Ekonomika veřejného sektoru Církve a náboženské společnosti Proč by měl ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? • Jsou součástí veřejného sektoru, hospodaří s určitými prostředky a tedy spoluvytváří předmět studia veřejné ekonomie • Utváří normy, formují preference a instituce, a tak spoluvytvářejí předmět studia ekonomické teorie Tři přístupy ekonomie k problematice církví a náboženských společností * Utilitaristický přístup – Garry S. Becker * Realistický a ekonomizující přístup – Adam Smith * Realistický a institucionální přístup – Walter Eucken Náboženské kořeny sociálních politik Kritéria ovlivňující vztahy církve a státu * Jaká je religiozita společnosti? * Existuje státní církev, preferovaná církev či je postavení všech církví rovné? * Je charakter státu světský či náboženský? * Jak jsou financovány církve a náboženské společnosti? Stát a CNS v Evropské unii Stát a CNS v Evropě Identifikace, kooperace, odluka * Státní církev – Dánsko, Řecko, Finsko, Spojené Království * Privilegovaná církev – Španělsko, Itálie, Portugalsko, Švédsko * Rovnost CNS – Belgie, Německo, Francie, Irsko, Rakousko, Nizozemí Financování církví v Evropě * Stát hradí činnost CNS – Belgie, Řecko (pouze Pravoslavná církev), * Církevní daň – Dánsko, Německo, Rakousko, Finsko (pouze Luterská a pravoslavná církev), Švédsko (pouze Švédská církev) * Asignace – Itálie, Španělsko (pouze KC) * Hospodářská samostatnost – Francie, Irsko, Portugalsko, Spojené Království Religiozita v ČR Podíl věřících hlásících se ke konkrétní CNS Prameny konfesního práva v ČR * Listina základních lidských práv a svobod * Zákon č. 3/2002 Sb. ve znění úprav Ústavního soudu * Zákon 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem * Jiné zákony * Vnitřní normy CNS – např. Codex iuris canonici * Mezinárodní smlouvy Úpravy Ústavního soudu (2) Registrovaná církev a náboženská společnost může navrhnout k evidenci orgán církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jinou církevní instituci založenou v církvi a náboženské společnosti podle jejích vnitřních předpisů za účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry jako právnickou osobu podle tohoto zákona. X Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. • Ministerstvo zahájí řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv b) pokud registrovaná církev a náboženská společnost nezveřejňuje každoročně výroční zprávu podle § 7 odst. 3, • Tato úprava podle názoru Ústavního soudu zjevně nerespektuje princip proporcionality Podnikání a jiná výdělečná činnost církve a náboženské společnosti mohou být pouze její doplňkovou výdělečnou činností a dosažený zisk smí být použit jen k naplnění cílů činnosti církve a náboženské společnosti…. X Omezování církví a náboženských společností svobodně disponovat svými legálně nabytými příjmy toliko na oblast vyznávání náboženské víry proto představuje svévolný zásah ze strany státu do soukromoprávní podstaty těchto subjektů, přičemž tento zásah zjevně není legitimován žádným relevantním veřejným zájmem; obdobná argumentace, byť ve vztahu k podnikání politických stran a nikoli církví a náboženských společností, byla Ústavním soudem (již) použita. Právní postavení církví a náboženských společností a církevních právnických osob (CPO) Církev či náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob Církev se stává právnickou osobou registrací, splňující podmínky uvedené v zákoně 3/2002 Sb. Církevní právnická osoba vzniká založením příslušným orgánem registrované CNS podle jejího základního dokumentu. Tento orgán pak podá návrh na evidenci církevní právnické osoby Zvláštní práva církví a náboženských společností • Být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností. • Konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu. • Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova. • Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky. • Vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu. • Zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. • Zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu. Církevní právnické osoby * základní územní jednotky (farnosti, sbory, misijní skupiny, …) * Vyšší organizační složky (biskupství, konference, církevní provincie, eparchie, …) * Charity a diakonie * Řehole * Jiné – vzdělávací instituty, kapituly, centra pro mládež či rodinu, komunity, bratrstva, atd. * Financování církví a náboženských společností * Státní příspěvek na základě zákona 218/1949 Sb. * Dotace na veřejně prospěšné aktivity – především sociální služby a vzdělávání * Ostatní zdroje příjmů – sbírky, dary při příležitosti církevních úkonů, výnosy z majetku Diskuse: Jak řešit vztahy církví a náboženských společností a státu? Jakou roli by měly hrát církve a náboženské společnosti v české společnosti? Má stát přispívat na činnost církví či ne? Na co, v jaké míře? Jak, a zda vůbec, by mělo proběhnout majetkové vypořádání? http://www.e-cvns.cz/files/cirkve_uvod2.pdf Jak by měl ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? • Zkoumání veřejného sektoru je aplikovanou ekonomií, spojuje lekce z pozitivní ekonomie s normativními cíly • Pozitivní vs. normativní ekonomie • Arts of Economics – John Neville Keynes