Zkouska zacina priblizne ve 13:15, konci v 17h. 


-----------------------------Priklad 11:
Mate libovolne delitelny kapital velikosti 1 a pro kazde N mate tuto investicni moznost:
pro N=1 ulozite polovinu na zacatku a polovinu na konci roku

pro N=2 ulozite tretinu na zacatku, tretinu uprostred a tretinu na konci roku

pro N=3 ulozite ctvrtinu na zacatku, po prvni a druhe tretine roku a na konci roku

 . . .

 Obecne pro kazde prirozene N ulozite N+1 ulozek v ekvidistantnich okamzicich, tak ze prvni bude na zacatku a posledni na konci roku a vsechny budou mit stejnou velikost: castka/(N+1)
jaka je limita budouci hodnoty kapitalu pro N jdouci k nekonecnu na konci roku pri urokove mire xi = 479/2000, pokud je pocatecni velikost kapitalu 1?

-----------------------------Priklad 13:
Sporite si na duchod 891.000000 rupii mesicne Po dobu 305.000000 mesicu --- zde to znamena, ze  305 krat ulozite, a po teto dobe si od dalsiho mesice nechate vyplacet duchod 891.000000 rupii mesicne Vas ucet se uroci urokovou mirou 0.002900 p. a. , pokud je na nem mene nez 140000.000000 a urokovou mirou 0.001600 p. a. pokud je na nem vice nez 140000.000000,Zmena urokove sazby se provede v prvnim okmziku nektere vasi platby nebo vyplaty, ve kterem bude zjistena prekrocena hranice zustatku. Kolik mesicu vam bude trvat  vyplaceni (pocitame i posledni mesic, ve kterem bude vyplcena neuplna castka a zajima nas  doba, od prvni do posledni vyplaty (jsou-li vyplaty dve, je tato doba 1 (mesic)))?

Rekapitulc dat prikladu 13: 
 [UrokovaMira = [.290000000000e-2, .160000000000e-2], Hranice = 140000., DobaSporeni = 305., Ulozky = 891.]

-----------------------------Priklad 14:
Mate-li ulozeny 
kapital o velikosti   950 pri urokove mire 0.010500 
a kapital o velikosti   910 pri urokove mire 0.014000 
a kapital o velikosti   860 pri urokove mire 0.015400 po dobu  92
jaká je agrgatní (průměrná) úroková míra, se kterou se po dobu  92 uročil váš diverzifikovaný kapital  2720?

Priklad 14.
RekapitulaceDat:
[xi = [.105000000000e-1, .140000000000e-1, .154000000000e-1], z = [950., 910., 860.], T = 92.]

-----------------------------Priklad 17:
sporite anuitnimi mesicnimi ulozkami s cistou urokovou sazbou 0.012000 p. a. pri konstantni rocni mire inflace 0.020710. Ve kterem okamziku bude realny stav vaseo uctu maximalni? (Jednotkou casu je mesic, cas ma hodnotu nula pri prvni ulozce.)

-----------------------------Priklad 26:

Hodnota kuponoveho dluhopisu je 6600.000000 (v čase 0)
na kupóny má být vyplácena částa 9.750000  6krát ve stejných intervalech, poprvé v čase 1. Při  výplatě posledního kupónu má být vyplacena i částka 6600.000000.
Tyto částky ovšem budou vyplaceny s pravděpodobností 0.210000. s pravděpodobností 1-0.210000=0.790000 budou vyplaceny jen 0.670000 násobky těchto částek
Při jaké úrokové míře je hodnota tohoto dluhopisu rovna jeho ceně (tj. cena je spravedlivá)? 


------------------------------
Rekapitulace dat:
Priklad 26.:

C = 9.75000000000
T = 6
F = 6600.
p = .210000000000
eta = .670000000000
Priklady vypocitejte, a vysledky zapiste pod sebe na jednotlive radky takto:
Na vsech budou pouze cisla:
1. radek UCO
2. radek cislo prvniho tj. 20
3. radek vysledek prvniho prikladu
. . .
7. radek vysledek 3. prikladu
Jako oddelovace desetin pouzivejte tecku, ne carku.
Na znamku e je treba ze zadanych spocitt tripriklady.
)