Individuální a sociální zkušenost nezaměstnaných Proč je nezaměstnanost tíživým existenciálním zážitkem? ► Centrální role práce a zaměstnání v naší kultuře ► Účast na konzumu ► Účast na „statusu“ Freud (1963) „práce je pouto, které nás váže k realitě. Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se ocitáme v nebezpečí, že nás ovládnou fantazie a emoce“. Robertson (1987) „ i když bezprostředním efektem nezaměstnanosti je pokles příjmů, je pro nezaměstnaného nejbolestivější ztráta vlastní ceny v očích okolí“. (sociální smrt) Práce – centrální instituce ► Cíle ► Status ► Sociální kontakty ► Strukturu našeho života, času Vzdělání – příprava na zaměstnání Volný čas – regenerace pro další práci v zaměstnání Dlouhodobá nezaměstnanost u jedinců ► Láme pracovní etiku a demotivuje člověka hledat dále své místo na trhu práce (definitivní vyloučení z pracovního trhu) ► Devastuje lidský kapitál nezaměstnaného ► Stigmatizuje nezaměstnané a budí vůči nim nedůvěru potenciálních zaměstnavatelů ► Představuje krizi identity člověka ve světě, který je organizován na principu placené práce, z níž se odvozuje i jeho postavení a význam. Důsledky nezaměstnanosti ► Životní úroveň ► Absolutní deprivace (existenční ohrožení) a relativní deprivace (psychické strádání způsobené vyloučením z konzumu) Podpora v nezaměstnanosti ► Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: a) vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období (§ 41) zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti^21) (dále jen "předchozí zaměstnání"), b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Doba vyplácení podpory ► Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání a) do 50 let věku 6 měsíců, b) od 50 do 55 let věku 9 měsíců, c) nad 55 let věku 12 měsíců. Výše podpory - Na základě průměrného měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání. - 50 % příjmu po dobu prvních 3 měsíců - 45 % příjmu po zbývající dobu - 60 % příjmu po dobu rekvalifikace - první tři měsíce O,12 násobku průměrné mzdy v NH (2.357,-) a O,11 pro zbývající období (2.160,-), pokud nelze příjem zjistit, O,14 podpora při rekvalifikaci - OSVČ na základě vyměřovacího základu důchodového pojištění a příspěvku na SPZ - Nejvýše do částky O,58 násobku průměrné mzdy v NH za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém byla podána žádost (11.389,-) (v případě rekvalifikace O,65) Podpora – Velká Británie ► Nárok na podporu má ten, který nejméně po dobu 39 týdnů odváděl sociální pojištění ► Výše podpory: - občané starší 25 let - týdně 82 EUR – 2.270,- Kč (9.080,- Kč) - 18 – 24 let - týdně 65 EUR – 1.800,- Kč (7.200,- Kč) - Mládež ve věku 16-17 let 50 EUR – 1.385,- Kč (5.540,- Kč) - Nárok na podporu – 182 dnů. Podpora - Polsko ► Nárok na podporu má každý občan, který během posledních 18 měsíců řádně odváděl sociální pojištění po dobu 1 roku. ► Výše podpory: - 80 % (1-5 let pojištění) - 100 % (5- 20 let pojištění) - 120 % (20 a více let pojištění) Vyměřovací základ 105 EUR Délka podpory – závislá dle regionu (6 – 18 měsíců) Podpora - Nizozemí ► Nárok na podporu má ten, kdo během posledních 39 týdnů minimálně po dobu 26 týdnů řádně odváděl sociální pojištění. ► Výše podpory 70 % minimální mzdy ► Délka nároku: ► 6 měsíců – 5 let (závislá na délce odvádění pojištění) Absolventi škol mají nárok na podporu 6 měsíců. Podpora - Francie ► Nárok má ten, který během posledních 22 měsíců odváděl sociální pojištění nejméně po dobu 6 měsíců. ► Výše podpory: Z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců (57 % nebo 40,4 % + 10,15 eur denně) Délka podpory: 7 – 42 měsíců (závisí na věku a počtu let pojištění) Podpora - Německo ► Nárok má občan, který během posledních tří let minimálně po dobu jednoho roku řádně odváděl sociální pojištění ► Výše podpory: ► 67 % (bezdětní 60 %) ► Maximální vyměřovací základ činí 5 150 EUR a 4 350 EUR v bývalém NDR ► Délka pojištění ► 6 – 32 měsíců (starší jsou zvýhodněni) Průměrná hrubá měsíční mzda Životní minimum Minimální mzda Vnímání času ► Změna vnímání času - Považováno za jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti. Důsledky nezaměstnanosti ► Sociální izolace ► Ztráta statusu (ztráta zaměstnání jako viditelný důkaz osobního selhání) ► Zátěž rodinných vztahů ► Zhoršení zdravotního stavu ► Reprodukční chování Vliv na rodinu ► Finanční potíže, ale také: ► Strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí ► Změn v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti ► Změn postavení nezaměstnaného jedince v rodinném systému, ztrátou jeho statusu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvků příjmům rodiny ► Změn v rozdělení domácí práce Ztráta zájmu o život ve společnosti - Underclass (třída deklasovaných) - Nebezpečí dědičnosti Životní strategie nezaměstnaných ► Aktivní - snaží se neustále vyhledávat nové informace ve všech dostupných zdrojích, stresová situace ztráty práce u tohoto typu mobilizuje psychickou energii. ► Pasivní - novým informacím se vyhýbá, vyčkává na řešení samo od sebe, pokouší se na situaci nemyslet, nepřipouštět si ji, čímž se snaží eliminovat stresové podněty na nejnižší možnou míru. Strategie nezaměstnaných ► délka nezaměstnanosti ► „normální stav“ ► Fáze adaptace: - Šok - Fáze úzkosti a deprese, ztráty duševní rovnováhy - Fatalistická – adaptace na nový způsob života 1. Šok 2. Úzkost, deprese, pesimismus, ztráta duševní rovnováhy 3. Fatalistická – adaptace na „nový život“ Individuální prožívání ztráty zaměstnání ► Osobní dispozice ► Věk ► Pohlaví ► Typ kvalifikace ► Rodinné zázemí Typy životních strategií nezaměstnaných: ► Strategie spojené s hledáním nového zaměstnání ► Strategie související s přežitím v nových podmínkách ► Strategie překonávání stigmatu spojeného s nezaměstnaností Strategie související s přežitím v nových podmínkách ► Omezení spotřeby ► Postupné zřeknutí se původního rozsahu potřeb ► Hledání alternativních způsobů uspokojování potřeb ► Rezignace a apatie Strategie překonávání stigmatu spojeného s nezaměstnaností ► Vytěsnění nepříznivé situace z vědomí. ► Únik do sociálního prostoru, kde nezaměstnanost není stigmatizující. ► Zatajování situace nezaměstnanosti ► Plnění obecných očekávání spojených s rolí nezaměstnaného. ► Chápání své situace jako situace způsobené vnějšími okolnostmi ► Rozvíjení aktivit volného času. ► Účast na aktivitách zaměřených do budoucna ► Únik do pozice se společensky hodnotnějším statusem Skupiny nezaměstnaných – kultury nezaměstnaných Rovnostářská kultura - tradiční postoj k práci (pocit odpovědnosti) - hledají práci (i za méně výhodných podmínek) - obtížně akceptují závislost na sociálním státu - do této kultury náleží konformisté a ritualisté. Konformisté ► Snaží se společensky akceptovatelnými prostředky získat zaměstnání a prostřednictvím něho vyšší úroveň spotřeby, na niž aspirují. ► Jsou to klienti pracovních úřadů, návštěvníci rekvalifikačních kurzů, osoby nezneužívající sociálních podpor. Ritualisté ► Jsou modifikací konformistů v situaci, která neskýtá reálnou šanci na úspěch. ► Lidé se vzdávají naděje na vyšší úroveň ► Ale dodržují rituály spojené s hledáním práce (zejména docházení na úřad práce). ► Stejně jako konformisté nezneužívají systém sociálních podpor. Fatalistická kultura ► Cítí se odevzdání svému osudu (který je výsledkem vnějších sil. ► Izolují se a uzavírají ► Zcela závislí na systému sociálních podpor (popř. charitativních organizací) ► Vnímají to jako něco samozřejmého, přirozeného ► Vyznačují se rezignací (situace, ze které není úniku, jedině únik z reality) Individualistická kultura ► Konkurují hlavnímu proudu ► ale snaží se využívat jejich norem ► Práci vnímají pouze jako cestu k dosažení určité úrovně spotřeby ► Pohybují se v sociálních sítích ► Důraz je kladen na svobodu a volný čas ► Nejsou vystaveni sociálnímu tlaku vyvíjenému na nezaměstnané ► Patří sem nezaměstnaní, kteří jsou označováni jako podnikaví a kalkulující.. Podnikaví a kalkulující Podnikaví ► Stále aspirují na vyšší úroveň spotřeby, usilují o hledání ► regulérního zaměstnání, ale příjmy si zajišťují i mimo oficiální ► trh práce. Kalkulující ► Svoji úroveň spotřeby si snaží udržet kalkulací se systémem různých sociálních podpor a jiných alternativních příjmů,jejichž zdrojem je stát. ► Tyto osoby o získání zaměstnání neusilují nebo je odkládají. Vavrečková (1998) uvádí, že existuje skupina osob a domácností, jejichž převažujícím příjmem jsou dlouhodobé sociální dávky. Tyto rodiny mají již propracovanou,někdy i po léta uplatňovanou strategii vedoucí k maximalizaci příjmů bez výkonu legální pracovní činnosti. Autonomní ► velkým odklonem od hlavního proudu společnosti ► svébytnou filozofií života, v níž je vysoce ceněna nezávislost a nekonzumní způsob života. ► Zaměstnání nehledají ► svoje potřeby přizpůsobují svým finančním ► možnostem. ► Příležitostně přijímají jednorázové práce. ► K této kultuře patří bezdomovci, bohéma, nekonformní osoby žijící v komunitách, lidé věnující se dobrovolné práci, studiu Potíže bývalých nezaměstných na novém pracovišti ► Přetrvávání zdravotních potíží – únava, deprese, potíže spánku ► Zvýšená podezíravost a nedůvěra (obava z opětovné ztráty zaměstnání ► Přetrvání pocitu osobního neúspěchu, pochybnosti o vlastních schopnostech. ► Snaha navenek „zapadnout“; upřednostňování hodnot přežití a bezpečí před vlastními zájmy, úspěchy a postavením. Jedinec proti dlouhodobé nezaměstnanosti ► Mohou tomu zabránit? Mohou výrazně snížit riziko dlouhodobé nezaměstnanosti? Odpověď zní „ANO“. Charakteristiky objevující se u dlouhodobě nezaměstnaných ► Nedostatečná pracovní sebereflexe ► Snížený pocit odpovědnosti ► Neprožitá zkušenost změny zaměstnání či ztráty ► práce ► Nedostatečné právní vědomí ► Odborná nekompetentnost pracovníků úřadů práce ► Nedostatečné využívání zdrojů informací Strategie boje s dlouhodobou nezaměstnaností ► Rozvoj profesní sebereflexe ► Osvojení sociálních dovedností ► Osvojení práce na počítači ► Orientace na celoživotní pracovní kariéru ► Zvýšení informovanosti ► Poskytnutí podpůrného prostředí ► Plánování pravidelných denních aktivit ► Péče o zdraví a fyzickou kondici ► Promyšlení úsporné životní strategie ► Snaha najít si na přechodnou dobu práci ► Sledování dění kolem sebe