Znalost účetní jednotky a jejího prostředí včetně vnitřní kontroly Auditor se musí v dostatečné míře seznámit s účetní jednotkou a jejím prostředím včetně její vnitřní kontroly za účelem identifikace a vyhodnocení rizika výskytu významné nesprávnosti. Znalost účetní jednotky a jejího prostředí se skládá ze znalosti následujících oblastí: · Odvětví, regulace a jiné externí faktory včetně zásad finančního výkaznictví · Charakteristika účetní jednotky · Cíle a strategie a související podnikatelská rizika · Hodnocení a sledování finančních výsledků účetní jednotky · Vnitřní kontrola Níže jsou uvedeny vybrané skutečnosti, které zejména by dle příslušných standardů ISA měly být předmětem posouzení auditorského posouzení. Odvětví, regulace a jiné externí faktory, včetně používaných zásad finančního výkaznictví Podmínky daného odvětví • trh a konkurence, včetně poptávky, kapacity a cenové konkurence, konkurenční prostředí, odběratelsko-dodavatelské vztahy • technologie výroby, ceny energie Regulatorní prostředí • účetní zásady a specifické postupy týkající se daného odvětví • zákony a nařízení, které mají významný dopad na činnost účetní jednotky • daně právnických osob a další • vládní politika, která momentálně ovlivňuje provozování činnosti účetní jednotky • finanční pobídky, programy vládních dotací • tarify, omezení obchodu • požadavky v oblasti ochrany životního prostředí Ostatní externí faktory ovlivňují činnost účetní jednotky • obecná úroveň ekonomické aktivity • úrokové sazby a dostupnost financování • inflace, měnové zhodnocení Charakteristika účetní jednotky Činnost účetní jednotky • povaha zdrojů výnosů - výroba, velkoobchodní prodej, finanční služby, import/export, služby domácnostem, doprava • rozhodující odběratelé, platební podmínky, zisková marže, tržní podíl, konkurence, cenová politika, záruky, marketingová strategie • fáze a metody výroby, obchodní segmenty, omezení nebo rozšíření činnosti • společné podniky, transakce se spřízněnými subjekty • elektronické obchodování, včetně Internetu • geografické rozšíření a segmentace odvětví • umístění výrobních závodů, skladů a kanceláří • rozhodující dodavatelé zboží a služeb, dlouhodobé smlouvy, stálost dodávek, • platební podmínky • pracovní poměry, úrovně mezd, odborové smlouvy • činnost a výdaje v oblasti výzkumu a vývoje Investice • akvizice, fúze nebo prodeje podniku (plánované nebo uskutečněné v nedávné době) • finanční investice a prodej cenných papírů a úvěrů • investiční výdaje včetně nedávných nebo plánovaných změn • účasti v nekonsolidovaných subjektech, společných podnicích Financování • struktura úvěrů, záruky a ujednání o podrozvahovém financování • struktura skupiny - nejdůležitější dceřiné a přidružené společnosti • pronájem dlouhodobého hmotného majetku využívaného v podnikání • skutečný vlastník (místní, zahraniční, obchodní reputace a zkušenosti) • propojené osoby • použití finančních derivátů Finanční výkaznictví • účetní zásady a specifické postupy, které se týkají daného odvětví • postupy uznávání výnosů • účtování reálné hodnoty • zásoby, umístění, množství • majetek, závazky a transakce v cizí měně • významné kategorie specifické pro dané odvětví (např. úvěry a investice u bank, pohledávky a zásoby u výrobních podniků, výzkum a vývoj u farmaceutických podniků) • účtování o neobvyklých nebo složitých transakcích včetně takových, které se týkají kontroverzních nebo nových oblastí (např. účtování o odměňování na základě akcií) • prezentace účetní závěrky a zveřejněné informace Cíle a strategie a související podnikatelská rizika Existence cílů (tzn. jakým způsobem účetní jednotka reaguje na vlivy odvětví, regulatorní a jiné externí vlivy) • vývoj příslušného odvětví (potenciální riziko vyrovnání se se změnami daného odvětví) • nové výrobky a služby (potenciální riziko může odpovědnosti za výrobky) • rozvoj podniku (potenciální riziko může odhadu poptávky) • nové požadavky účetnictví (potenciální riziko může nesprávné implementace) • regulatorní požadavky (potenciální zvýšené právní riziko) • současné a případné budoucí požadavky na financování (potenciální riziko ztráty financování) • použití IT (potenciální riziko může nekompability systémů) Dopad implementace určité strategie, především takový, který povede k novým požadavkům v oblasti účetnictví Hodnocení a sledování finančních výsledků účetní jednotky • klíčové poměrové ukazatele a provozní statistiky • klíčové výkonnostní ukazatele • systém hodnocení práce zaměstnanců a motivační plány odměňování • trendy • použití předpovědí, rozpočtů a analýzy variant • zprávy analytiků a úvěrové hodnocení • analýza konkurence • srovnání finančních výsledků za různá období (růst výnosů, ziskovost, zadluženost) Vnitřní kontrola je proces navržený a realizovaný s cílem je poskytnout přiměřenou jistotu o plnění cílů účetní jednotky v oblasti spolehlivosti finančního výkaznictví, efektivní činnosti a dodržování příslušných zákonů a nařízení. Pro auditora je rozhodující zda a jak vnitřní kontrola zamezí nebo odhalí a napraví významnou nesprávnost v druzích transakcí, zůstatcích účtů nebo zveřejněných informacích a příslušných tvrzeních. Vnitřní kontrola se dle auditorských standardů skládá z následujících složek: Ø Kontrolní prostředí Ø Proces hodnocení rizik účetní jednotky Ø Informační systém a komunikace Ø Kontrolní činnost Ø Monitorování kontrol Kontrolní prostředí zahrnuje přístup vedení a osob pověřených řízením k vnitřní kontrole účetní jednotky. Kontrolní prostředí tvoří zejména následující složky: • účast osob pověřených řízením, nezávislost na vedení, jejich zkušenosti a postavení, intenzita jejich působení, interakce s interními a externími auditory • filozofie a styl činnosti vedení, přístup k finančnímu výkaznictví a ke zpracování informací a účetnictví • organizační struktura, klíčové pravomoci a odpovědnosti, vztahy nadřízenosti a podřízenosti • zásady a postupy v oblasti lidských zdrojů, přijímání pracovníků, školení, hodnocení, činnosti poradců, kariérního postupu, odměňování, snaha zajistit potřebnou odbornou způsobilost Proces hodnocení rizik účetní jednotky je proces, jehož cílem je identifikovat obchodní rizika a reagovat na ně a zahrnuje též výsledky uvedených kroků. K rizikům, která se týkají finančního výkaznictví, patří výskyt externích a interních událostí, které mohou nepříznivě ovlivnit schopnost účetní jednotky iniciovat, zaznamenat, zpracovat a vykázat finanční data. Rizika mohou vznikat například vlivem následujících okolností: • změny provozního prostředí, nové obchodní modely, výrobky nebo činnosti, rozšíření zahraničních aktivit • nové nebo modernizované informační systémy, technologie výrobního procesu • restrukturalizace podniku • změny v oblasti dozoru nebo rozdělení povinností • změna nebo přijetí nových účetních zásad Informační systém a komunikace Systém finančního výkaznictví jako součást informačního systému se skládá z postupů a záznamů, jejichž úkolem je iniciovat, zaznamenat, zpracovat a vykázat transakce účetní jednotky.Tyto mohou být iniciovány manuálně nebo automaticky na základě naprogramovaných postupů. Kvalita informací generovaných systémem ovlivňuje možnost činit vhodná rozhodnutí při řízení a kontrole činnosti účetní jednotky a sestavit spolehlivé finanční zprávy. Komunikace představuje předání informací o jednotlivých odpovědnostech týkajících se vnitřní kontroly v oblasti finančního výkaznictví. Může mít podobu vnitřních písemných směrnic pro účetnictví a finanční výkaznictví. Kontrolní činnost znamená zásady a postupy, které pomáhají zajistit plnění pokynů vedení. Obecně lze kontrolní činnost, která může být relevantní pro audit, rozdělit na zásady a postupy týkající: • přezkoumání výsledků, zejména prověrky a analýzy skutečných výsledků v porovnání s rozpočtem, plánem nebo výkonem za minulé období, zjištění vzájemného vztahu mezi různými soubory dat - provozními a finančními, srovnání interních dat s externími zdroji informací a prověrku určité funkce nebo výsledků určité činnosti • zpracování informací, prověření správnosti a úplnosti transakcí a jejich schvalování, aplikační a obecné kontroly v oblasti informačních systémů • fyzické kontroly, zejména zabezpečení přístupu k majetku a k záznamům, schvalování přístupu do počítačových programů a datových souborů a pravidelná inventarizace • rozdělení odpovědnosti za schvalování a zaznamenání transakcí a správu majetku mezi různé osoby Monitorování kontrol je proces, který představuje hodnocení kvality výsledků působení vnitřní kontroly s cílem zajistit nepřetržitou efektivní funkci kontrol. V mnoha účetních jednotkách se na monitorování kontrol účetní jednotky podílejí interní auditoři nebo pracovníci, kteří plní obdobnou funkci. Na základě provedených postupů lze identifikovat řadu skutečností, které mohou naznačovat výskyt rizika významné nesprávnosti. Zde je řada příkladů, jež uvádí standardy ISA a jejich výčet není a nemůže být úplný: • činnost v regionech, které jsou ekonomicky nestabilní, např. ekonomiky s významnou devalvací měny nebo vysokou inflací • činnost, která podléhá nepředvídatelným změnám trhu, např. termínované obchody • vysoký stupeň složité regulace • problémy v oblasti nepřetržitého trvání účetní jednotky a likvidity • ztráta významných zákazníků • omezená dostupnost kapitálového a úvěrového financování • změny odvětví, v němž účetní jednotka působí, změny dodavatelského řetězce • vývoj a nabídka nových produktů nebo služeb nebo přesun do nových oblastí činnosti • rozšíření činnosti do nových regionů • významné akvizice, reorganizace nebo jiné neobvyklé události • části účetní jednotky nebo obchodní divize, které mají být prodány • složité aliance a společné podniky • použití podrozvahového financování, účelových subjektů a jiného složitého způsobu financování • významné transakce se spřízněnými subjekty • nedostatek pracovníků s odpovídající znalostí účetnictví a finančního výkaznictví • změny klíčových pracovníků, včetně odchodu klíčových vedoucích pracovníků • nedostatky vnitřní kontroly, zvláště takové, které vedení neřeší • strategie IT není konzistentní s obchodní strategií účetní jednotky • instalace důležitých nových systémů IT týkajích se finančního výkaznictví • šetření činnosti nebo finančních výsledků účetní jednotky ze strany státních orgánů • výskyt nesprávností v minulosti, historie chyb nebo velký objem oprav na konci období • značný počet nerutinních a nesystematických transakcí, mimo jiné transakce mezi společnostmi v rámci skupiny a transakce s velkým objemem výnosů na konci období • transakce, které jsou zaznamenány na základě plánu vedení, např. refinancování úvěrů, aktiva k prodeji nebo klasifikace obchodovatelných cenných papírů • použití nových účetních směrnic • účetní hodnocení, které představuje složité procesy • události nebo transakce, které zahrnují významnou nejistotu v oblasti hodnocení, včetně účetních odhadů • probíhající nebo hrozící soudní spory a možné budoucí závazky např. poprodejní záruky, finanční záruky a závazky ve vztahu k životnímu prostředí