subjektů. Řídícím orgánem OP Výzkum a vývoj pro inovace je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, do implementace tohoto programu bude zapojen také CzechInvest. V rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace budou podpořeny ty projekty, které budou mít jasně definován nejen návazný/souběžný projekt na získání a vyškolení lidských zdrojů v nových/inovovaných kapacitách, ale takové, které budou mít jasný plán využití kapacit i po skončení financování projektu z ERDF a budou mít jasně definovanou strategii udržitelnosti. 41 Regiony na úrovni NUTS II. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 71 Tab. 11 Prioritní osy OP Výzkum a vývoj pro inovace Prioritní osy OP Prioritní osa 1 - Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje Prioritní osa 2 ­ Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji Prioritní osa 3 ­ Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání Prioritní osa 4 - Technická pomoc 7.3. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Globálním cílem OP Lidské zdroje a zaměstnanost je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, m.j. prostřednictvím dalšího vzdělávání, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti, posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených, posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb a zintenzivnění mezinárodní spolupráce v lidských zdrojích a zaměstnanosti. Řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tab. 12 Prioritní osy OP Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Adaptabilita Prioritní osa 2 - Aktivní politiky trhu práce Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné služby Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce Prioritní osa 6 - Technická pomoc 7.4. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globálním cílem OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2007-2013 je rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR prostřednictvím partnerské spolupráce vedoucí ke zkvalitnění a modernizaci systémů systému vzdělávání v rámci komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Řídícím orgánem Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Při realizaci programu se počítá se zapojením dalších partnerů. Projekty Operačního programu Vzdělávání pro Konkurenceschopnost v oblasti výzkumu a vývoje, které budou navazovat na budování kapacit, budou při výběru posuzovány z hlediska naplnění cílů souvztažného projektu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tab. 13 Prioritní osy OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osy OP Prioritní osa 1 - Počáteční vzdělávání Prioritní osa 2 - Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 3 - Další vzdělávání Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 72 7.5. Operační program Životní prostředí Globálním cílem Operačního programu Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako jednoho ze základních principů udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví obyvatel státu a zvyšuje atraktivitu území pro život, práci a investice. Důsledkem investiční atraktivity je zvyšování nejen zaměstnanosti, ale zejména konkurenceschopného udržitelného hospodářského růstu v regionech. Řídícím orgánem operačního programu je Ministerstvo životního prostředí České republiky. Tab. 14 Prioritní osy OP Životní prostředí Prioritní osy OP Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Prioritní osa 6 ­ Zlepšování stavu přírody a krajiny Prioritní osa 7 ­ Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Prioritní osa 8 ­ Technická pomoc financovaná z FS Prioritní osa 9 ­ Technická pomoc financovaná z ERDF 7.6. Operační program Doprava Globální cílem OP Doprava je zlepšení dostupnosti dopravou. Bude naplňován v těchto druzích dopravy: železniční, silniční (v majetku státu, tj. dálnice a silnice I. třídy ­ rychlostní silnice a ostatní silnice I. třídy), vnitrozemské vodní, multimodální a investicemi do ekologické městské dopravy. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy. Tab. 15 Prioritní osy OP Doprava Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Modernizace železniční sítě TEN-T Prioritní osa 2 ­ Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Prioritní osa 3 ­ Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Prioritní osa 4 ­ Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Prioritní osa 5 ­ Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Prioritní osa 6 ­ Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Prioritní osa 7 a 8 ­ Technická pomoc NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 73 7.7. Integrovaný operační program Globálním cílem Integrovaného operačního programu je modernizace a zefektivnění činnosti a procesů v oblasti veřejné správy, veřejných služeb a územního rozvoje, jako předpokladu pro vytvoření moderní občanské společnosti a zvýšení konkurenceschopnosti regionů a ČR jako celku. Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tab. 16 Prioritní osy OP Integrovaný operační program Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Modernizace veřejné správy Prioritní osa 2 ­ Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Prioritní osa 3 ­ Národní podpora územního rozvoje Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc 7.8. Regionální operační programy Globální cíl regionálních operačních programů se zaměřuje na urychlení rozvoje regionů ČR, na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a na posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Řídícími orgány jsou regionální rady jednotlivých regionů soudržnosti. Tab. 17 Přehled Operačních programů regionů soudržnosti Operační program regionu soudržnosti Kraj Střední Čechy Středočeský Jihozápad Plzeňský a Jihočeský Severozápad Ústecký a Karlovarský Severovýchod Liberecký, Královéhradecký a Pardubický Jihovýchod Vysočina a Jihomoravský Střední Morava Olomoucký a Zlínský Moravskoslezsko Moravskoslezský Tab. 18 Prioritní osy ROPů ROPy Prioritní osy ROPů Prioritní osa 1 - Dostupnost center Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí Prioritní osa 3 ­ Rozvoj cestovního ruchu ROP NUTS II Jihozápad Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc Prioritní osa 1 ­ Dostupnost dopravy Prioritní osa 2 ­ Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Prioritní osa 3 ­ Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel ROP NUTS II Jihovýchod Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc Prioritní osa 1 ­ Doprava Prioritní osa 2 ­ Integrovaný rozvoj a obnova regionu ROP NUTS II Střední Morava Prioritní osa 3 ­ Cestovní ruch NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 74 Prioritní osa 5 ­ Technická pomoc Prioritní osa 1 ­ Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 ­ Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 3 ­ Dostupnost a dopravní obslužnost Prioritní osa 4 ­ Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ROP NUTS II Severozápad Prioritní osa 5 ­ Technická asistence Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských oblastí Prioritní osa 3 - Cestovní ruch Prioritní osa 4 - Rozvoj podnikatelského prostředí ROP NUTS II Severovýchod Prioritní osa 5 - Technická pomoc Prioritní osa 1 - Regionální infrastruktura a dostupnost Prioritní osa 2 ­ Podpora prosperity regionu Prioritní osa 3 ­ Rozvoj měst Prioritní osa 4 ­ Rozvoj venkova ROP NUTS II Moravskoslezsko Prioritní osa 5 - Technická pomoc Prioritní osa 1 ­ Doprava Prioritní osa 2 - Cestovní ruch Prioritní osa 3 - Integrovaný rozvoj území ROP NUTS II Střední Čechy Prioritní osa 4 - Technická pomoc 7.9. Operační program Technická pomoc Operační program Technická pomoc je určen pro zajištění aktivit podporujících efektivní řízení, kontrolu, sledování vyhodnocování a informování o realizace Národního rámce politiky soudržnosti, který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR, a pro aktivity spojené s využíváním prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vyžadující jednotný přístup na národní úrovni. Předpokladem úspěšné realizace pomoci v programovacím období 2007-2013 je důsledné uplatňování koordinační role jednoho subjektu svázaného s OP TP (programování, realizace intervencí, monitorování, hodnocení, publicity a informovanosti, návaznosti na ostatní politiky Společenství a vlastní politiky ČR včetně projektů a OP současného programovacího období atd.) a respektování potřeb existujících implementačních struktur SF a FS ze současného období. Řídícím orgánem operačního programu Technická pomoc je Centrální koordinační orgán Národního rámce politiky soudržnosti - Ministerstvo pro místní rozvoj. Do implementace bude zapojeno také Ministerstvo financí. Tab. 19 Prioritní osy OP Technická pomoc Prioritní osa OP NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 75 Prioritní osa 1 ­ Efektivní využití prostředků SF a FS v programovém období 2007 ­ 2013 a dosažení strategických a specifických cílů NSRR a OP Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 7.10. Operační program Praha ­ Konkurenceschopnost Operační program Praha ­ Konkurenceschopnost pro Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost regionu NUTS II, hlavní město Praha (spolufinancováno z ERDF). Globálním cílem OP Praha ­ Konkurenceschopnost je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy jako dynamické metropole členské země EU prostřednictvím odstranění rozvojových bariér a slabin regionu, zkvalitněním městského prostředí, zlepšením dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a rozvinutím inovačního potenciálu města. Řídícím orgánem operačního programu je hl. m. Praha. Tab. 20 Prioritní osy OP Praha ­ Konkurenceschopnost Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Dostupnost a prostředí Prioritní osa 2 ­ Inovace a podnikání Prioritní osa 3 ­ Technická pomoc 7.11. Operační program Praha ­ Adaptabilita Operační program Praha ­ Adaptabilita pro Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost regionu NUTS II, hlavní město Praha (financováno z ESF). Globálním cílem OP Praha ­ Adaptabilita je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. Naplnění cíle přispěje k posílení udržitelného socioekonomického rozvoje regionu a zvýšení významu Prahy ve středoevropském prostoru v porovnání s ostatními metropolemi členských států. Řídícím orgánem operačního programu je hl. m. Praha. Tab. 21 Prioritní osy OP Praha ­ Adaptabilita Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Prioritní osa 2 ­ Podpora vstupu na trh práce Prioritní osa 3 ­ Modernizace počátečního vzdělávání Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc Cíl Evropská územní spolupráce Přeshraniční spolupráce NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 76 V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 realizováno pět bilaterálních operačních programů přeshraniční spolupráce a to česko-bavorský, česko-saský, česko-rakouský, česko-slovenský a česko-polský program. 7.12. Program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou ­ Svobodným státem Bavorsko 2007-2013 Globálním cílem OP je další rozvoj česko-bavorského příhraničí jako společného a perspektivního životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení konkurenceschopnosti česko-bavorské příhraniční oblasti a zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele. Řídícím orgánem česko-bavorského operačního programu je Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tab. 22 Prioritní osy OP přeshraniční spolupráce ČR- Bavorsko Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě Prioritní osa 2 ­ Rozvoj území a životního prostředí 7.13. Program přeshraniční spolupráce Svobodným stát Sasko ­ Česká republika Globálním cílem OP je realizace přeshraničních hospodářských, sociálních a ekologických aktivit prostřednictvím společných strategií podporujících udržitelný teritoriální rozvoj. Řídícím orgánem česko-saského operačního programu je Saské státní ministerstvo hospodářství a práce. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tab. 23 Prioritní osy OP přeshraniční spolupráce Sasko -ČR Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Rozvoj společenských rámcových podmínek v dotačním území Prioritní osa 2 ­ Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu Prioritní osa 3 ­ Zlepšení situace přírody a životního prostředí Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc 7.14. Operační program přeshraniční spolupráce Rakousko ­ Česká republika 2007 ­ 2013 Globálním cílem OP je rozšíření a prohloubení spolupráce v přeshraničním regionu a podpora udržitelného ekonomického rozvoje přeshraničního regionu formou odstraňování existujících bariér a posilování celkového rozvojového potenciálu území. Řídícím orgánem česko-rakouského operačního programu je Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tab. 24 Prioritní osy OP přeshraniční spolupráce Rakousko -ČR Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know- NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 77 how Prioritní osa 2 ­ Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj Prioritní osa 3 ­ Technická pomoc 7.15. Operační program přeshraniční spolupráce Slovenská republika ­ Česká republika 2007 ­ 2013 Globálním cílem OP je růst koheze a konvergence přeshraničního regionu. Vytvářet funkční síť spolupracujících autorit s cílem podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, environmentální, sociální a kulturní integrovaný rozvoj přeshraničního regionu prostřednictvím zlepšení dostupnosti, rozvoje informatizace, turismu, zachováním a rozvojem kulturních tradic. Řídícím orgánem česko-slovenského operačního programu je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tab. 25 Prioritní osy OP přeshraniční spolupráce Slovensko -ČR Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce Prioritní osa 2 ­ Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí Prioritní osa 3 ­ Technická pomoc 7.16. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika ­ Polská republika 2007 ­ 2013 Globálním cílem OP je podpora socioekonomického rozvoje území česko-polského příhraničí posilováním jeho konkurenceschopnosti a soudržnosti a propagací partnerské spolupráce jeho obyvatel. Řídícím orgánem česko-polského operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tab. 26 Prioritní osy OP přeshraniční spolupráce ČR-Polsko Prioritní osy OP Prioritní osa 1 ­ Posilování dopravní dostupnosti, ochrana ŽP a prevence rizik Prioritní osa 2 ­ Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Prioritní osa 3 ­ Podpora spolupráce místních společenství Prioritní osa 4 ­ Technická pomoc Nadnárodní spolupráce 7.17. Operační program nadnárodní spolupráce Česká republika bude ve spolupráci s Rakouskem, Polskem, Německem (část), Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, Itálií (část) a z nečlenských zemí EU pak Ukrajinou. participovat na další generaci mezinárodních programů nadnárodní spolupráce ve středoevropském prostoru. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 78 Operační program se zaměří na zlepšení konkurenceschopnosti střední Evropy prostřednictvím vytvoření a posílení stávajících opatření a struktur v oblasti inovace a dostupnosti, dále na zlepšení sociální a environmentální udržitelnosti díky zlepšení kvality životního prostředí a rozvoji atraktivních měst ve střední Evropě. Řídící orgán pro nadnárodní spolupráci bude umístěn mimo území ČR. Národním koordinátorem nadnárodní spolupráce v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj. Meziregionální spolupráce 7.18. Operační program meziregionální spolupráce ČR bude participovat na další generaci programů meziregionální spolupráce, včetně programů ESPON II a INTERACT II. Globálním cílem programu je zlepšit efektivitu politiky regionálního rozvoje v oblastech inovace, znalostní ekonomiky, životního prostředí a ochrany před riziky prostředky meziregionální spolupráce. Zaměřuje se tedy na spolupráci v oblasti inovace a znalostní ekonomiky se zaměřením na regionální kapacity pro výzkum a technologický rozvoj, na podporu podnikání a malých a středních podniků, podporu rozvoje obchodu a inovačních iniciativ a propagaci využití ICT, na oblast životního prostředí a ochrany před riziky s větším zaměřením na vodní hospodářství včetně přímořských oblastí, odpadové hospodářství, na problematiku biodiverzity, efektivitu využití zdrojů a obnovitelných zdrojů, udržitelnou veřejnou dopravu, prevenci a řízení přírodních a technologických rizik a na přírodní a kulturní dědictví. Cílem je umožnit aktérům na regionální a místní úrovni z různých zemí EU výměnu jejich zkušeností a znalostí a rozvíjet a zlepšovat nástroje a přístupy regionální politiky. Řídící orgán pro meziregionální spolupráci bude umístěn mimo území ČR. Národním koordinátorem meziregionální spolupráce v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj. Nastavená technických rozhraní operačních programů Brownfileds: Prostřednictvím OP PI bude podporována revitalizace brownfields nad 5ha plochy pro potřeby rozvoje podnikání. V ostatních případech jsou řešeny prostřednictvím ROPů. Staré zátěže řeší OP ŽP. Inovace: Rozdělení programů OP PI a OP VaVpI má věcnou oporu v rozdílných režimech ve vztahu k veřejné podpoře. Program VaVpI podporuje využití výsledků V&V především v oblasti veřejných výzkumných institucí a vysokých škol. Podpora končí v okamžiku, kdy je výsledek V&V připraven ke komercializaci. Od okamžiku vzniku podnikatelského subjektu nebo vzniku komerčně zakotvené spolupráce je podpora realizována prostřednictvím OP PI. Energetická účinnost OP PI se zaměří na podporu podnikatelských subjektů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, v oblasti úspor energií a případně u podpor systému centrálního zásobování teplem; v ostatních případech bude podpora poskytována prostřednictvím OP ŽP. Ochrana ovzduší: U opatření zaměřených na zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí bude prostřednictvím OP PI zaměřena podpora na nepřímá opatření pro vyšší energetickou účinnost resp. nižší energetickou náročnost; prostřednictvím OPŽP budou podporována přímá opatření vedoucí ke snížení emisí resp. s cílem ochrany životního prostředí. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 79 Celoživotní učení: OP LZZ bude podporovat pouze vzdělávání v podnicích a organizacích.V ostatních případech bude pomoc poskytována prostřednictvím OP VpK. Zdravotnictví: ICT ve zdravotnictví bude podporováno pouze přes IOP. Veřejná zeleň: ROPy budou řešit problematiku veřejné zeleně ve městech a na venkově. Ostatní aspekty životního prostředí jsou řešeny v OP ŽP. Tab. 27 Vazby Priorit NSRR na Prioritní osy OP Vazby Priorit NSRR na Prioritní osy OP STRATEGICKÝ CÍL NSRR PRIORITA NSRR PRIORITNÍ OSA OP Konkurenceschopný podnikatelský sektor OP PI * PO Vznik firem * PO Rozvoj firem * PO Prostředí pro podnikání a inovace * PO Služby pro rozvoj podnikání Podpora kapacit VaV OP VaVpI * PO Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje * PO Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji * PO Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání OP PI * PO Inovace Konkurenceschopná česká ekonomika Rozvoj udržitelného cestovního ruchu ROPy * PO Rozvoj CR IOP * PO Národní podpora územního rozvoje Vzdělávání OP VpK * PO Počáteční vzdělávání * PO Další vzdělávání * PO Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OP VaVpI * PO Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání OP PA * PO Modernizace počátečního vzdělávání Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti OP LZZ * PO Adaptabilita * PO Aktivní politiky trhu práce * PO Mezinárodní spolupráce NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 81 IOP * PO Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb OP PA * PO Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Posilování sociální soudržnosti OP LZZ * PO Sociální integrace a rovné příležitosti IOP * PO Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb OP PA * PO Podpora vstupu na trh práce Rozvoj informační společnosti IOP * PO Modernizace veřejné správy OP LZZ * PO Veřejná správa a veřejné služby * PO Aktivní politiky trhu práce OP VpK * PO Další vzdělávání OP PI * PO Prostředí pro podnikání a inovace * PO Služby pro rozvoj podnikání OP VaVpI OP PA * PO Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Smart administration OP LZZ * PO Veřejná správa a veřejné služby IOP * PO Modernizace veřejné správy * PO Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb * PO Národní podpora územního rozvoje OP PA Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality životního OP ŽP NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 82 prostředí ˇ PO Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní * PO Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí * PO Udržitelné využívání zdrojů energie * PO Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží * PO Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik * PO Zlepšování stavu přírody a krajiny * PO Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu OP PI * PO Efektivní energie Zlepšení dostupnost dopravou OP D * PO Modernizace železniční sítě TEN-T * PO Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T * PO Modernizace železniční sítě mimo TEN-T * PO Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T * PO Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Vyvážený rozvoj regionů ROP * PO Integrovaný rozvoj, Integrovaná podpora místního rozvoje, Podpora prosperity regionu,... * PO Doprava, Dopravní infrastruktura, Dostupnost, Dopravní obslužnost * PO Veřejná doprava (obnova vozového parku) IOP * PO Národní podpora územního rozvoje Rozvoj městských oblastí ROPy IOP PO Národní podpora územního rozvoje Vyvážený rozvoj území Rozvoj venkovských oblastí ROPy IOP NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 83 PO Národní podpora územního rozvoje Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ­ hl.m. Praha OP D * Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze OP PK * PO Dostupnost a prostředí * PO Inovace a podnikání OP PA * PO Podpora rozvoje znalostní ekonomiky * PO Podpora vstupu na trh práce * PO Modernizace počátečního vzdělávání Územní spolupráce OP ČR ­ Polsko OP ČR ­ Slovenská republika OP ČR ­ Svobodný stát Sasko OP ČR ­ Rakousko OP ČR ­ Svobodný stát Bavorsko OP meziregionální spolupráce OP nadnárodní spolupráce NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 84 Tab. 28 Indikativní roční alokace podle fondů a programů(EUR, běžné ceny) Finanční tabulka NSRR ­ indikativní roční alokace podle fondů a programů (EUR, běžné ceny) Operační program % Fond Celkem 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Cíl Konvergence Příspěvek Společenství ERDF a FS OP Podnikání a inovace 11,75% ERDF 3 041 312 546 377 345 254 395 906 354 414 548 594 434 062 564 453 585 440 473 037 352 492 826 988 OP Výzkum a vývoj pro inovace 8,00% ERDF 2 070 680 884 256 915 918 269 553 263 282 245 851 295 531 959 308 824 129 322 067 985 335 541 779 19,00% ERDF+FS 4 917 867 098 610 175 305 640 188 999 670 333 897 701 888 402 733 457 306 764 911 464 796 911 725 14,28% ERDF 702 482 212 86 205 245 90 804 359 95 419 735 100 257 642 105 092 757 109 904 133 114 798 341OP Životní prostředí 85,72% FS 4 215 384 886 523 970 060 549 384 640 574 914 162 601 630 760 628 364 549 655 007 331 682 113 384 22,25% ERDF+FS 5 759 081 203 714 547 396 749 695 011 784 996 274 821 948 260 858 917 108 895 751 582 933 225 572 20,06% ERDF 1 155 443 650 142 317 739 149 709 997 157 130 374 164 905 063 172 677 842 180 415 634 188 287 001OP Doprava 79,94% FS 4 603 637 553 572 229 657 599 985 014 627 865 900 657 043 197 686 239 266 715 335 948 744 938 571 Integrovaný operační program 6,00% ERDF 1 553 010 664 192 686 939 202 164 946 211 684 389 221 648 970 231 618 096 241 550 989 251 656 335 Regionální operační programy 18,00% ERDF 4 659 031 986 578 060 815 606 494 841 635 053 166 664 946 907 694 854 290 724 652 965 754 969 002 NUTS II Střední Čechy 12,00% ERDF 559 083 839 69 367 298 72 779 381 76 206 380 79 793 628 83 382 515 86 958 356 90 596 281 NUTS II Jihozápad 13,30% ERDF 619 651 254 76 882 089 80 663 814 84 462 070 88 437 939 92 415 621 96 378 844 100 410 877 NUTS II Severozápad 16,01% ERDF 745 911 021 92 547 536 97 099 824 101 672 012 106 458 000 111 246 172 116 016 940 120 870 537 NUTS II Jihovýchod 15,12% ERDF 704 445 636 87 402 795 91 702 020 96 020 039 100 539 972 105 061 969 109 567 528 114 151 313 NUTS II Severovýchod 14,09% ERDF 656 457 606 81 448 769 85 455 123 89 478 991 93 691 019 97 904 969 102 103 603 106 375 132 NUTS II Moravskoslezsko 15,37% ERDF 716 093 217 88 847 947 93 218 257 97 607 672 102 202 340 106 799 104 111 379 161 116 038 736 NUTS II Střední Morava 14,11% ERDF 657 389 413 81 564 381 85 576 422 89 606 002 93 824 009 98 043 940 102 248 533 106 526 126 OP Technická pomoc 1,00% ERDF 258 835 110 32 114 490 33 694 158 35 280 731 36 941 495 38 603 016 40 258 498 41 942 722 ESF OP Lidské zdroje a zaměstnanost ESF 1 814 952 706 225 219 348 236 285 383 247 399 924 259 033 964 270 673 483 282 270 903 294 069 701 Cíl Konvergence 7,00% ESF 1 811 845 772 224 801 428 235 859 105 246 965 120 258 590 464 270 221 113 281 809 486 293 599 056 Cíl Konkurencesch. 0,74% ESF 3 106 934 417 920 426 278 434 804 443 500 452 370 461 417 470 645 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 7,00% ESF 1 811 845 772 224 801 428 235 859 105 246 965 120 258 590 464 270 221 113 281 809 486 293 599 056 Celkem OP cíle Konvergence * 25 886 617 969 3 211 866 893 3 369 842 060 3 528 507 946 3 694 592 985 3 860 753 981 4 026 311 224 4 194 742 880 Celkem ERDF 13 440 797 052 1 665 646 400 1 748 327 918 1 831 362 840 1 918 294 600 2 005 255 570 2 091 887 556 2 180 022 168 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 85 Celkem FS 8 819 022 439 1 096 199 717 1 149 369 654 1 202 780 062 1 258 673 957 1 314 603 815 1 370 343 279 1 427 051 955 Celkem ESF 3 626 798 478 450 020 776 472 144 488 494 365 044 517 624 428 540 894 596 564 080 389 587 668 757 Celkem cíl Konvergence 25 883 511 035 3 211 448 973 3 369 415 782 3 528 073 142 3 694 149 485 3 860 301 611 4 025 849 807 4 194 272 235 Cíl Konkurenceschopnost Příspěvek Společenství ERDF OP Praha Konkurenceschopnost 70,90% ERDF 294 934 439 39 672 208 40 465 652 41 274 965 42 100 465 42 942 474 43 801 324 44 677 351 ESF OP Praha Adaptabilita 29,10% ESF 121 052 076 16 282 952 16 608 611 16 940 783 17 279 598 17 625 190 17 977 694 18 337 248 Celkem OP cíle Konkurenceschopnost ** 415 986 515 55 955 160 57 074 263 58 215 748 59 380 063 60 567 664 61 779 018 63 014 599 Celkem ERDF 294 934 439 39 672 208 40 465 652 41 274 965 42 100 465 42 942 474 43 801 324 44 677 351 Celkem ESF 121 052 076 16 282 952 16 608 611 16 940 783 17 279 598 17 625 190 17 977 694 18 337 248 Celkem cíl Konkurenceschopnost *** 419 093 449 56 373 080 57 500 541 58 650 552 59 823 563 61 020 034 62 240 435 63 485 244 Cíl Evropská územní spolupráce Příspěvek Společenství ERDF Přeshraniční spolupráce 90,37% ERDF 351 589 957 46 783 195 47 801 057 48 924 763 50 159 817 51 424 703 52 631 146 53 865 276 Trans-nacionální spolupráce 9,63% ERDF 37 461 150 4 984 647 5 093 099 5 212 828 5 344 420 5 479 191 5 607 735 5 739 230 Celkem cíl Evropská územní spolupráce 389 051 107 51 767 842 52 894 156 54 137 591 55 504 237 56 903 894 58 238 881 59 604 506 CELKEM 26 691 655 591 112 328 240 114 574 804 116 866 300 119 203 626 121 587 698 124 019 453 126 499 843 Celkem ERDF 14 124 782 598 1 757 086 450 1 841 687 726 1 926 775 396 2 015 899 302 2 105 101 938 2 193 927 761 2 284 304 025 Celkem FS 8 819 022 439 1 096 199 717 1 149 369 654 1 202 780 062 1 258 673 957 1 314 603 815 1 370 343 279 1 427 051 955 Celkem ESF 3 747 850 554 466 303 728 488 753 099 511 305 827 534 904 026 558 519 786 582 058 083 606 006 005 Alokace na EAFRD a EFF Příspěvek Společenství EAFRD 2 815 506 354 396 623 321 392 638 892 388 036 387 400 932 774 406 640 636 412 672 094 417 962 250 EFF 25 472 908 3 360 014 3 457 344 3 550 252 3 645 576 3 735 856 3 820 598 3 903 268 * včetně transferu z cíle Konkurenceschopnost ** bez transferu do cíle Konvergence *** OP Cíle konkurenceschopnost + transfer do OP LZZ Zdroj: MF NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 86 8. ZAMĚŘENÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČR A JEJÍ VAZBA NA ZEMĚDĚLSKOU POLITIKU ROZVOJE VENKOVA A PODPORU POSKYTOVANOU PROSTŘEDNICTVÍM EVROPSKÉHO RYBÁŘSKÉHO FONDU V souladu s ustanovením příslušných nařízení musí být provedeno jednoznačné vymezení podpor mezi politikou hospodářské a sociální soudržnosti a zásahy financovanými z Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského rybářského fondu (EFF) tak, aby bylo dosaženo synergických efektů, zabráněno překryvům a odstraněna nepokrytá místa. Zemědělská politika rozvoje venkova Celkový objem prostředků, který bude alokován prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v ČR - Program rozvoje venkova je 10,5 mld. Kč za rok (celkem cca 73 mld. Kč), z čehož alokace na 3. osu, která je přímo zaměřena na rozvoj venkova, představuje téměř 17 % těchto prostředků. K tomuto objemu je potřeba přičíst alokaci na LEADER ve výši 0,5 mld. Kč. Cíl Konvergence Při zpracování strategie politiky hospodářské a sociální soudržnosti a zemědělské politiky rozvoje venkova byly vymezeny následující oblasti potenciálních průniků a překryvů: 1) problematika rozvoje podnikání, a to ve třech dimenzích posilování konkurenceschopnosti potravinářského průmysl, zpracování biomasy a obnovitelné zdroje energií rozvoj MSP na venkově ­ služby, řemesla, problematika mikropodniků. Ve vztahu k potravinářskému průmyslu se bude postupovat dle Přílohy I k Smlouvě o ES. Zemědělské tzv. ,,anexové" položky budou podporovány z úrovně Programu rozvoje venkova (EAFRD - MZe,) tzv. ,,neanexové" položky prostřednictvím intervencí politiky soudržnosti OP PI ­MPO. Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) bude podporovat fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské výrobě dle zákona o zemědělství, MPO bude prostřednictvím OP PI podporovat podnikatelské subjekty jiné než definované zákonem o zemědělství a rovněž obce (resp. svazky obcí, příp. sdružení obcí). V oblasti podpory podnikání při zakládání a rozvoji existujících nezemědělských podniků nejmenší velikosti ­ mikropodniků, včetně nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektorů, zejména v oblasti řemesel a služeb pro hospodářství a obyvatelstvo, s cílem vytváření pracovních míst a rozvoje bohaté hospodářské struktury nezemědělských aktivit ve venkovských oblastech bude v obcích do 2000 obyvatel podpora poskytována prostřednictvím Programu rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe). 2) problematika obnovitelných zdrojů energií Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) bude prostřednictvím svých opatření podporovat investice spojené se zpracováním biomasy zemědělskými podnikateli. V ostatních případech bude podpora poskytována prostřednictvím politiky soudržnosti. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 87 3) brownfields Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) se zaměří na opětovné využití zemědělských brownfields do 5 ha, v obcích do 2000 obyvatel. Politika hospodářské a sociální soudržnosti bude řešit problematiku nezemědělských brownfields do 5 ha a všechny typy brownfields v obcích nad 2000 obyvatel. 4) místní komunikace a odpadové hospodářství Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) se zaměří na podporu projektů do 5 mil Kč v obcích do 500 obyvatel. V ostatních případech bude podpora poskytovaná prostřednictvím politiky soudržnosti. 5) ostatní aktivity spojené s rozvojem venkovských obcí včetně rozvoje občanské vybavenosti a služeb obnova, rekonstrukce, modernizace a estetické zlepšení venkovských sídel, veřejných budov, zástavby, veřejných prostranství a zeleně vesnic a ostatních důležitých prvků venkovského dědictví, podpora budování infrastruktury a služeb přesahujících působnost jednotlivé obce ­ občanská vybavenost, základní občanské vybavení ve venkovských obcích (školské, zdravotnické, sociální), rozvoj partnerství a spolupráce, občanských iniciativ, podíl obyvatel na strategiích rozvoje obcí a mikroregionů, lokální rozhodování a demokracie, rozvoj zájmových činností a spolků. Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) se zaměří na podporu projektů v obcích do 500 obyvatel. V ostatních případech bude podpora poskytovaná prostřednictvím politiky soudržnosti. 6) rozvoj kulturního dědictví na venkově obnova, rekonstrukce, modernizace a estetické zlepšení venkovských památek, místních atraktivit a ostatních důležitých prvků venkovského kulturního dědictví, zachování a rozvoj identity venkovských oblastí, zachování a péče o venkovské kulturní dědictví, rozvoj etnografických zvláštností a tradic, rozvoj kulturních spolkových aktivit. Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) se zaměří na podporu projektů do 5 mil Kč v obcích do 500 obyvatel. V ostatních případech bude podpora poskytovaná prostřednictvím politiky soudržnosti. 7) rozvoj cestovního ruchu Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) se zaměří na podporu zemědělských podnikatelů a dále začínajících podnikatelů v oblasti cestovního ruchu v obcích do 2000 obyvatel. Prostřednictvím ROPů bude podporováni podnikatelé v cestovním ruchu s doloženým dvouletým účetním obdobím a podnikatelé v obcích nad 2000 obyvatel. 8) budování čistíren odpadních vod, pro sídla do 2 000 ekvivalentních obyvatel NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 88 V oblasti financování ČOV a kanalizací bude OP ŽP financovat stavby v aglomeracích nad 2000 EO a ve zvláště chráněných územích podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) bude financovat stavby ČOV a kanalizací v aglomeracích pod 2000 EO. 9) vodohospodářská opatření v krajině Program rozvoje venkova (EAFRD ­ MZe) bude financovat pouze pozemkové úpravy (např. v případě suchých poldrů), kdy příjemcem podpory jsou Pozemkové úřady. V ostatních případech bude podpora poskytována prostřednictví politiky soudržnosti ­ OP ŽP. 10) lesní hospodářství Program rozvoje venkova (EAFRD- Mze) stanoví jako své příjemce podpory subjekty hospodařící v lesích soukromých osob a obcí, MŽP podpoří jiné příjemce ­ právnické osoby, jimž je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost V ČR je oprávněn čerpat z prostředky z uvedeného cíle politiky soudržnosti pouze region hl. m. Prahy. Vzhledem k urbánnímu charakteru území nebude docházet k věcnému překryvu mezi podporou poskytovanou prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti a zemědělské politiky rozvoje venkova. Cíl Evropská územní spolupráce Podpora poskytovaná prostřednictvím tohoto cíle je zaměřena na realizaci společných projektů v přeshraničním, meziregionálním a nadnárodním kontextu, což vyžaduje prokázaní dopadů podpory i na území mimo ČR. Vzhledem k tomu, že intervence Programu rozvoje venkova (EAFRD-MZe) neobsahují tuto dimenzi, nedochází ke skutečným překryvům mezi podporou poskytovanou oběma politikami. Dále na rozdíl od Programu rozvoje venkova nebudou podporovány aktivity, jejichž příjemci budou zemědělci, nebudou finančně podporovány školení pro zemědělce, osoby zaměstnané v zemědělství a lesnictví nebo skupiny výrobců, a dále se projekty nebudou týkat modernizace zemědělských statků, zemědělské činnosti, staveb apod. Aktivity Evropského rybářského fondu V České republice bude poskytována podpora z Evropského rybářského fondu v oblasti akvakultury a v opatřeních ve společném zájmu. 1) Rybniční hospodářství V případě chovných rybníků bude podpora poskytována prostřednictvím Evropského rybářského fondu. V ostatních případech prostřednictvím politiky soudržnosti ­ OP ŽP. 2) Rybí migrační trasy Podpora v oblasti zajištění migračních tras pro stěhovavé druhy ryb bude poskytnuta z prostředků Evropského rybářského fondu fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž příjmy pochází z akvakultury provozované vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko. Dotace může být rovněž poskytnuta univerzitám a výzkumným ústavům rybářským. Jiní, než zde uvedení příjemci budou pro intervence v této oblasti čerpat prostředky z OP ŽP. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 89 9. MAKROEKONOMICKÝ MODEL ­ KAPITOLA ZALOŽENÁ NA VYHODNOCENÍ MAKROEKONOMICKÉHO MODELU HERMIN Dopad využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na Českou republiku v období 2007 ­ 2013 může být rozčleněn do dvou ­ časově na sebe navazujících ­ období; prvním je dopad v průběhu období implementace, druhou je pak fáze, kdy již výlučně funguje mechanismus vyplývající z podpory nabídkové strany ekonomiky. Během sedmiletého období implementace (2007 ­ 2013) může být dopad na českou ekonomiku tvořen dvěma v zásadě nezávislými prvky: - dominantním prvkem na poptávkové straně ekonomiky, který je především ovlivněn výdaji strukturálních fondů ve prospěch veřejných a doprovodných soukromých investic; - dominantním prvkem na nabídkové straně ekonomiky, která kvalitativně i kvantitativně roste díky rozvoji infrastruktury, lidského kapitálu, a výzkumu a vývoje, a díky pozitivním spirálovým efektům, dosaženým jak v průběhu, tak po završení programovacího období 2007 ­ 2013. Komplexní analýza dopadů politiky hospodářské a sociální soudržnosti vychází ze vzájemného propojení těchto dvou oddělených procesů. Makro-sektorový model umožní identifikovat a kvantifikovat tyto oddělené řetězce poptávkových a nabídkových kauzalit. Pokud by došlo k ohraničení dopadové analýzy NSRR na období 2007 ­ 2013 (tedy na období implementace), tyto dva oddělené efekty by bylo velmi obtížné identifikovat na základě jednoduchého pozorování aktuálního ekonomického vývoje. Výkonnost ekonomiky České republiky byla ovlivňována řadou faktorů, s nimiž NSRR nepracuje a toto ovlivnění bude pokračovat i v budoucnu (Jednotným vnitřním trhem, přímými zahraničními investicemi, výkonností hlavních obchodních partnerů České republiky apod.). Navíc, během období implementace NSRR v letech 2007 ­ 2013 budou rozsáhlé poptávkou vyvolané efekty dominovat a zlepšení situace na nabídkové straně bude spíše skryto. Aby došlo k identifikaci oddělených dopadů na nabídkové straně, které budou pokračovat po ukončení realizace NSRR, je nutné simulovat model přes horizont roku 2013. V modelu jsou simulace završeny v roce 2020, tedy sedm let po ukončení NSRR. Analýza založená na modelu ukazuje, že ačkoliv implementační dopady jsou rozsáhlé, téměř zcela vymizí po roce 2013. Na straně druhé, přestože jsou dopady na stranu nabídky skromnější, trvají díky přínosům spirálových efektů na infrastrukturu, lidský kapitál, a výzkum a vývoj po dobu mnoha let. Výsledky dopadů NSRR jsou vykázány na agregovaný HDP, agregovanou zaměstnanost a agregovanou produktivitu. V případě dopadů na agregovaný HDP je třeba učinit velmi zřetelné rozlišení mezi dopady NSRR na míru růstu (jež jsou přechodné) a dopady na hladinu HDP (jež mají trvalejší charakter). S ohledem na dopad NSRR na míru růstu agregovaného HDP, nejvíce hodný pozornosti je postřeh, že NSRR pravděpodobně způsobí ostrý nárůst míry růstu již v roce 2007, prvním roce implementace. Pro rok 2007 varianta modelu ,,včetně NSRR" vykazuje míru růstu 7,6 % NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 90 meziročně, zatímco scénář ,,bez NSRR" počítá s mírou růstu 4,3 % meziročně. V důsledku NSRR tak v prvním roce dojde k přírůstku 3,3 procentního bodu v důsledku realizace NSRR. Pro rok 2008 model nepočítá s výraznou změnou míry růstu; po celé období 2008 ­ 2013 jsou registrovány mírné přírůstky míry růstu v případě varianty ,,včetně NSRR", oproti scénáři ,,bez NSRR". Dalším pozoruhodným postřehem je pak negativní na míru růstu HDP (v porovnání s variantou ,,bez NSRR"), jež je předpokládán pro rok 2014 (minus 2,6 procentního bodu). Tento efekt je vyvolán úplným završením finančních toků ze strukturálních fondů po 31.12. 2013. Po roce 2014 se pak scénáře ,,včetně NSRR" a ,,bez NSRR" stávají již opět téměř identické. Identičnost scénářů však předpokládá zjednodušený modelový fakt, že po roce 2013 zde již žádné financování z fondů EU nebude. V realitě je však nutné respektovat a předpokládat: (a) období, které vyplývá z uplatnění principu N+2, v jehož průběhu budou finanční prostředky stále dobíhat; (b) fakt, že i po roce 2013 nějaká podoba pokračování strukturální a kohezní politiky EU (v prozatím neurčitelné výši) bude existovat. Z toho vyplývá, že ve skutečnosti bude modelový předpoklad výrazného propadu míry růstu HDP v roce 2014 výrazným způsobem změkčen a minimalizován. Je možné rovněž vymezit dopad realizace NSRR na hladinu HDP. V tomto případě i zde je kalkulováno s ostrým růstem hladiny HDP v úvodním roce 2007 (růst 3,1 %, v porovnání se scénářem ,,bez NSRR"). V následujícím období je předpokládán pozvolný nárůst hladiny HDP až do období ukončení NSRR v roce 2013; tehdy by hladina HDP měla být 5,3% vyšší než v případě ,,bez NSRR". Poté, co financování ze strukturálních fondů v roce 2013 skončí, model předpokládá opačný přizpůsobovací proces ve vztahu k hladině HDP (který však opět bude pravděpodobně měkčí ­ viz výše). Do konce roku 2020 z důvodu faktorů na straně nabídky by hladina HDP měla stále o 1,5 % převyšovat hladinu ve scénáři ,,bez NSRR". Dopad NSRR na trh práce je obvykle vykazován veličinou čistého přírůstku počtu zaměstnaných. Počáteční efekt má zvýšit celkovou zaměstnanost o více než 160 000 pracovních míst. Tento počet by měl být zvýšen až na 204 000 pracovních míst v roce 2013. Nicméně pro rok 2014 (za stejných předpokladů, jako projekce růstu HDP, které byly následně přizpůsobeny pravděpodobnější reálné, ale zatím obtížně vyčíslitelné situaci) je očekáváno ostré přizpůsobení v opačném směru (a přírůstek pracovních míst by tak poklesl až na 65 000); předpoklad je založen na úvaze, že završení využívání strukturálních fondů vyvolá přímé i nepřímé uvolňování pracovních míst. Do roku 2020 hladina celkové zaměstnanosti nicméně zůstane vyšší o 29 000 pracovních míst v porovnání se scénářem ,,bez NSRR". Jedním z nejdůležitějších efektů NSRR je dopad na úroveň produktivity práce (vypočítané jako agregovaný HDP na pracovníka). Tento ukazatel představuje klíčové měřítko toho, jak dobře a účinně mohou finanční nástroje vymezené NSRR podpořit nárůst bohatství prostřednictvím vyšší produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky. Celkový obrázek nabízí pozvolna rostoucí úroveň produktivity, měřené ve vztahu ke scénáři ,,bez NSRR". Současně poznamenejme, že hladina produktivity poroste v rámci scénáře ,,bez NSRR". NSRR zvyšuje tedy úroveň produktivity výrazněji. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 91 Tyto dopady předpokládají, že velikost tzv. spirálových efektů zkvalitněné infrastruktury, lidského kapitálu, a výzkumu a vývoje, se pohybují uprostřed rozpětí efektů, popsaných v mezinárodní literatuře. Při absenci mikroekonomické, detailně provedené ex-ante evaluace NSRR je zvolený postup odpovídající a racionální. Pokud by tato mikroekonomická evaluace ukázala, že jednotlivá opatření NSRR byla dobře nastavena ve směru optimalizace dopadů na ekonomiku, pak vyšší hodnoty makroekonomických parametrů v důsledku spirálového efektu, by byly ospravedlnitelné a výraznější makroekonomické dopady by byly pravděpodobné. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 92 10. ŘÍZENÍ A KOORDINACE POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍ 2007 ­ 2013 Systém programování, implementace, monitorování a hodnocení programového období 2007 ­ 2013 vychází ze Strategických obecných zásad Společenství, nařízení Evropského Společenství, ze zkušeností a vybudovaných administrativních a informačních struktur v průběhu programového období 2004 ­ 2006. V průběhu programového období 2007 ­ 2013 je nezbytné zajistit efektivní využívání prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti ve prospěch ČR a jejích regionů, harmonizovat z hlediska věcného a časového průběh realizace politiky a dosáhnout plného čerpání evropských prostředků. Centrální koordinační role vychází z následujících základních principů efektivního řízení, tj. existence jednoho oficiálního partnera vůči Evropské komisi v otázce realizace politiky soudržnosti, jednoho správce monitorovacího systému, jednoho centrálního metodického orgánu v oblasti implementačního prostředí, finančních toků a kontrol, jednoho centrálního a sdružující orgánu pro oblasti publicity a budování absorpční kapacity s dobře fungující regionální sítí. Koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj naváže na současnou podobu Rámce podpory Společenství, nový centrální koordinující orgán bude definován jako Národní rámec politiky soudržnosti. Programové období 2007 ­ 2013 bude zahrnovat všechny cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj je legislativně podložena zákonem č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Národní rámec politiky soudržnosti je koordinačním a metodickým orgánem odpovědným vládě ČR za koordinaci řízení politiky hospodářské a sociální soudržnosti především v oblasti řízení, sběru dat a jejich elektronické výměny (monitoringu), hodnocení (evaluací), informovanosti a publicity a komunikace s Evropskou komisí. Vláda ČR schválila dne 22. února usnesením č. 198/2006 roli Ministerstva pro místní rozvoj zřízením Národního rámce politiky soudržnosti jako centrálního koordinátora politiky hospodářské a sociální soudržnosti v programovém období 2007 - 2013. Koordinace ve výše uvedených fázích realizace politika hospodářské a sociální soudržnosti je postavena na třech základních pilířích: 1. Koordinační a metodická role Národního rámce politiky soudržnosti v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a řízení operačních programů. 2. Zabezpečení jednotného centrálního informačního systému pro programové období 2007 ­ 2013 v gesci Ministerstva pro místní rozvoj 3. Role centrálního platebního, certifikačního a auditního orgánu v gesci Ministerstva financí Nastavení role centrálního koordinátora zohledňuje výstupy a závěry evaluací, kontrol, auditů a zkušenosti programového období 2004 ­ 2006 a respektuje kompetence řídicích orgánů operačních programů. Centrální koordinační role bude vykonávána prostřednictvím vydávání metodické dokumentace závazné pro řídicí orgány. Dále bude zajišťováno koordinací jednotného implementačního prostředí, vedením poradních a dalších výborů a NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 93 tematických pracovních skupin. Národní rámec politiky soudržnosti je odpovědný za nastavení monitorovacího systému, podporou institucionální kapacity, budováním absorpční kapacity a zabezpečením jednotné a srozumitelné informační kampaně pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. Nástrojem pro koordinaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti programového období 2007 ­ 2013 je Operační program Technická pomoc ve vztahu k řídicím orgánům zaměřený na horizontální oblasti implementace operačních programů. Podstatnou úlohou centrálního koordinátora je podpora institucionální kapacity implementujících orgánů vytvořením prostředí pro kvalitní personální zabezpečení implementujících struktur (např. iniciováním změn pro pracovní podmínky ve státní správě apod.). Finanční prostředky operačních programů programového období 2007 ­ 2013 by měly umožnit, aby platové podmínky personálních kapacit implementujících struktur byly na srovnatelné úrovni se soukromou sférou. Kvalita týmů implementačních složek operačních programů je nezbytným předpokladem pro odpovídající služby konzultantské a zpracovatelské sféry, která je na kvalitě a know-how implementačních týmů přímo závislá. Prostřednictvím Národního rámce politiky soudržnosti bude prováděno nastavení a prosazování systematické personální politiky při poskytování podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti tak, aby byly vytvořeny efektivně organizační struktury s dostatečnou odbornou erudicí působící po celou dobu programového období. Na základě studie financované z Technické pomoci Rámce podpory Společenství je zpracován kvalifikační a kapacitní model řídicí struktury operačního programu včetně návaznosti na další subjekty nadřízené a podřízené základní implementační struktuře. Kvalifikační a kapacitní model vychází ze progresivních principů řízení a stanovuje požadavky pro efektivní nastavení implementační struktury a to i s ohledem na problematiku profesní způsobilosti. Kvalifikační a kapacitní zabezpečení implementačních struktur bude systematicky řešeno návrhem Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva financí ČR předkládaným vládě České republiky do konce roku 2006. Otázka administrativní a absorpční kapacity se vztahuje i ke konečným příjemcům. Tématická oblast podpory: Podpora absorpční kapacity v Operačním programu Technická pomoc bude pokrývat potřeby koordinace a podpory strategického a metodického řízení rozvoje absorpční kapacity a na základě výsledků doporučování opatření k jejímu zvýšení. Z pozice centrálního koordinátora bude prováděna podpora absorpční kapacity u průřezových intervencí, včetně provázanosti ROPů s tématickými operačními programy. Na budování systému podpory absorpční kapacity a jejího soustavného poskytování bude zaměřena další část aktivit tématické oblasti podpory: Podpora absorpční kapacity Operačního programu Technická pomoc. Absorpční kapacita s dosahem na regionální úroveň by měla být zabezpečena vytvořením komplexní sítě kontaktních míst (contact points), jejichž úkolem bude zajišťovat informovanost a asistenci žadatelům v regionech průřezem všech operačních programů a typem podpor. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 94 10.1. Koordinační a metodická role Národního rámce politiky soudržnosti Koordinační a metodická role Národního rámce politiky soudržnosti (NRPS) zahrnuje následující oblasti v souladu s čl. 8, 27 odstavcem 5(b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen obecné nařízení), a dále čl.104 obecného nařízení. Koordinace přípravy programovacího období 2007 ­ 2013 je zajištěna prostřednictvím Řídicího a koordinačního výboru. ŘKV bude transformován do monitorovacího výboru pro účely národní koordinace. Operativní úroveň bude zabezpečena prostřednictvím poradního výboru. V souladu s principem partnerství je ustanoven poradní výbor NRPS jako poradní orgán a monitorovací výbor NRPS za účelem monitorování implementace NRP a NSRR. Důležitou oblastí je posilování administrativní kapacity orgánů veřejné správy s důrazem na administraci politiky hospodářské a sociální soudržnosti a systematická péče o prohloubení absorpční kapacity na straně konečných příjemců. Tyto aktivity budou realizovány prostřednictvím technické asistence. Koordinace v oblasti politik, koncepcí a programování Centrální koordinační orgán ­ Národní rámec politiky soudržnosti: * zajišťuje přípravu základních strategických dokumentů politiky hospodářské a sociální soudržnosti, kterými jsou Národní rozvojový plán 2007 - 2013 a Národní strategický referenční rámec 2007 - 2013, * spolupracuje s Evropskou komisí při vytváření Strategických obecných zásad Společenství a při jejich případné revizi, * koordinuje přípravu operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro období 2007 - 2013, zajišťuje jejich návaznost na Národní rozvojový plán 2007 2013 a Národní strategický referenční rámec 2007 - 2013 a dále zabezpečuje vzájemnou komplementaritu a provázanost jednotlivých operačních programů, * pro naplnění principu partnerství zajišťuje zapojení domácích subjektů do jednotlivých stádií programování, implementace, monitorování a evaluace strategických a operačních programů, * komunikuje s EIB a EIF o jejich možné účasti na přípravě NRP, NSRR a OP, dalších systémových aktivitách týkajících se přípravy projektů, finančních otázek a PPP; příslušná komunikace probíhá ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími zainteresovanými orgány, * je průběžně seznamován řídicími orgány OP o předkládání informací o velkých projektech Evropské komisi, * zajišťuje komplementaritu intervencí politiky hospodářské a sociální soudržnosti s aktivitami Společné zemědělské politiky EU financovanými prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Společné rybářské politiky EU financovanými z Evropského fondu pro rybářství, * v rámci koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti dohlíží na zajištění souladu s politikami Společenství, * zabezpečuje soulad cílů NSRR s Národním programem reforem a zajišťuje provázání intervencí realizovaných prostřednictvím těchto dokumentů, NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 95 * ve spolupráci s příslušnými institucemi zajišťuje provázanost rozvojových aktivit realizovaných prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti s ostatními rozvojovými politikami realizovanými na území ČR42 , * zajišťuje koordinaci intervencí politiky hospodářské a sociální soudržnosti, realizovaných prostřednictvím operačních programů a dalších nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti, * v rámci koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti zajišťuje přípravu a zpracování analýz a programových dokumentů pro programové období 2014 ­ 2020, * zajišťuje jednání a přípravu zasedání spojených s předsednictvím České republiky v Evropské radě přímo vztaženými k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, * zabezpečuje předkládání strategických zpráv o pokroku dle čl. 29 obecného nařízení. Koordinace realizace intervencí Centrální koordinační orgán ­ Národní rámec politiky soudržnosti: * udává jednotný rámec implementačního prostředí pro řídicí orgány pro řízení, realizaci, kontrolu, monitorování, evaluaci a audit operačních programů, * vydává pokyny a doporučení řídicím orgánům operačních programů, které reagují na podněty plynoucí z realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti, * vydává metodiky, které jsou závazné pro všechny řídicí orgány operačních programů, a to zejména v oblastech nastavení implementačních struktur, monitoringu, způsobilých výdajů, indikátorů a jejich plnění, horizontálních témat, požadavků pro žadatele, veřejných zakázek, veřejné podpory, informovanosti a publicity, provádění evaluací, sběru dat a jejich elektronické výměny, nastavení a činnosti monitorovacích výborů, * vytváří podmínky pro vyhodnocování účinnosti kontrolních mechanismů, * podílí se s příslušnými orgány na tvorbě a činnosti účetního systému, využívaného pro administraci pomoci poskytované prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti, * dohlíží na respektování pravidel veřejné podpory (a regionální podpory) při realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti ze strany řídicích orgánů operačních programů, upravených příslušnými evropskými a národními předpisy, * pro usnadnění řízení a koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti vytváří poradní a koordinační orgány, které jsou tvořené především zástupci řídicích orgánů operačních programů, * předkládá vládě návrhy systémových opatření zejména v případech nízkého výkonu čerpání pomoci, objektivních překážkách její realizace, případně neplnění povinností vyplývajících z nařízení. Monitorování realizace intervencí politiky hospodářské a sociální soudržnosti Centrální koordinační orgán ­ Národní rámec politiky soudržnosti: * sleduje průběh realizace pomoci, k čemuž ve spolupráci s řídicími orgány operačních programů provádí sběr dat v potřebném rozsahu (monitoring), provádí hodnocení realizace pomoci (evaluace), 42 Provázáním rozvojových záměrů jednotlivých institucí s investicemi podporovanými politikou hospodářské a sociální soudržnosti, tj. prosazení rozvojových záměrů do operačních programů. Ve spolupráci s Ministerstvem financí usiluje o finanční a časovou optimalizaci investičních aktivit v souladu se zásadami uplatňovanými politikou hospodářské a sociální soudržnosti a fiskálními pravidly ČR. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 96 * řídí nastavení jednotného informačního systému politiky hospodářské a sociální soudržnosti, zaměřeného především na sběr dat pro řízení, sledování (monitoringu) a hodnocení (evaluací) prováděných intervencí, * udává jednotný metodický rámec monitoringu, * definuje centrálně závazný datový rozsah pro monitorování operačních programů na všech úrovních implementace, * za účelem monitorování implementace NSRR zřizuje Monitorovací výbor NRPS a podporuje jeho činnost, * koordinuje vypracování výročních zpráv předkládaných ČR Evropské komisi, zajišťuje vypracování dalších zpráv vyžádaných vládou ČR nebo monitorovacím výborem NRPS, * je zapojen do zpracování výročních zpráv zasílaných Evropské komisi řídicími orgány, * zajišťuje, aby ve výroční zprávě Národního programu reforem v ČR byla zahrnuta i část věnovaná OP spolufinancovaným ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které se týkají Lisabonského procesu. Hodnocení (strategické a operační evaluace a analýzy) Centrální koordinační orgán ­ Národní rámec politiky soudržnosti: * v souladu s čl. 48 obecného nařízení zajišťuje strategická hodnocení s cílem posuzovat vývoj operačních programů ve vztahu k národním a EU politikám a prioritám a operační hodnocení (ongoing), zaměřené na podporu efektivní realizace operačních programů ­ hodnocení jsou prováděna před, v průběhu a po ukončení plánovacího období, * spolupracuje s Evropskou komisí při zkoumání ukazatelů nezbytných pro monitorování a evaluaci OP, * pro cíl Konvergence vytváří evaluační plán a koordinuje přípravu evaluačních plánů operačních programů, * koordinuje činnosti v oblasti evaluace a zajišťuje metodický rozvoj evaluace a jejích kapacit. Zajišťování publicity a informovanosti Centrální koordinační orgán ­ Národní rámec politiky soudržnosti: * zajišťuje plnění úkolů týkajících se informovanosti a publicity na národní úrovni realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti, * za účelem zajištění transparentnosti a plné informovanosti o pomoci čerpané ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti na národní úrovni vytváří Komunikační akční plán s důrazem na Lisabonské cíle a Göteborgské priority, * na národní úrovni ustavuje informační jednotku za účelem plánování, realizace a koordinace akcí na podporu informovanosti a publicity (tj. přípravu a realizaci vlastního Komunikačního plánu), * koordinuje aktivity řídicích orgánů v této oblasti. Podpora institucionálního rozvoje a absorpční kapacity Centrální koordinační orgán ­ Národní rámec politiky soudržnosti: * podporuje rozvoj institucionálních kapacit a administrativního zabezpečení realizace operačních programů, * podporuje rozvoj znalostí a dovedností v rámci řízení a koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti, NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 97 * zajišťuje absorpční kapacitu podporou přípravy programů, projektů a koncepcí a vytvářením rozvojového prostředí, * podporuje zvyšování efektivity veřejných investic s důrazem na rozvoj forem PPP. 10.2. Implementační soustava operačních programů Implementační systém jednotlivých operačních programů, včetně určení zprostředkujících subjektů a konkrétní specifikace funkcí, které na ně budou řídicími orgány delegovány, je podrobně popsán v operačních programech.43 Pověření řídicích orgánů Usnesením vlády č. 175/2006 byly pověřeny útvary ministerstev připravujících operační programy programového období 2007 ­ 2013 funkcí řídicích orgánů operačních programů. Pověřenými řídicími orgány pro přípravu operačních programů jsou: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo dopravy ČR a regiony soudržnosti NUTS II. Řízení operačních programů Koordinační a metodický orgán NRPS nastavuje jednotný metodický rámec pro horizontální oblasti implementace pro řídicí orgány operačních programů. Řídicí orgán operačního programu odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení a v souladu s pravidly pro implementaci operačních programů definovaných centrálním koordinačním orgánem. Řídicí orgán odpovídá za nastavení systémů pro oblasti: 10.2.1.Řízení a kontroly * nastavuje řídicí a kontrolní systémy v souladu s platnou legislativou ČR a EU a odpovídá za efektivní a správné fungování těchto systémů, * předchází, odhaluje nesrovnalosti a navrhuje opravy financování v případě zjištění porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, * ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb a skutečné vynaložení výdajů na operace vykázaných příjemci a jejich soulad s předpisy Společenství a s vnitrostátními, * zajišťuje shodu podporovaných akcí s politikami Společenství, * zajišťuje soulad s požadavky na poskytování a zveřejňování informací (dle čl. 69 obecného nařízení), * zajišťuje udržitelnost operací po dobu 5 let ze strany řídicích orgánů OP a informování Evropské komise, pokud operace prošly podstatnou změnou, * stanovuje postupy k zajištění toho, aby všechny dokumenty týkající se výdajů a auditů nezbytné pro zajištění odpovídajícího prověřovacího záznamu byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 90 obecného nařízení. 10.2.2.Realizace * zpracovává výběrová a hodnotící kritéria pro výběr projektů a předkládá je ke schválení monitorovacímu výboru, 43 Projekty v rámci Fondu soudržnosti, které byly přijaty v programovém období 2004 ­ 2006 budou ukončeny při zachování pravidel a systémů programového období 2004 ­ 2006 platných pro Fond soudržnosti. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 98 * zajišťuje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro operační program a aby po celou dobu provádění byly v souladu s příslušnými předpisy Společenství a členského státu, * poskytuje Evropské komisi informace, které jí umožní provést hodnocení velkých projektů. 10.2.3.Finančních toků * zajišťuje, že příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění operací vedou buď nezávislý účetní systém nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s operací, aniž jsou dotčeny vnitrostátní účetní předpisy. 10.2.4.Monitoringu * ustanovuje monitorovací výbory v souladu s čl. 63 ­ 66, * shromažďuje spolehlivá finanční a statistická data umožňující monitorování provádění pomoci a předává tato data koordinačnímu a metodickému orgánu Národního rámce politiky hospodářské a sociální soudržnosti, resp. Evropské komisi, a to zpravidla v elektronické podobě, * zajišťuje záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci operačního programu a shromažďování údajů o provádění nezbytných pro finanční řízení, sledování, ověřování, audit a hodnocení, * zpracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění pomoci a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Evropské komisi; * řídí činnost monitorovacího výboru a poskytuje mu dokumenty umožňující sledovat kvalitu provádění operačního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle. 10.2.5.Evaluace * zajišťuje, aby se hodnocení operačních programů realizovalo v souladu s evropskými předpisy (čl. 47 a 48 obecného nařízení). 10.2.6.Certifikace * předává veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji Platebnímu a certifikačnímu orgánu pro účely certifikace. 10.2.7.Provádění auditů * odpovídá za zabezpečení podmínek pro provádění auditů na všech úrovních implementace. 10.2.8. Delegování činností Rozhodnutí o míře delegování výkonu některých funkcí na zprostředkující subjekt je v kompetenci každého řídicího orgánu, který určuje, jaké úkoly může zprostředkující subjekt vykonávat. Tyto úkoly a funkce budou stanoveny v písemné dohodě mezi řídicím orgánem a zprostředkujícím subjektem. Řídicí orgán operačního programu konzultuje svěření některých svých funkcí zprostředkujícímu subjektu s Centrálním koordinačním orgánem NRPS. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 99 10.3. Centrální jednotný informační systém 10.3.1. Sběr dat a jejich elektronická výměna Centrální koordinační orgán NRPS vytváří především pro účely sledování finanční pomoci informační systém, který je jedním z nezbytných předpokladů pro přijetí pomoci ze strukturálních fondů EU. Dle usnesení vlády č. 198/2006 zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj jednotný centrální informační systém pro řízení, monitorování a hodnocení programů a projektů na všech úrovních administrace programů financovaných ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, který bude závazný pro všechny subjekty implementace v programovém období let 2007 ­ 2013. 10.3.2. Parametry informačního systému Systém bude primárním nástrojem pro komunikaci s Ministerstvem financí a Evropskou komisí. Informační systém pro monitorování pomoci programového období 2007 ­ 2013 musí zajistit integritu dat obsažených dat obsažených v systému, povinné množství dat on-line přístupných na každém resortu s tím, že bude zajištěn plynulý přechod mezi podobou informačního systému 2004 ­ 2006 a jeho návazných složek (účetní systém státního rozpočtu) a plně funkčním informačním systémem 2007 ­ 2013. Pro programovací období 2007 ­ 2013 se vytvoří integrovaný proaktivní informační systém, který poskytne všechny nezbytné informace o průběhu realizace programů strukturálních fondů v ČR a jeho využívání bude závazné pro všechny subjekty implementační struktury strukturálních fondů. Testovací provoz tohoto systému bude zahájen v průběhu roku 2008. Pro přechodné období do zavedení nového monitorovacího systému do provozu budou současné úrovně monitorovacího systému strukturálních fondů upraveny tak, aby splňovaly požadavky na poskytnutí závazných dat v rámci nové centrální datové věty. Řídící orgány operačních programů budou mít povinnost dodávat data ze současných úrovní monitorovacího systému strukturálních fondů v příslušné struktuře, tvaru a ve stanovených termínech (tím bude zajištěn požadavek EK na předávání všech nezbytných informací v jednotném formátu). 10.4. Role platebního, certifikačního a auditního orgánu 10.4.1.Nastavení platebních toků. Pro implementaci pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je v České republice ustaven jediný Platební a certifikační orgán (PCO), a to odbor Národní fond Ministerstva financí. Platební a certifikační orgán funguje v úzké součinnosti s Centrálním koordinačním orgánem Národního rámce politiky soudržnosti. Platební a certifikační orgán nedisponuje rozhodovacími pravomocemi v oblasti alokace prostředků na jednotlivé projekty, výběru projektů, uzavírání smluv na projekty atd. Systém finančních toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti probíhá po třech základních liniích: 1) stanovení závazku EU a zaslání zálohové platby (tzv. payment on account) z Evropské komise Platebnímu a certifikačnímu orgánu, 2) zasílání průběžných plateb a platby konečného zůstatku z Evropské komise Platebnímu a certifikačnímu orgánu na základě žádostí a certifikovaných výdajů, 3) platba konečným příjemcům. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 100 Předpokladem pro zaslání žádosti o průběžnou platbu a závěrečnou platbu Evropské komisi je certifikace uskutečněných výdajů (dále jen certifikace), kterou provádí Platební a certifikační orgán. 10.4.2.Funkce platebního a certifikačního orgánu * vytváří a aktualizuje metodické pokyny pro provádění certifikace výdajů SF a FS, * spolupracuje na tvorbě metodických pokynů pro řízení pomoci z rozpočtu EU, * zajišťuje metodické vedení institucím zapojeným do implementace SF a FS, * vypracovává a předkládá Evropské komisi ověřené výkazy výdajů a žádosti o platby (průběžné i konečné) pro všechny programy na základě výkazů výdajů předložených řídicími orgány, * ověřuje správnost výkazů výdajů SF a FS, * ověřuje, že výkaz výdajů je přesný, vychází ze spolehlivého účetního systému a je založen na ověřitelných podkladech, * monitoruje manuály pracovních postupů užívané subjekty zapojenými do implementace SF a FS a ověřuje dodržování těchto postupů, * zabezpečuje, aby koneční příjemci či příjemci pomoci obdrželi příspěvek z EU bez zbytečného odkladu, * certifikuje výkazy uskutečněných výdajů SF a FS, * provádí kontroly na místě u subjektů zapojených do implementace SF/FS, * průběžně monitoruje a ověřuje soulad činností a postupů řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů s právními předpisy ČR a EU, * ověřuje aplikaci procesů řízení a systému kontroly řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů, * zajišťuje efektivní správu a řízení finančních prostředků plynoucích z rozpočtu EU v rámci SF a FS, * řídí a koordinuje toky finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu EU a zabezpečuje plynulost toku finančních prostředků z PCO ke konečným příjemcům, * provádí kontrolu a schvaluje žádosti o platby ze zdrojů SF a FS, * vyhodnocuje čerpání alokací, * přijímá platby z rozpočtu EU a zabezpečuje převody prostředků, * metodicky řídí vypracovávání odhadů čerpání prostředků poskytnutých z rozpočtu EU a předává tyto odhady Evropské komisi, * zajišťuje koncepci, metodiku, tvorbu, rozvoj a činnost účetního systému využívaného pro administraci SF a FS, * zajišťuje metodické řízení v oblasti účtování o prostředcích SF a FS, * ve spolupráci s Centrálním koordinačním orgánem NRPS potvrzuje, že příspěvek ze SF nenahrazuje veřejné a jim ekvivalentní výdaje ČR, * společně s Evropskou komisí určuje v případě cíle Konvergence úroveň veřejných a podobných výdajů a provádí kontrolu dodržení této úrovně, * spolupracuje s Evropskou komisí při ověřování adicionality mid-term a ex-post, * zajišťuje vrácení neoprávněně vyplacených prostředků v případě porušení pravidla trvanlivosti operací. 10.4.3.Finanční kontrola operačních programů Finanční kontrola operačních programů bude probíhat v souladu s právními předpisy EU a v souladu s platnou národní legislativou. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 101 Institucionální zajištění a rozdělení pravomocí jednotlivých subjektů bude dáno Metodikou finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programovací období 2007-2013. Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu bude v souladu s ustanoveními zákona č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, metodicky řídit a koordinovat výkon finanční kontroly v rámci operačních programů. Základním východiskem pro vydávání dílčích metodických pokynů, konzultovaných s příslušnými orgány Evropské komise, bude platná národní legislativa. Všechny orgány podílející se na implementaci strukturálních finančních nástrojů budou mít zavedeny potřebné řídicí a kontrolní systémy, které budou v souladu s národní legislativou a budou schopny identifikovat administrativní, systémové nebo záměrné chyby a také budou zajišťovat prevenci vzniku chyb. Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn vykonávat nezávislou kontrolní činnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Evropská komise kontroluje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech postupem podle článku 72 odst. 1 obecného nařízení. Samostatné a nezávislé kontroly vykonává ve své působnosti Evropský účetní dvůr. 10.4.4.Funkce Auditního orgánu Auditní orgán se zřizuje ve smyslu čl. 59 obecného nařízení. Usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 je výkonem funkce Auditního orgánu (AO) pro SF pověřeno Ministerstvo financí. Výkonem funkce Auditního orgánu pro SF byl rozhodnutím ministra financí pověřen útvar Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu Ministerstva financí, který je funkčně nezávislý na řídících orgánech a na Platebním a certifikačním orgánu. V souladu s požadavky relevantní legislativy ES provádí Auditní orgán zejména následující činnosti: * zajišťuje audit připravenosti řídících a kontrolních systémů programů, * předkládá Evropské komisi před podáním první žádosti o průběžnou platbu a nejpozději do 12 měsíců od schválení příslušného programu zprávu posuzující nastavení řídících a kontrolních systémů programu včetně stanoviska k jejich souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů ES, * předkládá Evropské komisi do 9 měsíců po schválení příslušného programu strategii auditu zahrnující subjekty, které budou audity provádět, * zajišťuje provádění auditu za účelem ověření účinného fungování řídících a kontrolních systémů programů, * předkládá každoročně Evropské komisi aktualizovanou strategii auditu, metodu výběru vzorků pro audity operací a orientační plánování auditů zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období, * předkládá každoročně Evropské komisi konsolidovaný plán auditů prostředků poskytovaných ze SF, * kontroluje čtvrtletně plnění konsolidovaného plánu auditů a informuje o tomto plnění PCO, * zajišťuje, že PCO obdrží pro účely certifikace výsledky všech auditů provedených AO nebo z jeho pověření, * zajišťuje provádění auditu na vhodném vzorku operací pro ověření výdajů vykázaných Evropské komisi, NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 102 * zajišťuje metodické vedení dalších auditních subjektů zapojených do auditů u všech programů, * dohlíží na kvalitu auditů prováděných dalšími auditními subjekty u projektů spolufinancovaných z SF, * podílí se na tvorbě a aktualizaci metodických pokynů pro provádění auditu prostředků jednotlivých programů, * předkládá každoročně v období od roku 2008 do roku 2015 Evropské komisi výroční kontrolní zprávu, která obsahuje zjištění z auditů provedených během předchozího roku v souladu se strategií auditu programů, jakož i nedostatky zjištěné v řídících a kontrolních systémech programů. Informace týkající se auditů provedených po 1. 6. 2015 budou zahrnuty do závěrečné zprávy o kontrole, která je podkladem pro prohlášení o uzavření, * vydává každoročně pro Evropskou komisi stanovisko k tomu, zda fungování řídícího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že výkazy výdajů předložené Evropské komisi jsou správné a že související transakce jsou zákonné a řádné, * účastní se auditních misí Evropské komise na prověřování aspektů řídícího a kontrolního systému, které vyplynuly z výroční kontrolní zprávy, * předkládá prohlášení o částečném uzavření, ve kterém hodnotí zákonnost a řádnost dotčených výdajů dle čl. 88 obecného nařízení, * předloží Evropské komisi nejpozději do 31. 3. 2017 prohlášení o uzavření, ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o závěrečnou platbu a zákonnost a řádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného výkazu výdajů, * spolupracuje s Evropskou komisí při koordinaci plánů auditů a auditorských metod a vyměňuje si s ní výsledky z provedených auditů, * zajišťuje, aby byly při auditorské činnosti uplatňovány mezinárodně uznávané auditorské standardy, * provádí analýzu nahlášených nesrovnalostí pro účely zpracovávání prohlášení o uzavření nebo částečném uzavření, * zpracovává každoročně zprávu o výsledcích finančních kontrol za programy pro vládu ČR. Auditní orgán informuje o svých zjištěních Centrální koordinační orgán Národního rámce politiky soudržnosti. V součinnosti s Centrálním koordinační orgánem Národního rámce politiky soudržnosti navrhují doporučení k nápravě, zvláště v systémové oblasti. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 103 11. SYSTÉM FINANČNÍCH TOKŮ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ A FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM STÁTNÍHO ROZPOČTU Od data vstupu České republiky do EU dne 1. května 2004 byl systém finančních toků strukturálních fondů (SF) a Fondu soudržnosti (FS) nastaven tak, že příjemcům byly prostředky SF a FS zpětně propláceny Platebním orgánem prostřednictvím platebních jednotek. Na základě zkušeností s realizací projektů a průběhem čerpání prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v rámci programovacího období 2004 ­ 2006 a ve snaze o zrychlení toku prostředků SF a FS směrem k příjemci, jako nejdůležitějšímu článku implementace projektů spolufinancovaných ze SF a FS, došlo ke změně systému finančních toků prostředků SF a FS. Pro nové programovací období schválila vláda ČR Metodiku finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programovací období 2007-2013. Veškeré prostředky SF a FS jsou integrovány do státního rozpočtu. Příjemcům jsou prostředky SF a FS předfinancovány ze zdrojů státního rozpočtu. Platební a certifikační orgán následně převádí prostředky SF a FS do státního rozpočtu. Tímto systémem bude zajištěn jednotný tok národních i evropských prostředků k příjemcům a dojde k jeho zrychlení. Národní spolufinancování Česká republika se rozhodla, že bude vztahovat míru spolufinancování pouze k veřejným výdajům (podle čl. 63(1b) obecného nařízení). Soukromé zdroje budou tedy v tabulkách uváděny pouze indikativně a jen pro informaci. Veřejné rozpočty ČR budou tedy muset v letech 2007-2015 vydat minimálně 4,7 mld. EUR, aby mohla ČR vyčerpat maximální alokaci, kterou bude mít k dispozici pro programovací období 2007-2013. Ministerstvo financí pravidelně analyzuje schopnost veřejných rozpočtů zajistit dostatek prostředků na spolufinancování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Na základě takové analýzy rozhodla vláda ČR dne 14. prosince 2005 (usnesení vlády č. 1618), že spolufinancování je prioritou při přípravě rozpočtů. Analýza byla aktualizována na podzim roku 2006, kdy už jsou známy jednak přesné alokace pro ČR na jednotlivé roky, ale i přesnější rozdělení na operační programy i na jejich prioritní osy. Přestože současná analýza předpokládá, že bude nutné vynaložit podstatě nižší objem prostředků z veřejných rozpočtů než ta předchozí (především dosažení nižší povinné míry spolufinancování z národních zdrojů), dospěla ke stejným závěrům: * nutnost prohloubit reformu veřejných financí a změnit trend nárůstu mandatorních výdajů, * přesun priorit v rámci výdajů na hospodářsko a sociální soudržnosti na oblasti spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, to bude podporovat koordinované plánování evropských i národních programů a národní programy budou podporovat jen ty oblasti, které nelze spolufinancovat z evropských zdrojů. Aktualizovaná analýza byla schválena ministrem financí po projednání v poradě vedení ministerstva dne 10. října 2006 a po mezirezortním připomínkovém řízení bude nejpozději do 15. listopadu 2006 předložena ke schválení vládě. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 104 12. ADICIONALITA PRO CÍL KONVERGENCE V OBDOBÍ 2007 - 2013 Česká republika na základě čl. 27 a v souladu s čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 zpracovala ex-ante ověření adicionality ­ tj. výchozí úroveň výdajů veřejných prostředků vynakládaných do oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, jež bude dodržována v finančním období 2007 ­ 2013. Východiskem pro stanovení tohoto limitu byly skutečné výdaje veřejných rozpočtů do uvedené oblasti v letech 2004 a 2005, z kterých byl stanoven průměr za oba roky. Ověřování adicionality je prováděno pro regiony NUTS II spadající pod cíl Konvergence, tj. za celou Českou republiku bez regionu soudržnosti NUTS II Praha. Výdaje započítávané do limitu adicionality je možno definovat jako výdaje veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty municipalit, rozpočty regionálních rad, krajů a vybrané státní fondy) do oblastí zaměřených nebo souvisejících s oblastmi intervencí strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jejich účelové určení je v zásadě totožné s určením zahrnovaným do výpočtu adicionality pro období 2004 ­2006, vyjma podpory rozvoje zemědělství a venkova, na které se již intervence ze strukturálních fondů v období 2007 ­ 2013 nebudou vztahovat. Naopak nově se zahrnují výdaje na podporu bydlení. Úroveň adicionality pro období 2007 ­ 2013 se stanovuje ve výši 2 660,9 mil. EUR (v cenách roku 2006) a je rovna průměrnému objemu výdajů do oblasti hospodářské a sociální soudržnosti v letech 2004 a 2005. Stanovení ex-ante úrovně adicionality pro roky 2007-2013 na stejné úrovni, jaká je skutečnost průměru let 2004 a 2005, respektuje ustanovení čl. 15 (3) nařízení Rady č. 1083/2006 a představuje výrazný nárůst oproti úrovni adicionality pro současné programovací období. Pro srovnání oproti limitu adicionality pro období 2004 ­ 2006 došlo k nárůstu relevantních výdajů a tedy limitu pro ex-ante hodnocení adicionality pro období 2007-2013 zhruba o 70 %. Takto výrazný objem výdajů v letech 2004 a 2005 je dán více vlivy. Hlavním důvodem tohoto vývoje byl výrazný nárůst výdajů do oblasti dopravní infrastruktury především prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten zahájil svoji činnost v roce 2000 a jeho výdaje postupně výrazně narůstaly. Tak velké objemy prostředků mohl Fond vydávat zejména díky mimořádným příjmům finančních zdrojů plynoucích z výnosů privatizace státního majetku. Tyto výdaje je nutno chápat jako mimořádné, vyplývající ze specifické situace v České republice. Navíc právě v letech 2004 a 2005, které jsou východiskem pro exante hodnocení, využití zdrojů z privatizovaného majetku kulminovalo. Dalším důvodem tohoto zvýšení je zapojení krajských rozpočtů od roku 2001, které vedle toho, že převzaly část finanční působnosti od státního rozpočtu, financují činnosti spadající do oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Vliv na zvýšení limitu adicionality má i zařazení výdajů na rozvoj bydlení, které převyšují objem prostředků započítávaných v předchozím období v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Zdroje dat a metodika výpočtu Výchozími informacemi pro zjištění rozsahu adicionality byly údaje z databází Ministerstva financí o finančních výkazech o výdajích ze státního rozpočtu, místních rozpočtů a Státního fondu životního prostředí, Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu pro rozvoj NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 105 bydlení za roky 2004 a 2005 (Automatizovaný rozpočtový informační systém). Do propočtů byly zahrnuty pouze výdaje klasifikované jako výdaje náležející do hospodářské a sociální soudržnosti. Stejně jako v předešlém finančním období bylo třeba po vyloučení výdajů vykázaných regionem soudržnosti Praha pro jeho nezpůsobilost v rámci cíle Konvergence část vyloučených výdajů znovu začlenit, protože ve skutečnosti byly spotřebovány v ostatních regionech ČR. Tímto způsobem byl vyřešen problém sídla centrálních orgánů veřejné správy v Praze, které prostředky přerozdělují, ale nespotřebovávají. Z tohoto důvodu bylo třeba při výpočtu postupovat i s využitím dalších informačních zdrojů. Konkrétně v případě kapitálových výdajů šlo o využití evidence z Informačního systému k financování reprodukce majetku státu (ISPROFIN). U běžných výdajů byly využity informace z Centrálního registru dotací (CEDR). V několika případech byly pro zpřesnění odpočtu výdajů za region Praha z výkazů za celou ČR použity odhady. Stejně se postupovalo i pro stanovení limitu pro exante ověřování adicionality pro období 2004- 2006. Pro přepočty výdajů veřejných rozpočtů ČR let 2004 a 2005 do cen roku 2006 byly využity deflátory HDP (viz Makroekonomická predikce MF z října 2006). Pro jejich přepočet do EUR byl použit průměrný kurz ČNB za rok 2005 (29,78 Kč/EUR). Údaje pro roky 2007-2013 jsou počítány v eurech. Pro přepočet do cen roku 2006 byl použit deflátor v roční výši 2 % podle odstavce 16 Interinstitucionální dohody44 . Pro stanovení financování programů a projektů ze strukturálních fondů v rámci NSRR v letech 2007 - 2013 se vychází ze souhrnné částky 17 064,5 mil. EUR (tj. 15 721,6 mil. EUR v cenách 2006), kterou má ČR na toto období obdržet na financování v rámci cíle Konvergence. Pro odhad průměrného ročního čerpání prostředků v letech 2007-2013 byl využit model Ministerstva financí pro náběh čerpání a souvisejícího spolufinancování. V rámci výdajů na spolufinancování je zahrnuto i předpokládané spolufinancování Fondu soudržnosti45 . 44 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové disciplíně a řádném finančním řízení ze 17. května 2006 (2006/C 139/01). 45 Detailní popis metodiky i výchozích ekonomických podmínek pro ex-ante hodnocení adicionality je obsažen ve zprávě zpracované na základě metodického dokument EK k hodnocení adicionality pro cíl Konvergence Methodological working dokument ­ The verification of additionality for the Convergence objektive.. Tato zpráva byla předmětem technického jednání se zástupci EK dne 13. listopadu 2006. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 Tab. 29 Ověření adicionality pro programy období 2007 ­ 2013: Financování strukturálních výdajů v regionech cíle Konvergence z veřejných zdrojů (v mil. EUR, ceny 2006): Celkem z toho: státní podniky Nespolufi- nancováno EU Celkem Celkem z toho: státní podniky Nespolufi- nancováno EU Celkem Nár. + EU Nár. + EU EU Nár. Nat. Nár. Nár. + EU Nár. + EU EU Nár. Nat. Nár. 1 2 3 4 5 6 7 = 5 + 6 = 2 - 4 8 9 10 11 12 13 = 11+12 = 8 - 10 1. Základní infrastruktura 2 259,8 588,4 287,2 1 384,2 1 671,4 1 675,1 3,7 38,9 1 632,5 1 671,4 - Doprava 1 570,5 322,6 150,1 1 097,8 1 247,9 1 276,6 0,4 25,3 1 250,9 1 276,2 - Telekomunikace a informační společnost 111,0 92,7 18,3 0,0 18,3 0,5 0,1 0,1 0,3 0,4 - Energie 28,9 12,6 16,3 0,0 16,3 5,9 0,0 0,0 5,9 5,9 - Život. prostředí+voda 503,0 124,2 94,0 284,8 378,8 382,0 3,2 13,5 365,3 378,8 - Zdraví 46,4 36,3 8,5 1,6 10,1 10,1 10,1 10,1 2. Lidské zdroje 867,1 642,7 128,4 96,0 224,4 235,8 11,4 3,7 220,7 224,4 - Vzdělání 345,5 207,2 42,3 96,0 138,3 206,4 4,6 1,5 200,3 201,8 - Výchova 269,8 225,3 44,5 44,5 18,3 6,8 2,2 9,3 11,5 - VaV 251,8 210,2 41,6 41,6 11,1 11,1 11,1 3. Výrobní prostředí 986,8 438,5 84,5 463,8 548,3 564,6 16,3 5,5 542,8 548,3 - Průmysl 652,6 222,2 43,9 386,5 430,4 453,5 15,4 5,1 433,0 438,1 - Služby 201,4 105,4 18,7 77,3 96,0 96,0 0,0 0,0 96,0 96,0 - Cestovní ruch 132,8 110,9 21,9 21,9 15,0 0,8 0,3 13,8 14,2 4. Jiné 314,7 97,9 23,8 193,0 216,8 217,1 0,2 0,1 216,7 216,8 - Bydlení 214,8 18,2 3,6 193,0 196,6 216,7 216,7 216,7 - TA 99,9 79,7 20,2 20,2 0,4 0,2 0,1 0,1 Celkem 4 428,5 1 767,6 523,9 2 137,0 2 660,9 2 692,5 31,6 48,2 2 612,6 2 660,9 Ověření adicionality pro programy 2007-2013 - EX-ANTE hodnocení Souhrnná finanční tabulka veřejných a jiných podobných strukturálních výdajů v regionech Konvergence mil. EUR ceny 2006 Roční průměr 2007-13 NSRR (ex- ante) Roční průměr 2004-2005 (skutečnost) NSSR RPS Zdroj: MF NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 13. EX-ANTE HODNOCENÍ NSRR PRACOVNÍ STANOVISKO K VERZI ZE 3. LISTOPADU 2006 Toto pracovní stanovisko shrnuje aktuální názory ex-ante hodnotitele na předkládaný dokument, které jsou založené na průběžném sledování změn dokumentu od srpna 2006. Protože některé změny byly učiněny nedávno a vypořádání připomínek s resorty se uskutečnilo ještě 2 dny před zpracováním tohoto hodnocení, a také vzhledem k tomu, že s operačními programy se ex-ante hodnotitel teprve postupně seznamuje, není a nemůže být toto stanovisko konečným názorem hodnotitelů na NSRR. Takové stanovisko bude vypracováno do předání NSRR Evropské komisi. Pátý ucelený návrh NSRR (verze ze 3. listopadu 2006) představuje metodicky vyrovnaný, logicky strukturovaný dokument, který zahrnuje všechny podstatné problémové okruhy jak z hlediska potřeb České republiky, tak z hlediska návaznosti na další dokumenty, zejména CSG, Strategii hospodářského růstu a Národní Lisabonský program (NPR) 2005-2008. 13.1. Průběh zpracování NSRR a jeho ex-ante hodnocení Příprava procesu ex-ante hodnocení NSRR byla zahájena souběžně s přípravou tvorby programového dokumentu v prvním čtvrtletí roku 2005. Jako zpracovatel byl v otevřeném řízení vybrán tým společnosti Berman Group ­ služby ekonomického rozvoje s.r.o. pod vedením RNDr. Jana Vozába, PhD. Samotné ex-ante hodnocení bylo oficiálně zahájeno podpisem smlouvy se zpracovatelem dne 10. srpna 2005, stanoviska a podklady ex-ante hodnotitele k NSRR však byly poskytovány již od června 2005. Hodnocení je organizováno jako proces, který je paralelní ke zpracování NSRR. To znamená, že ex-ante hodnotitelé reagují průběžně na dílčí výstupy zpracovatelů NSRR, konzultují tyto výstupy se zpracovatelem NSRR i se zadavatelem NSRR, účastní se práce pracovních skupin ŘKV a jednání ŘKV samotného, poskytují zpracovateli NSRR a zadavateli NSRR (jímž je odbor RPS při MMR) průběžné konzultace a ,,lehkou technickou asistenci". Z tohoto důvodu jsou vedle hodnotících zpráv a doporučení hodnotiteli zpracovávány podklady (převážně ve formě dílčích analýz, zpráv či pracovních podkladů), které by měly sloužit zpracovatelům NSRR jako vodítko při zpracování Národního strategického referenčního rámce. Ex-ante hodnocení se soustředilo na několik základních aspektů NSRR: * největší úsilí bylo věnováno metodicko-koncepčním problémům NSRR * hodnotitelé se soustředili na obsahové problémy částí NSRR * dále se hodnocení zabývalo formálně-technickými požadavky na NSRR Hodnotitelé mají za to, že v současnosti přetrvávají následující hlavní problémy v souvislosti s NSRR: * regionální rozměr intervencí tématických operačních programů, který je požadován a předpokládán v NSRR není adekvátně zohledněn v TOP; * není jasný mechanismus pro koordinaci intervencí z různých OP a pro zajištění synergie mezi různými intervencemi z OP, s čímž souvisí také skutečnost, že NSRR nereaguje na nepřipravené (nebo nedostatečně připravené) implementační systémy OP. Hodnotitelé zdůrazňují, že kromě nedostatků, které vyplývají z textu NSRR či z textu OP existuje také celá řada dílčích nedostatků či nepřipravených podmínek, které se nemusí přímo odrazit v textu NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 108 programových dokumentů, které jsou však velice závažné pro budoucí implementaci programů. Jsou to např. (bez ohledu na významnost): * nedostatečně připravené koordinační struktury a mechanismy pro zajištění synergie intervencí SF s domácími programy * nevhodná volba nástrojů pro realizaci intervencí v úrovni ,,realizačních dokumentů" ­příliš velké množství připravovaných grantových schémat, která mohou významně snižovat absorpční kapacitu ČR * slabost či nepřipravenost realizačních mechanismů (,,delivery chains") v případě zejména ESF programů, OP VaVpI, IOP, nejistá situace v ROP, a to buď proto, že nejsou budovány, nebo proto, že předpokládají pokračování již v současnosti nevyhovujících struktur a postupů implementace 13.2. Hodnocení konzultačního procesu při zpracování NRP a NSRR Z pohledu ex-ante hodnocení jsou ŘKV a pracovní skupiny zcela dostačujícím representantem různorodých zájmů aktérů zainteresovaných na politice hospodářské a sociální soudržnosti. Při projednávání NRP/NSRR splnily tyto orgány požadovanou konzultační roli velmi dobře. Jejich prostřednictvím se všichni významní aktéři účastnili všech podstatných rozhodování. Proces konzultací, projednávání a připomínkování NRP/NSRR a OP byl dostatečně rozsáhlý a intenzivní po celou dobu zpracování dokumentů. Zahrnutí relevantních sociálních partnerů je možné považovat za dostatečné. Konzultace přispěly k vyjasnění obsahu intervencí NSRR a jejich začlenění do priorit a příslušných OP, čím napomohly k naplnění jednoho z důležitých cílů ex-ante hodnocení (a problémů při zpracování NSRR a OP). Na druhou stranu je možné konzultace označit za kontraproduktivní při snaze lépe zacílit programové dokumenty a konkretizovat jednotlivé oblasti intervencí. Konzultační proces vedl přes všechno úsilí spíše k přetrvávání širokého a málo specifického vymezení obsahu programových dokumentů a jejich aktivit/operací. Konzultační proces při zpracování NSRR nepomohl nalezení synergií a nutných funkčních provázání mezi OP a tyto i nadále nejsou dostatečně definovány. Tím méně se pak podařilo navrhnout mechanismy pro společnou či účelově koordinovanou realizaci intervencí, u nichž je vzájemná provázanost nezbytná či vysoce žádoucí. Nedostatky a obtíže, které se projevily v průběhu konzultací mezi partnery poukazují na šířeji existující problémy, které se budou projevovat v daleko závažnější míře při implementaci programů a některé druhy intervencí mohou významně zkomplikovat nebo mohou zásadně omezit dosahování výsledků intervencí. 13.3. Hodnocení socio-ekonomické analýzy a analýzy regionálního rozvoje. Kapitola socioekonomická analýza prošla vůbec nejrozsáhlejším přepracováním při transformaci NRP do NSRR. Předchozí doporučení ex-ante hodnotitelů byla v NSRR rozsáhle zohledněna, nicméně některé nedostatky přetrvávají i 5. hodnocené verzi NSRR. Hlavním nedostatkem kapitoly SE analýza a kapitoly regionální rozvoj je nekonzistentní, logicky málo provázané představení hlavních problémů ČR, bez dostatečného vysvětlení příčinných vazeb. Doporučením ex-ante hodnotitele tedy byla úprava obou kapitol tak, aby: * byla zdůrazněna vazba na témata Lisabonské strategie, * identifikované problémy byly prezentovány ve vzájemných vazbách, * identifikované problémy byly významově rozlišeny, NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 109 * byly dostatečně objasněny příčiny těchto problémů, * byl popis jednotlivých dílčích témat syntetický a používal stejnou jednoznačnou strukturu. Kapitola socio-ekonomická analýza v poslední verzi NSRR (říjen, 2006) doznala pouze dílčích, především formulačních změn. Hlavní doporučení ex-ante hodnotitele ke květnové verzi této kapitoly NSRR (viz výše) nebyla dostatečně zohledněna a naplněna. Ačkoliv socio-ekonomická analýza ve stávajícím znění představuje určité východisko pro strategickou část NSRR, je třeba vyzdvihnout absenci významového rozlišení mezi identifikovanými problémy. Stejně tak chybí adekvátní identifikace a vysvětlení příčin těchto problémů. Na mnoha místech socio-ekonomická analýza pouze dubluje analýzu SWOT. Ex-ante hodnocení NSRR z června 2006 obsahovalo vedle shora uvedených doporučení také 4,5 strany naprosto konkrétních připomínek, doporučení či návrhů k jednotlivým odstavcům textu socio-ekonomické analýzy a analýzy regionálního rozvoje. Tato doporučení nebyla zohledněna. NSRR v přílohách neobsahuje tabulku srovnávající konkurenční faktory ČR a dalších zemí, kterou doporučoval ex-ante hodnotitel. Oddělení tabulek a grafů do příloh je patně možné přijmout, odkazy k nim jsou až na ojedinělé výjimky správné a dostatečné, tabulky a grafy se vztahují k analyzovaným a popisovaným skutečnostem. Popis současné situace pokrývá všechny významné požadované skutečnosti a problémy, které vyplývají z analytických prací, provedených ex-ante hodnotitelem jak pro účely hodnocení NSRR (viz. pracovní dokument Analytická východiska pro hodnocení NSRR) tak jako vstupy pro zpracování NRP v roce 2005. Nicméně jednotlivé části analytických kapitol jsou velice nevyrovnané. S vědomím shora uvedených výhrad lze shrnout, že texty analytických kapitol mohou představovat dostatečné východisko k formulování dalších částí NSRR 13.4. Hodnocení SWOT analýzy SWOT analýza je, vzhledem ke komplikovanosti a komplexnosti problematiky NSRR, přijatelná a představuje použitelné východisko k následující strategii NSRR. SWOT v této podobě je kombinací návrhů řídícího orgánu a alternativních názorů hodnotitelů. Pro konečnou verzi NSRR hodnotitelé doporučovali zkrácení SWOT analýzy a uspořádání výroků SWOT podle významu, což bylo provedeno Hodnotitelé doporučili upravit SWOT tak, aby se vnitřní analýza (SW) zabývala problematikou přímo ovlivnitelnou intervencemi SF a vnější analýza (OT) problematikou mimo rámec politiky soudržnosti. Toto doporučení zohledněno nebylo. Množství výroků vnější analýzy (OT) se týká oblastí přímo ovlivňovaných intervencemi SF a mají charakter tvrzení ,,když něco uděláme/podpoříme, je to příležitost", ,,když něco neuděláme/nepodpoříme" je to hrozba. Takové pojetí vnější analýzy považují hodnotitelé za metodické nepochopení jejího smyslu a účelu. Ve strategii NSRR však tento nedostatek přímé důsledky nemá. 13.5. Hodnocení realizace dosavadních programů SF Hodnotitelé v předchozím hodnocení důrazně doporučili dopracování kapitoly ,,Hodnocení dosavadní realizace programů SF" tak, aby zahrnovala závěry dosavadních evaluačních studií, které hodnotily čerpání prostředků SF a vysvětlovaly příčiny malých úspěchů ČR v této sféře. Toto doporučení nebylo zohledněno s výjimkou doplnění odstavce o potřebě zvýšení administrativní kapacity a reformy veřejné správy. Takové doplnění považují hodnotitelé za nedostatečné. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 110 Hodnotitelé poznatky a závěry kapitoly 5. NSRR ,,Zhodnocení dopadů realizace dosavadních rozvojových programů strukturálních fondů" za neobyčejně a neopodstatněně optimistické, zvláště pak údaje uvedené v tabulce předpokladů naplnění specifických cílů. Za nejzávažnější považují hodnotitelé skutečnost, že slabiny systému implementace a slabiny externího prostředí implementace intervencí SF se v přípravě na programovací období 2007-13 neřeší. Systém implementace programů i realizace jejich intervencí (způsob podpory dílčích projektů, mechanismy realizace/"delivery mechanism") zůstávají pro budoucí období téměř nezměněny a zatím se neuvažuje o jejich zásadní změně. Tato skutečnost může závažným způsobem ohrozit realizaci intervencí v budoucím období, zvláště bude-li jejich charakter odlišný od intervencí stávajících, nebo budou-li zajišťovány novými subjekty/orgány. 13.6. Hodnocení strategie a priorit NSRR Předchozí doporučení ex-ante hodnotitelů z června 2006 směřovala převážně do oblasti formulací a vysvětlení strategie NSRR, jakož i do oblasti formální struktury/řazení jednotlivých částí strategie a popisu priorit. Tyto požadavky byly v obecné rovině naplněny, kapitola strategie prošla mezi květnem a listopadem významnou změnou. Nicméně obsahově zůstává strategie NSRR velice podobná původní verzi z května, což hodnotitelé považují za správné. Zaměření a struktura strategie a prioritních os jsou hodnotiteli považovány za relevantní ve vztahu k potřebám a problémům České republiky ve sféře hospodářské a sociální soudržnosti. Přesto, že hodnotitelé nemají vážných výhrad k věcnému obsahu, zaměření a cílům strategie NSRR, měli a mají celou řadu dílčích připomínek k jejím jednotlivým částem. Popis priorit v listopadové verzi NSRR je přehlednější, sjednotila se jeho formální struktura, dále se posílily vazby na Lisabonskou strategii (Národní plán reforem, NPR). Uvedený přehled souvislostí mezi NPR a NSRR považují hodnotitelé za dostatečný. Úvodní část strategie, subkapitola 6.1. Východiska pro formování strategie je přehledně a strukturovaně zaměřena na strategické komponenty konkurenceschopnosti České republiky jako celku. Výčet hodnotových hledisek strategie, který je vlastně výčtem široce chápaných společenských potřeb, k jejichž naplnění má NSRR a intervence politiky soudržnosti přispět, byl podle požadavků hodnotitelů NSRR změněn tak, aby pořadí hodnotových hledisek lépe reflektovalo jejich důležitost. Hodnotitelé také doporučovali zjednodušit formulaci globálního cíle. Vzhledem k zásahům do formulace jednotlivých priorit i formálních popisů strategických cílů mají za to, že tato změna byla možná, přesto učiněna nebyla. Globální cíl: je obsahově v zásadě správně navržen a je zřejmé, že strategické cíle jej podporují. Ale ex-ante hodnotitelé upozorňují již od prosince 2005, že globální cíl je příliš rozvláčně formulovaný, snaží se shrnout do jednoho prohlášení všechny myslitelné rozvojové aspekty. V důsledku toho je velice obtížně srozumitelný. Hodnotitelé doporučují novou formulaci globálního cíle: Globálním cílem NSRR je učinit z České republiky přitažlivé místo pro investice, vytvořit zde vynikající podmínky pro zaměstnání a nabídnout lidem příležitost dalšího rozvoje, s využitím (využívaje) nadprůměrného ekonomického růstu v souladu s principy udržitelného rozvoje. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 111 Strategické cíle pro Konkurenceschopnou ekonomiku a pro Atraktivní prostředí jsou formulovány správně a jsou dostatečně a dobře měřitelné indikátory. Strategické cíle pro Otevřenou, flexibilní a soudržnou společnost a pro Vyvážený rozvoj území jsou formulovány příliš složitě, jako vícenásobné cíle. Doporučujeme sjednotit formulaci cílů podle vzoru strategického cíle Konkurenceschopná česká ekonomika, a to nejen formulací textu vlastního cíle, ale i grafickou úpravou. Vysvětlení strategických cílů ­ popisná část textu ­ bylo změněno podle požadavků ex-ante hodnotitelů, text je nyní kratší, jednodušší a soustředí se na vazby strategických cílů a vysvětlení, jak budou strategické cíle přispívat (společně) k naplnění globálního cíle. Popis a vysvětlení priorit se rovněž změnily podle požadavků ex-ante hodnotitelů. Každá priorita má nyní explicitně formulovaný cíl, stručné vysvětlení tohoto cíle v kontextu dalších intervencí a popis klíčových intervencí. Popis klíčových intervencí je poměrně rozsáhlý, je uváděn podrobný výčet připravovaných aktivit či nástrojů intervence. Na jednu stranu tento přístup ukazuje, jakými konkrétními intervencemi bude priorita naplněna, na stranu druhou poněkud omezuje možnost zdůvodnění navrhovaných intervencí, tedy vysvětlení, jak intervence příslušné priority budou přispívat k naplnění cíle priority a strategického cíle, jaké jsou očekávané výsledky intervencí a proč. Přes další skutečně výrazné zlepšení této kapitoly ve verzi č. 5 NSRR proti verzi č. 4 doporučují hodnotitelé znovu zvážit redakci textu ve smyslu posílení vysvětlení provázanosti navrhovaných intervencí s očekávanými výsledky a jejich přispěním k naplnění cílů intervencí. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území ­ je neobyčejně významným cílem pro naplnění strategie NSRR, protože naplňuje jeho zásadu udržení či zvýšení územní soudržnosti. Protože se také zaměřuje se na rozvoj měst, je důležitou součástí NSRR pro naplnění cílů SOZS. K tomuto strategickému cíli měli hodnotitelé v červnu rozsáhlé výhrady a doporučení. Vysvětlující text k tomuto cíli byl rozsáhle přepracován, takže je nyní srozumitelný a přehledný. Priority naplňující cíl Vyvážený rozvoj území jsou zvoleny správně a jejich obsahové zaměření nyní odpovídá požadavkům, které vyplývají z ostatních částí strategie NSRR i z potřeb České republiky jako celku. Hodnotitelé nicméně nejsou přesvědčeni, že požadavky tohoto strategického cíle jsou dostatečně a správně zohledněny v tématických operačních programech, a to přesto, že v popisném textu je obecný příspěvek OP k tomu cíli uveden. Zaměření NSRR v kontextu SOZS a NPR Souhrnně lze říci, že priority NSRR se dobře váží k prioritám SOZS a NPR, a tam, kde je to žádoucí a možné, představují dobré východisko pro naplňování cílů a záměrů SOZS a NPR. Na druhou stranu nelze úplně a jednoznačně říci, že priority NSRR povedou přímo k naplnění cílů SOZS a NPR, protože to záleží na celé řadě dílčích podmínek a detailních nástrojích příslušných intervencí, které je ovšem možné stanovit až v operačních programech či dokonce v jejich prováděcích dokumentech. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 112 Hodnocení indikátorů NSRR a OP Systém indikátorů byl ve verzi NSRR z května 2006 navržen poprvé jako ucelený. Na jeho návrhu se významně podíleli ex-ante hodnotitelé. Jejich návrhy byly zpracovateli NSRR ve velké míře přijaty. V listopadové verzi došlo k dílčím změnám v systému indikátorů. Byly doplněny indikátory kontextu, byly doplněny některé indikátory ke strategickým cílům, u všech indikátorů jsou nyní uváděny počáteční a cílové hodnoty. Doporučení ex-ante hodnotitelů z června 2006 byla přijata pouze v některých případech. Nebyla přijata doporučení, která byla ve (vědomém) rozporu s návrhy indikátorů CORE a lisabonských indikátorů. Významně se posílila oblast indikátorů vázaných na výsledky výzkumu a vývoje. Ve strategickém cíli nebyl doplněn hodnotiteli požadovaný indikátor podílu osob z populačního ročníku, vstupujících do terciárního vzdělávání, který se naprosto klíčovým způsobem váže k prioritě Vzdělávání. Hodnotitelé opakovaně požadují jeho doplnění. Indikátor dopadu na úrovni globálního cíle, měřící podíl osob s terciárním vzděláním ve skupině 15 ­ 64 let rozhodně hodnotitelé nepovažují za dostatečný. Ve strategickém cíli Atraktivní prostředí bylo požadováno doplnění indikátorů, sledujících výsledky a dopady intervencí v dopravě. Byl doplněn indikátor přepravních výkonů na železnici a indikátor napojení obcí na systémy integrované dopravy. Nicméně nejdůležitější z hodnotiteli požadovaných indikátorů, vážící se k vůbec největším objemům finančních prostředků v oblasti dopravy, indikátor napojení krajských měst na dálniční síť, doplněn nebyl. Hodnotitelé důrazně doporučují takový indikátor doplnit, případně může být nahrazen indikátorem sledujícím, která konkrétní úplná dopravní spojení (dálniční a silnic první třídy) budou realizována. Např. rychlostní propojení Hradec Králové-Olomouc, či Ostrava-státní hranice ve směru Žilina apod. Indikátory na úrovni NSRR musí sledovat smysl příslušných intervencí, a smyslem intervencí v dopravě je zlepšení dostupnosti příslušných území, jak je ostatně explicitně vyjádřeno ve formulaci a popisu příslušného cíle. Smyslem intervencí v dopravě není stavět silnice, jak zatím vyplývá z navrženého indikátoru. Hodnotitelé nemohou přijmou možnost, že by byly čerpány prostředky SF na stavbu dílčích úseků zejména rychlostních komunikací, které by nebyly ještě v průběhu programového období vzájemně propojeny. Tato možnost přitom z navržených indikátorů implicitně vyplývá! Hodnocení dopadů intervencí NSRR Hodnocení dopadů intervencí NSRR je provedeno pomocí makroekonomického modelování za pomoci modelu HERMIN. Toto modelování vychází z požadavků metodiky Evropské komise na hodnocení NSRR a je předmětem zvláštního projektu. Ex-ante hodnotitelé nicméně mají za to, že hodnocení dopadů jednotlivých intervencí alespoň v kvalitativní rovině je vhodné provést ještě nad rámec makroekonomického modelu. Vzhledem k tomu, že NSRR je realizován pomocí jednotlivých OP, lze takové hodnocení provést jen s využitím hodnocení operačních programu, či alespoň se znalostí priorit operačních programů a jejich obsahu. Vzhledem k termínům dopracování NSRR a OP a vzhledem k časové náročnosti NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 113 uvedeného hodnocení nebylo možné jej provést a zahrnout do této pracovní verze hodnocení. Nicméně kvalitativní hodnocení dopadů intervencí NSRR bude obsaženo ve finální verzi ex-ante hodnocení. 13.7. Operační programy: nástroj realizace NSRR Operační programy se v době mezi červnem a listopadem 2006 významně změnily. Vlastní kapitola operační programy v NSRR je dostačující, přehledná a obsahuje informace, které jsou na této úrovni požadovány. V době od srpna do listopadu byla odstraněna většina překryvů mezi operačními programy, byly finančně posíleny intervence, které budou realizovány v ROP a byl koncepčně zcela přepracován Integrovaný operační program. Předmětem ex-ante hodnocení je nicméně také hodnocení vztahu mezi NSRR a operačními programy. Vzhledem k termínu dokončení OP a vzhledem k časové náročnosti takového hodnocení budou jeho výsledky uvedeny až ve finální verzi ex-ante hodnocení. Počet operačních programů, základní rozdělení intervencí mezi ně a jejich vztah k prioritám NSRR jsou z pohledu ex-ante hodnotitelů přijatelné a v zásadě odpovídají požadavkům a doporučením, která vzešla z ex-ante hodnocení. 13.8. Hodnocení horizontálních politik Společenství v NSRR Doporučením ex-ante hodnotitelů bylo začlenění nové subkapitoly do strategie NSRR, která by se přímo věnovala problematice horizontálních témat. Tato kapitola byla do NSRR začleněna. Její obsah a zaměření jsou pro text NSRR dostatečné. Kromě zařazení subkapitoly horizontálních témat do strategie NSRR, je třeba tuto problematiku reflektovat také v jednotlivých operačních programech. 13.9. Ex-ante hodnocení kapitoly Řízení a koordinace politiky soudržnosti v ČR v období 2007-2013 Pátý návrh NSRR z května 2006 obsahuje poměrně ucelený popis připravované institucionální struktury a mechanizmů pro řízení a koordinaci politiky soudržnosti v příštím programovém období na celostátní úrovni. Přesto jsou ex-ante přesvědčeni, že text musí být ještě dále dopracován a nelze jej považovat za finální verzi. Největší slabinou této kapitoly je přílišný důraz na detailní výčet kompetencí jednotlivých orgánů vrcholové části implementačního, finančního a kontrolního systému místo důrazu na strategické, resp. koncepční zásady, který by umožnil překonat současné problémy, ke kterým při realizaci politiky soudržnosti dochází. Je paradoxní, že tato dimenze, tj. snaha o eliminaci stávajících problémů, vůbec není zmíněna. Na druhou stranu některé formulace alespoň implicitní snahu o eliminaci některých problémů obsahují. V materiálu také schází konkrétní specifikace jak bude zajištěna koordinace např. mezi cílem Konvergence a Konkurenceschopnost, a to jak na programové, tak i projektové úrovni, či konkrétní určení způsobu koordinace intervencí mezi operačními programy. Dalším problémem, který zdánlivě s uvedenou problematikou přímo nesouvisí, je skutečnost, že je nutné prosadit reorientaci implementačních systémů jednotlivých OP (tj. především řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů) z důrazu na zajištění absorpční kapacity na dosažení stanovených NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 114 strategických globálních i dílčích cílů. Tomu by mělo napomoci daleko větší provázanost mezi monitorovacími indikátory na úrovni priorit a OP a kritérii pro výběr projektů než tomu bylo dosud. Doporučujeme doplnit do textu této kapitoly klíčová zjištění mid-term evaluací (problémy, bariéry) a stanovit, který subjekt a do kdy zajistí jejich řešení. Jsme přesvědčeni, že i v případě, že by z časových či formálních důvodů nebylo možno harmonogram potřebných kroků dopracovat v rámci této kapitoly, je nutné jej zpracovat odděleně a prostřednictvím NRPS, resp. monitorovacího výboru NSRR, zajistit jeho realizaci. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 115 14. POSOUZENÍ VLIVŮ NSRR NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (dále také ,,SEA") je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen ,,zákon o posuzování"). Zpracování NSRR předcházelo zpracování Národního rozvojového plánu. Pro účely SEA byl po konzultacích s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí (jako příslušným úřadem pro posuzování) brán Národní strategický referenční rámec jako dokument navazující na NRP a shrnující jeho hlavní výstupy. Vzhledem k tomu byla SEA zahájena pro NRP ­ nicméně celý proces posouzení zahrnoval i hodnocení NSRR. Obsah a rozsah posouzení byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle § 10d zákona o posuzování, který byl vydán odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC (Intergovernmental Panel on Climate Change) Ministerstva životního prostředí. Proces SEA byl zahájen téměř současně se zahájením prací na NRP a probíhal souběžně se zpracováním NRP, respektive NSRR. Základním rámcem pro hodnocení jednotlivých částí NRP a NSRR byla sada referenčních cílů ochrany životního prostředí. Podkladem pro stanovení sady referenčních cílů byly cíle a priority existujících relevantních mezinárodních a národních koncepčních dokumentů, analýza stavu životního prostředí a hlavní identifikované trendy a problémy v ochraně životního prostředí v ČR. Na základě vyhodnocení navrhl zpracovatel SEA úpravy a doplnění textu NRP a NSRR, systém a indikátory ke sledování vlivů implementace NRP/NSRR na životní prostředí a environmentální kritéria pro výběr projektů pro využití v rámci navazujících operačních programů. V rámci SEA bylo provedeno také hodnocení vlivů NRP/NSRR na veřejné zdraví a na lokality soustavy NATURA 2000. Významnou součástí posouzení byla diskuse nad výstupy hodnocení a způsobem jejich zohlednění mezi zpracovatelem SEA, zadavatelem NRP a NSRR (Ministerstvo pro místní rozvoj), zpracovatelem NRP a NSRR a zpracovatelem ex-ante hodnocení obou dokumentů. Pro účely informování a zapojení veřejnosti do přípravy a posuzování NRP/NSRR byla zpracovatelem SEA zřízena internetová stránka, kde byly průběžně zveřejňovány pracovní verze NRP/NSRR, výstupy hodnocení a další relevantní dokumenty. Zájemci se také mohli zaregistrovat na emailovou konferenci pro SEA NRP/NSRR a průběžně zasílat zpracovateli SEA dotazy, připomínky či komentáře. V úvodní fázi SEA byl uspořádán veřejný seminář k SEA NRP. V rámci SEA NRP/NSRR probíhala také koordinace jednotlivých SEA navazujících operačních programů. Ve spolupráci se zadavatelem byly uspořádány pracovní semináře s jednotlivými zpracovateli SEA, kde byly představeny výstupy SEA NRP/NSRR a diskutovány možnosti a způsoby jejich využití v rámci SEA operačních programů. Závěrečnou fázi SEA představuje stanovisko Ministerstva životního prostředí následující po veřejném projednání hodnocených dokumentů. Stanovisko je nezbytným podkladem pro schválení dokumentů vládou ČR (§ 10g odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.). Veřejné projednání Národního strategického referenčního rámce ČR v souladu s procesem SEA hodnocení proběhlo 27. 11. 2006. Závěrečné stanovisko Ministerstva životního prostředí bylo vydáno dne 7.12. 2006 pod číslem jednacím 86053/ENV/06. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 116 PŘÍLOHA NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 117 A. Deskripce strategie NSRR Zlepšení dostupnosti dopravou Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Udržitelný rozvoj Udržitelný růst HDP, zvyšující se kvalita života KONKURENCESCHOPNÁ ČESKÁ REPUBLIKA Atraktivní prostředí Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vyvážený rozvoj území Rozvoj městských oblastí Vyvážený rozvoj regionů Rozvoj venkovských oblastí Regionální konkurenceschopnos t a zaměstnanost ­ hl.m. Praha Územní spolupráce Konkurenceschopn ý podnikatelský sektor Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Podpora kapacit V&V Konkurenceschopná česká ekonomika Globální cíl Strategický cíl PrioritaLEGENDA Vzdělávání Smart administration Posilování sociální soudržnosti Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Rozvoj informační společnosti NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 B. Popis vazby strategických cílů NSRR a opatření Národního programu reforem Strategický cíl/priorita Národního strategického referenčního rámce Opatření Národního programu reforem Konkurenceschopná česká ekonomika - Konkurenceschopný podnikatelský sektor - Podpora kapacit V&V pro inovace ­ Zvyšovat meziročně veřejné výdaje na výzkum a vývoj ­ Podporovat investice do výzkumu ­ Zvýšit intenzitu využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví vědeckovýzkumnými institucemi a podniky ­ Rozvíjet inovační infrastrukturu ­ Zlepšit přístup inovačních firem k finančním zdrojům ­ Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací ­ Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí - Podporovat další vzdělávání ve firmách - Zajistit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji46 Otevřená, flexibilní a soudržná společnost - Vzdělávání - Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti - Rozvoj informační společnosti - Smart administration ­ Vytvořit konzistentní celorepublikovou vysokorychlostní ICT infrastrukturu ­ Podporovat rozvoj a efektivní využívání ICT ­ Zajistit konvergenci sítí a služeb v rámci trhu elektronických komunikací ­ Zajistit bezpečnost sítí a informací a interoperabilitu ICT služeb ­ Modernizovat politiku zaměstnanosti ­ Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let ­ Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce ­ Zvýšit participaci starších osob na trhu práce ­ Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem 46 Opatření ,,Zajistit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji" bylo nově zařazeno v roce 2006. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 119 rekvalifikací ­ Realizovat kurikulární reformu ­ Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání ­ Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí ­ Zlepšit propojení systémů počátečního a dalšího vzdělávání ­ Podporovat prostupnost mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání ­ Podporovat další vzdělávání ve firmách ­ Zvýšit informační vzdělanost ­ Provádět transparentní proces hodnocení dopadu nové legislativy ­ Snížení administrativní zátěže podnikatelů minimálně o 20 % Atraktivní prostředí - Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí - Zlepšení dostupnosti dopravou ­ Maximalizovat energetickou a materiálovou efektivnost a racionální využívání zdrojů ­ Podporovat environmentální technologie ­ Modernizovat a rozvíjet dopravní sítě ­ Zavádět inteligentní systémy pro řízení dopravy a dopravního provozu ­ Zvýšit podíl železniční dopravy na přepravním trhu a rozvíjet kombinovanou dopravu Vyvážený rozvoj území - Vyvážený rozvoj regionů - Rozvoj venkovských oblastí - Rozvoj městských oblastí ­ Modernizovat a rozvíjet dopravní sítě ­ Vytvořit konzistentní celorepublikovou vysokorychlostní ICT infrastrukturu ­ Zvýšit územní mobilitu NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 120 C. Tabulky Tabulka 1: Základní informace o území (k 31.12.2004) Region soudržnosti Rozloha (km2 ) Počet obyvatel Hustota obyvatel (počet obyv./km2 ) Počet obcí HDP na obyvatele v PPS EU-25=100 Praha 496,1 1 170 571 2 360 1 143,0 Střední Čechy 11 014,6 1 144 071 104 1 146 66,4 Jihozápad 17 618,4 1 175 330 67 1 124 64,3 Severozápad 8 649,4 1 126 721 130 486 59,0 Severovýchod 12 439,8 1 480 144 119 1 116 60,9 Jihovýchod 13 992,3 1 640 354 117 1 376 64,9 Střední Morava 9 122,7 1 225 832 134 701* 56,7 Moravskoslezsko 5 535,1 1 257 554 227 299* 58,2 Česká republika 78 868,4 10 220 577 130 6 249 70,9 Zdroj: ČSÚ *Pozn.: k 1.1.2005 Tabulka 2: Dynamika HDP ve vybraných zemích EU, (čtvrtletně, meziroční změna, v procentech). IV. 2002 I. 2003 II. 2003 III. 2003 IV. 2003 I. 2004 II. 2004 III. 2004 IV. 2004 I. 2005 II. 2005 III. 2005 EU-25 1,2 1,5 0,7 1,0 1,6 2,4 2,9 2,2 2,3 0,8 1,7 1,9 Euro-zóna 1,2 1,1 0,1 0,6 1,1 2,0 2,6 1,8 1,9 0,6 1,7 1,4 Česká republika 1,2 2,4 3,1 3,6 3,6 4,1 4,5 4,6 4,6 4,7 5,1 : Německo 0,0 0,3 -0,8 -0,5 0,3 2,0 2,1 1,2 1,3 -0,5 1,6 1,3 Maďarsko 3,9 2,7 2,5 2,9 3,6 4,5 4,5 3,9 4,1 2,9 4,1 : Polsko 1,5 2,6 4,6 3,8 4,2 7,6 6,3 4,5 3,7 3,8 1,0 : Slovensko 5,5 4,2 4,0 4,5 5,2 5,4 5,5 5,3 5,8 5,1 5,1 6,2 Velká Británie 1,3 2,9 2,3 1,9 3,0 2,9 3,2 3,0 3,5 0,4 1,3 : Zdroj: Eurostat Tabulka 3: Stav přímých investic v ČR (mil. CZK) 2002 2003 2004 I.-III. 2005 Základní kapitál 798 050,8 767 018,3 809 908,2 961 578,9 Reinvestovaný zisk 215 042,1 242 373,5 303 915,9 364 712,5 Ostatní kapitál 152 426,2 152 391,8 162 672,0 174 462,1 Celkem 1 165 529,1 1 161 783,7 1 276 496,2 1 500 753,7 Pramen: ČNB, Poznámka: Stav k 1.1. Pro rok 2005 se jedná o předběžné údaje za III. čtvrtletí. Tabulka 4: Soukromí podnikatelé v regionech soudržnosti ČR v r. 2003 Počet soukromých podnikatelů* Počet soukr. podnikatelů na 1000 obyv.Region soudržnosti 2003 2004 2003 2004 Praha 290 133 288 344 249 246 Střední Čechy 214 076 216 932 188 190 Jihozápad 217 669 218 161 185 186 Severozápad 194 969 193 592 173 172 Severovýchod 276 095 276 859 186 187 Jihovýchod 281 167 281 069 171 171 Střední Morava 218 438 218 864 178 179 Moravskoslezsko 190 254 192 463 151 153 Česká republika 1 882 801 1 886 284 184 185 * soukromí podnikatelé ­ podnikatelé fyzické osoby, samostatně hospodařící rolníci, svobodná povolání Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 121 Tabulka 5: Výdaje na V&V podle sektorů provádění a regionů soudržnosti v r. 2004 (v tis. Kč) sektorRegion soudržnosti podnikatelský vládní VŠ a VOŠ soukr. nezisk. celkem % celk. výdajů v ČR Praha 5 902 805 4 704 418 2 601 133 91 925 13 300 282 37,9 Střední Čechy 6 193 428 1 042 562 132 1 556 7 237 679 20,6 Jihozápad 1 228 244 352 909 378 398 22 279 1 981 830 5,6 Severozápad 526 512 33 147 45 542 1 388 606 589 1,7 Severovýchod 2 694 044 280 570 430 913 4 051 3 409 578 9,7 Jihovýchod 2 505 440 934 549 1 047 928 5 329 4 493 246 12,8 Střední Morava 1 532 176 11 562 293 700 3 906 1 841 344 5,2 Moravskoslezsko 1 761 673 65 153 383 447 2 217 2 212 490 6,3 ČR 22 344 323 7 424 871 5 181 193 132 652 35 083 039 100,0 Zdroj: ČSÚ Tabulka 6: Prognóza vývoje počtu obyvatel ČR podle vybraných věkových skupin (střední varianta). 2002 2004 2010 2020 2030 2040 2050 0-14 1 589 766 1 526 946 1 400 028 1 408 644 1 274 155 1 197 000 1 173 004 15-24 1 439 036 1 365 982 1 238 634 934 613 976 058 893 325 817 389 25-44 2 964 789 3 064 967 3 165 752 2 933 382 2 348 098 2 091 206 2 050 599 45-64 2 791 716 2 828 052 2 881 816 2 918 957 3 196 049 2 980 033 2 441 263 65+ 1 417 962 1 434 630 1 596 812 2 088 333 2 308 073 2 633 554 2 956 079 celkem 10 203 269 10 220 577 10 283 042 10 283 929 10 102 433 9 795 118 9 438 334 věková skupina kalendářní rok Zdroj: Projekce ČSÚ do roku 2050 (roky 2002 a 2004 obsahují reálné údaje). Tabulka 7: Harmonizovaná míra nezaměstnanosti (v procentech). 12. 2004 01. 2005 02. 2005 03. 2005 04. 2005 05. 2005 06. 2005 07. 2005 08. 2005 09. 2005 10. 2005 11. 2005 EU-25 8,9 8,9 8,9 8,9 8,8 8,8 8,7 8,6 8,6 8,5 8,5 : Euro-zóna 8,8 8,8 8,8 8,8 8,7 8,6 8,6 8,5 8,4 8,3 8,3 : Česká republika 8,2 8,1 8,1 8,0 8,0 8,0 7,9 7,8 7,8 7,9 7,9 7,9 Německo 9,6 9,7 9,7 9,8 9,9 9,5 9,5 9,3 9,8 8,6 9,1 : Maďarsko 6,7 6,8 6,9 7,0 7,1 7,1 7,1 7,1 7,2 7,2 7,2 7,3 Polsko 18,4 18,3 18,2 18,2 18,1 17,9 17,9 17,8 17,7 17,7 17,6 : Slovensko 17,4 17,1 16,9 16,7 16,6 16,5 16,4 16,3 16,2 16,2 16,2 16,0 Velká Británie 4,6 4,7 4,6 4,6 4,6 4,7 4,6 4,6 4,6 4,8 : : USA 5,4 5,2 5,4 5,2 5,2 5,1 5,0 5,0 4,9 5,1 5,0 5,0 Japonsko 4,4 4,5 4,6 4,5 4,4 4,4 4,2 4,4 4,3 4,2 4,5 : Pramen: Eurostat Tabulka 8: Míra nezaměstnanosti podle VŠPS Region soudržnosti 2000 2001 2002 2003 2004 Praha 4,2 3,9 3,6 4,2 3,9 Střední Čechy 7,5 6,7 4,9 5,2 5,4 Jihozápad 6,0 5,7 4,8 5,2 5,8 Severozápad 13,8 11,7 11,3 11,2 13,1 Severovýchod 6,9 6,2 5,3 6,5 6,7 Jihovýchod 7,8 7,8 6,8 7,2 7,9 Střední Morava 10,6 9,5 8,8 8,6 9,8 Moravskoslezsko 14,3 14,3 13,3 14,7 14,5 Česká republika 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 Zdroj: ČSÚ podle dat Správy služeb zaměstnanosti MPSV ČR NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 122 Tabulka 9: Technická infrastruktura v regionech soudržnosti, 2004 region soudržnosti podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci podíl čištěných odpad. vod podíl bytů napoj. na plyn* Praha 99,9 99,5 100 73,9 Střední Čechy 82,0 61,0 98,3 44,3 Jihozápad 86,5 81,6 88,6 47,7 Severozápad 96,6 83,8 93,7 68,2 Severovýchod 92,0 69,6 95,3 52,1 Jihovýchod 92,1 79,9 91,4 72,7 Střední Morava 87,4 75,4 95,4 71,0 Moravskoslezsko 95,6 73,7 93,1 79,7 Česká republika 91,6 77,9 94,4 64,1 *podle SLBD 2001 zdroj: ČSÚ Tabulka 10: Podíl regionů NUTS II na kapacitě hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu a návštěvnosti ČR v roce 2004, ČR = 100 Příjezdy Přenocování Region soudržnosti Podíl ubyt. zařízení Podíl pokojů Podíl lůžek Podíl dom. hostů Podíl zahr. hostů Podíl dom. hostů Podíl zahr. hostů Praha 7,7% 18,9% 15,8% 6,4% 57,3% 4,0% 51,6% Střední Čechy 7,3% 6,6% 6,9% 9,5% 4,4% 8,7% 3,7% Jihozápad 18,6% 15,1% 16,9% 17,9% 8,1% 18,3% 7,1% Severozápad 10,9% 12,4% 10,8% 6,2% 8,8% 9,3% 16,2% Severovýchod 29,0% 21,1% 23,2% 23,4% 9,9% 25,0% 12,3% Jihovýchod 10,8% 10,9% 11,1% 16,3% 6,8% 11,9% 4,5% Střední Morava 9,3% 9,0% 9,2% 12,4% 3,0% 14,4% 3,1% Moravskoslezsko 6,5% 6,0% 6,1% 7,9% 1,8% 8,4% 1,5% Zdroj: ČSÚ Tabulka 11: Obce a obyvatelstvo regionů soudržnosti, 2004 Region soudržnosti Počet obyvatel Počet obcí Počet obyv./obec Počet obcí se statutem města Městské obyv. v % Praha 1 170 571 1 1 170 571 1 100,0 Střední Čechy 1 144 071 1 146 998 74 54,6 Jihozápad 1 175 330 1 124 1 046 91 65,2 Severozápad 1 126 721 486 2 318 74 79,7 Severovýchod 1 480 144 1 116 1 326 11 68,5 Jihovýchod 1 640 354* 1 375* 1 193* 80 61,4 Střední Morava 1 230 129* 701* 1 755* 56 59,3 Moravskoslezsko 1 253 257* 299* 4 191* 40 76,7 ČR 10 220 577* 6 248* 1 636* 527 70,2 Zdroj: ČSÚ *pozn.: promítnuty změny k 1.1.2005 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 123 Tabulka 12: Čerpání prostředků ze SF v rámci OP k 30. 11. 2006 v mil. Kč Program Alokace 2004 Alokace 2004 + 2005 Uzavřené smlouvy/ Rozhodnutí Předpoklad - uskutečněné výdaje Skutečnost - Uskutečněné výdaje Žádáno od EK (v mil. Kč) SROP 3 447,5 8 182,3 12 310,5 3 933,8 3 932,4 2 272,7 OP RLZ 2 303,7 5 603,1 7 937,1 945,1 922,5 603,6 OP PP 1 931,6 4 698,2 5 641,7 1 719,6 1 924,6 1 612,0 OP I 1 824,2 4 437,1 5 160,7 2 686,0 3 191,0 1 720,4 OP RVMZ 1 295,4 2 997,2 4 801,4 1 227,3 2 036,1 1 325,2 Celkem Cíl 1 10 802,4 25 917,9 35 851,4 10 511,8 12 006,6 7 533,9 JPD 2 726,4 1 428,9 1 535,7 200,6 642,3 198,6 JPD 3 595,9 1 179,9 1 506,7 413,1 224,4 132,6 Celkem Cíl 2 a 3 1 322,3 2 608,8 3 042,4 613,7 866,7 331,3 INTERREG IIIA-ČR-Polsko 154,3 332,5 447,2 147,6 100,4 49,6 EQUAL 236,1 576,0 919,4 179,5 181,0 126,4 Celkem SF 12 515,1 29 435,2 40 260,4 11 452,6 13 154,7 8 041,1 alokace ISPA a FS 2004-2006 Rozhodnutí/FM Fond soudržnosti 36 906,1 35 759,0 15738,0 14 580,8 14 580,8 Cíl 1 CÍL 2 a 3 Iniciativy Společenství * nezahrnuje polské projekty navázané na grantové schéma CZ.04.4.85/PL Polské individuální projekty Zdroj: RPS MMR D. Grafy Graf 1: HDP na obyvatele v PPS, EU-25=100 Výkonnost ČR, HDP/osobu v PPS, EU 25=100 231 138 123 123 123 119 118 116 113 109 108 101 98 85 83 81 73 71 69 62 55 54 51 50 46 153 111 100 0 50 100 150 200 250 Lucem bursko Irsko N izozem íD ánsko R akouskoŠvédskoBelgie Spojené KrálovstvíFinskoFrancie N ěm ecko Itálie EU (25 countries) Španělsko KyprŘ ecko Slovinsko Č eská republika Portugalsko M alta M aďarsko Estonsko Slovensko LitvaPolskoLotyšsko Spojené státy Japonsko 2004 2005 Zdroj: Eurostat NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 124 Graf 2: Produktivita práce Produktivita práce, EU 25 =100 148,4 136,1 129,5 128,9 119,0 110,8 108,1 108,0 106,6 106,4 106,4 105,8 103,7 100,4 100,0 99,4 98,2 93,4 81,0 75,3 74,1 68,2 65,8 64,4 62,2 59,1 51,1 49,7 42,8 0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 140,0 160,0 Lucembursko USA Irsko Belgie FrancieRakouskoNizozemí FinskoŠvédsko Itálie VelkáBritánie EU-15DánskoNěmecko EU-25Španělsko ŘeckoJaponsko MaltaSlovinsko KyprMaďarskoPortugalsko Českárepublika PolskoSlovenskoEstonsko LitvaLotyšsko Hodinová, odhad Eurostat 2003 Na zaměstnance 2004 Zdroj: Eurostat Graf 3: Index podmínek podnikání, 2005 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 125 Index podmínek podnikání (2005) 0 1 2 3 4 5 6 7 Spojené K rálovství Irsko D ánsko BelgieŠvédsko FinskoN izozem íN ěm ecko LitvaEstonskoR akousko EU 25Španělsko PortugalskoLotyšsko Č eská republikaM aďarsko PolskoFrancie ItálieSlovinsko Ř ecko Zdroj: World Bank ­ Doing Business; index měří kvalitu prostředí pro podnikání (možnost zahájení podnikání, náročnost registrace, regulace trhu práce, dostupnost získání úvěru, ochrana vlastnických práv, využívání licencí, náročnost odvodu daní a uzavírání mezinárodních obchodních smluv). Graf 4: Souhrnný inovační index (SII) a pozice jednotlivých států 0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 TR PL RO CY LV EL SK HU LT CZ BG LU PT ES IT SI EE AT NO EU-15 IE NL FR BE UK IS DK DE CH FI SE Zdroj: NIP 2005, příloha Graf 5: Naděje dožití (při narození), 2003 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 126 Naděje dožití (při narození), 2003 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 Belgie (2002) Č eská republika D ánsko (2002-2003) N ěm ecko (2001) Estonsko (2002) Ř ecko (2002) Španělsko Francie (2002) Irsko (2002) Itálie (2002) Kypr(2002-2003) Lotyšsko Litva Lucem bursko (2002) M aďarsko M alta (2002) N izozem sko R akousko Polsko (2002) Portugalsko Slovinsko SlovenskoFinskoŠvédsko Spojené království(2002) Muži Ženy zdroj: ČSÚ, 2005 Graf 6: Struktura populace ve věku 25-64 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání (v %, rok 2004) ­ podle ISCED47 47 ISCED 97 - mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání z roku 1997, kterou vypracovalo UNESCO a která rozlišuje 7 vzdělanostních úrovní (ISCED 0-6). ISCED 0-2, tj. obyvatelstvo bez vzdělání (ISCED 0) nebo pouze s primárním (ISCED 1) či nižším sekundárním vzděláním (ISCED 2). ISCED 3-4, tj. obyvatelstvo s vyšším sekundárním vzděláním (ISCED 3) nebo postsekundárním nástavbovým vzděláním (ISCED 4). ISCED 5-6, tj. obyvatelé s ukončeným terciárním vzděláním. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 127 Struktura populace ve věku 25-64 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání r. 2004, v % 0% 20% 40% 60% 80% 100% EU 25 EU -15 Belgie Č RD ánskoEstonsko FinskoFrancie Irsko Itálie Kypr LitvaLotyšsko Lucem bursko M aďarsko M alta N ěm ecko N izozem sko (2002)Polsko Portugalsko R akousko Ř ecko SlovenskoSlovinsko ŠpanělskoŠvédsko Velká Británie ISCED 5-6 ISCED 3-4 ISCED 0-2 Zdroj: Czesaná, V., Kadeřábková, A., Spěváček, V. a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti ČR, 2005. Graf 7: Kvalita terciárního vzdělání z hlediska potřeb konkurenceschopné ekonomiky (2004, 2005) 48 Kvalita terciárního vzdělání z hlediska potřeb konkurenceschopné ekonomiky 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 EU 25 EU -15 Belgie Č RD ánskoEstonsko FinskoFrancie Irsko Itálie Lucem burskoM aďarskoN ěm ecko N izozem sko Polsko Portugalsko R akousko Ř ecko SlovenskoSlovinsko ŠpanělskoŠvédsko Velká Británie 2004 2005 Zdroj: Czesaná, V., Kadeřábková, A., Spěváček, V. a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky, 2005. Graf 8: Míra ekonomická aktivity v zemích EU v % populace v produktivním věku, 2004 48 Otázkou kvality terciárního vzdělávání v jednotlivých zemích se zabývá Mezinárodní ročenka konkurenceschopnosti vydávaná švýcarským Mezinárodním institutem pro rozvoj managementu (International Institute for Management Development). Kvalita vysokoškolského vzdělávání je v této ročence vyhodnocována na základě dotazníkového šetření, kterého se účastní na čtyři tisíce respondentů, jež představují reprezentativní zástupce z každé z cca 60 hodnocených zemí. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 128 Míra ekonomické aktivity, 2004 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 EU 25 Belgie Č R D ánskoEstonsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucem bursko Kypr LitvaLotyšskoM aďarsko M altaN ěm ecko N izozem sko Polsko PortugalskoR akousko Ř eckoSlovenskoSlovinskoŠpanělskoŠvédsko Velká B ritánie Muži Ženy Zdroj: ČSÚ Graf 9: Přístup domácností k internetu (podíl domácností v %) Přístup domácností k internetu (podíl domácností v %) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Francie IrskoN izozem í Lucem burskoD ánskoN ěm ecko Spojené Království Finsko Belgie EU 25SlovinskoR akouskoLotyšskoEstonsko ItálieŠpanělsko Kypr Portugalsko PolskoSlovensko Ř eckoM aďarsko Č eská republika Litva 2004 2005 Zdroj: Eurostat Graf 10: E-business, podíl na celkovém obratu firem, 2004 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 129 E- business Podíl na celkovém obratu firem (2004) 0 0 11,6 4,4 2,7 2,3 2,1 1,9 1,6 1,5 1,3 1,3 1,2 1,1 1 1 0,8 0,4 0,2 0 2 4 6 8 10 12 14 M aďarsko LitvaN ěm ecko Č eská republika D ánsko Spojené KrálovstvíR akousko Kypr Itálie Belgie Polsko Portugalsko Ř eckoEstonsko EU 25N izozem íSlovinsko Finsko Irsko 2004 2005 Zdroj: Eurostat Graf 11 : Energetická náročnost ekonomiky, 2003 Energetická náročnost ekonomiky (2003) (hrubá spotřeba energií/HDP, kgoe/1000 EUR) 119 128 151 160 162 188 193 202 209 209 213 219 224 227 250 251 269 279 281 314 338 582 663 729 890 937 12051208 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 JaponskoD ánsko R akousko N ěm ecko IrskoFrancie Itálie Lucem burskoN izozem íEU 25 Spojené KrálovstvíŠvédskoBelgie ŠpanělskoŘ ecko Portugalsko M alta KyprFinsko Spojené státy Slovinsko M aďarskoPolskoLotyšsko Č eská republika Slovensko LitvaEstonsko Zdroj: Eurostat Graf 12: E-government, dostupnost dvaceti základních služeb na internetu, 2004 NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 130 e-government, dostupnost 20 základních veřejných služeb na internetu, 2004 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Švédsko R akouskoFinskoEstonsko Spojené KrálovstvíDánsko Španělsko ItálieFrancie Irsko N ěm ecko SlovinskoEU 25 Litva M alta PortugalskoBelgieŘ eckoN izozem í Č eská republika Kypr Lucem bursko M aďarsko SlovenskoPolskoLotyšsko Zdroj: Eurostat C. Mapy Mapa 1: Síť dálnic a rychlostních silnic v ČR (2004) Zdroj: www.rsd.cz NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 131 Mapa 2: Regiony se soustředěnou podporou státu zdroj: MMR Poznámka: Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 3. července 2006 č. 829 o přechodné podpoře hospodářsky slabých regionů do roku 2008, které nebyly zařazeny mezi regiony se soustředěnou podporou státu na léta 2007 až 2013, je přechodná podpora poskytovaná regionům vymezeným územím okresů Český Krumlov, Tachov, Rakovník a Vyškov. NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 132 D. Kartogramy Kartogram 1: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionech soudržnosti Praha a Střední Čechy k 31.12.2004 Zdroj: ČSÚ, použity údaje MPSV Kartogram 2: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Jihozápad k 31.12.2004 a) Plzeňský kraj Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 133 b) Jihočeský kraj Zdroj: ČSÚ Kartogram 3: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Severozápad k 31.12.2004 a) Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 134 b) Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ Kartogram 4: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Severovýchod k 31.12.2004 a) Liberecký kraj Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 135 b) Královéhradecký kraj Zdroj: ČSÚ c) Pardubický kraj Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 136 Kartogram 5: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Jihovýchod k 31.12.2004 a) Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ b) Kraj Vysočina Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 137 Kartogram 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Střední Morava k 31.12.2004 a) Zlínský kraj Zdroj: ČSÚ, b) Olomoucký kraj Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 138 Kartogram 7: Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Moravskoslezsko k 31.12.2004 Zdroj: ČSÚ NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 139 SEZNAM ZKRATEK AO ­ auditní orgán BAN ­ Business Angels Networks BIC ­ Business Innovation Centre, Podnikatelské inovační centrum ČR­ Česká republika ČSÚ ­ Český statistický úřad EAFRD ­ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EBN ­ European Business and Innovation Centre Network EHS ­ Evropské hospodářské společenství EFF­ Evropský fond pro rybářství EIB ­ Evropská investiční banka EIF­ Evropský investiční fond EIS ­ European Innovation Scoreboard EO ­ ekvivalentní obyvatelé ERDF ­ Evropský fond regionálního rozvoje ES ­ Evropská Společenství ESF ­ Evropský sociální fond EU ­ Evropská unie EUR ­ euro, FS­ Fond soudržnosti HDP ­ hrubý domácí produkt ICT ­ informačních a komunikačních technologií IOP ­ Integrovaný operační program IPCC ­ Intergovernmental Panel on Climate Change ISCED 97 - mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání z roku 1997, UNESCO ITS ­ inteligentní dopravní systémy IZS ­ Integrovaný záchranný systém JPD 2 ­ jednotný programový dokument Cíle 2 pro Prahu JPD 3 ­ jednotný programový dokument Cíle 3 pro Prahu Kč ­ Koruna česká MD ­ Ministerstvo dopravy MF ­ Ministerstvo financí MHD ­ městská hromadná doprava MI ­ Ministerstvo informatiky MK ­ Ministerstvo kultury MMR ­ Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV ­ Ministerstvo práce a sociálních věcí MPO ­ Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP ­ Malé a střední podnikání (podnikatelé, podniky) MŠMT ­ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV ­ Ministerstvo vnitra MZe ­ Ministerstvo zemědělství MZd ­ Ministerstvo zdravotnictví MŽP ­ Ministerstvo životního prostředí NPR­ Národní Lisabonský program 2005-2008, Národní program reforem ČR NRP ­ Národní rozvojový plán NRPS ­ Národní rámec politiky soudržnosti NSRR ­ Národní strategický referenční rámec NUTS ­ Nomenklatura územních statistických jednotek NSRR ČR 2007-2013 ­ prosinec 2006 140 NUTS II ­ v ČR regiony soudržnost NUTS III ­ v ČR kraje OP ­ operační program OP PA ­ Operační program Praha Adaptabilita OP PK ­ Operační program Praha Konkurenceschopnost OP D ­ Operační program Doprava OPI ­ Operační program Infrastruktura OP PI - Operační program Podnikání a inovace OP LZZ - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PP ­ Operační program Průmysl a podnikání OP RLZ ­ Operační program Rozvoj lidských zdrojů OP RVMZ ­ Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství OP VaVpI ­ Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VpK ­ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP TA ­ Operační program Technická pomoc OP ŽP ­ Operační program Životní prostředí PCO ­ Platební a certifikační orgán PPP ­ Public- Private Partnership PPS ­ parita kupní síly PZI ­ přímé zahraniční investice ROP ­ regionální operační program RPS ­ Rámec podpory Společenství ŘKV ­ Řídicí a koordinační výbor SEA ­ posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí SF ­ strukturální fondy SII ­ souhrnný inovační index SLBD ­ Sčítání lidu, bytů a domů SOZS ­ Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost SROP ­ Společný regionální operační program TEN-T ­ transevropské dopravní sítě TIA ­ Territorial Impact Assessment VŠPS ­ výběrové šetření pracovních sil V&V ­ výzkum a vývoj VPM ­ volná pracovní místa VTP ­ vědeckotechnologické a technologické parky