Dlouhodobá nezaměstnanost Obecné rysy dnešní nezaměstnanosti • Nezaměstnanost se mění v čase • Není určena pouze S a D • 70 léta – masová nezaměstnanost s velkým podílem dlouhodobé (stav přetrvává) • Jen malou část nezaměstnanosti lze považovat za dobrovolnou • Ohrožené skupiny na trhu práce Vysoká míra v Evropě je vysvětlována: • Pokles agregované poptávky (nutnost krátit veřejné investice a výdaje) • Vysoké pracovní náklady • Demotivující vliv sociálního státu • Mzdové nepružnosti • Diskriminace některých skupin obyvatelstva Dlouhodobá nezaměstnanost • Významný sociální jev • Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v celku nezaměstnanosti se zvyšuje • Setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti • Relativně vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti + její stálost Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje: • Nepružnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu • Nekvalifikovanou pracovní sílu • Osoby s kumulovanými osobnostními a sociálními handicapy • Příslušníky etnických minorit a imigranty • Obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí • Zdravotně postižené • Mladistvé, zejména problémové jedince Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti Struktura dlouhodobé nezaměstanosti Jak léčit nezaměstnanost • Může stát pomoci lidem bez práce? • Liberalisté – nikoliv • „Zásahy vlády mohou situaci jen zhoršit, protože kladou překážky tržnímu systému.“ • Různé sociální programy pomoci vedou ve svých důsledcích lidi k závislosti na vládě, otupují a utlumují jejich vlastní snahu vyřešit situaci, hledat si práci na trhu práce, případně hledat dočasnou pomoc v rodině, u přátel. Paternalistická pomoc státu • Nezaměstnanost - výsledek společenských a ekonomických podmínek, které mohou jednotlivci jen málo ovlivňovat, a proto by jim vláda měla pomoci. • Utilitaristický princip – užitek jakožto měřítko blahobytu. Maximalizace součtu užitků všech členů společnosti – pomocí přerozdělení. Negativum: bere motivace k usilovnější práci. • Liberální princip – společenské instituce, zákony a politiky by měly být spravedlivé. Principy spravedlnosti jako výsledek vyjednávání a „slušné dohody“. (maximalizace minimálních užitků) • Libertariáni – přerozdělení nepřipouštějí. • Zaměřují se na zkoumání a hodnocení procesů, které výslednému rozdělení předcházejí. • Rovnost příležitostí důležitější než rovnost příjmů. • Ochrana individuálních práv a snaha o zajištění stejných příležitostí k využití schopností a k dosažení úspěchu. Aby trhy lépe fungovaly Zlepšení pružnosti trhů a zdokonalení informovanosti jeho účastníků. • Omezení a minimalizace vládních zásahů na trzích, hledání takové vyváženosti konceptu státem zaručených minimálních mezd a podpor v nezaměstnanosti tak, aby neoslabovaly motivaci. • Dokonalá pružnost mezd – teoretický předpoklad monetaristů a klasických ekonomů. • „Deregulace, zvýšení míry konkurence a dokonalejší informace na pracovních trzích napomáhají minimalizovat frikční, a ve spojení s podporou, příležitostí a motivací ke změně kvalifikace v souladu s dynamikou změn odvětvové struktury, pak i strukturální nezaměstnanost.“ Stimulace ekonomického růstu • Produktivita práce – kapitálová vybavenost, technický pokrok, technologická a organizační zlepšení. • Ve vztahu k řešení nezaměstnanosti je důležitá orientace na ta odvětví, která jsou náročná na práci, jako jsou např. služby. Náklady spojené s nezaměstnaností • Individuální a společenské náklady. Ztráta makroekonomického produktu. • Výstup pod potenciální úrovní. • Okunův zákon: na každé 1 % zvýšení míry u připadá 2 % snížení skutečného produktu pod úroveň potenciálu. Nevyužité ekonomické zdroje • V případě nedobrovolné nezaměstnanosti, není výrobní faktor práce plně využíván. • Ztráty na daních • Ztráty lidského kapitálu (sociální past) Past nezaměstnanosti a sociální parazitizmus. • Past nezaměstnanosti • Koeficient náhrady – čím je vyšší, tím menší je zájem pracovníků hledat práci. • Underclass – podpora v nezaměstnanosti – regulérní příjem.