říjen 2008 Ministerstvo financí odbor Finanční politika Makroekonomická predikce České republiky 2 3 Obsah: Komentáře: A Východiska predikce........................................................................................................................................ 5 A.1 Vnější prostředí......................................................................................................................................... 5 A.2 Fiskální politika ........................................................................................................................................ 5 A.3 Měnová politika a směnné kurzy.............................................................................................................. 6 A.4 Strukturální politiky.................................................................................................................................. 7 B Ekonomický cyklus.......................................................................................................................................... 9 B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu ........................................................................................................ 9 B.2 Kompozitní předstihový indikátor.......................................................................................................... 10 B.3 Individuální konjunkturální indikátory................................................................................................... 11 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů.......................................................................................... 13 C.1 Ekonomický výkon................................................................................................................................. 13 C.2 Ceny zboží a služeb ................................................................................................................................ 14 C.3 Trh práce................................................................................................................................................. 15 C.4 Vztahy k zahraničí .................................................................................................................................. 16 C.5 Demografie ............................................................................................................................................. 16 C.6 Úrokové sazby ........................................................................................................................................ 17 C.7 Vládní sektor........................................................................................................................................... 18 C.8 Světová ekonomika................................................................................................................................. 18 C.9 Mezinárodní srovnání ............................................................................................................................. 19 D Monitoring predikcí ostatních institucí.......................................................................................................... 21 Tabulky a grafy: 1. Ekonomický výkon........................................................................................................................................ 22 2. Ceny zboží a služeb ....................................................................................................................................... 27 3. Trh práce........................................................................................................................................................ 30 4. Vztahy k zahraničí ......................................................................................................................................... 34 5. Demografie .................................................................................................................................................... 42 6. Úrokové sazby ............................................................................................................................................... 44 7. Vládní sektor.................................................................................................................................................. 47 8. Světová ekonomika........................................................................................................................................ 48 9. Mezinárodní srovnání .................................................................................................................................... 51 Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Finanční politika MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2009) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2011). Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí a je rovněž dostupná na internetových stránkách MF ČR na adrese: http://www.mfcr.cz/makropre Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosíme zasílejte na adresu: macroforecast@mfcr.cz Podrobné informace o fiskálním vývoji je možné nalézt v publikaci Fiskální výhled ČR. Predikce byla využita při přípravě makroekonomického scénáře Konvergenčního programu 2008. Poznámka: V prognózách uvádíme středy intervalových odhadů. Publikované součtové údaje v tabulkách jsou v některých případech zatíženy nepřesností na posledním desetinném místě vzhledem k zaokrouhlování. 4 Seznam použitých zkratek: b.c. ........................................................................................................................ běžné ceny BÚ ........................................................................................................................ běžný účet platební bilance EA-12..................................................................................................................... eurozóna v rozsahu 12 zemí EK ........................................................................................................................ Evropská komise ESA 95................................................................................................................... evropská metodologie národního účetnictví GFS ....................................................................................................................... metodologie vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu HDP ....................................................................................................................... hrubý domácí produkt HICP ...................................................................................................................... harmonizovaný index spotřebitelských cen HMU ...................................................................................................................... hospodářská a měnová unie MMF ...................................................................................................................... Mezinárodní měnový fond NFC........................................................................................................................ nepalivové komodity NZI ........................................................................................................................ neziskové instituce obd. ........................................................................................................................ období OECD..................................................................................................................... Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj proc. bod, p.b. ....................................................................................................... procentní bod předb. ..................................................................................................................... předběžně s.c. ........................................................................................................................ srovnatelné ceny st.obd.p.r................................................................................................................. stejné období předchozího roku TI ........................................................................................................................ transformační instituce VS ........................................................................................................................ vládní sektor Základní pojmy: předb. (předběžné údaje)..........................................data z čtvrtletních národních účtů, zveřejněná ČSÚ, která dosud nebyla ověřena ročními národními účty odhad........................................................................prognóza minulých čísel, z různých důvodů nedostupných v termínu zpracování publikace, např. HDP z předcházejícího čtvrtletí predikce....................................................................prognóza budoucích čísel, používající expertní i matematické metody výhled.......................................................................prognóza vzdálenějších budoucích čísel, používající především extrapolační metody Značky použité v tabulkách: - ..........................................................................pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . ..........................................................................tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý x, (mezera) ...............................................................křížek nebo mezera na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů Uzávěrka datových zdrojů: 1.10.2008 5 A Východiska predikce Velký rozptyl možného budoucího vývoje exogenních parametrů výrazně zvyšuje míru nejistoty Makroekonomické predikce. Přestože je koncipována jako realistická a konzervativní se snahou o vyvážení možných kladných i záporných odchylek ekonomického vývoje, není za současného stavu znalostí možné odhadnout ani hloubku problémů globální ekonomiky ani délku trvání, rozsah a následné dopady krizové situace na českou ekonomiku. Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 1. říjnu 2008. Politická rozhodnutí ani vývoj na světových finančních a komoditních trzích po tomto datu nemohly už být brány v úvahu. A.1 Vnější prostředí Světová ekonomika prochází bouřlivým obdobím vlivem krize na finančních trzích, která výrazně znesnadňuje formulaci reálných předpokladů o budoucím globálním vývoji. Zcela zřejmě dojde k výraznému zpomalení růstu světové ekonomiky ve srovnání s rokem 2007. Ekonomika eurozóny (EA12), která v letech 2006 až 2007 dosahovala rekordních temp růstu, by měla v roce 2009 zpomalit k hodnotám kolem 0,5 %. Graf A.1.1: Růst HDP v EA12 meziroční růst v % (po očistění o vlivy sezón a pracovních dnů) 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce Při extrémně vysoké volatilitě cen surovin je téměř nemožné stanovit realistický scénář jejich budoucího vývoje1 . Je možné konstatovat, že dolarové ceny ropy Brent sice v současnosti klesly z rekordních úrovní nad 140 USD, ale i v následujících letech se 1 IMF World Economic Outlook (Appendix 3.1) ze září 2008 např. uvádí, že z cen opcí na ropné futures z 19. září 2008 je možné o cenách ropy ke konci roku 2008 vyvodit poznatek, že se s pravděpodobností 90 % budou vyskytovat v širokém intervalu 60 ­ 165 USD za barel. pravděpodobně udrží na vysoké hladině. Pokles poptávky ve vyspělých zemích bude kompenzován růstem spotřeby zejména v asijských ekonomikách, což by mělo omezit případný hlubší pokles cen. Graf A.1.2: Cena ropy Brent v USD za barel 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Forecast Nepřímý vliv probíhající krize finančních trhů na českou ekonomiku se projevuje v silné úrovni kurzu české měny. Dalším zaznamenaným dopadem je propad cen akcií. V budoucnu očekáváme nepřímý vliv na reálnou ekonomiku prostřednictvím nižší dynamiky zahraničního obchodu v souvislosti se zpomalením světové ekonomiky. Přímé dopady ze ztrátových finančních investic do zahraničí či nepřímé dopady z bankovní sféry předpokládáme pouze ve velmi omezené míře. Podrobnější údaje o vnějším prostředí jsou uvedeny v kapitole C.8. A.2 Fiskální politika Revidované údaje ukazují, že deficit sektoru vládních institucí dosáhl v roce 2007 úrovně -1,0 % HDP, což je ještě nižší hodnota, než bylo dosud odhadováno. Očekáváme, že se saldo v roce 2008 bude pohybovat okolo -1,2 % HDP, tedy na úrovni o cca 1,7 p.b. lepší, než činil původní fiskální cíl. Proti roku 2007 se deficit pravděpodobně mírně prohloubí, jelikož vliv méně příznivého ekonomického vývoje a dopad zapojení rezerv do výdajů mírně převáží nad úsporami z titulu stabilizačních opatření. Střednědobý výhled státního rozpočtu počítá s dodržením schválených výdajových rámců v letech 2009 a 2010. Vzhledem k vyšší predikci rozpočtových příjmů proti předpokladům, na jejichž základě byly výdajové rámce stanoveny, je možné očekávat dosažení podstatně nižších deficitů, než činily dosavadní fiskální cíle. Důsledné využití dodatečných příjmů ke snížení deficitu bude hlavním A Východiska predikce 6 faktorem výrazně lepších očekávaných výsledků vládního sektoru. V případě razantnějšího zpomalení ekonomického růstu, které by se promítlo do nižšího daňového inkasa, by schválený objem výdajových limitů mohl vést k dosažení mírně vyšších deficitů sektoru vládních institucí, než s jakými bylo uvažováno v jarním fiskálním výhledu. Vláda nicméně vyjádřila odhodlání provést dodatečné rozpočtové škrty tak, aby bylo plánovaných deficitů dosaženo. Makroekonomická predikce proto vychází z předpokladu dosažení vládního salda -1,6 % v roce 2009 a -1,5 % v roce 2010. Současně vláda schválila nový fiskální cíl pro vládní saldo v roce 2011 ve výši -1,2 % HDP. Vzhledem k příznivému výsledku roku 2007 se mění také pohled na původně očekávanou fiskální restrikci v roce 2008 a částečně i v dalších letech. Predikce předpokládá zvýšení deficitu v roce 2009 především vlivem ekonomického zpomalení a zapojení části prostředků z rezervních fondů do výdajů. V letech 2010 a 2011 předpokládáme pouze omezené makroekonomické působení fiskální politiky. Podstatným expanzivním faktorem zůstává příliv prostředků z fondů EU. Tyto prostředky nemají v principu přímý vliv na saldo vládního sektoru, protože představují současně vládní příjem i výdaj. Představují ale rozsáhlé dodatečné poptávkotvorné zdroje. Vzhledem k poměrně rozsáhlým legislativním změnám ovlivňujícím hospodaření veřejných financí zatím nebylo možné jejich působení dostatečně vyhodnotit. Vzhledem k rizikům spojeným s vývojem světové ekonomiky jsou předpoklady o nastavení fiskální politiky rovněž zatíženy zvýšenou mírou nejistoty. Tabulka A.2.1: Nastavení fiskální politiky (ESA 95) v % HDP 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Předb. Predikce Výhled Výhled Výhled Saldo vládního sektoru -2,7 -1,0 -1,2 -1,6 -1,5 -1,2 Cyklická složka salda 0,2 0,6 0,3 0,0 -0,1 0,0 Jednorázové a ostatní přechodné operace -0,2 -0,3 -0,1 0,0 0,0 0,0 Strukturální saldo -2,6 -1,3 -1,5 -1,5 -1,3 -1,1 Změna strukturálního salda -0,5 1,4 -0,2 0,0 0,2 0,2 Podrobnější údaje o veřejných rozpočtech do roku 2008 jsou uvedeny v kapitole C.7. A.3 Měnová politika a směnné kurzy Měnová politika České národní banky je založena na režimu cílování inflace. V současné době platný inflační cíl ČNB, definovaný jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen, je stanoven na úrovni 3 % s tolerančním pásmem 1 p.b. V březnu 2007 vyhlásila ČNB nový inflační cíl s účinností od ledna 2010, definovaný jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % s tolerančním pásmem 1 p. b. Inflační cíl je koncipován jako střednědobý s délkou horizontu měnové politiky 12 ­ 18 měsíců. Počínaje rokem 2008 začala ČNB zveřejňovat trajektorii úrokových sazeb konzistentní s prognózou vývoje spotřebitelských cen a jmenovité hlasování členů bankovní rady o změně úrokových sazeb. Celkový počet měnově-politických jednání bankovní rady se snížil z dvanácti na osm zasedání za rok. Makroekonomická predikce MF předpokládá v letošním roce mírný pokles mezibankovních úrokových sazeb v souvislosti se srpnovým snížením základních úrokových sazeb. V roce 2009 očekává jejich stabilitu kolem úrovně 3,9 %. Graf A.3.1: PRIBOR 1R v % 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce Důležitým rysem predikce jsou předpoklady zachování stability bankovního sektoru, důvěry klientů v tuto stabilitu a bezproblémového likvidního fungování mezibankovních trhů. Podrobnější údaje o úrokových sazbách jsou uvedeny v kapitole C.6. Od června 2007 docházelo k prudkému nominálnímu zhodnocování směnného kurzu. K 21. červenci 2008 byl zaznamenán historický rekord 22,97 CZK/EUR. Následná korekce vedla A Východiska predikce 7 k tomu, že v září 2008 dosáhl kurz průměrné hodnoty 24,50 CZK/EUR, což představuje meziroční zhodnocení o 12,6 %. Tento kurz byl proti trendové hodnotě silnější o 1,68 koruny, tedy o 6,9 %. Česká měna je tedy nadále velmi silná. Její úroveň je stále vyšší, než by odpovídalo fundamentálním hodnotám. Přijatý scénář předpokládá, že ve 4. čtvrtletí 2008 bude pokračovat korekce na průměrnou hodnotu 25,00 CZK/EUR. V následujícím období by se měla obnovit dlouhodobá tendence pouze k mírnému nominálnímu i reálnému zhodnocování. Graf A.3.2: Směnný kurz CZK/EUR čtvrtletní průměry 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce A.4 Strukturální politiky Cílem reformních opatření je omezení byrokracie, snížení administrativní zátěže podnikatelů a celkové zjednodušení podnikatelského prostředí. Mezi nejdůležitější reformy patří novela živnostenského zákona, která vstoupila v účinnost 1. července 2008. Novela přinesla např. zrušení živnostenských listů a koncesních listin, zrušení místní příslušnosti živnostenských úřadů a omezení oznamovací povinnosti. Od 1. července 2008 také rozšířil své služby pro živnostníky systém Czech POINT i na obecních úřadech, pobočkách České pošty a Hospodářské komory. Dne 17. července 2008 schválil senát ČR zákon o eGovernmentu (zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Zákon upravuje elektronické úkony vybraných orgánů veřejné správy a právnických osob, informační systém datových schránek a zavádí do českého právního řádu autorizovanou konverzi dokumentů. Zákon nabývá účinnosti 1. července 2009. Dne 10. září 2008 byl vládou ČR schválen zákon o základních registrech, jenž notifikuje základní registry veřejné správy (registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností) a stanovuje základní principy práce s nimi. Předpokládané nabytí účinnosti zákona je 1. července 2009. V oblasti daní dojde k dalšímu snižování přímých daní. Sazba daně z příjmů právnických osob bude dále snižována z 21 % v roce 2008 na 20 % v roce 2009 a na 19 % v roce 2010. Vzdělání, věda a výzkum Vysoká kvalita vzdělání je klíčová pro zlepšení konkurenceschopnosti a snazší přechod ke znalostní ekonomice. Dne 2. července 2008 schválila vláda ČR novelu školského zákona, která ruší omezení minimálního počtu dětí v malých školách, usnadňuje získání dalšího výučního listu v novém oboru a upřesňuje podmínky pro uznání zahraničních vysvědčení. V oblasti terciárního vzdělávání je nyní připravována Bílá kniha terciárního vzdělávání, jež poskytne východisko pro reformu vysokého školství. Základní koncept reformy spočívá v odstranění překážek v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, změnách ve struktuře vysokého školství a změně systému financování. Předpokládané přijetí zákona je v roce 2009. Energetika a klimatické změny Při současném vysokém růstu cen energií je vysoká energetická náročnost českého hospodářství dlouhodobě neudržitelná. Efektivnější alokaci zdrojů by měl zaručit systém obchodování s emisními povolenkami. Dne 1. září 2008 vstoupila v účinnost novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která zrušila znečišťovatelům záruku, že v následujícím období dostanou povolenky ve stejném množství jako v předchozích letech. Trh práce Na českém trhu práce lze stále ještě identifikovat několik strukturálních problémů. Jde o nedostatek motivace k práci, diskriminaci starších pracovníků, nedostatečnou sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a nízkou regionální a profesní mobilitu. Nabídková strana trhu práce je v roce 2008 ovlivněna především změnami v systému sociálních dávek (zákon o pomoci v hmotné nouzi, o životním a existenčním minimu, novela zákona o státní sociální podpoře) a opatřeními v daňové a sociální politice v souvislosti se Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. V systému sociálních dávek je uplatněno několik změn, které mají zvýšit adresnost dávkového systému a zabránit jeho zneužívání. Systém má dále prohloubit rozdíl v příjmech ze sociálních dávek mezi těmi, kteří aktivně práci hledají, a těmi, kteří pracovat odmítají. U dávek státní sociální podpory došlo k 1. 1. 2008 ke změnám v rodičovské dovolené. Rodiče si mohou zvolit její délku a podle toho jim bude stanovena výše dávky. U všech dávek kromě důchodů byla zrušena automatická valorizace. V oblasti zdanění příjmů fyzických osob došlo k zavedení jednotné sazby ve výši 15 % spolu s rozšířením daňového základu ve formě zrušení možnosti uplatnit zaplacené pojistné na zákonné sociální a zdravotní pojištění jako daňový A Východiska predikce 8 výdaj/náklad. V případě zaměstnanců se do daňového základu nově započítává i pojistné placené zaměstnavatelem, přičemž růst daňového základu je kompenzován zvýšením slev na dani. Zákon rovněž zavedl stropy pro vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění. Opatření ke stabilizaci veřejných rozpočtů dále přineslo v systému nemocenského pojištění zrušení výplaty dávek za první tři kalendářní dny nemoci s cílem odstranit zneužívání nemocenské a dosáhnout snížení míry nemocnosti v České republice, která se dlouhodobě pohybuje nad evropským průměrem. Nálezem Ústavního soudu bylo toto opatření zrušeno a od 30. června jsou první tři dny nemocenské opět propláceny. Ovšem počínaje 1. lednem 2009 nabude účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění, který opět počítá s absencí výplaty dávek během prvních tří dnů nemoci a navíc s výplatou dávek během 4. až 14. dne zaměstnavatelem. Tyto změny budou v roce 2009 spojeny s poklesem sazby pojistného na sociální zabezpečení o 1 p.b., v roce 2010 pak o dalších 0,9 p.b. pro některé zaměstnavatele. Rovněž je navrhováno, že bude sníženo pojistné u zaměstnance o 1,5 p.b. při současném zachování sazby daně z příjmu a výše odčitatelných položek na poplatníka a druhého z manželů bez příjmu. Schválená I. etapa důchodové reformy spojená s postupným zvyšováním statutárního věku odchodu do důchodu (až na 65 let pro muže a 62 až 65 let pro ženy v závislosti na počtu vychovaných dětí), prodlužováním potřebné doby pojištění na 35 let a s vyloučením doby studia z okruhu náhradních dob pojištění, přehodnocuje i definici plné a částečné invalidity a zavádí invaliditu ve třech stupních s rozdílnou výší vypláceného důchodu. Posílení motivace starších osob k setrvání na trhu práce by pak mělo napomoci citelnější krácení starobního důchodu při předčasném odchodu do důchodu a nárůst procentní výměry starobního důchodu při souběhu výdělečné činnosti a pobírání důchodu v částečné či plné výši. Druhá2 etapa by měla změnit strukturu financování základního důchodového systému a provést změny podmínek penzijního připojištění a životního pojištění. V rámci 3. etapy by pojištěnci měli mít možnost částečného vyvázání (opt-out) ze základního důchodového pojištění spojenou s individuálním spořením na důchod. Posílit ekonomickou aktivitu hodlá novela zákona o zaměstnanosti a zákona o pomoci v hmotné nouzi (předpokládaná účinnost od 1. 1. 2009)3 , která zavádí další proaktivizační prvky: hlubší provázání nároků na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání se systémem pomoci v hmotné nouzi a jasná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti. Podpůrčí dobu v nezaměstnanosti plánuje novela zkrátit o 1 měsíc a mění i výši podpory ­ po dobu prvních dvou měsíců by měla být poskytována ve výši 65 %, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání. Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi bude zpřísněn a to tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky bude poskytnuto ve formě poukázek k nákupu zboží. Problém neobsaditelných pracovních míst by měl řešit institut ,,zelených karet" kombinující pracovní povolení a povolení k pobytu na území ČR pro osoby z třetích zemí. Otázkou zůstává, zda toto řešení s předpokládanou účinností v sestupné fázi hospodářského cyklu se setká s adekvátní odezvou a zda přispěje k řešení problémů českého trhu práce. 2 Informace o záměrech 2. a 3. etapy důchodové reformy je k dispozici na webu MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/4783 3 V době uzávěrky Makroekonomické predikce byla novela schválená Parlamentem České republiky. 9 B Ekonomický cyklus B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu vyjadřuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Lze ho rozložit na příspěvky pracovní síly, zásoby kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů. Produkční mezera identifikuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem. Koncept potenciálního produktu a produkční mezery je používán pro analýzu ekonomického vývoje a pro výpočty strukturální bilance veřejných rozpočtů. Graf B.1: Produkční mezera Graf B.2: Tempo růstu potenciálního produktu v % potenciálního produktu v %, příspěvky v procentních bodech -3 -2 -1 0 1 2 3 4 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 -1 0 1 2 3 4 5 6 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 Pracovní síla Zásoba kapitálu Souhrnná produktivita výr. faktorů Potenciální HDP Graf B.3: Využití výrobních kapacit v průmyslu Graf B.4: Souhrnná produktivita výrobních faktorů konjunkturální ukazatel, v % meziroční růst v % 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 SPVF Trend Tabulka B.1: Produkční mezera a potenciální produkt 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Q1-2 Produkční mezera % -1,9 0,0 -0,2 -1,5 -1,6 -1,6 -0,8 0,6 2,0 1,6 Potenciální produkt růst v % 1,4 1,7 2,6 3,2 3,7 4,5 5,4 5,4 5,1 5,2 Příspěvky: Souhrnná produktivita výr. faktorů p.b. 0,7 1,2 2,0 2,5 3,0 3,7 4,1 4,0 4,0 3,8 Zásoba kapitálu p.b. 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,8 0,8 0,9 1,0 1,1 Míra participace p.b. -0,2 -0,5 -0,4 -0,1 -0,2 -0,2 0,2 0,2 -0,2 -0,1 Demografie 1) p.b. 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,4 1) Příspěvek růstu počtu obyvatel v produktivním věku (15-64 let) B Ekonomický cyklus 10 Kladná produkční mezera se ve 2. čtvrtletí 2008 podle očekávání dále snížila na cca 1,4 % potenciálního produktu z 1,8 % v předchozím čtvrtletí. Potvrzuje se tak, že se ekonomika nachází ve fázi zpomalení. Tento výsledek je podpořen poklesem počtu volných pracovních míst (po sezónním očištění), zpomalením poklesu nezaměstnanosti a snížením využití výrobních kapacit v průmyslu ve 2. čtvrtletí. Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2005 drží nad hranicí 5 %, v posledních čtvrtletích se udržuje na úrovni okolo 5,2 %. Růst potenciálního produktu je z větší části tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů. Ten je výsledkem volného pohybu zboží i kapitálu v rámci EU, náběhu nových výrobních kapacit, stability finančního systému a přesunu od přímého k nepřímému zdanění včetně snižování sazeb daně z příjmů právnických osob. Nižší růst produktivity v posledním období je možné považovat za obvyklý vývoj v cyklické fázi zpomalení ekonomiky. Navíc je kompenzován příznivým vývojem ostatních složek růstu potenciálního produktu. Na trhu práce se zpomaluje pokles participace (poměr počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na populaci v produktivním věku). To lze interpretovat tak, že přijatá reformní opatření v oblasti daní a sociálních dávek zmírňují pokles podílu osob, které jsou schopny a ochotny pracovat. Masivní zaměstnávání cizinců zvyšuje počet obyvatel v produktivním věku a zlepšuje demografickou strukturu české populace. Vytváří se tak mírný pozitivní příspěvek k růstu potenciálního produktu. Příspěvek zvýšení kapitálové vybavenosti ekonomiky rovněž mírně narůstá. B.2 Kompozitní předstihový indikátor Kompozitní předstihový indikátor je sestaven z výsledků konjunkturálních průzkumů, které splňují základní požadavky kladené na předstihové indikátory cyklu ­ jsou ekonomicky interpretovatelné, vykazují statisticky pozorovatelný vztah v předstihu k průběhu ekonomického cyklu a jsou rychle a pravidelně dostupné. Na základě analýzy vztahů mezi jednotlivými konjunkturálními ukazateli a cyklickou složkou reálného HDP došlo ke změně složení kompozitního předstihového indikátoru. Indikátor je nyní sestaven z těch konjukturálních ukazatelů, které vykazovaly vysoký stupeň korelace s průměrným předstihem 7 měsíců. Vývoj kompozitního indikátoru je v porovnání s předchozím méně volatilní a poskytuje delší pohled do budoucnosti. Graf B.5: Kompozitní předstihový indikátor průměr 2000 = 100 (levá osa) synchronizováno s cyklickou složkou HDP zjištěnou na základě statistických metod (Hodrick-Prescottův filtr) v % HDP (pravá osa) 88 91 94 97 100 103 106 109 112 115 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 kompozitní indikátor HDP, cyklická složka (pravá osa) Kompozitní předstihový indikátor pro 1. pololetí 2008 signalizoval zpomalení růstové dynamiky. Publikovaná data o vývoji reálného HDP tento signál potvrdila, což dokládá i klesající relativní cyklická složka HDP. Pro zbytek roku 2008 indikátor naznačuje další zpomalení růstu ekonomiky. Náznaky možného zastavení poklesu kompozitního indikátoru tak, jak byly patrné před 3 měsíci, se nepotvrdily a pro 1. čtvrtletí roku 2009 indikátor signalizuje další zpomalení tempa růstu HDP. Současně s tím lze v roce 2009 očekávat přechod ekonomiky do záporné produkční mezery. B Ekonomický cyklus 11 B.3 Individuální konjunkturální indikátory Konjunkturální ukazatele vyjadřují názory respondentů na současnou situaci a vývoj v blízké budoucnosti a slouží k identifikaci možných bodů obratu ekonomického cyklu v předstihu. Hlavní výhoda spočívá v rychlé dostupnosti výsledků, do kterých se promítá široký okruh vlivů formujících očekávání ekonomických subjektů. Společným rysem těchto průzkumů je, že odpovědi respondentů nedávají přímou kvantifikaci, ale používají obecnější výrazy (např. lepší, stejný, horší nebo vzroste, nezmění se, klesne apod.). Vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech pozorování (viz Metodika ČSÚ). Souhrnný indikátor důvěry je prezentován jako vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě, ve vybraných odvětvích služeb a indikátoru spotřebitelské důvěry. Váhy jsou nastaveny takto: indikátor důvěry v průmyslu 40 %, ve stavebnictví a v obchodě po 5 %, ve vybraných odvětvích služeb 30 % a indikátor důvěry spotřebitelů 20 %. Graf B.6: Indikátory důvěry Indikátor důvěry vprůmyslu -10 -5 0 5 10 15 20 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry ve stavebnictví -20 -15 -10 -5 0 5 10 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry vobchodě 5 10 15 20 25 30 35 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry ve vybraných službách 25 30 35 40 45 50 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry spotřebitelů -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 5 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 sledované údaje 4měsíční klouzavé průměry Ve 3. čtvrtletí 2008 se v podnikatelské sféře již plně projevila tendence ke zpomalování ekonomického růstu. V průmyslových podnicích se zhoršilo jak hodnocení současné ekonomické situace, tak i hodnocení celkové a zahraniční poptávky. Pro 4. čtvrtletí 2008 respondenti počítají se zpomalením výrobní činnosti a poklesem zaměstnanosti. Spolu s tím se zhoršilo i jejich krátkodobé očekávání celkové ekonomické situace. V šestiměsíčním horizontu však již očekávají mírné zlepšení. Vývoj ve stavebnictví zůstává i nadále poměrně stabilní. Respondenti ve 3. čtvrtletí 2008 mírně zlepšili hodnocení současné ekonomické situace, v hodnocení celkové poptávky jsou však již méně optimističtí. Pro příští tři měsíce předpokládají zrychlení tempa stavební činnosti při udržení B Ekonomický cyklus 12 příznivého vývoje zaměstnanosti i ekonomické situace. Pro příštích šest měsíců jsou již očekávání vývoje ekonomické situace rezervovanější. Zajištění práce zakázkami odhadují stavební podniky v průměru na 9,2 měsíce. Tendence k poklesu u indikátoru důvěry v oblasti obchodu pokračuje s téměř stejným sklonem. Zpomalování celkové ekonomické aktivity ČR se u respondentů projevilo ve zhoršeném hodnocení jejich současné ekonomické situace. Hodnocení ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců jsou více diverzifikovaná s celkovou tendencí spíše ke zhoršení. Ve vybraných odvětvích služeb bylo ve 3. čtvrtletí roku 2008 hodnocení současné ekonomické situace obdobné jako v obchodu. Snížilo se také hodnocení současné poptávky i její tříměsíční výhled. Důvěra spotřebitelů se ve 3. čtvrtletí 2008 ustálila. Spotřebitelé v zářijovém šetření předpokládají, že vývoj v příštích dvanácti měsících přinese sice zlepšení celkové ekonomické situace, ale zhoršení jejich finanční situace (obavy z inflace). Podíl respondentů, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti, se sice začal zvyšovat, toto zvýšení je však mírné. Snížil se podíl spotřebitelů, kteří mají v úmyslu spořit. Graf B.7: Souhrnný indikátor důvěry 0 5 10 15 20 25 30 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 sledované údaje 4měsíční klouzavé průměry Souhrnný indikátor důvěry již šest měsíců postupně klesá. Na základě názorů ekonomických subjektů je tak možné předpokládat, že tempo ekonomického růstu se bude ve 3. i 4. čtvrtletí zpomalovat. 13 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů Údaje z předchozí predikce z července 2008 jsou vyznačeny kurzívou. Údaje vztahující se k rokům 2010 a 2011 jsou extrapolačním scénářem, který naznačuje směr možného vývoje a není v dalším textu komentován. Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka C.1: Hlavní makroekonomické indikátory 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2008 2009 Hrubý domácí produkt růst v % , s.c. 4,5 6,3 6,8 6,6 4,4 3,7 4,6 4,8 Spotřeba domácností růst v % , s.c. 2,9 2,5 5,4 5,9 3,3 3,9 3,2 4,0 Spotřeba vlády růst v % , s.c. -3,5 2,9 -0,7 0,5 1,1 0,5 0,2 0,0 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v % , s.c. 3,9 1,8 6,5 5,8 5,1 4,5 5,8 7,0 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,3 4,6 1,6 1,1 2,2 0,4 1,2 1,2 Deflátor HDP růst v % 4,5 -0,3 0,9 3,6 2,4 2,1 3,0 1,9 Průměrná míra inflace % 2,8 1,9 2,5 2,8 6,4 2,9 6,1 2,9 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -0,6 1,2 1,3 1,9 1,7 0,7 1,4 0,7 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) prům ěr v % 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 4,4 4,3 3,9 Objem mezd a platů (dom.koncept) růst v % , b.c. 6,3 6,9 8,0 9,0 9,5 8,3 9,8 8,5 Podíl BÚ na HDP % -5,2 -1,3 -2,6 -1,8 -2,5 -2,3 -2,7 -2,5 Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR 31,9 29,8 28,3 27,8 24,9 24,7 25,1 24,6 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 4,8 3,5 3,8 4,3 4,7 4,4 4,6 4,4 Ropa Brent USD/barel 38 54 65 73 113 120 120 138 HDP eurozóny (EA12) růst v % , s.c. 2,1 1,6 2,8 2,6 1,3 0,7 1,7 1,5 Aktuální predikce Minulá predikce C.1 Ekonomický výkon Česká ekonomika dosáhla ve 2. pololetí 2007 vrcholu ekonomického cyklu a přešla do fáze zpomalení růstu HDP. Meziroční přírůstek reálného HDP podle posledních údajů ČSÚ dosáhl ve 2. čtvrtletí 2008 hodnoty 4,5 %4 (proti odhadu MF ČR z července 2008 ve výši 4,7 %). Tempo mezičtvrtletního růstu sezónně očištěného HDP se ve 2. čtvrtletí 2008 udrželo na úrovni předchozího čtvrtletí a činilo 0,9 %. Od publikace předchozí Predikce dále významně vzrostla rizika vnějšího prostředí české ekonomiky pro roky 2008 i 2009. Vzniká otázka, jak problémy zahraničních vlastníků českých bank i nefinančních institucí dopadnou na jejich dceřiné společnosti. Dopady na finanční sektor v ČR, který není postižen rizikovými hypotékami ani problémovými finančními instrumenty, by mohly zůstat omezeny na pokles cen některých finančních aktiv. Ekonomický výkon bude ovlivňován vysokými cenami energetických surovin a ostatních dovážených komodit a silným směnným kurzem české koruny. Pozitivně bude na růst ekonomického výkonu působit dokončení nových kapacit, dobrý stav trhu práce a příliv prostředků z evropských zdrojů. Jako výsledek všech protichůdných faktorů by se měl 4 Meziroční růst HDP po sezónním očištění činil 4,6 %. meziroční přírůstek HDP v roce 2008 zpomalit na 4,4 % (proti 4,6 %) a v roce 2009 dále na 3,7 % (proti 4,8 %). Bude pokračovat uzavírání kladné produkční mezery. V případě dalších masivních turbulencí na světových finančních trzích jsou však rizika vychýlena směrem dolů. Rizikové faktory budou mít závažnější dopad na nominální veličiny. Vysoké ceny dovážené ropy povedou ke zhoršení směnných relací a ke zpomalení nominální dynamiky HDP z 10,4 % v roce 2007 na 6,9 % (proti 7,8 %) v roce 2008 a na 5,8 % (proti 6,8 %) v roce 2009. V důchodové struktuře se tyto faktory projeví ve snížení dosud velmi příznivé ziskovosti podnikové sféry. Růst hrubého provozního přebytku by se měl zpomalit z 11,8 % v roce 2007 na pouhých 3,1 % (proti 4,3 %) v roce 2008 a na 3,7 % (proti 5,4 %) v roce 2009. Podniková sféra tak bude výrazně motivována k odolávání tlaku na nepřiměřený růst mezd. Dopady poklesu směnných relací ilustruje ukazatel reálného hrubého domácího důchodu (RHDD), který odráží důchodovou situaci české ekonomiky. Jeho tempo růstu se oproti vrcholu 8,4 % v 1. čtvrtletí 2007 zpomalilo na pouhých 2,8 % (proti 3,3%) v 2. čtvrtletí 2008. Za celý rok 2008 by měl růst RHDD dosáhnout 3,3 % (proti 3,5 %), v roce 2009 očekáváme přírůstek 3,5 % (proti 4,4 %). C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 14 Výdaje na HDP Po výrazném růstu v roce 2007 ztratila spotřeba domácností počátkem tohoto roku na dynamice. Meziroční růst reálných výdajů domácností na konečnou spotřebu klesl na 2,6 % v 1. čtvrtletí 2008, ve 2. čtvrtletí 2008 lze pozorovat při meziročním tempu 3,3 % (proti 2,8 %) náznak zotavení. Přitom výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby si zachovávají vysoké tempo růstu. Vysoké tempo růstu mezd a platů povede i při vyšší míře inflace k mírnému oživování spotřeby domácností. Pro celý rok 2008 odhadujeme přírůstek spotřeby domácností na 3,3 % (proti 3,2 %). V roce 2009 bude tento trend pokračovat na cca 3,9 % (proti 4,0 %). Výdaje vlády na konečnou spotřebu ve 2. čtvrtletí 2008 stouply o 2,0 % (proti 0,3 %). V následujícím období se předpokládá úsporné chování vládních institucí jak z hlediska zaměstnanosti ve vládním sektoru, tak i nákupů zboží a služeb. V roce 2008 očekáváme přírůstek spotřeby vlády o 1,1 % (proti 0,2 %), v roce 2009 vzestup o 0,5 % (proti stagnaci). Objem tvorby hrubého fixního kapitálu se v 2. čtvrtletí 2008 meziročně zvýšil o 4,1 % (proti 6,5 %) ve srovnání s revidovanými 4,6 % (proti 2,0 %) v 1. čtvrtletí 2008. Nejvyšší meziroční růsty v rámci tvorby hrubého fixního kapitálu byly zaznamenány u obydlí (8,9 %), ostatních zařízení a strojů (4,7 %) a ostatních budov a staveb (4,5 %). Ochota zahraničních investorů k novým investicím i k reinvestování zisku z podnikání v České republice bude zásadně záviset na jejich situaci v mateřských zemích. V současné nejisté situaci je však možné počítat s tím, že dojde k přehodnocení či odložení některých investičních záměrů v soukromém sektoru. Na druhé straně budou investiční dynamiku udržovat na vysoké úrovni infrastrukturní investice s příspěvky z fondů EU. Tempo růstu investic by v roce 2008 mělo dosáhnout 5,1 % (proti 5,8 %), v roce 2009 potom 4,5 % (proti 7,0 %). V roce 2007 dosáhl příspěvek zahraničního obchodu se zbožím a službami k růstu reálného HDP 1,1 p.b.. V roce 2008 by mohl dosáhnout dokonce hodnoty 2,2 p.b. (proti 1,2 p.b.), a to i při velmi nepříznivých vnějších podmínkách.. Tato úroveň se s ohledem na předpokládanou klesající dynamiku exportních trhů nezdá být udržitelná. V roce 2009 by měl příspěvek zahraničního obchodu dosáhnout ,,jen" 0,4 p.b. (proti 1,2 p.b.). C.2 Ceny zboží a služeb Spotřebitelské ceny V srpnu 2008 činil meziroční růst hladiny spotřebitelských cen 6,5 % (proti 5,8 %) při příspěvku administrativních opatření ve výši 3,9 p.b. (proti 3,7 p.b.). Ačkoli se meziroční inflace ze svých rekordních hodnot zaznamenaných na počátku roku snížila o 1,0 p.b., její pokles je pozvolnější, než jsme očekávali v minulé predikci. Inflace je, stejně jako v uplynulé části roku, tažena zejména růstem cen v oddílech bydlení a potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž příspěvky k meziroční inflaci v srpnu činily 2,8 p.b., resp. 1,5 p.b. Ceny potravin by vzhledem k letošním dobrým sklizním a snížení cen zemědělských výrobců v srpnu neměly citelněji růst. Jejich příspěvek k meziroční inflaci poklesne díky vlivu statistického efektu daného jejich rychlým růstem na konci minulého a začátku letošního roku. Letošní vysokou inflaci hodnotíme jako jednorázový výkyv, který by se neměl výrazněji promítnout do inflačních očekávání (např. inflační očekávání finančního trhu zjišťovaná ČNB se zdají být při výhledu na jeden, resp. tři roky dopředu relativně dobře ukotvená přibližně na 3,0 %, resp. 2,5 %). Další vývoj inflace však bude záviset také na tom, k jakému růstu mezd povedou mzdová vyjednávání. Měla-li by být (i přes obecnou shodu na tom, že míra inflace v roce 2009 bude zhruba poloviční ve srovnání s rokem 2008) ovlivněna mírou inflace v roce 2008, představoval by takový vývoj mezd proinflační riziko. Předpokládáme, že česká ekonomika projde ve zbývající části roku 2008 a na počátku roku 2009 dezinflačním obdobím, kdy za očekávaným rychlým poklesem inflace bude stát do značné míry statistický efekt a zpožděné působení silného směnného kurzu CZK/EUR. Pokles inflace by měl být usnadněn i tím, že česká ekonomika má již vrchol hospodářského cyklu za sebou a že ke zpomalení hospodářského růstu dojde i v EU. Ve zbývající části roku 2008 očekáváme setrvalý pokles meziroční inflace. Za celý rok by měla průměrná míra inflace dosáhnout 6,4 % (proti 6,1 %), zvýšení cen v průběhu roku odhadujeme na 4,7 % (proti 4,2 %). V roce 2009 by se inflace měla pohybovat v tolerančním pásmu cíle ČNB. Odhadujeme, že průměrná míra inflace dosáhne 2,9 % (predikci neměníme) a prosincový meziroční nárůst cenové hladiny bude činit 2,7 % (proti 2,9 %). V lednu roku 2009 přispějí k růstu spotřebitelských cen zejména vyšší ceny regulovaného nájemného (0,5 p.b.) a zvýšení cen elektrické energie (0,4 p.b.). Graf 2.3 ukazuje, že i přes růst Maastrichtského kritéria pro inflaci ČR toto kritérium neplní. Návrat k plnění kritéria lze očekávat až koncem roku 2009. Deflátory Růst deflátoru hrubých domácích výdajů, který je komplexním indikátorem cenového vývoje v ekonomice, se vlivem deflátorů spotřeby domácností a stavebních investic v 2. čtvrtletí 2008 zpomalil na hodnotu 4,2 % (proti 5,0 %). V roce 2008 by měl celoroční průměr dosáhnout 4,0 % (proti 4,6 %). V roce 2009 by se všeobecným C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 15 zvolněním inflačních tlaků měl jeho růst zpomalit na 2,3 % (proti 2,4 %). Růst implicitního deflátoru HDP ve 2. čtvrtletí 2008 dosáhl 1,8 % (proti 3,1 %). Pomalejší růst oproti deflátoru hrubých domácích výdajů je dán zhoršením směnných relací o 2,1 % (proti 1,7 %). Tento faktor by měl působit po celý rok 2008, kdy čekáme růst deflátoru HDP o 2,4 % (proti 3,0 %), a částečně i v roce 2009 s růstem o 2,1 % (proti 1,9 %). C.3 Trh práce Ekonomický cyklus se na trhu práce projevuje se zpožděním. Ve 2. čtvrtletí ještě pokračovala tvorba poměrně širokého spektra pracovních příležitostí, nadále rostla zaměstnanost a klesala nezaměstnanost, i když již umírněnějším tempem. Dále rostl i počet osob mimo ekonomickou aktivitu. Míra zaměstnanosti se tudíž nadále zvyšuje, míra ekonomické aktivity v meziročním srovnání mírně klesá. Růst mezd podle očekávání zpomalil, reálný pokles mezd ve veřejném sektoru pokračoval. Zaměstnanost (podle Výběrového šetření pracovních sil ­ VŠPS) Růst zaměstnanosti o 1,8 % (proti 1,5 %) odpovídal zpožděné cyklické pozici ekonomiky a náběhu nových kapacit. Obdobně jako v předchozím období nejvýrazněji přispíval zpracovatelský průmysl a služby v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Pracovní síla vzrostla o 35 tisíc osob díky tomu, že meziroční přírůstek zaměstnaných (o 89 tis.) byl vyšší než úbytek nezaměstnaných (o 54 tis.). Osob ekonomicky neaktivních v meziročním srovnání přibylo 60 tisíc. Míra zaměstnanosti průběžně roste. Z hlediska věku se na meziročním přírůstku zaměstnanosti nadále podílela převážně věková skupina nad 54 let prodlužováním své pracovní aktivity. Míra zaměstnanosti u většiny mladších věkových skupin pod 40 let meziročně klesá zejména vlivem prodloužené přípravy na povolání a vyššího počtu rodičovských dovolených. Lokální nedostatek pracovníků vedl k dalšímu přírůstku počtu zahraničních zaměstnanců. Uplatňují se ve všech odvětvích, nejvíce přibývají v tradičních oborech, jako je stavebnictví a především průmysl. Celkový počet registrovaných cizinců na konci 1. pololetí 2008 se již přiblížil 350 tisícům osob. Některé výrazné lokální přírůstky v průběhu roku souvisely s dokončováním kapacit a jejich uvedením do provozu. Vzhledem ke zpomalení ekonomiky a problémům některých podniků však nelze v dalším období, i v případě vydávání ,,zelených karet", vyloučit zpomalení jejich přírůstku. Vzhledem k cyklické pozici očekáváme v průběhu roku 2008 pokračování růstu zaměstnanosti v průměru o 1,7 % (proti 1,4 %), v roce 2009 zpomalení na 0,7 % (predikci neměníme). Nezaměstnanost Pokračující pokles nezaměstnanosti lze přičítat souběhu ekonomického růstu i úprav legislativy trhu práce a jejich důsledné aplikace. Nadále klesal i počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou bez práce déle než jeden rok. Meziroční pokles nezaměstnanosti se v roce 2008 ve srovnání s předchozím rokem postupně zpomaluje vlivem cyklických faktorů. V předchozím období docházelo k minimálnímu uvolňování pracovníků při ukončování ekonomických aktivit. V květnu 2008 byl zaznamenán minimální klouzavý roční úhrn nově hlášených nezaměstnaných (542 tis.) od roku 1998. V současnosti dochází k mírnému nárůstu nově hlášených. Vzhledem k očekávanému nárůstu nově hlášených nezaměstnaných, avizovaným i dosud neavizovaným propouštěním či uzavíráním provozů na rozdíl od předchozí predikce předpokládáme, že počet nezaměstnaných již nebude dále klesat. Tyto vlivy však mohou být částečně eliminovány intenzivním působením úřadů práce a stále vysokou nabídkou volných pracovních míst. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS by se měla v roce v roce 2008 snížit na 4,4 % (proti 4,3 %), v roce 2009 by se na této úrovni měla udržet (proti 3,9 %). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti by měla v roce 2008 klesnout na 5,4 % (proti 5,3 %) a v roce 2009 na této úrovni rovněž setrvat (proti 4,6 %). Mzdy Potvrdilo se, že enormní nárůst objemu mezd a platů, překračující v 1. čtvrtletí 2008 nominálně hranici 11 %, byl jednorázovým daňově optimalizačním jevem. Přírůstek nominálních mezd ve 2. čtvrtletí dosáhl výše 9,0 % (proti 10,0 %), růst průměrné mzdy potom 8,0 %(proti 8,7 %). Optikou reálných čísel však ve 2. čtvrtletí průměrná mzda vzrostla pouze o 1,1 %, (v podnikatelském sektoru o 2,3 %, v sektoru veřejném klesla o 3,6 %). V průběhu roku 2008 již nedojde k výraznému zvýšení tempa růstu mezd, a to ani v podnikatelském sektoru, neboť vzhledem k ekonomické situaci a rizikům propouštění bude vyjednávací pozice pro zvyšování mezd pro následující období oslabena. Objem mezd a platů podle domácího konceptu by za uvažovaných podmínek měl vzrůst za rok 2008 o 9,5 % (proti 9,8 %) a v roce 2009 o 8,3 % (proti 8,5 %). Průměrná hrubá měsíční mzda by se měla v roce 2008 zvýšit o 8,5 % (proti 9,0 %) a o 7,7 % (proti 8,0 %) v roce 2009. Jednotkové náklady práce by se za podmínek uvažovaných v predikci měly v roce 2008 zvýšit o 4,6 % (proti 4,0 %) a v roce 2009 o 3,6 % (proti 3,3%). C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 16 C.4 Vztahy k zahraničí (v metodice platební bilance) Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP, se od počátku roku 2006 pohybuje v rozmezí od ­1,5 % do ­2,6 %.5 Ve 2. čtvrtletí 2008 se deficit BÚ v ročním vyjádření zvýšil na ­2,5 % proti revidovaným ­1,7 % v 1. čtvrtletí vlivem zhoršení bilance výnosů (o 1,4 p.b. na ­7,9 %). Obchodní bilance dosahuje stále vynikajících výsledků. Její přebytek ve 2. čtvrtletí 2008 překvapivě vzrostl na 3,6 % HDP (proti 2,8 %). Přebytek nepalivové části bilance se mezičtvrtletně zvýšil dokonce o 0,5 p.b. na 6,5 % HDP (proti 5,7 %). Zpomalení ekonomického růstu v zemích EU15 se na výsledcích zahraničního obchodu dosud neprojevilo. Tempo růstu vývozu v eurech v 1. pololetí 2008 dosáhlo úctyhodných 18,5 % při růstu dovozu o 18,0 %. Zvyšování přebytku obchodní bilance je zatím brzděno pouze vysokými cenami paliv na světových trzích. Deficit palivové části bilance (SITC 3) dosáhl ve 2. čtvrtletí 2008 -3,9 % HDP6 (v souladu s predikcí). Za celý rok 2008 by měl dosáhnout 164 mld. Kč (proti 168 mld. Kč), tj. -4,3 % HDP, a to přesto, že je dopad vysokých cen na bilanci tlumen posilováním koruny vůči dolaru. Růst exportních trhů7 ve 2. čtvrtletí 2008 dosáhl 4,5 %. Vzhledem k nepříznivým vyhlídkám světové ekonomiky se dá očekávat pouze mírný růst i v následujícím období. U exportní výkonnosti, která indikuje zvyšování podílu českého zboží na exportních trzích, by mělo dojít ke zpomalení růstu z 6,4 % v roce 2007 pod 5 % v dalších letech. V roce 2008 očekáváme při udržení naznačených tendencí zvýšení přebytku nepalivové části bilance na 259 mld. Kč (proti 224 mld. Kč), tj. 6,8 % HDP. Saldo obchodní bilance by mělo dosáhnout 130 mld. Kč (proti 90 mld. Kč), tj. 3,4 % HDP. V roce 2009 lze již předpokládat silnější prosazení vlivu ochlazení světové ekonomiky a silného směnného kurzu na český zahraniční obchod. Přes zavedení nových proexportních výrobních kapacit (zejména Hyundai, Foxconn) odhadujeme jen 5 ČNB revidovala časovou řadu platební bilance od roku 2005. Podíl deficitu BÚ na HDP byl snížen v roce 2005 z -1,6 na -1,3 % HDP, v roce 2006 z -3,1 na -2,6 % HDP a v roce 2007 z -2,5 na -1,8 % HDP. Téměř veškeré zlepšení vychází ze snížení deficitu bilance investičních výnosů. 6 Zbývající část přebytku obchodní bilance v rozsahu 1,0 % HDP je tvořena rozdílem mezi dovozem cif a fob, tedy náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží, které ČSÚ nepřiřazuje jednotlivým položkám klasifikace SITC. 7 Vážený průměr růstu dovozu zboží sedmi nejvýznamnějších obchodních partnerských zemí (SRN, Slovenska, Polska, Rakouska, Francie, Velké Británie a Itálie). mírné zvýšení přebytku obchodní bilance na cca 133 mld. Kč (proti 111 mld. Kč), což v podílu na HDP odpovídá stagnaci na úrovni 3,3 %. Přebytek bilance služeb se od roku 2003 setrvale pozvolna zvyšuje a v 2. čtvrtletí 2008 (v ročním vyjádření) dosáhl 1,9 % HDP. Nárůst souvisel s lepšími výsledky v oblasti dopravy a tzv. ostatních služeb. Přebytek bilance cestovního ruchu vzhledem k rychlejšímu růstu výdajů než příjmů od konce roku 2007 mírně klesá. Růst přebytku bilance služeb očekáváme i v následujícím období. Schodek bilance výnosů se od poloviny roku 2006 trvale prohlubuje. Dál rostl odliv dividend z přímých zahraničních investic a deficit bilance náhrad zaměstnancům. Vzhledem ke stálému přílivu zahraničních investic a rostoucí zaměstnanosti cizinců v ČR se dá očekávat další růst schodku bilance výnosů. V roce 2008 očekáváme, že podíl schodku běžného účtu na HDP dosáhne -2,5 % (proti -2,7 %8 ). Predikce na rok 2009 činí -2,3 % (proti -2,5 %) HDP s tím, že v delším horizontu by se měla prosadit tendence k vyrovnávání běžného účtu. C.5 Demografie9 Podle předběžných údajů ke konci roku 2007 se růst počtu obyvatel ČR výrazně zrychlil na 0,9 %. Úhrnná plodnost10 vzrostla na 1,44 proti minimu 1,13 v roce 1999. I když je stále velmi vzdálená referenční hodnotě 2,04, která zajišťuje dlouhodobou stabilitu populace, tento vývoj představuje jistou naději do budoucna. Přirozený přírůstek 10 tis. osob byl nejvyšší od roku 1982. Průměrná naděje dožití při narození se u žen přiblížila 80 letům, u mužů dosáhla téměř 74 let. Kladné saldo migrace činilo 84 tis. osob a dosáhlo nejvyšší hodnoty od 2. světové války. Vysoká imigrace s příznivou věkovou strukturou poněkud relativizuje tvrzení demografických projekcí, že vrcholu počtu obyvatel ČR v produktivním věku by mělo být dosaženo v nejbližším období11 . Nadále však platí, že ČR je na počátku procesu stárnutí obyvatelstva. Poprvé v české 8 Na změně predikce má značný podíl revize datové základny (viz pozn. č. 5). 9 Výsledky demografické projekce ČSÚ z konce roku 2003 se významně odlišují od aktuálních údajů o vývoji populace. Proto je projekce založena na údajích z konce roku 2007 a absolutních meziročních přírůstcích z vysoké varianty demografické projekce. 10 Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. 11 Např. podle demografické projekce Eurostatu EUROPOP 2008, zveřejněné 26. 8. 2008, by mělo být v ČR dosaženo vrcholu počtu obyvatel ve věkové skupině 15 ­ 64 let již v průběhu roku 2008, což se zdá být nereálné. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 17 historii byl v roce 2007 počet lidí mladších 20 let nižší než počet obyvatel ve věku 60 let a více. Naopak počet i podíl seniorů v populaci poroste v důsledku demografické struktury a dalšího prodlužování střední délky života. I přes nárůst imigrace tak demografie představuje ekonomické riziko ve středním a dlouhém období. Od konce roku 2003 se i přes postupný nárůst zákonného věku odchodu do důchodu počet i podíl starobních důchodců zvyšuje (viz graf 6.4). V budoucnosti tak bude důchodový účet v tradičním průběžném systému vystaven deficitním tendencím. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto provádí a připravuje změny důchodového systému (viz kap. A.4.). C.6 Úrokové sazby V srpnu 2008 bankovní rada rozhodla o snížení limitní úrokové sazby pro 2T repo operace o 0,25 p.b. na 3,50 %. Diskontní a lombardní sazba se snížily ve stejném rozsahu. Toto rozhodnutí bylo založeno na analýze současného stavu ekonomiky a prognóze budoucího vývoje klíčových makroekonomických veličin. Rizika prognózy, která ČNB na posledním zasedání zvažovala, jsou mírně protiinflační (nižší očekávaný ekonomický růst v zahraničí, pomalejší růst cen potravin, pohonných hmot a regulovaných cen). Nejistoty podle ČNB zůstávají na straně sekundárních dopadů inflace a kurzového vývoje. Při rozhodování bankovní rady ČNB o vývoji základních úrokových sazeb hraje důležitou roli také kontext měnové politiky hlavních světových centrálních bank. Proto dále uvádíme charakteristiky dvou nejvýznamnějších centrálních bank ECB a Fedu. Rada guvernérů ECB realizovala v průběhu 3. čtvrtletí jedno zvýšení referenčních úrokových sazeb. Zvýšení o 0,25 p.b. na úroveň 4,25 % bylo odsouhlaseno v červenci a opíralo se o snahu ECB zabránit vzrůstajícímu riziku udržení střednědobých a dlouhodobých inflačních očekávání na úrovni, jež neodpovídá cenové stabilitě. Úrokový diferenciál ČR vůči eurozóně byl koncem září záporný ve výši 0,75 p.b. I přes vyšší než očekávaný růst reálného HDP ve 2. čtvrtletí 2008 se snížil výhled tempa růstu v USA pro konec roku 2008 a rok 2009. Ekonomické oživení se vzhledem k současné slabé domácí spotřebě a zpomalování dynamiky exportu odsouvá za horizont 2 let. Míra inflace zůstává vysoká zejména kvůli předchozímu rychlejšímu nárůstu cen energií a dalších komodit. Do budoucna se očekává, že bude inflace stagnovat nebo mírně zpomalí a to v důsledku zastavení růstu cen potravin a stabilizace ceny ropy. Situace na amerických finančních trzích zůstává velmi nejistá. Fed však na situaci aktivně reaguje posilováním tržní likvidity a podporou finančních a hypotečních institucí. Kladný úrokový diferenciál mezi ČR a USA dosáhl na konci září 1,50 p.b. Krátkodobá výnosová křivka peněžního trhu v ČR se v srpnu proti září 2007 posunula směrem vzhůru díky dvojímu zvýšení úrokových sazeb, které v daném období nastalo. Srpnové snížení 2T repo sazby korigovalo posun mírně dolů. Výnosová křivka zploštěla v důsledku nižšího růstu mezibankovních sazeb nad 6 měsíců splatnosti. Sazby rostly v rozmezí 0,1 p.b. až 0,4 p.b. Průměrné tříměsíční sazby PRIBOR dosáhly během 2. čtvrtletí hodnoty 4,15 %. V důsledku snížení úrokových sazeb v srpnu se ve 3. čtvrtletí dál očekává jejich pokles. Průměrný tříměsíční PRIBOR za 3. čtvrtletí očekáváme na úrovni 3,9 % (proti 4,1 %). Roční průměr tříměsíčních mezibankovních úrokových sazeb je za rok 2008 odhadován na úrovni 4,0 % (proti 4,1 %), v roce 2009 by se mohl vzhledem k očekávané stabilitě úrokových sazeb pohybovat na 3,8 % (proti 4,1 %). Vývoj úrokových sazeb v roce 2008 je ovlivněn zejména stabilním inflačním očekáváním. Meziroční inflace by měla v roce 2009 dosáhnout stanoveného inflačního cíle, tj. 3 %. Předpokládaný pokles inflace, protiinflační působení ekonomiky v rámci hospodářského cyklu a mírnější apreciace koruny vůči euru jsou klíčové pro možné mírné snižování mezibankovních úrokových sazeb po zbytek roku 2008. Je pravděpodobné, že v následujícím roce 2009 budou úrokové sazby relativně stabilní, což je podpořeno očekávanou dezinflací, dalším posilováním koruny a pozicí ekonomiky v hospodářském cyklu. Výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely12 klesl v srpnu proti červenci o 0,43 p.b. na 4,41 %, což bylo způsobeno zvýšenou poptávkou po těchto cenných papírech, jež vzrostla v důsledku srpnového poklesu základních úrokových sazeb a aktuální nejistoty na finančních trzích. Pro rok 2008 odhadujeme průměrný roční výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů v souladu s očekávaným vývojem úrokových sazeb na úrovni 4,7 % (proti 4,6 %), pro rok 2009 ve výši 4,4 % (odhad neměníme). Průměrné úrokové sazby z vkladů domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem dosáhly ve 2. čtvrtletí 2008 úrovně 1,55 %. Růst průměrných úrokových sazeb v červenci pokračoval a zastavil se až po srpnovém snížení základních úrokových sazeb. V srpnu činila výše průměrných úrokových sazeb 1,58 % a pro rok 2008 očekáváme sazby na 1,5 % (odhad neměníme). V roce 2009 by se mohly pohybovat na mírně nižší úrovni a celkový roční průměr by pak činil 1,4 % (proti 1,5 %). Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům reagovaly na snížení 2T repo sazby výrazněji než sazby z vkladů. V srpnu poklesly 12 Tento ukazatel odpovídá Maastrichtskému kritériu úrokových sazeb. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 18 o 0,13 p.b. na 5,58 %. Průměr za 2. čtvrtletí činil 5,65 % a za celý rok 2008 by měl dosáhnout 5,6 % (proti 5,7 %). V roce 2009 odhadujeme průměrnou úrokovou míru z úvěrů na 5,4 % (proti 5,6 %). C.7 Vládní sektor V roce 2007 dosáhl deficit vládního sektoru dle ČSÚ výše 34,9 mld. Kč, což představuje 1,0 % HDP. Oproti květnovým předběžným údajům ve Fiskálním výhledu tak došlo ke zlepšení o 21,2 mld. Kč, tj. přibližně o 0,6 % HDP. Polepšily si především subsektory ústřední a místní vlády. Naopak u zdravotních pojišťoven došlo k mírnému zhoršení, především díky vyšším výdajům na zdravotní péči. Příčiny této revize lze spatřovat na straně příjmů i výdajů. Srovnáme-li příjmy a výdaje vládního sektoru s květnovými daty, došlo ke zvýšení příjmů o 18,5 mld. Kč a k poklesu výdajů o 2,7 mld. Kč. Na příjmové straně došlo k navýšení daňových příjmů přibližně o 5 mld. Kč. Současně došlo k navýšení kapitálových transferů o 13,5 mld. Kč především z důvodů vyšší investiční dotace ze zahraničí a bezúplatných převodů zejména nefinančního majetku od ostatních sektorů národního hospodářství na vládní sektor. Tato transakce se ovšem dle metodiky ESA 95 objevuje současně též na straně výdajů (a to především v položce tvorba hrubého fixního kapitálu) a nemá tedy vliv na výsledek hospodaření. Pro objektivní posouzení je tedy nutné příjmovou i výdajovou stranu o tuto hodnotu očistit. Význam se poté přesune na výdajovou stranu, kde vedle této úpravy muselo dojít k výraznějšímu poklesu hrubé tvorby fixního kapitálu vzhledem k upřesnění akruální úpravy položky užití na základě statistických zjišťování, která při dubnovém zpracování ještě nebyla k dispozici. Hlavním důvodem takto dobrých výsledků vládního sektoru v roce 2007 je vrchol hospodářského cyklu, díky kterému razantně rostly vyměřovací základy téměř všech daní a celkové daňové příjmy tak zaznamenaly růst o 10,1 %. Navíc v roce 2007 došlo k poměrně velké úspoře na výdajích, kdy se vládní subjekty soustředily na zajištění projektů především z peněz EU (a to i v dalších letech), které nemají přímý vliv na deficit vládního sektoru a které tak mohly do jisté míry vytěsnit některé výdaje s negativním dopadem na saldo vládního sektoru. V roce 2008 odhadujeme zhoršení deficitu vládního sektoru na 47,3 mld. Kč, což je v podílovém vyjádření 1,2 % HDP. Zhoršení je patrné především u subsektoru místních vládních institucí, který se z výrazného přebytku dostane na téměř vyrovnanou úroveň. To je zapříčiněno zejména akruální úpravou daní, ve které se očekává pokles inkasa přímých daní zachycený v metodice ESA95. Subsektor fondů sociálního zabezpečení dosáhne také zhoršení o necelé 4 mld. Kč, a to především z důvodu zavedení maximálního vyměřovacího základu u pojistného a díky tlaku zdravotnických zařízení na zvyšování úhrad v souvislosti s povědomím o výrazných zůstatcích finančních prostředků na účtech zdravotních pojišťoven. Naopak subsektor ústřední vlády zaznamená zlepšení o necelých 11 mld. Kč. V tomto subsektoru dojde k mírnému zhoršení hospodaření státních fondů a Národního fondu, které bude více méně vykompenzováno mírným zlepšením salda státního rozpočtu. K výraznějšímu zlepšení dojde u bývalého Fondu národního majetku, zejména v důsledku zvýšení výnosů z finančního majetku (dividendy). Hospodaření ostatních subjektů v tomto subsektoru se oproti minulému roku výrazně nezmění. V roce 2007 dosáhl dluh vládního sektoru hodnoty 1020,7 mld. Kč, tj. 28,9 % HDP. Jeho relativní výše sice v mezinárodním srovnání není nijak vysoká, ale jeho dynamika v roce 2007 je poměrně razantní vzhledem k dobrým výsledkům hospodaření vládního sektoru. Svědčí tak o vyšším růstu závazků, než by bylo potřeba ke krytí rozpočtových potřeb. Ke konci roku 2008 se očekává, že dluh dosáhne hodnoty 1093,3 mld. Kč, což představuje 28,8 % HDP. V relativním vyjádření tak zůstane na poměrně stabilní úrovni. Jeho absolutní změna ovšem stále výrazně předstihuje očekávaný deficit vládního sektoru a bude tak nejspíše docházet k dalšímu hromadění prostředků na účtech. Z celkového objemu vládního dluhu je 38,6 mld. Kč tvořeno imputovanými půjčkami, tj. není kryto reálně existujícími dluhovými instrumenty v rozvahách vládních subjektů.13 C.8 Světová ekonomika Světová ekonomika v roce 2008 zpomaluje vlivem krize na finančních trzích, která výrazně zvyšuje míru nejistoty budoucího globálního vývoje. USA a řada ekonomik v Evropě bude v roce 2009 v nejlepším případě stagnovat. Nadále výrazně porostou asijské ekonomiky, zejména Čína a Indie. Růst HDP v USA se v roce 2007 zpomalil na 2,0 %. V 1. čtvrtletí 2008 ekonomika v podstatě stagnovala (mezičtvrtletní růst o 0,2 %), ve 2. čtvrtletí růst posílil na mezičtvrtletních 0,7 %, a to vlivem dopadu daňových úlev na spotřebu. V polovině září však vypukla na amerických finančních a akciových trzích s novou a větší silou krize, která zřejmě srazí růst americké i světové ekonomiky. Nasvědčuje tomu pokles tvorby nových 13 Např. v souvislosti s uplatněnými státními zárukami, pronájmem Gripenů, pořízením bran na výběr elektronického mýtného a nákupem účastí ve společnosti ČEPS. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 19 pracovních míst, náznaky ostrého zpomalení spotřeby (nákupy automobilů), i vývoj indikátorů spotřebitelské důvěry. Vlivem cen komodit rostla spotřebitelská inflace, až na 5,6 % meziročně v červenci; v srpnu klesla na 5,4 % a vzhledem k vývoji lze očekávat další pokles. Fed ponechal hlavní úrokové sazby na 2 % a věnoval se hlavně záchraně krachem ohrožených bank. Slabý dolar zatím snížil deficit amerického běžného účtu. Pro rok 2008 očekáváme v USA růst o 1,6 % (proti 1,3 %), v roce 2009 o 0,7 % (proti 1,7 %). Růst HDP v eurozóně (EA12) se v roce 2007 mírně zpomalil na 2,6 %. Po silném 1. čtvrtletí 2008 (mezičtvrtletní růst 0,7 %) přišel ve druhém čtvrtletí propad (-0,2 %), který postihl např. ekonomiky Německa (-0,5 %), Francie (-0,3 %) a Itálie (-0,3 %). Zpomalení způsobily nepříznivé vnější podmínky ovlivňující export, vyšší inflace, obtížná dostupnost úvěrů a pokles na trhu nemovitostí. Spotřeba domácností, jež je tradičním problémem v eurozóně a zejména v Německu, se zpomaluje vlivem vysoké inflace. Silněji se začíná v Evropě projevovat finanční krize. Předstihové indikátory vykázaly pokles podnikatelské a spotřebitelské důvěry na nejnižší úroveň za 7 let. Od konce roku 2007 začala v EA12 růst inflace, v červenci 2008 dosáhla 4,0 %, čímž asi vyvrcholila, v srpnu klesla na 3,6 %. Růst začala také nezaměstnanost, která byla od ledna do dubna na 7,1 % (nejnižší hodnota za více než 20 let), v srpnu už dosáhla 7,5 %. Hlavní hrozbou je možnost dalšího prohloubení krize finančních trhů, jež by vedla k vleklé recesi v USA a ekonomikách EU. Pro rok 2008 odhadujeme pro EA12 růst HDP na 1,4 % (proti 1,7 %), pro rok 2009 na 0,7 % (proti 1,5 %). Středoevropské ekonomiky dlouhodobě rostou rychleji než západní Evropa, což se dále zvýraznilo v roce 2007. Slovenská ekonomika v roce 2007 vzrostla o 10,4 %, což je nejvíce v rámci EU. V 1. čtvrtletí 2008 zpomalila na 8,7 %, ve druhém dále na 7,6 % (v souladu s predikcí). Růst HDP byl tažen spotřebou domácností, exportem a vysokým přílivem přímých zahraničních investic. Předpokládáme další postupné zpomalování růstu k úrovni 6,5 % ve 4. čtvrtletí 2008. Zhoršení odbytových podmínek zejména v automobilovém průmyslu může vést i k větší deceleraci, především v roce 2009. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zboží a služeb průběžně roste po celý rok 2008; v srpnu zrychlilo na 5,0 % z červencových 4,8 %. Je jasné, že cenová stabilita bude vyžadovat další úsilí i vzhledem ke vstupu do eurozóny od 1 .1. 2009. Slovenská vláda zavedla v této souvislosti regulaci cen energií. Předpokládáme deceleraci růstu HDP blíže k potenciálu. Pro rok 2008 předpokládáme růst HDP o 7,6 % (beze změny), v roce 2009 o 6,3 % (beze změny). V Polsku vzrostla ekonomika v roce 2007 o 6,6 %, v 1. čtvrtletí 2008 o 6,2 % a o 6,1 % (proti 5,4 %) ve druhém. Růst je stále, podobně jako na Slovensku, tažen přílivem zahraničních investic a spotřebou domácností. Je jasné, že vnější vývoj růst zbrzdí, bude dost záležet na vývoji v Rusku. Rychlý růst posílil inflaci (v srpnu meziročně na 4,8 %) a ta vedla k restriktivní monetární politice. Od roku 2006 rapidně klesá nezaměstnanost, aktuálně se pohybuje kolem 10 % (ještě v roce 2005 byla přes 17 %). Pro rok 2008 předpokládáme růst HDP o 5,4 % (beze změny), v roce 2009 o 4,6 % (proti 5,0 %). Dolarová cena ropy prokázala ještě větší volatilitu než kurz dolaru. U ropy Brent průměr za 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 96,7 USD, ve druhém 122,5 USD a počátkem července se cena blížila 150 USD. Potom prodělala strmý pád, který začal vzápětí po Bernankeho zprávě o zhoršující se situaci v USA 15. července. Koncem září činila úroveň necelých 90 USD. V předpovědích budoucího vývoje panuje nejistota, v této chvíli však převládá předpoklad poklesu cen vlivem klesající poptávky ve vyspělých ekonomikách. Proti tomu však stojí silná poptávka v Číně a dalších zemích. Také není jasné, nakolik jsou dodavatelé schopni zvyšovat produkci, resp. k jakým restrikcím produkce sáhnou. V naší predikci jsme snížili předpoklad pro rok 2008 na 113 USD (proti 120 USD) za barel ropy Brent, pro rok 2009 potom na 120 USD (proti 138 USD). Riziko pro tento scénář je na straně poklesu. C.9 Mezinárodní srovnání14 Porovnávání ekonomického výkonu jednotlivých zemí provádíme v PPS15 . PPS je umělá měnová jednotka, která vyjadřuje množství statků, které je v průměru možné zakoupit za 1 euro na území EU-27 po kurzovém přepočtu u zemí, které používají jinou měnovou jednotku než euro.16 Při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly má proces přibližování ekonomické úrovně ČR směrem k průměru EA12, podobně jako v ostatních středoevropských ekonomikách, setrvalou tendenci. 14 Srovnání za období do roku 2007 vychází ze statistik Eurostatu a OECD. Od roku 2008 jsou použity vlastní propočty na bázi reálných směnných kurzů. 15 PPS je zkratka Purchasing Power Standard, tj. standard kupní síly. 16 Například parita kupní síly 16,96 CZK/PPS v roce 2007 vyjadřuje fakt, že za uvedenou sumu českých korun bylo možné zakoupit stejný soubor reprezentativních statků jako za 1 euro v rámci EU-27. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 20 Průměrné ,,tempo konvergence" po roce 2002 přesahuje 2 p.b. ročně. V roce 2007 dosáhl HDP České republiky na obyvatele cca 20 300 PPS, což odpovídá 74 % ekonomického výkonu EA12. V roce 2009 by se měla česká ekonomika přiblížit hranici čtyř pětin. Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. HDP na obyvatele v tomto vyjádření v roce 2007 dosáhl úrovně cca 12 400 EUR, což odpovídá cca 44 % úrovně EA-12. Komparativní cenová hladina HDP v ČR činila v roce 2007 cca 60 % průměru EA12. Mezi roky 2003 a 2007 se česká cenová hladina přibližovala hladině EA12 průměrným tempem cca 2,5 p.b. ročně. Komparativní cenová úroveň všech čtyř středoevropských nových členských zemí se v roce 2007 nacházela v úzkém koridoru 58 až 62 % průměru EA-12 bez ohledu na jejich relativní ekonomickou úroveň. V roce 2008 v ČR, Polsku a na Slovensku dochází ke skokovému zvýšení komparativních cenových hladin o 5 ­ 7 p.b. Jde o důsledek faktu, že tyto země jsou v současné situaci finančními trhy vnímány jako stabilní oblast. Otevřenou otázkou ovšem je, zda jsou uvedené ekonomiky v tak dobré kondici, aby mohly takové reálné posílení svých měn udržet bez ztráty ekonomické dynamiky a vzniku makroekonomických nerovnováh. 21 D Monitoring predikcí ostatních institucí MF ČR monitoruje makroekonomické predikce ostatních institucí, zabývajících se předpovídáním budoucího vývoje české ekonomiky. Průběžně jsou z veřejně přístupných datových zdrojů sledovány prognózy 15 institucí. Z toho je 7 institucí tuzemských (ČNB, tuzemské banky a pobočky zahraničních bank, investiční společnosti) a ostatní jsou zahraniční (Evropská komise, OECD, MMF, panel časopisu Economist, zahraniční banky). Shrnutí předpovědí je uvedeno v následující tabulce. Tabulka D.1: Konsensuální předpověď září 2008 říjen 2008 m in. m ax. konsenzus predikce MF Hrubý domácí produkt (2008) % , s.c. 3,8 4,9 4,4 4,4 Hrubý domácí produkt (2009) % , s.c. 3,2 5,0 4,4 3,7 Průměrná míra inflace (2008) % 6,0 6,8 6,5 6,4 Průměrná míra inflace (2009) % 2,5 4,0 3,2 2,9 Růst průměrné mzdy (2008) % 7,9 10,3 8,8 9,5 Růst průměrné mzdy (2009) % 6,2 9,0 7,5 8,3 Podíl BÚ na HDP (2008) % -3,8 -1,8 -2,8 -2,5 Podíl BÚ na HDP (2009) % -5,1 -1,5 -2,7 -2,3 Konsenzus předpovědí růstu HDP byl od počátku roku 2007 velmi stabilní mezi 4,6 ­ 4,8 %. V posledních měsících však nově zveřejněné prognózy indikují možné nepříznivé dopady vnějšího prostředí. Predikce MF je shodná s konsenzuální. Pro rok 2009 většina institucí od počátku roku 2008 očekávala mírné zrychlení růstu proti roku 2008. S prohloubením globálních problémů však nové prognózy akcentují delší trvání ekonomického zpomalení. Říjnová predikce MF již tyto obavy zahrnuje a je nižší oproti konsenzu. Pro rok 2008 postupně dochází k výraznému navyšování prognóz míry inflace. Relativně široký interval prognóz inflace se od května postupně zužuje. Predikce MF je velmi blízko konsenzu. Pro rok 2009 většina pracovišť včetně MF předpokládá, že dojde k navrácení inflace těsně nad inflační cíl ČNB. Prognózy růstu průměrné mzdy pro rok 2008 se ustálily těsně pod 9 %. Pro rok 2009 většinou předpokládají zpomalení růstu nominálních mezd, ovšem s velkým rozptylem předpovědí. Predikce MF je s těmito tendencemi v souladu, byť předpovídaná dynamika je mírně vyšší. Předpovědi podílu běžného účtu platební bilance na HDP neprodělaly v průběhu roku dramatické změny. Naprostá většina institucí předpokládá v této oblasti klidný vývoj. Predikce MF je vzhledem ke konsenzuální předpovědi nepatrně optimističtější. Graf D.1: Prognózy reálného růstu HDP na rok 2008 Graf D.2: Prognózy inflace na rok 2008 v % v % 4,0 4,2 4,4 4,6 4,8 5,0 5,2 5,4 5,6 5,8 6,0 1/07 3 5 7 9 11 1/08 3 5 7 9 období prognózy MFČR konsenzus 2,8 3,2 3,6 4,0 4,4 4,8 5,2 5,6 6,0 6,4 6,8 1/07 3 5 7 9 11 1/08 3 5 7 9 období prognózy Konsenzus MFČR Pozn.: Období na ose x vyjadřují zveřejnění prognózy. Zvýrazněný znak u predikce MF ČR v obou grafech označuje období zpracování Makroekonomického rámce Státního rozpočtu. 22 1. Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 1.1: HDP reálně ­ roční zřetězené objemy, referenční rok 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Předb. Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produkt m ld. Kč 2000 2285 2368 2474 2630 2809 2993 3126 3240 3384 3560 předch.r.=100 101,9 103,6 104,5 106,3 106,8 106,6 104,4 103,7 104,4 105,2 Výdaje domácností na spotřebu 1) m ld. Kč 2000 1200 1272 1309 1342 1415 1498 1548 1608 1676 1746 předch.r.=100 102,2 106,0 102,9 102,5 105,4 105,9 103,3 103,9 104,2 104,2 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 2000 510 546 527 542 538 541 546 549 549 549 předch.r.=100 106,7 107,1 96,5 102,9 99,3 100,5 101,1 100,5 100,0 100,0 Tvorba hrubého kapitálu m ld. Kč 2000 720 710 774 767 848 929 942 988 1045 1112 předch.r.=100 104,6 98,6 109,1 99,2 110,5 109,6 101,4 104,9 105,8 106,5 - fixní kapitál m ld. Kč 2000 686 689 716 729 776 821 863 902 958 1025 předch.r.=100 105,1 100,4 103,9 101,8 106,5 105,8 105,1 104,5 106,2 107,0 - změna zásob a cenností m ld. Kč 2000 34 20 58 38 71 108 79 86 87 87 Vývoz zboží a služeb m ld. Kč 2000 1575 1689 2039 2275 2634 3019 3368 3606 3940 4363 předch.r.=100 102,1 107,2 120,7 111,6 115,8 114,6 111,6 107,1 109,3 110,7 Dovoz zboží a služeb m ld. Kč 2000 1722 1859 2192 2301 2628 2992 3271 3503 3811 4182 předch.r.=100 105,0 108,0 117,9 105,0 114,2 113,8 109,3 107,1 108,8 109,7 Domácí konečné užití m ld. Kč 2000 2429 2530 2608 2652 2794 2954 3022 3126 3244 3374 předch.r.=100 103,8 104,2 103,1 101,7 105,4 105,7 102,3 103,5 103,8 104,0 Metodická diskrepance 2) m ld. Kč 2000 3 11 18 5 3 -1 -6 -8 -15 -28 Reálný hrubý domácí důchod m ld. Kč 2000 2373 2466 2582 2712 2869 3086 3187 3298 3468 3661 předch.r.=100 104,1 103,9 104,7 105,0 105,8 107,6 103,3 103,5 105,2 105,6 Příspěvky k růstu HDP 3) : - domácí konečné užití proc.body 3,9 4,2 3,2 1,7 5,2 5,5 2,2 3,3 3,6 3,7 - - konečná spotřeba proc.body 2,6 4,7 0,7 1,9 2,5 3,0 1,8 2,0 2,1 2,1 - - tvorba hrubého kapitálu proc.body 1,4 -0,4 2,5 -0,2 2,7 2,5 0,4 1,3 1,5 1,7 - saldo zahraničního obchodu proc.body -2,0 -0,6 1,3 4,6 1,6 1,1 2,2 0,4 0,9 1,5 1) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. 2) Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. 3) Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné. Tabulka 1.2: HDP reálně ­ čtvrtletní zřetězené objemy, referenční rok 2000 2 00 7 20 08 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q 4 Před b . P řed b . Před b . P řed b . Před b . Před b . O d h a d P red ikce Hrubý domácí produk t m ld . Kč 2 0 0 0 700 763 756 774 738 798 787 803 st.o b d .p .r.=1 0 0 10 6,6 1 06 ,6 10 6,4 106 ,6 1 05,3 10 4,5 1 04 ,1 1 03,8 Výdaje domácnos tí na s potřebu m ld . Kč 2 0 0 0 350 373 382 392 360 385 396 407 st.o b d .p .r.=1 0 0 10 7,0 1 06 ,4 10 6,1 104 ,2 1 02,6 10 3,3 1 03 ,5 1 03,8 Výdaje vládních ins t. na s potřebu m ld . Kč 2 0 0 0 125 132 130 154 126 135 132 154 st.o b d .p .r.=1 0 0 9 9,3 99 ,2 99,2 103 ,7 1 00,5 10 2,0 1 02 ,0 1 00,0 Hrubá tvorba k apitálu m ld . Kč 2 0 0 0 206 256 246 221 220 245 250 228 st.o b d .p .r.=1 0 0 10 9,9 1 11 ,4 11 0,4 106 ,4 1 06,9 9 5,7 1 01 ,4 1 02,9 - fixní k apitál m ld . Kč 2 0 0 0 181 209 207 224 189 218 219 237 st.o b d .p .r.=1 0 0 10 5,1 1 05 ,8 10 4,5 107 ,5 1 04,6 10 4,1 1 05 ,8 1 05,8 - změna zás ob a cennos tí m ld . Kč 2 0 0 0 25 47 39 -3 31 27 31 -9 Vývoz zboží a s lužeb m ld . Kč 2 0 0 0 721 741 737 819 815 846 818 889 st.o b d .p .r.=1 0 0 11 5,8 1 14 ,1 11 5,6 113 ,1 1 13,0 11 4,1 1 11 ,0 1 08,5 Dovoz zboží a s lužeb m ld . Kč 2 0 0 0 701 735 737 818 779 806 806 881 st.o b d .p .r.=1 0 0 11 5,8 1 14 ,1 11 5,2 110 ,9 1 11,2 10 9,6 1 09 ,3 1 07,6 Metodick á dis k repance m ld . Kč 2 0 0 0 -1 -4 -2 6 -4 -7 -2 6 Reálný hrubý domácí důchod m ld . Kč 2 0 0 0 726 787 778 795 757 809 801 820 st.o b d .p .r.=1 0 0 10 8,4 1 08 ,1 10 7,3 106 ,6 1 04,2 10 2,8 1 02 ,9 1 03,2 1 Ekonomický výkon 23 Tabulka 1.3: HDP - užití v běžných cenách - roční 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Předb. Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produkt m ld. Kč 2464 2577 2815 2984 3216 3551 3796 4016 4314 4648 předch.r.=100 104,8 104,6 109,2 106,0 107,8 110,4 106,9 105,8 107,4 107,7 Výdaje domácností na spotřebu m ld. Kč 1262 1332 1417 1464 1568 1707 1865 1986 2128 2266 předch.r.=100 103,4 105,6 106,3 103,4 107,0 108,9 109,3 106,5 107,1 106,5 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 549 603 622 658 685 713 748 771 795 819 předch.r.=100 110,6 109,8 103,1 105,9 104,0 104,1 104,9 103,1 103,0 103,0 Tvorba hrubého kapitálu m ld. Kč 704 700 774 766 852 954 978 1043 1105 1190 předch.r.=100 101,4 99,5 110,6 98,9 111,2 112,0 102,5 106,6 106,0 107,7 - fixní kapitál m ld. Kč 678 687 727 742 792 857 917 965 1032 1113 předch.r.=100 102,8 101,4 105,8 102,0 106,8 108,2 107,1 105,2 106,9 107,7 - změna zásob a cenností m ld. Kč 26 13 47 24 60 97 61 77 72 77 Saldo zahraničního obchodu m ld. Kč -51 -59 2 95 111 177 205 216 287 374 - vývoz zboží a služeb m ld. Kč 1484 1592 1975 2155 2462 2827 2977 3227 3644 4117 předch.r.=100 96,5 107,3 124,0 109,1 114,3 114,8 105,3 108,4 112,9 113,0 - dovoz zboží a služeb m ld. Kč 1535 1651 1973 2060 2351 2649 2772 3011 3357 3743 předch.r.=100 96,2 107,5 119,5 104,4 114,1 112,7 104,6 108,6 111,5 111,5 Hrubý národní důchod 1) m ld. Kč 2352 2466 2660 2850 3042 3339 3516 3712 3986 4295 předch.r.=100 103,5 104,8 107,9 107,1 106,7 109,8 105,3 105,6 107,4 107,8 Saldo prvotních důchodů 2) m ld. Kč -112 -111 -155 -134 -174 -212 -280 -304 -329 -353 1) Hrubý národní důchod je součtem HDP a salda čistých prvotních důchodů se zahraničím. Představuje úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentů (náhrady zaměstnancům, čisté daně na výrobu a dovoz, důchody z vlastnictví, hrubý provozní přebytek a smíšený důchod). 2) Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí je součtem rozdílu přijatých a vyplacených mezd a důchodů z vlastnictví (úroků, dividend a reinvestovaných zisků z aktiv vlastněných nerezidenty). Věcně odpovídá bilanci výnosů platební bilance. Tabulka 1.4: HDP - užití v běžných cenách ­ čtvrtletní 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Předb. Předb. Předb. Předb. Předb. Předb. Odhad Predikce Hrubý domácí produkt m ld. Kč 822 903 898 929 891 961 958 987 st.obd.p.r.=100 110,7 110,7 110,1 110,3 108,4 106,4 106,6 106,3 Výdaje domácností na spotřebu m ld. Kč 393 424 438 452 431 464 480 491 st.obd.p.r.=100 108,8 109,1 108,8 108,8 109,7 109,5 109,5 108,6 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 161 173 170 210 165 182 181 219 st.obd.p.r.=100 103,5 102,6 102,7 107,3 102,8 105,6 106,6 104,5 Hrubá tvorba kapitálu m ld. Kč 209 262 254 229 229 255 260 235 st.obd.p.r.=100 112,0 113,6 113,0 109,1 109,2 97,2 102,4 102,6 - fixní kapitál m ld. Kč 187 218 217 235 200 231 234 253 st.obd.p.r.=100 107,1 108,2 107,1 109,9 106,8 106,0 107,7 107,7 - změna zásob a cenností m ld. Kč 22 45 37 -7 29 24 26 -19 Saldo zahraničního obchodu m ld. Kč 59 44 36 38 66 60 37 42 - vývoz zboží a služeb m ld. Kč 677 704 697 748 728 742 714 793 st.obd.p.r.=100 116,3 115,8 116,4 111,3 107,5 105,5 102,5 105,9 - dovoz zboží a služeb m ld. Kč 618 659 661 711 662 682 677 751 st.obd.p.r.=100 113,8 113,7 114,7 109,1 107,1 103,5 102,5 105,7 1 Ekonomický výkon 24 Graf 1.1: Hrubý domácí produkt a reálný hrubý domácí důchod meziroční indexy růstu, sopr = 100 % 9 8 9 9 10 0 10 1 10 2 10 3 10 4 10 5 10 6 10 7 10 8 10 9 11 0 11 1 1/9 9 3 1/0 0 3 1/0 1 3 1 /0 2 3 1 /0 3 3 1 /04 3 1 /05 3 1 /06 3 1 /0 7 3 1/0 8 3 1/0 9 3 n o m in á ln í H D P re á ln ý H D P re á ln ý H D D d e flá to r H D P P re d ik c e Graf 1.2: Hrubý domácí produkt ­ příspěvky k růstu rozklad meziročního růstu, procentní body -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 2 0 1 1 s p o t ře b a h ru b á t vo rb a k a p it á lu s a ld o Z O rů s t H D P P r e d i k c e Graf 1.3: Spotřeba domácností (včetně neziskových institucí) meziroční indexy růstu, sopr = 100 % 9 9 1 0 0 1 0 1 1 0 2 1 0 3 1 0 4 1 0 5 1 0 6 1 0 7 1 0 8 1 0 9 1 1 0 1 / 9 9 1 / 0 0 1 / 0 1 1 / 0 2 1 / 0 3 1 / 0 4 1 / 0 5 1 / 0 6 1 / 0 7 1 / 0 8 1 / 0 9 n o m in á ln ě re á ln ě d e flá t o r P r e d i k c e 1 Ekonomický výkon 25 Graf 1.4: Tvorba hrubého fixního kapitálu meziroční indexy růstu, sopr = 100 % 9 6 9 8 1 0 0 1 0 2 1 0 4 1 0 6 1 0 8 1 1 0 1 1 2 1 /9 9 3 1 /0 0 3 1 / 0 1 3 1 / 0 2 3 1 / 0 3 3 1 / 0 4 3 1 / 0 5 3 1 / 0 6 3 1 /0 7 3 1 / 0 8 3 1 / 0 9 3 n o m in á ln ě re á ln ě d e flá t o r P re d i k c e Graf 1.5: Podíl vývozu a dovozu zboží a služeb na HDP (v b.c.) z ročních klouzavých úhrnů, v % 4 8 5 2 5 6 6 0 6 4 6 8 7 2 7 6 8 0 8 4 8 8 1 /9 6 1 /9 7 1 /9 8 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 1 /0 8 1 /0 9 1 /1 0 1 /1 1 vý vo z d o vo z P re d ik c e Graf 1.6: HDP - důchodová struktura z ročních klouzavých úhrnů, v % 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Náhrady zaměstnancům (dom. koncept) Hrubý provozní přebytek Saldo daní a dotací (pravá osa) Predikce 1 Ekonomický výkon 26 Tabulka 1.5: HDP - důchodová struktura ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Predikce Predikce Výhled HDP m ld. Kč 2352 2464 2577 2815 2984 3216 3551 3796 4016 4314 předch.r.=100 107,4 104,8 104,6 109,2 106,0 107,8 110,4 106,9 105,8 107,4 Saldo daní a dotací m ld. Kč 193 211 219 267 281 284 312 365 387 407 předch.r.=100 103,0 109,8 103,4 122,2 105,1 101,3 109,6 117,1 106,0 105,1 - Daně z výroby a dovozu m ld. Kč 258 268 287 331 353 362 393 450 480 503 předch.r.=100 104,1 103,9 107,1 115,5 106,4 102,6 108,7 114,3 106,8 104,7 - Dotace na výrobu m ld. Kč 65 57 68 64 72 78 82 85 93 96 předch.r.=100 107,3 86,5 120,6 94,1 112,2 107,8 105,3 103,6 110,0 103,0 Náhrady zaměstnancům m ld. Kč 995 1064 1129 1202 1285 1387 1513 1650 1782 1904 domácí předch.r.=100 108,4 107,0 106,1 106,5 106,9 108,0 109,1 109,1 108,0 106,9 - Mzdy a platy domácí m ld. Kč 755 805 853 907 970 1048 1142 1250 1354 1455 předch.r.=100 108,8 106,6 106,0 106,3 106,9 108,0 109,0 109,5 108,3 107,5 - Příspěvky na SZ placené m ld. Kč 240 260 276 295 315 339 371 400 428 449 zaměstnavatelem předch.r.=100 106,9 108,3 106,2 107,0 106,7 107,8 109,4 107,8 106,9 104,9 Hrubý provozní přebytek m ld. Kč 1165 1189 1229 1345 1418 1544 1727 1781 1847 2003 předch.r.=100 107,4 102,0 103,4 109,4 105,4 108,9 111,8 103,1 103,7 108,5 - Spotřeba fixního kapitálu m ld. Kč 477 492 509 538 554 576 606 630 658 688 předch.r.=100 105,8 103,0 103,5 105,7 103,0 104,0 105,1 104,0 104,5 104,5 - Čistý provozní přebytek m ld. Kč 688 697 721 808 865 968 1121 1151 1189 1316 předch.r.=100 108,6 101,4 103,4 112,1 107,0 112,0 115,8 102,7 103,3 110,7 Tabulka 1.6: HDP - důchodová struktura ­ čtvrtletní 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Předb. Předb. Předb. Předb. Předb. Předb. Odhad Predikce HDP m ld. Kč 822 903 898 929 891 961 958 987 st.obd.př.r.=100 110,7 110,7 110,1 110,3 108,4 106,4 106,6 106,3 Saldo daní a dotací m ld. Kč 70 82 86 74 88 91 99 86 st.obd.př.r.=100 110,1 112,3 109,1 107,0 126,6 112,0 115,2 116,2 Náhrady zaměstnancům m ld. Kč 354 373 375 410 393 405 407 445 domácí st.obd.př.r.=100 110,2 109,2 109,2 107,8 111,0 108,5 108,5 108,5 - Mzdy a platy domácí m ld. Kč 267 282 284 309 297 307 309 337 st.obd.př.r.=100 110,0 109,4 109,2 107,6 111,1 109,0 109,0 109,0 - Příspěvky na SZ placené m ld. Kč 87 91 92 101 96 98 98 108 zaměstnavatelem st.obd.př.r.=100 111,0 108,8 109,2 108,7 110,7 106,8 107,0 107,0 Hrubý provozní přebytek m ld. Kč 398 448 437 444 410 465 451 456 st.obd.př.r.=100 111,3 111,7 111,1 113,2 102,9 103,7 103,3 102,6 27 2. Ceny zboží a služeb Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 2.1: Ceny zboží a služeb ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Predikce Predikce Výhled Spotřebitelské ceny průměr roku prům ěr 2005=100 93,7 95,4 95,5 98,2 100,0 102,5 105,4 112,2 115,5 118,9 - průměrná míra inflace růst v % 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,4 2,9 3,0 koncem roku prům ěr 2005=100 94,3 94,8 95,8 98,5 100,6 102,3 107,9 113,0 116,0 119,1 - zvýšení cen v průběhu roku růst v % 4,1 0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 4,7 2,7 2,6 - z toho příspěvek proc. body 2,3 0,7 0,3 1,7 1,9 0,8 2,2 4,0 1,5 2,2 administrativních 1) opatření HICP 2) prům ěr 2005=100 94,7 96,1 96,0 98,4 100,0 102,1 105,1 111,8 115,1 118,5 růst v % 4,5 1,4 -0,1 2,6 1,6 2,1 3,0 6,4 2,9 3,0 Deflátory HDP prům ěr 2000=100 104,9 107,8 108,8 113,8 113,4 114,5 118,6 121,4 123,9 127,5 předch.r.=100 104,9 102,8 100,9 104,5 99,7 100,9 103,6 102,4 102,1 102,9 Hrubé domácí výdaje prům ěr 2000=100 103,1 103,6 104,2 107,8 108,9 111,1 114,2 118,9 121,6 124,1 předch.r.=100 103,1 100,5 100,6 103,5 101,0 102,0 102,8 104,0 102,3 102,1 Spotřeba domácností (vč. NZI) prům ěr 2000=100 103,9 105,2 104,8 108,2 109,1 110,8 114,0 120,5 123,5 127,0 předch.r.=100 103,9 101,2 99,6 103,3 100,8 101,5 102,8 105,8 102,5 102,8 Spotřeba vlády prům ěr 2000=100 104,0 107,8 110,5 118,0 121,5 127,2 131,9 136,8 140,5 144,7 předch.r.=100 104,0 103,7 102,4 106,8 103,0 104,7 103,7 103,7 102,7 103,0 Tvorba fixního kapitálu prům ěr 2000=100 101,0 98,8 99,8 101,5 101,8 102,0 104,3 106,3 107,0 107,8 předch.r.=100 101,0 97,8 101,0 101,8 100,2 100,3 102,2 101,9 100,7 100,7 Vývoz zboží a služeb prům ěr 2000=100 99,7 94,2 94,3 96,9 94,7 93,5 93,6 88,4 89,5 92,5 předch.r.=100 99,7 94,5 100,1 102,7 97,8 98,7 100,2 94,4 101,2 103,3 Dovoz zboží a služeb prům ěr 2000=100 97,4 89,2 88,8 90,0 89,5 89,4 88,6 84,8 86,0 88,1 předch.r.=100 97,4 91,6 99,6 101,3 99,5 99,9 99,0 95,7 101,4 102,5 Směnné relace prům ěr 2000=100 102,4 105,6 106,2 107,6 105,8 104,5 105,7 104,3 104,1 105,0 předch.r.=100 102,4 103,2 100,5 101,4 98,3 98,8 101,2 98,7 99,8 100,9 1) Změna regulovaných maximálních nebo věcně usměrňovaných cen a nepřímých daní. 2) HICP ­ harmonizovaný index spotřebitelských cen. Slouží mimo jiné k posouzení cenové stability podle Maastrichtských kritérií. Tabulka 2.2: Ceny zboží a služeb ­ čtvrtletní průměr období 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Spotřebitelské ceny prům ěr 2005=100 103,7 105,0 105,9 107,2 111,3 112,1 112,8 112,8 st.obd.p.r.=100 102,0 102,7 102,6 104,7 107,4 106,8 106,5 105,2 HICP prům ěr 2005=100 103,3 104,7 105,5 106,9 111,1 111,8 112,2 112,3 st.obd.p.r.=100 101,7 102,5 102,7 104,9 107,5 106,7 106,3 105,1 Deflátor HDP prům ěr 2000=100 117,3 118,3 118,8 120,0 120,7 120,5 121,7 122,9 st.obd.p.r.=100 103,8 103,8 103,4 103,4 102,9 101,8 102,4 102,4 Deflátor hrubých domácích výdajů prům ěr 2000=100 112,3 113,7 114,6 116,1 117,5 118,6 119,3 119,9 st.obd.p.r.=100 102,2 102,6 102,7 103,7 104,6 104,2 104,1 103,3 Směnné relace prům ěr 2000=100 106,4 105,9 105,5 105,2 105,1 103,7 104,0 104,6 st.obd.p.r.=100 102,1 101,8 101,1 99,9 98,7 97,9 98,5 99,4 2 Ceny zboží a služeb 28 Graf 2.1: Spotřebitelské ceny v % 2,8 2,1 4,7 3,9 1,8 0,1 1,9 2,8 2,5 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 7 inflační cíl ČNB klouzavá míra inflace růst proti stejnému měsíci předch.r. Predikce Graf 2.2: Spotřebitelské ceny rozklad meziročního růstu spotřebitelských cen, procentní body -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 1/04 4 7 10 1/05 4 7 10 1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7 10 1/09 4 7 10 Ostatní Doprava (bez spotř.daní) Potraviny (bez DPH) Administrativní opatření CPI celkem Predikce Graf 2.3: HICP a Maastrichtské kriterium inflace klouzavá míra inflace z HICP 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 5 9 1/05 5 9 1/06 5 9 1/07 5 9 1/08 5 9 1/09 5 9 HICP v ČR Maastrichtské kritérium Predikce 2 Ceny zboží a služeb 29 Graf 2.4: Indikátory spotřebitelských cen meziroční růsty cen v % -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Index spotřebitelských cen HICP Deflátor spotřeby domácností Predikce Graf 2.5: Deflátor HDP meziroční indexy deflátoru domácího konečného užití a směnných relací, sopr = 100 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Deflátor HDP Směnné relace Deflátor hrubých domácích výdajů Predikce Graf 2.6: Směnné relace sopr = 100 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Deflátor vývozu zboží a služeb Deflátor dovozu zboží a služeb Směnné relace Predikce 30 3. Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka 3.1: Zaměstnanost ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Predikce Predikce Výh led Výběrové š etření pracovních s il - ČS Ú: Zaměs tnanos t 1 ) prům ěr v tis.osob 4728 4765 4733 4707 4764 4828 4922 5004 5041 5055 předch.r.=1 00 100,4 (100,8) 99,3 99,4 101,2 101,3 101,9 101,7 100,7 100,3 - zaměs tnanci 2 ) prům ěr v tis.osob 4014 4002 3922 3914 4001 4048 4125 4193 4218 4227 předch.r.=1 00 100,2 (99,7) 98,0 99,8 102,2 101,2 101,9 101,6 100,6 100,2 - podnik atelé 3 ) prům ěr v tis.osob 714 763 811 792 763 780 797 811 823 828 předch.r.=1 00 100,8 (106,8) 106,4 97,6 96,3 102,2 102,2 101,7 101,5 100,7 Nezaměs tnanos t prům ěr v tis.osob 418 374 399 426 410 371 276 229 234 243 Míra nezaměs tnanos ti prům ěr v % 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 4,4 4,6 Pracovní s íla prům ěr v tis.osob 5146 5139 5132 5133 5174 5199 5198 5233 5275 5298 předch.r.=1 00 99,7 99,9 99,9 100,0 100,8 100,5 100,0 100,7 100,8 100,5 Populace ve věk u 15 - 64 let prům ěr v tis.osob 7165 7183 7214 7247 7270 7307 7347 7405 7408 7400 předch.r.=1 00 100,4 100,3 100,4 100,4 100,3 100,5 100,5 100,8 100,0 99,9 Zaměs tnanos t / Populace 15 - 64 prům ěr v % 66,0 66,3 65,6 64,9 65,5 66,1 67,0 67,6 68,0 68,3 Míra zaměs tnanos ti 15 - 64 let 4 ) prům ěr v % 65,2 65,6 64,9 64,2 64,8 65,3 66,1 66,6 67,1 67,3 Prac.s íla / Populace 15 - 64 prům ěr v % 71,8 71,5 71,1 70,8 71,2 71,2 70,8 70,7 71,2 71,6 Míra ek on.ak tivity 15 - 64 let 5 ) prům ěr v % 71,0 70,8 70,4 70,1 70,4 70,3 69,8 69,7 70,2 70,6 Národní účty - ČS Ú: Zaměs tnanos t (domácí k oncept) 6 ) prům ěr v tis.osob 4963 4991 4923 4940 4992 5072 5162 5251 5290 5305 předch.r.=1 00 100,5 100,6 98,7 100,3 101,0 101,6 101,8 101,7 100,7 100,3 Odpracované hodiny m ld. 9,75 9,70 9,58 9,65 9,81 9,96 10,06 10,13 10,16 10,17 předch.r.=1 00 96,0 99,5 98,7 100,8 101,6 101,5 101,0 100,8 100,2 100,2 Odpracované hodiny / zaměs tnanos t hod iny 1965 1944 1945 1954 1965 1963 1948 1930 1920 1917 předch.r.=1 00 95,6 98,9 100,1 100,4 100,6 99,9 99,3 99,1 99,5 99,9 Regis trovaná nezaměs tnanos t - MPS V: Nezaměs tnanos t prům ěr v tis.osob 443,8 477,5 521,6 537,4 514,3 474,8 392,8 322 323 330 Míra nezaměs tnanos ti 7 ) prům ěr v % 8,54 9,16 9,90 10,24 9,79 . . . . . prům ěr v % . . . 9,2 8,97 8,13 6,62 5,4 5,4 5,5 Regis trovaní zahraniční pracovníci - MPS V, MPO Celk em prům ěr v tis.osob 166,7 167,6 163,2 169,4 195,2 233,2 276,2 . . . předch.r.=1 00 107,5 100,5 97,4 103,8 115,3 119,4 118,5 . . . - zaměs tnanci prům ěr v tis.osob 105,1 106,0 102,3 106,1 131,2 165,5 209,7 . . . předch.r.=1 00 109,8 100,9 96,5 103,7 123,7 126,1 126,7 . . . - podnik atelé prům ěr v tis.osob 61,7 61,6 60,9 63,3 64,0 67,7 66,5 . . . předch.r.=1 00 103,8 99,9 98,9 103,9 101,2 105,7 98,2 . . . U ukazatelů Výběrového šetření pracovních sil nejsou data za rok 2001 srovnatelná s následujícími roky vlivem harmonizace dotazníku se standardem Eurostatu. Rozdíly mezi nezaměstnaností podle VŠPS a podle registrace na úřadech práce vyplývají jednak z odlišné definice obou ukazatelů a jednak ze způsobu šetření VŠPS, který pravděpodobně systémově snižuje vykazovaný počet nezaměstnaných (pořadí otázek v dotazníku, struktura non-response). 1) Zaměstnaní s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 2) Včetně členů produkčních družstev. 3) Včetně pomáhajících rodinných příslušníků. 4) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje zaměstnané nad 64 let. 5) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje pracovní sílu nad 64 let 6) Oproti VŠPS zahrnuje navíc i odhady zaměstnanosti v šedé ekonomice, zaměstnanosti cizinců ­ nerezidentů (zejména pendlerů) či v zemědělském samozásobení apod. 7) V prvním řádku podle ,,staré" metodiky, ve druhém řádku podle ,,nové" metodiky. 3 Trh práce 31 Tabulka 3.2: Zaměstnanost ­ čtvrtletní 2 0 0 7 2 0 0 8 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 O dhad Predik ce Výběrové š etření pracovních s il - ČS Ú: Zaměs tnanos t p rů m ěr v tis.o so b 4 8 6 5 4 9 1 4 4 9 4 2 4 9 6 7 4 9 5 8 5 0 0 3 5 0 2 2 5 0 3 1 st.o b d .p .r.=1 0 0 101,7 101,8 102,1 102,2 101,9 101,8 101,6 101,3 - zaměs tnanci p rů m ěr v tis.o so b 4 0 7 8 4 1 1 9 4 1 3 6 4 1 6 8 4 1 6 1 4 1 9 5 4 2 0 6 4 2 1 0 st.o b d .p .r.=1 0 0 101,3 101,8 102,1 102,4 102,0 101,9 101,7 101,0 - podnik atelé p rů m ěr v tis.o so b 7 8 7 7 9 5 8 0 6 7 9 9 7 9 7 8 0 8 8 1 6 8 2 1 st.o b d .p .r.=1 0 0 103,5 101,8 102,1 101,2 101,3 101,6 101,3 102,8 Nezaměs tnanos t p rů m ěr v tis.o so b 3 1 1 2 7 5 2 6 7 2 5 3 2 4 5 2 2 0 2 2 3 2 2 7 Míra nezaměs tnanos ti p rů m ěr v % 6 ,0 5 ,3 5 ,1 4 ,8 4 ,7 4 ,2 4 ,3 4 ,3 Pracovní s íla p rů m ěr v tis.o so b 5 1 7 6 5 1 8 9 5 2 0 9 5 2 2 0 5 2 0 3 5 2 2 3 5 2 4 6 5 2 5 8 st.o b d .p .r.=1 0 0 99,6 99,9 100,1 100,4 100,5 100,7 100,7 100,7 Populace ve věk u 1 5 - 6 4 let p rů m ěr v tis.o so b 7 3 2 8 7 3 4 4 7 3 5 1 7 3 6 4 7 3 9 7 7 4 0 6 7 4 0 8 7 4 1 1 p řed ch .r.=1 0 0 100,4 100,5 100,6 100,6 100,9 100,8 100,8 100,6 Zaměs tnanos t / Populace 1 5 - 6 4 p rů m ěr v % 6 6 ,4 6 6 ,9 6 7 ,2 6 7 ,4 6 7 ,0 6 7 ,6 6 7 ,8 6 7 ,9 m eziro čn í p řírů stek 0,8 0,8 1,0 1,0 0,6 0,6 0,6 0,4 Míra zaměs tnanos ti 1 5 - 6 4 let 1 ) p rů m ěr v % 6 5 ,5 6 6 ,0 6 6 ,3 6 6 ,5 6 6 ,1 6 6 ,6 6 6 ,8 6 6 ,9 m eziro čn í p řírů stek 0,7 0,7 0,9 0,9 0,6 0,6 0,5 0,4 Prac.s íla / Populace 1 5 - 6 4 p rů m ěr v % 7 0 ,6 7 0 ,7 7 0 ,9 7 0 ,9 7 0 ,3 7 0 ,5 7 0 ,8 7 0 ,9 m eziro čn í p řírů stek -0,6 -0,4 -0,4 -0,2 -0,3 -0,1 -0,1 0,1 Míra ek on.ak tivity 1 5 - 6 4 let 2 ) p rů m ěr v % 6 9 ,8 6 9 ,7 6 9 ,9 6 9 ,9 6 9 ,4 6 9 ,6 6 9 ,9 7 0 ,0 m eziro čn í p řírů stek -0,7 -0,5 -0,4 -0,3 -0,4 -0,1 -0,1 0,0 Národní účty - ČS Ú: Zaměs tnanos t (domácí k oncept) p rů m ěr v tis.o so b 5 0 9 7 5 1 4 4 5 1 8 4 5 2 2 1 5 2 1 5 5 2 3 3 5 2 6 9 5 2 8 9 p řed ch .r.=1 0 0 102,2 101,6 101,6 101,6 102,3 101,7 101,6 101,3 O dpracované hodiny m ld . 2 ,5 7 2 ,5 7 2 ,3 6 2 ,5 5 2 ,5 8 2 ,6 3 2 ,3 7 2 ,5 6 p řed ch .r.=1 0 0 101,7 101,1 100,0 101,2 100,1 102,1 100,5 100,4 O dpracované hodiny / zaměs tnanos t h o d in y 5 0 5 5 0 0 4 5 5 4 8 9 4 9 4 5 0 2 4 5 0 4 8 4 p řed ch .r.=1 0 0 99,5 99,5 98,4 99,6 97,9 100,3 98,9 99,1 Reg is trovaná nezaměs tnanos t - MP S V: Počet nezaměs tnaných p rů m ěr v tis.o so b 4 5 3 ,2 3 9 5 ,4 3 7 2 ,4 3 5 0 ,1 3 5 5 3 1 2 3 0 9 3 1 1 Míra nezaměs tnanos ti p rů m ěr v % 7 ,7 6 ,6 6 ,3 5 ,8 6 ,0 5 ,2 5 ,2 5 ,2 Reg is trovaní zahraniční pracovníci - MPS V, MPO Celk em p rů m ěr v tis.o so b 2 5 2 ,1 2 6 6 ,6 2 8 2 ,9 3 0 3 ,2 3 1 5 ,7 3 3 7 ,1 . . p řed ch .r.=1 0 0 115,6 117,4 119,0 121,4 125,2 126,5 . . - zaměs tnanci 3 ) p rů m ěr v tis.o so b 1 8 6 ,6 2 0 1 ,1 2 1 6 ,2 2 3 5 ,0 2 4 5 ,8 2 6 4 ,9 . . p řed ch .r.=1 0 0 126,1 127,0 125,7 128,1 131,7 131,7 . . - podnik atelé 4 ) p rů m ěr v tis.o so b 6 5 ,5 6 5 ,5 6 6 ,7 6 8 ,2 6 9 ,9 7 2 ,2 . . p řed ch .r.=1 0 0 93,5 95,2 101,5 103,0 106,7 110,3 . . 1) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje zaměstnané nad 64 let. 2) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje pracovní sílu nad 64 let. 3) Vážený aritmetický průměr počátečního, průběžných a koncového stavu. 4) Prostý aritmetický průměr počátečního a koncového stavu. Graf 3.1: Poměr pracovní síly a zaměstnanosti na počtu obyvatel ve věkové skupině 15-64 let v % 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 P om ěr pracovní síly k populaci 15 - 64 let P om ěr zam ěstnanosti k populaci 15 - 64 let P re dikce Časová řada míry zaměstnanosti mezi roky 2001 a 2002 není metodicky konzistentní. Blíže viz pozn. u tab. 3.1. 3 Trh práce 32 Graf 3.2: Nezaměstnanost čtvrtletní průměry,v tis. osob, v % (pravá osa) 0 60 120 180 240 300 360 420 480 540 600 I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet nezaměstnaných registr. Míra nezaměstnanosti registr. (pr. osa) Míra nezaměstnanosti - VŠPS (pr. osa) Predikce Graf 3.3: Ekonomický výkon a nezaměstnanost meziroční přírůstky reálného HDP v % a registrované nezaměstnanosti v tis. osob -125 -100 -75 -50 -25 0 25 50 75 100 125 150 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Nezaměstnaní (MPSV) Růst HDP s.c. (pravá osa) Predikce Tabulka 3.3: Trh práce - analytické ukazatele 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Předb. Predikce Predikce Výhled Náhrady na 1 zaměstnance: 1) - nominální předch.r.=100 108,1 107,3 108,2 106,7 104,6 106,7 107,0 107,3 107,3 106,7 - reálné 2) předch.r.=100 103,3 105,4 108,1 103,8 102,6 104,1 104,1 100,8 104,3 103,5 Průměrná měsíční mzda 3) - nominální Kč 14 793 15 866 16 917 18 041 18 992 20 219 21 694 23 500 25 300 27 200 předch.r.=100 108,7 107,3 106,6 106,6 105,3 106,5 107,3 108,5 107,7 107,3 - reálná Kč 2005 15 788 16 632 17 716 18 377 18 992 19 719 20 573 21 000 21 900 22 900 předch.r.=100 103,8 105,4 106,5 103,7 103,3 103,8 104,3 101,9 104,6 104,2 Produktivita práce předch.r.=100 102,1 101,1 104,3 105,1 105,0 105,4 104,5 102,7 102,9 104,2 Jednotkové náklady práce 4) předch.r.=100 105,9 106,1 103,8 101,5 99,5 101,3 102,4 104,5 104,3 102,3 Náhrady zaměstnancům / HDP % 42,3 43,2 43,8 42,7 43,1 43,1 42,6 43,5 44,4 44,1 1) Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) na 1 zaměstnance podle VŠPS. 2) Deflováno indexem spotřebitelských cen. 3) Zahrnuje pouze subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci a všechny organizace nepodnikatelské sféry. Predikované údaje jsou zaokrouhleny na stovky Kč. 4) Podíl nominálních náhrad na 1 zaměstnance a reálné produktivity práce. 3 Trh práce 33 Graf 3.4: Jednotkové náklady práce (domácí koncept), sopr = 100 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Jednotkové náklady práce Deflátor HDP Predikce Graf 3.5: Průměrná mzda ­ nominální sopr = 100 3 4 5 6 7 8 9 10 11 I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Mzdy (domácí koncept) na zaměstnance Průměrná měsíční mzda - podniková metoda Predikce Graf 3.6: Podíl bankovních úvěrů domácnostem na HDP z ročních klouzavých úhrnů, v % 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 Ostatní Spotřebitelské úvěry Úvěry na bydlení Úvěry domácnostem celkem 34 4. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka 4.1: Směnné kurzy ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Predikce Predikce Výhled S měnné k urzy nominální: CZK / EUR roční prům ěr 34,08 30,81 31,84 31,90 29,78 28,34 27,76 24,9 24,7 24,2 index zhodnocení před ch.r.=100 104,5 110,6 96,8 99,8 107,1 105,1 102,1 111,6 100,8 102,1 CZK / US D roční prům ěr 38,04 32,74 28,23 25,70 23,95 22,61 20,31 16,6 17,8 17,9 index zhodnocení před ch.r.=100 101,5 116,2 116,0 109,8 107,3 105,9 111,3 122,0 93,5 99,5 NEER 1 ) rům ěr 2005=100 84,4 94,3 94,0 94,4 100,0 104,8 106,8 119 118 120 index zhodnocení před ch.r.=100 104,3 111,7 99,7 100,4 105,9 104,8 101,8 111,3 99,5 101,7 Reálný s měnný k urz 2 ) vůči EA-12 rům ěr 2005=100 87,9 97,5 93,2 95,5 100,0 104,1 107,7 120 121 125 index zhodnocení před ch.r.=100 106,9 110,9 95,6 102,4 104,7 104,1 103,5 111,7 100,7 103,2 1) Nominální efektivní směnný kurz ­ index agregující směnné kurzy na základě vah zahraničního obchodu. 2) Index popisuje meziroční reálné zhodnocení CZK proti EUR, deflováno deflátory HDP. Tabulka 4.2: Směnné kurzy ­ čtvrtletní 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce S měnné k urzy nominální: CZK / EUR 28,04 28,27 27,92 26,83 25,56 24,83 24,09 25,0 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 102,0 100,4 101,5 104,5 109,7 113,9 115,9 107,3 CZK / US D 21,39 20,97 20,33 18,53 17,08 15,89 16,05 17,6 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 111,2 107,7 109,3 117,5 125,3 132,0 126,7 105,4 Nominální efek tivní s měnný k urz prům ěr 2005=100 105,5 104,7 106,0 110,9 116,4 119,4 122 117 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 102,0 99,8 100,7 104,9 110,4 114,1 115,4 105,6 Reálný s měnný k urz vůči EA-12 prům ěr 2005 = 100 106,3 105,7 107,0 111,9 117,4 119,7 124 120 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 103,6 102,0 102,7 105,7 110,5 113,3 116,0 107,4 Graf 4.1: Nominální směnné kurzy čtvrtletní průměry, průměr 2005=100 (pravá osa) 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 I/91 I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 58 65 72 79 86 93 100 107 114 121 128 135 142 149 CZK / EUR (ECU) CZK / USD Nom.efektivní směnný kurz (pravá osa) Predikce 4 Vztahy k zahraničí 35 Graf 4.2: Reálný směnný kurz vůči EA-12 čtvrtletní průměry, deflováno deflátory HDP, růst indexů indikuje reálné zhodnocení, průměr 2005=100 60 70 80 90 100 110 120 130 I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Reálný kurz vůči EA-12 Exponenciální trend Predikce Graf 4.3: Reálný směnný kurz vůči EA-12 rozklad meziročního přírůstku na příspěvek nominálního kurzu a cenového diferenciálu deflátorů HDP, růst indikuje reálné zhodnocení, procentní body -15 -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 18 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Příspěvek nominálního kurzu Příspěvek diferenciálu deflátorů HDP Dlouhodobý trend (95Q1-08Q2) Přírůstek reálného kurzu Predikce 4 Vztahy k zahraničí 36 Tabulka 4.3: Platební bilance ­ roční 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce Vývoz zboží (fob) m ld. Kč 1121 1270 1254 1371 1723 1869 2145 2479 2607 2834 předch.r.=100 123,4 113,2 98,8 109,3 125,7 108,5 114,8 115,6 105,1 108,7 Dovoz zboží (fob) 1 ) m ld. Kč 1242 1386 1326 1441 1736 1809 2079 2359 2477 2701 předch.r.=100 127,4 111,6 95,6 108,7 . 104,2 114,9 113,4 105,0 109,0 Obchodní bilance 2 ) m ld. Kč -121 -117 -71 -70 -13 59 65 121 130 133 z toho: - minerální paliva (SITC 3) 3 ) m ld. Kč -86 -88 -64 -68 -72 -110 -139 -124 -164 -194 - os tatní 3 ) m ld. Kč -35 -29 -7 -1 46 149 179 212 259 289 - rozdíl mezi dovozem cif a fob m ld. Kč . . . . 13 21 25 33 36 39 Vývoz s lužeb m ld. Kč 265 270 231 219 247 282 314 347 370 392 předch.r.=100 108,6 101,8 85,7 94,8 . 114,3 111,2 110,4 106,6 106,0 Dovoz s lužeb m ld. Kč 210 212 209 206 231 245 268 290 294 309 předch.r.=100 103,9 100,7 98,9 98,4 . 106,5 109,0 108,3 101,4 105,0 Bilance s lužeb m ld. Kč 55 58 22 13 17 37 46 57 76 83 Bilance výnos ů m ld. Kč -53 -84 -116 -120 -157 -143 -181 -222 -311 -338 z toho: - náhrady zaměs tnancům m ld. Kč -12 -17 -18 -17 -16 -24 -33 -52 -74 -90 - inves tiční výnos y m ld. Kč -41 -66 -97 -103 -141 -120 -147 -170 -237 -248 Bilance převodů m ld. Kč 14 18 29 16 6 7 -13 -18 9 28 Běžný účet m ld. Kč -105 -124 -136 -161 -147 -40 -82 -63 -97 -94 Kapitálový účet m ld. Kč 0 0 0 0 -14 5 8 20 46 62 Finanční účet m ld. Kč 148 173 348 157 177 155 92 94 . . - přímé zahraniční inves tice m ld. Kč 191 208 271 54 102 280 90 158 . . - portfoliové inves tice m ld. Kč -68 35 -47 -36 53 -81 -27 -53 . . - deriváty m ld. Kč -1 -3 -4 4 -3 -3 -6 2 . . - os tatní inves tice m ld. Kč 27 -67 128 135 26 -41 35 -12 . . Změna devizových rezerv m ld. Kč 32 67 217 13 7 93 2 16 . . Zahraniční zadluženos t 4) m ld. Kč 817 811 813 895 1012 1142 1194 1349 1543 1636 Obchodní bilance / HDP 2 ) % -5,5 -5,0 -2,9 -2,7 -0,5 2,0 2,0 3,4 3,4 3,3 Běžný účet / HDP % -4,8 -5,3 -5,5 -6,2 -5,2 -1,3 -2,6 -1,8 -2,5 -2,3 Finanční účet / HDP % 6,8 7,3 14,1 6,1 6,3 5,2 2,9 2,7 . . Zahr. zadluženos t / HDP 5 ) % 37,3 34,5 33,0 34,7 35,9 38,3 37,1 38,0 41 41 1) V metodice fob (v cenách na hranici vyvážející země) od května 2004 2) Dovoz v metodice fob od května 2004 3) Dovoz v metodice cif (v cenách na hranici ČR včetně nákladů na přepravu a pojištění) 4) Zahraniční zadluženost je sumou devizových a korunových pasiv bankovní soustavy (vč. ČNB), podnikové sféry a vlády vůči nerezidentům. 5) Podíl zahraniční zadluženosti v Kč koncem roku na HDP v Kč vytvořeném v průběhu roku. 4 Vztahy k zahraničí 37 Tabulka 4.4: Platební bilance ­ čtvrtletní 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Vývoz zboží (fob) m ld. Kč 601 615 605 658 639 651 618 699 st.obd.p.r.=100 117,6 116,8 117,1 111,5 106,2 105,8 102,2 106,2 Dovoz zboží (fob) m ld. Kč 556 588 584 631 597 610 599 671 st.obd.p.r.=100 115,4 114,6 115,1 109,3 107,4 103,7 102,6 106,3 Obchodní bilance m ld. Kč 46 27 21 27 42 41 19 28 - minerální paliva (SITC 3) 1 ) m ld. Kč -29 -31 -33 -31 -39 -42 -44 -40 - ostatní 1) m ld. Kč 67 50 46 49 72 74 54 59 - rozdíl mezi dovozem cif a fob m ld. Kč 8 8 8 9 9 9 9 10 Vývoz s lužeb m ld. Kč 75 88 93 91 88 90 97 94 st.obd.p.r.=100 106,5 110,2 113,8 110,4 118,3 102,3 104,0 104,0 Dovoz s lužeb m ld. Kč 62 71 77 80 64 72 78 81 st.obd.p.r.=100 103,2 106,8 113,6 109,1 102,4 101,4 101,0 101,0 B ilance s lužeb m ld. Kč 12 18 16 11 24 19 19 14 B ilance výnos ů m ld. Kč -26 -68 -67 -61 -38 -123 -78 -72 - náhrady zaměs tnancům m ld. Kč -11 -12 -13 -16 -18 -18 -17 -20 - inves tiční výnos y m ld. Kč -15 -56 -53 -45 -20 -104 -60 -52 B ilance převodů m ld. Kč -3 -7 -5 -2 1 2 3 3 B ěžný účet m ld. Kč 28 -30 -35 -26 29 -61 -37 -27 Kapitálový účet m ld. Kč 3 0 3 13 7 13 5 22 Finanční účet m ld. Kč -6 11 32 57 -7 73 . . - přímé zahraniční inves tice m ld. Kč 34 32 34 59 22 58 . . - portfoliové investice m ld. Kč -20 -6 -40 13 -13 39 . . - deriváty m ld. Kč 4 11 -12 -2 0 0 . . - ostatní inves tice m ld. Kč -24 -25 50 -13 -16 -24 . . Změna devizových rezerv m ld. Kč 1 -9 5 18 19 18 . . Zahraniční zadluženos t m ld. Kč 1217 1296 1288 1349 1355 1467 1509 1543 1) Dovoz v metodice cif Graf 4.4: Běžný účet platební bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Obchodní bilance Bilance služeb Výnosy a převody Běžný účet Predikce 4 Vztahy k zahraničí 38 Graf 4.5: Obchodní bilance (vývoz fob, dovoz cif) v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Minerální paliva (SITC 3) Ostatní položky Saldo obchodní bilance Predikce Graf 4.6: Bilance služeb v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Doprava Ostatní Cestovní ruch Bilance služeb Predikce Graf 4.7: Bilance výnosů v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Náhrady zaměstnancům Investiční výnosy Bilance výnosů Predikce 4 Vztahy k zahraničí 39 Tabulka 4.5: Rozklad vývozu zboží ­ roční 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce HDP 1) prům ěr 2000=100 100,0 101,6 102,6 103,7 105,8 108,0 112,3 116,6 120 122 předch.r.=100 103,3 101,6 101,0 101,0 102,0 102,1 103,9 103,9 102,7 102,0 Dovozní náročnost 2) prům ěr 2000=100 100,0 101,4 101,5 105,9 112,4 119,1 128,4 131,6 134 135 předch.r.=100 107,1 101,4 100,1 104,4 106,1 106,0 107,8 102,5 101,6 101,0 Exportní trhy 3) prům ěr 2000=100 100,0 103,1 104,2 109,9 118,9 128,7 144,2 153,4 160 165 předch.r.=100 110,7 103,1 101,1 105,5 108,2 108,3 112,0 106,4 104,3 103,1 Exportní výkonnost 4) prům ěr 2000=100 100,0 110,7 116,0 120,1 136,6 140,9 146,6 159,1 169 177 předch.r.=100 108,1 110,7 104,8 103,6 113,7 103,1 104,1 108,5 106,5 104,2 Export reálně prům ěr 2000=100 100,0 114,1 120,8 132,0 162,4 181,3 211,4 244,1 271 291 předch.r.=100 119,6 114,1 105,9 109,3 123,0 111,6 116,6 115,5 111,1 107,4 Směnný kurz 5) prům ěr 2000=100 100,0 95,9 85,9 86,1 85,7 80,9 77,2 75,8 68 68 předch.r.=100 98,8 95,9 89,6 100,2 99,6 94,3 95,5 98,2 89,8 100,5 Dosahované ceny na zahr.trzích 6) prům ěr 2000=100 100,0 103,6 107,9 107,7 110,4 113,7 117,3 119,4 126 127 předch.r.=100 104,4 103,6 104,1 99,8 102,5 103,0 103,1 101,9 105,2 100,8 Deflátor exportu prům ěr 2000=100 100,0 99,3 92,7 92,7 94,6 92,0 90,5 90,6 86 87 předch.r.=100 103,1 99,3 93,3 100,0 102,1 97,2 98,4 100,1 94,5 101,3 Export nominálně prům ěr 2000=100 100,0 113,2 111,9 122,3 153,7 166,7 191,3 220,9 232 253 předch.r.=100 123,4 113,2 98,8 109,3 125,7 108,5 114,8 115,5 105,2 108,7 1) Vážený průměr růstu HDP sedmi nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR, jimiž jsou od roku 1998 stabilně Německo, Slovensko, Rakousko, Británie, Polsko, Francie a Itálie. 2) Index podílu reálného dovozu na reálném HDP těchto zemí. 3) Index vyjadřující vážený průměr dovozů zboží. 4) Index vyjadřující změnu podílu ČR na exportních trzích. Tento ukazatel vystihuje konkurenceschopnost českých výrobců na zahraničních trzích. 5) Převrácená hodnota nominálního efektivního směnného kurzu z tabulky 4.1. 6) Index vyjadřující změnu dosahovaných cen na exportních trzích v příslušných měnách. Tabulka 4.6: Rozklad vývozu zboží ­ čtvrtletní 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce HDP prům ěr 2000=100 115,2 116,2 117,1 117,9 119,2 119,3 120 121 předch.r.=100 104,5 103,9 103,8 103,2 103,4 102,7 102,5 102,2 Dovozní náročnost prům ěr 2000=100 130,6 131,2 131,5 133,1 132,7 133,5 134 134 předch.r.=100 103,5 102,7 101,6 102,2 101,6 101,7 101,9 101,1 Exportní trhy prům ěr 2000=100 150,4 152,4 154,0 156,9 158,1 159,3 161 162 st.obd.p.r.=100 108,1 106,7 105,4 105,5 105,1 104,5 104,4 103,3 Exportní výkonnost prům ěr 2000=100 157,1 156,8 152,9 169,2 167,0 172,0 162 177 st.obd.p.r.=100 108,5 107,9 110,2 107,6 106,3 109,7 106,0 104,5 Export reálně prům ěr 2000=100 236,4 239,0 235,4 265,5 264,1 273,9 261 287 st.obd.p.r.=100 117,3 115,1 116,2 113,5 111,7 114,6 110,7 107,9 Směnný kurz prům ěr 2000=100 76,7 77,3 76,3 73,0 69,5 67,8 66 69 st.obd.p.r.=100 98,1 100,2 99,3 95,3 90,6 87,7 86,6 94,7 Dosahované ceny na zahr. trzích prům ěr 2000=100 118,4 118,7 119,8 121,0 124,2 125,2 128 126 st.obd.p.r.=100 102,3 101,1 101,2 102,8 104,9 105,5 106,6 103,9 Deflátor exportu prům ěr 2000=100 90,8 91,7 91,4 88,3 86,3 84,8 84 87 st.obd.p.r.=100 100,3 101,3 100,5 98,1 95,0 92,5 92,4 98,4 Export nominálně prům ěr 2000=100 214,7 219,3 215,2 234,4 227,9 232,3 220 249 st.obd.p.r.=100 117,7 116,6 116,8 111,3 106,1 105,9 102,2 106,2 4 Vztahy k zahraničí 40 Graf 4.8: HDP a dovoz zboží partnerských zemí tempa růstu v % -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 14 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 0,3 0,8 1,3 1,8 2,3 2,8 3,3 3,8 4,3 4,8 Růst exp.trhů (levá osa) Váž.průměr růstu HDP (pravá osa) Predikce Graf 4.9: Vývoz zboží reálně rozklad meziročního růstu v % -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 Exp.výkonnost Růst exp.trhů Vývoz zboží s.c. Predikce Graf 4.10: Deflátor vývozu zboží rozklad meziročního růstu v % -15 -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 Dosahované ceny Směnný kurz Deflátor Predikce 4 Vztahy k zahraničí 41 Tabulka 4.7: Úspory a investice ­ roční 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Předb. Predikce Predikce Tvorba hrubého kapitálu % HDP 29,5 29,5 28,6 27,2 27,5 25,7 26,5 26,9 25,8 26,0 - fixní kapitál % HDP 28,0 28,0 27,5 26,7 25,8 24,9 24,6 24,1 24,2 24,0 - změna zásob a rezerv % HDP 1,5 1,5 1,1 0,5 1,7 0,8 1,9 2,7 1,6 1,9 - vládní sektor % HDP 3,5 3,6 3,9 4,4 4,7 4,9 5,0 4,8 5,2 5,7 - domácnosti % HDP 5,3 5,0 5,1 4,6 4,7 4,4 4,8 4,9 4,9 4,9 - nefinanční a finační sektor % HDP 20,7 20,9 19,6 18,2 18,1 16,4 16,7 17,1 15,7 15,4 Hrubé národní úspory % HDP 24,8 24,2 22,4 20,7 22,0 23,9 24,3 24,9 23,2 23,6 - vládní sektor % HDP 2,4 2,7 2,0 1,4 4,0 3,5 3,6 4,3 4,2 3,9 - domácnosti % HDP 4,7 4,1 4,5 4,1 3,3 4,3 4,8 4,1 3,5 4,5 - nefinanční a finační sektor % HDP 17,7 17,5 15,9 15,2 14,7 16,1 15,8 16,5 15,6 15,2 Finanční bilance - vládní sektor % HDP -1,2 -0,9 -1,9 -2,9 -0,7 -1,3 -1,4 -0,5 -1,0 -1,8 - domácnosti % HDP -0,5 -0,9 -0,5 -0,6 -1,5 -0,2 0,1 -0,8 -1,4 -0,4 - nefinanční a finační sektor % HDP -3,0 -3,4 -3,7 -3,0 -3,4 -0,2 -0,9 -0,7 -0,1 -0,2 - metodologická diference 1) % HDP -0,1 0,0 0,6 0,3 0,2 0,4 -0,3 0,2 0,0 0,0 Běžný účet platební bilance % HDP -4,8 -5,3 -5,5 -6,2 -5,2 -1,3 -2,6 -1,8 -2,5 -2,3 1) Diference mezi saldem běžných transakcí se zahraničím v pojetí národních účtů a běžným účtem v pojetí statistiky platební bilance. Graf 4.11: Hrubé národní úspory a spotřeba v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 Hrubé národní úspory / HDP Spotřeba / HDP (pr.osa) Predikce Graf 4.12: Finanční bilance sektorů rozdíl úspor a investic v jednotlivých sektorech, v % HDP -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Finanční a nefinanční sektor Vláda Domácnosti Běžný účet plat. bilance Predikce Pozn.: Rozdíl mezi součtem finančních bilancí a běžným účtem je způsoben metodologickou diferencí mezi národními účty a statistikou platební bilance. 42 5. Demografie Prameny: ČSÚ, ČSSZ, propočty MF ČR podle Demografické projekce ČSÚ 2003, vysoká varianta Tabulka 5.1: Demografie v tis. osob koncem roku 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Predikce Predikce Výhled Výhled Počet obyvatel 10 203 10 211 10 221 10 251 10 287 10 381 10 413 10 445 10 476 10 507 předch.r.=100 100,0 100,1 100,1 100,3 100,4 100,9 100,3 100,3 100,3 100,3 Věk ové s k upiny: (0 - 19) 2 255 2 219 2 184 2 155 2 131 2 123 2 095 2 071 2 044 2 019 předch.r.=100 98,2 98,4 98,5 98,7 98,9 99,7 98,7 98,8 98,7 98,8 (20 - 59) 6 016 6 022 6 020 6 042 6 033 6 061 6 061 6 064 6 064 6 062 předch.r.=100 100,2 100,1 100,0 100,4 99,9 100,5 100,0 100,0 100,0 100,0 (60 a více) 1 932 1 971 2 017 2 054 2 123 2 197 2 257 2 311 2 368 2 426 předch.r.=100 101,4 102,0 102,3 101,9 103,4 103,5 102,7 102,4 102,5 102,5 S tarobní důchodci 1 ) 1 921 1 933 1 965 1 985 2 024 2 057 2 092 2 126 2 158 2 187 předch.r.=100 99,3 100,6 101,7 101,0 102,0 101,6 101,7 101,6 101,5 101,4 Míry závis los ti (v % ) : Demografick á 2 ) 32,1 32,7 33,5 34,0 35,2 36,3 37,2 38,1 39,0 40,0 Podle platné legis lativy 3 ) 32,8 32,8 32,8 33,0 33,3 33,4 33,8 34,1 34,4 34,6 Efek tivní míra závis los ti 4 ) 40,1 40,9 41,5 41,3 41,6 41,4 41,6 42,1 42,6 43,0 Úhrnná plodnos t 5 ) 1,171 1,179 1,226 1,282 1,328 1,44 1,33 1,34 1,36 1,37 Přírůs tek populace -3 8 9 31 36 94 32 32 31 31 Přirozený přírůs tek -15 -18 -10 -6 1 10 -8 -8 -9 -9 Živě narození 93 94 98 102 106 115 104 104 104 104 Zemřelí 108 111 107 108 104 105 112 112 112 113 S aldo migrace 12 26 19 36 35 84 40 40 40 40 Imigrace 45 60 53 60 68 104 . . . . Emigrace 32 34 35 24 33 21 . . . . Údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na jejich státní občanství. 1) Včetně důchodců v kompetenci ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti. 2) Podíl počtu obyvatel v seniorském věku (nad 59 let) na počtu obyvatel v produkt. věku - nezohledňuje tedy prodlužování věku odchodu do důchodu. 3) Podíl počtu obyvatel v důchodovém věku podle platné legislativy na počtu ostatních obyvatel nad 19 let. 4) Podíl počtu vyplácených starobních důchodů na počtu zaměstnaných. 5) Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. Pro udržení dlouhodobé stabilní populace by měl tento ukazatel v podmínkách ČR dosahovat hodnoty cca 2,04. Graf 5.1: Věkové skupiny strukturní podíly v % 30,0 20,5 17,4 21,2 52,6 59,0 58,4 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 Mládež (0-19) Senioři (60+) Produktivní (20-59) (pravá osa) Predikce 5 Demografie 43 Graf 5.2: Střední délka života v rocích 75,7 74,7 79,9 68,2 67,5 73,7 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 Ženy Muži Predikce Graf 5.3: Míry závislosti v %, definice ukazatelů viz poznámky k tabulce 5.1 33,2 33,8 31,2 36,3 37,7 32,8 37,9 33,4 32,0 36,336,8 40,8 41,4 30,0 31,5 33,0 34,5 36,0 37,5 39,0 40,5 42,0 43,5 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 Demografická Podle platné legislativy Efektivní Predikce Graf 5.4: Starobní důchodci absolutní meziroční přírůstky v tis. osob ke konci období, pouze důchody v kompetenci ČSSZ -3 0 -2 0 -1 0 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 I/9 8 III I/9 9 III I/0 0 III I/ 0 1 III I/ 0 2 III I/ 0 3 III I/ 0 4 III I/ 0 5 III I/ 0 6 III I/0 7 III I/0 8 K rá c e n ý d ů c h o d P ln ý d ů c h o d S ta r.d ů c h o d y c e lk e m 44 6. Úrokové sazby Prameny: ČNB, propočty MF ČR. Tabulka 6.1: Úrokové sazby ­ roční průměrné sazby - v % p.a. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce Repo 2T ČNB (k onec roku) 5,25 4,75 2,75 2,00 2,50 2,00 2,50 3,50 . . Hlavní refinanční sazba ECB (konec roku) 4,75 3,25 2,75 2,00 2,00 2,25 3,50 4,00 . . Hlavní refinanční sazba Fed (konec roku) 6,50 1,75 1,25 1,00 2,25 4,25 5,25 4,25 . . PRIBOR 3M 1) 5,36 5,18 3,55 2,28 2,36 2,01 2,30 3,09 4,0 3,8 Výnos do doby splatnosti státních dluhopisů pro konvergenční účely 2) 10R . 6,35 4,94 4,12 4,75 3,51 3,78 4,28 4,7 4,4 Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům . 6,83 5,82 4,57 4,51 4,27 4,29 4,85 5,6 5,4 Úrokové sazby z vkladů domácností . 2,90 2,06 1,40 1,33 1,24 1,22 1,29 1,5 1,4 Reálné sazby z úvěrů nefinančním podnikům 3) . 4,7 5,7 3,7 0,5 3,4 2,8 1,1 2,3 3,2 Čisté reálné sazby z vkladů domácností s dohodnutou splatností 4) . -1,6 1,2 0,2 -1,6 -1,1 -0,6 -4,1 -3,3 -1,4 1) 3měsíční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu. 2) Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely podle statistiky ČNB. Slouží k posouzení výše dlouhodobých úrokových sazeb podle Maastrichtských kritérií. 3) Deflováno meziročním růstem deflátoru domácí poptávky ve 4. čtvrtletí. 4) Deflováno růstem spotřebitelských cen v průběhu roku, uvažována jednotná 15% daň z kapitálových výnosů. Tabulka 6.2: Úrokové sazby ­ čtvrtletní průměrné sazby - v % p.a. Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Repo 2T ČNB (konec období) 2,50 2,75 3,25 3,50 3,75 3,75 3,50 . Hlavní refinanční sazba ECB (konec období) 3,75 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 . Hlavní refinanční sazba Fed (konec období) 5,25 5,25 4,75 4,25 2,25 2,00 2,00 . PRIBOR 3M 2,58 2,77 3,27 3,75 3,98 4,15 3,9 3,8 Výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely 1) 3,79 4,23 4,54 4,56 4,57 4,83 4,6 4,6 Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům 4,54 4,60 4,95 5,31 5,56 5,65 5,6 5,5 Úrokové sazby z vkladů domácností 1,27 1,25 1,28 1,37 1,47 1,55 1,5 1,5 2007 2008 1) Viz poznámka 2 u tabulky 6.1. 6 Úrokové sazby 45 Graf 6.1: Úrokové sazby % p.a. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 I/01 II III IV I/02 II III IV I/03 II III IV I/04 II III IV I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV Úvěry nefin. podnikům Vklady domácností PRIBOR 3M Výnos 10R stát. dluhopisů konverg. Predikce Graf 6.2: Reálné sazby mezibankovního trhu PRIBOR 1R přepočteno růstem deflátoru domácího užití, % p.a. -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III deflováno ex ante deflováno ex post Predikce Roční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu přepočtená růstem deflátoru domácí poptávky. Při deflování ex post je použit růst cen za uplynulá čtyři čtvrtletí. Při deflování ex ante je použit růst cen v následujících čtyřech čtvrtletích, tedy do splatnosti mezibankovního vkladu. V případě, že skutečné hodnoty růstu cen ještě nejsou známy, je použito predikce. Deflování ex ante podle našeho názoru lépe odráží ekonomický charakter reálných úrokových sazeb. Graf 6.3: Průměrné reálné sazby z úvěrů a termínovaných vkladů Sazby z úvěrů přepočteny růstem deflátoru domácího užití v průběhu roku, sazby z termínovaných vkladů po zdanění deflovány růstem indexu spotřebitelských cen v průběhu roku., % p.a. -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Čisté reálné sazby z vkladů domácnostíí Reálné sazby z úvěrů nefinančním podnikům Predikce 6 Úrokové sazby 46 Graf 6.4: Krátkodobý úrokový diferenciál procentní body -3,5 -3,0 -2,5 -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 PRIBOR 3M / CZK - Fed Funds Rate / USD PRIBOR 3M / CZK - EURIBOR 3M / EUR Graf 6.5: Dlouhodobý úrokový diferenciál (státní dluhopisy), procentní body -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 SD 10 Y / CZK - SD 10 Y / EUR SD 10 Y / CZK - SD 10 Y / USD Graf 6.6: Výnosové křivky PRIBOR % p.a. 2,6 2,9 3,2 3,5 3,8 4,1 4,4 1D 2T 1M 2M 3M 6M 9M 1R splatnost 08/08 09/07 06/07 47 7. Vládní sektor Prameny: MF ČR, ČSÚ Tabulka 7.1: Saldo a dluh 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Předb. Predikce Výhled Saldo vládního sektoru mld. Kč -81,5 -135,0 -166,8 -170,0 -82,7 -106,6 -85,5 -34,2 -45,4 -62,4 Dluh vládního sektoru mld. Kč 405,4 591,5 702,3 775,0 855,1 888,6 951,5 1020,7 1093,3 1118,9 předch.r.=100 119,1 145,9 118,7 110,3 110,3 103,9 107,1 107,3 107,1 102,3 % HDP 18,5 25,1 28,5 30,1 30,4 29,8 29,6 28,9 28,8 27,9 Úrokové deriváty 1) mld. Kč 0,0 0,0 0,0 -0,5 -0,5 -0,2 -0,4 -0,7 -1,8 -1,8 Saldo vládního sektoru včetně úrokových derivátů 2) mld. Kč -81,5 -135,0 -166,8 -170,6 -83,3 -106,7 -85,9 -34,9 -47,3 -64,2 % HDP -3,7 -5,7 -6,8 -6,6 -3,0 -3,6 -2,7 -1,0 -1,2 -1,6 Úroky % HDP 0,8 1,0 1,2 1,1 1,2 1,2 1,1 1,1 1,2 1,2 Primární saldo % HDP -2,9 -4,7 -5,5 -5,5 -1,8 -2,4 -1,6 0,2 0,0 -0,3 Pozn.: Vládní dluh je definován následujícími finančními instrumenty: oběživo a depozita, emitované cenné papíry jiné než účasti s vyloučením finančních derivátů a úvěry (půjčky). Vládní dluh je vyjádřen v nominální hodnotě, která je považována za ekvivalent jmenovité hodnoty (face value). Vládní dluh je konsolidován, tzn. závazky odpovídající finančním aktivům jiných subjektů v subsektoru, resp. sektoru vládních institucí jsou vyloučeny 1) Jedná se o zajišťovací instrumenty proti úrokovému riziku. 2) Deficit vládního sektoru, který je relevantní pro ověřování plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Graf 7.1: Saldo vládního sektoru -1 8 0 -1 6 0 -1 4 0 -1 2 0 -1 0 0 -8 0 -6 0 -4 0 -2 0 0 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 S a ld o vlá d n íh o s e k to ru v m ld . K č S a ld o vlá d n íh o s e k to ru v % H D P (p ra vá o s a ) Graf 7.2: Dluh vládního sektoru 0 1 0 0 2 0 0 3 0 0 4 0 0 5 0 0 6 0 0 7 0 0 8 0 0 9 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 2 0 0 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 0 3 6 9 1 2 1 5 1 8 2 1 2 4 2 7 3 0 3 3 3 6 D luh vlá d ního s e k to ru v m ld . K č D luh vlá d ního s e k to ru v % H D P (p ra vá o s a ) 48 8. Světová ekonomika Prameny: Eurostat; OECD ­ Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF ­ Financial Statistics; odhady MF Tabulka 8.1: Hrubý domácí produkt ­ roční růst ve stálých cenách - v %, sezónně očištěná data 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce EU27 3,9 2,0 1,2 1,3 2,5 1,9 3,1 2,9 1,4 0,9 EA12 3,9 1,9 0,9 0,8 2,1 1,6 2,8 2,6 1,3 0,7 Německ o 3,2 1,2 0,0 -0,2 1,1 0,8 2,9 2,5 1,8 0,7 Francie 3,9 1,9 1,0 1,1 2,5 1,9 2,2 2,2 1,0 0,7 Británie 3,8 2,4 2,1 2,8 3,3 1,8 2,9 3,0 1,2 0,5 Rakousk o 3,4 0,8 0,9 1,2 2,3 2,0 3,3 3,1 2,2 1,4 USA 3,7 0,8 1,6 2,5 3,6 3,1 2,9 2,0 1,6 0,7 Japonsko 2,9 0,2 0,3 1,4 2,7 1,9 2,4 2,1 0,9 0,8 Maďarsko 5,2 4,1 4,4 4,2 4,8 4,1 3,9 1,3 2,0 2,7 Polsko 4,3 1,2 1,4 3,9 5,3 3,6 6,2 6,6 5,4 4,6 S lovensk o 1,4 3,4 4,8 4,8 5,2 6,6 8,5 10,4 7,6 6,3 Česk o 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,6 4,4 3,7 Tabulka 8.2: Hrubý domácí produkt ­ čtvrtletní růst ve stálých cenách proti stejnému období předchozího roku - v %, sezónně očištěná data 2007 2008 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce EU27 3,4 2,9 2,9 2,5 2,3 1,6 1,1 0,8 EA12 3,2 2,6 2,6 2,1 2,1 1,4 0,9 0,6 Německ o 3,7 2,5 2,4 1,7 2,6 1,7 1,5 1,1 Francie 2,1 1,7 2,4 2,2 2,0 1,1 0,8 0,7 Británie 3,0 3,2 3,1 2,8 2,3 1,4 1,0 0,1 Rak ousko 3,3 3,2 3,0 2,8 2,6 2,3 2,1 2,0 USA 1,3 1,8 2,8 2,3 2,5 2,1 1,0 0,8 Japonsk o 3,2 1,8 1,8 1,4 1,2 1,0 1,0 0,5 Maď arsko 2,3 1,6 1,0 0,7 1,2 1,8 2,4 2,4 Polsko 6,9 6,8 6,3 6,6 6,2 6,1 5,1 4,4 S lovensko 10,3 10,7 10,6 9,9 8,7 7,6 7,0 6,6 Česk o 6,6 6,6 6,4 6,6 5,3 4,5 4,1 3,8 8 Světová ekonomika 49 Graf 8.1: Hrubý domácí produkt růst proti předchozímu roku v %, sezónně očištěná data -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EA12 USA Česko Predikce Graf 8.2: Hrubý domácí produkt ­ vybrané tranzitivní země růst proti předchozímu roku - v %, sezónně očištěná data -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Polsko Maďarsko Slovensko Česko Predikce Tabulka 8.3: Světové ceny komodit ­ roční ceny okamžitého dodání 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce Ropa Brent USD/barel 28,3 24,4 25,3 28,8 38,3 54,4 65,4 72,7 113 120 předch.r.=100 159,9 86,2 103,6 114,0 133,0 142,0 120,1 111,2 154,8 106,6 Index v CZK 2005=100 83,8 71,2 63,5 62,4 75,6 100,0 113,4 113,3 144 164 předch.r.=100 178,4 85,0 89,1 98,3 121,1 132,3 113,4 99,9 126,9 114,1 Index NFC *) (USD) 2005=100 79,6 75,8 77,3 81,8 97,3 100,0 123,2 140,6 164 159 předch.r.=100 104,2 95,2 101,9 105,9 118,9 102,8 123,2 114,1 116,5 97,1 Index NFC (Kč) 2005=100 128,3 120,4 105,7 96,4 104,4 100,0 116,4 119,2 114 118 předch.r.=100 116,3 93,9 87,7 91,3 108,3 95,8 116,4 102,4 95,5 103,9 *) NFC ­ Nonfuel commodities (suroviny mimo palivových) 8 Světová ekonomika 50 Tabulka 8.4: Světové ceny komodit ­ čtvrtletní ceny okamžitého dodání 2 0 0 7 2 0 0 8 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 O d h a d P re d ik c e R opa B r e n t U S D /b a re l 5 8 ,1 6 8 ,7 7 5 ,0 8 9 ,0 9 6 ,7 1 2 2 ,5 1 1 6 1 1 5 st.o b d .p .r.= 1 0 0 93,9 98,4 107,0 149,1 166,4 178,3 154,7 129,2 In de x v C Z K 2 0 0 5 = 1 0 0 9 5 ,1 1 1 0 ,3 1 1 6 ,7 1 2 6 ,2 1 2 6 ,4 1 4 9 ,0 1 4 2 1 5 5 st.o b d .p .r.= 1 0 0 84,4 91,4 97,8 126,9 132,8 135,1 122,1 122,6 In de x N FC ( U S D ) 2 0 0 5 = 1 0 0 1 3 4 ,5 1 4 3 ,5 1 4 1 ,1 1 4 3 ,2 1 6 0 ,8 1 6 7 ,2 1 6 5 1 6 2 st.o b d .p .r.= 1 0 0 121,2 115,2 111,2 109,6 119,6 116,5 117,0 113,1 In de x N FC ( K č ) 2 0 0 5 = 1 0 0 1 2 0 ,1 1 2 5 ,6 1 1 9 ,7 1 1 0 ,7 1 1 4 ,6 1 1 0 ,9 1 1 1 1 1 9 st.o b d .p .r.= 1 0 0 109,0 107,0 101,7 93,3 95,5 88,3 92,3 107,3 Graf 8.3: Dolarová cena ropy USD/barel 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 Pre dikce Graf 8.4: Korunové indexy světových cen komodit index 2005=100 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 Ropa Brent NFC Predikce 51 9. Mezinárodní srovnání Prameny: Eurostat, OECD, IMF, propočty MF ČR Tabulka 9.1: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly Paritou kupní síly je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce Řecko PPS 16 000 17 100 18 500 19 100 20 400 21 400 22 800 24 100 25 400 26 700 EA 12 = 100 74 76 80 82 85 86 88 88 90 93 Slovinsko PPS 15 200 15 800 16 800 17 300 18 700 19 800 21 000 22 600 24 300 25 700 EA 12 = 100 70 70 73 75 78 79 81 83 86 89 Česko PPS 13 000 13 900 14 400 15 200 16 300 17 100 18 400 20 300 21 600 22 800 EA 12 = 100 60 62 63 66 68 69 71 74 77 79 Portugalsko PPS 14 900 15 300 15 800 15 900 16 100 16 900 17 600 18 600 19 100 19 700 EA 12 = 100 69 68 68 69 67 68 67 68 68 68 Estonsko PPS 8 500 9 100 10 200 11 300 12 400 13 900 15 900 17 600 17 700 18 700 EA 12 = 100 39 41 44 49 52 56 61 64 63 65 Slovensko PPS 9 500 10 400 11 100 11 500 12 400 13 600 15 000 17 000 18 700 20 300 EA 12 = 100 44 46 48 50 52 55 58 62 66 70 Maďarsko PPS 10 700 11 600 12 600 13 100 13 700 14 400 15 300 15 800 16 500 17 300 EA 12 = 100 49 52 55 57 57 58 59 58 58 60 Litva PPS 7 500 8 200 9 000 10 200 10 900 12 000 13 400 15 200 16 400 17 400 EA 12 = 100 35 37 39 44 46 48 51 55 58 60 Lotyšsko PPS 7 000 7 700 8 400 9 000 9 900 11 200 12 600 14 400 14 800 15 500 EA 12 = 100 32 34 37 39 41 45 48 53 52 54 Polsko PPS 9 200 9 400 9 900 10 100 11 000 11 500 12 300 13 300 14 500 15 500 EA 12 = 100 42 42 43 44 46 46 47 49 51 54 Graf 9.1: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly EA 12 = 100 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Slovinsko ČR Estonsko Slovensko Portugalsko Maďarsko Polsko Predikce 9 Mezinárodní srovnání 52 Tabulka 9.2: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Predikce Predikce Řecko EUR 12 600 13 400 14 300 15 500 16 800 17 800 19 100 20 400 21 700 23 100 EA 12 = 100 57 58 60 65 67 69 71 73 75 79 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 78 77 76 78 79 80 81 83 83 85 Slovinsko EUR 10 900 11 400 12 300 12 900 13 600 14 300 15 400 17 100 18 600 20 000 EA 12 = 100 49 50 52 54 55 56 57 61 65 68 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 70 71 71 72 70 70 71 74 75 76 Česko EUR 6 000 6 800 7 800 7 900 8 600 9 800 11 100 12 400 14 700 15 600 EA 12 = 100 27 29 33 33 35 38 41 44 51 53 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 45 48 53 50 51 55 58 60 67 67 Portugalsko EUR 12 000 12 600 13 100 13 300 13 700 14 100 14 700 15 400 15 700 16 300 EA 12 = 100 54 55 55 55 55 55 55 55 55 56 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 79 81 81 80 82 81 81 81 81 81 Estonsko EUR 4 400 5 100 5 700 6 400 7 100 8 200 9 700 11 400 12 200 13 300 EA 12 = 100 20 22 24 27 29 32 36 41 42 45 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 51 54 55 55 55 57 59 63 68 70 Slovensko EUR 4 100 4 400 4 800 5 500 6 300 7 100 8 300 10 200 12 000 13 700 EA 12 = 100 19 19 21 23 25 28 31 36 42 47 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 42 41 43 46 49 51 54 58 63 66 Maďarsko EUR 5 100 5 800 7 000 7 400 8 100 8 800 8 900 10 100 10 900 11 700 EA 12 = 100 23 26 30 31 33 34 33 36 38 40 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 47 49 54 54 57 59 57 62 65 66 Litva EUR 3 500 3 900 4 300 4 800 5 300 6 100 7 100 8 400 9 700 10 900 EA 12 = 100 16 17 18 20 21 24 26 30 34 37 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 46 47 47 45 46 49 51 54 58 61 Lotyšsko EUR 3 600 4 000 4 200 4 300 4 800 5 700 7 000 8 800 10 200 11 300 EA 12 = 100 16 17 18 18 19 22 26 32 35 38 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 50 51 49 46 47 49 54 60 67 71 Polsko EUR 4 900 5 600 5 500 5 000 5 300 6 400 7 100 8 100 9 800 11 200 EA 12 = 100 22 24 23 21 21 25 27 29 34 38 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 52 58 55 48 47 54 56 59 66 70 Index cenové hladiny je podíl směnného kurzu a parity kupní síly mezi měnami. Graf 9.2: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu EA 12 = 100 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Slovinsko Portugalsko ČR Estonsko Slovensko Maďarsko Polsko Predikce 9 Mezinárodní srovnání 53 Graf 9.3: Komparativní cenová hladina HDP EA 12 = 100 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Portugalsko Slovinsko Estonsko ČR Maďarsko Polsko Slovensko Predikce