Regionální školství Přenesená působnost - Ředitel n zabezpečuje přímé řízení školy n jmenuje a odvolává svého zástupce Zodpovídá za: n plnění učebních plánů a osnov n odbornou a pedagogickou úroveň výchovně-vzdělávací práce školy n efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků n vytváření podmínek pro činnost rady školy, pro výkon školské inspekce n kontroluje práci pedagogických a ostatních pracovníků školy a studijní výsledky žáků n administrativní povinnosti: zodpovídá za vypracování výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření školy, které předkládá radě školy rozhoduje o: n odkladu anebo dodatečném odložení povinné školní docházky n přijetí ke studiu na SŠ, speciálních SŠ a SOU n přerušení studia n přiznání a odejmutí stipendia n podmínečném vyloučení ze studia n o žádosti žáka o změně studijního anebo učebního odboru Obce s rozšířenou působností n zpracovávají návrh rozpočtu n zpracovávají a předkládají rozbor hospodaření pro zúčtování prostředků SR poskytovaných KÚ n zabezpečuje podklady pro sumarizaci účetní závěrky a účetních a finančních výkazů n shromažďují a zpracovávají data z dokumentací a evidencí Vedoucí útvaru OÚ, který je odpovědný za výkon státní správy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy je jmenován a odvoláván obcí se souhlasem KÚ Krajský úřad v přenesené působnosti n zpracovává a každé 2 roky upřesňuje a zveřejňuje dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v kraji n zpracovává a každoročně zveřejňuje výroční zprávu o stavu koncepce a rozvoje sítě škol a o stavu a rozvoji výchovně-vzdělávací soustavy v kraji n přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce n rozhoduje o osvobození žáka od povinné školní docházky n rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí ředitele školy n povoluje udělení výjimky při přijímání žáků ke studiu na S n uděluje souhlas s jmenováním a odvoláním ředitele obecné školy Česká školní inspekce n kontrolní činnost n organizační složka státu přímo řízená MŠMT ČR n vydává výroční zprávy o výsledcích kontrol, v závěru jsou doporučení, která mají usnadnit činnost škol a pomáhat lépe naplňovat jejich poslání. n V čele ČŠI je ústřední školní inspektor, který navrhuje ministerstvu jmenování a odvolávání školních inspektorů. Výkon samosprávy ve školství n Obec n Kraj n Rada školy Školská samospráva- obec n zřizuje školy jako příspěvkové organizace s právní subjektivitou n rozhoduje o: n přijetí dětí do školy, pokud je jich více než počet, který je možné přijmout n odvolání proti rozhodnutí ředitele ve správních věcech n přijetí opatření na základe výsledků ČŠI n školám zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem (na tyto položky jim může přispívat) Obec dále n ze SR obdrží příspěvek na úhradu neinvest. výdajů na žáka n se souhlasem kraje na základě výsledků výběrového řízení jmenuje a odvolává ředitele školy n s ředitelem školy, kterou zřídila projednává: n koncepci rozvoje n rozpočet n personální a sociální podmínky pracovníků n požadavky obce na zkvalitnění péče poskytované školou n zprávy o výsledcích vzdělávací činnosti n zpravidla zřizuje komisi pro výchovu a vzdělávání Kraj v samostatné působnosti n zřizuje: n SŠ, SOU, VOŠ, konzervatoře n speciální ZŠ, SŠ a předškolní zařízení n jazykové školy, ZU n předškolní zařízení a školy s jiným vyučovacím jazykem než českým n pomocné školy, dětské domovy, střediska služeb školám atd. Krajský úřad dále n zabezpečuje školám investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem (na tyto položky jim může přispívat) n se souhlasem ministra na základě výběrového řízení jmenuje a odvolává ředitele škol, které zřizuje n přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce Rada školy n orgán školy, má 6 – 15 členů, kteří jsou volení na dva roky Náplň činnosti: n schvaluje výroční zprávu školy, návrh rozpočtu , zprávu o hospodaření n vyjadřuje se k studijním a učebním odborům, ke koncepčním záměrům rozvoje školy, ke jmenovaní a odvolání ředitele n může požádat ČŠI o inspekci a školský odbor KÚ o kontrolu hospodaření školy n Školy zřizované ministerstvy nebo orgány územní samosprávy (veřejné školy) mohou mít právní formu n a) příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby (jsou-li zřizovány krajem, obcí nebo n Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) nebo b) organizační složky státu (jsou-li zřizovány Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem spravedlnosti) n Soukromé školy jsou školy, které zřizují právnické osoby odlišné od výše uvedených, nebo fyzické osoby. Převažují u nich právní formy, které upravuje obchodní zákoník (např. společnosti s ručenímomezeným, akciové společnosti apod.). Mohou však využívat i formy obecně prospěšné společnosti a nově i formy školské právnické osoby. n Nezbytným předpokladem pro činnost veřejných, církevních i soukromých škol je zápis do rejstříku škol a školských zařízení (resp. do rejstříku školských právnických osob). Vzdělávací systém v ČR n Vzdělávací systém v České republice vychází z dlouhé tradice počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. n Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání - od předškolního, přes základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní. Vzdělávací soustavu tvoří • školy n mateřská škola, základní škola n střední škola (gymnázium, SOŠ, SOU) n konzervatoř, základní umělecká škola n jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky • školská zařízení n školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických prac. n školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání n zařízení školního stravování n školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení n školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Struktura vzdělávacího systému (regionální školství) n Předškolní vzdělávání - jesle, mateřské školy n Základní vzdělávání - základní školy, gymnázia, konzervatoře, speciální školy, zvláštní pomocné školy n Střední vzdělávání - gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště n Vyšší odborné školy Preprimární vzdělávání n 1832 – dětské opatrovny n 1872 diferenciace opatroven a mateřských škol n 1948 – zařazení MŠ do školské soustavy, zestátnění MŠ, Pracovní program pro mateřské školy n 2001 Rámcový program pro předškolsní vzdělávání. n 2005 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – školní vzdělávací program – povinně pracovat od 1.9.2007 n Přípravné třídy v ZŠ (2005) – vzdělání na preprimární úrovni. Legislativní rámec n Školský zákon – cíle a organizaci předškolního vzdělávání, postavení MŠ, jejich zřizování a správní záležitosti n Vyhláška o předškolním vzdělávání – podmínky provozu, organizaci, počty dětí, výše úplaty za předškolní vzdělávání n Jesle – v gesci MZ ČR. Klíčové kompetence n Kompetence k učení n Kompetence k řešení problémů n Kompetence komunikativní n Kompetence sociální a personální n Kompetence činností a občanské Finanční podpora n Dětem přípravných tříd ZŠ se bezplatně poskytují školní potřeby v hodnotě 200/dítě/rok n Předškolní vzdělávání – za úplatu, stanoví ředitel n Poslední ročník MŠ + přípravná třída – bezplatné Struktura M n Nízké zastoupení soukromých a církevních, geograficky nerovnoměrné. n Soukromé školy zpravidla nabízí alternativní vzdělávací programy Základní vzdělávání n ZŠ – primární + nižší sekundární vzdělávání n ZŠ může zajišťovat: n Mimovyučovací aktivity dětí ve školních družinách a klubech n Výchovné poradenství n Školní stravování n Zřizovatel: obec/svazky obcí, soukromé, církevní (lze zřídit s MŠ i SŠ) Historický přehled n 1774 – povinná školní docházka 6 let (školy triviální, školy hlavní – kraj, školy normální – hl. města – příprava na gymnázium (5. třída) n 1869 – PŠD – 8 let (obecná škola – 5 let, měšťanská/obecná – 3 roky) n 1948 –Zákon o základní úpravě jednotného školství, PŠD- 9 let (5letá národní škola + 4letá střední škola) n 1953 – PŠD – 8 let n 1960 – 9 let- zakotvil současnou terminologii n 1990 – PŠD na ZŠ/gymnázium n 2004 – nový školský zákon – dvoustupňový systém přípravy kurikula, ŠVP – 2007/08 n 2006/07 – povinná výuka cizího jazyka od 3. Ročníku (Národní plán výuky cizích jazyků). n Preference integrovaného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami n Umožnění domácího vzdělávání žáků prvního stupně Z Legislativní rámec n Školský zákon, 2004 n Vyhláška ministerstva školství o základním vzdělávání – organizace ZŠ, počty žáků, poskytování učebnic, hodnocení žáků n Vyhláška ministerstva školství upravující základní umělecké vzdělávání n Vyhláška MŠMT o organizaci školního roku Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: n umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení n podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů n vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci n rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých n připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné n osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti Cíle (2) n vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání n životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě n učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za něodpovědný n vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi n pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Klíčové kompetence n Kompetence k učení n Kompetence k řešení problémů n Kompetence komunikativní n Kompetence sociální a personální n Kompetence občanské n Kompetence pracovní Geografická dostupnost n Velký počet malých škol (28 % běžných ZŠ má méně než 50 žáků). n 37 % všech škol tvořena pouze 1. Stupněm Finanční podpora rodin n ZŠ – bezplatné s výjimkou soukromých a církevních škol n MPSV – do 26 let, pokud se soustavně připravuje na povolání (do 4 násobku ŽM); sleva na dani n Slevy na žákovské jízdné (rozdíl doplácí kraje) n Školní potřeby v hodnotě 200 Kč/1. Ročník n Učebnice (v seznamu učebnic) n Zájmové vzdělávání za úplatu, regulována Vyšší sekundární a postsekundární vzdělávání n Střední vzdělání – 1 nebo 2 roky pro předčasně ukončené vzdělávání Z n Střední vzdělání s výučním listem – 2 nebo 3 roky, odborné, 30 % studentů n Střední vzdělání s maturitní zkouškou – 4 roky, odborné nebo všeobecné, 70 % absolventů n Konzervatoře Postsekundární n Nástavbové studium (2 roky) n Zkrácené studium s maturitní zkouškou (1-2 roky) n Zkrácené střední vzdělání s výučním listem (1-1,5 roku) Vývoj středoškolského vzdělávání n Významným a silným sektorem naší vzdělávací soustavy (tradice středního odborného školství) n Do roku 1990 nabídka regulována (60 % na učilištích, 40 % na gymnáziích) n Zrušení monopolu státu (církevní a soukromé školy, normativní financování) n Největší změny – učňovské vzdělávání (do 90 let za něj neodpovídal stát, ale podniky, rozvoj postsekundárního neterciárního vzdělávání - nástavba) Legislativní rámec n Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři n Vyhláška o ukončování studia ve středních školách a učilištích n Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absoltuoriem n Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách n Školský zákon Klíčové kompetence – všeobecné vsv n Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia (RVG) a Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP) – závazné od školního roku 2009/10 n Klíčové kompetence: n Kompetence k učení n Kompetence k řešení problémů n Kompetence komunikativní n Kompetence sociální a personální n Kompetence občanská n Kompetence k podnikavosti n Standard středoškolského odborného vzdělávání z roku 1997 Geografická dostupnost a financování n Po roce 1989 – vznik mnoho nových škol navzdory demografickému poklesu n 1989-1996 – z 854 na 2100 n 1997 – optimalizace – 1776 škol (1999) n Střední vzdělávání je bezplatné (výjimka soukromých a církevních škol) n Sdružení rodičů Vyšší odborné školy n 1995/96 n Terciární vzdělávání n Vyhláška MŠMT o vyšším odborném vzdělávání n Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) n Soustava oborů vzdělávání na vyšších odborných školách je upravena nařízením vlády. n Vyšší odborné školy vznikaly většinou při středních odborných školách Samostatně působí jen asi čtvrtina z celkového počtu vyšších odborných škol. n poskytováno za úplatu 2,5 až 5 tisíc ročně. Soukromé subjekty - mezi 15–17 tisíci. Úplata na církevních vyšších odborných školách se obvykle pohybuje ve stejném rozmezí jako na školách veřejných. Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu Finanční prostředky: - škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, pojistné, příděly do fondů..) - Škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi (s výjimkou pořízení dlouhodobého majetku vyjma učební pomůcky - Škol a školských zařízení zřizovanými obcemi s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, odstupné, pojistné, apod.) - Škol zřizovaných kraji (s výjimkou jazykových škol (platy, náhrady platů, mzdy, …. Způsob poskytování fin. prostředků n Podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých formách a oborech. n Nad rozsah hradí PO, které vykonávají činnost škol z dalších fin. prostředků zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popř. jiných osob Náklady na vzdělávání Přímé náklady na vzdělávání: - prostředky na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost - Odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - Odstupné - Příděly do fondu kulturních a soc. potřeb - Prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů ZP - Výdaje na učební pomůcky, učebnice - Výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání Ostatní neinvestiční výdaje n Výdaje na povinné pojištění zaměstnanců n Výdaje na školení zaměstnanců n Ostatní výdaje (ochranné pracovní oděvy, cestovné, stravování) n Výdaje instruktorů na lyžařský výcvik Normativy n Vývoj od roku 94 n Republikový normativ stanoví ministerstvo (výše výdajů na vzdělávání jednoho žáka/studenta v oblasti předškolního, základního, středního a VOŠ – zveřejňováno ve Věstníku n Krajské normativy - KÚ Republikový normativ n Republikové normativy (dále RN) podle § 161 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii. Věkové kategorie pro RN 2008 n dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3-5 let), n žák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie 6-14 let), n žák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou žáka plnícího povinnou školní docházku; bez žáků v denní formě nástavbového studia (tzn. kategorie 15-18 let), n student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn. kategorie 19-21 let), n počet lůžek v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládež (tzn. kategorie 3-18 let v KZÚV). Objem normativních výdajů podle republikových normativů Výdaje SR na 1 žáka 2008 Rozpočet přímých výdajů RgŠ ÚSC na rok 2008 Normativní rozpis rozpočtu RgŠ ÚSC 2008 Rozvojové programy Krajské normativy n Jednotka výkonu n Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů - průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) - průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) - Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) - Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) - Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu na 1PP Se stanoví z: - průměrného počtu dětí/studentů (Ž) - Průměrného počtu vyučovacích hodin (H) - Průměrného počtu hodin přímé výuky (přímé speciálně pedagogicko-psychologické (VP) NP = Ž * VP/H Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu n Na každou jednotku 1 krajský normativ (základní částka´+ příplatek) n U VOŠ – normativy zvlášť pro jednotlivé obory n U šestiletého a osmiletého gymnázia – zvlášť pro nižší a vyšší stupeň Krajský normativ ONIV (v Kč na žáka) Zaměstnanci a mzdové prostředky n Průměrný příjem učitelů 2007 (o 5,7 % oproti 2006) na n 22 374 Kč n Gymnázia – 24 509,- n Školy pro žáky se spec. Potřebami 23 481 Kč n VOŠ 24 665 Kč