Migrace pracovníků Migrační politika ► EU Dvě oblasti: - volný pohyb obyvatel a pracovních sil mezi členskými státy EU - Imigrační pohyb obyvatel a pracovních sil z tzv. „třetích zemí“, které nejsou členskými státy EU Volný pohyb pracovníků je charakterizován ► ucházet se o nabídku pracovních míst (právo neomezeného přístupu na trh práce v jakémkoliv členském státě a možnost využití jeho služeb při zprostředkování zaměstnání), ► pohybovat se volně na zvoleném území členského státu (právo přeshraničního pohybu v rámci EU), ► pobývat v členském státě při výkonu zaměstnání (právo bezprostředního pobytu), ► využívat možnosti zůstat na území členského státu i po skončení zaměstnání“ přechodného období Související legislativa ► Zák. č. 326/1999 Sb.o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů ► Zák. č. 325/1999 Sb.o azylu ► Zák. č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ► Zák. č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ► Zák. č. 65/1965 Sb. Zákoník práce ► Zák. č. 513/1991 Sb.Obchodní zákoník ► Sdělení č. 227/1993 o Smlouvě mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů Zákon o zaměstnanosti ► Povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. („Zaměstnavatelé mohou na základě povolení příslušného úřadu práce získávat zaměstnance ze zahraničí na volná pracovní místa (§ 35), na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Za zaměstnance ze zahraničí (dále jen "cizinec") se pro účely zaměstnávání podle tohoto zákona považuje fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem). ► Informační povinnost zaměstnavatele povinnost informovat příslušný ÚP, zaměstnává-li pracovníka z EU nebo cizince, který nemusí mít povolení) ► Nejméně 30 dnů nejdéle 1 rok ► Povolení musí mít i v případě pendlerství, sezónní zaměstnanec – nejdéle 6 měsíců ► ÚP vede evidenci zaměstnanců EU a cizinců, kteří získali povolení a cizinců, kteří nemusí mít povolení. Výdělečná činnost cizinců ► Výdělečné činosti cizinců se věnují mj. tyto právní předpisy: ► zákon č. 435/2005 Sb.o zaměstnanosti upravuje v § 85 až 102 právo cizinců být v ČR zaměstnán ► zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání upravuje živnostenské podnikání cizinců, např. v § 5, §§ 45 - 47, § 69a a § 70. ► Obchodní zákoník ( zákon č. 513/1991 Sb.)upravuje podníkání cizinců v §§ 21 - 26. Sociální práva cizinců ► zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ( § 2, 3 a 7 odst. 1 písm. o) a p) zákona), zákon omezuje veřejné zdravotní pojištění jen na cizince s trvalým pobytem a na cizince, kteří jsou zaměstnáni; občané EU, kteří přesídlili do ČR za výdělečnou činnosti ( např. za podnikáním) mají nárok na veřejné zdravotní pojištění z titulu volného pohybu po Evropské unii - nařízení č. 1612/1971 ► zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ( § 3), zákon přiznává dávky všem cizincům s trvalým pobytem, cizincům bez trvalého pobytu ovšem až po jednom roce pobytu. Absurdní ale zřejmě záměrný důsledek institutu společně posuzovaných osob vede k tomu, že nastěhuje-li se cizinec nově příchozí do domácnosti ( např. nový druh matky), přijde o dávky celá rodina a to i tehdy, jde-li o občany ► školský zákon č. 561/2004 Sb. ( § 20), všichni cizinci mají stejný přístup ke vzdělání jako čeští občané, pokud jde ovšem o školské služby ( školní jídelny, základní umělecké školy, školní družiny) nebo o předškolní vzdělávání mají stejná práva s občany jen občané EU, ostatní cizinci a to i cizinci s trvalým pobytem musí např. platit za školské služby mnohem více než děti českých občanů. Typy migrace ► Migrace nabídková (angažovanost cílového státu, získávání odborníků, odliv mozků) ► Migrace poptávková (vlastní rozhodnutí migranta) ► Migrace pobytová ► Migrace dojížďková (pendlerství) Migrační potenciál „Migrační potenciál je pravděpodobnou poptávkou pracovních sil po pracovních příležitostech v zahraničí“ „Migrační potenciál vyjadřuje postoje obyvatelstva k migraci za prací do zahraničí“ Migrační potenciál po vstupu ČR do EU (výsledky terénního šetření) ► obyvatelstvo ČR se nadále vyznačuje silnou vazbou k domovu a preferencí života a práce v Česku - to představuje důležitý faktor brzdící migrační tendence, ► přetrvává výrazný rozdíl mezi deklarovaným (nezávazným) zájmem o práci v zahraničí a reálným usilováním o získání práce v zahraničí, ► mezi potenciálními migranty bude nadále výrazně převládat migrace dočasná (přechodná) před migrací trvalou, ► teritoriálně bude zahraniční pracovní migrace vykazovat poměrně široký rozptyl v zájmech o cílové země - s výraznou převahou Německa a zvýšenou orientací na Velkou Britanii a Irsko, ► potenciál zahraniční pracovní migrace bude i nadále výrazně koncentrován v mladších ročnících populace. Výsledky terénního šetření (2005) ► Existují výrazné rozdíly mezi tzv. všeobecnou migrační tendencí (nezávazným, teoretickým uvažováním o odchodu) a migračním rozhodnutím, podloženým konkrétními kroky. Délka zvažované migrace Bariéry migrace Faktory působící na rozsah pracovních migrací českých občanů ► Mzda, cenová hladina, směnný kurz, související náklady pendlerství. ► Náklady pobytové migrace, životní úroveň, výše příjmů, kupní síla mezd. ► Neochota nebo nevýhodnost přijmout méně kvalifikovanou práci ► Délka pracovní doby ► Štědrost sociálních systému v zemích EU ► Zahraniční investice (2005) Veřejné sociální výdaje v zemích EU (% HDP) – důchody, nemocenská, soc. dávky, podpory v nez., 2005) Mimoekonomické faktory ► Možnost kariérního rozvoje ► Nedůvěra ve vlastní schopnosti ► Sociální vazby ► Fyzická a časová náročnost dojíždění za prací a dopady na osobní život ► Geografická vzdálenost mezi domácí a cílovou zemí ► Věk ► Jazykové znalosti Informovanost o pracovních příležitostech ► EURES – Evropské služby zaměstnanosti (1993), podpora mobility pracovní síly na evropském trhu práce. Faktory ovlivňující přístup členských zemí k otevírání pracovních trhů ► Vývoj a dopady pracovních migrací v zemích plně otevřených pracovních trhů (Irsko, Švédsko, VB) (katastrofické scénáře – 1,5 mil. pracovníků z východních zemích) ► Nezaměstnanost ve vyspělých zemích EU (výše a struktura nezaměstnanosti v potenciální imigrační zemi) Důsledky pracovní mobility ► Riziko odlivu mozků z ČR ► Možnost přílivu pracovních sil ze zemí EU ► Strach z nedostatku pracovních sil v ČR ► Evropská hrozba nedostatku pracovních sil (soupeření o cizince) Imigranti práci nekradou ► V hypotetickém prostředí ideálního hospodářství vytváří migranti nová pracovní místa a podporují hospodářský růst prostě tím, že přijdou – větší počet lidí znamená: § větší potřebu potravin § více dopravních prostředků § více potenciálních zákazníků, tedy větší hospodářský růst Vliv cizinců na platy domácích ► Negativní – cizinci jsou ochotni pracovat za méně peněz (ovšem výhodné pro zákazníka) ► Cca 3 % pracovní síly ► Obsazují ta místa, o které nemají Češi zájem Mýty ► Cizinci jsou nekvalifikovaní – mají zpravidla vyšší kvalifikaci než domácí nezaměstnaní. ► Cizinci pracují načerno – ve srovnání s domácími obyvateli méně často (přísná kontrola) ► Cizinci stojí peníze – naopak odvádějí sociální pojištění, na kterém nemohou participovat (pouze cizinci s trvalým pobytem a azylanti mohou využívat podpory ÚP) Odliv mozků ► Největší ztráta (možný pokles konkurenceschopnosti dané země) ► Zejména u těch profesí, kde je výrazný rozdíl v jejich ohodnocování (např. lékaři, v roce 2005 v Německu – 34 lékařů, VB 900 lékařů +sester,nahrazováno lékaři ze Slovenska 1000 lékařů + každá 12tá sestra) ► Odchod kvalifikovaných lidí do zahraničí představuje pro zemi původu hned několikanásobnou ztrátu. ► Jedná se zejména o: § ztrátu investic vložených do jejich vzdělání (vzdělávací politika je většinou spravována státem) § ztrátu fiskální (odchod lidí, který platí daně) – obecně, čím vyšší vzdělání, tím vyšší je ztráta Nelegální migrace ► Nelegální migrace ale není věcí pouze cizinců, ale i občanů České republiky – ti například tvořili 15% z osob, které byly v první polovině roku 2003 zadrženy při nedovoleném překročení státních hranic ČR. ► Každý rok použije pomoci převaděče pro překročení hranic zhruba 20-25% nelegálních migrantů. Osob s neregulérním cestovním dokladem jsou 3-4%, v úkrytu dopravního prostředku je nalezen stejný počet lidí. V roce 2003 bylo do 30. 6. zajištěno 337 asistujících osob, tedy osob, které pomáhají migrantům překročit hranici. Celkem 79% z nich jsou občané České republiky a 5% občané Číny. Zjišťování ilegálních pracovníků ► Britská organizace Migration Watch UK používá vzorec, kterým se snaží odhadnout počty ilegálních přistěhovalců. ► Výpočet je složen z 1% celkového počtu turistů s vízy, kteří přijeli do země za hodnocené období, z 1/2 celkového počtu všech zadržených ilegálních cizinců a 60% z celkového počtu cizinců, kteří neúspěšně žádali o azyl. Součet těchto tří položek představuje v ČR cca 20 000 osob ročně, v Británii pak více než 100 000 osob. ► Získaný údaj je srovnatelný se střední hodnotou mezi udávanými počty ilegálních cizinců zadržených cizineckou policií na hranici a počty cizinců zajištěných ve vnitrozemí v uplynulém roce. ► mezinárodní organizace International Centre for Migration Policy and Development se sídlem ve Vídni odhaduje, že českým územím projde až 45 000 ilegálních cizinců ročně. ► Z uvedených údajů lze vyvodit, že za novodobé existence našeho samostatného státu se počet jeho obyvatel rozrostl o více než 200 000 nelegálních cizinců, což odpovídá počtu těch cizinců, jejichž totožnost je naopak našim úřadům známa. Klientský systém ► Předpoklady pro vznik klientského systému: ► Vysoká nezaměstnanost, velká práceschopnost a vysoké životní standardy ► V horských okresech Zakarpatské oblasti, která je ČR nejblíže, skutečná nezaměstnanost dosahuje přibližně 40 až 45 procent. Podobná je i situace v dalších západních oblastech Ukrajiny, kde je možné sledovat největší sociální migraci směrem na Západ. ► plat na Ukrajině je 70 dolarů. ► V České republice byla v 90. letech velká poptávka po lidech, kteří by mohli pracovat ve stavebnictví, službách a zemědělství. ► Hlavní poptávka byla po nekvalifikovaných, pomocných pracích, které jsou fyzicky náročné a nejméně placené. Hlavně za tímto účelem se v 90. letech do ČR přesunulo kolem 100 tisíc občanů Ukrajiny. ► Většina ukrajinských migrantů pochází z dělnického anebo zemědělského prostředí, jen malá část má vysokoškolské vzdělání. Vývoj migrační politiky v ČR ► 1990 - 1997 otevřená liberální migrační politika reagující na otevření hranic a zavádění tržní ekonomiky v ČR ► 1998 došlo ke zpřísnění politiky v oblasti vydávání pracovních povolení cizincům v důsledku stoupající nezaměstnanosti ► 1999 až po současnost je zaváděna koncepce integrace cizinců dlouhodobě legálně usídlených v ČR, na které participují všechny resorty. ► 2000 dochází ke zpřísňování kontroly hranic v důsledku boje proti nelegální migraci, harmonizaci vízové politiky ČR s politikami členských zemí EU, změnám zákonů o pobytu, azylu a zaměstnanosti i podnikání s cílem snížit nelegální migrace a nedokumentovanou práci cizinců ► 2002 byl schválen vládou pilotní projekt aktivního získávání a výběru zahraniční kvalifikované pracovní síly, který byl odstartován v srpnu 2003 ► hlavním cílem migrační politiky České republiky je účinná kontrola migrace směřující na území státu