Postavení učitelů ve společnosti, odměňování ve školství Historický vývoj postavení učitelů v českých zemích n J.A. Komenský – „učitel národů“ – zabýval se reformami školství n „Jediným učitelem hodným tohoto jména je ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní zodpovědnosti.“ n Školské reformy v 18. stol. (Marie Terezie a Josef II) n Jednotřídní triviální školy v sídlech farních a filiálních kostelů – místní farář + školní dozorce (většinou bohatý sedlák), na okresní úrovni vikář nebo děkan. n Zemská školní komise – správa školního fondu, účast při zkouškách, dekrety učitelům a jmenování okresních dozorců. n Učitele stanovovala vrchnost, obec, nebo kněz a ti jim také určovali plat. Místní duchovní správce – vrchní duchovní představitel školy. n V krajských městech – hlavní školy. Ty se skládaly ze tří a později čtyř tříd. Postavení učitelů 19. století n Kromě určitých osobních vlastností, bylo zapotřebí u učitelů především dvou základních věcí – řádné vzdělání a slušné zaopatření. n Platové podmínky nijak dobré – museli si přivydělávat. n Zlepšení postavení ve 2. pol. 19. stol. – stanovení pevných platů podle počtu odučených let + nárok na penzi. n 1869 Říšský školský zákon - učitel musí dostávat pouze peněžní plat a že i nejmenší plat musí být takový, aby se učitel mohl plně věnovat svému povolání. n Stanovení platu podle poměrů obce – 4 velikostní skupiny n Gymnázijští profesoři zvýhodněni, nemožnost vybírat peníze za doplňkové služby. n Všechny učitelské platy se měli pravidelně po 5 letech zvyšovat o 10 %, ředitelé a řídící učitelé plat + funkční příplatky n 1875 – rovnost platů mužů a žen (do té doby 80 % platu mužů) n 1895 – nový systém v odměňování – ne podle velikosti obcí, ale rozděleni do tříd. n Na konci 19. století – relativně dobře placené povolání + nárok na státní penzi. Postavení učitelů za první republiky n T.G.Masaryk „Já si přeji, aby vláda naší republiky co nejvíce a s láskou mohla vydávat na školství a výchovu.“ n Platy podle tabulkového zařazení – výhodou: kvalifikace, služební stáří, přihlížení k velikosti obcí. n Do úvazku se započítávala správa kabinetů, knihovny, třídnictví, opravy písemných prací, apod. n 4 kategorie učitelů: učitelský čekatel, výpomocný učitel, vedlejší učitel, definitivní učitel. n Služební plat třísložkový: služného, činovného a výchovného. (v případě čekatelů pouze výpomocné + výchovné) n Po dovršení 60 let věku nebo 40 let činné služby vznikal právní nárok na penzi. 1948 - 1989 n 1948 – zestátnění škol. n Postavení učitelů se odráželo v příslušnosti k určité straně. n 1950 Platový řád – 4 platové třídy, 5. platová třída pro vysoké školy. Platové postupy po 5 letech. n „postup se bude realizovat jen tehdy, jestliže učitel prokáže vyšší politickou a odbornou způsobilost a dobré pracovní podmínky. n 1953 – učitelé museli o přiznání zvyšování platu žádat. n 1956 Nový systém odměňování učitelů: - 1. -5. ročník - 6. – 8. ročník Střední školy 1984 Poslední platové úpravy – Platový řád stanovil počty týdenních výukových hodin. 1974 průměrná měsíční mzda učitelů 97,8 % průměrné mzdy v tehdejším Československu. 1984 92,3 % 1989 – učitelky 84 % učitelského sboru v základním školství. 1989/90 průměrný počet žáků 20/1 učitel. , průměrný počet žáků ve třídě 26,87 žáků. Změny po roce 1989 n Změny v organizaci a obsahu vzdělávání, i v podmínkách práce učitele. n Prostor pro vznik soukromých a církevních škol. n Nárůst počtu tříd a učitelů na ZŠ v roce 1996/97 – zavedení 9. tříd do základní povinné školní docházky. n Feminizace v základním školství, stárnutí pedagogického sboru, nedostatek kvalifikovaných učitelů. Postavení učitele n Faktory postavení učitelů: - vzdělanostními předpoklady pro výkon učitelské profese - ekonomickými hledisky - morálními požadavky n Společenský statut učitelského povolání je v jednotlivých zemích závislý na tradici a významu, který je přisuzován vzdělání ve společnosti. n Typy statutu učitele: 1) veřejný zaměstnanec 2) zaměstnanec 3) státní zaměstnanec. Úroveň vzdělání učitelů n Minimální kvalifikační normou na prvním a druhém stupni ZŠ je vysokoškolské vzdělání (zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících) n Pedagogičtí pracovníci bez požadované akreditace pokud budou přijímáni do zaměstnání by měli být zařazeni do zvláštní kategorie „asistent“ nebo „čekatel“ s výrazně odlišným platem, a neprodleně zahájit studium k získání příslušné kvalifikace. n Pedagogické vzdělání se neposkytuje pouze na pedagogických fakultách, ale také na filozofických a teologických. Další vzdělávání učitelů n Právo a povinnost učitele v činné služby n 2 funkce: - standardizační - rozvojovou n 2 směry: - posgraduální vzdělávání - průběžné další vzdělávání n Upraveno zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících n „Pedagogičtí pracovními mají po dobu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci“. (p 24) n Základní akcent organizování života školy. n Významnější než samotné přípravné vzdělávání n Legislativa EU „zvyšování profesionality učitelů je podmínkou pro svobodu ve vzdělávání.“ Odměňování učitelů n Ukazatel postavení učitelů n Nejdůležitější motivační prvek (zejména v současnosti). n Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech n Nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců o veřejných službách a správě.ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDYč. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, jak vyplývá ze změn provedených nařízeními vlády č. 637/2004 Sb., č. 213/2005 Sb., č. 307/2005 Sb. a č. 537/2005 Sb Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách jsou: n základní vzdělání (základy vzdělání) n základní vzdělání (základy vzdělání) n střední vzdělání n střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem n střední vzdělání s výučním listem n střední vzdělání s maturitní zkouškou n střední vzdělání s maturitní zkouškou n střední vzdělání s maturitní zkouškou n vyšší odborné vzdělání n vysokoškolské vzdělání - bakalářský studijní program n vysokoškolské vzdělání - magisterský studijní program n vysokoškolské vzdělání - magisterský studijní program n vysokoškolské vzdělání - magisterský studijní program n vysokoškolské vzdělání - magisterský studijní program n vysokoškolské vzdělání - magisterský studijní program n vysokoškolské vzdělání - magisterský studijní program nebo Nárokové složky platu 1) Platový tarif (zařazení do platové třídy a platového stupně) - Platová třída – podle kvalifikace (16) - Platový stupeň – počet let praxe (12) 2) Příplatek za vedení - ředitel školy (3.000 –7.000) - Zástupce ředitele (2.000 – 5.500) - Zástupce (ve vymezeném rozsahu) (1.000 – 4.000) 3) Zvláštní příplatky - ve speciálních školách - Funkce třídního učitele - Funkce třídního učitele na speciální ZŠ 4) Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah 5) Příplatek za specializované činnosti Nenárokové složky platu: 1. Osobní příplatek - za velmi dobré výsledky (50 % platového tarifu) - všeobecně uznávaný odborník (100 % platového tarifu) 2. Mimořádné odměny - za výborně odvedenou práci (jednorázově) Nárokové složky 89 %, 11 % nenárokové složky Stárnutí učitelských sborů n Nepříznivá věková struktura n Stále více mladých pedagogů opouští svůj obor n Nedostatečná obnova učitelského sboru n Na 2. Stupni ZŠ a SŠ 1/3 učitelů starších 50 let. n Předpoklad – věk učitelů odráží délku učitelovy praxe n 2 přístupy: - zkušenější (starší) učitelé vnášejí do vzdělávacího procesu vyšší kvalitu práce, jsou pro celkovou efektivnost vzdělávacího systému přínosem - Efekt vyhasínání – profesní konzervatismus a neochota ke změnám. Problém i v jiných evropských zemích. (Německo, Itálie, Švédsko) Nedostatečná kvalifikovanost pedagogů n Absolventi pedagogických fakult do škol často nenastupují n 73,6 % absolventů PF MU n Mladý učitel zhruba 12.870,- Kč n Max. plat až po 32 letech praxe. n 20 % kvalifikovaných učitelů nepracuje ve školství. n 15 % nekvalifikovaných pedagogů na ZŠ v ČR za rok 2004 n Nad 10 % Belgie, Finsko, Slovenská republika, Švédsko. n Kariérní řád - zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. (učitelé musí do pěti let od platnosti začít studovat vysokou školu, konkrétně pedagogický nebo psychologický obor. Počet žáků n Výhody poklesu počtu žáků: - snížení počtu žáků na jednu třídu - snížení počtu žáků na učitele - kvalitnější výuka - individuální přístup k žákům Nevýhody poklesu počtu žáků: - zvyšování ekonomické náročnosti financování ZŚ - uzavírání, slučování ZŠ - propouštění učitelů - orientace SŠ na jiné cílové segmenty Feminizace ve školství n Kromě vysokých a středních odborných učilišť ve školství převládají ženy n Čím vyšší typ školy, tím větší podíl mužů mezi učiteli (ženy mezi vysokoškolskými pedagogy 36,3 %) n U řídících pozic ve školství podíl žen klesá. n Mezi zástupci ředitelů ZŠ 71,6 % n Mezi řediteli ZŠ 55,5 % n Zástupci ředitelů SŠ 46,6 % n Řediteli SŠ 23,0 % n Rektorky 18,8 % Agresivita žáků Profil a postavení akademických pracovníků n Nepříznivá věková struktura (průměrný věk 57 let) n 2/5 akademických pracovníků jsou ve věku do 40 let n Nad 50 let 37 % n Zvlášť nepříznivá ve skupině (docenti, profesoři) n Nejvíce mladých pracovníků je na technických a přírodovědných oborech n Nejméně na pedagogických oborech n 70 % mužů, 30 % žen Výkonnost akademického pracovníka n Počet autorství vědeckých knih n Počet editovaných vědeckých knih n Počet vědeckých článků v časopisech a sbornících n Počet výzkumných zpráv n Počet odborných článků v novinách a časopisech Příjmy akademických pracovníků n Nejnižší průměrný příjem v akademické obci činí cca 16.000,- (ženy asistentky do 30 let, muži cca 20.000,-) n 1/5 akademických pracovníků. Subjektivní preference příjmů a sklony k fluktuaci n Mzdové ohodnocení nekoresponduje s požadavky na kvalifikaci n Pocit velké nespravedlnosti (nespokojenosti) – 2/5 n Spravedlivé 1/5 n Nezávislé na zařazení a věku n Rovněž u nejvyšší příjmové skupiny (43 tisíc Kč) n O odchodu z VŠ uvažuje 37 % akademických pracovníků – hl. důvod nízký plat