Regionální školství ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0 pre-primární vzdělávání ISCED 1 primární vzdělávání ISCED 2 nižší sekundární vzdělávání ISCED 3 vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4 postsekundární vzdělávání nikoli terciární ISCED 5 první stupeň terciárního vzdělávání ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání Legislativa n ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) n VYHLÁŠKA č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách n NAŘĺZENĺ VLÁDY č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami n VYHLÁŠKA č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři n VYHLÁŠKA č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy n VYHLÁŠKA č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku n VYHLÁŠKA č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vzor služebního průkazu školního inspektora n VYHLÁŠKA č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách n VYHLÁŠKA č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem n VYHLÁŠKA č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky n VYHLÁŠKA č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích Legislativa (II) n VYHLÁŠKA č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů n VYHLÁŠKA č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech) n VYHLÁŠKA č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních n VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných n VYHLÁŠKA č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 107/2005 Sb., o školním stravování n VYHLÁŠKA č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních n VYHLÁŠKA č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání n VYHLÁŠKA č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení) n VYHLÁŠKA č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče n VYHLÁŠKA č. 492/2005 Sb., o krajských normativech n VYHLÁŠKA č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona n VYHLÁŠKA č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích n ZÁKON č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací sokromým školám, předškolním a školským zařízením Vzdělávací systém v ČR n Vzdělávací systém v České republice vychází z dlouhé tradice počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. n Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání - od předškolního, přes základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní. Vzdělávací soustavu tvoří n školy n mateřská škola, základní škola n střední škola (gymnázium, SOŠ, SOU) n konzervatoř, základní umělecká škola n jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky n školská zařízení n školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických prac. n školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání n zařízení školního stravování n školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení n školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Školy, které poskytují společensky uznaný stupeň vzdělání - základní školy (ZŠ) - střední školy (SŠ) - konzervatoře - speciální školy - vyšší odborné školy (VOŠ) - vysoké školy (VŠ) Druhy škol, které neposkytují stupeň vzdělání n mateřské školy (MŠ) n střední a vyšší odborné školy, poskytující "odborné pomaturitní studium" n základní umělecké školy (ZUŠ) n jazykové školy n instituce dalšího vzdělávání Struktura vzdělávacího systému (regionální školství) n Předškolní vzdělávání - jesle, mateřské školy n Základní vzdělávání - základní školy, gymnázia, konzervatoře, speciální školy, zvláštní pomocné školy n Střední vzdělávání - gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště n Vyšší odborné školy Předškolní vzdělávání n vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání n ISCED 0- předprimární výchova n je institucionálně zajišťováno mateřskými školami, popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol n se zpravidla organizuje pro děti ve věku od 3 do 6 (7) let. n MŠ se dělí na třídy, je možné vytvářet homogenní, věkově heterogenní třídy třídy integrované n MŠ s jednou třídou má nejméně 15 dětí, MŠ se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě n Neposkytuje stupeň vzdělání Cíle předškolního vzdělávání n Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání Základní školy n Vzdělávací programy: n základní škola, n obecná škola (Obecná škola přinesla do klasického stylu jisté novum, zejména zdůrazněním společenskovědní oblasti a také větší volnost. Výrazně odlišuje 1. a 2. stupeň. ) n národní škola (Obsahuje prvky, jejichž nezbytnost ve vzdělávání potvrdil vývoj, jako je např. multikulturalita, environmentální výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu) Základní školy n Typy základních škol: - základní školy - Gymnázia - Konzervatoře - speciální školy - zvláštní školy - pomocné školy Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: n umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení n podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů n vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci n rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých n připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné n osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti Cíle (2) n vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání n životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě n učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za něodpovědný n vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi n pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Vývoj počtu ZŠ podle zřizovatele Střední školy n Všeobecné nebo odborné vzdělání Typy středních škol: n Gymnázia n Střední odborné školy (čtyřleté,ale i dvou nebo tříleté) - konzervatoř (šestileté nebo osmileté studium zakončené absolutoriem) - Nástavbové studium n Střední odborná učiliště (dvou až tříletá, ale i čtyřletá) - nástavbové studium (dvou leté – maturitní zkouška) Vývoj středoškolského vzdělávání n Významným a silným sektorem naší vzdělávací soustavy (tradice středního odborného školství) n Do roku 1990 nabídka regulována (60 % na učilištích, 40 % na gymnáziích) n Zrušení monopolu státu (církevní a soukromé školy, normativní financování) n Největší změny – učňovské vzdělávání (do 90 let za něj neodpovídal stát, ale podniky, rozvoj postsekundárního neterciárního vzdělávání - nástavba) Vyšší odborné školy n Poskytují nevysokoškolské terciální vzdělávání n Vysoká profesní specializace absolventů a dobré uplatnění na trhu práce n VOŠ realizují veřejné, soukromé a církevní instituce. n 3/3,5 leté studium n Studium na všech typech VOŠ je placené n Ukončení absolutoriem, vyšší odborné vzdělání (DiS.) Formy výuky - denní formou vzdělávání je výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku, - večerní formou vzdělávání se rozumí výuka organizovaná v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku, - dálkovou formu vzdělávání charakterizuje samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce, - distanční forma vzdělávání představuje samostatné studium uskutečňované prostřednictvím informačních technologií. Stejně jako u předchozí dálkové formy může být i distanční studium popřípadě spojeno s individuálními konzultacemi s lektorem. - kombinovanou formou vzdělávání se míní střídání denní a jiné formy vzdělávání. Studium tedy probíhá jak denně, tak dálkově či distančně. Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu Finanční prostředky: - škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, pojistné, příděly do fondů..) - Škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi (s výjimkou pořízení dlouhodobého majetku vyjma učební pomůcky - Škol a školských zařízení zřizovanými obcemi s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, odstupné, pojistné, apod.) - Škol zřizovaných kraji (s výjimkou jazykových škol (platy, náhrady platů, mzdy, …. Způsob poskytování fin. prostředků n Podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých formách a oborech. n Nad rozsah hradí PO, které vykonávají činnost škol z dalších fin. prostředků zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popř. jiných osob Náklady na vzdělávání Přímé náklady na vzdělávání: - prostředky na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost - Odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - Odstupné - Výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a SPZ a VZP - Příděly do fondu kulturních a soc. potřeb - Prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů ZP - Výdaje na učební pomůcky, učebnice - Výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání Ostatní neinvestiční výdaje n Výdaje na povinné pojištění zaměstnanců n Výdaje na školení zaměstnanců n Ostatní výdaje (ochranné pracovní oděvy, cestovné, stravování) n Výdaje instruktorů na lyžařský výcvik Normativy n Vývoj od roku 94 n Republikový normativ stanoví ministerstvo (výše výdajů na vzdělávání jednoho žáka/studenta v oblasti předškolního, základního, středního a VOŠ – zveřejňováno ve Věstníku n Krajské normativy - KÚ Krajské normativy n Jednotka výkonu n Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů - průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) - průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) - Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) - Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) - Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu na 1PP Se stanoví z: - průměrného počtu dětí/studentů (Ž) - Průměrného počtu vyučovacích hodin (H) - Průměrného počtu hodin přímé výuky (přímé speciálně pedagogicko-psychologické (VP) NP = Ž * VP/H Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu n Na každou jednotku 1 krajský normativ (základní částka´+ příplatek) n U VOŠ – normativy zvlášť pro jednotlivé obory n U šestiletého a osmiletého gymnázia – zvlášť pro nižší a vyšší stupeň Krajský normativ ONIV (v Kč na žáka) Republikový normativ n Republikové normativy (dále RN) podle § 161 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii. Stejně jako v roce 2006 vymezit pět základních kategorií podle poskytovaného vzdělávání: n a) dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3-5 let), n b) žák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie 6-14 let), n c)žák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou žáka plnícího povinnou školní docházku; bez žáků v denní formě nástavbového studia (tzn. kategorie 15-18 let), n d) student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn.kategorie 9-21 let), n e) dítě, žák, student umístěný v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládež (tzn. kategorie 3-18 let v KZÚV). Zaměstnanci a mzdové prostředky n Průměrný příjem učitelů za 1. Čtvrt. 2007 (o 5,7 % oproti 2006) na n 22 374 Kč n Gymnázia – 24 509,- n Školy pro žáky se spec. Potřebami 23 481 Kč n VOŠ 24 665 Kč Počet pracovníků ve školství Geografická dostupnost škol n Před rokem 89 – školy rozmístěny rovnoměrně, na základě požadavků centrálního plánování n Po roce 89 – prudký zásah tržního mechanismu (rychle se měnící poptávka), posilování středoškolských oborů s maturitou a ekonomicky zaměřených, vznikalo mnoho škol i za situace demografického poklesu. n 1995 – novela zákona o státní správě a samosprávě, zřizovatel MŠMT, spádové oblasti pro ZŠ n 1997 – optimalizace škol, motivy: ekonomické, pedagogické, strategické. Nyní s ní pokračují a rozhodující úlohu hrají kraje (po roce 2001) Systém vzdělávacích programů n MŠMT zpracovává Národní program vzdělávání, který Vláda předkládá Posl. sněmovně a Senátu ke schválení n pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů n kurikulum: n vzdělávací program, projekt, plán n průběh studia a jeho obsah n obsah veškerých zkušeností, které žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení Hlavní princip reformy VS ve školství- demokratizace- zabezpečována hlavně: Fáze reformy n Přechod „státních“ škol a školských zřízení do krajské působnosti n Zánik školských úřadů n Nový model financování regionálního školství (finanční zabezpečení škol a školských zařízení přešlo do kompetence krajských a okresních úřadů – dříve školské úřady) Změna výkonu státní správy a samosprávy Reforma veřejné správy se přímo nedotýká obsahu vzdělání a výchovy, ale zásadním způsobem mění výkon státní správy a samosprávy ve školství, majetkoprávní vztahy a způsob financování. Základní zásady vzdělávacího systému – školský zákon n zásady a cíle vzdělávání n dvouúrovňový systém vzdělávacích programů, jimiž se má cílů dosahovat¨ n výchovně vzdělávací soustavu, která je má realizovat. n upravuje režim dlouhodobých záměrů a výročních zpráv n prosazuje a kontroluje strategii vývoje vzdělávací soustavy na národní i regionální úrovni n stanovuje délku povinné školní docházky n pro jednotlivé vzdělávací úrovně stanovuje podmínky pro vstup, organizaci vzdělávání a ukončování vzdělávání n nově definuje osoby se zvláštními vzdělávacími potřebami a dává přednost jejich integraci do běžných tříd n upravuje správní problematiku – právní postavení škol, jejich registraci, financování, postavení a kompetence ředitele a kompetence jednotlivých správních úrovní (tj. obcí, krajů a MŠMT, popř. dalších ministerstev Související zákony n Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů - upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém. n Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (č. 306/1999 Sb.) n Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních (č. 109/2002 Sb.) upravuje výchovu dětí a mladistvých bez patřičného rodinného zázemí nebo s poruchami chování. n Zákon o vysokých školách (č. 111/1998 Sb., několikrát novelizovaný) umožnil rozvoj neuniverzitního a soukromého sektoru v oblasti vysokého školství. Změnil právní postavení vysokých škol, které už (s výjimkou vysokých škol vojenské a policejní) nejsou institucemi státními, ale veřejnoprávními a disponují vlastním majetkem. Státní správu ve školství zabezpečuje: • ředitel školy (předškolního nebo školního zařízení) • obce s rozšířenou působností • krajské úřady • Česká školní inspekce • MŠMT • jiné ústřední orgány státní správy Ředitel n zabezpečuje přímé řízení školy n jmenuje a odvolává svého zástupce Zodpovídá za: n plnění učebních plánů a osnov n odbornou a pedagogickou úroveň výchovně-vzdělávací práce školy n efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků n vytváření podmínek pro činnost rady školy, pro výkon školské inspekce n kontroluje práci pedagogických a ostatních pracovníků školy a studijní výsledky žáků Obce s rozšířenou působností n zpracovávají návrh rozpočtu n zpracovávají a předkládají rozbor hospodaření pro zúčtování prostředků SR poskytovaných KÚ n zabezpečuje podklady pro sumarizaci účetní závěrky a účetních a finančních výkazů n shromažďují a zpracovávají data z dokumentací a evidencí Vedoucí útvaru OÚ, který je odpovědný za výkon státní správy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy je jmenován a odvoláván obcí se souhlasem KÚ Krajský úřad v přenesené působnosti n zpracovává a každé 2 roky upřesňuje a zveřejňuje dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v kraji n zpracovává a každoročně zveřejňuje výroční zprávu o stavu koncepce a rozvoje sítě škol a o stavu a rozvoji výchovně-vzdělávací soustavy v kraji n přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce n rozhoduje o osvobození žáka od povinné školní docházky n rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí ředitele školy n povoluje udělení výjimky při přijímání žáků ke studiu na SŠ n uděluje souhlas s jmenováním a odvoláním ředitele obecné školy MŠMT ČR n určuje centrální vzdělávací politiku a celkovou strategii, a to tím, že zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, který předkládá vládě. Předkládá výroční zprávu. n Určuje obsah vzdělání. Formuluje Národní program vzdělávání. Předkládá jej k projednání vládě a ta jej předkládá ke schválení oběma komorám parlamentu. n Vydává Rámcové vzdělávací programy, které jsou závazným základem pro tvorbu školních vzdělávacích programů. RVP vydává pro každou úroveň, pro jednotlivé obory na těchto úrovních a pro jazykové a základní umělecké vzdělávání. Česká školní inspekce n kontrolní činnost n organizační složka státu přímo řízená MŠMT ČR n vydává výroční zprávy o výsledcích kontrol, v závěru jsou doporučení, která mají usnadnit činnost škol a pomáhat lépe naplňovat jejich poslání. n V čele ČŠI je ústřední školní inspektor, který navrhuje ministerstvu jmenování a odvolávání školních inspektorů. Výkon samosprávy ve školství n Obec n Kraj n Rada školy Školská samospráva- obec n zřizuje školy jako příspěvkové organizace s právní subjektivitou n rozhoduje o: n přijetí dětí do školy, pokud je jich více než počet, který je možné přijmout n odvolání proti rozhodnutí ředitele ve správních věcech n přijetí opatření na základe výsledků ČŠI n školám zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem (na tyto položky jim může přispívat) Obec dále n ze SR obdrží příspěvek na úhradu neinvest. výdajů na žáka n se souhlasem kraje na základě výsledků výběrového řízení jmenuje a odvolává ředitele školy n s ředitelem školy, kterou zřídila projednává: n koncepci rozvoje n rozpočet n personální a sociální podmínky pracovníků n požadavky obce na zkvalitnění péče poskytované školou n zprávy o výsledcích vzdělávací činnosti n zpravidla zřizuje komisi pro výchovu a vzdělávání Kraj v samostatné působnosti n zřizuje: n SŠ, SOU, VOŠ, konzervatoře n speciální ZŠ, SŠ a předškolní zařízení n jazykové školy, ZUŠ n předškolní zařízení a školy s jiným vyučovacím jazykem než českým n pomocné školy, dětské domovy, střediska služeb školám atd. Krajský úřad dále n zabezpečuje školám investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem (na tyto položky jim může přispívat) n se souhlasem ministra na základě výběrového řízení jmenuje a odvolává ředitele škol, které zřizuje n přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce Rada školy n orgán školy, má 6 – 15 členů, kteří jsou volení na dva roky Náplň činnosti: n schvaluje výroční zprávu školy, návrh rozpočtu , zprávu o hospodaření n vyjadřuje se k studijním a učebním odborům, ke koncepčním záměrům rozvoje školy, ke jmenovaní a odvolání ředitele n může požádat ČŠI o inspekci a školský odbor KÚ o kontrolu hospodaření školy Školský zákon - kritika n Ředitelé často nevědí, jak se mají dle tohoto zákona chovat a řídit n Žádná školská reforma nebude, nezmění-li se přístup státu k financování vzdělání. n Žádná reforma nebude, nezmění-li se někteří učitelé n Slučování a rušení malých vesnických škol Reforma ve školství v ČR n 1999 – tzv. zelená kniha (analýza „České vzdělání a Evropa“) n 2001 – tzv. bílá kniha (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice) – definice 6 základních cílů vzdělávání – podklad k realizaci školské reformy n 2004 – školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.) Reforma školství v ČR n Klíčové kompetence – schopnosti a dovednosti uplatnitelné v praktickém životě n Integrace předmětů – propojování obsahu předmětu (tzv. vzdělávací oblasti). n Školní vzdělávací programy – „uvolňování rukou“ školám při plánování toho, co a jakým způsobem budou učit - RVP Reforma školství v EU Zásady rozvoje školství - zásada rovného přístupu ke vzdělání - Zvyšování průchodnosti systému a odstraňování slepých uliček - Snaha o zvyšování kvality vzdělávání - Podpora účasti stále širších vrstev populace na vyšších úrovních vzdělávání - Budování možnosti celoživotního učení - Sepětí s potřebami společnosti a trhu práce Vzdělávací oblasti - EU n Komunikace v mateřském jazyce n Komunikace v cizím jazyce n Informační a komunikační technologie n Matematické, přírodovědné a technické obory n Podnikatelství n Mezilidské a občanské kompetence n Umění učit se n Obecný kulturní přehled