Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Ú četnictví a rozbory II
distanční studijní opora
Hana Jurajdová
Brno 2007
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES ­ Grundtvig.
Za obsah produktu odpovídá výlučně autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská
komise neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu.
This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES ­ Grundtvig.
Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union
and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product.
Recenzovala: Ing. Pavla Kvapilová
Ú četnictví a rozbory II
Vydala Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Vydání první
Brno, 2007
c Hana Jurajdová, 2007
ISBN 978-80-210-4518-7
Identifikace modulu
Znak
KVUCRII, KVUCRII T
C KVUCRII, C KVUCRII T
Název
Ú četnictví a rozbory II
Určení
Předmět je určen pro bakalářský kombinovaný studijní program Veřejná
ekonomie a správa (4. semestr) dále pak pro celoživotní vzdělávání Veřejná
správa v odvětvích veřejného sektoru (4. semestr).
Autor
Ing. Hana Jurajdová
Garant
Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.
Cíl
Anotace
Jde o oborově povinný předmět druhého stupně studia oboru Veřejná ekonomika.
Předmět je zaměřen na problematiku účetnictví a rozborů hospodaření organizací
veřejného sektoru, tj. převážně na příspěvkové organizace a rozpočtové typy organizací,
ale také na občanská sdružení, nadace apod.. Absolvováním tohoto kurzu
posluchači získají rozšiřující znalosti v oblasti podvojného účetnictví. Těžištěm
předmětu je výklad a komentář platné právní úpravy pro organizace působící ve
veřejném sektoru, účtování specifických účetních případů s ohledem na financování
a hospodaření těchto typů účetních jednotek. Absolventi by měli být schopni
samostatně řešit i složitější účetní situace v organizacích veřejného sektoru.
Vymezení cíle
Cílem výuky je doplnění a prohloubení znalostí o teoretických a praktických aspektech
účetnictví a hospodaření organizací působících ve veřejném sektoru. Předmět
má poskytnout specifickou účetní gramotnost, tj. zprostředkovat konkrétní a praktické
znalosti současné účetní problematiky u jednotlivých typů účetních jednotek.
Absolventi by měli být schopni samostatně řešit i složitější účetní situace. Základními
problémovými okruhy jsou:
Právní úprava účetnictví účetních jednotek působících ve veřejném sektoru
Konkrétní účetní případy u jednotlivých účetních jednotek
Kalkulace a rozpočty.
Po absolvování tohoto kurzu by se měl student orientovat v právních normách
upravujících účetní postupy všech účetních jednotek a zvládnout základní účetní
případy včetně jejich promítnutí do účetních výkazů uvedených organizací.
Předmět navazuje na předměty, které se zabývaly podstatou podvojného účetnictví,
např. Finanční účetnictví I, Finanční účetnictví II, Ú četnictví a rozbory I, ale i předměty
obecněji zaměřené, tj. Veřejná ekonomie, Ekonomika neziskových organizací
aj.
Č asový plán
Tutoriály jsou rozvrhově organizovány do dvou čtyřhodinových bloků, podle tématických
okruhů následovně:
1. tutoriál ­ témata č. 1­6.
2. tutoriál ­ témata č. 7­13.
Č asová náročnost
účast na soustředění 8 hodin
příprava na soustředění 40 hodin
příprava na průběžný test 30 hodin
příprava na závěrečnou zkoušku/test 61 hodin
Celkový studijní čas
139 hodin
Harmonogram
Studenti v distanční formě se řídí pokyny ze studijního katalogu a DSO. Doporučený
harmonogram:
1.­2. týden semestru samostudium (1.­2. téma)
3.­4. týden semestru samostudium (3.­4. téma)
5.­6. týden semestru samostudium (5.­6. téma)
7. týden semestru první tutoriál, první průběžný test
8. týden semestru opakování (1.­6. téma)
9. týden semestru samostudium (7. téma)
10. týden semestru samostudium (8.­9. téma)
11. týden semestru samostudium (10.­12. téma)
12. týden semestru druhý tutoriál, druhý průběžný test
13. týden semestru příprava na závěrečný test
Zp°usob studia
Studijní pomůcky
Nutnými pomůckami jsou účtové osnovy (včetně postupů účtování), a to pro nevýdělečné
organizace a pro organizační složky státu, územně samosprávné celky a
příspěvkové organizace, dále pak zákon o účetnictvía rozpočtová skladba. Tzn. aktuálně
v Ú Z Ú plná znění č. XXX ­ Ú četnictví, rozpočtová pravidla, rozpočtová
skladba a č. XXX ­ Ú četnictví nevýdělečných organizací 200X.
Základní literatura:
JURAJDOVÁ , H., ŠELEŠOVSKÝ, J. A KOLEKTIV: Účetnictví, daně, audit a financování
územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru.
1. vyd. Brno: Olprint, 2004. 136 s. ISBN 80-210-3583-8
JURAJDOVÁ , H.: Účetnictvía rozbory II. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,
2007
Úplná znění (Grada, Newsletter, Sevt, Sagit) nebo jednotlivé relevantních
zákony včetně prováděcích vyhlášek z edice Ú Z, Sagit, Ostrava
ÚZ Účetnictví nevýdělečných organizací ­ zákon, vyhláška, standardy
ÚZ Účetnictví, rozpočtová pravidla, rozpočtová skladba ­ zákony, vyhlášky,
standardy
Doporučená literatura:
KINŠT, J.: Rozpočtová skladba v roce 2004. Praha: Pragoeduca, 2004. 218 s.
KOLEKTIV AUTORŮ : Nevýdělečné organizace. Praha: Meritum, 2006. 268 s.
ISBN 80-7357-169-2
KOLEKTIV AUTORŮ : Příspěvkové organizace. Praha: Meritum, 2006. 292 s.
ISBN 80-7357-191-9
MAREK, J., BOČKOVÁ , A.: Daňová a účetní specifika neziskových organizací.
Praha: Bilance, 1999. 122 s.
MEZINÁ RODNÍ FEDERACE Ú ČETNÍCH: Příručka dokumentů Rady pro mezinárodní
účetní standardy pro veřejný sektor. Praha: NKÚ , 2005. 817 s. ISBN
80-239-7238-3
PEŠTUKA, J.: Účetnictvíve zjednodušeném rozsahu. 1. vyd. Praha: Eurounion,
2004. 328 s. ISBN 80-7317-030-2
PETRLÍKOVÁ , B.: Jednoduché účetnictví pro nadace, občanská sdružení,
obecně prospěšné společnosti a jiné neziskové organizace. Praha: NROS,
1998. 1. vydání. 83 stran. ISBN 80-902303-3-7
PODHORSKÝ, J., SVOBODOVÁ , J.: Účetnictví příspěvkových organizací. 2. vyd.
Praha: ANAG, 2003. 279 s. ISBN 80-7263-151-9.
PODHORSKÝ, J., SVOBODOVÁ , J.: Účtová osnova a postupy účtování pro
územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační
složky státu. 1. vyd. Praha: ANAG, 2003. 325 s. ISBN 80-7263-154-3
PROKŮ PKOVÁ , D., KINŠT, J.: Praktické příklady účtovánía rozpočtové skladby
obcí. Praha: Pragoeduca. 2002. 159 s.
PŘ IBYLOVÁ , Z.: Účetnictví měst a obcí příklady souvztažností. 1. vyd. Rožďalovice:
REVOS-L, 2006. 191 s. ISBN 80-903160-4-2
REKTOŘ ÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. A KOL.: Kontrolní systémy veřejné správy a
veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2003. 212 s. ISBN 80-
-86119-72-6
REKTOŘ ÍK, J. A KOL.: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky,
teorie a řízení. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 2007. 187 s. ISBN 978-80-
-86929-25-5
SVOBODOVÁ , J., ŠAFRÁ NEK, Z.: Účtová osnova, České účetní standardy pro
územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační
složky státu. Olomouce: ANAG, 2004. 276 s.
SVOBODOVÁ , J., ŠAFRÁ NEK, Z.: Účtová osnova, České účetní standardy účetní
postupy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti
není podnikání (nevýdělečné organizace). 1. vyd. Praha: ANAG, 2004. 206
s. ISBN 80-7263-207-8
STEJSKALOVÁ , I. A KOLEKTIV: Využití účetnictví v řízení neziskových organizací
se zvláštním zřetelem na tvorbu a využití rozpočtu v řízení. 1. vyd. Praha:
ASPI, 2006. 140 s. ISBN 80-7357-187-0
STUCHLÍKOVÁ , H., KOMRSKOVÁ , S.: Zdaňování neziskových organizací zejména
příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, veřejných
vysokých škol a veřejných výzkumných institucí s příklady z praxe. 4. vyd.
Praha: ANAG, 2006. 223 s. ISBN 80-7263-342-2
Odborné ekonomické časopisy (zejména Ekonom, Ú četnictvínevýdělečných
organizací a obcí, Finanční, daňový a účetní bulletin, Finanční zpravodaj)
Internetové stránky MF ČR
Dovednosti a znalosti získané po studiu textů
O tom, jak bude úspěšné studium bude rozhodovat přístup každého studenta. Prezenční
tutoriály pouze objasní specifika a podstatu jednotlivých právních typů organizací
neziskového sektoru s důrazem na jejich odlišnosti v účetnictví. Těžiště
výuky však spočívá v samostudiu.
Předkládaný text je rozdělen do 6 kapitol, přičemž každá kapitola tvoříurčitý logický
celek, je opatřena stručným shrnutím, příklady k procvičení, kontrolními otázkami
a doporučující literaturou.
Případné nejasnosti a problematické okruhy je samozřejmě možné konzultovat s tu-
torem.
Osnova předmětu
Tématický plán přednášek:
týden téma
1 Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
(kapitola 1)
Právní úprava, principy, zásady, mezinárodní harmonizace,
Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor.
2 Jednoduché účetnictví pro neziskové organizace (kapitola 2)
Knihy jednoduchého účetnictví, vypovídací schopnost
jednoduchého účetnictví. Daňový režim organizací neziskového
sektoru.
3 Ú četnictví nevýdělečných organizací (kapitola 3)
Zjednodušené a plná forma vedení účetnictví, směrná účtová
osnova pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem
činnosti není podnikání.
4 Ú četnictví nevýdělečných organizací
Konkrétní účetní případy dle specifik jednotlivých účetních
jednotek.
5 Ú četnictví nevýdělečných organizací
Ú četní výkazy a jejich vypovídací schopnost.
6 Manažerské účetnictví
Využití účetnictví jako nástroje pro tvorbu rozpočtů.
7 Ú četnictví příspěvkových organizací (kapitola 4)
Specifické účetní případy, účetní výkazy.
8 Ú četnictví v organizacích rozpočtového typu
Vymezení a charakteristika hospodaření a financování organizací
rozpočtového typu.
9 Ú četnictví organizačních složek státu (kapitola 5)
Specifické účetní případy.
10 Rozpočtová skladba (kapitola 5)
Charakteristika, kategorizace příjmů a výdajů.
11 Ú četnictví územních samosprávných celků (kapitola 6)
Specifické účetní případy.
12 Vypovídací schopnost účetních výkazů
Výkazy organizací rozpočtového typu.
13 Závěrečné opakování
Souvislý účetní příklad včetně návaznosti na výpočet základu
daně z příjmů právnických osob účetní jednotky.
Systém ověřování znalostí (požadavky na ukončení předmětu)
podmínkou účasti na ústní zkoušce je úspěšné absolvování dvou průběžných
testů. Za tyto činnosti student získává body, přičemž potřebný počet bodů
pro ústní zkoušku je 40.
každý průběžný test je ohodnocen 30 body, za úspěšný se považuje každý
test s alespoň 15 body.
podle počtu bodů je studentovi navržena známka, u ústní zkoušky má student
možnost tuto známku změnit o dva stupně každým směrem.
A 80­100 bodů D 65­70 bodů
B 75­80 bodů E 60­65 bodů
C 70­75 bodů F méně než 60 bodů
Student, který nedosáhne alespoň 60 bodů, opakuje předmět. Nedosažení
60 bodové hranice je považováno za absenci průběžné přípravy studenta a
nezakládá na právo na opakování ,,nepovedených" testů.
Klasifikační stupnice:
A 91­100 % D 68­75 %
B 84­90 % E 60­67 %
C 76­83 % F méně než 60 %
Způsob ověřování kvality předmětu a výuky
Využít výsledků studentské ankety z IS MU.
Ověřením znalostí studentů prostřednictvím testů na e-lerningu.
Konzultačními hodinami studentů kombinovaného a distančního studia.
Diskusní fóra na IS MU.
Obsah
Obsah
Stručný obsah
Kapitola 1
Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe, srovnání platných Směrných
účtových osnov a postupů účtování
Kapitola 2
Jednoduché účetnictví
Kapitola 3
Ú četnictví nevýdělečných organizací
Kapitola 4
Ú četnictví příspěvkových organizací
Kapitola 5
Organizační složky státu
Kapitola 6
Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Ú plný obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Ú vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe, srovnání platných Směrných
účtových osnov a postupů účtování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.1. Podstata podvojného účetnictví 18
1.2. Ú četní knihy v podvojném účetnictví 20
1.3. Ú čtové osnovy 21
1.4. Ú četnictví ve zjednodušeném rozsahu 30
1.5. Majetek, jeho zdroje, náklady a výnosy 31
1.6. Harmonizace účetnictví ve veřejném sektoru 35
2. Jednoduché účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
2.1. Ú četní jednotky a jednoduché účetnictví 38
2.2. Ú četní knihy 39
2.3. Daně v neziskových organizacích 41
Daň z příjmů právnických osob 41
Daň z přidané hodnoty 48
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
3.1. Nestátní neziskové organizace 52
Obecně prospěšná společnost 52
Občanská sdružení 55
Profesní komory 57
Nadace a nadační fondy 57
Politické strany a politická hnutí 61
Církve a náboženské společnosti 63
Veřejná vysoká škola 67
Společenství vlastníků jednotek 72
Veřejné výzkumné instituce 77
3.2. Č eské účetní standardy 80
3.3. Dlouhodobý majetek 81
3.4. Zásoby 82
3.5. Zúčtovací vztahy 84
Obsah
3.6. Náklady a výnosy 85
3.7. Rezervy a opravné položky 96
3.8. Vlastní zdroje, dlouhodobé závazky a výsledek hospodaření 97
4. Ú četnictví příspěvkových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
4.1. Charakteristika příspěvkové organizace 106
4.2. Dlouhodobý majetek ­ standard č. 512 111
4.3. Zásoby ­ standard č. 514 113
4.4. Zúčtovací vztahy ­ standard č. 516 113
4.5. Náklady a výnosy ­ standard č. 519 a 520 (ale i 506 a 505) 114
4.6. Rezervy a opravné položky ­ standardy č. 503 a 504 115
4.7. Fondy, dlouhodobé závazky ­ standard č. 521 a 522 115
5. Organizační složky státu .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121
5.1. Rozpočtová skladba 122
Třídění rozpočtové skladby dle odpovědnostního hlediska 123
Druhové třídění rozpočtové skladby 123
Odvětví třídění rozpočtové skladby 124
5.2. Charakteristika organizační složky státu 125
5.3. Ú čtování příjmů a výdajů 128
Ú čtování příjmů ­ standard č. 517 128
Ú čtování výdajů ­ standard č. 517 129
5.4. Dlouhodobý majetek ­ standard č. 512 132
5.5. Zásoby ­ standard č. 514 135
5.6. Krátkodobý finanční majetek ­ standard č. 515 136
5.7. Zúčtovací vztahy ­ standard č. 516 137
5.8. Fondy ­ standard č. 521 140
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
6.1. Charakteristika územních samosprávných celků 146
6.2. Evidence příjmů ­ standard č. 517 150
6.3. Evidence výdajů ­ standard č. 517 152
6.4. Ú čtování dalších složek majetku a jejich zdrojů 153
6.5. Audit územních samosprávných celků 155
Obecná charakteristika a podstata auditu 155
Přezkoumání hospodaření 157
Funkce a úkoly interního auditu 160
Shrnutí .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .165
Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Glosář .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .191
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
Obsah
Ú vod
Ú vod
Ú četnictví patří mezi základní prvky vnitroorganizačního informačního systému. Poskytuje přehled
o provedených hospodářských transakcích za minulá období, zároveň jeho výstupy slouží jako podklady
pro sestavení finančních ukazatelů, na jejichž základě dochází k rozhodování o budoucích postupech
řízení podniků, organizací a jiných ekonomických subjektů. Je také významným nástrojem kontroly
hospodaření účetní jednotky a díky své standardní, precizní a závazné formě pro všechny hospodářské
subjekty jsou údaje z účetnictví vhodným srovnávacím měřítkem mezi účastníky ekonomického dění.
Ú loha účetnictví však přesahuje hranice jedné účetní jednotky, což se projevuje zvláště ve veřejném
sektoru. Vzájemná provázanost veřejných rozpočtů vyžaduje i propojení a úzkou návaznost účetnictví
ústředních orgánů a jimi zřizovaných organizací s účetnictvím organizací místně příslušných. Zavedení
a dodržování správných postupů účtování jak v soustavě neziskových, tak i tržně orientovaných subjektů
ovlivňuje důvěryhodnost ukazatelů prezentovaných za celou naši republiku na mezinárodní úrovni.
jÍ Podstata podvojného účetnictví
jÍ Ú četní knihy v podvojném účetnictví
jÍ Ú čtové osnovy
jÍ Ú četnictví ve zjednodušeném rozsahu
jÍ Majetek, jeho zdroje, náklady a výnosy
jÍ Harmonizace účetnictví ve veřejném
sektoru
Zopakování základních
znalostí z účetní teorie
a praxe, srovnání platných
Směrných účtových osnov
a postupů účtování
1
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
Cíl kapitoly
V rámci této kapitoly si zopakujete charakteristiky podvojného účetnictví, protože
jste je od minulého semestru určitě zapomněli! Seznámíte se s členěním směrné
účtové osnovy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není
podnikání (domluvme se na označení ,,nestátní neziskové organizace" někdy také
,,nevýdělečné organizace" a směrné účtové osnovy pro účetní jednotky, které jsou
územními samosprávnými celky, příspěvkovými, státními fondy a organizačními
složkami státu (a zase je budeme obecně označovat pojmem ,,státní neziskové orga-
nizace").
Ke studiu Vám nebudou stačit pouze tato skripta, jak je uvedeno v Identifikaci
modulu, ale je pro Vás nutné spolupracovat se studijními pomůckami, kterými
jsou skripta: Ú četnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků
a organizací neziskového sektoru, která si můžete zakoupit v naší prodejně skript
nebo si je zapůjčíte v knihovně.
Dále pak si opatříte platná zněnízákona o účetnictví, prováděcích vyhlášek a českých
účetnictví standardů (nejlépe prostřednictví tzv. Ú Z, což jsou úplná znění zákonů,
která upravují určitou oblast, např. účetnictví nevýdělečných organizací. . . )
Ve výše uvedených skriptech (Ú četnictví, daně, audit a financování územních samosprávných
celků a organizací neziskového sektoru) začneme! Najděte si v nich
kapitolu 1 Obecná charakteristika účetnictví a přečtěte si ji. Teď! Jistě je pro Vás
pouze opakováním, takže to zvládnete ve velmi krátkém čase.
Č asová zátěž
6 hodin
* Nalezení (obstarání) potřebné literatury1 hodina
* Zopakování (přečtení) kapitoly Obecné charakteristika účetnictví1
hodina
* Vlastní studium této kapitoly1 hodina
* Procvičení nových poznatků2 hodina
* Zpracování POTu 1 hodina
1.1 Podstata podvojného účetnictví
Každá hospodařící jednotka má ze zákona povinnost vést záznamy o svých příjmech
a výdajích, nákladech a výnosech, o vlastním majetku podle stanovených pravidel.
Obor, jehož cílem je věrné číselné zachycení hospodářského dění, poskytování informací
o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích krytí, o nákladech a výnosech,
příjmech a výdajích a výsledcích hospodaření, zajištění podkladů pro řízení a umožnění
kontroly hospodaření, se nazývá účetnictví. Základní normou, která vymezuje
metodiku a obsah účetnictví, je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění.
Tento zákon o účetnictví představuje obecná pravidla vedení účetnictví, společná
pro všechny typy hospodářských subjektů, jež jsou podle tohoto zákona nazývány
účetními jednotkami.
18
Poznámka: Tak teďse zamyslete a zkuste si vzpomenout, co v tomto zákoně najdete.
Jestli si vzpomenout nemůžete, tak Vám doporučuji, abyste si tento opět zákon našli
a znovu si ho přečetli (nebo stačí jen prolistovat?).
Ú daje z dvou po sobě jdoucích účetních období musí na sebe bezprostředně navazovat
(zásada účetní a bilanční kontinuity). Ú četnictví je vedeno nepřetržitě po
celou dobu trvání účetní jednotky, platí zákaz vzájemného kompenzování majetku
a závazků, nákladů a výnosů. Oceňování majetku a závazků probíhá na základě historických
cen (cen, v nichž jsou majetek a závazky do účetnictví prvně zaneseny) a
při případném přecenění se počítá se zásadou opatrnosti a reálnosti. Ú četnictví musí
být úplné (tj. zachycovat všechny účetní případy), průkazné (účtování se provádí
pouze na základě účetních dokladů a všechny účetní zápisy musí být doložené)
a správné (aby zobrazovalo skutečnost a bylo přihlédnuto ke všem okolnostem
účetního případu). Ale to už všechno víte!
Ú četníjednotky dokládajískutečnosti (účetnípřípady) účetními doklady a zapisují
je v účetních knihách prostřednictvím účetních zápisů. Ú četní doklady jsou výhradním
podkladem pro provedení zápisů účetních případů v účetních knihách (jak
v syntetické, tak i v analytické evidenci). Typy, náležitosti (po stránce věcné i formální)
a požadavky na minimální dobu uchování účetních dokladů jsou pro všechny
účetní subjekty stejné a upravuje je zákon o účetnictví.
Ú četní doklad může mít podobu vyplněného předtištěného formuláře (např. příjmový
pokladní doklad) nebo formu listiny či jiné písemnosti, která obsahuje náležitosti
účetního dokladu. Náležitosti účetního dokladu mohou být umístěny i na
jiných neúčetních písemnostech (např. na objednávkách, pracovních lístcích apod.),
pokud jsou podkladem pro zhotovení účetního dokladu. Všechny účetní doklady
musí být vystaveny bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi
zachycují.
Ú četní případy, k nimž byly vystaveny účetní doklady, musí být prostřednictvím
účetních zápisů zachyceny v jednotné evidenci ­ účetních knihách. Zápisy do těchto
knih probíhají podle časové souslednosti účetních případů (chronologický postup)
a podle jejich obsahu (věcného hlediska) systematicky. Je nutné, aby každý zápis
obsahoval peněžní vyjádření účetního případu (v knihách analytické evidence a
pomocných knihách lze provádět zápisy i v jednotkách množstvís příslušnou vazbou
na cenu za množstevní jednotku).
Konkrétní postupy účtování a účtové osnovy (seznamy syntetických účtů) v podvojném
účetnictví jsou pro jednotlivé druhy organizací přizpůsobeny běžným zvyklostem
a specifikům v dané oblasti.
Z jiného hlediska pak členíme účtovou osnovu na účtové třídy, skupiny a jednotlivé
účty. Každý účet má závazný název a trojmístné číselné označení, kde první číslice
udává účtovou třídu, druhá účtovou skupinu a třetí pořadové číslo účtu.
Například postupným rozkladem čísla účtu 112, dospějeme k závěru, že tento účet
patří do účtové třídy číslo 1 ­ zásoby, účtové skupiny 1 ­ představující materiál a
má přiřazeno pořadové číslo 2 ve skupině, odlišující jej od ostatních účtů ve skupině
a reprezentující materiál evidovaný ve skladové evidenci.
19
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
1.2 Ú četní knihy v podvojném účetnictví
V soustavě podvojného účetnictví jsou pro každou účetní jednotku závazné tyto
knihy:
Deník,
Hlavní kniha,
Knihy analytických účtů,
Kniha podrozvahových účtů.
Do deníku jsou zapisovány veškeré účetní případy v pořadí, jak nastaly (chronologicky).
Každý účetní případ má přiděleno evidenční číslo, poznamenáno datum a
účetní doklad, podle něhož se účtuje, následuje slovní charakteristika případu, peněžní
částka a předkontace (tj. strany a čísla účtů, na nichž je účetní případ v hlavní
knize zaúčtován). Při velkém počtu zaznamenávaných operací může organizace zřídit
specializované deníky (např. deník pokladní, deník přijatých a vydaných faktur
a pro ostatní případy deník všeobecný).
Hlavní kniha je složena pouze z těch syntetických účtů účtové osnovy, které účetní
jednotka využívá k vedení svého účetnictví, účtuje se v ní věcně (systematicky).
Ú čtová osnova je jen závazným přehledem všech účtů, ale ne všechny bývají naplněny.
Každý účet v hlavní knize má svůj název a číslo, je rozdělen na dvě strany
označené Má dáti (MD) a Dal (D). Jednoduché účetní zápisy probíhají vždy na dvou
účtech zároveň (princip podvojnosti). V běžných případech dochází ke změně na
jednom účtu na straně MD a na druhém na straně D. Ú čtuje se o stejné peněžníčástce.
Složené účetní zápisy se vyznačují tím, že dochází k účtování na více syntetických
účtech současně. Součet částek na straně MD se opět musí rovnat součtu strany D.
Případy na jednotlivých účtech hlavní knihy jsou také řazeny chronologicky.
Knihy analytických účtů zavádí účetní subjekt podle vlastních potřeb a využívá
je k podrobnějšímu rozvedení účetních zápisů hlavní knihy. Zde jsou uvedeny nejznámější
typy knih analytické evidence:
Pokladní kniha,
Mzdové listy zaměstnanců,
Inventární karty dlouhodobého majetku,
Skladní karty,
Knihy vydaných a došlých faktur.
Analytické účty představují podrobnější třídění aktivních, pasivních, výnosových i
nákladových syntetických účtů. Součet stavů na analytických účtech se musí rovnat
zůstatku na účtu syntetickém. Vazba analytické evidence na syntetickou evidenci
je kontrolována prostřednictvím kontrolních soupisek.
20
Kontrolní soupiska analytické evidence k účtu č. . . .
Analytický Počáteční zůstatky Obraty Konečné zůstatky
účet MD D MD D MD D
Součet
(stav na synt. účtu)
Zákon stanovímožnosti vytvářeníanalytické evidence, a to podle jednotlivých druhů
majetku, jeho umístění a hmotně odpovědných osob. Pohledávky lze členit podle
dlužníků a závazky dle věřitelů. Z časového hlediska jsou majetek a jeho zdroje krytí
rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé. Ú četní závěrka, sestavování přílohy a zveřejňované
údaje vyžadují také specifické nároky na třídění informací poskytovaných
účetnictvím. Odděleně se sledují prostředky organizace vedené v různých měnách.
Náklady a výnosy jsou rozlišeny na vstupující (aťuž částečně nebo zcela) do základu
daně a na účty, které v daňovém přiznání nefigurují. Z důvodu správného zúčtování
s institucemi sociálního a zdravotního zabezpečení je třeba zajistit i analytickou
evidenci podle vztahu příjmů zaměstnanců k jednotlivým účetním obdobím (např.
rozlišit čerpání dovolené a k němu příslušné pojistné z minulého roku). Na základě
vlastních potřeb účetní jednotky a požadavků externích uživatelů informací z účetnictví
může být zřízen i jiný způsob členění (např. podle hospodářských jednotek
uvnitř podniku apod.). Neziskové organizace mají ještě navíc povinnost odděleně
sledovat náklady a výnosy z hlavní a vedlejší činnosti.
Na podrozvahových účtech (kniha podrozvahových účtů) se sledují skutečnosti,
které nemají vliv na majetek či zdroje majetku účetní jednotky. Jedná se např.
o najatý majetek, majetek svěřený do úschovy, závazky z leasingu apod.
1.3 Ú čtové osnovy
Zákon umožňuje Ministerstvu financí vydávat prováděcí předpisy k účetnictví formou
vyhlášek. Vyhlášky upravují následující oblasti pro vedení účetnictví v plném
rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
uspořádání, označovánía obsahové vymezenípoložek majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledků
hospodaření v účetní závěrce,
uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací
v příloze v účetní závěrce,
směrnou účtovou osnovu,
účetní metody,
případně další oblasti u účetních jednotek, které jsou podnikateli (uspořádání
a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách
21
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
vlastního kapitálu, metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové
evidence na účetnictví, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek
konsolidované účetní závěrky, metody konsolidace účetní závěrky a
postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku).
K jednotlivým vyhláškám vydalo Ministerstvo financí české účetní standardy,
které obsahují metodické pokyny k jejímu používání. Vymezují obecné zásady,
charakterizují jednotlivé účtové třídy, definují pojmy, oceňování, obsahují vybrané
souvztažnosti a stanoví náplň účtů a hlediska pro vytváření analytické evidence.
V současné době jsou v platnosti následující vyhlášky pro vedení účetnictví a navazující
české účetní standardy:
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, jak vyplývá ze změn
provedených vyhláškou č. 472/2003 Sb.
K této vyhlášce vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní
jednotky, které účtujípodle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve zněnípozdějších předpisů České
účetní standardy pro podnikatele č. 001 až 023.
Vyhláška a standardy se vztahují na tyto účetní jednotky:
Tabulka 1.1:
právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané
hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně
předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku
ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity
podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou
uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) zákona č. 563/1991 Sb.
ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
organizační složky státu
Pramen: autorka dle zákona o účetnictví
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou bankami a jinými finančními institucemi, jak vyplývá ze změn provedených
vyhláškou č. 473/2003 Sb.
K této vyhlášce vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní
jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
­ České účetní standardy pro finanční instituce č. 101 až 115.
Vyhláška a standardy se vztahují na tyto účetní jednotky ­ právnické osoby, které
mají sídlo na území České republiky a zahraniční osoby, pokud na území České
republiky podnikajínebo provozujíjinou činnost podle zvláštních právních předpisů:
22
Tabulka 1.2:
banky zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů
pobočky zahraniční banky zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů
spořitelní a úvěrní družstva
(,,družstevní záložny")
zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních
družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
obchodníci s cennými papíry zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
pozdějších předpisů
investiční společnosti nebo investiční
fondy
zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů
penzijní fondy zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů
smíšené holdingové společnosti zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů
finanční holdingové společnosti zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů
Česká konsolidační agentura zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační
agentuře a o změně některých zákonů , ve znění
pozdějších předpisů
podílový fond, pro který vede
investiční společnost oddělené
účetnictví
§ 14 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů
Česká národní banka zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění
pozdějších předpisů
Pramen: autorka
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou pojišťovnami, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 474/2003 Sb.
K této vyhlášce vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní
jednotky, které účtujípodle vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve zněnípozdějších předpisů České
účetní standardy pro pojišťovny č. 201 až 233.
Vyhláška a standardy se vztahují na tyto účetní jednotky ­ právnické osoby, které
mají sídlo na území České republiky a zahraniční osoby, pokud na území České
republiky podnikajínebo provozujíjinou činnost podle zvláštních právních předpisů:
Tabulka 1.3:
pojišťovny nebo zajišťovny zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších
předpisů
exportní pojišťovny zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se
státní podporou a o doplnění zákon č. 166/1993 Sb.,
o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Česká kancelář pojistitelů § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za
škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů
23
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny,
jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 475/2003 Sb.
K této vyhlášce vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní
jednotky, které účtujípodle vyhlášky č. 503/2002 Sb., ve zněnípozdějších předpisů České
účetní standardy pro zdravotní pojišťovny č. 301 až 311.
Vyhláška a standardy se vztahují na tyto účetní jednotky ­ právnické osoby, které
mají sídlo na území České republiky:
Tabulka 1.4:
zdravotní pojišťovny, které provádějí
veřejné zdravotní pojištění podle
zvláštních právních předpisů (zákon
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů)
zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní
pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších
předpisů
zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve
znění pozdějších předpisů
zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění
pozdějších předpisů
Pramen: autorka
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých
hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného
účetnictví, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 476/2003 Sb.
K této vyhlášce vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní
jednotky, které účtujípodle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve zněnípozdějších předpisů České
účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem
činnosti není podnikání č. 401 až 413.
Vyhláška a standardy se týkají účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem
činnosti nenípodnikání­ právnické osoby, které majísídlo na územíČeské republiky
a zahraniční osoby, pokud na území České republiky provozují jinou činnost podle
zvláštních právních předpisů a na které se vztahují zvláštní právní předpisy; jedná
se zejména o tyto účetní jednotky:
Tabulka 1.5:
politické strany a politická hnutí zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších
předpisů
občanská sdružení zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění
pozdějších předpisů
církve a náboženské společnosti zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského
vyznání a postavení církví anáboženských
společností a o změně některých zákonů (zákon
o církvích a náboženských společnostech), ve znění
pozdějších předpisů
obecně prospěšné společnosti zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
24
zájmová sdružení právnických osob § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů
organizace s mezinárodním prvkem zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti
organizace s mezinárodním prvkem
v Československé socialistické republice, ve znění
pozdějších předpisů
nadace a nadační fondy zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních
fondech a o změně a doplnění souvisejících zákonů
(zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění
pozdějších předpisů
společenství vlastníků jednotek zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a
doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů),
ve znění pozdějších předpisů
veřejné vysoké školy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a
o změně a doplnění dalších zákonů (zákon
o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
jiné účetní jednotky, které nebyly
založeny a zřízeny za účelem
podnikání, s výjimkou obchodních
společností:
Česká televize zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění
pozdějších předpisů
Český rozhlas zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění
pozdějších předpisů
Notářské komory a Notářská komora
ČR
zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Komora daňových poradců ČR zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a
Komoře daňových poradců České republiky
Komora auditorů České republiky zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře
auditorů České republiky, ve znění pozdějších
předpisů
Česká advokátní komora zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění
pozdějších předpisů
Česká komora architektů, Česká
komora autorizovaných inženýrů a
techniků činných ve výstavbě
zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
Komora veterinárních lékařů České
republiky
zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních
lékařů České republiky
Česká lékařská komora, Česká
stomatologická komora a Česká
lékárnická komora
zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře,
České stomatologické komoře a České lékárnické
komoře, ve znění pozdějších předpisů
Pramen: autorka
Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními
fondy a organizačními složkami státu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou
č. 477/2003 Sb.
K této vyhlášce vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní
jednotky, které účtujípodle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve zněnípozdějších předpisů České
účetní standardy pro Ú SC, PO, SF a OSS č. 501 až 522.
25
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
Vyhláška a standardy se vztahují na tyto účetní jednotky ­ právnické osoby, které
mají sídlo na území České republiky a organizační složky státu podle zvláštního
právního předpisu:
Tabulka 1.6:
územní samosprávné celky: Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb.,
Ú stava České republiky, ve znění ústavního
zákona č. 347/1997 Sb.
kraje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
zřízení), ve znění pozdějších předpisů
obce zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů
hlavní město Praha zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů
dobrovolné svazky obcí § 49 až 54 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
příspěvkové organizace § 54 až 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění pozdějších
předpisů § 5 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů § 9 zákona č. 128/2000
Sb., ve znění pozdějších předpisů
státní fondy podle zvláštních právních
předpisů:
Státní fond kultury České republiky zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu
kultury České republiky
Státní fond České republiky pro podporu a
rozvoj české kinematografie
zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České
republiky pro podporu a rozvoj české
kinematografie
Státní fond životního prostředí zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu
životního prostředí
Státní zemědělský intervenční fond zákon č. 256/2000 Sb., o Státním
zemědělském intervenčním fondu a o změně
některých dalších zákonů (zákon o Státním
zemědělském intervenčním fondu)
Státní fond zúrodnění půdy zákon č. 77/1969 Sb., o Státním fondu
zúrodnění půdy
Státní fond rozvoje bydlení zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu
rozvoje bydlení, ve znění pozdějších předpisů
Státní fond dopravní infrastruktury zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu
dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších
předpisů
organizační složky státu § 3 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů
Pramen: autorka
Vyhláška č. 506/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/
/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky Fond
národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky, jak
vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 478/2003 Sb.
Vyhláška se vztahuje na tyto účetní jednotky ­ právnické osoby podle zvláštního
právního předpisu, které mají sídlo na území České republiky:
26
Tabulka 1.7:
Fond národního majetku České
Republiky
zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné
osoby a o Fondu národního majetku České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
Pozemkový fond České republiky zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České
republiky, ve znění pozdějších předpisů
Pramen: autorka
Z výše uvedeného vyplývá, že účetní jednotky působící ve veřejném sektoru, přicházejí
v úvahu jen dvě vyhlášky.
Už víte, že pro vaše studium jsou nezbytná dvě Ú Z (úplná znění zákonů vydávaná
Sagitem), ve kterých si nalistujte směrné účtové osnovy. Najdete je ve vyhlášce
č. 504/2002 Sb. (v platném znění) a ve vyhlášce č. 505/2002 Sb. (také v platném
znění).
Zjistíme, že
­ v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504 jsou zmíněny účetní jednotky, které se touto
vyhláškou řídí. Které to jsou?
­ Když jste úspěšně našli účetní jednotky, které řadíme do nestátních neziskových
organizací (nevýdělečných organizací), tak teďsi lehce poradíte s účetními
jednotkami, které postupují dle druhé vyhlášky (č. 505). Jsou to územní
samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizaci, státní
fondy a organizační složky státu.
a) Směrná účtová osnova pro nevýdělečné organizace
Je dána vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro
účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují
v soustavě podvojného účetnictví.
Už jste zjistili, že se jedná o politické strany a politická hnutí (zákon č. 424/1991
Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích), občanská sdružení
(zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů), zájmová sdružení právnických osob
(§ 20f a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
církve a náboženské společnosti (zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské
víry a postavení církví a náboženských společností), obecně prospěšné společnosti
(zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění
některých zákonů), nadace a nadační fondy (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích
a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákon) a jiné
právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti podle zvláštních předpisů
(např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů, zákon České národní rady č. 483/1991 Sb.,
o České televizi, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR
č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých
školách a o změně a doplnění dalších zákonů) není podnikání, mimo organizační
složky státu, územní samosprávní celky, příspěvkové organizace a státní fondy (dále
jen ,,nevýdělečné organizace").
27
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
b) Směrná účtová osnova pro organizační složky státu, územní samosprávně
celky a příspěvkové organizace
Jak už bylo řečeno, vyhláška č. 505/2002 Sb. se vztahuje na organizační složky
státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace (zákon č. 219/2000
Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů,
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon
č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze) a pro jiné právnické osoby, jejichž hlavním předmětem
činnosti v souladu se zvláštními právními předpisy (zákon České národní
rady č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, zákon České národní
rady č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj
české kinematografie, zákon České národní rady č. 388/1991 Sb., o Státním fondu
životního prostředí, zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním
fondu a změně některých dalších zákonů, zákon České národní rady č. 77/1969 Sb.,
o Státním fondu zúrodnění půdy, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje
bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve
věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu
dopravní infrastruktury a o změně zákona) není podnikání.
Srovnání směrných účtových osnov dle jednotlivých (vybraných) typů organizací:
Tabulka 1.8:
Ú čtová
třída
Podnikatelé Ú zemní
samosprávné celky,
příspěvkové
organizacemi,
státní fondy a
organizační složky
státu
Fond národního
majetku České
republiky a
Pozemkový fond
České republiky
Ú četní jednotky,
u kterých
hlavním
předmětem
činnosti není
podnikání
Zdravotní
pojišťovny
0 Dlouhodobý
majetek
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý
majetek pro
provozní činnost
Fondu a majetek
převzatý Fondem
k privatizaci
Dlouhodobý
majetek
Volná
1 Zásoby Zásoby Volná Zásoby Finanční umístění
(investice)
2 Krátkodobý
finanční
majetek a
krátkodobé
bankovní
úvěry
Vztahy ke státnímu
rozpočtu, k rozpočtu
organizačních složek
státu, k rozpočtu
územních samosprávných
celků a
rozpočtové a ostatní
finanční účty
Finanční účty a
zúčtovací vztahy
pro okruh
privatizace
Finanční účty Majetek ­
Dlouhodobý
finanční majetek
3 Zúčtovací
vztahy
Zúčtovací vztahy Zúčtovací vztahy,
peníze, ceniny a
bankovní účty
pro okruh
provozní činnosti
Zúčtovací vztahy Pohledávky,
závazky a
přechodné účty
28
4 Kapitálové
účty a
dlouhodobé
závazky
Náklady organizačních
složek státu
a územních samosprávných
celků
Volná Volná Ú čty jmění a
dlouhodobých
závazků
5 Náklady Náklady územních
samosprávných
celků na hospodářskou
činnost a náklady
příspěvkových
organizací
Náklady správní
činnosti
Náklady Náklady
6 Výnosy Výnosy z hospodářské
činnosti územních
samosprávných
celků a z činnosti
příspěvkových orga-
nizací
Volná Výnosy Výnosy
7 Závěrkové
a podrozva-
hové
účty
Vnitroorganizační
účetnictví
Závěrkové účty Použití dle
vnitřního
předpisu
Závěrkové účty a
podrozvahové
účty
8 Vnitropod-
nikové
účetnictví
Vnitroorganizační
účetnictví
Volná Použití dle
vnitřního
předpisu.
Vnitropodnikové
účetnictví
9 Vnitropod-
nikové
účetnictví
Fondy, výsledek
hospodaření, dlouhodobé
úvěry a půjčky,
rezervy, závěrkové
a podrozvahové účty
Fondy, vydané
dluhopisy a
podrozvahové
účty
Vlastní jmění,
fondy, výsledek
hospodaření,
rezervy, dlouhodobé
úvěry a
půjčky, záv. a
podrozvahové
účty
Vnitropodnikové
účetnictví
Pramen: autorka dle jednotlivých účtových osnov
Společným znakem těchto subjektů je, že se nejedná o státní organizace, ani organizace
ve sféře územních orgánů státní správy včetně obcí. Jejich účetnictví se
v mnohém shoduje s účetnictvím příspěvkových organizací i podnikatelských sub-
jektů.
Jak jsme si už řekli, problematika jednoduchého účetnictví, které oficiálně již neexistuje,
ale je možnost ho ještě používat u některých typů organizací, je matoucí.
Nechme teďjednoduché účetnictví ,,spát" a berme jako jedinou formu účetnictví už
jen účetnictví založené na principu podvojných zápisů.
Abychom to neměli tak jednoduché, tak v zákoně účetnictví v § 9 je řečeno, že
toto účetnictví se vede buď v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném. Co je to
zjednodušená forma vedení účetnictví? Neplést si s jednoduchým účetnictvím!
Doufám, že jste ještě neodložili skripta Ú četnictví, daně, daně, audit a financování
územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, pokud ano, tak
si je najděte a nalistujte stranu 12 Ú četnictví ve zjednodušeném rozsahu. Které
organizace mohou zjednodušenou formu vést a co to obnáší?
29
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
1.4 Ú četnictví ve zjednodušeném rozsahu
Základním předpisem upravujícím vedení účetnictví, jak již bylo zmíněno v úvodu
publikace, je zákon o účetnictví. Jeho novelou platnou od roku 2004 došlo k zásadním
změnám ve formě i způsobech vedení účetnictví.
V zákone je totiž uvedeno, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech,
které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a
věcně souvisí. Forma vedení jednoduchého účetnictví je tedy zrušena. Pod pojmem
účetnictví se od tohoto data rozumí pouze účetnictví podvojné.
Zákon však stanoví, že je možno účetnictví vést jednak
v plném rozsahu
ve zjednodušeném rozsahu (zjednodušené účetnictví).
Ú četní jednotky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, jsou
občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjekti-
vitu,
církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní
právnickou osobou,
obecně prospěšné společnosti,
honební společenstva,
nadační fondy,
společenství vlastníků jednotek,
bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu audito-
rem,
družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťováníhospodářských,
sociálních nebo jiných potřeb svých členů,
územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí,
příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,
ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
Fyzické osoby mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud
nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo pokud jim to
stanoví zvláštní zákon.
Organizační složky státu, o nichž to stanoví zvláštní zákon, vedou účetnictví
ve zjednodušeném rozsahu. Mají tuto formu předepsanou a nemají možnost
volby.
Zjednodušený rozsah účetnictví
Ú četní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu sestavují účtový
rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní
předpis členění podrobnější.
Tím se výrazně snižuje vyhláškou předepsaný počet účtů. Mohou se otevírat pouze
účtové skupiny, to znamená pouze dvoučíselné účty. Např. lze otevřít pouze účtovou
skupinu 51 ­ Služby a nemusí se otevírat jednotlivé účty 511, 512, 513, 518.
Mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize.
30
Nepoužijí některá ustanovení zákona o účetnictví, která se týkají např. rezerv a
opravných položek.
Nesmí se tvořit tzv. ,,účetní" opravné položky a rezervy. Jestliže účetní jednotka
účtující ve zjednodušeném rozsahu bude chtít v účetnictví vyjádřit reálnější stav
svého majetku (větší snížení hodnoty), např. 100% opravnou položku k běžné pohledávce,
nesmí tak činit. Ve zjednodušeném účetnictví se může snížení hodnoty
vyjadřovat pouze:
odpisy, a to trvalé snížení hodnoty majetku,
opravnými položka k pohledávkám dle § 8 a § 8a zákona o rezervách
rezervami dle zákona o rezervách.
Nepoužijí ustanovení zákona o účetnictví, které se zabývá oceňováním majetku a
závazků reálnou hodnotou.
Sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních
jednotek prováděcím právním předpisem.
Nemusí účtovat v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní
zápisy hlavníknihy a v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějíúčetní
zápisy, které se neprovádějí v jiných účetních knihách.
Uplatní-li se při vedení zjednodušeného účetnictví předchozí body, neznamená to,
že účetní závěrka a účetnictví jako takové nepodává věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
Vyhlášky upravují vedení účetnictví v plném rozsahu, s tím, že pro vedení účetnictví
ve zjednodušeném rozsahu se některé části vyhlášky nemusí používat.
1.5 Majetek, jeho zdroje, náklady a výnosy
Teďbyste měli mít před sebou otevřené obě směrné účtové osnovy a ,,zapomenout"
na účtovou osnovu pro podnikatele. Postupně budeme procházet třídu za třídou a
vymezíme jejich obsah.
Nejenom zopakování výše uvedených pojmů je užitečné pro další studium, ale též
orientace ve vymezení majetku a jeho zdrojů v organizaci, způsob hospodaření
s majetkem apod. bude jedině k dobru.
Dlouhodobý majetek ­ třída 0
Pojem dlouhodobý majetek označuje všechny déle trvající investice (jejich doba
upotřebitelnosti je > 1 rok), strategického charakteru (vyjádřeno prostřednictvím
vynaložených prostředků na pořízení). Dlouhodobý majetek může mít podobu
nehmotného dlouhodobého majetku (pořizovací cena > 60 000 Kč), hmotného
dlouhodobého majetku (kde u movitých věcí je pořizovací cena > 40 000 Kč) a
formu finančních investic (podílové cenné papíry, vklady, půjčky a ostatní finanční
investice, u nichž se předpokládá dlouhodobější zhodnocení či slouží k zajištění
jiných strategických cílů). Ú četní jednotka může mezi dlouhodobý majetek zařadit
i majetek s nižší pořizovací cenou než je výše stanovená hranice. Tento majetek pak
eviduje jako drobný hmotný nebo drobný nehmotný dlouhodobý majetek.
31
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
V účtové třídě 0 je zachycena hodnota vlastněného dlouhodobého majetku (daná
pořizovací cenou, cenou pořízení, reprodukční cenou nebo vlastními náklady), upravená
o účetně vyjádřené opotřebení a popř. i o opravnou položku, tj. částku, která
má přiblížit účetně evidovanou hodnotu hodnotě reálné. Ú čty 0. třídy umožňují
sledovat životní cyklus dlouhodobého majetku po celou dobu jeho existence v organizaci,
tedy proces jeho pořízení, převedení do užívání a následně i konečného
vyřazení.
Zvláštní pozornost by měla být věnována promítání opotřebení dlouhodobého majetku
do účetnictví. Protože neexistuje exaktní způsob stanovení míry ročního opotřebení
(jak fyzického tak i morálního), který by byl rámcově platný pro veškerý
dlouhodobý majetek, vychází se při vyjádření opotřebení ze vstupní ceny dlouhodobého
majetku a odhadem stanovené doby životnosti nebo z očekávaných výkonů.
V účetnictví představují míru ročního opotřebení odpisy. Ú hrn těchto odpisů (tedy
i vyjádření dosavadního účetního opotřebení) se sleduje na účtech oprávek. Ú četní
jednotka, jakožto daňový subjekt, se musí při odepisování také řídit zákonem o dani
z příjmu, kde jsou v § 26­33 popsány způsoby výpočtu daňově uznatelných odpisů.
Z tohoto důvodu rozlišujeme odpisy účetní a daňové, velikost účetních odpisů si
organizace stanoví na základě vlastního odpisového plánu sama.
Při výpočtu daňových odpisů se musí řídit výše uvedenými paragrafy zákona o dani
z příjmu. V mnoha podnicích jsou účetní odpisy počítány stejně jako daňové odpisy
(subjekty, které mají mít účetní závěrku ověřenou auditorem mají povinnost odlišovat
účetní a daňové odpisy), pokud tomu tak není, je třeba jejich oddělené sledování
v analytické evidenci. Ú četní jednotka si může vybrat mezi lineárním a progresivním
způsobem odepisování. V případě lineárního způsobu se každý rok do nákladů
promítá stejná částka ze vstupní ceny, progresivní způsob umožňuje převést převážnou
část vstupní ceny do nákladů již v prvních letech odepisování. V každém dalším
roce se hodnota odpisu snižuje. Proces odepisování probíhá nejvýše do vstupní ceny
dlouhodobého majetku.
U neziskových organizací se budeme setkávat převážně s účetními odpisy a také
odhalíme, že jsou i účetní jednotky, které majetek neodepisují vůbec!
Zásoby ­ třída 1
Zásoby představují krátkodobý majetek podniku, vedený ve skladové evidenci.
Mají buďpodobu výrobního faktoru, jež vstupuje do spotřeby (materiál, polotovary,
nedokončená výroba) nebo jsou výsledným článkem produkčního řetězce (výrobky,
zvířata) a obchodním artiklem, který organizace nakupuje za účelem dalšího prodeje,
aniž by na něm provedla technické zhodnocení (zboží). Z jiného pohledu je členíme
na nakupované (zboží, materiál) a vytvořené vlastní činností (nedokončená výroba,
polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata).
Ú čtová třída 1 sestává z účtů, na nichž je v peněžním vyjádření zaznamenán stav
a veškerý pohyb materiálu, zásob vlastní výroby a zboží (pořízení, příjem a výdej).
Zásoby jsou ve skladové evidenci oceňovány pořizovací cenou (popř. cenou reprodukční
nebo ve vlastních nákladech). Při výdeji do spotřeby se zásoby ze skladních
karet odepisují většinou také ve vstupní ceně. Pokud by se dodávky stejného typu
materiálu od sebe lišily jednotkovými cenami, může organizace zvolit jiné způsoby
32
oceňování, a to metodou FIFO (přednostně je ze skladu účetně čerpána nejstarší dodávka).
Cena také může být vypočtena váženým periodickým průměrem (počítá se
za určité období) nebo dílčím váženým průměrem (cena se přepočítává při každém
výdeji). Méně významná je metoda pevných cen, kde odchylky jsou zaznamenávány
v analytické evidenci, a pak se stanoveným procentem rozpouští postupně do
nákladů. Neodpovídá-li účetní hodnota evidovaných zásob hodnotě reálné, vytvoří
organizace v rámci 1. účtové třídy opravné položky k zásobám.
Ú četní jednotky se mohou samostatně rozhodnout, zda budou o svých zásobách
účtovat nezjednodušeným způsobem ­ A, kdy v průběhu účetního období musí být
všechny účetní změny týkající se zásob zachyceny na skladových účtech a účtech
pořízení, nebo zda využijí jednodušší způsob účtování ­ B, kdy stav na syntetických
účtech zásob se celý rok nemění, přírůstky a úbytky zásob jsou evidovány
pouze v analytické evidenci na skladových kartách nebo prostřednictvím počítače
ke zjištění a prokázání stavu zásob v průběhu účetního období a složek pořizovací
ceny. Skutečný stav je na syntetický účet přeúčtován až na konci účetního období. Je
zajímavé, že zatímco organizace hospodařící podle účtové osnovy pro rozpočtové a
příspěvkové organizace a obce si mohou libovolně zvolit způsob účtování o zásobách,
podnikatelské subjekty mají možnost volby pouze v případě, že nepodléhají
auditu.
Finanční účty ­ třída 2
Stav a pohyb krátkodobého finančního majetku v podobě hotovosti, peněžních
prostředků na bankovních účtech, cenin, krátkodobých cenných papírů, krátkodobých
finančních výpomocí, finančních úvěrů s dobou splatnosti kratší než 1 rok
se sleduje na účtech druhé účtové třídy. Finanční prostředky jsou vedeny ve své
nominální hodnotě a cenné papíry v ceně pořízení. Jestliže skutečná cena cenných
papírů na trhu neodpovídá ocenění v účetní evidenci, zaznamenává se tento rozdíl
(většinou koncem účetního období) na účtech příslušných opravných položek. Finanční
majetek v podniku je evidován v rámci jednotlivých pokladen v pokladních
knihách. Časový nesoulad v dokladové dokumentaci, vzniklý při přesunu finančních
prostředků mezi bankovními účty a pokladnou, se řeší prostřednictvím účtu peníze
na cestě.
Finanční prostředky organizací rozpočtového typů (tj. organizační složky státu a
územní samosprávné celky) a příspěvkových organizací uložené na bankovních
účtech a určené na hospodářskou činnost musí být sledovány odděleně od finančních
prostředků přidělených a vynakládaných na hlavní činnost.
Vztahy ke státnímu rozpočtu a rozpočtu organizací a rozpočtové účty
Vzhledem k odlišnému způsobu financování ,,rozpočtových" a příspěvkových organizací
od financování ostatních subjektů obsahuje 2. účtová třída účtové osnovy
pro organizační složky státu, územně samosprávné celky a příspěvkové organizace
skupiny účtů, které jsou typické pouze pro tyto organizace. Tyto skupiny představují
vztahy ke státnímu rozpočtu a rozpočtu zřizovaných organizací. Ú čtuje se
zde souvztažně s bankovními účty organizací popř. účty limitů o přidělení finančních
prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtu zřizovatele a v případě úplného
nevyčerpání těchto prostředků o jejich návratu.
33
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
Zúčtovací vztahy ­ třída 3
Třetí účtová třída popisující zúčtovací vztahy obsahuje všechny účty pohledávek
(mimo účtů poskytnutých záloh na investice a některých dalších účtů z 2. účtové
třídy, které se svým pojetím blíží pohledávkovým účtům ­ např. účty poskytnutých
dotacía finančních výpomocí, bankovníúčty) a účty krátkodobých závazků (bez účtů
krátkodobých bankovních úvěrů, emitovaných krátkodobých dluhopisů a ostatních
přijatých krátkodobých finančních výpomocí). Tuto třídu uzavírají účty časového
rozlišení a dohadných položek.
Pohledávka představuje nárok na inkasování prostředků za poskytnuté výkony plynoucí
z dodavatelských vztahů, za plnění ze vztahu k zaměstnancům, společníkům
a ostatním státním i nestátním institucím.
Závazek lze charakterizovat jako povinnost splatit dosud nevyrovnané nároky jiných
subjektů.
Jednotlivé skupiny této účtové třídy vyjadřují vztahy k obchodním partnerům,
vztahy vzniklé na základě pracovněprávních ustanovení, vztahy k finančnímu úřadu,
státnímu rozpočtu, místním rozpočtům a jiným institucím, závazky a pohledávky
k účastníkům sdružení, podnikům ve skupině, společníkům a další vztahy plynoucí
z nesplacených majetkových účastí.
V závěru třetí účtové třídy jsou opět umístěny účty opravných položek, tentokráte
k pohledávkám, a vnitroorganizační účty. Nachází se tu i specifická skupina účtů
přechodných aktiv a pasív, na nichž se účtuje o časovém rozlišení nákladů, výnosů,
příjmů a výdajů. Pomocí těchto účtů se řeší časový nesoulad mezi vznikem nákladů
a výdajů, příjmů a výnosů, když každý spadá do jiného účetního období.
Dlouhodobé zdroje krytí majetku ­ třída 9
Zdroje krytí aktiv představují jiný pohled na majetek, kterým účetní jednotka
disponuje, a to z hlediska jeho financování. Za dlouhodobé zdroje krytí majetku
jsou považovány ty, jež má hospodářský subjekt k dispozici na dobu delší než 1
rok. V účetnictví jsou zdroje krytí členěny na vlastní, cizí, interní nebo externí.
Podnikatelské subjekty účtují o dlouhodobých zdrojích krytí v účtové třídě č. 4,
námi uváděné organizace mají pro dlouhodobé zdroje vymezenu devátou účtovou
třídu.
V účtové osnově pro podnikatele jste se tedy byli zvyklí orientovat v účtové třídě
4 ­ Dlouhodobé zdroje krytí majetku. U organizací, jejichž účelem není podnikání,
budeme hledat obdobu těchto účtů v účtové třídě 9. Když si ji prohlédnete, zjistíte,
že je velmi bohatá na různé fondy (zvláště pro státní neziskové organizace). Navíc
jsou v této třídě obsaženy i uzávěrkové účty, které jsme doposud hledali v účtové
třídě 7.
Ú čtování nákladů a výnosů, vnitroorganizační účty ­ třídy 4, 5 a 6
Náklady představují spotřebované prostředky na udržení a další rozvoj činnosti
organizace.
Výnosy označují peněžní vyjádření výstupu, které je výsledkem hospodářských
aktivit organizační jednotky.
34
Výsledkové účty zachycujívšechny náklady a výnosy spadajícído jednoho účetního
období. Na počátku účetního roku nemají žádný počáteční zůstatek a v průběhu roku
se na nich účtuje narůstajícím způsobem.
S podrobnějšími informacemi se setkáme až v jednotlivých kapitolách.
1.6 Harmonizace účetnictví ve veřejném sektoru
Jak pochopíme v následujících kapitolách, je účetnictvíorganizacítzv. rozpočtového
typu, postaveno na toku finančních prostředků (důsledně se sledují příjmy a výdaje),
nikoli na principu akruálnosti, tak jak jsme zvyklý u podnikatelských subjektů a
i nestátních neziskových organizací.
Nicméně i zde, podobně jako u podnikatelských subjektů, dochází k mezinárodní
harmonizaci, i když zatím velmi pozvolným způsobem. Začíná se hovořit o tzv.
modernizaci účetnictvíve veřejném sektoru, což znamená právě zaváděníakruálního
principu do účetnictví. Ú četnictví veřejného sektoru je v současnosti ve značné míře
poznamenáno očekáváním uživatelů výstupů, a to je ,,do jaké míry se podařilo
naplnit rozpočet příslušného subjektu". Toto očekávání vede k peněžnímu (cash)
principu při zachycování transakcí, tj. upřednostnění zachycení příjmů a výdajů
před zachycením nákladů a výnosů.
Zavádění akruálního principu ve veřejném sektoru je ale záležitostí velmi pomalou,
tak jako úroveň principů akruálního účetnictví je v různých zemích různorodá.
Pro zavádění akruálního principu do účetnictví organizací veřejného sektoru, jsou
IPSAS ­ Mezinárodní účetní standardy veřejného sektoru. Ve své podstatě vycházejí
z IFRS ­ Mezinárodních standardů účetního výkaznictví.
V České republice byly již Mezinárodní účetní standardy veřejného sektoru přeloženy,
a jsou distribuovány prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu. S jejich
zaváděním, tak jako s přechodem organizací veřejného sektoru na akruální princip
v účetnictví, se zatím nepočítá.
Shrnutí kapitoly
Podvojné účetnictví vychází z definovaných charakteristik jako je účtová osnova,
postupy účtování, účet, účetní knihy apod. Pro organizace neziskového sektoru jsou
důležité dvě účtové osnovy ­ účtová osnova pro nevýdělečné organizace a účtová
osnova pro organizační složky státu, územně samosprávné celky a příspěvkové
organizace. Ú čtové osnovy jsou odlišné, a to proto, že účtová osnova pro nevýdělečné
organizace je určena převážně pro nestátní (soukromé) neziskové organizace
a může být postavena stejných zásadách jako účtová osnova pro podnikatele, kdežto
účtovou osnovu pro organizační složky státu, územně samosprávné celky a příspěvkové
organizace využívají státní neziskové organizace, které hospodaří dle rozpočtu
(přímo nebo nepřímo) a i účetnictví musí tuto zásadu respektovat.
Teď byste měli dojít k závěru, že víte, co najdete v zákoně o účetnictví (obecné
postupy pro vedení účetnictví) jako základní právní normě a že existují vyhlášky
(celkem jich je osm), které tento zákon blíže specifikují pro určité typy účetních jednotek.
Co je obsahem vyhlášek? Vymezují nejen směrnou účtovou osnovu, ale také
35
1. Zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe
obsah účetní závěrky a obsah jednotlivých položek účetní závěrky. Na vyhlášku pak
navazují české účetní standardy, které se věnují již konkrétním účetním postupům,
neboli co na který účet a také na kterou stranu (připomínám, že účet má dvě strany:
má dáti a dal). Ale to Vás jistě podceňuji.
Chvilku si odpočiňte a zkuste následující cvičení.
Cvičení
Jsem zvědavá, jestli si pamatujete úplný začátek z účetnictví z minulého semestru,
a to je vymezení majetku a jeho zdrojů. Zkuste si tyto pojmy zopakovat a použít
u nadace, jako zástupce neziskových organizací.
Nadace má k prvnímu dni účetního období následující majetek:
Budova Kč 1 000 000,­ a prostředky na zvláštním účtu ve výši Kč 4 000 000,­ tvoří
nadační jmění, ostatní majetek je tvořen peněžními prostředky na běžném účtu
100 000,­ a v pokladně 20 000,­, tyto prostředky tvoří fond organizace.
Vypracujte rozvahu a otevřete účty k jednotlivým položkám rozvahy.
Ú kol
Jestli pak víte, že každá účetní jednotka by měla mít vypracovanou směrnici ,,Oběh
účetních dokladů"!? Vypátrejte jak je to ve vaší organizaci. Pokud ji objevíte, máte
úkol splněn, pokud mi ji pošlete formou POTu. Jestli jste ale zjistili, že ji vaše
organizace nemá, pak máte jedinečnou příležitost ji vypracovat a pomoci si tak
nejen ke splnění POTu, ale i k pochvale zaměstnavatele.
Vypracujte vnitřní směrnici pro oběh účetních dokladů v libovolné nevýdělečné
organizace.
Další doporučená literatura
PEŠTUKA, J.: Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. 1. vyd. Praha: EUROUNION,
2004. 328 s. ISBN 80-7317-030-2
REKTOŘ ÍK, J. A KOL.: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky,
teorie a řízení. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 2007. 187 s. ISBN 978-80-
-86929-25-5
36
jÍ Ú četní jednotky a jednoduché účetnictví
jÍ Ú četní knihy
jÍ Daně v neziskových organizacích
Jednoduché účetnictví
2
2. Jednoduché účetnictví
Tato kapitolu by tu správně už neměla být. A to z toho důvodu, že jednoduché
účetnictví jako systém vedení účetnictví, v dnešní době neexistuje. Od 1.1.2003
vstoupila v platnost novela zákona o účetnictví, která hovoří jen o účetnictví založeném
na principu podvojných zápisů. Z důvodu toho, že zatím některým organizacím
je ale tato možnost vedení účetnictví ponechána, i tato kapitola zůstala.
Kapitola je doplněna i stručným daňovým režimem neziskových organizací.
Cíl kapitoly
Cílem kapitoly je charakterizovat principy jednoduchého účetnictví jako doposud
ještě možné formy vedení účetnictví pro některé nevýdělečné organizace.
Pozor, již jsme se setkali s pojmem ,,zjednodušená forma účetnictví". Upozorňuji
hned na začátku, že se jedná o zcela jiný pojem!
Dalším cílem této kapitoly je i proniknutí do daňového režimu neziskových organi-
zací.
Č asová zátěž
5 hodin
Ú vod
Jelikož se jednoduché účetnictví považuje taktéž za ,,daňové" (i když se postupně
od tohoto pojetí odstupuje, podobně jako je tomu u podvojného účetnictví), je nutné
vědět, zda příjem či výdej peněžních prostředků je zahrnován do základu daně
z příjmů právnických osob. Začneme nejprve daňovým režimem neziskových organizací.
K tomu nám poslouží skripta Ú četnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. Připravte si je najděte si
k prostudování kapitolu 5 Daně v neziskových organizacích a územně samosprávných
celcích.
2.1 Ú četní jednotky a jednoduché účetnictví
Novelou zákona o účetnictví bylo jednoduché účetnictví zrušeno (fyzické osoby
mohou vést daňovou evidenci, která je upravena zákonem o daních z příjmů).
V přechodném ustanovení tohoto zákona však bylo uvedeno: ,,Občanská sdružení,
jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské
společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, obecně
prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, honební společenstva,
nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly
v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést toto účetnictví až do 1. ledna
2005. Do této doby se na ně vztahují ustanovení dosavadních právních předpisů,
která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví.."
Dle výše uvedeného přechodného ustanovení zákona o účetnictví, by se předpokládalo,
že už od 1. ledna 2005 se nenajde žádná právnická osoba, která by vedla jednoduché
účetnictví. Není tomu tak. Opět došlo ke změně v tomto zákoně, tentokrát
v podobě nového paragrafu 38a, který zní: ,,Občanská sdružení, jejich organizační
38
jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo
církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobu a honební společenstva,
které ke dni 31. prosince 2004 vedly účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví,
mohou vést toto účetnictví až od 1. ledna 2007; do této doby se na ně vztahují
ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují
účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosince
20031
"
Toto ustanovení zákona o účetnictví bylo novelizováno zákonem č. 264/2006 Sb.,
o změně zákonů v souvislosti se zákoníkem práce, kde dle Čl. LXIX Změna zákona
o účetnictví se praví: ,,V § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona
č. 669/2004 Sb., se slova ,,od 1. ledna 2007" nahrazují slovy ,,od 1. ledna 2008"".
Z toho vyplývá, že stále jsou neziskové organizace, které mohou vést jednoduché
účetnictví, a proto i my se o základech této formy zmiňujeme.
Postupy účtování vymezují účetní jednotky, některé pojmy ­ majetek, jeho členění
a ocenění, postup při otevírání a uzavírání účetních knih a konkrétní podobu vedení
jednoduchého účetnictví.
V jednoduchém účetnictvíje odděleno účtovánío peněžním hospodařenív peněžním
deníku od evidence majetku, který se vztahuje k činnosti účetní jednotky, a závazků
z této činnosti vyplývajících.
2.2 Ú četní knihy
Ú četními knihami v jednoduchém účetnictví jsou:
peněžní deník
kniha pohledávek a závazků
účetní záznamy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních
vztahů, pokud pro ně mají použití (jedná se zejména o knihu dlouhodobého
nehmotného a hmotného majetku, knihu finančního majetku, knihu
zásob, knihu cenin, knihu nepřímých daní apod.)
ostatní záznamy vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. mzdová
agenda, karty zákonných rezerv, karty zákonných opravných položek, karty
časového rozlišení výdajů).
Koncepce uspořádání peněžního deníku vychází z požadavku vytvořit maximálně
jednoduchý systém třídění příjmů a výdajů při zabezpečení určité minimální vypovídací
schopnosti údajů. Peněžní deník spojuje na jednom formuláři časové a
systematické zápisy. Evidují se zde především peněžní operace v hotovosti a na
bankovních účtech, u nichž se dále sleduje účel a vazba na prokázání daňové povin-
nosti.
1
Jedná se o Opatření MF, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě
jednoduchého účetnictví pod čj. 281,283/77 411/2000 ze dne 10. listopadu 2000 ve znění
pozdějších předpisů.
39
2. Jednoduché účetnictví
Zápisy v deníku se uskutečňujív časovém sledu podle jednotlivých účetních dokladů
s rozpisem na příjmy a výdaje tak, aby přehled o příjmech a výdajích vyhovoval
příslušným právním předpisům (např. zákona o daních z příjmů).
Opatřením je tedy stanoven minimální obsah peněžního deníku, pokud má účetní
jednotka pro jednotlivé položky věcnou náplň, jedná se o:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti, v členění na příjem a výdaj,
b) přehled o peněžních prostředních na bankovních účtech v členění na příjem
a výdaj,
c) přehled o příjmech, které jsou předmětem daně z příjmů,
d) přehled o příjmech, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od této
daně osvobozeny,
e) přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně z pří-
jmů,
f) přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem daně
z příjmů nebo jsou od daně osvobozeny
g) přehled o příjmech a výdajích na průběžných položkách.
Zpracujte následující příklad:
Občanské sdružení se zaměřením na ochranu životního prostředí (dále jen OS), má
ve své zakládací listině uveden jako předmět hlavní činnosti ochranu životního prostředí,
vzdělávací a publikační činnost. Jako zdroje pro financování své činnosti jim
slouží jednak členské příspěvky ve výši Kč 500,­ na člena a rok a dále to mohou být
dary od právnických a fyzických osob, přijaté dotace od státu či místní samosprávy
a nahodilé příjmy z reklamy, pronájmu movitých věcí, vybrané účastnické poplatky
na seminářích a tržby za příležitostný prodej vlastních publikací. OS nemá žádnou
podnikatelskou činnost.
Zaúčtujte následující účetní případy do peněžního deníku, který si sestavíte:
1. Přijatá dotace z ministerstva na běžný účet ve výši Kč 800 000,­, která slouží
ke krytí provozních nákladů OS včetně mezd a nájemného.
2. Příjem vybraných členských příspěvků od tisíce členů v hotovosti.
3. Dle výpisu s účtu platba nájemného ve výši Kč 5 000,­.
4. V hotovosti nákup kancelářských potřeb v hodnotě Kč 4 000,­.
5. Odvod pokladní hotovosti na účet Kč 450 000,­.
6. Dle výpisu ­ připsání odvedené částky na účet.
7. OS vydává publikaci o ochraně životního prostředí ­ příjmy a výdaje související
s publikací jsou následující:
­ výplata honoráře autorovi publikace bankovním převodem (hrazeno
z členských příspěvků) ve výši Kč 25 000,­,
­ úhrada faktury za tisk a výrobu publikace bankovním převodem Kč
125 000,­ (rozpočtováno ­ 25 000,­ z členských příspěvků, 40 000 Kč
z tržeb za inzerci v publikaci, 60 000,­ z tržeb za prodané publikace)
­ dle výpisu z účtu ­ přijaté tržby za reklamní inzeráty v otištěné v publikaci
Kč 40 000,­,
­ v hotovosti tržba z prodeje publikace Kč 60 000,­.
40
8. Dle výpisu z účtu ­ příjem za pronájem movitých věcí Kč 6 000,­.
9. Mzda zaměstnance vyplacená v hotovosti (zaměstnanec se nepodílel na vydání
publikace), odvody ze mzdy provedeny dle výpisu z BÚ (hrubá mzda Kč
10 000,­, zdravotní a sociální pojištění Kč 1 250,­, záloha na daň z příjmů
ze závislé činnosti 1 000,­).
2.3 Daně v neziskových organizacích
2.3.1 Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) ve
znění pozdějších předpisů. Za poplatníky daně z příjmu právnických osob zákon považuje
všechny osoby, které nejsou osobami fyzickými a organizační složky státu.
Běžně používaná kategorie ,,nezisková organizace" není v daňové odborné literatuře
definována, zákon o daních z příjmů tyto organizace označuje jako ,,poplatníky,
kteří nebyli zřízeni či založeni za účelem podnikání". Za tyto se považují zejména
zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu, občanská sdružení
včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované
církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti,
obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy,
veřejné vysoké školy a společenství vlastníků jednotek. Za neziskové poplatníky
se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem
podnikání.
Rozdělení příjmů neziskových organizací z hlediska daní z příjmů
Pro tyto organizace platí zvláštní daňový režim. Obecně jsou předmětem daně
z příjmů právnických osob příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým
majetkem. U neziskových subjektů je předmět vymezen úžeji, dani podléhají
v zásadě pouze příjmy z činností, ve kterých dosahují zisku, včetně příjmů z reklam
a z pronájmu majetku (mimo pronájmu státního majetku). Vymezení zdanitelných
příjmů je poměrně složitou záležitostí. Proti obecnému přístupu, který se uplatňuje
v řadě států světa, kdy příjmy z veřejně prospěšné činnosti neziskové organizace
nejsou zdaňovány vůbec, se u nás stávají součástí základu daně příjmy těchto činností
přesahující související náklady (výdaje). Důvodem je absence obsahového
vymezení kategorie veřejně prospěšné činnosti. Neziskové organizace dále mohou
provozovat řadu jiných aktivit jako nadstandardní zdroj získávání finančních prostředků.
V našem právním řádu chybí povinnost převést podnikatelské aktivity na
jinou právní formu. Lze nalézt řadu dalších činností, z nichž přijaté úhrady jsou
na úrovni nákladů a vyšší. Také z tohoto důvodu plyne snaha vytvořit jednotné
ekonomické podmínky pro všechny daňové subjekty.
Neziskovým organizacím, jako poplatníkům daně z příjmů, tak mohou vzniknout
z hlediska této daně následující příjmy:
příjmy, které nejsou předmětem daně
příjmy, které jsou předmětem daně
* příjmy od daně osvobozené
41
2. Jednoduché účetnictví
* příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP)
* příjmy zdaňované v samostatném základu daně (sazbou podle § 21
odst. 4 ZDP)
* příjmy zahrnované do základu daně z příjmů
Příjmy, které nejsou předmětem daně
příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo
majetkového práva ­ často užívaným termínem zde je tzv. sponzorský příspěvek,
za movité věci se považujíi peníze, plynou-li z takto nabytých příjmů
další příjmy, jsou tyto již zdaněny podle své povahy
příjmy z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtu obcí,
jsou-li poskytnuty v souladu s rozpočtovými pravidly republiky ­ jsou to
dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, z obecního rozpočtu, granty, od
fondu EU, apod.
výnosy daní nebo podíl na nich, výnosy poplatků a peněžních odvodů, které
jsou příjmem obcí nebo krajů
příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu ­ pro účely daně z příjmů není podstatné,
z jakých činností byly příjmy, které plynou na běžný účet, dosaženy,
pro osvobození je rozhodný druh účtu
příjmy z pronájmu a prodeje státního majetku, které jsou podle rozpočtových
pravidel republiky příjmem státního rozpočtu, příjmy z úplatných převodů
a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a
státními organizacemi
příjmy z investičních transferů a z úroků z vkladů na běžném účtu u veřejných
vysokých škol
příjmy ze ztrátové hlavní činnosti.
U neziskových organizací příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání nejsou
předmětem daně. Toto platí za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti
s prováděním těchto činností jsou vyšší. Činnosti, které jsou posláním těchto
poplatníků, jsou vymezeny statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami
a dále zvláštními předpisy ­ zákon o obcích, zákony o profesních komorách,
zákon o České televizi, zákon o Českém rozhlasu, apod. Splnění výše uvedené
podmínky se posuzuje za celé zdaňovací období, a to podle jednotlivých druhů
činností.
U příjmů z hlavní činnosti se rozlišují v rámci jedné činnosti ty případy, kdy stejná
služba či plnění je poskytována jednou za ceny nad úrovní a podruhé pod úrovní
vlastních nákladů. Dani podléhají pouze příjmy z jednotlivých činností, které jsou
vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související daňově uznatelné výdaje.
Pokud je jednotlivá činnost realizována jak za ceny ziskové tak ztrátové, nelze
stejné výkony v rámci jednoho druhu činnosti kompenzovat (zákaz kompenzace
cen ziskových a ztrátových) ­ např. provozování činností pro členy občanského
sdružení za ceny odpovídající vlastním nákladům a nižší a stejných činností za ceny
převyšující vlastní náklady pro ostatní uživatele těchto činností, výuka jazyků na
státní škole v rámci učebních osnov a mimoškolní výuka jazyků za smluvní ceny
42
u téhož subjektu. Tento systém je administrativně poměrně náročný, neboť si vynucuje
klíčování příjmů a souvisejících nákladů podle jednotlivých druhů činností,
případně i v jejich rámci. Režim zde je přísnější, než jaký by se v analogické situaci
vztahoval na podnikatele, který má právo udělat špatný obchod a daňové uznatelné
jsou související náklady. Obdobnou svobodu ovšem nemá nezisková organizace.
U veřejných vysokých škol dochází k určitému průlomu v současném zdaňování
neziskových organizací. U těchto poplatníků jsou předmětem daně všechny příjmy
s výjimkou příjmů z investičních transferů a z úroků z vkladů na běžném účtu. Tímto
vymezením zdanitelných příjmů odpadla veřejným vysokým školám povinnost sledovat
příjmy a související náklady odděleně podle jednotlivých druhů činností, které
jsou v poslání organizace.
Příjmy od daně osvobozené
příjmy z členských příspěvků podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských
listin, přijatých zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými
sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a
politickými hnutími
příjmy z výnosů kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky
členů u registrovaných církví a náboženských společností
příjmy státních fondů založených podle zvláštních předpisů
příjmy Fondu dětí a mládeže
vybrané výnosy z nadačního jmění při splnění podmínek stanovených záko-
nem
příjmy přijaté jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených
podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách
úroky z prostředků veřejné sbírky pořádané k veřejně prospěšným účelům
vymezeným ZDP
Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP)
příjmy z dividend, podíly na zisku
vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku
Uvedené příjmy se daní sazbou 15 %. Základem daně pro tuto zvláštní sazbu daně je
příjem nesnížený o výdaje. U příjmů z vypořádacího podílu na likvidačním zůstatku
se základ daně snižuje o nabývací cenu obchodního podílu. Za řádně sraženou a
odvedenou daň je odpovědný plátce daně, tedy ten, kdo tyto příjmy vyplácí. Příjmy
jsou zdaněny u zdroje a příjemce je již nezahrnuje do základu daně. Sražená daň
je daní konečnou. Náklady, které poplatníkovi v souvislosti s touto daní případně
vzniknou, nemůže poplatník daňově zohlednit.
Příjmy zdaňované v samostatném základu daně (sazbou dle § 21 odst. 4 ZDP)
příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním
zůstatku, které plynou ze zdrojů v zahraničí.
Tyto příjmy jsou součástí samostatného základu daně se sazbou ve výši 15 %.
U příjmů z dividend a podílů na zisku nelze uplatnit výdaje. Základ daně u vypořádacích
podílů a podílů na likvidačním zůstatku ze zdrojů v zahraničí lze snížit
43
2. Jednoduché účetnictví
o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti. Srážka daně provedená v zahraničí
se započte na daňovou povinnost, která připadá na dané příjmy.
Příjmy, které jsou předmětem daně (součást základu daně)
příjmy z reklam (s výjimkou příjmů z reklam plynoucích provozovatelům
zoologických zahrad)
příjmy z členských příspěvků vyjma osvobozených ­ např. členské příspěvky
přijaté profesními komorami s povinným členstvím (např. Komora daňových
poradců, Advokátní komora apod.)
příjmy z nájemného s výjimkou pronajatého státního majetku, který je příjmem
státního rozpočtu
příjmy z hospodářské činnosti
příjmy ze ziskové hlavní činnosti
veškeré příjmy veřejných vysokých škol kromě investičních transferů a úroků
z běžného účtu.
Základ daně
Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem
daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování
jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle
příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů.
Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu
­ zákona o účetnictví a navazujících vyhlášek a účetních standardů. V rámci
řádně vedeného účetnictví je povinností každé účetní jednotky účtovat o všech
skutečnostech (účetních případech), které nastaly a věcně a časově souvisejí s příslušným
účetním obdobím. Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy
jde o nevýznamné částky a jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového
rozlišenínenídotčen účel časového rozlišenía účetníjednotka tím prokazatelně
nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku.
Zákon o daních z příjmů ukládá neziskovým organizacím vést účetnictví tak, aby
nejpozději ke dni účetnízávěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem
daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale
jsou od daně osvobozeny. Totéž platí pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato
povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna organizačními složkami státu,
obcemi u jednorázových příjmů, které jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se
tak mimoúčetně v daňovém přiznání.
Po ukončení účetního období zjistí účetní jednotky výsledek hospodaření před
zdaněním.2
Ú četní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání,
zjišťují výsledek hospodaření před zdaněním podle vyhlášky č. 504/2002 Sb.
Ú zemní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační
složky státu postupují při zjištění výsledku hospodaření před zdaněním podle vyhlášky
č. 505/2002 Sb., odděleně sledují náklady, výnosy a výsledek hospodaření za
hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost.
2
Neziskové organizace, účtující ještě dočasně v soustavě jednoduchého účetnictví, zjistí rozdíl
mezi příjmy a výdaji.
44
Výsledek hospodaření před zdaněním zjištěný v účetnictví se pro účely stanovení
základu daně a výpočtu daně z příjmů musí upravit o ty účetní položky, které jsou
zde zahrnuty a zároveň nejsou součástí základu daně (položky snižující výsledek
hospodaření) a také o položky, které nejsou zahrnuty v účetnictví a vstupují do
základu daně (položky zvyšující výsledek hospodaření).
Postup pro stanovení základu daně a výpočet daně z příjmů právnických osob
u neziskových subjektů ukazuje následující schéma:
Tabulka 2.1: Schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob u neziskových or-
ganizací
VÝ SLEDEK HOSPODAŘ ENÍ PŘ ED ZDANĚNÍM
- PŘ ÍJMY VYŇ ATÉ Z PŘ EDMĚTU DANĚ
- PŘ ÍJMY OSVOBOZENÉ od daně z příjmů právnických osob
- PŘ ÍJMY NEZAHRNOVANÉ do základu daně
- příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP)
- příjmy zdaněné sazbou podle § 21 odst. 4 ZDP (samostatný základ daně)
- částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona, atd.
- MIMOÚ ČETNÍ DAŇ OVĚ UZNATELNÉ NÁ KLADY (VÝ DAJE)
+ Ú CETNÍ NÁ KLADY, KTERÉ NEJSOU DAŇ OVĚ UZNATELNÉ
+ POLOŽKY NEOPRÁVNĚNĚ ZKRACUJÍCÍ PŘ IJMY
 OSTATNÍ Ú PRAVA výnosů a nákladů
= ZÁKLAD DANĚ
- ODČITATELNÉ POLOŽKY
1. daňová ztráta
2. odčitatelná položka na reinvestice, odpočet části výdajů na výuku učňů
3. 30 % ze základu daně upraveného o 1, 2 (min. 300 tis. Kč, max. 1 mil. Kč)
= ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ
× sazba daně
= DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
- SLEVY NA DANI
= DAŇ PO SLEVĚ
Pramen: JURAJDOVÁ , H., ŠELEŠOVSKÝ, J. A KOL.: Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru.
V praktickém životě dochází k tomu, že subjekt dosahuje náklady, které souvisí jak
s příjmy, které jsou předmětem daně, tak s příjmy, které předmětem daně nejsou.
V tomto případě je třeba ve vnitřních směrnicích určit pravidlo, podle kterého se
rozliší celkové náklady na jednotlivé druhy příjmů z pohledu zdaňování. Takovými
společnými náklady mohou být např. elektrická energie, nájemné, voda, údržba,
náklady na činnost ekonomického oddělení, výdaje na řízení, ostrahu, správu organizace,
mzdy zaměstnance vedoucího účetnictví za celou účetní jednotku atd. Pro
přiřazení režijních nákladů k výnosům je nutno zvolit vhodné kritérium. Existuje
celá řada rozvrhových základen, ty jsou dány povahou činnosti, ve které společné
náklady vznikly.
45
2. Jednoduché účetnictví
U územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních
složek státu v případě, že část vynakládaných nákladů (výdajů) je společná
pro hlavní i hospodářskou činnost a co do výše je těžko rozlišitelná, dovoluje vyhláška
č. 505/2002 Sb. tyto náklady klíčovat např. v poměru výše výnosů docílených
v hospodářské činnosti k výnosům docíleným v hlavní činnosti, a to včetně dotace
nebo příspěvku poskytované na tuto činnost příspěvkové organizaci.
Z nerozlišených výdajů bude tedy daňově uznatelná jen poměrná část. Nejdříve
zjistíme koeficient (= podíl zdanitelných příjmů k celkovým příjmům). Tímto koeficientem
vynásobíme nerozlišené výdaje a získáme výši daňově uznatelných výdajů.
K = zdanitelné příjmy/celkové příjmy
daňově uznatelné výdaje = K × nerozlišené výdaje
Položky odčitatelné od základu daně
Odčitatelné položky dále snižují daňový základ, patří mezi ně:
daňová ztráta ­ u neziskových organizací může daňová ztráta vzniknout
pouze u činností v hospodářské oblasti, vzniklou a vyměřenou ztrátu lze
odečíst nejdéle v následujících pěti zdaňovacích obdobích po tom období,
za které byla vyměřena. Tento odpočet nemohou uplatnit obecně prospěšné
společnosti.
odpočet 30 % výdajů na výuku učňů ­ jedná se o výdaje na provoz odborných
učilišťnebo výdaje na výchovu žáků učilišť, zabezpečovanou jinými subjekty
odečet 30 % od základu daně ­ snižuje se základ daně upravený o daňovou
ztrátu, lze jej uplatnit jak u hlavní, tak u hospodářské činnosti. Uznání
určité výjimečnosti neziskových organizací se projevuje v možnosti snížit
základ daně o tuto specifickou odčitatelnou položku. Tato je stanovena ve
výši 30 % z upraveného základu daně, nejméně však 300 tis. Kč a nejvýše
1 mil. Kč. Toto snížení základu daně lze uplatnit pouze za podmínky, že
prostředky získané uplatněním odčitatelné položky budou použity na krytí
výdajů souvisejících s činnostmi, které nejsou předmětem daně, tedy především
na dofinancování hlavní činnosti. Použití těchto prostředků je omezeno
na tři bezprostředně následujícízdaňovacíobdobí, u veřejných vysokých škol
ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké
činnosti v následujícím zdaňovacím období.
Základ daně snížený o odčitatelné položky ­ upravený základ daně ­ se zaokrouhlí
na celé tisíce dolů a vypočte se prostřednictvím sazby daně daň z příjmů právnických
osob. Sazba daně je lineární a pro zdaňovací období 2006 stanovena ve výši 24 %.
Sleva na dani
Zákon o daních z příjmů vymezuje slevu na dani u poplatníků, kteří zaměstnávají
osoby se změněnou pracovní schopností. sleva má podobu odpočtu fixní částky diferencované
podle míry zdravotního poškození zaměstnance. Při výpočtu se vychází
z přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Výše slevy
činí:
46
18 000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance se změněnou pracovní
schopností
60 000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance se změněnou pracovní
schopností s těžším zdravotním postižením
Právnické osoby, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní
schopností a zároveň mají celkem minimálně 20 přepočtených zaměstnanců,
mohou uplatnit navíc ještě relativní slevu na dani tak, že použijí poloviční sazbu
daně z příjmů právnických osob.
Za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok, hospodářský rok, účetní období)
je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen podat daňové přiznání, a
to jak v případě vykázání základu daně, tak daňové ztráty. Poplatníci, kteří nejsou
založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mají tuto povinnost pouze tehdy, jestliže
mají příjmy zdaňované v základu daně. Daňové přiznání se podává nejpozději do tří
měsíců po uplynutí ročního zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a
předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta k podání daňového přiznání do šesti
měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V termínu pro podání daňového přiznání
je také splatná daňová povinnost. Pokud daňová povinnost dosáhne výše 30 000 Kč,
je poplatník povinen platit zálohy na daň.
Zvláštní postavení daňových subjektů mají územní samosprávné celky. Obce a kraje
jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, ale výnos této daně je příjmem
jejich rozpočtu. V praxi obce a kraje daň z příjmů právnických osob neodvádí,
stanovenou výši své daňové povinnosti převádí ze svého vkladového výdajového
účtu přímo na svůj příjmový účet. Při nesprávném vymezení daňové povinnosti
územních samosprávných celků však případný doměrek a příslušenství není jejich
příjmem, ale odvádí se do státního rozpočtu. Správné určení výše daně u obcí a
krajů je složité. V oblasti hlavní činnosti evidují územní samosprávné celky své
příjmy a výdaje podle rozpočtové skladby a v praxi není mnohdy možné zajistit
oddělené sledování jednotlivých druhů příjmů během zdaňovacího období. V tomto
případě využijí možnost mimoúčetního rozlišení zdaňovaných příjmů a výdajů při
sestavování základu daně. Další výjimka u obcí a krajů se týká záloh, z důvodu odstranění
zbytečných převodů peněžních prostředků několikrát ročně nemají územní
samosprávné celky povinnost platit zálohy na daň.
Významným zdrojem příjmů neziskových organizací, zejména kulturního, sociálního
a sportovního zaměření, jsou příjmy z reklam a příjmy z darů. Tyto dva druhy
příjmů bývají často zaměňovány nebo slučovány do tzv. sponzorských smluv. Náš
daňový a účetní systém termín ,,sponzor" nezná. V praxi může nastat jedna ze dvou
variant:
Dárce se rozhodl darovat finanční prostředky nebo věc a nepožaduje za to
žádné protiplnění ­ z hlediska příjemce dar není předmětem daně z příjmů, je
předmětem daně darovací, z hlediska dárce nenídaňově uznatelným výdajem,
za splnění určitých podmínek jej lze uplatnit jako položku upravující základ
daně.
47
2. Jednoduché účetnictví
Druhá varianta nastává v případě existence protiplnění ve formě umístění
reklamy případně jiné formy prezentace firmy. V tomto případě se u příjemce
finančních prostředků jedná o příjem za reklamu, který je vždy předmětem
daně z příjmů, z hlediska poskytovatele jde o daňově uznatelný výdaj, pokud
je to výdaj nezbytně nutný na dosažení, udržení a zajištění zdanitelných
příjmů.
Neziskové organizace tedy mohou být příjemci daňově zohlednitelných darů poskytnutých
na účely kultury, školství, na podporu a ochranu mládeže, na sociální
účely, atd.. Poskytovatelé těchto darů ­ fyzické a právnické osoby ­ pak mohou tyto
dary do určité hranice daňově zohlednit, uplatnit odpočet od svého základu daně.
U fyzických osob je používán pojem úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období,
která musí přesáhnout alespoň 2 % základu daně nebo alespoň 1 tis. Kč, maximální
hranice představuje 10 % ze základu daně. Pro právnické osoby je stanovena hodnota
jednoho daru na částku alespoň 2 tis. Kč, maximálně lze odečíst v úhrnu 5 %
ze základu daně. Problémem u poskytovatelů je odvozování výše poskytovaného
daňově zohlednitelného daru od skutečnosti běžného zdaňovacího období a s tím
související nejistota dárců a jejich opatrnost. Tento nežádoucí efekt by mohl být
odstraněn vztažením povolených limitů na skutečnost minulého roku.
2.3.2 Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o univerzální daň ze spotřeby,
vybírá se na každém stupni zpracování, avšak pouze ve výši odpovídající nově
vytvořené hodnotě. Její jednoznačné vymezení na úrovni jednotlivého daňového
subjektu je obtížné, proto se daňová povinnost stanovuje zprostředkovaně jako daň
vypočtená z celého obratu za zdaňovací období (daň na výstupu) snížená o daň
prokazatelně zahrnutou v cenách vstupů za totéž období (daň na vstupu ­ odpočet
daně).3
Shrnutí kapitoly
Jednoduché účetnictví představuje jednu ze dvou soustav účetnictví. Jak již název
vypovídá jedná se o ,,jednoduché" vedení účetní agendy, při kterém se klade důraz
na skutečný příjem či výdaj peněžních prostředků. Nejdůležitější účetní knihou je
proto peněžnídeník, který hraje taktéž důležitou roli při zjišťovánídaňové povinnosti
v souvislosti s daní z příjmů právnických osob.
Tzv. drobné neziskové organizace musí při splnění zákonem stanovených podmínek
účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví. Při vedení účetních záznamů postupují
dle opatření MF, kterým se stanoví postupy účtování. V jednoduchém účetnictví je
odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od evidence majetku,
který se eviduje v knize pohledávek a závazků a v dalších účetních záznamech.
Peněžní deník má stanoven určitý minimální obsah. Sestavování a předkládání
účetních výkazů je značně individuální dle typu účetní jednotky.
3
Podrobněji k této dani i ostatním daním viz předmět Daně a jejich správa, který vás teprve čeká.
48
Daň z příjmů právnických osob zdaňuje příjmy z veškeré činnosti a z nakládání
s majetkem poplatníka. Neziskové organizace majíoproti jiným poplatníkům odlišně
vymezen předmět daně, při splnění zákonných podmínek nejsou příjmy z hlavní
činnosti předmětem daně. Tyto organizace dále mají možnost uplatnit specifickou
odčitatelnou položku ­ odpočet 30 %, naopak je vyloučena možnost odpočtu darů
na veřejně prospěšné účely. Plátci daně z přidané hodnoty ­ neziskové organizace
jsou povinni upravit odpočet daně na vstupu pomocí zálohového a vypořádacího
koeficientu, důvodem je vykonávání osvobozených zdanitelných plnění. U dalších
daní jsou z hlediska neziskových organizací uplatňována rozsáhlá osvobození.
Kontrolní otázky
1. Ú četní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví ­ charakteristika, způsob
účtování.
2. Vyjmenujte minimální obsah peněžního deníku.
3. V kterých účetních knihách se evidujípeněžnía v kterých nepeněžníoperace?
4. Posuďte vypovídací schopnost záznamů vedených formou jednoduchého
účetnictví oproti podvojnému účetnictví.
5. Které příjmy nejsou (a které jsou) předmětem daně z příjmů právnických
osob u neziskových organizací?
6. Jaké odčitatelné položky snižují základ daně z příjmů právnických osob
u neziskových organizací, v čem spočívá rozdíl oproti podnikatelským sub-
jektům?
7. Jakým kritériím musí vyhovovat členění účetních nákladů neziskových or-
ganizací?
Další doporučená literatura
PETRLÍKOVÁ , B.: Jednoduché účetnictví pro nadace, občanská sdružení,
obecně prospěšné společnosti a jiné neziskové organizace. Praha: NROS,
1998. 1. vydání. 83 stran. ISBN 80-902303-3-7
MAREK, J., BOČKOVÁ , A.: Daňová a účetní specifika neziskových organizací.
Praha: Bilance, 1999. 122 stran
STUCHLÍKOVÁ , H., KOMRSKOVÁ , S.: Zdaňování neziskových organizací zejména
příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, veřejných
vysokých škol a veřejných výzkumných institucí s příklady z praxe. 4. vyd.
Praha: ANAG, 2006. 223 s. ISBN 80-7263-342-2
49
2. Jednoduché účetnictví
50
jÍ Nestátní neziskové organizace
jÍ Č eské účetní standardy
jÍ Dlouhodobý majetek
jÍ Zásoby
jÍ Zúčtovací vztahy
jÍ Náklady a výnosy
jÍ Rezervy a opravné položky
jÍ Vlastní zdroje, dlouhodobé závazky
a výsledek hospodaření
Ú četnictví nevýdělečných
organizací
3
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Cíl kapitoly
Cílem kapitoly toho bude hodně, ale jelikož se už umíte orientovat v obecných
účetních zákonitostech, určitě si s problematikou nestátních neziskových organizací
poradíte. Cílem je tedy seznámit se jak s obecnými účetními případy nevýdělečných
organizací, tak se specifickými, např. platné pouze pro nadaci, veřejnou vysokou
školu apod.
Takže zákon o účetnictví už známe. Najděte si vyhlášku č. 504/2002 v aktuálním
znění s platnou směrnou účtovou osnovou a také mějte po ruce platné České účetní
standardy č. 401 až 413. A samozřejmě nesmíme zapomenout na skripta Ú četnictví,
daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového
sektoru.
Č asová zátěž
Celkem 14 hodin, přičemž tyto hodiny se budou skládat z:
Nalezení všech potřebných publikací
Studium ve skriptech Ú četnictví, daně, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru
Vlastní studium
Procvičování
Ú vod
Statistické údaje ukazují, že kategorie organizací, která se zařazuje pod pojem nevýdělečné
organizace, je velice početná, proto znalost účetní agendy těchto organizací
je velmi důležitá. Opět však nestačí jen pohybovat se v účetních předpisech, ale je
taktéž žádoucí znalost daňových souvislostí, neboťuvedené subjekty ve smyslu § 18
odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ,,. . . nejsou založeny nebo zřízeny
za účelem podnikání. . . ". Tato skutečnost postihuje zejména cíl jejich činnosti,
nikoli nástroje realizace tohoto cíle.
Pro obecnou orientaci a bližší vymezení jednotlivých organizací si prostudujte kapitolu
4 Ostatníneziskové organizace ve skriptech Ú četnictví, daně, audit a financování
územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru.
Takže, prosím, skripta otevřít na straně 51 a začít studovat.
3.1 Nestátní neziskové organizace
3.1.1 Obecně prospěšná společnost
Zákonná úprava
Od 1.1.1996 platí nový zákon č. 248/95 Sb., o obecně prospěšných společnostech
a o změně a doplnění některých zákonů. Tento zákon řeší založení, vznik, zrušení,
orgány této právní formy, která je obvyklá i v jiných demokratických zemích s tržní
ekonomikou, ale v našich podmínkách není příliš zastoupena. Obecně prospěšná
52
společnost (dále jen OPS) nepodléhá svému zakladateli tak, jak je tomu např. u OSS
a PO. Zakladatel nemá právo na vrácení svého majetku při zániku OPS.
Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, je založena proto, aby společnosti
poskytovala obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny
uživatele stejných podmínek, přičemž platí, že její hospodářský výsledek nesmí být
použit ve prospěch ani zakladatelů ani zaměstnanců obecně prospěšné společnosti,
ale musí být vždy použit na poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena.
Založení
Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou a mohou ji založit
jak fyzická osoba, právnická osoba, tak i stát. Zakládací listina kromě obligatorních
údajů jako je název, sídlo, identifikace zakladatelů apod. musí také obsahovat identifikační
data členů správní rady, dozorčí rady, způsob jednání těchto orgánů a také
majetkové vklady zakladatelů.
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech byl pozměněn a doplněn
zákonem č. 208/2002 Sb.1
Změny zákona spočívaly zejména ve sjednocení
terminologie s obchodním zákoníkem (namísto původně užívaného pojmu obchodní
jméno se nově používá termín obchodnífirma). I ostatníprovedené změny byly spíše
technického rázu s cílem uvést do souladu české právo s právem Evropské unie.
Bylo odstraněno omezení účasti cizinců ve statutárním orgánu obecně prospěšné
společnosti. Obecně prospěšnou společnost mohou zakládat i zahraniční zakladatelé
s dokonce je dovoleno obecně prospěšné společnosti zřizovat organizačnísložky
v zahraničí. Byly také upřesněny podmínky, za nichž je možné odvolat člena statutárního
orgánu.
Důležitými orgány obecně prospěšné společnosti jsou:
a) správní rada, která je statutárním orgánem a jmenuje ji zakladatel (do její
působnosti náleží základní rozhodovací činnost pro řízení společnosti),
b) dozorčí rada, která je kontrolním orgánem společnosti a jmenuje ji také
zakladatel,
c) ředitel, který je jmenován správní radou a řídí činnost společnosti, pokud
tato činnost není zákonem, zakládací listinou nebo statutem vyhrazena do
působnosti správní rady, popř. i jiného orgánu obecně prospěšné společnosti.
Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných
společností, který vede příslušný soud, stejně jako obchodní rejstřík.
Obecně prospěšná společnost zaniká zrušením s likvidací nebo bez likvidace dnem
výmazu z rejstříku. Zaniknout může uplynutím doby nebo účelu ­ stanovených
při vzniku, rozhodnutím správní rady nebo soudu, prohlášením konkurzu. Zákon
vyčerpávajícím způsobem popisuje zrušení, likvidaci a zánik obecně prospěšné
organizace, a to především z důvodu ochrany vloženého a získaného majetku, který
totiž nemůže být vrácen zakladateli. Musí být převeden na jinou OPS, případně při
likvidaci je nabídnut obci, na jejímž katastru má obecně prospěšná společnost své
sídlo a v případě jejího nezájmu přebírá majetek okresní úřad. Obě instituce musí
takto získaný majetek použít k zajištění obecně prospěšných služeb.
1
Další doplňující zákony jsou č. 320/2002 Sb. a č. 437/2003 Sb.
53
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Č innost
Hlavním cílem obecně prospěšné společnosti je poskytování obecně prospěšných
služeb za předem stanovených podmínek pro všechny uživatele. V zákoně samotném
není definován pojem ,,obecně prospěšná služba". Má se zato, že se bude jednat
o služby ekologické, humanitární, sociální, vzdělávací a výchovné, kulturní apod.
Obecně prospěšné společnosti by tedy měly fungovat především v sociální oblasti
(stravování pro důchodce, sociální ústavy, domovy důchodců), ale také ve zdravotnictví
(léčebny pro dlouhodobě nemocné), školství (mateřské školy, učňovská
zařízení, střední školy, vyšší odborné školy) a kultuře (kina, muzea a galerie).
Obecně prospěšná společnost může kromě hlavních služeb provozovat ještě jiné
činnosti (doplňkové činnosti) za splnění platných právních podmínek.
Hospodaření obecně prospěšné společnosti se sleduje na základě zákona podle:
hlavní činnosti stanovené statutem nebo zakládací listinou,
doplňkové činnosti za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo
účinnějšího využití majetku a nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost
služeb,
správní činnosti, kde se budou sledovat odděleně náklady na správní činnost.
Hospodaření
Zřizovatel po zřízení již nemá právní sílu, aby činnost společnosti přímo ovlivnil,
pouze nepřímo prostřednictvím členství ve správní nebo dozorčí radě.
Hospodářský výsledek společnosti se vždy převádí celý do rezervního fondu. Rezervní
fond používá nejprve ke krytí ztráty vykázané v následujících účetních období.
Získání prostředků na provozování prospěšných služeb je sledováno dosažení
přijatelných cen za poskytované služby.
Finanční investice ve formě cenných papírů může nabýt OPS jen darem, závětí nebo
převodem z jiné hospodářsko-právní formy. Nakupování akcií a obdobných cenných
papírů je v rozporu s posláním tohoto typu organizace.
OPS se může ucházet o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních orgánů a
ze státních fondů. Na přiznání dotace však nemá právní nárok (s určitou výjimkou
např. středních škol). Pokud OPS státní dotaci obdrží, pak má orgán, který dotaci
poskytl, právo kontroly, jak byla dotace využita.
Financování
Financování obecně prospěšné společnosti je zajištěno:
dotací ze státního rozpočtu
rozpočtu obce
rozpočtu jiných územních orgánů
ze státního fondu
příspěvky a dary od jiných fyzických a právnických osob
z vlastní činnosti
z hospodářské činnosti.
54
Ú četnictví
Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady
a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně
prospěšnými službami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené
se správnou obecně prospěšné společnosti .
Roční účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem obecně prospěšné společnosti,
které:
a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z počtu obce,
případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž
celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden
milion Kč,
b) nezřídily dozorčí radu,
c) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč.
Pozn.: Kromě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se účetnictvíobecně prospěšných
společností řídí vyhláškou MF č. 504/2002 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších
předpisů pro účetní jednotky, v kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání
a ,,Českými účetními standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem
činnosti není podnikání."
3.1.2 Občanská sdružení
Zákonná úprava
Sdružování občanů upravuje zákon č. 83/90 Sb., o sdružování občanů, ve znění
pozdějších předpisů a dá se říci, že občanská sdružení jsou nejrozšířenějším typem
organizace v neziskovém sektoru. Na základě tohoto zákona mají občané právo
svobodně se sdružovat bez povolenístátního orgánu. Občané mohou zakládat spolky,
společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdruženía také odborové organizace,
ale na druhé straně je k tomu nesmí nikdo nutit.
Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů:
v politických stranách a politických hnutích
k výdělečné činnosti a k zajištění řádného výkonu určitých povolání
v církvích a náboženských společnostech
Občanské sdružení je samostatnou právnickou osobou. Orgány státní správy mohou
zasáhnout do postavení a činnosti občanských sdružení jen v mezích zákona. Členy
mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby.
Založení
Občanské sdružení může být založeno bez jakéhokoliv majetkového vkladu zakladatelů.
Občanské sdružení vzniká registrací Ministerstvem vnitra se současnou
evidencí na Českém statistickém úřadě, který vede evidenci sdružení. Návrh na registraci
podává nejméně tříčlenný přípravný výbor, ve kterém alespoň jedna osoba
musí být starší 18 let.
55
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
K návrhu se připojí stanovy, které vymezují název sdružení, sídlo, cíl činnosti,
orgány sdružení a způsob jejich ustanovování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných
jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady
hospodaření.
Nejvyšším orgánem občanského sdružení je valná hromada členů. Tento orgán přenáší
některé pravomoci vymezené zákonem a stanovami na výkonný výbor, který
bývá obvykle nejméně tříčlenný. V jeho čele stojí předseda. Předseda výkonného
výboru obvykle vystupuje navenek jménem občanského sdružení. K právním úkonům
mohou být valnou hromadou zmocněny i jiné osoby, například ředitel kanceláře
občanského sdružení, pokud taková byla zřízena.
Občanské sdružení zaniká buď na základě rozhodnutí členů nebo dle rozhodnutí
Ministerstva vnitra.
Č innost
Charakteristickým znakem občanského sdružení je členská základna. Občanské
sdružení sdružuje členy (občany mající společné zájmy a cíle) a je zakládáno v různých
oblastech života společnosti, především k uspokojení zájmů svých členů a
občanů v jejich okolí. Mezi občanská sdružení patří:
odborové organizace
zahrádkáři
tělovýchovné jednoty
rybářské spolky
chovatelé, včelaři
Český svaz žen
Český červený kříž2
myslivecká sdružení a Český myslivecký
obce ­ Obec architektů, Obec moravskoslezských spisovatelů
asociace muzeí a galerií
amatérské kulturní spolky
sdružení pro správu bytového fondu u bytů převzatých do vlastnictví občanů
apod.
Hospodaření a financování
Občanská sdružení financují svoji činnost převážně z příspěvků svých členů, sponzorů
a dále pak i ze zisku z podnikání, který po řádném vypořádání daňové povinnosti
ke státnímu rozpočtu může sloužit jako doplňkový zdroj financování zájmové
činnosti občanského sdružení.
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružováníobčanů nezakazuje podnikatelskou činnost těmto
sdružením a ani v jiném zákoně tomu tak není. Tzv. doplňková výdělečná činnost by
ale neměla převyšovat objem zájmové činnosti, pro kterou bylo občanské sdružení
založeno.
2
Zvláštní postavení v oblasti sdružování občanů má ,,Červený kříž" a ,,Československý červený
kříž", jejichž činnost je vymezena speciálním zákonem č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu
,,Červeného kříže a o Československém červeném kříži".
56
V praxi právnických osob založených za jiným účelem než za účelem podnikání,
působí obtíže rozlišení toho, co je hlavní (zájmová) činnost a co lze považovat
za činnost doplňkovou. Zákon přesně uvedené pojmy nevymezuje. Je proto nutné
tyto otázky precizovat ve stanovách, aby se předešlo nejasnostem v návaznosti na
otázky účetnía zejména daňové (platíto obecně pro neziskové organizace). V zákoně
o daních z příjmů jsou totiž kladeny požadavky na oddělené sledování nákladů, které
jsou předmětem daně z příjmů a nákladů, které předmětem daně z příjmů nejsou
nebo jsou od daně osvobozeny.
Ú četnictví
Ú četnictvíobčanských sdruženíje vedeno podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
3.1.3 Profesní komory
Mezi právnické osoby, které nejsou založeny za účelem podnikání, patří i profesní
komory. Jsou zřizovány samostatnými zákony za účelem sdružování osob podle
jejich profese. V zákonech o zřizování profesních komor není zmínka o nutnosti
majetkového vkladu zakladatelů při jejich vzniku. Jako příklady komor lze uvést
Komoru daňových poradců ČR, Komoru auditorů ČR, Českou lékařskou komoru,
Českou stomatologickou komoru, Českou lékárnickou komoru, Komoru veterinárních
lékařů ČR atd.
Č innost
Komory ve většině případů udělují souhlas s výkonem profese, dohlížení na dodržování
pravidel a etických zásad při výkonu profesí, zajišťují pro své členy vzdělávání
apod.
Komory vytváření na základě zákona vlastní orgány. Nejvyšším orgánem bývá
sněm komory. Na sněmu komory je volena rada komory jako výkonný orgán.
Jsou ustanovovány i komise, například zkušební, dozorčí, disciplinární aj. Komory
působí na členském principu, mohou zřizovat organizační složky a jiné pomocné
orgány.
Hospodaření, financování a účetnictví
Zdroje financování profesních komor jsou převážně příspěvky členů komor a rovněž
poplatky vybírané například za zkoušky od uchazečů o udělení oprávnění k výkonu
funkce. Finanční prostředky a majetek profesních komor slouží k uspokojování
potřeb a cílů svých členů. Členství v komorách bývá pro členy určitých profesí povinné
ze zákona. Komory vedou účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
3.1.4 Nadace a nadační fondy
Zákonná úprava
Nadace jako zvláštní forma právnické osoby byla do konce roku 1997 řešena občanským
zákoníkem, který jako jediný právní předpis vymezoval postavení nadací.
57
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Právní úprava v občanském zákoníku nebyla dostatečná. Nadace byly nuceny využívat
obdobných ustanovení z obchodního zákoníku nebo občanského zákoníku ve
věcech sloužení, likvidace, rozdělení apod. Zákonem nebyla řešena otázka podnikání
nadací, zřizování složek nadací a další. Právní vakuum způsobilo vznik nadací,
které zastíraly skutečný právní stav a zabývaly se na úkor dobročinné činnosti
podnikáním a aktivitami zcela odlišnými od poslání nadací obvyklých v zahraničí.
Dne 1.1.1998 nabyl účinnosti nový zákon č. 227/97 Sb., o nadacích a nadačních
fondech, který přinesl komplexní úpravu právního postavení a činnosti nadací.
Přijetím nového zákona došlo ke zpřísněnípravidel pro činnost nadací. Mezi důležité
změny, které zákon zavedl, patřívytvořenínového typu právnické osoby ­ nadačního
fondu.
Založení
Při založení nové nadace nebo při ,,přeregistraci" stávající nadace vyžaduje zákon
majetkový vklad zakladatelů v minimální hodnotě majetku představující hodnotu
500 tisíc korun. Tento vklad je nazýván nadačním jměním. U nadačních fondů se
vklad majetku ve formě jmění nevyžaduje. Nadační fond může být založen bez
jakéhokoliv majetkového vkladu zakladatelů.
Zřizovatelem nadace nebo nadačního fondu může být fyzická či právnická osoba
buď jednotlivě nebo společně. Zřizuje se nadační listinou (písemná smlouva, základní
listina, závěť) a vzniká dnem zápisu u příslušného rejstříkového soudu. Zákon
zakotvuje zásadu účelovosti použití nadačních prostředků v souladu s určením
stanoveným nadační listinou. Prostředky podléhají kontrole správnosti a účelovosti
použití, kterou provádí správce nadace.
Orgány nadace:
správní rada ­ spravuje majetek, řídí činnost a rozhoduje o všech záležitostech
nadace a nadačního fondu a je statutárním orgánem,
dozorčí rada ­ je kontrolním orgánem, musí být zřízena, jestliže nadační
jmění nebo majetek nadačního fondu je vyšší než 5 milionů Kč, v ostatních
případech může být tato rada zřízena, pokud je tak stanoveno ve statutu,
revizor ­ vykonává funkci dozorčí rady, v případě, že není zřízena.
Zákon o nadacích a nadačních fondech, na rozdíl od zákona o sdružování občanů,
zákona o politických stranách a zákona o církvích a náboženských společnostech,
požaduje striktně doložení bezúhonnosti osob, které jsou ustanoveny do orgánů
nadace.
Tento zákon řeší i omezení v oblasti nakládání s majetkem nadace, zásady hospodaření
i odpovědnost statutárních orgánů, rovněž tak i tzv. ,,konflikt zájmů" u osob
působících v orgánech nadací.
Při zániku nadace nebo nadačního fondu se nepřipouští rozdělení majetku mezi
zakladatele. Majetek musí přejít z rozhodnutí správní rady na jinou nadaci nebo
nadační fond s obdobným účelem. Odmítne-li stanovený příjemce majetek převzít,
nabídne jej likvidátor obci místně příslušné podle sídla nadace nebo nadačního
fondu. Pokud ve stanovené lhůtě obec majetek nepřijme, přechází tento na stát.
58
Nadace nebo nadační fond se zrušují dosažením účelu, pro který byly zřízeny,
sloučením s jinou nadací nebo nadačním fondem, rozhodnutím soudu, prohlášením
konkurzu nebo zamítnutím konkurzu pro nedostatek majetku.
Nadace a nadační fondy se ruší s likvidací nebo bez likvidace a zanikají dnem
výmazu z rejstříku.
Č innost
Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku, která jsou zřízena a
vznikla pro dosahování obecně prospěšných cílů. Jejich činnost je zaměřena na:
rozvoj duchovních hodnot
ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot
ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic
rozvoj vědy, vzdělání
tělovýchovy a sportu.
Hospodaření a financování
Nadace i nadační fond jsou shodně ze zákona posuzovány jako právnické osoby.
Liší se však ve způsobu hospodaření s majetkem.
Nadace používá k dosahování účelu, pro který byla zřízena výnosů z nadačního
jmění a ostatní majetek nadace. Nadační jmění je peněžní vyjádření souhrnu peněžních
i nepeněžních vkladů a nadačních darů.
Nadačnífond používá k dosahováníúčelu, pro který byl zřízen všechen svůj majetek
(nerozlišuje se tedy nadační jmění a ostatní majetek).
Pro nadaci i nadační fond platí zákaz podnikání s výjimkou:
pronájmu nemovitostí,
pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních
a vzdělávacích akcí.
Budou-li vzdělávací akce pořádány soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost
a soustavně bude dosahováno zisku, je otázkou, zda se nebude jednat
o skrytý právní stav, tj. o podnikání provozované jinou právnickou osobou než
podnikatelem.
Nadace se (na rozdíl od nadačního fondu) může podílet na podnikání jiných osob,
ale musí jít o akciové společnosti. Přitom musí být splněny tyto podmínky:
obchodní podíl nadace na majetku akciové společnosti nesmí být větší než
20 %,
celkový rozsah majetkové účasti nadace na podnikání akciové společnosti
nesmí přesáhnout 20 % z majetku nadace po odečtení hodnoty nadačního
jmění,
kótované cenné papíry akciových společností může nadace nakupovat a prodávat
pouze na regulovaných trzích.
Zákon o nadacích a nadačních fondech obsahuje i určitou snahu státu o podporu
v dosahování jejich obecně prospěšných cílů. Proto osvobodil některé druhy jejich
příjmů od daně z příjmů právnických osob. Od daně jsou osvobozeny:
59
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
příjmy z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění
příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního
jmění
úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí
nadačního jmění
příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního
jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky
příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního
jmění, avšak vždy za podmínky, že jsou příslušné složky majetku
zapsány v nadačním rejstříku.
Osvobozena jsou též bezúplatná nabytí majetku nadacemi nebo nadačními fondy, a
to v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.
Ú četnictví
Ú četnictví nadací a nadačních fondů se řídí dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
Nadace a nadační fondy se liší podmínkami pro vedení účetnictví a auditorským
ověřováním účetní závěrky.
Zákon 227/1997 Sb. stanoví povinnost odděleného sledování nákladů související se
správou nadace nebo nadačního fondu od nadačních příspěvků. Náklady související
se správou nadace nebo nadačního fondu zahrnují zejména náklady na udržení a
zhodnocení majetku, náklady na propagaci účelu nadace nebo nadačního fondu a
náklady související s provozem organizace (včetně odměn za výkon funkce člena
správní rady, dozorčí rady, případně revizora). Jako nadační příspěvek se bere vše,
co je nadací nebo nadačním fondem poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byly
nadace nebo nadační fond zřízeny. Toto opatření vede ke snaze, aby se náklady na
správu co možná nejvíce minimalizovaly.
V nadační listině nebo statutu nadace nebo nadačního fondu musí být totiž jednoznačně
stanoveno omezení pro výši těchto nákladů, které může být následující:
nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění
nebo majetku nadačního fondu,
nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních pří-
spěvků,
nesmí převýšit určité procento nadačního jmění nebo majetku nadačního
fondu podle jeho stavu k 31. prosinci téhož roku.
Stanovené pravidlo nelze měnit nejméně po dobu pěti let.
Nadace jsou dle zákona o účetnictvípovinny vždy používat soustavu plného podvojného
účetnictví. Nadační fondy ­ mohou používat zjednodušenou formu účetnictví.
Ročníúčetnízávěrka nadace musíbýt vždy ověřena auditorem. Ročníúčetnízávěrka
nadačního fondu musí být ověřena auditorem za kalendářní rok, v němž úhrn celkových
nákladů a výnosů převýšil 3 mil. Kč nebo pokud majetek nadačního fondu
je vyšší než 3 mil. Kč.
60
Všechny nadace a nadační fondy jsou povinny zpracovat výroční zprávu ve lhůtě,
kterou stanoví správní rada (obsah této zprávy je přesně vymezen). Tato zpráva je
veřejně přístupná u rejstříkového soudu, kam ji musí nadace nebo nadační fond
uložit do 30 dnů po schválení správní radou.
Příklady účtování na vybrané druhy majetku:
Darování peněžních prostředků získaných za účelem
darování jiným právnickým osobám v rámci poslání
911 211
Darování zásob získaných za účelem darování jiným
osobám (způsob A) v rámci poslání účetní jednotky
911 11x (13x)
Darování dlouhodobého nehmotného majetku
(dlouhodobého hmotného majetku) získaného
bezúplatně (darováním) v rámci poslání účetní
jednotky
911 04x, 01x, 02x
Přijetí zásob nabytých za účelem darování jiným
právnickým osobám (způsob A)
11x, 13x 911
3.1.5 Politické strany a politická hnutí
Zákonná úprava
Podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických
hnutích ve znění pozdějších předpisů mají občané republiky právo se sdružovat
v politických stranách a v politických hnutích. Výkon tohoto práva slouží občanům
k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytvářenízákonodárných
sborů a orgánů místní samosprávy, aniž by bylo třeba povolení státního orgánu.
Zákon se nevztahuje na sdružování občanů:
v občanských sdruženích
k podnikání nebo zajištění řádného výkonu určitého povolaní
v církevních a náboženských společnostech.
Založení
Zakladatelé mohou založit politickou stranu nebo politické hnutí bez jakéhokoliv
majetkového vkladu.
Členy stran a hnutí mohou být občané starší 18 let. Strany a hnutí jsou právnickými
osobami, vznikají registrací na Ministerstvu vnitra. Přípravný výbor předkládá návrh
na registraci. Ten musí být doložen peticí minimálně jednoho tisíce občanů
(s vedením jména, rodného čísla a adresy) s požadavkem, aby strana a hnutí vznikly,
a stanovami.
Činnost strany se řídí platnými zákony a stanovami. Obsah stanov je vymezen
zákonem. Nejvyšším orgánem je sjezd strany. V době mezi zasedáním sjezdů činnost
strany zajišťují statutární orgány volené sjezdem. Politické strany zřizují kanceláře,
jejichž prostřednictvím se zajišťuje činnost strany.
Politická strana nebo hnutí zaniká dnem výmazu ze seznamu stran a hnutí. Zániku
strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to:
bez likvidace (veškerý majetek a závazky přechází na právního zástupce)
61
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
s likvidací.
Strana a hnutí se zrušují:
a) vlastním rozhodnutím
­ dobrovolným rozpuštěním
­ sloučením s jinou stranou
­ přeměnou na občanské sdružení
b) rozhodnutím soudu.
Č innost
Strany jsou odděleny od státu, nesmějí řídit státní orgány, nesmějí být ozbrojeny ani
zřizovat ozbrojené složky. Politické strany se ovšem podílejí na vládnutí v České republice
s pomocí svých členů zvolených či jmenovaných do vlády a ústavodárných
orgánů. Členové politických stran se podílejí i na výkonu moci v místních samosprávách.
Ú stavou zaručený demokratický, i když ne zcela ideální a praxi vyhovující
volební systém zaručuje nemožnost vlády jedné strany.
Hospodaření a financování
Strana a hnutí odpovídají na závazky celým svým majetkem, členové za závazky
strany ani neodpovídají ani neručí.
Strana a hnutí nesmí:
provozovat podnikatelskou činnost
založit právnickou osobu, která podnikatelskou činnost provozuje
účastnit se jako společníci nebo členové takové právnické osoby
vlastnit majetek mimo území České republiky.
Strany a hnutímohou pouze založit obchodníspolečnost či družstvo (nebo se účastnit
jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu) pokud
výlučným předmětem jejich činnosti je:
nakladatelská popřípadě publikační činnost,
pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích
a politických akcí.
Příjmy strany a hnutí mohou být:
příspěvek ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů
příspěvek ze státního rozpočtu ČR na činnost
příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí
příspěvky vlastních členů
dary
příjmy z pronájmu majetku
úroky z vkladů
příjmy z prodeje majetku
příjmy z pořádání loterií, tombol, kulturních, společenských, sportovních a
jiných akcí
62
Přijímání darů má pro politické strany a hnutí zvláštní režim. Peněžité dary od téhož
dárce, které přesáhnou za kalendářní rok Kč 50 000,­, musí být darovány jen na
základě darovací smlouvy, a to v podobě zákonem upravené tzv. darovací poukázky.
Tyto poukázky tiskne Ministerstvo financí a strany se je mohou za cenu pokrývající
náklady na tisk kupovat.
Strany a hnutí mají také omezený okruh osob, od kterých nesmí dary (ani bezúplatná
plnění) přijímat, například se jedná o:
stát
příspěvkové organizace, obce, kraje
státní podniky a právnické osoby s majetkovou účastí státu či obce
obecně prospěšné společnosti
zahraniční právnické osoby (mimo politických stran a nadací)
fyzické osoby, které nejsou občany ČR.
Příspěvek na činnost je tvořen stálým příspěvkem a příspěvkem na mandát. Nárok
na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké
sněmovny nejméně 3 % hlasů. Tento příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč plus za
každých dalších i započatých 0,1 % hlasů ještě 200 000 Kč ročně. Maximální výše
stálého příspěvku je ale 10 milionů korun. Nárok na příspěvek na mandát vzniká,
jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor, přičemž hodnota příspěvku
na mandát dosahuje ročně 900 000 Kč.
Ú četnictví
Politické strany a politická hnutívedou účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a podle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
Odděleně vedou evidenci o Hospodaření s příspěvkem ze státního rozpočtu ČR.
Každoročně do 1.4. jsou povinny předložit Poslanecké sněmovně výroční finanční
zprávu. Výroční finanční zpráva zahrnuje:
majetek a závazky strany a hnutí (roční účetní výkazy)
zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad
příjmy strany a hnutí, tj. členské a obdobné příspěvky, příjmy z majetku
včetně příjmů z podnikání, dary, dědictví, prostředky získané od státu k úhradě
volební kampaně a jiné příjmy
výdaje strany a hnutí, tj. osobní výdaje, výdaje na politickou práci, výdaje na
správní záležitosti, volební výdaje a jiné výdaje.
Nezbytnou součástí výroční zprávy je také přehled o darech a dárcích s uvedením
výše peněžitého daru, jména, příjmení, rodné číslo a adresa dárce.
Výroční finanční zpráva se předkládá na předepsaném formuláři s přílohami (jejich
forma je stanovena Ministerstvem financí) a je veřejná, např. prostřednictvím
Parlamentní knihovny.
Příklady účtování politické strany a politického hnutí jsou takřka shodné s příklady
účtování občanského sdružení.
63
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
3.1.6 Církve a náboženské společnosti
Církve a náboženské společnosti (dále jen CNS) mají za sebou velmi různorodou
historii. Od dob, kdy byly velmi uznávány, až po chvíle pronásledování a útlaku.
Ani v České republice se nevyhnuly těžkému odporu, zvláště během komunistického
režimu. Zákon č. 217/1949 Sb., kterým se zřídil Státní úřad pro věci církevní, totiž
představoval naprostou státní kontrolu nad vnitřním životem CNS a jejich úplné
připoutání ke státu. Tomuto stavu se dostalo zásadních změn až po listopadu 1989.
V lednu 1990 byl novelou zákona č. 218/1949 Sb. zrušen institut tzv. státního souhlasu
s výkonem duchovenské činnosti a další omezení. Minimalizované kompetence
ústředního orgánu státní správy pro věci CNS přešly na Ministerstvo kultury,
s cílem vyloučit jakýkoli dozor nad vnitřním životem CNS. V roce 1991 byl pak
zrušen již zmíněný zákon č. 217/1949 Sb.
V této době zaznamenalo důležité změny i církevní školství, které bylo převedeno
pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a sociální a charitativní činnost
církví, pak na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Samostatnost CNS také podpořilo přijetí zákona č. 23/1991 Sb., kterým se Listina
základních práv a svobod stala součástí Ú stavy České republiky. Principy náboženské
svobody dané Listinou jsou pak dále specifikovány v dalších zákonech (zákonem
č. 308/1991 Sb. a zákon č. 161/1992 Sb.).
Zákonná úprava
Listina základních práv a svobod, zakotvuje obecné pojetí vztahu státu a CNS, a to
na bázi kdy se stát neváže na žádné konkrétní náboženské vyznání. Garantuje též
vnitřní autonomii CNS a záruky pro občany jako jsou svoboda myšlení, svědomí a
náboženského vyznání.
Vznik a působení církví a náboženských společností vymezoval zákon č. 308/1991
Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
Upravuje kromě práva na svobodné rozhodnutí ohledně náboženství, také pravidla
dobrovolného sdružování osob stejné náboženské víry v organizaci s vlastní strukturou,
orgány, vnitřními předpisy a obřady. Tento zákon v příloze vymezuje seznam
státem uznávaných církví v celkovém počtu 21.
S tímto zákonem souvisel i zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských
společností, který stanovil jako podmínku registrace tzv. početní census 10 tis.
osob (nebo 500 osob, pokud je daná církev členem Světové rady církví) s trvalým
bydlištěm v naší republice pro získání právního statusu CNS. Na konci roku 2001
byl schválen nový církevní zákon, ve kterém pro registraci stačí 300 podpisů.
Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností
státem, ve znění zákonů č. 88/1950, 16/1990, 165/1992, 522/1992 Sb., který
zakládá automatický nárok registrovaných církví na příspěvek ze státního rozpočtu
na dotování kultovní činnosti a části provozních nákladů.
V roce 2002 vstoupil v platnost zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského
vyznání a postavení církví a náboženských společností (zákon o církvích a náboženských
společnostech), který nahradil (sloučil) zákony č. 308/1991 Sb. a zákon
č. 161/1992 Sb.
64
Církve a náboženské společnosti mají (jak je vidět) zvláštní právní úpravu a jak je
již z názvu těchto zákonů patrné, je jejich působnost a činnost jsou velmi specifické.
Založení
Církve a náboženské společnosti jsou právnickými osobami a podléhají registraci
na Ministerstvu kultury ČR, které má oznamovací povinnost na statistickém úřadě.
Tento návrh na registraci podává nejméně tříčlenný přípravný orgán církve nebo
náboženské společnosti, přičemž osoby musí být starší 18 let. Náležitosti, které
musí registrace splňovat, jsou dány zákonem, jedná se např. o důležité informace
o zakládané společnosti, jména, adresy, rodná čísla a navíc podpisy 300 zletilých
osob, které se k ní hlásí. Zákon opět nehovoří o nutnosti majetkového vkladu
zakladatelů při registraci církve nebo náboženské společnosti.
Naopak zánik náboženské společnosti nastane zrušením v seznamu církví a náboženských
společností na Ministerstvu kultury.
Č innost
Církve na rozdíl od politických stran a občanských sdružení mohou organizovat
svá shromáždění bez oznámení. Zákon řeší i otázku účasti zahraničních zástupců
v církvích uznávaných státem a účast českých církevních zástupců v zahraničí.
Činnost zajišťují prostřednictvím vnitřně zřizovaných orgánů. Církve nejsou zřízeny
za účelem podnikání, avšak v zákoně není omezující ustanovení k podnikatelské
činnosti. V praxi se podnikatelské subjekty zakládané a řízené přímo církvívyskytují
spíše ojediněle. Zákon církvím dovoluje zřizovat komunity, řády, společnosti a
společenství. Mohou také zřizovat účelová zařízení v oblasti vzdělávání, v oblasti
charitativní a sociální. Církve mohou vlastnit nemovitý i movitý majetek. Mohou
provozovat tiskárny, nakladatelství, vydavatelství, zakládat a provozovat vlastní
kulturní instituce, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb.
Možnost zřizovat církevní školy se zdá velmi výhodná, neboťtyto školy mají při
získávání dotací ze státního rozpočtu výhodnější postavení než školy soukromé, a
to z toho důvodu, že jejich neinvestiční náklady jsou ze státního rozpočtu hrazeny
ve stejné výši jako u škol státních.
Církve a náboženské společnosti samy prohlašují, že mezi jejich hlavní cíle v oblasti
působení patří výchova, a to zejména mládeže, sociální služby pro seniory a
nemocné, charitativní služby pro osoby sociálně nepřizpůsobivé.
Hospodaření a financování
V současné době je asi nejožehavější oblastí vztahů státu a CNS v České republice
problematika převodu státního majetku zpět církvím. Poprvé byl tento problém
řešen v roce 1990 zákonem č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů
řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého a následně jeho novelou
č. 338/1991 Sb. Tímto zákonem bylo do vlastnictví CNS převedeno na našem území
172 souborů majetku (budovy se stavebními parcelami a souvisejícími pozemky).
K dalšímu převádění majetku docházelo též exekutivní nebo soudní cestou. V současné
době probíhá převod majetku dle zákona o státním majetku.
65
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Možnosti financování CNS můžeme rozdělit do tří okruhů:
financování údržby, ochrany a opravy nemovitého a movitého kulturního
dědictví­ financováno z rozpočtových kapitol, např. u kulturních památek
jsou z rozpočtu Ministerstva kultury poskytovány příspěvky na kulturní
památky jejich vlastníkům,, a to bez rozlišování zda jsou těmito vlastníky
CNS nebo jiné právnické či fyzické osoby.
úhrady osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci CNS
v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu
duchovních, řádné věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných
náboženských úkonů i s církevní administrativou. ­ prostředky rozpočtové
kapitoly Ministerstva kultury. Tento okruh financování je velmi diskutovaný,
a to jak ze strany CNS, tak i samotného státu. I když CNS nemají pocit, že
by jim stát tímto nástrojem zasahoval do jejich autonomie, navíc si bez této
podpory nedokážou své další působení představit, je však správné, aby stát
financoval platy duchovních podle stejných předpisů jako platy zaměstnanců
státní správy a jejich organizací? Možnosti financování ze státního rozpočtu
nevyužívá pět z 21 registrovaných CNS. Nabízí se i jiné možnosti, jako např.
model daňových asignací, bonusový model, sponzorské prémie, přičemž
každý z nich má své výhody a nevýhody.
ostatní formy ­ církevní sbírky mezi věřícími v kostelech a modlitebnách,
dary právnických a fyzických osob tuzemských i ze zahraničí, příjmy z vlastní
činnosti a ze správy nebo pronájmu majetku.
Příjmy církve a náboženské společnosti tvoří jsou tvořeny zejména:
příspěvky fyzických a právnických osob,
příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku
církví a náboženských společností,
úroky z vkladů,
dary a dědictví,
sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zákona o veřejných sbírkách a
loteriích,
půjčky a úvěry,
příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti,
dotace.
Ú četnictví
Ú četnictvícírkvía náboženských společnostíse řídízákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
Dle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských
společností, jsou církve a náboženské společnosti právnickými osobami.
Přehled typů právnických osob u jednotlivých CNS:
1. Apoštolská církev ­ Sbory, Společnosti (sdružení věřících k charitativním či
misijním účelům)
2. Bratrská jednota baptistů ­ Sbory
66
3. Církev adventistů sedmého dne ­ Sdružení (vyšší územní org.jednotka),
Sbory
4. Církev bratrská ­ Sbory, Diakonie
5. Církev československá husitská ­ Diecéze, Náboženské obce, Diakonie a
misie
6. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů ­ Nemá organizační jednotky
s právní subjektivitou
7. Církev řeckokatolická ­ eparchie, exarcháty, farnosti, semináře, samostatné
kláštery, řády a kongregace, provincie řádů a kongregací, domy řádů a kon-
gregací
8. Církev římskokatolická ­ Česká biskupská konference, církevní provincie,
místní církve u nás arcibiskupství a biskupství), kapituly kanovníků, farnosti,
kvazifarnosti, semináře, řeholní společnosti, provincie řeholních společností,
řeholní domy, sekulární společnosti, společnosti apoštolského života, provincie
společností apošt.života, osobní prelatury, konference vyšších řeholních
představených, veřejná sdružení křesťanů, soukromá sdružení křesťanů, typově
nespecifikované subjekty zřízené podle kánonu 114 Kodexu kanonického
práva k naplnění cílů zbožnosti, apoštolátu nebo dobročinnosti (v praxi
zejména charity)
9. Českobratrská církev evangelická ­ Senioráty, Farní sbory, Diakonie, Střediska
diakonie
10. Evangelická církev augsburského vyznání v České republice ­ Sbory
11. Evangelická církev metodistická ­ Farnosti, Diakonie a střediska (charitativní
a misijní sdružení věřících)
12. Federace židovských obcí v České republice ­ Židovské obce
13. Jednota bratrská ­ Sbory
14. Křesťanské sbory ­ Sbory
15. Luterská evangelická církev a. v. v České republice ­ Farní sbory
16. Náboženská společnost českých unitářů ­ Obce
17. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi ­ sbory badatelů Bible
18. Novoapoštolská církev v České republice ­ Nemá organizační složky s právní
subjektivitou
19. Pravoslavná církev v českých zemích ­ Eparchie, Církevní obce, Monastýry
20. Slezská církev evangelická augsburského vyznání ­ Senioráty, Farní sbory,
Diakonie a podobná sdružení
21. Starokatolická církev ­ Farní obce, Filiální obce.
Právnickými osobami mohou být např. diecéze či arcidiecéze nebo územní opatství,
ale i jednotlivé farnosti. Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se pak stávají
i účetní jednotkou. V této souvislosti se objevují nejen nejasnost ve vymezení účetní
jednotky, ale též osob, které jsou oprávněny za CNS vystupovat.
Příklady účtování církví a náboženský společností jsou opět obdobné jako u občanských
sdružení.
67
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
3.1.7 Veřejná vysoká škola
Zákonná úprava
V důsledku schválení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů, došlo k závažné změně v právním a ekonomickém postavení
vysokých škol. Vysoké školy nadále představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy,
ale jejich struktura se rozčlenila na vysoké školy veřejné, soukromé a státní.
Státními zůstaly pouze vojenské a policejní vysoké školy. Ostatní vysoké školy,
které byly příspěvkovými organizacemi, přešly na formu veřejné vysoké školy.
Jejich fakulty ztratily od 1.1.1999 právní subjektivitu, tzn. že právnickou osobou
se stala vysoká škola jako celek. Majetek státu, s kterým pouze disponovaly, se na
ně převedl včetně vysokoškolských kolejí a menz. Ú hrnná hodnota tohoto majetku
činila cca 34 mld. Kč. Vysokým školách se tak otevřel prostor pro samostatnost
hospodaření s tímto majetkem, jako možnost tvorby určitých zdrojů.
Založení
Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a
sídlo. Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout s jinou veřejnou vysokou
školou. Může se také rozdělit na veřejné vysoké školy. Změny se realizují pouze
zákonem. Veřejná vysoká škola se může členit na fakulty, vysokoškolské ústavy,
jiné pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo
další tvůrčí činnost nebo poskytování informačních služeb, účelová zařízení pro
kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické
obce nebo k zajišťování provozu školy.
Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy náleží její vnitřní organizace,
určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek přijetí ke studiu a rozhodování
v přijímacím řízení, tvorba a uskutečňování studijních programů, organizace
studia, rozhodování o právech a povinnostech studentů. Dále zaměření a organizace
vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, pracovněprávní
vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, habilitační
řízení a řízení ke jmenování profesorem, spolupráce s jinými vysokými
školami a právnickými osobami a zahraniční styky. Do samosprávné působnosti
veřejné vysoké školy patří také ustavování samosprávných akademických orgánů,
hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem a stanovení výše poplatků spojených
se studiem.
Organizaci a činnost veřejné vysoké školy a postavení členů akademické obce
(akademičtí pracovnici a studenti vysoké školy) upravují její vnitřní předpisy. Státní
orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích
zákona. Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou akademický
senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké
škole akademická rada a disciplinární komise. Dalšími orgány veřejné vysoké školy
jsou pak správní rada a kvestor.
Orgány veřejné vysoké školy tedy jsou:
Akademický senát veřejné vysoké školy ­ představuje samosprávný zastupitelský
akademický orgán. Má nejméně 11 členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše
68
jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové
akademické obce. Akademický senát rozhoduje nebo se vyjadřuje k nejdůležitějším
úkolům a činnostem veřejné vysoké školy.
Rektor ­ je v čele veřejné vysoké školy a jedná a rozhoduje ve věcech školy. Rektor
je jmenován na návrh akademického senátu prezidentem republiky.
Vědecká rada veřejné vysoké školy ­ projednává zejména dlouhodobý záměr,
schvaluje studijní programy, vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem
a v habilitačním řízení. Předsedou vědecké rady je rektor, který také jmenuje
a odvolává její členy. Jedná se o významné představitele oborů, v nichž vysoká
škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo
další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů vědecké rady musí být tvořena
osobnostmi mimo školu.
Disciplinární komise veřejné vysoké školy ­ projednává disciplinární přestupky
studentů. Členy komise a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické
obce, přičemž polovinu členů komise musí být jmenována z řad studentů.
Správní rada veřejné vysoké školy ­ je jmenována ministrem po projednání s rektorem,
tak aby v ní byli zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní
samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci školy.
Správní rada vydává písemný souhlas zejména k právním úkonům, kterými škola
hodlá nabýt nebo převést nemovité věci a movité věci vyšší hodnoty, zřídit věcné
břemeno nebo předkupní právo, založit jinou právnickou osobu nebo uskutečnit
peněžitý či nepeněžitý vklad do těchto a jiných právnických osob. Správní rada se
rovněž vyjadřuje k dlouhodobému záměru, rozpočtu a výroční zprávě o činnosti a
výroční zprávě o hospodaření vysoké školy, jakož i k výsledkům hodnocení vysoké
školy.
Kvestor ­ řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím
jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora. Kvestora jmenuje a odvolává
rektor.
Zákon umožňuje také vznik soukromých vysokých škol. Založit vysokou školu budou
moci ­ pokud vyhoví požadavkům akreditační komise ­ jak fyzické osoby,
tak města, obce, a v budoucnu i vyšší územní samosprávné celky. Zatímco veřejná
vysoká škola bude především financována ze státního rozpočtu, předpokládá zákon,
že soukromé vysoké školy jsou povinny zajistit si autonomně finanční i materiální
prostředky na svoji činnost. Ministerstvo však může poskytnout soukromé vysoké
škole, pokud má právní formu obecně prospěšné společnosti dotaci. Výše dotace
bude stanovena dle dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy, typu a finanční
náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků.
Působení soukromé vysoké školy je možné jen po udělení státního souhlasu
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Č innost
Podle zákona vysoká škola může být univerzitního nebo neuniverzitního typu. Vysoká
škola univerzitní uskutečňuje magisterské nebo doktorské studijní programy
a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další
69
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
tvůrčí činnost. Může uskutečňovat též bakalářské studijní programy. Vysoká škola
neuniverzitní realizuje především bakalářské studijní programy a v souvislosti s tím
výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní
se nečlení na fakulty. Typ vysoké školy je vždy uveden v jejím statutu.
Vysoké školy jsou nejen nejvyšším článkem vzdělávací soustavy, ale také vrcholnými
centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu
ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:
uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a změření
pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další
tvůrčí činnost,
umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému
vzdělání, získáníodpovídajícíprofesníkvalifikace a přípravu pro výzkumnou
práci a další náročné odborné činnosti,
poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat
nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se
na celoživotním vzdělávání,
hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách,
při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření
občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,
přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými
stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,
rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr
svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi
v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických
pracovníků a studentů.
Hospodaření a financování
Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje
na kalendářnírok, vyúčtovánívýsledků svého hospodařeníprovede po skončení
kalendářního roku a předloží ho Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Rozpočet
musí být vyrovnaný.
Financování veřejné vysoké školy se uskutečňuje zejména:
dotacemi ze státního rozpočtu
poplatky spojenými se studiem
výnosy z majetku
jinými příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí
výnosy z doplňkové činnosti
příjmy z darů a dědictví.
Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na realizaci akreditovaných studijních programů
a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Veřejné
vysoké škole se může rovněž poskytnout dotace na ubytování a stravování studentů.
Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr vysoké školy, dlouhodobý záměr
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti, typ a
70
finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního
vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné,
vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost. Prostředky
rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká
škola zřízena a na financování doplňkové činnosti.
Veřejná vysoká škola zřizuje rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních
obdobích, fond reprodukce investičního majetku, stipendijní fond a fond odměn.
Fondy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též
převodem poplatků spojených se studiem, fond reprodukce investičního majetku též
z odpisu hmotného a nehmotného majetku.
Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena.
Jde o věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty. O nakládání
s majetkem rozhoduje rektor (nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut
školy) po předchozím souhlasu správní rady. Veřejná vysoká škola může nabývat
cenné papíry, ale pouze cenné papíry emitované státem nebo cenné papíry, za které
se stát zaručil. Majetek může veřejná vysoká škola užívat pouze ke své hlavní nebo
doplňkové činnosti.
Doplňková činnost veřejné vysoké školy navazuje na její vzdělávací a vědeckou,
výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící
k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Nesmí přitom ohrozit kvalitu,
rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola
zřízena. Veřejná vysoká škola může nabývat vlastnictví pouze cenných papírů vydaných
státem nebo cenných papírů, za které ručí stát.
Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby
a ke zřízení zástavního práva k nemovitostem ani k peněžitému nebo nepeněžitému
vkladu do obchodníspolečnosti nebo družstva. Stát neručíza závazky veřejné vysoké
školy.
Zákon řeší i vznik, působení, hospodaření a další právní otázky soukromých vysokých
škol. Není v něm výslovně řečeno, jakou právní formu má soukromá vysoká
škola mít. Dle obchodního zákoníku, je možno založit společnost s ručením omezeným
nebo akciovou společnost i za jiným účelem než za účelem podnikání. Je
možno ale i založení soukromé vysoké školy podle zákona o obecně prospěšných
společnostech.
Ú četnictví
Ú četnictví veřejných VŠ se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhlášky
č. 504/2002 Sb. a dle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
Veřejná vysoká škola je ve svém účetnictví povinna důsledně oddělit náklady a
výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním pro ni platí obecné předpisy
o účetnictví. Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a
za řádné hospodaření s majetkem je ministrovi odpovědný rektor.
Ú četnictví je vedeno za celou veřejnou vysokou školu jako celek (jedna účetní
jednotka), přičemž:
71
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
fakulty a další součásti vedou účetnictví jako dílčí účetní jednotky podle
závazných pokynů vydaných rektorem,
účetnictví je vedeno podle jednotného závazného účetního rozvrhu vydaného
školou,
způsob vedení účetnictví je stanoven metodickými pokyny rektorátu,
data místně odloučených fakult a dalších součástí se zpracovávají samostatně
a k zahrnutí do sumarizace za celou školu jsou předávána podle zvláštního
pokynu rektorátu,
za včasnost, věcnou správnost, úplnost a průkaznost zpracovaných podkladů,
a také za úplnost účetních dokladů, jejich uložení a archivaci zodpovídají
jednotlivé fakulty a další součásti samostatně,
pro vnitřní zúčtování mezi fakultami a dalšími součástmi jsou jednotně používány
účty 396 ­ vnitroorganizační převody a následné účty 599 ­ vnitroorganizační
náklady a 699 ­ vnitroorganizační výnosy.
Za zpracování roční účetní závěrky, její předložení a za zúčtování se státním rozpočtem
zodpovídá kvestor. Roční účetní závěrka je součástí výroční zprávy o hospodaření.
Veřejná vysoká škola je tedy povinna každoročně vypracovat a předložit
ministrovi a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření
v termínu a formě, kterou stanoví ministr ve Věstníku ministerstva.
Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy zejména obsahuje přehled činností
vykonávaných v kalendářním roce, výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,
změny vnitřních předpisů a změny v orgánech, k nimž došlo v průběhu roku a další
údaje stanovené správní radou. Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké
školy zahrnuje především roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní
obsažených, výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,
přehled o peněžních příjmech a výdajích, přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění
podle zdrojů, vývoj a konečný stav fondů, stav a pohyb majetku a závazků, úplný
objem nákladů v členění na náklady plnění činností doplňkových a ostatních.
Příklady účtování:
Předpis pohledávky za studijní poplatky 315 911
Příjem poplatků na účet 221 315
Výplata stipendií 582 221
Čerpání fondu 911 648
3.1.8 Společenství vlastníků jednotek
Zákonná úprava
Základem právní úpravy vlastnického práva je zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník
ve znění pozdějších předpisů. Vlastnictví bytů jako zcela zvláštní právní forma
vlastnictví k reálné části nemovitosti se v našem právním řádu objevilo poprvé jako
tzv. osobní vlastnictví bytů v zákoně č.52/1966 Sb. Tento zákon se v praxi příliš
neuplatňoval, neboťobsahoval řadu omezení při prodeji bytů. Podstatné změny
v oblasti bytového práva nastaly až v souvislosti se společenskými změnami po roce
1989. S cílem navodit rozvoj trhu s byty a zároveň vytvořit podklad a významný
72
prvek státní politiky bydlení vznikl zákon č. 72/1994 Sb. kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům, dále jen zákon o vlastnictví bytů. V tomto zákoně jsou nově definovány
některé pojmy související s oblastí bydlení a vzájemnými právními vztahy mezi
novými vlastníky bytů. Zároveň je nutno dodat, že zákon o vlastnictví bytů představuje
zvláštní právní předpis ve vztahu k občanskému zákoníku, tudíž pokud zákon
o vlastnictví bytů nestanoví jinak, upravuje práva a povinnosti spoluvlastníků domu
a vlastníků bytových jednotek občanský zákoník.
Vznik společenství vlastníků jednotek jako právnické osoby, který byl upraven
novelou zákona, a to zákonem č. 103/2000 Sb., o vlastnictví bytů.
Založení
Společenství vlastníků jednotek je zvláštní typ právnické osoby. V zahraničních
právních úpravách se někdy můžeme v souvislosti s touto formou vlastnictví setkat
s termínem kondominium (což je stav, kdy jedním majetkem disponuje několik
vlastníků). Společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba bylo do zákona
zakotveno především proto, aby mohlo zastupovat zájmy vlastníků bytových jednotek
v rámci domu, a aby mohlo vystupovat, samostatně svým jménem při výkonu
práv a povinností ve vymezených případech týkajících se společných částí domu.
Společenství jako právnická osoba podle zákona o vlastnictví bytů vzniká v těch
případech, v domě s nejméně pěti byty nebo nebytovými prostory tři různí vlastníci
jednotek. Dnem vzniku společenství je den, kdy v domě s pěti jednotkami byla třetímu
ze spoluvlastníků doručena listina s doložkou o vyznačení vkladu vlastnického
práva do katastru nemovitostí, popřípadě jiná listina, kterou státní orgán osvědčuje
vlastnické vztahy k jednotce. K tomuto aktu není, jak jsem již uvedl dříve, dle zákona
zapotřebí projevu vůle vlastníků jednotek. Dané ustanovení může činit potíže
ve vztahu ke dni otevření účetnictví společenství vlastníků jednotek, poněvadž ne
vždy je možno odhadnout blížící se den vzniku společenství a dochází k nutnosti
zpětného účtování, přičemž není výjimkou ani několikaletá zpětná rekonstrukce
účetnictví společenství.
Důležitým ustanovením zákona je povinnost svolání první schůze shromáždění
vlastníků, což je vrcholný orgán společenství vlastníků jednotek jehož úkolem v této
prvnífázi je za účasti notáře schválenístanov společenstvívlastníků jednotek a volba
orgánů společenství. Vzorové stanovy pro tuto právnickou osobu byly vydány jako
nařízení vlády č.322/2000 Sb. Podle §9 odst. 10 zákona o vlastnictví bytů, pokud
ustavující shromáždění vlastníků neschválí vlastní stanovy společenství, řídí se
právní poměry společenství těmito vzorovými stanovami. Existují také situace, kdy
se nesejde shromáždění vlastníků a nedojde k volbě orgánů společenství. V takovém
případě leží povinnost svolání shromáždění na původním vlastníku budovy. Pokud
se tak nestane a shromáždění vlastníků se nesejde k volbě orgánů společnosti nebo
nejsou orgány zvoleny, pak zákon klade funkci orgánů společenství na:
vlastníka, který disponuje nejméně polovinou spoluvlastnického podílu na
společných částech domu,
vlastníky jednotek, kteří se stali členy společenství vlastníku jednotek příslušného
domu v případě, že vlastník dle bodu a) v domě neexistuje,
73
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
družstva dle § 24 zákona o vlastnictví bytů, která byla původním vlastníkem
budovy, vykonávající správu budovy a fungující jako orgány společenství do
doby zvolení orgánů společenství dle zákona o vlastnictví bytů.
Po uskutečnění shromáždění vlastníků je nový statutární orgán povinen nejpozději
do 60 dnů ode dne volby zajistit doručenínotářsky ověřeného návrhu na vklad zápisu
o existenci společenství do speciálního rejstříku společenství vlastníků jednotek Totéž
platí v případě změny údajů nebo listin v rejstříku uložených. Povinnými údaji
jsou v tomto případě: název společenství, sídlo společenství, identifikační číslo, den
vzniku společenství, orgány společenství a jména členů výboru nebo pověřeného
vlastníka oprávněných jednat jménem společenství. Z hlediska účetnictví je také důležité
připomenout, že do rejstříku společenství se ukládají mimo jiné také stanovy
a jakékoliv změny v nich provedené, výroční zprávy, veškeré účetní závěrky a také
notářsky ověřené podpisové vzory osob zvolených do statutárních orgánů společenství.
Zápis ve speciálním rejstříku vedeném ve sbírkách listin nemá konstitutivní
povahu, jedná se v daném případě pouze o deklaratorní akt, jež dokládá existenci
této zvláštní právnické osoby. Tento závěr potvrdil i Ú stavní soud ČR.
Orgány
Výčet orgánů nemusí být konečný. Záleží pouze na dohodě v rámci společenství, zda
si ve společných stanovách schválí také doplňující orgány, jako například kontrolní
komisi, technickou komisi aj. Orgány společenství jsou:
1) Shromáždění vlastníků jednotek ­ je nejvyšším orgánem společenství. Do
výlučné pravomoci shromáždění patří rozhodování:
* o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy dle § 4
zákona o vlastnictví bytů, ve kterém jsou určeny postupy pro podání
a obsah prohlášení, jež je přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického
práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu
první jednotky v domě,
* o schválení a změně stanov,
* o uzavření smlouvy o zástavním právu k bytovým jednotkám, přičemž
pro přijetí tohoto usnesení je třeba 100 % hlasů všech vlastníků
jednotek,
* o výši příspěvků (záloh) od vlastníků jednotek na náklady spojené
se správou společných částí domu. Shromáždění musí zvolit takovou
minimální výši záloh, která pokryje základní náklady nutné pro
fungování domu,
* o zajištění dodávky služeb a o výši záloh na úhradu za jednotlivé
služby a o způsobu rozúčtování úhrad za služby na jednotlivé vlastníky,
není-li rozúčtování úhrad za služby stanoveno zvláštním právním
předpisem,
* o pojištění domu,
* o volbě typu účetní soustavy, aj.
2) Výbor ­ je statutárním a výkonným orgánem společenství. Musí mít nejméně
tři členy. Pravidla volby a ostatní ustanovení o výboru upravují stanovy a
74
zákon o vlastnictvíbytů. Členy výboru volía odvolává shromážděnívlastníků
jednotek. Základní pravomoci výboru jsou:
* jednání ve věcech správy domu, které nejsou ve výlučné pravomoci
shromáždění nebo pokud nejsou shromážděním vyhrazeny,
* svolávání shromáždění, příprava podkladů pro jednání, řízení a organizace
jednání,
* odpovědnost za vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky, která se
předkládá shromáždění ke schválení,
* provádění opatření k zajištění úhrady dluhů vlastníků jednotek na
příspěvcích na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných
částí domu, popřípadě domu jako celku a záloh na služby.
3) Pověřený vlastník ­ v případech kdy není zvolen výbor, plní pověřený vlastník
jako statutární orgán jeho úkoly ve stejném rozsahu.
Č innost
Společenství vlastníků je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat
se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných
částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu zákona a činnosti související
s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým
osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty
nebo nebytové prostory pouze k účelům výše uvedeným. Toto ustanovení z hlediska
účetního významně omezuje činnost za účelem nabytí zisku ve prospěch právnické
osoby společenství vlastníků jednotek.
Č leny společenství se ze zákona staly:
fyzické osoby ­ bývalí členové bytových družstev, kteří získali byty nebo
jiné jednotky od bytového družstva do vlastnictví,
fyzické osoby ­ bývalínájemníci v bytech ve vlastnictvíjiných subjektů např.
obcí, kteří získali byty nebo jiné jednotky do vlastnictví od těchto subjektů
nebo soukromých osob,
bytová družstva z titulu vlastnictví bytů nebo jiných jednotek, které nebyly
privatizovány v domech, kde došlo k privatizaci jen části bytových jednotek,
obce z titulu vlastnictvíbytů nebo jiných jednotek, které nebyly privatizovány
v domech, kde došlo k privatizaci pouze části bytových jednotek,
ostatní fyzické, nebo právnické osoby, které vlastní byty nebo jiné jednotky
v domech, kde byly jednotky prodávány již před výstavbou,
ostatní fyzické a právnické osoby mimo bytová družstva nebo obce, které získaly
jednotky do vlastnictví od bytových družstev, obcí nebo jiných subjektů
či soukromých osob.
Vymezení činností, jež zákon o vlastnictví bytů prezentuje pod legislativní zkratkou
správa společných částí domu, je zároveň nastíněním toho, jaké účetní případy jsou
v účetnictví společenství vlastníků jednotek časté:
zajišťování provozu společných částí domu, kdy je buďto dodavatelským
způsobem, nebo prostřednictvím vlastního pracovníka ošetřen servis kotelny,
75
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
výměníkové stanice, prádelny, rozvodů tepla a energií v domě, společné
televizní antény, výtahů a jiných zařízení a vybavení patřícího k domu,
zajišťování služeb spojených s bydlením upravuje § 9a zákona o vlastnictví
bytů. Společenství je oprávněno uzavírat smlouvy k zajištění dodávky služeb
spojených s užíváním jednotek a rozhodovat o rozúčtování cen služeb,
pojištění domu, které je povinné ze zákona a je schváleno na schůzi shromáždění
nadpoloviční většinou přítomných hlasů,
uzavírání smluv o nájmu společných částí domu, jako například střech, půdy,
obvodových částí domu aj.,
vymáhání plnění povinností uložených vlastníkům jednotek a jiným subjektům
statutárním orgánem společenství. Jedná se například o finanční
úhrady jako jsou penále uložená vlastníkům jednotek při prodlení v souvislosti
s úhradou společných příspěvků na správu domu a služby, nebo
penále v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Může se také jednat
o vymáhání spolupráce (umožnění přístupu do bytové jednotky vlastníka dle
§ 13 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů) při opravách a údržbě společného
majetku společenství, nebo za účelem montáže měřidel v bytové jednotce
vlastníka,
zvláštní právní předpisy ukládají společenství vlastníků povinnosti jako na-
příklad:
* zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií v §6 ukládá společenství
řadu povinností jako např. povinnost vybavení vnitřních tepelných
zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie
konečným spotřebitelům,
* zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu,
vyjmenovává společenství vlastníků jednotek jako odběratele
vody,
* vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování
teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, v § 2 písm. g) považuje
společenství vlastníků jednotek za tzv. zúčtovací jednotku,
* zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikánía výkonu státnísprávy
v energetických odvětvích, stanovuje v § 2 písm. c) společenství
vlastníků jako odběratele tepelné energie.
Ú četnictví
Nejprve doporučovalo Ministerstvo financí účtovou osnovu a účetní postupy pro
podnikatele. K četným problémům vedení účetnictví po dni účinnosti novely zákona
č.103/2000 Sb., o vlastnictví bytů bylo vydáno Sdělení Ministerstva financí o změně
účtové osnovy pro společenství. Poněvadž změnu účetní osnovy je možno provést
pouze k prvnímu dni účetního období, společenství jako účetní jednotka k 1.1.2002,
nejpozději však k 1.1.20003 přešla na účtování dle vyhlášky 504/2002 Sb. Od
1.1.2004 platí i pro tuto kategorii veřejného sektoru ,,České účetní standardy" č. 401
až 413.
76
3.1.9 Veřejné výzkumné instituce
Zákonná úprava
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích (dále jen ,,VVI"), vymezuje
způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení a zánik VVI, postavení a
působnost zřizovatele a orgánů VVI a přeměnu příspěvkových organizací zabývajících
se výzkumem na VVI.
Založení
VVI může být zřízena (zřizovatel VVI):
a) Českou republikou (funkci zřizovatele plní ministerstvo, jiný ústřední orgán
státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizační
složky státu),
b) územním samosprávným celkem.
Působnost zřizovatele je vymezena § 15 zákona o veřejných výzkumných institucí.
VVI je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatele. Zřizovací listina obsahuje:
označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele
nebo je-li zřizovatelem územnísamosprávný celek, jeho název a identifikační
číslo,
název a sídlo VVI,
určení doby, na kterou je VVI zřizována,
účel, ke kterému je VVI zřizována, a tomu odpovídající druh činnosti ve
výzkumu jako předmět hlavní činnosti VVI,
předmět, podmínky a rozsah činností, které nejsou výzkumem nebo jeho
infrastrukturou,
vymezení majetku, který je vkládán do VVI, včetně ocenění majetku v účetních
cenách podle zvláštního právního předpisu, a vymezení závazků, které
souvisejí s vládaným majetkem a přecházejí na veřejnou výzkumnou insti-
tuci,
stanovení základní organizační struktury VVI,
určení, kteří zaměstnanci VVI se stávají zaměstnanci VVI, pokud vznikne
rozdělení.
VVI vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku VVI. Návrh na zápis do
rejstříku VVI podává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu
určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu za zápis musí
být přiložena zřizovací listina. Rejstřík VVI vede MŠMT.
Součástí rejstříku VVI je sbírka listin obsahující
a) zřizovací listinu a její změny, úplné znění zřizovací listiny,
b) výroční zprávy,
c) účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření
d) doklad o jmenování, odvolánínebo o jiném způsobu ukončenívýkonu funkce
ředitele, popř. i likvidátora, nebo doklad o uděleníči odnětípověřenízřízením
VVI,
77
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
e) podpisové vzory ředitele nebo osoby pověřené zřizovatelem řízením VVI,
popř. i likvidátora,
f) rozhodnutí týkající se zrušení VVI,
g) zprávu o průběhu likvidace a zprávu o naložení s majetkem a závazky VVI,
h) rozhodnutío sloučení, splynutínebo rozdělení, popřípadě smlouvu o sloučení
nebo splynutí,
i) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkurzu a vyrovnání,
j) další listiny, o který tak stanoví tento zákon.
MŠMT vede pro každou zapsanou VVI ve sbírce listin zvláštní složku.
Způsoby zrušení VVI:
bez likvidace
s likvidací
zánik.
Orgány VVI jsou:
ředitel
rada instituce
dozorčí rada.
Vnitřní předpisy VVI jsou zejména:
volební řád rady instituce
jednací řád instituce
organizační řád
vnitřní mzdový předpis
pravidla pro hospodaření s fondy VVI
jednací řád dozorčí rady.
Č innost
VVI je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnost je výzkum, včetně
zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu (tzn.
zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků). VVI
svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků
v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem
Evropského společenství.
VVI může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem
nebo jeho infrastrukturou, kde
a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních
složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu
a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů,
b) jinou činností je hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku.
Další nebo jiné činnosti může VVI provádět pouze za podmínky, že
navazuje na hlavní činnost
78
jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů
veřejné výzkumné instituce,
nebo ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce
náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny od-
děleně
jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací
listině a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy
výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů.
Hospodaření a financování
VVI je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné
činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li to zákon. Další nebo jiná činnost
VVI nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.
Výsledek hospodaření VVI je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a
výsledkem hospodařenív dalšía jiné činnosti po zdanění. Pokud je na konci účetního
období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, VVI neprodleně
takovou činnost ukončí. Zisk po zdanění VVI využívá nejprve k úhradě případné
ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti.
VVI sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok. Do svého rozpočtu VVI
zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.
Výnosy VVI jsou zejména finanční prostředky z
a) podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků podle zvláštního právního předpisu,
b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků,
c) majetku,
d) přijatých darů a dědictví,
e) dotací na další činnost z veřejných prostředků,
f) jiné činnosti.
Náklady jsou zejména
a) náklady na hlavní činnost,
b) náklady na další činnost,
c) náklady na jinou činnost.
VVI tvoří tyto fondy
a) rezervní fond,
b) fond reprodukce majetku,
c) fond účelově určených prostředků,
d) fond sociální.
Zůstatky fondů uvedených k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího
rozpočtového roku.
79
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Ú četnictví
VVI je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu mezi
jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
VVI je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
3.2 Č eské účetní standardy
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002
Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,České účetní standardy pro účetní
jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání")
číslo název
401 Ú čty, účtování na účtech a vnitroorganizační účetnictví
402 Otevírání a uzavírání účetních knih a účetní závěrka
403 Inventarizační rozdíly
404 Kursové rozdíly
405 Deriváty
406 Cenné papíry, podíly a směnky
407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti
408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
409 Dlouhodobý majetek
410 Zásoby
411 Zúčtovací vztahy
412 Náklady a výnosy
413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky
414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví
Vedení zjednodušeného účetnictví se tedy řídí platnými ustanoveními zákona o účetnictví,
vyhláškami a českými účetními standardy a opírá se o základníúčetníprincipy
a zásady. Ú četní jednotky jsou povinny vést účetnictví správně, úplné, úplné, průkazné,
srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
V souvislosti se zjednodušeným účetnictvím se mluvío vedeníúčetnictvív tzv. americkém
deníků (viz příloha), což je právě ono spojení hlavní knihy s deníkem. Jedná
se vlastně o jakousi obrovskou plachtu, do které se ručně zapisují jednotlivé účetní
zápisy. Tento deník však jde velmi jednoduše vést i prostřednictvím tabulkového
editoru Excel.
21 31 32 50 51 60 68
Dat. Dokl. Text Poklad. Pohled. Závazky Spotř.
nákl.
Náklady
na služby
Poskyt.
služby
Přísp.
MD Dal MD Dal MD Dal MD Dal MD Dal MD Dal MD Dal
PPD
Členský
příspěv.
10 x x x x x x x x x x x x 10
80
Že máte pocit, že už nevíte vůbec nic? Ne. Dle vymezení majetku a jeho zdrojů,
které Vám připomene rozvahu podnikatelského subjektu, zjistíte, že přece jen něco
víte.
Majetek a zdroje nevýdělečných organizací můžeme znázornit následujícím sché-
matem
Aktiva Rozvaha Pasiva
Stálá aktiva Vlastní zdroje
­ nehmotný ­ vlastní jmění
­ hmotný ­ fondy
­ finanční
Oběžná aktiva Cizí zdroje
­ zásoby ­ závazky
­ finanční majetek ­ úvěry
­ pohledávky ­ rezervy
­ přechodné účty aktiv ­ přechodné účty pasiv
Úhrn aktiv = Úhrn pasiv
Vymezení jednotlivých složek majetku se v zásadě shoduje s ostatními subjekty.
3.3 Dlouhodobý majetek
Co řadíme do dlouhodobého majetku už samozřejmě víte, jestli si nemůžete vzpomenout,
tak si nalistujte příslušné vymezení ve vyhlášce platné pro tyto organizace.
Teď si najděte Český účetní standard č. 409. Nalistujte si ho v patřičném Ú Z,
přečtěte si ho, počkám. . .
Pak se vraťte ­ asi za 1 hodinu ­ znovu k tomuto textu.
Dlouhodobý majetek je vymezen stejně jako u jiných účetních jednotek. Nevýdělečné
organizace s výjimkou veřejných vysokých škol netvoří fond reprodukce
majetku. Mohou se ucházet o dotaci na dlouhodobý majetek z veřejných rozpočtů
a její příjem (přijetí) účtují jako zdroje na účtu 901 ­ Vlastní jmění a na účtu 346 Nároky
na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem nebo na účtu 348 Nároky
na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů Ú SC.
1. Dotace na pořízení DM
a) vyúčtování nároku 346 901
b) příjem dotace na bankovní účet 221 346
2. Z jiné NO bezplatně převeden samostatný movitý majetek 022 901
3. Na základě darovací smlouvy byl převzat software na vedení
účetnictví
013 901
4. Ú hrada zálohy na pořízení DM dodavateli 052 221
5. Faktura na dodávku DM
a) faktura od dodavatele 042 321
b) zúčtování zálohy na DM 042 052
6. Faktura za příslušenství 042 321
7. Zařazení DM do užívání 022 042
81
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
8. Ú hrada faktur z běžného účtu 321 221
9. Ú četní odpis DM za účetní období 551 082
10. Likvidace nefunkčního DHM
a) dodatečný odpis ve výši zůstatkové ceny 551 082
b) hodnota náhradních dílů převedených na sklad ve výši zůstatkové
ceny
112 649
c) vyřazení z evidence 082 022
11. Prodej DHM
a) faktura odběrateli v prodejní ceně 311 652
b) předávací protokol ­ zůstatková cena 552 082
c) vyřazení z evidence 082 022
12. Škoda na DHM
a) zjištěná škoda ve výši zůstatkové ceny 548 082
b) pohledávka za pojišťovnou 315 649
c) snížení stavu DHM 082 022
13. Organizace si ve své režii staví plot (bude se jednat o aktivaci
dlouhodobého majetku). Provozní náklady ­ nákup materiálu na
oplocení pozemku:
a) nákup stavebního materiálu 501 321
b) nákup hotových plotových dílů 501 321
c) nákup kovových sloupků 501 321
d) přiznání nároku na odměnu stavebnímu dozoru ­ faktura 518 325
14. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku ve výši ceny
nakoupeného materiálu a nakoupených služeb
042 624
Náklady na dopravu vlastním vozidlem 042 622
15. Zařazení stavby do užívání 021 042
K zařazení stavby na účet 021 musí být splněny všechny podmínky pro řádné
užívání stavby. Musí proběhnout kolaudační řízení a následně odstraněny všechny
kolaudační závady. Po zařazení stavby do užívání zahájí účetní jednotka odpisování
dlouhodobého majetku účetními odpisy v souladu s vnitřními účetními směrnicemi.
3.4 Zásoby
Opět, a už to tak bude napořád, načteme nejprve příslušný standard. V tomto případě
se jedná o standard č. 410. Po prostudování tohoto standardu jste zjistili, že účtování
zásob je shodné s postupy účtování zásob u podnikatelů, které již známe. Zaměříme
se proto méně na procvičování obecných účetních případů, ale rozšíříme si své
znalosti o účtování zvířat, které jsme v minulém semestru podcenili.
Evidence zvířat nezařazených do základního stáda se vede obdobně jako evidence
jiných zásob. Zvířata ve výkrmu, zvířecí mláďata později určená k chovu, užitkové
chovy slepic (chované pro vejce), včelí roje chované pro získávání medu a včelích
produktů, kožešinová zvířata chovaná pro získávání kožešin (masa) budou účtována
na účtu 124 ­ Zvířata.
U zvířat ve výkrmu a mladých chovných zvířat v podstatě jde o nedokončenou
výrobu. Pro zjednodušení se o výrobě účtuje pouze v případě chovné drůbeže.
82
Příchovky zvířat, tj. narozená mláďata, jednodenní drůbež, nově vzniklá včelstva
se oceňují vlastními náklady na pořízení, nelze-li takto cenu zjistit, použije se tzv.
reprodukční pořizovací cena, tj. cena stanovená co nejpřesnějším odhadem (cena
na trhu obvyklá), s ohledem na zkušenosti z chovu v jiných účetních jednotkách.
V účetní evidenci lze použít metodu, kdy při narození mláděte je zaúčtována jedna
polovina této ceny a při odstavení polovina druhá.
Přírůstky hmotnosti zvířat se oceňujívlastními náklady na jejich dosažení, tj. náklady
na zajištění či produkci krmiva, náklady na ustájení a další. Metody oceňování zvířat
by měly být v účetní jednotce stanoveny vnitřní směrnicí. Ú četní jednotka by neměla
bezdůvodně během jednoho účetního období měnit způsob oceňování. Důvodem
změny oceňování může být významný nárůst vlastních nákladů např. na pořízení
krmiva, výrazné zvýšenícen energií, vody, pohonných hmot. Tato kalkulačnímetoda
stanoveníceny by však i v těchto případech měla být zachována. Přírůstky hmotnosti
zvířat se zjišťujívážením, v pravidelných intervalech, které si účetníjednotka stanoví
s ohledem na biologické zvláštnosti jednotlivých druhů zvířat.
U zvířat, která se váží, se vyjádří ,,vzrůstový přírůstek", tj. navýšení hodnoty zvířete
v krmných dnech. Ú četníjednotka bere v úvahu náklady na jeden den výkrmu zvířete
a tyto náklady násobí počtem dnů krmení. Oceňování se provádí podle druhů zvířat,
tj. podle chovatelských skupin.
Ocenění zvířat v zásobách musí být podloženo příslušnými doklady, tj. zápisy o vážení
zvířat, počtu dnů života zvířete, záznamy o jejich narození (vylíhnutí počtu
kusů drůbeže) aj.
1. Pořízení zvířete vlastním chovem:
a) narození zvířete 124 614
b) postupné přírůstky mladého zvířete do doby dosažení dospělosti,
tj. do doby přeřazení do základního stáda
124 614
c) přeřazení dorostlého chovného kusu do základního stáda
(v ocenění kusu ke dni přeřazení)
614 124
2. Nákup zvířete od dodavatele:
a) nákup zvířete podle faktury v ceně účtované dodavatelem 111 321
b) náklady na dopravu zvířete, veterinární ošetření apod., pořízené
vlastními silami, v ocenění vlastními náklady
111 622
c) zařazení zvířete do zásob, v ocenění pořizovací cenou, tj. cenou
pořízení a náklady spojenými s pořízením
124 111
3. Mladé zvíře pořízené bezúplatně darem, děděním:
a) zvíře pořízené bezúplatně darem (děděním) v ocenění pro účely
daně darovací, daně dědické
111 901
b) náklady spojené s pořízením darovaného (zděděného) zvířete,
hrazené dodavatelům
111 321
c) zařazení zvířete do zásob v pořizovací ceně 124 111
4. Přeřazení zvířete do základního stáda:
a) přeřazení dorostlého chovného kusu do základního stáda
(v ocenění kusu ke dni přeřazení zvířete)
042 624
b) náklady spojené s přeřazením zvířete do základního stáda (např.
veterinární péče, doprava zvířete do jiné stáje aj. ­ zajišťované
dodavatelsky)
042 321
83
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
c) náklady spojené s přeřazením zvířete do základního stáda (např.
veterinární péče, doprava zvířete do jiné stáje aj. ­ zajišťované
formou vnitroorganizačních služeb, tj. vlastními silami)
042 622
d) zařazení zvířete do základního stáda v ocenění kusu zvířete ke
dni přeřazení a nákladů spojených s přeřazením
026 042
e) snížení stavu mladých zvířat 614 124
5. Vyřazení zvířat ze zásob:
a) vyřazení zvířete z důvodu úhynu, zaviněného zaměstnancem 548 124
b) předpis náhrady škody vůči zaměstnanci 335 649
c) úhrada škody zaměstnancem do pokladny 211 335
3.5 Zúčtovací vztahy
Jedná se o Český účetní standard č. 411, který doporučuji zase si přečíst.
Zúčtovací vztahy zahrnují účtování o pohledávkách a závazcích. Pohledávky představující
doložený právní nárok účetní jednotky na finanční úhrady případně na jiné
penězi ocenitelné plnění. Závazky jsou uznané dluhy uznané dluhy účetní jednotky
vůči dodavatelům, zaměstnancům a jiným subjektům.
Dále si ukážeme zúčtování se zaměstnanci a dotací, kdy musíme mít na paměti
následující pravidla. Na přijetí dotace nevzniká žadateli o dotaci zákonný nárok, a to
ani v případě, že již byla sepsána písemná smlouva o poskytnutídotace. Z uvedených
důvodů se při uzavření smlouvy neúčtuje u příjemce dotace o vzniku pohledávky
vůči poskytovateli dotace. O přijaté dotaci účetní jednotka účtuje oběma uvedenými
účetními zápisy současně až v okamžiku přijetí dotace na bankovní účet, a to ve
výši přijaté částky (viz účetní případy 15 a 16). Časové rozlišení dotace ze státního
rozpočtu nemá opodstatnění. Přijatá dotace, pokud není do konce účetního období
vyčerpána, musí být vrácena poskytovateli. Spotřebovaná část musí být vyúčtována
poskytovateli většinou nejpozději v průběhu ledna následujícího účetního období za
období minulé, nejdéle však v termínu stanoveném ve smlouvě o poskytnutí dotace.
1. Uhrazená záloha na služby podle VBÚ 314 221
2. Přijatá faktura
a) celková částka 518 321
b) vyúčtování zálohy 321 314
3. Ú hrada doplatku podle VBÚ 321 221
4. Dodavatel fakturuje opravu 511 321
5. Přijatý dobropis k faktuře za opravu 321 511
6. Ú hrada faktury z běžného účtu 321 221
7. Mzdová a výplatní listina
a) hrubé mzdy 521 331
b) předpis dávek nemocenského pojištění 336 331
c) srážka zdravotního a sociálního pojištění placeného
zaměstnancem
331 336
d) srážka zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti 331 342
e) ostatní srážky z mezd 331 379
8. Výběr hotovosti na výplatu mezd 211 261
84
9. Výplata mezd v hotovosti 331 211
10. Výpis z běžného účtu o výběru hotovosti 261 221
11. Zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem 524 336
12. Výpis z běžného účtu
a) úhrada zdravotního a sociálního pojištění 336 221
b) odvod daně z příjmů ze závislé činnosti 342 221
c) odvod ostatních srážek a mezd 379 221
13. Pohledávka z titulu refundace mezd
a) mzdy našeho zaměstnance, hrubá mzda 315 521
b) náklady na zdravotní a sociální pojištění 315 524
14. Příjem refundace mezd na běžný účet 221 315
15. Provozní dotace:
a) příjem dotace na bankovní účet příjemce dotace 221 346
b) současně zaúčtování přijaté dotace do výnosů příjemce 346, 348 691
c) náklady čerpané z dotace na provoz organizace pořízené
dodavatelsky
5xx 321
d) závazek příjemce dotace k 31.12. ve výši nespotřebované
dotace
691 346, 348
e) vrácení nespotřebované části dotace na bankovní účet
poskytovatele dotace
346, 348 221
16. Dotace na dlouhodobý majetek:
a) příjem dotace na bankovní účet příjemce dotace 221 346, 348
b) současně zaúčtování přijaté dotace do jmění příjemce 346, 348 901
c) náklady čerpané z dotace na pořízení dlouhodobého
majetku dodavatelsky
42, 041 321
d) závazek příjemce dotace k 31.12. ve výši nespotřebované
dotace
901 346, 348
e) vrácení nespotřebované části dotace na bankovní účet
poskytovatele dotace
346, 348 221
3.6 Náklady a výnosy
Ú čtování nákladů a výnosů je upraveno standardem č. 412. K naší plné informovanosti
si ale pročteme ještě účetní standardy č. 403 Inventarizační rozdíly a č. 404
Kurzové rozdíly.
V zákoně o daních z příjmů je kladen požadavek na oddělené sledování nákladů
(výnosů), které jsou předmětem daně z příjmů a nákladů (výnosů), které předmětem
daně z příjmů nejsou nebo jsou od daně osvobozeny.
Náklady se účtují v účtové třídě 5. Tato třída 5 má následující členění:
Ú čtová skupina 50 ­ Spotřebované nákupy,
Ú čtová skupiny 51 ­ Služby,
Ú čtová skupiny 52 ­ Osobní náklady,
Ú čtová skupina 53 ­ Daně a poplatky,
Ú čtová skupiny 54 ­ Ostatní náklady,
Ú čtová skupina 55 ­ Odpisy, prodaný majetek, rezervy a opravné položky,
85
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Ú čtová skupina 58 ­ Poskytnuté příspěvky,
Ú čtová skupina 59 ­ Daň z příjmů.
V rámci každé účtové skupiny jsou pak uvedeny jednotlivé syntetické účty. Každá
účetní jednotka pak v souladu s ustanovením postupů účtování pro podvojné účetnictví
nevýdělečných organizací vytvoří analytické účty pro zachycení nákladů a
výnosů v členění požadovaném zvláštními právními předpisy, případně vnitřním
předpisem pro účely finančního řízení.
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
1. Náklady a výnosy se účtují narůstajícím způsobem od začátku roku a časově
rozlišené.
a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně
souvisí,
b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se účtují na
účtech nákladů a výnosů, který se týkají,
c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují
do výnosů běžného roku,
d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově
rozlišit ve formě: nákladů příštích období (účet 381) nebo výdajů
příštích období (účet 383),
e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově
rozlišit ve formě. Výnosů příštích období (účet 384) nebo příjmů
příštích období (účet 385).
Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost,
že je znám jejich titul (věcné vymezení), výše a období, kterého se týkají.
Ú čty časového rozlišení podléhají inventarizaci a při ní se posuzuje jejich
výše a odůvodněnost. Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví
vnitřním předpisem, který nesmí každoročně měnit. Ke změně může dojít
jen zcela výjimečně a je nutné přitom postupovat podle zákona o účetnictví.
2. Do nákladů v účtové třídě 5 nepatří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku,
které se zachycují na účtech účtové skupiny 04 ­ Pořízení DM.
3. Není dovoleno kompenzovat náklady a výnosy, s výjimkou:
a) pohledávek a závazků (kromě přijatých a poskytnutých záloh) vůči
téže osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou uvedeny
ve stejných měnách,
b) dobropisů (refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové
položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl
náklad, popř. výnos zúčtován,
c) vyúčtování zbylého materiálu z likvidovaného dlouhodobého ma-
jetku,
d) doměrků a vratek daní.
86
Ú čtování nákladů
Č. Text MD D
Ú čtová skupina 50 ­ Spotřebované nákupy (u neplátce
DPH):
1. Přijatá faktura:
a) za dodávku materiálu určeného k okamžité spotřebě 501 321
b) za dodávku elektřiny, plynu, vody apod. 502 321
c) za ostatní neskladovatelné dodávky (páry, stlačený vzduch,
stlačené technické plyny apod.)
503 321
d) za dodané zboží do prodejny k okamžitému prodeji 504 321
Ú čtová skupina 51 ­ Služby (u neplátce DPH):
2. Přijatá faktura za dodávku ­ za provedené opravy a údržby 511 321
3. Náklady na cestovní náhrady:
a) předpis závazku k zaměstnanci 512 333
b) předpis závazku k členu statutárního orgánu, který není
v pracovně právním vztahu k účetní jednotce
512 379
4. Náklady na reprezentaci:
a) nákup materiálu určeného jako reprezentační dar pořízený
z pokladny za hotové
513 211
b) pohoštění při zasedání statutárního orgánu, příp. osob
zúčastněných na akci pořádané účetní jednotkou formou
dodávky služeb (např. formou caterningu)
513 321
c) pohoštění, tj. potraviny poskytnuté z vlastního skladu
(způsob evidence ,,A")
513 112
d) pohoštění, tj. potraviny poskytnuté z vlastních zásob
(způsob evidence ,,B")
513 501
e) vlastní služby použité při pohoštění (obsluha apod.)
ocenění vlastními náklady na realizaci služeb)
513 622
5. Ostatní služby:
a) např. poštovné, služby telekomunikační, nájemné a služby
spojené s nájmem bytových a nebytových prostor apod.
518 321 (325,
379, 211)
b) dar přijatý nevýdělečnou organizací, dárce poskytl
bezúplatně služby pro potřeby obdarovaného (např.
bezplatné vymalování kanceláří, bezplatné položení
podlahové krytiny apod.)
518 684
c) pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku 518 321
Ú čtová skupina 52 ­ Osobní náklady
6. Mzdové náklady:
a) náklady na hrubé mzdy zaměstnanců (závazek
zaměstnavatele ve výši splatné mzdy za práci
zaměstnanců)
521 331
b) náklady na hrubou odměnu z dohod o provedení práce
nebo dohod o pracovní činnosti
521 331
c) naturální mzda zaměstnanců, poskytnutá formou materiálu
z vlastních zásob
­ přiznání nároku zaměstnanci na naturální mzdu
v ocenění cenou zásob při jejich vyskladnění
521 331
87
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
­ vyskladnění zásob (způsob evidence ,,A") a převzetí
zaměstnancem
331 112
­ vyskladnění zásob (způsob evidence ,,B") a převzetí
zaměstnancem
331 501
d) náklady na odměnu členům statutárnímu orgánu v brutto
částce (předpis závazku organizace)
521 379
e) náklady na služné vyplacené občanu ve výkonu civilní služby
v organizaci, přiznání nároku na výplatu náhrady
521 325, 379
7. Náklady na zákonné odvody pojistného:
a) předpis závazku ke správě sociálního pojištění, ve výši
odvodové povinnosti zaměstnavatele na sociální pojištění
zaměstnanců
524 336
b) předpis závazku ke zdravotní pojišťovně, ve výši odvodové
povinnosti zaměstnavatele na zdravotní pojištění zaměstnanců
524 336
8. Náklady na ostatní sociální pojištění ­ předpis závazku
k pojistným fondům ve výši pojistného hrazeného za
zaměstnance na důchodové pojištění
525 325
9. Zákonné sociální náklady:
a) náklady na poskytované pracovní pomůcky, ochranné oděvy a
prostředky, nápoje na pracovišti poskytované zaměstnancům
při výkonu práce, do povinné výše stanovené zvláštními
právními předpisy a vnitřním předpisem účetní jednotky
527 321, 211
b) peněžitá náhrada poskytovaná zaměstnanci při výplatě mezd,
za používání vlastních pracovních pomůcek, nářadí apod., za
údržbu pracovních oděvů v režii zaměstnanců, do výše
stanovené právními předpisy (vnitřními předpisy
zaměstnavatele)
527 331
c) náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
zaměstnanců, náklady na preventivní zdravotní prohlídky
zaměstnanců, na provoz stravovacího zařízení pro
zaměstnance apod., do výše stanovené zvláštními právními
předpisy a vnitřním předpisem zaměstnavatele
527 321, 211
9. Ostatní sociální náklady ­ náhrady za ubytování, ošacení,
cestovní a stravné (pokud není plně poskytováno
zaměstnavatelem) občanu ve výkonu civilní služby v organizace
528 325, 379
Ú čtová skupina 53 ­ Daně a poplatky
11. Daň z příjmů právnických osob:
a) daň z příjmů sražená např. bankou v případech, kdy sraženou
daň nelze započítat na celkovou daňovou povinnost (předpis
nákladu na zaplacenou daň)
594 341
b) srážka daně bankou z bankovního účtu 341 221
c) zaplacená záloha na daň z příjmů právnických osob ve výši
zjištěné podle daňové povinnosti za předchozí zdaňovací
období
341 221, 211
d) předpis splatné daňové povinnosti k dani z příjmů právnických
osob ve výši zjištěné v daňovém přiznání za příslušné
zdaňovací období
591 341
e) úhrada doplatku daně z příjmů v termínu splatné daně 341 221, 211
88
f) doměřená daň finančním úřadem za minulá zdaňovací období 595 341
g) penále za pozdní úhradu daně vyměřené finančním úřadem
(předpis závazku)
542 341
h) úhrada penále a doměrku daně na příslušný účet finančního
úřadu bezhotovostním převodem
341 221
i) nárok na vrácení přeplatku daně z minulých zdaňovacích
období (např. při podání dodatečného přiznání DPPO na nižší
daňovou povinnost)
341 595
j) vrácení přeplatku finančním úřadem na bankovní účet
daňového poplatníka
221 341
12. Daň ze závislé činnosti a funkčních požitků:
a) srážka zálohové daně zaměstnanci 331 342
b) odvod daně na příslušný účet finančního úřadu bezhotovostním
převodem
342 221
c) nárok na vrácení přeplatku daně ze závislé činnosti na základě
ročního zúčtování daně zaměstnavatelem zaměstnanci
342 331
d) předpis doměrku daně ze závislé činnosti finančním úřadem za
minulá zdaňovací období, předepsanou daň již není možné
srazit zaměstnanci (např. z důvodu ukončení pracovního
poměru v organizaci)
549 342
13. Daň z přidané hodnoty:
a) doměřená DPH finančním úřadem v případech, kdy již o tuto
daň nelze zvýšit hodnotu pořízeného majetku (předpis
závazku)
538 343
b) odvod doměřené DPH na příslušný účet finančního úřadu 343 221, 211
c) u registrovaného plátce DPH povinnost úhrady daně při použití
např. materiálu, zboží, služeb pro potřeby reprezentace
513 343
d) u registrovaného plátce DPH povinnost úhrady daně při použití
např. materiálu, zboží, služeb jako dar poskytnutý jiné osobě
546 343
e) dodatečné přiznání k DPH na nižší daňovou povinnost
uplatnění nároku na vrácení DPH (z důvodu nadměrného
odpočtu)
343 úč. tř. 5
(321,
325,
. . . )14. Ostatní daně:
a) předpis daně
­ silniční 531 345
­ z nemovitosti 532 345
­ darovací (např. při darování do ciziny, dědické 538 345
b) úhrada daně na příslušný účet finančního úřadu
bezhotovostním převodem
345 221
c) nárok na vrácení přeplatku daně 345 531, 532,
538
15. Poplatky (např. správní, soudní, místní poplatky, clo):
a) předpis závazku za poplatek (clo) 538 345
b) úhrada poplatku (cla) bezhotovostním převodem 345 221
c) úhrada správního (soudního) poplatku formou kolků
­ nákup kolku v hotovosti 213 211
­ vylepení kolku 345 213
89
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Ú čtová skupina 54 ­ Ostatní náklady
16. Smluvní pokuty a úroky z prodlení:
a) předpis závazku z titulu pokuty, penále, úroku z prodlení
sjednané ve smlouvě
541 321, 325,
379
b) úhrada závazku 321, 325,
379
221
17. Ostatní pokuty a penále
a) penále za pozdní úhradu daně vyměřené finančním úřadem
(předpis závazku)
542 341
b) pokuta za dopravní přestupek vyměřená policií, hrazená
v hotovosti na místě, kde byl spáchán přestupek, doklad bloková
poukázky na pokutu, vydaná policií
542 211
18. Odpis nedobytné pohledávky:
a) náklady na odpis nedobytné pohledávky (ze zdaňované
činnosti)
543 311, 315,
378
b) hodnota postoupené z obchodního styku pohledávky při
jejím postoupení na základě uzavřené smlouvy
o postoupení pohledávek (cesní smlouva) podle
občanského zákoníku
543 311
c) odpis nedobytné pohledávky z nezdaňované činnosti (např.
pohledávky nadace k příjemci nadačního příspěvku
z důvodu povinnosti příspěvek vrátit pro nedodržení účelu
použití ze strany příjemce)
543 378
19. Ú roky (placené):
a) předpis platných úroků v běžném účetním období z:
­ bankovních úvěrů krátkodobých 544 221, 231
­ bankovních úvěrů dlouhodobých 544 951
­ krátkodobých finančních výpomocí (krátkodobých
půjček)
544 221
20. Kurzové ztráty (během účetního období):
a) při inkasu pohledávek v cizí měně 545 311. . .
b) při platbě závazků 545 321. . .
c) při splátkách půjček krátkodobých (dlouhodobých) 545 249, 959
d) při inkasu splátek půjček krátkodobých (dlouhodobých) 545 315, 378,
067
Kurzové ztráty (při uzavírání účetních knih): 545 211, 213,
­ peníze, ceniny, bankovní účty, peníze na cestě (v cizí měně) 221, 261
21. Manka a škody:
a) škoda na majetku, tj. zásobách materiálu nad normu
stanovenou vnitřním předpisem účetní jednotky (např.
úbytek z důvodu rozlití, vyschnutí, vysypání apod.),
způsob evidence zásob ,,A"
548 112
b) škoda na majetku, tj. zásobách zboží nad normu
stanovenou vnitřním předpisem účetní jednotky (např.
úbytek z důvodu rozlití, vyschnutí, vysypání apod.),
způsob evidence zásob ,,A"
548 132
90
c) škoda na majetku, tj. zásobách materiálu nad normu
stanovenou vnitřním předpisem účetní jednotky (např.
úbytek z důvodu rozlití, vyschnutí, vysypání apod.),
způsob evidence zásob ,,B"
548 501
d) škoda na majetku, tj. zásobách zboží nad normu
stanovenou vnitřním předpisem účetní jednotky (např.
úbytek z důvodu rozlití, vyschnutí, vysypání apod.),
způsob evidence zásob ,,B"
548 504
e) škoda na majetku, tj. dlouhodobém hmotném majetku
např. z důvodu krádeže, živelní pohromy apod.:
­ doúčtování odpisů do dne vyřazení (dne vzniku škody)
­ pokud nebyl majetek ke dni vzniku již zcela odepsán
551 úč. sk. 08
­ zůstatková cena ke dni vyřazení majetku 548 úč. sk. 08
­ vyřazení majetku z evidence úč. sk. 08 úč. sk. 02
f) škoda na majetku neodpisovaném, např. na uměleckém
dílu (předmětu)
548 032
g) škoda na pokladní hotovosti (např. bankovky shořely,
pokladní hotovost byla zcizena neznámou osobou)
548 211
h) škoda na ceninách (např. ceniny shořely, byly zcizeny
neznámou osobou)
548 213
22. Jiné ostatní náklady:
a) ostatní náklady nezachycované na jiných nákladových
účtech, např.:
­ bankovní poplatky srážené bankou z bankovního účtu 549 221
­ náklady na pojištění majetku nebo osob (nikoliv
pojistné na sociální pojištění a veřejné zdravotní
pojištění)
549 úč. tř. 3
­ odstupné za uvolnění bytu 549 úč. tř. 3
Ú čtová skupina 58 ­ Poskytnuté příspěvky
23. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními
složkami
a) poskytnutý finanční příspěvek na provoz nižší organizační
složky s vlastní právní subjektivitou vyšší organizační
složkou (např. Ú středí Českého Junáka poskytuje
příspěvek na provoz okresní organizační složce, která má
vlastní právní subjektivitu), účtuje se v okamžiku
poskytnutí příspěvku
581 221, 211
b) vrácení části příspěvku nižší složkou např. z důvodu
nepoužití finančních prostředků na účet vyšší organizační
složky v roce přijetí příspěvku
221, 211 581
24. Poskytnuté členské příspěvky
a) poskytnuté členské příspěvky členem občanského sdružení
(právnickou osobou), občanské sdružení má uveden příjem
členských příspěvků jako jeden ze zdrojů financování ve
stanovách, platba byla provedena na bankovní účet (do
pokladny) občanského sdružení, členské příspěvky byly
aplaceny na běžný rok
582 221, 211
91
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
b) časové rozlišení nákladů na členské příspěvky (členské
příspěvky byly zaplaceny jednorázově v běžném roce na
dva kalendářní roky)
­ část nákladů na členské příspěvky, připadající na běžný
rok
582 221, 211
­ část nákladů na členské příspěvky, připadající na
následující kalendářní rok, zaplacená v běžném roce
381 221, 211
c) časové rozlišení členských příspěvků (členské příspěvky
jsou vybírány tzv. pozadu, tj. příjmy z členských příspěvků
kryjí náklady spojené s členstvím v běžném roce, avšak
fyzicky jsou členské příspěvky vybírány a placeny až
počátkem následujícího roku) ­ zaplacení příspěvku
582 383
d) nárok na vrácení části členského příspěvku členovi např.
v případě předčasného ukončení členství (pokud je nárok
na vrácení části členského příspěvku uveden ve stanovách)
383 221, 211
­ předpis nároku člena na vrácení poměrné části
členského příspěvku (v účetním období, ve kterém byl
členský příspěvek zaplacen)
378 582
­ vrácení poměrné části členského příspěvku na bankovní
účet člena, který ukončil předčasně členství
221 378
25. Poskytnuté dary (u neplátce DPH):
a) poskytnutý finanční dar v hotovosti (nikoli z prostředků
přijatých na určitý účel)
546 211
b) poskytnutý finanční dar převodem z bankovního účtu dárce
(nikoliv z prostředků přijatých na určitý účel)
546 221
c) poskytnutý dar zásoby, z vlastního skladu (způsob
účtování ,,A")
546 úč. sk. 11
(12, 13)
d) poskytnutý dar zásoby z vlastního skladu (způsob účtování
,,B")
546 501, 504
e) poskytnutý dar ­ neodpisovaný majetek (např. pozemek,
umělecký předmět apod.)
901 031, 032
f) poskytnutý dar ­ dlouhodobý nehmotný nebo hmotný
majetek odpisovaný, který není ještě zcela odepsán
­ zaúčtování zůstatkové ceny majetku (cena je uvedena
jako reprodukční pořizovací cena pro obdarovaného
v darovací smlouvě
546 úč. sk. 07
(08)
­ vyřazení majetku z evidence v pořizovací ceně úč. sk. 07
(08)
úč. sk. 01
(02)
g) poskytnutý dar v roce pořízení majetku z vlastního
majetku, tj. drobný dlouhodobý nehmotný a hmotný
majetek (majetek byl při pořízení zaúčtován jednorázově
do nákladů)
­ zaúčtování reprodukční pořizovací ceny vyčíslené
v darovací smlouvě
546 518, 501
­ vyřazení drobného dlouhodobého majetku z evidence 078, 088 018, 028
h) poskytnutý dar, tj. bezplatně dodané služby ve vlastní režii
­ vlastní náklady na realizaci služeb poskytnutých
bezplatně jiné osobě
úč. sk. 5 622
92
­ zúčtování daru ve výši reprodukční ceny sjednané
v darovací smlouvě
546 úč. sk. 5
26. Poskytnuté příspěvky (dary) z účelových zdrojů
a) poskytnutý finanční příspěvek (dar) ze zvláštního
účelového fondu v rámci poslání účetní jednotky
vymezeném ve statutu, stanovách či jiné zřizovací listině
911 221, 211
b) poskytnutý dar (majetek nebo služby nakoupené od
dodavatelů) dodané přímo obdarovanému, avšak zaplacené
z prostředků účelového fondu vytvořeného dárcem
911 321
c) poskytnutý věcný dar, tj. zásoby získané darováním pro
účely darování, v rámci hlavního poslání dárce,
vymezeného ve statutu, stanovách či jiné zřizovací listině
911 úč. tř. 1
d) poskytnutý věcný dar tj. dlouhodobý hmotný nebo
nehmotný majetek, získané darováním pro účely darování
v rámci hlavního poslání dárce, vymezeného ve statutu,
stanovách či jiné zřizovací listině (majetek nebyl dárcem
zařazen do užívání)
911 041, 042
Výnosy za vlastní výkony a za zboží
Pokud není účetní jednotka nevýdělečná organizace zaregistrována jako plátce daně
z přidané hodnoty, vyčísluje při vystavení vyúčtování (faktury) za dodávku vlastních
výkonů a zboží cenu včetně daně z přidané hodnoty jako jednu položku. Výnosem
je vyúčtovaná cena za dodávku, neplátci daně nevzniká žádný závazek k odvodu
DPH.
1. Tržby za vlastní výrobky ­ dodávka výrobků z vlastní výroby:
a) prodej výrobků velkoodběrateli v hotovosti 211 601
b) prodej výrobků odběrateli na fakturu 311 601
c) dodatečně poskytnutá sleva z ceny dodávky výrobků (nebo lze
účtovat na zvlášťk tomu účelu otevřený analytický účet)
601 311
d) odběratel vrátil na základě reklamace, která byla dodavatelem
uznána, původně odebraný výrobek a obdržel v hotovosti zpět
plnou výši ceny výrobku
601 211
2. Tržby z prodej služeb ­ dodávka služeb:
a) úhrada za dodané služby je inkasována od odběratele v hotovosti
v den skončení dodávky
211 602
b) cena dodávky služeb je vyúčtována po skončení dodávky
odběrateli fakturou
311 602
c) odběrateli je na základě reklamace dodávky dodatečně
poskytnuta sleva z ceny
602 311
3. Tržby z prodeje zboží ­ prodej zboží z vlastní prodejny:
a) prodej zboží v prodejně, prodejní cena je inkasována v hotovosti 211 604
b) prodej zboží z prodejny velkoodběrateli na fakturu 311 604
c) dodatečně poskytnutá sleva z ceny dodávky zboží (nebo lze
účtovat na zvlášťk tomu účelu otevřený analytický účet)
604 311
d) odběratel vrátil na základě reklamace, která byla dodavatelem
uznána, původně odebrané zboží a obdržel v hotovosti zpět plnou
výši ceny zboží
604 211
93
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Pokud je účetní jednotka nevýdělečná organizace zaregistrována jako plátce daně
z přidané hodnoty, vyčísluje při vystavení vyúčtování (faktury) za dodávku vlastních
výkonů zboží prodejní cenu bez daně z přidané hodnoty. Další položkou je
daň z přidané hodnoty odpovídající příslušné sazbě této daně, stanovené zákonem.
Výnosem je vyúčtovaná cena za dodávku bez daně z přidané hodnoty. Plátci daně
vzniká závazek k odvodu DPH ve výši daně zjištěné z ceny dodávky.
Plátce daně vystavuje účetní doklad, který je zároveň daňovým dokladem. Doklad
by měl splňovat náležitosti stanovené v zákoně o dani z přidané hodnoty.
4. Tržby za vlastní výrobky ­ dodávka výrobků z vlastní výroby:
a) prodej výrobků velkoodběrateli v hotovosti
­ cena bez DPH 211 601
­ DPH 211 343
b) prodej výrobků odběrateli na fakturu
­ cena bez DPH 311 601
­ DPH 311 343
c) dodatečně poskytnutá sleva z ceny dodávky výrobků
­ cena bez DPH (nebo lze účtovat na zvlášťk tomu účelu
otevřený analytický účet)
601 311
­ daňový dobropis ve výši DPH z poskytnuté slevy 343 311
b) odběratel vrátil na základě reklamace, která byla dodavatelem
uznána, původně odebraný výrobek a obdržel v hotovosti zpět
plnou výši ceny výrobku
­ cena bez DPH 601 211
­ vrácená DPH z ceny reklamovaného a odběratelem vráceného
výrobku
343 211
5. Tržby z prodej služeb ­ dodávka služeb:
a) úhrada za dodané služby je inkasována od odběratele v hotovosti
v den skončení dodávky
­ cena bez DPH 211 602
­ DPH z ceny dodávky služeb 211 343
b) cena dodávky služeb je vyúčtována po skončení dodávky
odběrateli fakturou
­ cena bez DPH 311 602
­ DPH z ceny dodávky služeb 311 343
c) odběrateli je na základě reklamace dodávky dodatečně
poskytnuta sleva z ceny
­ cena bez DPH 602 311
­ daňový dobropis k DPH 343 311
6. Tržby z prodeje zboží ­ prodej zboží z vlastní prodejny:
a) prodej zboží v prodejně, prodejní cena je inkasována v hotovosti
­ cena bez DPH 211 604
­ DPH z ceny prodaného zboží 211 343
b) prodej zboží z prodejny velkoodběrateli na fakturu
­ cena bez DPH 311 604
­ DPH z ceny prodaného zboží 311 343
94
c) dodatečně poskytnutá sleva z ceny dodávky zboží
­ cena bez DPH (nebo lze účtovat na zvlášťk tomu účelu
otevřený analytický účet)
604 311
­ DPH (daňový dobropis) 343 311
d) odběratel vrátil na základě reklamace, která byla dodavatelem
uznána, původně odebrané zboží a obdržel v hotovosti zpět plnou
výši ceny zboží
­ cena bez DPH 604 211
­ DPH vrácená při reklamaci v hotovosti 343 211
Změny stavu vnitroorganizačních zásob
Změny stavu vnitroorganizačních zásob (způsob evidence ,,A")
7. Změna stavu zásob:
a) přírůstek zásob nedokončených výrobků 121 611
b) přírůstek zásob polotovarů 122 612
c) přírůstek zásob výrobků 123 613
d) změna stavu zásob zvířat (např. narození mláděte) 124 614
e) vyúčtování výsledků inventarizace vnitroorganizačních zásob
­ přebytky
úč. sk. 12 úč. sk. 61
f) převod ze zásob nedokončených výrobků do zásob polotovarů 611 121
g) převod ze zásob polotovarů do zásob hotových výrobků 612 122
h) převod ze zásob výrobků (např. do zásob zboží, event.
Vyskladnění výrobků při prodeji ze skladu výrobků)
613 123
i) změna stavu zásob zvířat (např. snížení stavu mladých zvířat) 614 124
j) přirozené úbytky vnitroorganizačních zásob (např. vysychání,
rozprášení při manipulaci apod.)
úč. sk. 61 úč. sk. 12
Změny stavu vnitroorganizačních zásob (způsob evidence ,,B")
8. Změna stavu zásob:
a) zúčtování nedokončené výroby při uzavírání účetních knih
­ převod původního počátečního stavu k prvnímu dni účetního
období
611 121
­ zároveň zúčtování nedokončené výroby při uzavírání účetních
knih, tj. výše zásob zjištěných při inventarizaci k poslednímu
dni účetního období
121 611
b) zúčtování zásob polotovarů při uzavírání účetních knih
­ převod původního počátečního stavu k prvnímu dni účetního
období
612 122
­ zároveň zúčtování nedokončené výroby při uzavírání účetních
knih, tj. výše zásob zjištěných při inventarizaci k poslednímu
dni účetního období
122 612
c) zúčtování zásob výrobků při uzavírání účetních knih
­ převod původního počátečního stavu k prvnímu dni účetního
období
613 123
­ zároveň zúčtování nedokončené výroby při uzavírání účetních
knih, tj. výše zásob zjištěných při inventarizaci k poslednímu
dni účetního období
123 613
95
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
d) přirozené úbytky vnitroorganizačních zásob (např. vysychání,
rozprášení při manipulaci apod.)
549 úč. sk. 61
e) darování vnitroorganizačních zásob jiné právnické nebo fyzické
osobě (např. z důvodu nepotřebnosti zásob, protože výroba
nebude dokončena)
546 úč. sk. 61
9. Použití vnitroorganizačních zásob pro účely reprezentace:
a) použití zásob nedokončených výrobků na reprezentaci 513 611
b) použití zásob polotovarů na reprezentaci 513 612
c) použití zásob výrobků na reprezentaci 513 613
d) použití zásob zvířat na reprezentaci 513 614
10. Manka a škody na vnitroorganizačních zásobách:
a) manka a škody nezaviněné (ztráty účetní jednotky) 548 úč. sk. 61
b) manka a škody zaviněné zaměstnancem účetní jednotky
(zaměstnanec zavinění uznal a škodu uhradí)
335 úč. sk. 61
c) manko a škoda zaviněná cizí osobou, škoda byla prokázána,
vznikla vymahatelná pohledávka
378 úč. sk. 61
3.7 Rezervy a opravné položky
Už toho máte asi dost! Ale zkuste vydržet do konce této kapitoly, neboťvětší část
máte už za sebou.
Ú čtování rezerv a opravných položek najdete ve standardu č. 407 Opravné položky
k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti. Našli? Tak si ho přečtěte.
V souladu s postupy účtování pro nevýdělečné organizace, účtují účetní jednotky
účtující podle jmenovaných postupů účtování pouze o zákonných rezervách. Jiné
rezervy tyto účetní jednotky netvoří.
Tvorba rezerv a zásady jejich použití se řídí zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů. Rezervy podle tohoto zákona mohou tvořit
právnické osoby definované v § 18 odst. 3) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
jen v souvislosti se zdaňovanou činností. Tato zásada platí i v případě rezerv na
opravy hmotného majetku. Rezervy na opravy majetku lze tvořit jen tehdy, je-li
majetek výhradně celý používán ke zdaňované činnosti. V takovém případě lze
náklady na tvorbu rezervy zahrnout do základu daně z příjmů jako daňově uznatelný
výdaj.
Opravné položky tvoří tyto organizace pouze u pohledávek, souvisejících se zdaňovanou
činností. Opravné položky se tvoří dle zásad a do výše stanovených zákonem.
Opravné položky k majetkovým účtům tyto nevýdělečné organizace nevytvářejí
a ani o nich neúčtují, s výjimkou opravných položek k pohledávkám za dlužníky
v konkursním a vyrovnávacím řízení a k nepromlčeným pohledávkám, vzniklým
z titulu zdaňované činnosti, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po
31.12.1994.
Vytvořené rezervy a opravné položky podléhají obdobné evidenci jako dlouhodobý
majetek. Pro každou vytvořenou rezervu podle druhu majetku, rovněž tak pro každou
opravnou položku za dlužníkem by měla být vedena oddělená evidence. Rezervy
a opravné položky jsou součástí inventarizace majetku účetní jednotky. Zkoumá se
96
jejich výše, oprávněnost tvorby a dodržování zákonných ustanovení vztahujících se
k jejich tvorbě a čerpání. Tvorba a čerpání rezerv by měly být v účetní jednotce
vymezeny vnitřní účetní směrnicí.
1. Zákonné rezervy:
a) tvorba rezervy dle zásad stanovených zákonem 556 941
b) zvýšení rezervy 556 941
c) snížení rezervy ve stejném účetním období, kdy byla částka
rezervy vytvořena
941 556
d) snížení rezervy vytvořené v minulých účetních obdobích 941 656
e) čerpání rezervy na účel, ke kterému byla v minulých letech
tvořena
941 656
f) zrušení rezervy z důvodu nepotřebnosti v následujících účetních
obdobích
941 656
2. Opravné položky:
a) tvorba opravné položky k pohledávkám v souladu se zákonem 559 391
b) zvýšení opravné položky k pohledávkám dle zásad stanovených
zákonem
559 391
c) snížení nebo zrušení opravné položky v témže účetním období,
kdy byla vytvořena
391 559
d) snížení nebo zrušení opravné položky vytvořené v minulých
účetních obdobích
391 659
e) odpis pohledávky z důvodu vytvoření opravné položky ve výši
100 % hodnoty pohledávky
391 311
f) přeúčtování opravné položky do podrozvahové evidence 971 999
g) dodatečně přijatá úhrada na již odepsanou pohledávku na
bankovní účet věřitele
221 643
h) odúčtování přijaté úhrady na odepsanou pohledávku
v podrozvahové evidenci
999 971
i) zrušení rezervy vytvořené před 1.8.1995 na pohledávky za
dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení, převod na účet
opravných položek k pohledávkám
941 391
3.8 Vlastní zdroje, dlouhodobé závazky a výsledek
hospodaření
Zase nejprve sáhnete po standardech. Konkrétně po č. 413 Vlastní zdroje, dlouhodobé
závazky a výsledek hospodaření a prostudujete.
Ú čtování vlastních zdrojů jsme se už dotkli prostřednictvím jiných účetních případů.
Nicméně zopakování základních postupů účtování vlastních zdrojů jistě bude jen
k dobru.
Základní postupy účtování vlastních zdrojů
1. Předpis dotace na pořízení dlouhodobého majetku z rozpočtu
územního samosprávného celku
348 901
2. Přijetí dotace na pořízení dlouhodobého majetku z rozpočtu
územního samosprávného celku na bankovní účet
221 348
97
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
3. Rozdělení výsledku hospodaření ­ zisku 931 901
4. Tvorba fondu při rozdělení výsledku hospodaření ­ zisku 931 911
5. Tvorba fondu snížením vlastního jmění (v případě, že to umožňuje
zvláštní právní předpis)
901 911
Výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření účetní jednotky, zjištěný ke dni sestavení účetní závěrky za
předcházející účetní období, jako rozdíl mezi součtem nákladů, tj. součtem zůstatků
účtů účtové třídy 5 a součtem výnosů, tj. součtem zůstatků účtů účtové třídy 6 může
být zisk nebo ztráta. Výsledek hospodaření minulého účetního období je zaúčtován
v následujícím účetním období jako počáteční stav účtu 931 ­ Výsledek hospodaření
ve schvalovacím řízení. O způsobu vypořádání výsledku hospodaření s výjimkou
obecně prospěšných společností rozhodují účetní jednotky (některá omezení platí
pro veřejné vysoké školy). Zásady vypořádaní výsledku hospodaření může mít
účetní jednotka například stanoveny formou vnitřní směrnice, případně zvláštním
ustanovením přímo ve zřizovací listině. O rozhodnutí by měl být sepsán písemný
zápis, splňující požadavky zákona o účetnictví kladené na obsah účetního dokladu.
Následující schéma ukazuje to, co už víte z minulého semestru ­ že na Konečném
účtu rozvažném chybí k jeho vyrovnanému stavu právě výše zjištěného výsledku
hospodaření, který jste zjistili prostřednictvím Ú čtu výsledku hospodaření.
A také nezapomeňte na prostudování Českého účetního standardu č. 402 Otevírání
a uzavírání účetních knih a účetní závěrka.
Uzavření rozvahových účtů:
MD 962 ­ Konečný účet rozvažný D
MD Aktivní účty D MD Pasivní účty D
PZ PZ
obrat obrat obrat obrat
KZ KZ  KZ KZ  KZ KZ
ZTRÁTA ZISK
z účtu 963 z účtu 963
AKTIVA = PASIVA
Uzavření výsledkových účtů:
MD 963 ­ Ú čet výsledku hospodaření D
MD Náklady D MD Výnosy D
obrat obrat obrat obrat
KZ KZ  KZ KZ  KZ KZ
Souvztažně na účet 962
Poznámka: PZ = počáteční zůstatek, KZ = konečný zůstatek, MD = Má dáti, D = Dal
Zjištění výsledku hospodaření:
Výsledek hospodaření =  výnosy -  náklady
98
a) kladný (výnosy > náklady) = zisk
b) záporný (výnosy < náklady) = ztráta
Otevření účtů na počátku účetního období:
MD 961 ­ Počáteční účet rozvažný D
Pasivní účty D MD Aktivní účty D
PZ PZ
ZISK ZTRÁTA
z účtu 963 z účtu 963
PASIVA = AKTIVA
Vypořádání zisku
1. Uzavření účtů:
a) uzavření rozvahových účtů aktivních 962 Aktiva
b) uzavření rozvahových účtů pasivních pasiva 962
c) uzavření účtů účtové třídy 5 ­ Náklady 963 5xx
d) uzavření účtů účtové třídy 6 ­ Výnosy 6xx 963
e) uzavření účtu 963 ­ Ú čet zisku a ztráty 963 962
2. Otevření účtů v následujícím účetním období:
a) otevření rozvahových účtů aktivních aktiva 961
b) otevření rozvahových účtů pasivních 961 pasiva
c) převod zisku po zdanění 961 931
3. Rozdělení zisku:
a) navýšení základního jmění 931 901
b) tvorba účelového fondu z nečerpaného daru na projekt
plnící účel a poslání
931 910
c) nerozdělený zisk 931 932
Vypořádání ztráty
4. Uzavření účtů:
a) uzavření rozvahových účtů aktivních 962 Aktiva
b) uzavření rozvahových účtů pasivních pasiva 962
c) uzavření účtů účtové třídy 5 ­ Náklady 963 5xx
d) uzavření účtů účtové třídy 6 ­ Výnosy 6xx 963
e) uzavření účtu 963 ­ Ú čet zisku a ztráty 962 963
5. Otevření účtů v následujícím účetním období:
a) otevření rozvahových účtů aktivních aktiva 961
b) otevření rozvahových účtů pasivních 961 pasiva
c) převod zisku po zdanění 931 961
6. Vypořádání části ztráty z minulého účetního období 901 931
Nekrytá část ztráty ponechána do dalších let 932 931
Vypořádání ztráty z rezervního fondu vytvořeného
v předchozích obdobích
910 931
99
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
Na závěr této kapitoly se podívejte na to, které standardy jsme si nezmínili. Měli by
to být tyto:
401 Ú čty, účtování na účtech a vnitroorganizační účetnictví
405 Deriváty
406 Cenné papíry, podíly a směnky
Nejen pro radost z nových poznatků, která je Vám vlastní, ale hlavně pro svůj pocit
dokonalého vyčerpání, ne sebe, ale náplně této kapitoly, si je pročtěte.
Shrnutí kapitoly
Ú četnictví zobrazuje v hodnotovém vyjádření všechny aktivity ovlivňující finanční
situaci účetní jednotky, zajišťuje podklady pro řízení a hodnocení činnosti a umožňuje
kontrolu hospodaření. Plní řadu funkcí, mezi které patří zejména funkce evidenční,
analytická, kontrolní a informační. Mezi uživatele účetních informací se
řadí veřejnost, uživatelé veřejných statků, vedoucí pracovníci, vlastníci podniku,
zakladatelé, zřizovatelé, státní orgány, zaměstnanci atd. Z hlediska neziskových
organizací vystupuje do popředí právo občana na veřejnou kontrolu hospodaření
s prostředky veřejných rozpočtů. V souboru nástrojů veřejné kontroly zaujímá významné
místo audit neziskových organizací a s tím související povinnost ověření a
zveřejnění údajů z účetní závěrky. Zákon o účetnictví je základní normou pro regulaci
finančního účetnictví, představuje obecná pravidla vedení účetnictví společná
pro všechny účetní jednotky. Ministerstvo financí vydává dále prováděcí předpisy
k účetnictví (týkající se účtových osnov a postupů účtování, účetních výkazů, uspořádání
položek účetní závěrky a jejich obsahové vymezení, atd.) ve formě vyhlášek a
českých účetních standardů. Ú četní jednotky účtují v soustavě podvojného účetnictví.
České účetní standardy obsahují metodické pokyny k používání účetních osnov.
Jednotná úprava se týká i oblasti účetních výkazů.
Kapitola vymezuje ostatní neziskové organizace, jejich hospodaření a odlišnosti při
účtování. Obecně prospěšné organizace se zakládají zakládací smlouvou a jejich
hlavní funkcí je působit v oblasti sociální, zdravotnictví, školství a kultuře. Dalším
nejrozšířenějším typem jsou občanská sdružení. Zajišťují veřejně prospěšné činnosti
pro úzký okruh občanů. Cílem nadace a nadačního fondu je účelové sdružení majetku
věnovaného fyzickou nebo právnickou osobou k dosažení obecně prospěšných
cílů. Činnost politických stran a politických hnutí je určena především pro určitou
skupinu osob. Formou neziskového sektoru je i veřejná vysoká škola, pro kterou
je charakteristické vícezdrojové financování. Nejnovějších typem neziskové organizace
je společenství vlastníků jednotek, které je nejvíce rozšířeno jako v podobě
společenstvívlastníků bytových jednotek. K uvedeným organizacím lze přiřadit také
zdravotní pojišťovny.
Postupy účtování, které jsou dány Českými účetními standardy, organizací účtující
dle směrné účtové osnovy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem
činnosti není podnikání (nevýdělečné organizace), vychází z postupů účtování pro
podnikatele. Najdeme tu tedy shodné postupy ­ účtování zásob, zúčtovací vztahy
i dlouhodobý majetek. Rozdíly či spíše specifika existují u nákladů, výnosů a fondů,
kdy se u nevýdělečných organizací setkáváme s příspěvky, stipendii, dary a hlavně
100
v souvislosti se zákonem o daních z příjmů, musíme rozlišovat (rozkličovat) jednotlivé
náklady a výnosy.
Kontrolní otázky
1. Jaký má význam vedení účetnictví pro činnost organizace a pro uživatele
účetních informací?
2. Které z účtových osnov mohou využívat neziskové organizace?
3. Co je obsahem zákona o účetnictví?
4. Které z obecně uznávaných účetních zásad považujete z hlediska neziskových
organizací za nejdůležitější?
5. Jak se liší plné podvojné účetnictví od zjednodušené formy?
6. Jakým způsobem hospodaří obecně prospěšná společnost a v jakých oblastech
převážně funguje. Specifika účetnictví OPS.
7. Charakterizujte občanská sdružení, možné způsoby účtování a další specifika
této organizace.
8. Jaké jsou rozdíly v hospodaření a účtování nadací a nadačních fondů?
9. Uveďte specifika v činnosti, hospodaření a účtování politických stran a politických
hnutí
10. Popište financování veřejné vysoké školy.
Cvičení
Aktivace materiálu a zboží
1. Výroba lavic ve vlastní režii:
a) nákup dřeva na výrobu lavic (dřevo nebylo uskladněno, od
dodavatele bylo použito přímo k výrobě na dílně)
b) nákup spojovacího materiálu za hotové, spojovací materiál
neprocházel skladem, byl použit přímo ve výrobě
c) výdej barev na nátěr lavic, vyskladnění z vlastního skladu
d) poměrná část mzdových nákladů zaměstnanců, kteří pracovali na
výrobě (včetně sociálního a zdravotního pojištění)
e) poměrná část režijních nákladů spojených s výrobou lavic
2. Aktivace materiálu ­ na úrovni vlastních nákladů
Po proúčtování účetních případů v této kapitole zaúčtujte následující účetní případy,
které mohou nastat u veřejné vysoké školy.
1. Zařazení dlouhodobého majetku pořízeného v minulém účetním
období do užívání
2. Státní dotace na dlouhodobý majetek:
a) přijetí finanční částky na bankovní účet školy
b) zvýšení jmění v den přijetí dotace
c) vrácení nespotřebované části dotace
101
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
3. Přijetí peněžního daru od právnické osoby na krytí nákladů na
provoz školní laboratoře:
a) zúčtování do výnosů
b) provozní náklady školní laboratoře vynaložené do konce účetního
období hrazené z přijatého pen. daru
4. a) přijatý věcný dar od právnické osoby ­ spotřební materiál pro
školní laboratoř, přijetí na sklad
b) výdej materiálu ze skladu do spotřeby v laboratoři
5. Studijní poplatky:
a) předpis pohledávky
b) příjem poplatků
c) výplata stipendií
d) čerpání stipendijního fondu
6. Provozní dotace:
a) příjem na bankovní účet veřejné vysoké školy
b) zúčtování do výnosů v den přijetí na bankovní účet
c) provozní náklady čerpané z provozní dotace
d) nespotřebovaná část dotace vrácena
7. Vypořádání hospodářského výsledku z předchozího účetního
období (ztráty ve výši 40 tisíc Kč)
a) krytí části ztráty do výše vytvořeného rezervního fondu, zbytek
bude uhrazen ze zisku v následujících letech (30 tisíc Kč)
b) převod zbývající části nepokryté ztráty na účet 932
Zaúčtujte v nadaci následující účetní případy:
1. Nadace obdržela nepeněžitý vklad do nadačního jmění darem
uměleckou sbírku historicky cenných obrazů ­ v celkové hodnotě
26 000 000.
Náklady spojené s pořízením tohoto vkladu tj. úschovu, ochranu
apod., nese dle darovací smlouvy dárce.
­ nepeněžní vklad nadačního jmění ­ pořízení
­ zařazení sbírky obrazů do majetku nadace
2. Nadace uzavřela smlouvu o pronájmu movitých věcí se soukromou
galerií, která bude sbírku obrazů (viz 1) vystavovat ve své výstavní
síni. Za pronájem umělecké sbírky obdrží nadace bezhotovostně
čtvrtletně nájemné. Smlouva o pronájmu byla uzavřena na dobu
pěti let.
a) uzavření smlouvy o pronájmu (v podrozvahové evidenci)
b) pohledávka za nájemné
c) příjem nájemného dle výpisu z BÚ
d) ukončení nájemného a vrácení sbírky zpět nadace
3. Poskytnutý finanční příspěvek fyzické osobě v hotovosti
4. Poskytnutý finanční příspěvek právnické osobě z BÚ
5. Poskytnutý věcný příspěvek fyzické osobě formou dlouhodobého
hmotného majetku
a) nákup nadací
b) poskytnutí
102
6. Bezúplatný převod (darování) dlouhodobého nehmotného majetku
­ je určen na činnost nadace
7. Bezúplatný převod (darování) dlouhodobého nehmotného majetku
­ je určen k darování třetím osobám v rámci poslání nadace
8. Vlastní činností pořízen dlouhodobý hmotný majetek (pro vlastní
potřebu v organizaci, v ocenění vlastními náklady na pořízení
majetku)
9. Fyzická likvidace dlouhodobého hmotného majetku z důvodu např.
nepotřebnosti (účetní zůstatková cena je vyšší než nula
a) odpis zůstatkové účetní ceny
b) vyřazení majetku v pořizovací ceně
10. Nákup materiálu od dodavatele (způsob A)
a) faktura
b) platba
c) doprava v materiálu placená v hotovosti
d) převod na sklad
11. Nákup poštovních známek za hotové
12. Spotřeba poštovních známek
13. Výdej stravenek zaměstnancům
a) 55 % hodnoty přispívá zaměstnavatel
b) 45 % si hradí zaměstnanec sám
14. Ú hrada zaměstnanců za odebrané stravenky v hotovosti
15. Vyúčtování nákladů na hrubou mzdu zaměstnanců
16. Předpis srážky zálohy na daň ze závislé činnosti
17. Předpis srážky pojistného na sociální pojištění
18. Předpis srážky zdravotního pojištění
19. Předpis srážky spoření ze mzdy zaměstnanci
20. Předpis srážky zaměstnanci na úhradu zaviněného manka
21. Ostatní srážky ze mzdy (půjčky, výživné apod.
22. Nárok zaměstnance na nemocenské dávky
23. Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele za zaměstnance
24. Předpis nároku na provozní dotaci
25. Příjem provozní dotace na běžný účet
26. Vrácení nespotřebované části provozní dotace ­ předpis závazku
27. Vrácení dotace dle výpisu z BÚ
28. Tržby za vlastní výrobky (neplátce DPH)
a) prodej výrobků velkoodběrateli v hotovosti
b) prodej výrobků odběrateli na fakturu
c) dodatečně poskytnutá sleva z ceny dodávky výrobků
d) odběratel vrátil na základě reklamace, která byla uznána,
původně odebraný výrobek a obdržel v hotovosti zpět plnou výši
ceny výrobku
29 Tržby z prodeje služeb ­ dodávka služeb (neplátce DPH)
30. Tržby z prodeje zboží (neplátce DPH)
31. Dotace na dlouhodobý nehmotný majetek
32. Přijetí dotace
33. Poskytnutá záloha na dlouhodobý majetek převodem z účtu
103
3. Ú četnictví nevýdělečných organizací
34. Faktura za dlouhodobý majetek
35. Vyúčtování poskytnuté zálohy
Další doporučená literatura
KOLEKTIV AUTORŮ : Nevýdělečné organizace. Praha: MERITUM, 2006. 268
s. ISBN 80-7357-169-2
SVOBODOVÁ , J., ŠAFRÁ NEK, Z.: Účtová osnova, České účetní standardy účetní
postupy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti
není podnikání (nevýdělečné organizace). 1. vyd. Praha: ANAG, 2004. 206
s. ISBN 80-7263-207-8
STEJSKALOVÁ , I. A KOLEKTIV: Využití účetnictví v řízení neziskových organizací
se zvláštním zřetelem na tvorbu a využití rozpočtu v řízení. 1. vyd. Praha:
ASPI, 2006. 140 s. ISBN 80-7357-187-0
104
jÍ Charakteristika příspěvkové organizace
jÍ Dlouhodobý majetek ­ standard č. 512
jÍ Zásoby ­ standard č. 514
jÍ Zúčtovací vztahy ­ standard č. 516
jÍ Náklady a výnosy ­ standard č. 519 a 520
(ale i 506 a 505)
jÍ Rezervy a opravné položky ­ standardy
č. 503 a 504
jÍ Fondy, dlouhodobé závazky ­ standard
č. 521 a 522
Ú četnictví příspěvkových
organizací
4
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
Cíl kapitoly
Máme za sebou jednu účtovou osnovu, která byla odrazovým můstkem pro zvládnutí
účtování ,,státních neziskových organizací". Pokud jste tyto postupy vycházející
z Českých účetních standardů nevstřebaly, tak se raději vraťte zpět a zkuste to
znovu, a to až do úplného zvládnutí problematiky. Neboťvěřte, že bude hůř. Takže
STOP ­ buďo kapitolu zpět nebo jedeme dál. . .
Cílem této kapitoly je seznámit se s účetnictvím příspěvkových organizací. Přistoupili
jsme tedy již ke druhé účtové osnově. V rámci této účtové osnovy začínáme
příspěvkovými organizacemi, a to z důvodu podobnosti postupů účtování s nevýdělečnými
organizacemi. Vzhledem k tomu, že tato účtová osnova slouží pro tři
typy organizací, přičemž každá organizace z ní využívá jiné účty, ale je samozřejmě
spousta účtů, které slouží pro všechny tyto organizace, je dobré využít praktické
rady: odlišit si barevně účty pro příspěvkové organizace!
Dlouho jste se nedívali do skript Ú četnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků organizací neziskového sektoru, takže si najděte a prostudujte
podkapitolu 2.2 Příspěvkové organizace.
A co nám ještě chybí? Samozřejmě vyměníme Ú Z. Tentokrát budeme listovat v Ú Z
Ú četnictví, rozpočtová pravidla, rozpočtová skladba.
Č asová zátěž
Celková časová zátěž samostudia je asi 10 hodin:
nalezení vyhlášky, Českých účetních standardů č. 501 až 522, barevné fixy a
hlavně odvahy do dalšího studia,
prostudování kapitoly ve skriptech Ú četnictví, daně, audit a financování
územních samosprávných celků organizací neziskového sektoru,
vstřebání informací z této kapitoly,
procvičení příkladů.
Ú vod
Když se podíváte na počet standardů (celkem 22), tak zjistíte, že je jich více než pro
nevýdělečné organizace. Je to z toho důvodu, že existují zásadní rozdíly v účtování
příspěvkových organizací a např. účtování územních samosprávných celků. Proto
se některé standardy netýkají příspěvkových organizací (např. č. 518 Náklady organizačních
složek státu, státních fondů a územních samosprávných celků) nebo
v rámci jednoho standardu se týká příspěvkových organizací jen část.
4.1 Charakteristika příspěvkové organizace
Zákonná úprava
Od 1.1.2001 platí pro tento typ organizace nová právní úprava, jedná se o následující
zákony a předpisy:
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla)
106
zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupovánív právních
vztazích
zákon č 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
vyhláška č.505/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou Ú SC, PO, SF a OSS.
České účetní standardy pro Ú SC, PO, SF a OSS
Dále pak
zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku
České republiky do majetku krajů.
Založení
Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace (dále PO) zřizovací listinu. Její
zřízení také podléhá oznámení v Ú středním věstníku ČR. Zřizovací listina obsahuje
kromě uvedení zřizovatele také název a sídlo příspěvkové organizace, vymezení
hlavních činností, zabezpečení majetku, statutární orgány a dobu, pokud je zřízena
na dobu určitou. Po založení vydá příspěvková organizace svůj statut, který podléhá
schválení zřizovatelem, dále vydá organizační řád, pravidla hospodaření, odpisový
řád, pravidla pro oběh účetních dokladů a další vnitřní předpisy.
Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho
rozpočtu, tzn., že jsou napojeny na jeho rozpočet buďpříspěvkem nebo odvodem.
Zřizovatelem těchto organizací je republikový ústřední orgán státní správy nebo
orgán územní samosprávy. V závislosti na tom jaké úkoly plní jednotlivé příspěvkové
organizace, dělí se jejich působnost na působnost v rámci celé republiky, nebo
v rámci příslušného regionu.
Č innost
Činnost těchto organizací nelze provozovat na principu samofinancování, neboťsvé
služby poskytují většinou bezplatně, v některých případech za ceny nižší než jsou
skutečné ceny poskytovaných služeb. Příspěvkové organizace totiž působí v oblasti
vědy a výzkumu, zdravotnictví, školství, kultury, sociálnípéče, obrany a bezpečnosti
apod.
Příspěvkové organizace mohou provozovat i tzv. hospodářskou (doplňkovou nebo
jinou) činnost mimo svoji hlavní činnost, za předpokladu, že k výdajům na tuto
činnost nepoužijí prostředky zřizovatele a výsledky z hospodářské činnosti použijí
pro svoji hlavní činnost. Hospodářskou činnost může PO provozovat jen v souladu
s dalšími zákonnými předpisy (živnostenský zákon, zákon o daních z příjmu) a na
základě schválení zřizovatele. Pro výkon hospodářské činnosti je třeba mít koncesi
udělenou příslušným orgánem a je nutné přesně rozlišit, které úkoly organizace zajišťuje
v rámci hlavní činnosti a co je předmětem činnosti hospodářské. V účetnictví
je hospodářská činnost sledována odděleně od běžného hospodaření příspěvkové
organizace. Způsob účtování je shodný s účtováním v hlavní činnosti.
Hospodaření
Podle výše uvedených kritérií se tyto organizace rozdělují na:
107
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
1. PO zřízené ústředním orgánem státní správy
Hospodaření těchto PO se řídí rozpočtem nákladů a výnosů, který je po zahrnutí
příspěvku ze státního rozpočtu vyrovnaný. Rozpočet se sestavuje na hlavní činnost.
Kdyby rozpočet vykazoval přebytek výnosů nad náklady, stanoví zřizovatel odvod
z provozu. Kdyby se rozpočet sestavil s převahou nákladů i po zahrnutí příspěvku
ze státního rozpočtu a rozpočet by se vyrovnal použitím rezervního fondu, potom je
třeba toto použití fondu na ,,výdaje nezajištěné v rozpočtu zřizovatele" zahrnout již
do rozpočtu. Jestliže by skutečnost na konci roku byla příznivější, tj. předpokládaná
ztráta by byla nižší, potom se nepoužitý rezervní fond vrátí zpět. A naopak kdyby se
skutečnost v průběhu roku vyvíjela nepříznivě vzhledem k vyrovnanému rozpočtu,
potom musí PO učinit opatření, aby se zajistilo vyrovnání zhoršeného výsledku. Při
významné změně podmínek, za nichž byl stanoven příspěvek ze státního rozpočtu,
může zřizovatel buď zkrátit příspěvek, nebo stanoví dodatečně odvod z provozu.
Při opačné relaci může zvýšit příspěvek. Jestliže nebude v rozpočtu zřizovatele
pro toto řešení krytí, může PO obdržet přechodnou návratnou finanční výpomoc,
kterou vyrovná z výsledku hospodaření následujících let. Kdyby se tak nestalo, zruší
zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce následujícího roku po roce, kdy měl
být zhoršený výsledek uhrazen. Činnost PO zajistí organizační složka státu.
PO hospodaří se státním majetkem. Rozlišuje se však příjem z hospodaření s nemovitým
majetkem a příjmy z hospodaření s movitými věcmi. Příjmy z pronájmu
nemovitostí, případně příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky se
vždy odvádějí do státního rozpočtu. Povinnost odvodu se nevztahuje na nemovitý
majetek, který PO získala darem nebo dědictvím. I kdyby tento majetek prodala,
příjem, z prodeje jí zůstane k dispozici a bude zdrojem fondu reprodukce majetku.
Příjmy z prodeje dlouhodobého movitého majetku se stávají zdrojem fondu reprodukce
majetku.
PO tvoří peněžní fondy:
a) Rezervní fond, jehož tvorba a použití se v zásadě neliší od úpravy podle
vyhlášky č. 205/91 Sb. Na rozdíl od předcházející úpravy nepřipadá v úvahu
použitífondu na nákup cenných papírů. Ty nemůže PO podle nových pravidel
nakupovat. Nově je možno použít rezervní fond k doplnění fondu reprodukce
majetku, avšak pouze se souhlasem zřizovatele. Zdrojem fondu jsou přijaté
peněžní dary, a to i ze zahraničí. Ú čelovost darů se respektuje.
b) Fond reprodukce majetku je upraven obdobně jako předcházející FRIM.
Nově je zdrojem fondu výnos z prodeje dlouhodobého movitého majetku
hmotného i nehmotného. Použití fondu jako doplňkového zdroje pro financování
oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého
majetku se rozšiřuje i na pořízení krátkodobého hmotného a nehmotného
majetku. Tady dochází k určitým nesrovnalostem ve vymezení majetku
podle dosud platného zákona o účetnictví a postupů účtování. Dlouhodobým
majetkem se rozumí majetek, jehož použitelnost je delší než jeden rok.
Není však uvedena finanční hranice odlišující drobný dlouhodobý majetek
od zásob, které jsou jednoznačně krátkodobým majetkem.
c) Fond odměn, který je tvořen přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření,
přitom jsou stanoveny limity pro výši přídělu do fondu odměn, jak tomu
108
bylo dosud a jak je tomu u fondu odměn PO v rámci územně samosprávných
celků. Z fondu se hradí případné překročení prostředků na platy.
d) Fond kulturních a sociálních potřeb ­ souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb.
v platném znění.
PO je financována prostřednictvím limitů k čerpacím účtům státního rozpočtu, které
vede ČNB. Příspěvek na činnost si převádí PO na svůj účet do výše limitu. Pokud se
limit týká reprodukce majetku, čerpá PO limit přímou úhradou potřeb akce z limitu
individuální nebo systémové dotace a hradí tedy faktury z čerpacího účtu, který je
výdajovým účtem státního rozpočtu.
Jiná činnost, kterou bude PO vykonávat, musí být před jejím započetím doplněna
do zřizovací listiny. Uvede se především předmět této činnosti a její rozsah. Kdyby
se k 30. září zjistila z této činnosti ztráta, musí statutární orgán zajistí, aby se ztráta
vyrovnala do konce roku. Pokud se tak nestane, musíse činnost ukončit, aby v dalším
roce nepokračovala.
Jestliže PO hospodaří s nemovitostí v majetku státu, kterou užívá organizační složka
státu, potom nebude příspěvkové organizaci poskytována náhrada. Organizační
složce státu a jí zřízené PO se při plnění předmětu její činnosti neposkytují peněžitá
plnění. To se nevztahuje na konference a další odborné akce, které pořádá
PO nebo organizační složka. Tyto konference musí být schváleny zřizovatelem,
zahrnuty ve schváleném rozpočtu a vyrovnány příspěvky účastníků.
PO může pojistit pouze majetek České republiky. Jiné pojištění může uzavřít jen
v případě, že tak stanoví zvláštní zákon.
2. PO v rámci územní samosprávy
PO by měla mít vyrovnané hospodaření, tj. hospodaří jednak s vlastními příjmy,
s příspěvkem zřizovatele, s prostředky svých fondů, může přijímat dary od fyzických
i právnických osob, a to i ze zahraničí. Příspěvek zřizovatele na provoz se poskytuje
v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria. Tyto zdroje by měly být vyrovnané
s potřebami. PO sestavuje finanční plán, v kterém se porovnávají plánované náklady
a plánované výnosy. Kdyby se ve finančním plánu projevilo, že výnosy překračují
plánované náklady, potom může zřizovatel stanovit odvod z provozu jako závazný
ukazatel rozpočtu. Obdobně může stanovit i odvod z odpisů, pokud jsou investiční
zdroje větší, než je potřeba jejich využití. Vztah rozpočtu PO k rozpočtu zřizovatele
se může v neprospěch PO změnit jen z objektivně působících příčin.
Peněžní fondy PO jsou:
a) Rezervní fond ­ používá se k rozvoji činnosti PO, k překlenutí časového
nesouladu mezi výnosy a náklady. Sankce za porušení rozpočtové kázně se
rovněž hradí z rezervního fondu. Jestliže vznikla v minulých letech neuhrazená
ztráta, hradí se opět z rezervního fondu.
b) Investiční fond ­ slouží k financování investičních potřeb PO. Tvoří se především
z odpisů, avšak podle odpisového plánu schváleného zřizovatelem.
Zdrojem fondu jsou i přijaté investiční dotace jak z rozpočtu zřizovatele, tak
ze státních fondů. Pokud to zřizovatel připustí, bude zdrojem investičního
109
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
fondu i výnos z prodeje hmotného dlouhodobého majetku. Příspěvková organizace
může přijímat dary a příspěvky od jiných subjektů k investičním
účelům, a ty se potom stávají rovněž zdrojem tohoto fondu. Z hospodářského
výsledku se fond netvoří přímo, ale prostřednictvím rezervního fondu
ve výši povolené zřizovatelem. Fond se použije k financování investičních
potřeb, ke splátkám investičních úvěrů a půjček. Kdyby výše fondu přesahovala
potřeby PO, může jí zřizovatel stanovit odvod z odpisů. Jako doplňkový
zdroj financování oprav a udržování ho lze použít jen u oprav a udržování
nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele.
c) Fond odměn ­ tvoří se výši, která je limitována jednak velikostí zlepšeného
výsledku hospodaření a jednak výší limitu prostředků na platy. Použije e na
případné překročení prostředků na platy v souladu se zvláštním předpisem.
d) Fond kulturních a sociálních potřeb ­ je upraven vyhláškou ministerstva
financí. Ke změně zdrojů a použitítohoto fondu se nepředpokládajívýznamné
změny od stávajícího stavu.
Zlepšený výsledek hospodaření PO se rozděluje takto:
­ příděl do fondu odměn, který může činit 80 % zlepšeného výsledku
hospodaření, nejvýše však 80 % limitu prostředků na platy,
­ zbývající zlepšený výsledek se převede do rezervního fondu.
Do dalších peněžních fondů se přímo nepřiděluje. Se souhlasem zřizovatele je možno
převést do investičního fondu část vytvořeného rezervního fondu.
Na rozdíl od příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy
mohou PO v rámci územních rozpočtů uzavírat smlouvy o půjčce, o úvěru, avšak
jen po předchozím souhlasu zřizovatele.
Příspěvkové organizace se mohou slučovat, rozdělovat, případně splynout. K zániku
dojde také zrušením a to dnem, který určí zřizovatel v rozhodnutí.
Financování
Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými:
a) z vlastní činností
b) z rozpočtu zřizovatele
­ ze státního rozpočtu
­ z prostředků územního samosprávného celku
c) z doplňkové/jiné činnosti
d) ze smluv o spolupráci nebo sdružení prostředků
e) od státních fondů
f) z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob
g) z vlastních fondů
Zřizovatel poskytuje příspěvek na činnost organizace, zvlášťpřiděluje prostředky
na dlouhodobý majetek a na provozní činnost. Kromě toho může příspěvková organizace
obdržet účelovou dotaci přímo ze státního rozpočtu.
110
Ú četnictví
Stejně jako u podnikatelských subjektů, nebo v jiných typech organizací musí v příspěvkových
organizacích účetnictví poskytovat takové údaje, které odpovídají věrnému
obrazu ekonomických jevů a dávajítak správné, včasné a věrohodné informace
o jejich hospodaření.
Č eské účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002
SI pozdějších předpisů (dále jen ,,Č eské účetní standardy pro Ú SC, PO, SF a OS")
číslo název
501 Ú čty a zásady účtování na účtech
502 Otevírání a uzavírání účetních knih
503 Rezervy
504 Opravné položky
505 Kursové rozdíly
506 Rozdíly zjištěné při inventarizaci
507 Výsledek hospodaření v účetnictví
508 Daňová povinnost
509 Operace s cennými papíry a podíly
510 Deriváty
511 Zvláštní operace s pohledávkami
512 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek
513 Dlouhodobý finanční majetek
514 Zásoby
515 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
516 Zúčtovací vztahy
517 Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu územních samosprávných
celků, k rozpočtu organizačních složek státu a rozpočtové a ostatní
finanční účty
518 Náklady organizačních složek státu, státních fondů a územních
samosprávných celku
519 Náklady organizačních složek státu, územních samosprávných celků
a příspěvkových organizací
520 Výnosy organizačních složek státu, územních samosprávných celků
a příspěvkových
521 Fondy
522 Dlouhodobé bankovní úvěry a půjčky a ostatní závazky
4.2 Dlouhodobý majetek ­ standard č. 512
Dosavadní vymezení majetku, jehož použitelnost je delší než jeden rok a který byl
označován do konce roku 2000 jako majetek investiční, se podle legislativy platné
od 1.1.2001 označuje jako dlouhodobý. Vymezení tohoto majetku je shodné jako
u jiných organizací (OSS a Ú SC), důležité ale je, že příspěvkové organizace tento
majetek odepisují.
111
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
Odpis je složka nákladů, která vyjadřuje opotřebení dlouhodobého majetku za účetní
období.
Ú četními odpisy se postupně přenáší pořizovací cena do provozních nákladů a vytváření
se tak zdroje pro reprodukci dlouhodobého majetku. Tyto zdroje představuje
fond reprodukce majetku (účet 916). Ú četní jednotka si ve své vnitřní směrnici
stanoví způsob výpočtu odpisů jednotlivých skupin dlouhodobého majetku.
Schéma účtování na účtech fondů při pořízení dlouhodobého majetku příspěvkovou
organizací na fakturu a úprava zdrojů při jeho odepisování:
Dodavatelé Ú et pořízení DMč
nákup na fakturu
1. 1.
Fond dlouhodobého majetku Fond reprodukce DM
úprava zdrojů
3. 3.
úprava zdrojů ro ní odpis­ č
2. 2.
Zaúčtováním odpisů se zvyšují oprávky, které představují souhrn dosud provedených
odpisů. Odpisuje se do 100 % pořizovací ceny. Rozdíl mezi pořizovací cenou
a oprávkami je zůstatková cena.
1. Předpis faktury za dlouhodobý nehmotný majetek 041 321
2. Ú hrada dodavatelské faktury za DNHM 321 241
3. Tvorba zdrojů k profinancovanému dlouhodobému majetku 916 901
4. Zařazení dlouhodobého majetku do užívání 01x 041
5. Zúčtování účetních odpisů do nákladů 551 07x
6. Tvorba zdrojů ve výši zúčtovaných odpisů 901 916
7. Bezúplatné převzetí nabytého DHM (majetek nebyl odpisován) 042 901
8. Zařazení DHN do užívání 02x 042
9. Předpis faktury za pořízený DHM (bude financován FKSP) 04x 321
10. Ú hrada dodavatelské faktury za DHM pořízený z fondu 321 243
11. Tvorba zdrojů k profinancovanému DHM 912 901
12. Zařazení DHM do užívání 02x 04x
13. Vyřazení DNHM v pořizovací ceně (byl prodán) 07x 01x
14. Zúčtování zůstatkové ceny 552 07x
15. Ú prava zdrojů krytí 901 916
16. Předpis faktury odběrateli za prodaný DNHM 311 651
17. Ú hrada faktury odběratelem 241 311
112
4.3 Zásoby ­ standard č. 514
Ú čtování zásob u příspěvkových organizací bude pro Vás příjemné. Je totiž shodné
s postupy u nevýdělečných organizací. Jen se obohatím o znalost účtu 902 Fond
oběžných aktiv a slouží k účtování darovaných zásob.
Postup účtování materiálových zásob způsobem A a B u příspěvkových organizací
1. Pořízení materiálových zásob způsobem A:
a) předpis faktury od dodavatele za materiálové zásoby 111 321
b) úhrada faktury dodavateli 321 241
c) příjem materiálových zásob na sklad 112 11
d) pořízení materiálových zásob za hotové 112 261
e) předání materiálových zásob na sklad z likvidovaného úplně
opotřebovaného dlouhodobého hmotného majetku
112 649
f) předání materiálových zásob na sklad z vyřazeného
dlouhodobého hmotného majetku v důsledku škody
112 548
g) aktivace materiálových zásob 112 621
h) přijetí darovaných materiálových zásob 112 902
i) spotřeba materiálu 501 112
j) darování materiálových zásob 902 112
k) prodej materiálových zásob 554 112
l) předpis faktury za prodané materiálové zásoby 311 654
m) úhrada faktury za prodané zásoby 241 311
n) manko zjištěné u materiálových zásob 548 112
o) zjištěný přebytek u materiálových zásob 112 649
p) předpis manka viníkovi 335 649
q) úhrada manka viníkem 241 335
2. Pořízení materiálových zásob způsobem B:
a) pořízení materiálových zásob na fakturu 501 241
b) pořízení materiálových zásob za hotové 501 261
c) pořízení materiálových zásob likvidací DHM 501 649
d) pořízení materiálových zásob vyřazením DHM v důsledku škody 501 548
e) aktivace materiálových zásob 501 621
f) přijetí darovaných materiálových zásob 501 902
4.4 Zúčtovací vztahy ­ standard č. 516
Opět si ukážeme různé zúčtovací vztahy s důrazem na specifičnost příspěvkových
organizací:
1. Ú čtování dotací
a) předpis nároku na dotaci na dlouhodobý majetek 346, 348 916
b) předpis nároku na provozní dotaci 346, 348 691
c) přijetí majetkové a provozní dotace 241 346, 348
d) použití rezervního fondu na dotaci provozu
k nezajištěným potřebám rozpočtem
914 691
e) převod finančních prostředků rezervního fondu vedených
na samostatném účtu
241 245
113
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
f) vrácení části nepoužité provozní dotace 691 346, 348
g) vrácení dotace podle bankovního výpisu 346, 348 241
2. Ú čtování směnek:
a) předpis faktury za provedenou službu 311 602
b) zajištění pohledávky směnkou 312 311
c) úhrada směnky odběratelem 241 312
4.5 Náklady a výnosy ­ standard č. 519 a 520 (ale i 506 a
505)
Příspěvkové organizace účtují náklady do účtové třídy 5 a výnosy do třídy 6. Zase
zjistíte, že až tak velké rozdíly v účtování od nevýdělečných organizací nejsou.
Nezapomeňte si ale v účtové osnově barevně označovat účty, které se týkají příspěvkových
organizací!
Ú čtování nákladů
1. Spotřeba materiálu (způsob A) 501 112
2. Předpis faktury za spotřebu elektrické energie 502 321
3. Předpis faktury za ostatní neskladovatelné dodávky 503 321
4. Výdej zboží do spotřeby (varianta A) 504 132
5. Předpis faktury za opravy a udržování 511 321
6. Předpis faktury za náklady na reprezentaci 513 321
7. Zúčtování mzdových nákladů 521 331
8. Zákonné sociální pojištění placené zaměstnavatelem 524 336
9. Zúčtování manka nad normu zboží 548 132
10. Zúčtování odpisů dlouhodobého hmotného majetku 551 08x
11. Proúčtování zdrojů krytí k zúčtovaným odpisům 901 916
12. Tvorba zákonné rezervy 556 941
13. Předpis daně z příjmů 591 341
14. Refundace mezd:
a) zúčtování hrubých mezd 521 331
b) zúčtování refundace z hrubých mezd jiné organizaci 316 521
c) výplata mezd přímo z běžného účtu 331 241
d) přijatá refundace mezd na běžný účet 241 316
Ú čtování výnosů
1. Předpis faktury za realizované vlastní výrobky 311 601
2. Předpis faktury za realizované služby 311 602
3. Přijaté bankovní úroky 241 644
4. Tržby za prodej dlouhodobého hmotného majetku
a) předpis pohledávky za prodej 311 651
b) úhrada faktury 241 311
5. Tržby za prodaný materiál
a) předpis pohledávky 311 654
b) úhrada faktury 241 311
6. Čerpání zákonných rezerv 941 656
114
4.6 Rezervy a opravné položky ­ standardy č. 503 a 504
Tak jako nevýdělečné organizace, mohou příspěvkové organizace tvořit rezervy
a opravné položky pouze v rámci zdaňované činnosti. Proto se v praxi s tímto
účtováním moc nesetkáme.
1. Tvorba zákonných rezerv 556 941
2. Rozpuštění zákonných rezerv 941 656
3. Vytvoření opravné položky k pohledávce 559 391
4. Zrušení opravné položky k pohledávce 391 659
4.7 Fondy, dlouhodobé závazky ­ standard č. 521 a 522
Jedním základním specifikem příspěvkových organizací je tvorba různých fondů.
Jednak jsou to fondy majetkové:
901 Fond dlouhodobého majetku
902 Fond oběžných aktiv
a fondy peněžní:
911 Fond odměn
912 Fond kulturních a sociálních potřeb
914 Fond rezervní
916 Fond reprodukce majetku
Základní účtování na těchto fondech ukazují následující účetní případy:
1. Ú čtování o fondu oběžných aktiv
a) převzetí darovaných zásob 112 902
b) poskytnutí darovaných zásob 902 112
c) zúčtování ztráty na základě rozhodnutí zřizovatele při zániku PO,
pokud jsou vypořádány finanční a peněžní fondy
902 932
2. Ú čtování o fondu odměn
a) zúčtování přídělu do fondu odměn ze zlepšeného hospodářského
výsledku
931 911
b) převod finančních prostředků z běžného účtu na účet fondu
odměn, pokud je organizace vede odděleně
245 241
c) čerpání fondu odměn na případné překročení prostředků na platy 911 649
d) výplata odměn mimo výplatní termín v hotovosti 331 261
Na doplnění znalostí si prostudujte výše nezmíněné České účetní standardy.
Příklady účtování u některých skupin majetku u příspěvkové organizace:
1. Dlouhodobý majetek
Faktura za nově pořízený dlouhodobý majetek 04x 321
Ú hrada dodavatelské faktury za DM 321 241
Zařazení majetku do užívání 01x,02x 04x
Převod zdrojů k profinancování DM 916 901
Zúčtování odpisů 551 07x,08x
115
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
Tvorba zdrojů ve výši odpisů 901 916
Bezúplatné pořízení (darování) DM 04x 901
Inventarizační přebytky DM 01x,02x 07x,08x
Pořízení DM z FKSP:
Ú hrada faktury z bankovního účtu fondu 321 243
Vypořádání zdrojů krytí 912 901
Vyřazení DM prodejem 07x,08x 01x,02x
Zúčtování zůstatkové ceny 552 07x,08x
Vystavení faktury odběrateli 311,316 651
Vypořádání zdrojů krytí 901 916
Ú hrada faktury odběratelem 241 311,316
2. Zásoby
Nákup materiálu (způsob A, bez 321)) 111 241
Převod na sklad 112 111
Výdej materiálu do spotřeby 501 112
3. Zúčtovací vztahy a finanční účty
Doplnění pokladny z BÚ
­ příjmový pokladní doklad 261 262
­ výpis z účtu 262 241
Předpis dávek nemocenského pojištění 336 331
Srážka zálohy na daň z příjmu 331 342
4. Náklady a výnosy
Faktura za dodávky energie 502 321
Připsané úroky 241 644
Přiznání státní dotace 346 691
5. Ukončení účetního roku
Převedení tř. 5 963 5xx
Převedení tř. 6 6xx 963
Uzavření aktivních účtů 962 xxx
Uzavření pasivních účtů xxx 962
Shrnutí kapitoly
Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací se v podstatě
řídí zákonnou úpravou pro organizace veřejného sektoru. Zřizovatel je zřizuje zřizovací
listinou. Tyto organizace působí ve sféře neziskové, poskytují statky, které
slouží k veřejné spotřebě. Hospodaří dle pravidel stanovenými zřizovatelem a mezi
nejvýznamnější zdroje jejich financování patří kromě prostředků od zřizovatele
i prostředky získané vlastní činností, z vlastních fondů, z příspěvků a darů.
Mezi charakteristické znaky, kterými se PO vyznačuje, můžeme zařadit:
a) PO má právní subjektivitu, byla jí vydána zřizovací listina, má samostatné
IČO, ve zřizovací listině má vymezenu hlavní činnost nebo účel, pro který
byla zřízena.
116
b) PO je napojena na rozpočet zřizovatele závazným ukazatelem, jímž se především
stanoví příspěvek na činnost, případně odvody do rozpočtu zřizovatele.
c) PO nenízřízena za účelem podnikání. Může však provozovat za určitých podmínek
i činnosti, které jsou ziskové. U PO zřízených ústředními orgány státní
správy se jedná o jinou činnost, u PO zřízených orgány územní samosprávy
pak o doplňkovou činnost.
d) PO tvořípeněžnífondy ­ náplň a způsob použitítěchto fondů je opět upravena
odlišně.
e) PO hospodaří s majetkem zřizovatele. Podrobnosti, tj. práva a povinnosti
PO při využívání majetku zřizovatele, jsou opět upraveny podle toho, kdo je
zřizovatelem.
Rozdíl mezi organizační složkou státu a příspěvkovou organizací spočívá především
ve stanovenífinančního vztahu k rozpočtu zřizovatele a také ve způsobu poskytování
finančních prostředků. OSS a PO mají svou samostatnou účetní osnovu odlišnou od
podnikatelských subjektů.
Příspěvkové organizace postupují dle účtové osnovy pro organizační složky státu,
územně samosprávné celky a příspěvkové organizace. Neplatí pro ni však všechny
účty této účtové osnovy (my jsme si barevně vyznačili, které pro ni platí) a naopak
používá účty, které platí pouze pro ni ­ oprávkové účty k dlouhodobému majetku,
účtová třída 5 a 6 a některé účty z třídy 9.
Kontrolní otázky
1. Jakými právními normami se řídí OSS a PO?
2. Co mohou dělat PO s prostředky získanými z hospodářské činnosti?
3. Jaké znáte způsoby financování PO?
4. Charakterizujte hlavnírozdíly mezi příspěvkovou organizacízřízenou ústředním
orgánem a příspěvkovou organizací zřízenou územním samosprávným
celkem.
Cvičení
Zásoby se účtují způsobem B
Č. Ú četní případ Kč MD Dal
1. a) faktura za nákup potravin pro ŠJ 15 000
b) úhrada faktury z BÚ 15 000
2. Výběr hotovosti do pokladny ­ PPD 10 000
3. VBÚ ­ výběr hotovosti 10 000
4. a) VPD ­ nákup tiskárny k počítači 8 000
b) Zavedení DDM na účet 028 8 000
5. Záloha na cestovné 1 000
6. a) faktura za opravu DHM 200 000
b) úhrada faktury z BÚ 200 000
117
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
Č. Ú četní případ Kč MD Dal
7. a) vyúčtování cestovného ­ cestovní náhrady 1.200
b) odúčtování zálohy 1 000
c) doplatek 200
8. a) vyúčtování zálohy za energii ­ skutečná spotřeba 45 000
b) vyúčtování zálohy 50 000
c) přeplatek poukázán na BÚ 5 000
9. a) Zúčtovací a výplatní listina: hrubé mzdy 300 000
b) Dávky nem. pojištění 15 000
c) Srážka soc. pojištění 27 000
d) Srážka zdravotního pojištění 13 500
e) Záloha na daň z příjmů 39 000
f) Srážky splátek půjček a spoření 120 000
10. Zdravotní a soc.pojištění za organizaci 105 000
11. Základní příděl do FKSP 6 000
12. Zákonné pojištění pracovních úrazů 900
13. Pojištění majetku 30 000
14. Dálniční známka ­ VPD 900
15. Výběr hotovosti na výplatu PPD 115 500
16. VPD výplata mzdy 115 500
17. VBÚ ­ výběr na výplatu 115 500
18. VBÚ ­ odvody z mezd
a) odvod soc. a zdr.poj. 130 500
b) odvod zálohy na daň 39 000
c) odvod splátek půjček a spoření 120 000
d) převod základního přídělu FKSP 6 000
19. Výpis z účtu FKSP ­ příjem základního přídělu 6 000
20. Ú hrada rekreačního poukazu z BÚ FKSP 2 000
21. Půjčka zaměstnanci z FKSP 15.200
22. a) faktura za telefon 4 000
b) úhrada faktury 4 000
23. Za soukromé telefonní hovory v hotovosti 500
24. Odcizený DDM 8 000
Předpis náhrady škody 1 000
25. Příjem příspěvků od rodičů na exkurzi ­ škola z rozpočtu
nehradí výdaje za žáky
12 000
26. Příjem dobrovolného daru na zajištění exkurze 1 500
27. Faktura za dopravu a ubytování žáků 13 500
28. Ú hrada faktury v hotovosti 13 500
29. Nákup odborné literatury
a) faktura 9 000
b) použití RF 9 000
c) úhrada faktury 9 000
30. Poplatky za vedení bankovního účtu 650
118
Č. Ú četní případ Kč MD Dal
31. a) odpisy budovy 56 000
b) odpisy samostatných movitých věcí 34 000
c) tvorba Fondu reprodukce majetku 90 000
32. Dohadné položky ­ nevyfakturovaná dodávka energie 13 000
33. Stav potravin k 31.12. dle skladové evidence 1 500
Ú kol
Zpracujte odpisový plán jakéhokoli dlouhodobého hmotného majetku včetně vystavení
inventární karty.
Další doporučená literatura
KOLEKTIV AUTORŮ : Příspěvkové organizace. Praha: MERITUM, 2006. 292
s. ISBN 80-7357-191-9
PODHORSKÝ, J., SVOBODOVÁ , J.: Účetnictvípříspěvkových organizací. 2. vyd.
Praha: ANAG, 2003. 279 s. ISBN 80-7263-151-9
119
4. Ú četnictví příspěvkových organizací
120
jÍ Rozpočtová skladba
jÍ Charakteristika organizační složky státu
jÍ Ú čtování příjmů a výdajů
jÍ Dlouhodobý majetek ­ standard č. 512
jÍ Zásoby ­ standard č. 514
jÍ Krátkodobý finanční majetek ­ standard
č. 515
jÍ Zúčtovací vztahy ­ standard č. 516
jÍ Fondy ­ standard č. 521
Organizační složky státu
5
5. Organizační složky státu
Cíl kapitoly
Seznámíme se s podstatou hospodaření organizačních složek státu.
Organizační složky státu jsou charakterizované v kapitole 2.1 Organizační složky
státu ve skriptech Ú četnictví, daně, audit a financování územních samosprávných
celků a organizací neziskového sektoru. Jedná se o zcela specifické organizace,
které ač bez právní subjektivity jsou účetní jednotkou. Organizační složky státu se
liší od organizačních složek zřízených územními samosprávnými celky, které nejsou
účetními jednotkami a hospodařípouze se zálohou na své rozpočtové výdaje, které se
stejně jako jejich příjmy stávají součástí rozpočtu územního samosprávného celku.
Jelikož přistupujeme ke druhému typu organizace postupující dle účtové osnovy
pro organizační složky státu, územně samosprávné celky a příspěvkové organizace,
zvolíme si jinou barvu pro zatrhávání účtů v této účtové osnově a navíc se vybavíme
rozpočtovou skladbou.
Č asová zátěž
Časová zátěž samostudia je: 10 hodin na rozpočtovou skladbu a 10 na účetnictví
organizačních složek státu, celkem tedy 20 hodin:
ponechání účtové osnovy a standardů, výměna barevného fixu,
nalezení Rozpočtové skladby,
prostudování kapitoly ve skriptech Ú četnictví, daně, audit a financování
územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru
studium této kapitoly,
procvičení.
Ú vod
Organizační složky státu, stejně tak jako územní samosprávné celky, jsou charakteristické
tím, že je pro jejich hospodaření závazná rozpočtová skladba, dle které sestavují
rozpočet a proto je můžeme označovat jako organizace ,,rozpočtového typu".
Proto se budeme nejprve snažit zorientovat v tom, co je to rozpočtová skladba a pak
nás také bude zajímat, jaká je souvislost mezi rozpočtem a účetnictvím
5.1 Rozpočtová skladba
Pro organizace rozpočtového typu, kam OSS jednoznačně patří, je velmi důležitá
znalost rozpočtové skladby. Proto si ji vyhledejte v Ú Z.
Pojem rozpočtová skladba označuje systematické a závazné uspořádání rozpočtových
příjmů a výdajů. Její rozsah a jednotné vymezení obsahu jednotlivých položek
rozpočtové skladby má podobu vyhlášky MF v platném znění, která je doplněna
přílohou.
Třídění rozpočtové skladby je postaveno na třech základních principech:
Vyjádření přesného a podrobného obrazu o peněžních operacích, který umožňuje
poskytovat informace o skutečných a plánovaných výdajích a příjmech pro potřeby
rozhodování orgánů odpovědných za rozpočet, sumarizovat údaje stejného
122
druhu z různých rozpočtů a být přehledným podkladem pro kontrolu hospodaření
s financemi z veřejných rozpočtů.
Zajištění srovnatelnosti jednotlivých údajů nejen v čase a na úrovni veřejných rozpočtů
v ČR, ale také na mezinárodní úrovni. Rozpočtová skladba se snaží proto
přiblížit k mezinárodně uznávaným standardům.
Jednotnost a závaznost, vztahující se na všechny úrovně veřejných financí.
V našem právním řádu jsou zakotvena tato čtyři hlediska třídění rozpočtové
skladby:




odpovědnostní
druhové
odvětvové
konsolidační
5.1.1 Třídění rozpočtové skladby dle odpovědnostního hlediska
Má význam převážně pro rozpočtové subjekty centrální úrovně (tj. pro státní rozpočet).
Ostatní fondy a místní rozpočty toto třídění používat nemusí. Kapitoly
státního rozpočtu představují základní členění úkolů veřejného sektoru přiřazovaných
orgánům a institucím veřejného sektoru. Na úrovni republikového rozpočtu
tvoří jednotlivé kapitoly veřejné finance ústředních orgánů (především ministerstev)
a specifických státních institucí. Číselné označení kapitol je trojmístné.
Hlavním cílem tohoto třídění je vymezení odpovědnosti za uskutečněné příjmy,
výdaje a výsledek hospodaření v konkrétní oblasti působení orgánů a institucí na
centrální úrovni spolu s usnadněním kontroly dodržování rozpočtu.
Kolik jste napočítali kapitola státního rozpočtu, tzn. organizačních složek státu?
5.1.2 Druhové třídění rozpočtové skladby
Druhové třídění představuje rozvržení příjmů, výdajů a financujících operací podle
jejich ekonomického a právního charakteru do tříd, seskupení položek, podseskupení
položek a jednotlivých položek (druhů). Tento typ třídění má 8 tříd. Třídy
1 ­ 4 jsou určeny k zachycení všech druhů příjmů. Výdajům jsou vymezeny třídy
5 ­ 7. Příjmy návratného charakteru v podobě půjček a emisí vlastních dluhopisů
jsou společně s výdaji na splátky těchto půjček a dluhopisů zahrnovány pod pojem
financující operace a evidují se v 8. třídě financování.
1 ­ Daňové příjmy 5 ­ Běžné výdaje
2 ­ Nedaňové příjmy 6 ­ Kapitálové výdaje
3 ­ Kapitálové příjmy 7 ­ Ostatní výdaje
4 ­ Přijaté dotace 8 ­ Financování
Každá třída se rozkládá na seskupení položek, tj. sdružení obsahově podobných položek.
Seskupení položek se dále dělí na podseskupení položek. Nejnižším stupněm
123
5. Organizační složky státu
druhového třídění je položka, která označuje konkrétní druh příjmů, výdajů či financujících
operací. Druhové členění uzavírají záznamové položky, jež jsou kumulací
součtů za třídy příjmů a výdajů. Vyčíslují saldo hospodaření a zachycují některé
specifické příjmy a výdaje, neuvedené v hlavních třídách.
Příklad druhového třídění ­ rozložení čísla 2113:
2 ­ třída ­ Nedaňové příjmy
21 ­ seskupení položek ­ Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků
organizací s přímým vztahem
211 ­ podseskupení položek ­ Příjmy z vlastní činnosti
2113 ­ položka ­ Příjmy ze školného
Ú kolem druhového třídění rozpočtové skladby je dovést členění výdajů až na nejnižší
úroveň, aby se dalo přesně zjistit, kolik prostředků a v jaké konkrétní podobě
plynulo ve formě výdajů z veřejných rozpočtů, jaké byly jednotlivé zdroje a výše
příjmů.
5.1.3 Odvětví třídění rozpočtové skladby
Tento druh třídění příjmů, výdajů a finančních vztahů se váže k náplni činnosti
jednotlivých oblastní národního hospodářství. Prvotní dělení v rámci funkčního
třídění probíhá podle skupin:
1 ­ Zemědělství a lesní hospodářství
2 ­ Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
3 ­ Služby pro obyvatelstvo
4 ­ Sociální věci a politika zaměstnanosti
5 ­ Bezpečnost státu a právní ochrana
6 ­ Všeobecná veřejná správa a služby
Podrobnější dělení probíhá podle oddílů a pododdílů. Detailnějším členěním pododdílů
jsou paragrafy.
Příklad funkčního třídění ­ rozložení čísla 2131:
skupina 2 ­ Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
oddíl 21 ­ Průmysl, stavebnictví, obchod, služby
pododdíl 213 ­ Zahraniční obchod
paragraf 2131 ­ Přímá podpora exportu
Funkční třídění se vztahuje na všechny typy nenávratných výdajů a pouze na příjmy
z vlastníčinnosti a odvody přebytků, přijaté sankčníplatby a vratky transferů, příjmy
z investičního a nekapitálového majetku. Důvodem tohoto třídění je prostřednictvím
klasifikace a strukturalizace národního hospodářství umožnit sumarizaci výdajů a
příjmů veřejných rozpočtů za jednotlivá odvětví národního hospodářství a vymezit
oblasti činností, které spadají pod tato odvětví. Ú středně řízené rozpočtové organizace
využívají funkční třídění pouze v oblasti výdajů.
124
5.2 Charakteristika organizační složky státu
Zákonná úprava
Organizační složka státu1
(dále je organizační složka nebo OSS) je označení pro
poměrně široký okruh dosavadních orgánů, institucí a dalších zařízení státu.
Organizační složky státu se zakládají zákonem č. 219/2000 Sb, o majetku České
republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který dále vymezuje jejich
právní postavení a základní principy fungování, přičemž finanční hospodaření organizačních
složek státu a příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními
složkami je dáno zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Organizační složka státu není právnickou osobou, její jednání je považováno za jednání
státu, ale je vymezena v souladu se zákonem o účetnictví jako účetní jednotka.
Výčet nejdůležitějších organizačních složek vychází z okruhu stávajících orgánů a
institucí státu, jejichž existenci zakládá především sama Ú stava anebo které jsou
s ústavními institucemi spjaty.
Založení
I když lze předpokládat, že organizační složky státu budou zpravidla vznikat přímo
ze zákona, zákon ve vztahu k organizačním složkám operativně zakládá i zřizovatelskou
pravomoc ministerstev. Naproti tomu nepočítá se zřizovatelskou pravomocí
u ostatních ústředních správní úřadů. Pokud tedy některý z těchto ústředních správních
úřadů do dne nabytí účinnosti zákona zřídil státní rozpočtovou organizaci,
muselo dojít k její transformaci.
Zákon nepředpokládá ze strany zřizovatelů rozdělování, slučování ani splývání
organizačních složek, protože nejde o podnikatelské subjekty, nýbrž o instituce
určené výlučně k zajišťování aktivit v rámci působnosti zřizovatelů. Dílčí změny
spojené zejména s předmětem činnosti, organizačním uspořádáním či rozsahem
majetku státu, s nímž organizační složka hospodaří, zákon připouští řešit změnou
zřizovací listiny.
Vedle zmíněných dílčích změn zákon umožňuje zřizovateli organizačnísložku pouze
zrušit (nezaniká-li organizační složka již uplynutím doby, na kterou byla zřízena).
V souvislosti se zánikem organizační složky se pak především zakládá přímo ze
zákona subsidiární převzetí výkonu všech práv a povinností (závazků) státu zřizovatelem,
čímž by měla být posílena právní jistota a ochrana věřitelů a příslušnost
zřizovatele k hospodaření s jakýmkoli majetkem státu po jím zřízené a z jeho rozhodnutí
zaniklé organizační složce.
Jelikož otázka vzniku, existence a zániku organizačních složek, pokud budou zřizovány
ministerstvy, bude mít pro další subjekty jednající se státem zásadní význam,
počítá zákon s nezbytným zveřejněním v Ú středním věstníku České republiky.
1
Organizační složky územních samosprávných celků nejsou účetní jednotkou.
125
5. Organizační složky státu
Hospodaření a financování
Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví
správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly. Tzn., že její příjmy jsou příjmy státního
rozpočtu a její výdaje jsou výdaji státního rozpočtu. Rozpočet organizační složky
státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými
ve zřizovací listině, případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena.
Organizační složka také hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky
fondů organizačních složek státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou
na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté
ze zahraničí. Tyto mimorozpočtové zdroje se používají prostřednictvím rozpočtu.
Pouze prostředky FKSP se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce
dlouhodobého majetku používají přímo.
Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové
skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření
soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové
výdaje z příslušného výdajového rozpočtového účtu. Dochází tedy k oddělenému
sledování příjmů a výdajů:
A. Evidence příjmů ­ příjmy OSS netvoří její výnos, protože nemůže příjmy
použít k financování svých výdajů, ale je povinna je odvést do státního
rozpočtu.
B. Evidence výdajů ­ prostředky, které OSS odčerpala z bankovního účtu státního
rozpočtu dávají podklady k hodnocení a kontrole využívání tohoto
centrálního fondu peněžních prostředků, tzn., že výdaje jsou základním ukazatelem
rozpočtu OSS. Tyto výdaje jsou účtovány prostřednictví otvírání
(povolení) limitů, což je finanční vztah (závazek) ke státnímu rozpočtu. Peněžní
prostředky takto uvolněné z rozpočtu se musí na konci roku zúčtovat
s tímto rozpočtem buď jako čerpání na činnost nebo jako vrácení jejich
nepoužité části.
OSS zřizují účty fondů:
a) účet cizích prostředků ­ pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků
(zejména pro omylem došlé peněžní prostředky),
b) účet sdružených prostředků,
c) účty pro vnitřní organizační jednotky, které hospodaří pouze se zálohou,
d) ostatní.
Dále tvoří tyto peněžní fondy:
1. Rezervní fond ­ jeho zdrojem jsou nevyčerpané rozpočtové prostředky,
přijaté peněžní dary, prostředky poskytnuté ze zahraničí, příjmy z prodeje
darovaného nebo zděděného nemovitého majetku. Prostředky tohoto fondu
lze pak použít k úhradě rozpočtem nezajištěných provozních potřeb, na reprodukci
majetku, a to ve výši výnosů z prodeje darovaného nebo zděděného
nemovitého majetku, a k jiným účelům, pokud schválí vláda.
2. Fond kulturních a sociálních potřeb ­ je tvořen základním přídělem z rozpočtu
organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných na
platy a náhrady platů, přičemž je naplňován zálohově z roční plánované výše
126
v souladu s jeho schváleným rozpočtem (vyúčtování se provede v rámci
účetní závěrky). Slouží k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb
zaměstnanců.
Pro OSS platí určitá omezení, např.:
­ není oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat
směny ani je přijímat (půjčky se mohou poskytovat pouze z FKSP),
­ zálohydodavatelůmsemohouposkytnoutnejvýšenaobdobíjednohočtvrtletí
apod.
Č innost
OSS jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ú stavní soud, soudy, státní zastupitelství,
Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ú řad vlády ČR,
Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a jiná
zařízení, o kterých to stanoví příslušná legislativa. Obdobné postavení má Kancelář
Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. OSS ve své činnosti využívají majetek
státu k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí, k zajišťování
veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání.
Ú četnictví
Ú četnictví organizačních složek státu (dříve rozpočtových organizací) prošlo několika
vývojovými etapami. Veškeré úpravy vycházely vždy z konkrétních potřeb
národního hospodářství.
Až do roku 1954 používaly rozpočtové organizace kamerálnísystém účetnictví, který
sledoval pouze příjmy a výdaje. O nákladech a hmotném majetku se v účetnictví
neúčtovalo. Od roku 1954 bylo účetnictví v rozpočtových organizacích vedeno
na systému podvojném podle samostatné účtové osnovy za současného ocenění
majetku a jeho zachycení v účetnictví. O příjmech a výdajích se účtovalo podle
struktury rozpočtu.
Tehdejší podvojné účetnictví poskytovalo pro řízení řadu informací, které však nebyly
v plné míře využívány. Základem účetních výkazů byla rozvaha a výkaz o plnění
rozpočtu, který obsahoval ukazatele rozpočtu. Malá pozornost byla věnována
změnám ve složení hospodářských prostředků a jejich konečnému použití.
Zavedením jednotné účetníosnovy pro celé národníhospodářstvíod roku 1967, která
byla zaměřena na problematiku tehdejších hospodářských organizací, se význam
rozpočtových organizací a jeho vyjádření v účetnictví odsunuly poněkud do pozadí,
neboťzvláštnosti rozpočtových organizací se řešily pouze zřízením několika účtů
sloužících ke zúčtování se státním rozpočtem a k účtování o fondech používaných
v těchto organizacích.
Cílem úprav účetnictví v letech 1976­77 bylo odstranění negativních důsledků
jednotné účetní osnovy a vytvoření takové, která by plně respektovala ekonomické
zvláštnosti rozpočtových organizací. Tato nová osnova platila až do roku 1992,
kdy si přechod naší ekonomiky na tržní hospodářství vyžádal provést určité úpravy
i v oblasti účetnictví. Od 1.1.1993 nabyl účinnosti zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
a nová účtová osnova pro rozpočtové a příspěvkové organizace.
127
5. Organizační složky státu
Poslednízměnou, která je účinná od 1.1.2003 je vydánívyhlášky MF ČR č. 505/2002
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou
územními samosprávními celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a
organizačními složkami státu. Od 1.1.2004 jsou platné ,,České účetní standardy pro
Ú SC, PO, SF a OSS".
Vyhláška vymezuje jednotlivé pojmy z účtové osnovy. V dalších článcích pak definuje
syntetické účty, hlediska pro vytváření analytické evidence, postup při otevírání
a uzavírání účetních knih, účetní závěrku a uzavírání účetních knih, zákaz kompenzace,
zásady pro účtování nákladů a výnosů a zásady pro jejich časové rozlišení,
způsob zjišťování hospodářského výsledku v účetnictví, daňový náklad, zásady
pro tvorbu a používání rezerv, zásady pro tvorbu a používání opravných položek,
účtování kursových rozdílů a inventarizačních rozdílů, oceňování cenných papírů,
účtování o směnkách, pohledávky po lhůtě splatnosti, pohledávky a závazky z opčních
operací, formu a organizaci vnitropodnikového účetnictví. V příloze postupů je
definována i účtová osnova (viz příloha skript), která se od podnikatelské liší tím, že
není použita třída 4, ale naopak se využívá třída 9 pro účtování fondů a závěrkových
operací a tato uvolněná třída 4 slouží k účtování nákladů hlavní činnosti.
Využití účtových tříd 7 a 8 pro vedení účetnictví nákladů a výnosů podle činností je
fakultativní. Skupinu účtů opravných položek se prozatím v organizačních složkách
státu nepoužívají.
Kromě postupů účtování pro tyto organizace je stanoven každoročně také postup při
zúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu. Tento postup se týká vyúčtování
dotací jak investičních, tak i neinvestičních, případně jiných rozpočtových opatření.
Ministerstvo financí svým opatřením také stanovuje pravidla platná pro každý rok
k předkládání údajů účetní závěrky. Opatření jsou registrována ve Sbírce zákonů a
uveřejňují se ve Finančním zpravodaji.
5.3 Ú čtování příjmů a výdajů
OSS účtují především o pokladním plnění rozpočtu, tj. sledují rozpočtové příjmy a
výdaje v členění podle rozpočtové skladby.
5.3.1 Ú čtování příjmů ­ standard č. 517
Jak bylo nastíněno v předchozím textu, hospodaří organizační složky státu během
rozpočtového roku s prostředky podle schváleného rozpočtu své kapitoly.
V rámci svých úkolů a funkcí dosahují a inkasují organizační složky státu příjmy pro
státní rozpočet. Příjmy však nemohou použít k financování svých výdajů, ale jsou
povinny je soustřeďovat v rozvedenípodle rozpočtové klasifikace na příjmovém rozpočtovém
bankovním účtu 235 ­ Příjmový účet. Sledují zde všechny přijaté platby
a hotovosti, které banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového
roku.
Na konci účetního období jsou takto nashromážděné příjmy automaticky převáděny
na účet ministerstva financí. O tomto převodu se neúčtuje. Koncem účetního období
se převedou zůstatky účtu 205 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti
128
organizačních složek státu, účtu 206 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů z finančního
majetku a účtu 235 ­ Příjmový účet v rámci uzavírání rozpočtových účtů na účet
965 ­ Saldo příjmů a výnosů. To potvrzuje skutečnost, že u těchto účetních jednotek
nedochází k běžnému koloběhu peněžních prostředků!
Postup účtování příjmů u organizačních složek státu
Č. Text Kč MD D
1. Předpis rozpočtových příjmů z běžné činnosti ­ pohledávka
za rozpočtovými příjmy
350 315 205
2. Příjem rozpočtových příjmů na příjmový účet 100 235 315
3. Odvod příjmů do státního rozpočtu koncem roku 100 205 235
4. Uzavírání účetních knih koncem roku:
a) převod zůstatku účtu 205 na účet 965 250 205 965
b) převod zůstatku účtu 965 na účet 962 250 965 962
c) převod zůstatku účtu 315 na účet 962 (neuhrazené příjmy) 250 962 315
5.3.2 Ú čtování výdajů ­ standard č. 517
Všechny rozpočtové výdaje uhrazují organizační složky státu z příslušných čerpacích
výdajových rozpočtových účtů. K tomu je nutné, aby správce kapitoly vystavil
rozpočtové limity pro vlastní rozpočtové hospodaření a rozpočtové limity svým
organizačním složkám v rozvedení na:
běžné výdaje (provozní výdaje),
platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a pojistné,
na individuálně posuzované výdaje určené na profinancování konkrétních
akcí (dlouhodobý majetek),
na systémově určené výdaje určené na financování konkrétního programu
(dlouhodobý majetek).
Zpravidla se rozpočtové limity otevírají nejvýše na období jednoho čtvrtletí. Teprve
na základě oznámení limitu výdajů bance je možné čerpat peněžní prostředky
z výdajových účtů státního rozpočtu. Banka poté dovoluje účetní jednotce čerpat
prostředky z daného čerpacího výdajového účtu jen do výše limitované částky.
Otevření limitů zachytí účetní jednotka zápisem Má dáti 221 ­ Limity výdajů a
Dal 201 ­ Financování výdajů organizačních složek státu s rozvedením na příslušné
analytické účty. Vlastníčerpánírozpočtových prostředků se účtuje v rozvedenípodle
položek rozpočtové skladby ve prospěch analytických účtů k účtů 223 ­ Bankovní
účty k limitům organizačních složek státu se souvztažnými zápisy na vrub účtů
účtové třídy 4, 3, 1 nebo 0 podle charakteru účetního případu.
Rozhodující pro uskutečnění rozpočtového výdaje je datum odepsání z výdajového
účtu státního rozpočtu. Tyto účty vede Česká národní banka. Způsob financování
výdajů OSS je prostřednictvím limitů k těmto výdajovým účtům.
Okruh financování výdajů se na konci účetního období uzavírá pomocí účtu 964 Saldo
výdajů a nákladů rozpočtového hospodaření podle následujícího schématu:
964 ­ Saldo výdajů a nákladů rozpočtového hospodaření
129
5. Organizační složky státu
Má dáti Dal
203 ­ Poskytnuté dotace PO 201 ­ Financování výdajů OSS
204 ­ Poskytnuté dotace ostatním
subjektům
223 ­ Bankovní účty k limitům OSS
221 ­ Limity výdajů
4xx ­ Náklady OSS a Ú SC
Ú čtování výdajů organizačních složek státu
Č. Text MD D
1. Stanovení limitu výdajů 221 201
2. Výdaje profinancované z bankovního účtu limitům na vrub nákladů 4xx 223
3. Uzavření rozpočtových účtů na konci účetního období
a) převod zůstatků účtu 201 na účet 964 201 964
b) převod zůstatku účtu 221 na účet 964 964 221
c) převod zůstatku účtu 223 na účet 964 223 964
d) převod zůstatků účtů tř. 4 na účet 964 964 4xx
e) převod zůstatku účtu 964 na účet 962 964 962
Z rozpočtu běžného roku mohou organizační složky státu hradit jen ty výdaje, které
se hospodářsky týkají běžného účetního období a které banka provede nejpozději
do 31.12. Neprovedené výdaje k tomuto dni již zatěžují rozpočet následujícího
účetního období. Částky nevyčerpaných limitů propadají a nelze je převádět do
dalšího rozpočtového roku.
Propojení rozpočtové skladby a účetnictví
K účtu 261 ­ Pokladna se neuvádí rozpočtová skladba, avšak výběr hotovosti z bankovního
účtu, který se klasifikuje položkou 5182 ­ Poskytované zálohy vlastní
pokladně, se přeúčtuje na jiné výdajové položky až při vyúčtování této zálohy,
nejpozději však do 31.12.
Č. Ú četní případ MD D § pol.
1. Otevření limitu mimo výdajů 221 201
2. Poskytnutá záloha vnitřní organizační jednotce 316 223 xxxx 5181
3. Poskytnuté zálohy na neinvestiční výdaje:
a) na dodávku materiálu 314 223 xxxx 513x
b) na dodávku energie 314 223 xxxx 515x
c) na služby 314 223 xxxx 516x
4. Přijaté faktury:
a) na dodávka materiálu (způsob A) 111 (112) 321
b) na dodávka energie, materiálu, opravy 410 321
c) dodávka služeb 420 321
5. Zúčtování zálohy dodavatelům 321 314
130
Č. Ú četní případ MD D § pol.
6. Ú hrada faktur:
a) materiál 321 223 xxxx 513x
b) pohonné hmoty 321 223 xxxx 5156
c) elektřina, voda, teplo 321 223 xxxx 515x
d) opravy 321 223 xxxx 5171
e) služby 321 223 xxxx 516x
7. Přímá úhrada:
a) bankovní poplatky, pojištění 420 223 xxxx 5163
b) účastnické poplatky za konference 420 223 xxxx 5176
c) daně a poplatky 420 223 xxxx 5362
8. Zúčtovací a výplatní listina:
a) hrubé mzdy 440 331
b) předpis dávek nemocenského pojištění 336 331
c) srážky zdravotního a sociálního pojištění 331 336
d) zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti 331 342
e) ostatní srážky z mezd 331 379
9. Odvod z mezd:
a) zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance 336 223 xxxx 511x
b) záloha na daň 342 223 xxxx 511x
c) ostatní srážky 379 223 xxxx 511x
10. Zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele 420 336
11. Odvody soc. a zdrav. pojištění za zaměstnavatele 336 223 xxxx 503x
12. Záloha pro pokladnu ­ výpis z bankovního účtu 262 223 xxxx 5182
13. Příjmový pokladní doklad 261 262
14. Výdajové pokladní doklady:
a) záloha na cestovné 335 261
b) záloha zaměstnanci na drobné provozní výdaje 335 261
c) nákup materiálu 410 261
d) poštovné 420 261
e) oprava dlouhodobého hmotného majetku 410 261
f) parkovací poplatky 420 261
15. Vyúčtování zálohy na cestovné:
a) vrácení zálohy ­ PPD 261 335
b) cestovní výlohy ­ VPD 430 261
16. Vyúčtování zálohy na drobné výdaje:
a) PPD ­ vrácení zálohy 261 335
b) VPD ­ materiál pro opravy 430 261
17. Přeúčtování zálohy pro pokladnu:
a) spotřeba materiálu 223 xxxx 513x
b) cestovné 223 xxxx 5173
c) poštovné 223 xxxx 5161
d) oprava dlouhodobého majetku 223 xxxx 5171
e) parkovací poplatky, dálniční známky 223 xxxx 5362
131
5. Organizační složky státu
Č. Ú četní případ MD D § pol.
18. Vyúčtování zálohy pro vnitřní organizační
jednotku
a) spotřeba materiálu 223 xxxx 513x
b) služby 223 xxxx 516x
c) platy 223 xxxx 511x
d) energie 223 xxxx 515x
19. Dotace zřízeným příspěvkovým organizacím 203 223 xxxx 5331
20. Dotace ostatním subjektům 204 223 xxxx 5339
21. Vrácení dotace při vyúčtování -203,
-204
-223 xxxx 533x
22. Vrácení přeplatku zálohy na energii ve
stejném roce
-314 -223 xxxx 515x
23. Vrácení přeplatku zálohy na energii v dalším
roce
a) předpis rozpočtového příjmu 315 314
b) přeúčtování na uzávěrkových účtech 964 965
c) odvod na příjmový účet 235, 2324 315
5.4 Dlouhodobý majetek ­ standard č. 512
Dlouhodobý majetek se účtuje v účtové třídě 0. OSS zde účtuje o majetku státu,
k němuž má právo hospodaření. Bude zde účtovat o majetku státu, který jí byl
bezúplatně převeden, který nabyla úplatně ve prospěch státu, i o majetku, který stát
získal z dědictví nebo darem.
Součástí majetku je i dokončené technické zhodnocení na cizím majetku, které bylo
provedeno se souhlasem vlastníka, a OSS na toto technické zhodnocení použila
prostředky státního rozpočtu a užívá cizí majetek pro plnění svých úkolů. Technické
zhodnocení je zvýšení použitelnosti nebo účinnosti majetku, změna účelu užívání,
modernizace a rekonstrukce. U budov a staveb jsou to vždy nástavby, přístavby a
vestavby. Technické zhodnocení lze provést jak u majetku hmotného, tak nehmotného.
Jako součást dlouhodobého majetku bude dokončené technické zhodnocení
nehmotného majetku, pokud si během roku vyžádalo náklady vyšší než Kč 60 000,­,
u dlouhodobého hmotného majetku pak Kč 40 000,­.
Není-li dosaženo těchto finančních hodnot, pak se jedná o běžné ­ neinvestiční čili
provozní výdaje, které se za součást dlouhodobého majetku nepovažuje.
Ocenění dlouhodobého majetku:
pořizovací cena ­ účetní jednotka oceňuje dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek,
který pořizuje jako nový nákupem od dodavatelů. Zahrnuje cenu pořízení majetku
včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Pro stanovení pořizovací ceny majetku je
důležitý okamžik jeho uvedení do používání. Do tohoto okamžiku budou v zásadě
všechny výdaje na pořízenídlouhodobého majetku součástípořizovacíceny. Jakmile
však bude majetek uveden do používání, budou všechny další výdaje na výstavbu
uhrazeny z běžných výdajů.
132
reprodukční pořizovací cena ­ použije se pro majetek nově zjištěný, darovaný,
bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci. Dále majetek vytvořený
vlastní činností, pokud byly vlastní náklady vyšší. Je to cena, za kterou by byl
majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Z definice vyplývá, že se při stanovení
reprodukční pořizovací ceny přihlíží ke stupni opotřebení, k technickému stavu
majetku a současně i k nabídce a poptávce, které ovlivňují cenu v daném časovém
okamžiku. Není to tedy reprodukční cena v dřívějším pojetí, které jí přiřazovalo
výši, jakou by měl tehdejší částečně opotřebený základní prostředek, kdyby byl
pořízen jako nový.
vlastní náklady ­ pro dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Do vlastních
nákladů pro tyto účely zahrnujeme veškeré náklady, které bezprostředně souvisejí
s vytvořením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
cena pořízení ­ je cenou zaplacenou za finanční majetek (včetně emisního ážia),
nezahrnuje žádné další pořizovací náklady.
Nákup dlouhodobého majetku
Při výběru dodavatele při pořizovánídlouhodobého majetku nákupem od dodavatelů
je třeba dodržet pravidla o zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994
Sb., v platném znění.
Bezúplatné převzetí dlouhodobého majetku
Bezúplatný převod dlouhodobého majetku se zpravidla uskutečňuje při delimitacích,
slučování, splývání nebo zrušení státní organizace, kdy jedna organizační
složka přijímá majetek jiné. Přejímající přebírá majetek v ocenění předávající organizace.
Jestliže takto nabývá majetek od příspěvkové organizace, zařadí jej do
majetku v původní pořizovací ceně ve prospěch fondu dlouhodobého majetku. Jedině
v případě, že ocenění není známo, musí se stanovit reprodukční pořizovací
cena.
Darování dlouhodobého majetku je rovněž bezúplatně převzetí majetku. Dárcem je
zpravidla subjekt mimo veřejné rozpočty. Cena uvedená v darovací smlouvě nemusí
být pro obdarovaného rozhodující, protože darovaný majetek se oceňuje reprodukční
pořizovací cenou, což je cena, jakou má majetek vzhledem ke své užitné hodnotě
v okamžiku, kdy se o něm účtuje.
1. Převzetí souboru movitých věcí v PC 022 901
Vyřazení dlouhodobého majetku
Likvidace zcela opotřebovaného dlouhodobého majetku ­ Jestliže se dlouhodobý
majetek zcela opotřeboval a oprava nebo technické zhodnocení není efektivní, provede
se likvidace tohoto majetku. Ú četním dokladem bude protokol o vyřazení
majetku, kde se uvedou všechny podstatné skutečnosti.
Vyřazení při prodeji dlouhodobého majetku. Podle zákona č. 219/2000 Sb. může
OSS prodat majetek, který je pro stát trvale nepotřebný.
133
5. Organizační složky státu
Škoda
1. Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu likvidace 901 022
2. Hodnota získaných náhradních součástek 112 902
3. Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu škody 901 022
4. Škoda na tomto majetku 460 201
5. Přijatá náhrada od pojišťovny 235 205
6. Vyřazení majetku z důvodu prodeje 901 022
7. Kupní smlouva na prodej 315 205
8. Příjem úhrady na příjmový účet 235 315
Zvláštní případy účtování dlouhodobého majetku
Novela Opatření ministerstva financí od 1.1.2001 zavádí nový účet ve skupině neodpisovaného
dlouhodobého majetku, a to 032 ­ Umělecká díla a předměty. Tento
účet zachycuje umělecká díla a předměty kulturní hodnoty, o nichž se dosud vedla
jen operativní evidence. I nadále však budou umělecká díla a předměty muzejní a
galerijní hodnoty, jejich soubory, knihovní sbírky a další zapsané v seznamech ministerstva
kultury podléhat zvláštníevidenci, kterou stanovízvláštníprávnípředpisy.
Takto zapsané předměty nebudou zachycovány na účtu 032. Na tomto účtu budou
účtována umělecká díla pořizována za účelem výzdoby a doplnění interiéry. Jedná
se o dlouhodobý hmotný majetek, který lze ocenit podle právních předpisů. Tento
majetek se hradí jako kapitálový výdaj na pol. 6127 bez ohledu na pořizovací cenu.
Předměty s pořizovací cenou Kč 10 000,­ a vyšší budou doloženy fotodokumentací.
1. Zavedení uměleckých předmětů do účetních stavů 032 901
2. Otevření limitu výdajů na umělecké dílo 221 201
3. Faktura za nákup uměleckého díla 032 321
4. Ú hrada faktury z limitu výdajů 321 223
5. Tvorba fondu dlouhodobého majetku 201 901
Drobný dlouhodobý majetek
Ú četní jednotky mají od 1.1.2001 povinnost vést v účetnictví drobný dlouhodobý
majetek, a to:
drobný dlouhodobý nehmotný majetek od 7 000,­ do 60 000,­ na účtu 018,
drobný dlouhodobý hmotný majetek do 3.001,­ do 40 000,­ na účtu 028.
Ve své vnitřní směrnici pro vedení účetnictví si tuto dolní hranici mohou snížit.
Současně by účetní jednotky měly mít stanovenou hranici oddělující drobný majetek
od zásob. Tento majetek pak mohou vést pouze v operativní evidenci. Drobný
majetek se vždy hradí z provozních prostředku. Zavedení drobného dlouhodobého
majetku musí účetní jednotky provést nejpozději k 30.6.2001.
1. Zavedení DDHM do účetnictví 028 901
2. Faktura za DDHM 410 321
3. Ú hrada faktury z bankovního účtu k limitům 321 223
4. Zavedení DDHM do evidence 028 901
5. Bezúplatné předání DDHM 901 028
134
6. Faktura za DDNM 420 321
7. Ú hrada faktury z bankovního účtu k limitům výdajů 321 223
8. Zařazení DDNM do evidence 018 901
5.5 Zásoby ­ standard č. 514
OSS zpravidla sledují zásoby pomoci způsobu B evidence zásob. Během roku jsou
pořizované zásoby účtovány přímo do nákladů, teprve před sestavením rozvahy se
zůstatek zásob na majetkových účtech aktualizuje podle skladové evidence nebo
inventarizace.
Skladová evidence je povinně vedena u všech zásob, které nejsou určeny k přímé
spotřebě s výjimkou případů, kdy si účetní jednotka interním předpisem vymezila
materiál účtovaný přímo do spotřeby (zejména režijnímateriál určený ke krátkodobé
spotřebě zpravidla nepřesahující jedno měsíční období, případně i drobný hmotný a
nehmotný majetek).
Jestliže při změnách stavu materiálu nedošlo ke spotřebě a místo toho vzniká pohledávka
např. při reklamacích, je nutno upravit saldo výdajů a nákladů rozpočtového
hospodaření na účtu 964.
1. Faktura za materiál 410 321
2. Výpis z účtu ­ platba faktury 321 223
3. Nákup kancelářských potřeb za hotové 410 261
4. Aktivování vlastní dopravy materiálu 410 201
5. Reklamace nakoupeného materiálu:
a) přijatý dobropis (faktura byla uhrazena v minulém roce) 316 410
b) výpis účtu ­ úhrada dobropisu 235 205
c) vypořádání salda nákladů a výdajů 964 316
6. Bezplatně převzatý materiál (materiál se eviduje pouze ve skladové
evidenci)
201 902
7. Prodej materiálu:
a) předpis rozpočtových příjmů 315 205
b) výdej materiálu je sledován pouze ve skladové nebo operativní
evidenci
neúčtuje se
8. Bezúplatné předání materiálu na základě darovací smlouvy (výdej
je sledován pouze ve skladové nebo operativní evidenci)
964 201
9. Inventarizační protokol:
a) manko na materiálu 460 410
b) přebytek na materiálu 201 410
10. Ú čtování koncem účetního období:
a) neuhrazené faktury za dodávky materiálu 410 321
b) vyfakturovaný, ale nedodaný materiál 119 410
c) aktualizace zůstatku materiálu podle skladové evidence
­ počáteční stav 410 112
­ konečný stav 112 410
135
5. Organizační složky státu
11. Ú čtování počátkem nového účetního období:
a) příjemka k materiálu na cestě 410 119
b) úhrada faktury 321 223
5.6 Krátkodobý finanční majetek ­ standard č. 515
Krátkodobý finančnímajetek zahrnuje peněžníprostředky v hotovosti, ceniny a šeky,
vklady na bankovních účtech včetně termínovaných, u nichž je stanovena splatnost
kratší než jeden rok. Dále sem patří majetkové a dlužné cenné papíry, u nichž účetní
jednotka rozhodla, že je nebude mít v držení delší dobu než jeden rok. Tuto formu
krátkodobého finančního majetku může získat OSS darem nebo takto může uložit
volné finanční prostředky se souhlasem zřizovatele. I tady platí, že výnos z tohoto
finančního majetku je příjmem státního rozpočtu.
Pokladna a ceniny
Celou řadu příjmů a výdajů, zejména drobné úhrady, je nutno provádět v hotovosti.
Limit na hotovostní výdaje a pravidla pro manipulaci s pokladní hotovostí
si stanovuje účetní jednotka interním předpisem. Protože rozpočtová skladba může
být sledována pouze na bankovních účtech, je peněžní částka převáděná z čerpacího
účtu do pokladny zachycena na výdajové položce 5182 ­ Poskytnuté zálohy
vlastní pokladně. Realizovaným výdajům v hotovosti se přiřazuje konkrétní položka
rozpočtové skladby dodatečně, nejméně v jednoměsíčních intervalech.
Ceniny, pokud jsou nakupovány pouze ke krátkodobé spotřebě, není nutno sledovat
prostřednictvím účtu 263 ­ Ceniny. Je na uvážení účetní jednotky, zda si stanoví
povinnost vést knihu cenin. Konkrétní rozhodnutí bude záviset zejména na hodnotě
a celkové spotřebě příslušného druhu cenin.
Č. Text MD pol. Dal § pol.
1. Doplnění pokladny z čerpacího účtu:
a) příjmový pokladní doklad 261 262
b) výpis z čerpacího účtu 262 223 xxxx 5182
2. Výdajový pokladní doklad:
a) drobný nákup kancelářských potřeb 410 261
b) záloha na služební cestu zaměstnanci 335 261
c) hotovostní úhrada dodavatelské faktury za
služby
420 261
d) nákup telefonních karet 263 261
e) nákup poštovních známek k přímé spotřebě 420 261
3. Příjmový pokladní doklad:
a) inkaso již předepsaných příjmů za nájem
nebytových prostor
261 315
b) příjem za kopírování písemností ­ přímá
platba
261 205
4. Výdej telefonních karet zaměstnancům 335 263
136
Č. Text MD pol. Dal § pol.
5. Vyúčtování záloh se zaměstnanci:
a) cestovné ­ zúčtování zálohy 430 335
b) doplatek cestovného 430 261
c) vratka zálohy 261 335
d) spotřebované telefonní karty 420 335
6. Odvod rozpočtových příjmů na příjmový
účet:
a) výdajový pokladní doklad 262 261
b) výpis z PÚ , proúčtování podle
rozpočtové skladby k případu 3a)
235 2132 262
c) výpis z PÚ , proúčtování podle
rozpočtové skladby k případu 3b)
235 2111 262
7. Proúčtování rozpočtové skladby u výdajů:
a) snížení záloh pro pokladnu po. 5182 -262 -223 xxxx 5182
b) případu 2a) položka 5139 262 223 xxxx 5139
c) případu 2b) a 5a) položka 5173 262 223 xxxx 5173
d) případu 2c) položka 5169 262 223 xxxx 5169
e) případu 2d) položka 5162 262 223 xxxx 5162
f) případu 2e) položka 5176 262 223 xxxx 5176
5.7 Zúčtovací vztahy ­ standard č. 516
Pohledávky z titulu rozpočtových příjmů se zachycují na vrub účtu 315 ­ Pohledávky
za rozpočtové příjmy. Převážná většina pohledávek z obchodního styku je
zachycována na účtech 311 ­ Odběratelé, případně na účtu 316 ­ Ostatnípohledávky.
Před splněním dodávky můžeme poskytnout zálohu na investiční i neinvestiční
výdaje ve výši, kterou upravují pravidla pro poskytování záloh z rozpočtových prostředků.
Zaplacené zálohy na neinvestiční výdaje účtujeme na účtu 314 ­ Poskytnuté
provozní zálohy. Obdobně přijaté zálohy zachycujeme na účtu 324 ­ Přijaté zálohy.
Č. Text MD § pol. Dal § pol.
1. Přijatá faktura za služby 420 321
2. Zálohová faktura za dodávku plynu 314 321
3. Výpis z bankovního účtu k limitům úhrada
zálohové faktury
321 223 xxxx 5153
4. Výpis z bankovního účtu k limitům úhrada
faktury za služby
321 223 xxxx 516x
5. Výpis z bankovního účtu k limitům a)
zúčtování zaplacené zálohy 321 314
b) doplatek 321 223 xxxx 5153
6. Dobropis k faktuře za služby
poskytnuté v minulém roce
316 420
7. Výpis z příjmového účtu
a) příjem dobropisu 235 2324 205
b) vypořádání pohledávky 964 316
137
5. Organizační složky státu
Č. Text MD § pol. Dal § pol.
8. Prodej DHM:
a) předpis pohledávky 315 205
b) příjem úhrady na příjmový účet 235 311x 315
9. Výpis z účtu cizích prostředků:
a) příjem peněz do úschovy 245 379
b) výplata depozit 379 245
10. Výpis z bankovního účtu k limitům:
­ záloha vnitřní organizační
jednotce
316 223 xxxx 5181
11. Vyúčtování zálohy na základě
peněžního deníku vnitřní organizační
jednotky:
a) vrácení zálohy 4xx 316
b) proúčtování skutečných výdajů 223 xxxx 5181 223 xxxx 5xxx
12. Faktura za telefonní hovory:
a) služební telefonní hovory 420 321
b) soukromé telefonní hovory
zaměstnanců
335 321
c) hovory k refundaci o jiné
organizace
316 321
13. Výpis z bankovního účtu k limitům:
a) úhrada celkové částky faktury za
telefonní hovory
321 223 xxxx 5162
b) příjem za tel. hovory zaměstnanců 223 xxxx 5162 335
c) příjem refundovaných tel.hovorů 223 xxxx 5162 316
K zachycení pohledávek a závazků vůči zaměstnancům slouží zejména účty účtové
skupiny 33 ­ Zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního a zdravotního
pojištění. Na účtu 331 ­ Zaměstnanci se sledují závazky z titulu platů a mezd, pro
evidenci dalších závazků k zaměstnancům slouží účet 333 ­ Ostatní závazky vůči
zaměstnancům. Pohledávky za zaměstnanci, jako poskytnuté zálohy na cestovní
výdaje, se zachycují na účtu 335 ­ Pohledávky za zaměstnanci.
Pohledávky, které vyplynuly z předepsaných náhrad mank a škod na zásobách
a na dlouhodobém majetku, jsou pohledávkami za rozpočtové příjmy, proto jsou
zachyceny na účtu 315. Na účet 335 by se účtovaly pouze manka pokladní hotovosti
a cenin. Srážky z mezd se účtují podle své povahy na zúčtovacích účtech 336 Zúčtování
s institucemi zdravotního a sociálního pojištění, srážky záloh na daň
z příjmu fyzických osob se zúčtují na účtu 342 ­ Ostatní přímé daně. Obstávky platu
a srážky z mezd, které jsou splátkami půjček a úložky podnikového spoření a na
sporožirové účty, se účtují na účtu 379 ­ Jiné závazky.
1. Výplata zálohy na mzdy v hotovosti 331 261
2. Závazek vůči pracovníkům ve výši
hrubé mzdy
440 331
3. Nároky zaměstnanců na dávky nemocenského
pojištění (pouze u velkých
organizaci, tj. nad 25 zaměstnanců)
336 331
138
4. Srážky z mezd:
a) pojistné zdravotního pojištění 331 336
b) pojistné sociálního pojištění 331 336
c) záloha na daň z příjmů 331 342
d) srážka splátky za manko v pokladně 331 335
e) obstávky z mezd 331 379
f) srážka za zaviněné manko na
zásobách
331 315
5. Předpis pojistného hrazeného
zaměstnavatelem:
a) zákonné zdravotní pojištění 420 336
b) zákonné sociální pojištění 420 336
6. Výpis z čerpacího neinvestičního účtu:
a) odvod zálohy na daň z příjmů 342 223 xxxx 5362
b) úhrada pojistného zdrav. poj.
­ za zaměstnance 336 223 xxxx 5032
­ za zaměstnavatele 336 223 xxxx 5032
c) úhrada pojistného soc. zabezpečení
­ za zaměstnance po odečtení
dávek nemocenského
pojištění
336 223 xxxx 5031
­ za zaměstnavatele 336 223 xxxx 5031
Ostatní a jiné pohledávky a závazky
V OSS se vyskytují především pohledávky za rozpočtové příjmy sledované na účtu
315. Rozpočtové příjmy předpisujeme k úhradě souvztažně s účty 205 ­ Vyúčtování
rozpočtových příjmů z běžné činnosti OSS nebo ve prospěch účtu 206 ­ Vyúčtování
rozpočtových příjmů z finančního majetku, kam patří především přijaté úroky,
dividendy apod.
Většina poskytovaných služeb z hlavní činnosti OSS je rozpočtovým příjmem.
Pohledávky z obchodního styku na účtu 311 ­ Odběratelé by se týkaly případné
hospodářské činnosti OSS.
Do stejné skupiny patří i účet 314 ­ Poskytnuté provozní zálohy, kam se zaúčtují
zálohy na běžné výdaje, klasifikované rozpočtovými položkami tř. 5. Jde o zálohy
zaplacené podle smlouvy dodavatelům oprav, jiných služeb, materiálu apod.
Zálohy vlastním zálohovaným organizacím se zachycují na účtu 316 ­ Ostatní
pohledávky. Patří sem rovněž nároky na refundaci rozpočtových výdajů, které se
uskutečnily za jiné organizace a budou organizační složce státu ve stejném roce
vráceny. Jde např. o refundaci mezd a dalších nákladů, např. zdravotní a sociální
pojištění hrazené zaměstnavatelem. Zálohy vlastním zálohovaným organizacím klasifikované
rozpočtovou položkou 5181 však musí být do konce roku vyúčtovány,
protože tato položka se musí přeúčtovat na běžné výdaje tř. 5. Samostatnou skupinou
pohledávek a závazků je sk. 33, kde jsou zachyceny vztahy k zaměstnancům.
139
5. Organizační složky státu
Daňové závazky a ostatní zúčtování se státním rozpočtem se sleduje ve sk. 34.
Pohledávky a závazky vyplývající z účasti ve sdružení najdeme na účtech 358 a
368.
Pro všechny další případy krátkodobých závazků a pohledávek jsou vyhrazeny účty
378 ­ Jiné pohledávky a 379 ­ Jiné závazky. V Postupech účtování jsou uvedeny
taxativně případy, které se na těchto účtech zachycují. Jsou to pohledávky a závazky
vzniklé v souvislosti s náhradou škody, dále závazky vůči celnímu orgánu z titulu cla,
DPH a spotřebních daní při dovozu. Pokud by OSS nakupovala a prodávala opce,
zachytí účetní případy rovněž na účtech 378 a 379. Zaúčtují se zde také všechny
další pohledávky a závazky, pro které nelze použít žádný jiný účet tř. 3.
U jiných pohledávek na účtu 378 se musí v analytické evidenci rozlišit krátkodobé
a dlouhodobé pohledávky. Rozlišení závazků na krátkodobé a dlouhodobé není
v analytické evidenci nutné, protože pro dlouhodobé závazky má účtová osnova
účty ve sk. 95.
1. Faktura od zahraničního dodavatele za
dlouhodobý hmotný majetek
a) závazek vůči zahr.dodavateli 42 321
b) clo 42 379
c) DPH 42 379
2. Ú hrada faktury do zahraničí 321 223 35xx 6122
3. Ú hrada celnímu orgánu 379 223 35xx 6122
4. OSS musí uhradit škodu jiné osobě
a) předpis 460 379
b) úhrada 379 223 xxxx 5429
5. Nárok na refundaci mzdy ve stejném
rozpočtovém roce
a) předpis 316 440
b) příjem refundace mzdy 223 xxxx 5111 316
6. Závazek za refundaci mzdy
a) předpis 440 325
b) úhrada 325 223 xxxx 5019
7. Poplatky za vedení účtu FKSP
a) výpis z účtu FKSP 378 243
b) poukázáno z rozpočt. výdajů 420 223 xxxx 5163
c) příjem na BÚ FKSP 243 378
8. Ú roky připsané na účet FKSP
a) výpis z účtu FKSP 243 379
b) odvod do rozpočtových příjmů 379 243
c) výpis z příjmového účtu 235 xxxx 2141 206
5.8 Fondy ­ standard č. 521
Majetkové fondy
Majetkové fondy OSS představují hodnotu majetku státu, s nímž hospodaří OSS.
V rozvaze OSS jsou součástí vlastních zdrojů majetku.
140
Majetkové fondy zachycujeme na účtech:
901 ­ Fond dlouhodobého majetku
902 ­ Fond oběžných aktiv
903 ­ Fond hospodářské činnosti
Stav fondu dlouhodobého majetku odpovídá hodnotě majetku zachyceného v účtové
tř. 0 za předpokladu, že jsou uhrazeny veškeré závazky za dlouhodobý majetek.
Zvyšuje v souvislosti s úhradou kapitálových výdajů klasifikovaných rozpočtovou
skladbou tř. 6 souvztažným zápisem na MD účtu 201 ­ Financování výdajů OSS.
Jestliže OSS převezme bezúplatně dlouhodobý majetek do vlastnictví státu, účtuje
se souvztažně ke tř. 0.
Protože OSS majetek státu neodpisují, snižuje se fond dlouhodobého majetku při vyřazení
majetku opět souvztažným zápisem ke tř. 0. Příjmy z prodeje státního majetku
jsou součástí rozpočtových příjmů a fondu dlouhodobého majetku se netýkají.
Fond oběžných aktiv představuje hodnotu zásob, krátkodobého finančního majetku
a pohledávek po odečtení cizích zdrojů oběžných aktiv. Za cizí zdroje oběžných
aktiv považujeme závazky u dodavatelů za dodávky materiálu, energie, oprav a služeb,
dále závazky vůči zaměstnancům a institucím zdravotního sociálního pojištění
a všechny další závazky sledované na účtech tř. 3 kromě závazků za dodávky dlouhodobého
majetku, dále případně závazky za přechodně přijaté finanční výpomoci
mezi rozpočty na účtu 272.
Fond oběžných aktiv se zvyšuje při bezúplatném převzetí oběžných aktiv a snižuje
se při jejich bezúplatném předání. Fond se také zvyšuje, jestliže získáme materiál
při vyřazení dlouhodobého majetku ve formě náhradních dílů nebe jiných dále
použitelných složek materiálu.
Dalším příkladem je tvorba fondu oběžných aktiv převodem z rezervního fondu při
pořízení krátkodobého finančního majetku. Cenné papíry mohou nakupovat pouze
ministerstva jako OSS, avšak za předchozího souhlasu vlády. V tomto případě
by se fond oběžných aktiv zvyšoval převodem z rezervního fondu. Při prodeji
krátkodobých cenných papírů s e fond oběžných aktiv převede zpět do rezervního
fondu.
Spotřeba zásob, které jsou součástí oběžných aktiv, se projeví na účtu 410 ­ Materiální
náklady spolu s dalšími účty tř.4 se na konci roku převede na účet 964 ­ Saldo
výdajů a nákladů rozpočtového hospodaření a neovlivňuje bezprostředně stav fondu
oběžných aktiv.
Fond hospodářské činnosti využívají pouze Ú SC, které mohou provozovat hospodářskou
činnost. Pro OSS zatím není vydán zákon, který by upravoval jejich
hospodářskou činnost.
Peněžní fondy
Tvoří dva fondy:
Rezervní fond
Fond kulturních a sociálních potřeb
141
5. Organizační složky státu
Příklady účtování na vybrané druhy majetku u organizační složek státu:
1. Dlouhodobý majetek
Stanovení limitu výdajů 221 201
Dodavatelská faktura za DM 42 321
Ú hrada dodavatelské faktury 321 223
Tvorba zdrojů k profinancování 201 901
Uvedení do užívání 02x 42
Vyřazení DM z evidence v PC 901 01x, 02x
Vyřazení DM likvidací 901 01x, 02x
Materiál získaný při likvidaci 112 902
Náklady spojené s likvidací 4xx 223
2. Zásoby
Dodavatelská faktura za materiál (způsob A) 111 321
Převod na sklad 112 111
Ú hrada faktury 321 223
Výdej materiálu ze skladu o spotřeby 410 112
Faktura za prodej materiálu 315 205
Vyskladnění prodaného materiálu 201 112
Ú hrada od odběratele 235 315
3. Vztahy ke státnímu rozpočtu
Ú čtování příjmů:
Předpis rozpočtových příjmů z běžné činnosti
a z finančního majetku 315 205, 206
Příjem rozpočtových příjmů na příjmový účet 235 315
Odvod příjmů do státního rozpočtu koncem roku 205, 206 235
Ú čtování výdajů:
Stanovení limitu výdajů 221 201
Výdaje uhrazené přímo do nákladů (bez 321) 4xx 223
Nákup materiálu (bez 111 a 321) 112 223
Ú hrada závazků z provozní činnosti 3xx 223
4. Zúčtovací vztahy
Dodavateli poskytnuta provozní záloha
na dodání materiálu 314 223
Předpis faktury na materiál 112 321
Zúčtování poskytnuté zálohy 321 314
Ú hrada závazku dodavateli 321 223
5. Náklady a výnosy
Spotřeba materiálu 410 112
Předpis odvodu zdravotního a sociálního pojištění 420 336
Vyúčtování cestovních výdajů 430 261
Zúčtování hrubých mezd 440 331
Manka a škody 460 201
142
6. Fondy, hospodářský výsledek a dlouhodobé úvěry a půjčky, rezervy,
závěrkové a podrozvahové účty
Ú čtování rezervního fondu:
Vyúčtování nároku na příděl do rezervního fondu 346 914
Přijaté finanční prostředky do fondu od zřizovatele 225 346
Přijaté finanční dary 225 914
Příjmy z prodeje nemovitého majetku, který byl
darován nebo byl získán dědictvím 225 914
Ú hrada nezajištěných provozních potřeb 914 225
Použití fondu k zabezpečení potřeb reprodukce majetku 914 225
Shrnutí kapitoly
Organizace rozpočtového typu (organizační složky státu a územní samosprávné
celky) vedou analytickou evidenci podle platné rozpočtové skladby z hlediska druhového
členění ke všem bankovním účtům, na nichž se sleduje pohyb rozpočtových
příjmů a výdajů. Při jakémkoli pohybu peněz na účtu musí rozpočtová organizace
v analytické evidenci zaznamenat o jaký druh příjmu či výdaje se jednalo, a to
tím, že jim přiřadí číslo položky, které danou transakci plně popisuje, nebo vyhledá
položku s nejpodobnějším obsahem. Za sledované období se sečtou částky nashromážděné
na jednotlivých položkách a získané údaje rozpočtová organizace uvede
ve finančních výkazech, jež předkládá měsíčně či čtvrtletně zřizovateli.
Ú četnictví u organizační složky státu má jen evidenční charakter, věrný obraz skutečnosti
je zde potlačen. Proto účtujeme převážně o příjmech a výdajích. Náklady
zachycujeme ve třídě 4. O výnosech se v podstatě vůbec neúčtuje, neboťorganizační
složky státu převážně neuskutečňují hospodářskou činnost.
Cvičení
OSS ­ hasičský záchranný sbor rozpočtuje v běžném roce pořízení speciálního
vozidla a byl jí otevřen limit k čerpání výdajů rozpočtu na tento účel ve výši
1 milion korun. Na základě výběrového řízeníbyla uzavřena smlouva s dodavatelem,
který žádá zálohu ve výši Kč 100 000,­. Faktura č.1 za dodávku vozidla zní na
Kč 850 000,­, z této částce byla zaúčtována poskytnutá záloha, faktura č. 2 za
příslušenství Kč 140 000,­. Obě faktury byly uhrazeny z bankovního účtu k limitům
OSS. Podle protokolu o uvedení dlouhodobého majetku do užívání bylo vozidlo
zařazeno na účet 022.
Č. Text Kč MD Dal § pol.
1. Otevření limitu výdajů 1 000 000,­
2. Ú hrada zálohy na dlouhodobý majetek 100 000,­
3. Faktura č.1 850 000,­
4. Zúčtování zálohy 100 000,­
5. Doplatek 750 000,­
6. Faktura č. 2 140 000,­
7. Ú hrada faktury 140 000,­
143
5. Organizační složky státu
Č. Text Kč MD Dal § pol.
8. Tvorba fondu dlouhodobého majetku 990 000,­
9. Uvedení vozidla do užívání 990 000,Ú
kol
Zaúčtujte způsobem ,,A" účtování o zásobách příklad uvedený v části Zásoby způsob
B.
Další doporučená literatura
KINŠT, J.: Rozpočtová skladba v roce 2004. Praha: Pragoeduca, 2004. 218 s.
PROKŮ PKOVÁ , D., KINŠT, J.: Praktické příklady účtovánía rozpočtové skladby
obcí. Praha: Pragoeduca. 2002. 159 s.
SVOBODOVÁ , J., ŠAFRÁ NEK, Z.: Účtová osnova, České účetní standardy pro
územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační
složky státu. Olomouce: ANAG, 2004. 276 s.
144
jÍ Charakteristika územních samosprávných
celků
jÍ Evidence příjmů ­ standard č. 517
jÍ Evidence výdajů ­ standard č. 517
jÍ Ú čtování dalších složek majetku a jejich
zdrojů
jÍ Audit územních samosprávných celků
Ú zemní samosprávné celky ­
Obce
6
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Cíl kapitoly
Vyměníme si barvu! Dle rad z předchozí kapitoly, si opět budeme barevně označovat
účty v účtové osnově, které jsou platné pro územně samosprávné celky. Kromě
účtové osnovy je potřeba si opatřit i platnou rozpočtovou skladbu a nastudovat
kapitolu č. 3. Obec.
Č asová zátěž
Jelikož se již orientujete v rozpočtové skladbě, a porozuměli jste tzv. rozpočtovému
účetnictví, předpokládá se, že časová zátěž této kapitoly bude 10 hodin studia.
Ú vod
Obec jako základní hospodářský celek má v rozpočtu specifické postavení: vlastní
majetek, hospodaří podle schváleného rozpočtu a stát zasahuje do činnosti Ú SC jen
způsobem stanoveným zákonem.
Obec výdajově zajišťuje vlastní provoz a inkasuje vlastní příjmy. Kromě toho zajišťuje
finanční prostředky i pro příspěvkové organizace, jejichž je zřizovatelem,
popřípadě požaduje od těchto organizací odvody a provádí vyúčtování rozpočtových
příjmů a výdajů za celek, který podle rozpočtu spravuje.
V rozpočtu obce existuje přímá vazba mezi příjmy a výdaji, obecní rozpočty se
obvykle sestavují jako vyrovnané. Věcný obsah příjmů, které obec inkasuje do
svého rozpočtu je dán rozpočtovými pravidly. Příjmy a výdaje jsou ve smyslu
rozpočtových zásad sledovány odděleně podle závazné rozpočtové skladby.
6.1 Charakteristika územních samosprávných celků
Zajištění dostatečných finančních zdrojů je hlavním úkolem obecních i krajských
financí. Jádrem systému municipálních financí, které představují nejnižší složku
veřejných financí, je rozpočet obce. Obec zajišťuje prostřednictvím svého rozpočtu
jak vlastníčinnosti (např. místnídopravu, úklid, obecnípolicie apod.), tak ty činnosti,
které na ni deleguje stát (např. školství, sociální péči, zdravotnictví apod.). Obec na
svém území je tak povinna pro své občany zabezpečit potřebný rozsah a strukturu
veřejných statků a veřejných služeb.
Klíčová práva i povinnosti obcí a krajů, které se dotýkají také financování, jsou
vymezena Ú stavou ČR. Ú zemní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi,
které mohou mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu.
Konkrétněji jsou definovány podmínky fungování municipálního (obecního) a regionálního
(krajského) finančního systému v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v zákoně č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a v zákoně č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a
některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).
Soustava veřejných rozpočtů v ČR se rozšířila o krajské rozpočty, a proto byl přijat
samostatný zákon pro finanční hospodaření územní samosprávy (tzv. malá rozpočtová
pravidla). Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se nachází
146
v úzkém vztahu k zákonu o rozpočtových pravidlech ČR (tzv. ,,velká" rozpočtová
pravidla), které vytvářejí celkový rámec fungování systému veřejných financí. Oba
zákony usilují o zefektivnění nakládání s prostředky veřejných rozpočtů. V malých
rozpočtových pravidlech se definuje nejen finanční hospodaření obcí a krajů, ale
též dobrovolných svazků obcí. V případě statutárních měst a hlavního města Prahy
se vztahují i na jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu, včetně struktury
příjmů a výdajů těchto složek si však stanovuje již zastupitelstvo statutárního
města samo. Zákon také upravuje zřizování a zakládání právnických osob územních
samosprávných celků.
Ú loha a obsah obecních rozpočtů je definován v rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů. Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace,
včetně tvorby a použití peněžních fondů.
Příjmy rozpočtu obce tvoří1
:
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
příjmy z výsledku vlastní hospodářské činnosti,
příjmy z hospodářské činnosti právnických osob (založených či zřízených
obcí),
příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy
(správní poplatky, pokuty a odvody v pravomoci obce),
výnosy z místních poplatků,
výnosy z daní nebo podíly na nich (podle zákona o rozpočtovém určení daní),
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
dotace z rozpočtu kraje,
prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, jež jsou
příjmem obce,
dary a příspěvky,
jiné příjmy.
Dále mohou být použity:
prostředky z Národního fondu,
návratné zdroje (půjčka, úvěr, komunální obligace),
návratná finanční výpomoc (bezúročná).
Naproti tomu výdaje z rozpočtu obce zahrnují následující položky:
závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,
výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti (zejména výdaje spojené
s péči o vlastní majetek a jeho rozvoj),
výdaje spojené s výkonem státní správy,
závazky z uzavřených smluvních vztahů (vlastní a případně obecních orga-
nizací),
závazky ze spolupráce s obcemi a dalšími subjekty (včetně příspěvků na
společnou činnost),
úhrada úroků z půjček a úvěrů,
1
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
147
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů,
výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na
podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,
jiné výdaje (včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární účely).
Dále obec hradí ze svého rozpočtu:
splátky půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistin dluhopisů.
Výdaje obecního rozpočtu se rozčleňují na kapitálové a běžné výdaje, přičemž běžné
výdaje ve struktuře obecních rozpočtů výrazně převažují (viz graf 3.3). Z běžných
výdajů se financují běžné (provozní) potřeby v rozpočtovém roce jako např.
platy zaměstnanců včetně povinného pojistného placeného zaměstnavatelem, nákupy
materiálu, zboží, vody, paliv, energií, služeb apod. Dále neinvestiční transfery
neziskovým organizacím, obyvatelstvu, podnikatelským subjektům apod.
Kapitálové výdaje sloužík financovánídlouhodobých investičních potřeb, přesahujících
jedno rozpočtové období. Jde zejména o výdaje na infrastrukturu ekonomickou
i sociální, zvláště pro obecní organizace zabezpečující veřejné statky a služby, ale
může jít i o investičnítransfery podnikatelským subjektům. Patřísem však např. i nákup
akcií a majetkových podílů. Podnikatelské činnosti obce se sledují účetně mimo
rozpočtové příjmy a výdaje. Jejich hospodářské výsledky se promítají do rozpočtu
vždy nejpozději ke konci kalendářního roku, tak aby byly součástí závěrečného účtu.
Zjednodušený příklad využití třídění rozpočtové skladby:
Budeme-li např. sledovat konkrétní výdaj na nákup zdravotnického materiálu v rozpočtové
organizaci Záchranná služba Brno např. v hodnotě 50 000 Kč, projeví
se v analytické evidenci vedené k účtu čerpací neinvestiční účet rozpočtových
organizací pod číslem položky 5133. Tato položka vyjadřuje běžný výdaj určený na
nákup materiálu, konkrétně léků a zdravotnického materiálu (viz druhové třídění).
Na konci roku naše Záchranná služba Brno vyčíslí celkové výdaje na nákup léků a
zdravotnického materiálu (tj. provede součet všech výdajů zachycených v analytické
evidenci pod položkou 5133). Takto by postupovaly všechny záchranné služby.
Ve Výkazu o plněnípříjmů, který sestavujívšechny rozpočtové organizace, uvedou
stav na jednotlivých položkách a přičlení paragraf charakterizující odvětví, v němž
organizace působí. V našem případě jde o paragraf č. 3533 (3 ­ skupina Služby
pro obyvatelstvo, 35 -oddíl Zdravotnictví, 353 ­ pododdíl Zvláštní zdravotnická
zařízenía služby pro zdravotnictví, 3533 ­ paragraf Zdravotnická záchranná služba).
Tyto výkazy obdrží zřizovatel, zde to bude Ministerstvo zdravotnictví, a provede
sumarizaci všech získaných údajů. Z číselného kódu, který máme k dispozici ­
3533 5133 však nelze při sestavování závěrečného účtu státního rozpočtu poznat, do
kompetence jakého ústředního orgánu patří spravovat záchranné služby. Proto je při
předávání informací ministerstvu financí předsunuto označení resortu. Ministerstvo
zdravotnictví má podle kapitolního třídění označení 335. Výsledný kód označující
všechny výdaje na nákup léků a zdravotnického materiálu záchrannými službami,
které spadají pod ministerstvo zdravotnictví, by měl podobu čísla 335 3533 5133.
Začleňte následujícífinančníoperace u územně samosprávného celku dle rozpočtové
skladby:
148
Finanční operace Položka Paragraf
Příjmy z prodeje dřeva v obecních lesích (prodej zásob) 2119 1031
Příjmy z daně z nemovitostí 1511
Příjmy z místního poplatku za psa 341
Příjmy neinvestiční dotace od kraje do rozpočtu obce 4122
Přijetí investiční dotace od jiné obce 4221
Příjmy z pokut uložených stavebním úřadem 2210 2169
Ú hrada za sběr a svoz nebezpečného odpadu 5169 3721
Příjmy z pronájmu pohřebních míst 2131 3632
Platba za sazenice pro výsadbu veřejné zeleně 5139 3745
Příspěvek na provoz útulku pro psy ­ příspěvková
organizace obce
5331 1014
Platba za vybudování cyklostezky 6121 2219
Výdaje na zajištění dopravní obslužnosti 5193 2221
Poskytnutí půjčky obyvatelstvu na opravy domů v městské
památkové rezervaci
5660 3322
Platba za pořízení místního rozhlasu (dlouhodobý majetek) 6122 3341
Náklady na tisk místního zpravodaje 5169 3349
Platba za údržbu veřejného osvětlení 5171 3631
Platba daně z příjmu právnických osob placené obcí 5362 6399
Přijetí daně z příjmu právnických obcí placené obci 1122
Příjmy z provozování parkovacích automatů 2111 2219
Platba za provádění monitoringu skládek 5169 3728
Příspěvek na provoz občanského sdružení ­ Klub důchodců 5222 4318
Příspěvek na provoz o. p. s. azylový dům pro matky s dětmi 5221 4333
Platba za pojištění majetku obce 5163 6320
Přijaté splátky půjček od obyvatel z fondu rozvoje bydlení
zřízeného obcí
2460
Platba za pořízení auta pro sbor dobrovolných hasičů 6123 5512
Přijetí dlouhodobého domácího úvěru od banky 8123
Platba úroků z úvěru 5141 6310
Splátka dlouhodobého domácího úvěru od banky 8124
Nákup krátkodobých cenných papírů na pražské burze za
účelem řízení likvidity
8118
Poskytnutí půjčky občanovi města na opravu bytového
domu
5660 3612
Poskytnutí příspěvku na provoz základní umělecké školy příspěvkové
organizace
5331 3231
Poskytnutí investičního příspěvku občanskému sdružení tělovýchovné
jednotě
6322 3419
Platba za provedení energetického auditu kotelny 5166 3634
Platba za zimní údržbu silnic 5171 2212
Platba za opravy autobusových čekáren 5171 2229
Platba cestovného zaměstnanci krajského úřadu 5173 6172
149
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Platba za nákup odborné publikace pro účetní obce 5136 6171
Platba za školení pro zaměstnance úřadu v oblasti drogové
prevence
5167 3541
Ú četnictví
Z charakteru úkolů, které obce zabezpečují, vyplývá specifický způsob financování
procesu jejich hospodaření a v neposlední řadě i odlišný způsob vedení účetnictví,
které má poskytovat správné, včasné a věrohodné údaje o jejich hospodaření a
působit jako důležitý nástroj kontroly plnění rozpočtu. Obce jsou účetní jednotkou,
přičemž základníúčtovánírozpočtových příjmů a výdajů je upraveno v duchu zásady
hospodaření podle rozpočtu.
Z toho vyplývá, že při účtování o své rozpočtové činnosti nepracují s kategorií
výnosů a zisku. Vedle rozpočtové činnosti však obce a kraje mohou podnikat,
přičemž tuto činnost sledují odděleně a účtují zde o nákladech a výnosech obdobně
jako podnikatelský subjekt.
Příjmy a výdaje jsou sledovány odděleně v povinném členění podle rozpočtové
skladby. Plnění výdajové části rozpočtu se v účetnictví sleduje ze dvou hledisek, a
to:
pokladní plnění rozpočtu, tedy evidence na peněžních účtech,
skutečné plnění rozpočtu, kdy rozpočtové náklady představují konečnou spotřebu
hospodářských prostředků ve sledovaném období bez zřetele na čer-
pání,
(náklady se považují za základní ukazatel provozu, důraz je však kladen na
základní ukazatel rozpočtu = výdaje).
6.2 Evidence příjmů ­ standard č. 517
Pro získání přehledu o zúčtování příjmů obecních rozpočtů jsou v účtové osnově
vyčleněny účty 215 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti územních
samosprávných celků a 216 ­ Vyúčtovánírozpočtových příjmů z finančního majetku.
Na těchto účtech se zachycují veškeré předepsané příjmy i příjmy vyinkasované bez
předpisu na vlastní příjmový účet, popř. ZBÚ .
Příjem vyinkasovaných příjmů se účtuje na účtu 235 ­ Příjmový účet, který je
otevřen v příslušných peněžních ústavech.
Evidence příjmů prostřednictvím příjmového účtu využívají především obce, jejichž
objem rozpočtu je natolik rozsáhlý, že je třeba určitý okruh příjmů přenést na
příjmový účet. V obcích, jejichž rozpočty jsou relativně malé, plnífunkci příjmového
účtu účet 231 ­ Základní běžný účet a veškerá inkasa příjmů se realizují na tomto
účtu. Ve smyslu účtové osnovy a postupů účtování je však třeba při použití pouze
základního běžného účtu současně dodržovat všechny rozpočtové souvztažnosti.
Pro předpis pohledávek z rozpočtových příjmů je v účtové osnově předepsán účet
315 ­ Pohledávky za rozpočtové příjmy. Analytickou evidenci k tomuto účtu je třeba
150
vést dle jednotlivých dlužníků, popř. podle druhů pohledávek ve spojení s návaznou,
pravidelně kontrolovanou operativní evidencí.
1. Předpis rozpočtových příjmů z běžné činnosti 315 215, 216
2. Inkaso rozpočtových příjmů na příjmový účet 235 315
3. Odvod inkasovaných vlastních příjmů a příjmů inkasovaných
zřízenou organizační složkou na základní běžný účet ­ dle
výpisu z příjmového účtu
215, 216 235
4. Alespoň jednou za měsíc (ke konci měsíce) musí být
provedeno zúčtování příjmů. Při tomto zúčtování dochází k
faktickým přesunům peněžních prostředků mezi bankovními
účtem příjmového účtu a mezi základním běžným účtem.
Odvod prostředků z příjmového účtu na základní běžný účet
(regulace příjmů)
215, 216 235
Příjem prostředků z příjmového účtu na základním běžném
účtu (regulace příjmů) ­ dle bankovního výpisu ZBÚ
231 217
5. Uzavření rozpočtových účtů na konci roku
a) převod zůstatků účtů 215,216 na účet 965 215, 216 965
b) převod zůstatků účtu 217 na účet 933 217 933
6. Uzavírání účetních knih na konci roku
a) převod zůstatku účtu 965 na účet 962 965 962
b) převod zůstatku účtu 315 na účet 962 315 962
7. Existují i příjmy, které se rovnou připisují na základní běžný
účet a účet 217. Jedná se o přijaté účelové a neúčelové dotace
v průběhu účetního období a příjmy vypořádání
s příspěvkovými organizacemi a ostatními subjekty
231 217
Možné příjmy obcí
1. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnost a funkčních požitků
(pol. 1111)
235 215
2. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti
(pol.1112)
235 215
3. Daň z příjmů právnických osob (pol. 1121) 235 215
4. Daň z příjmů právnických osob za obce (pol. 1122) 235 215
5. Inkaso místních poplatků (ze psů, vstupné apod.) 235 215
6. Inkaso daně z nemovitosti (pol. 1511) 235 215
7. Příjem prostředků za stravné v mateřské a základní škole (pol. 2111,
§ 3141)
235 215
8. Příjmy z úroků (pol. 2141, § 617x) 235 215
Ú zemní samosprávní celky mají možnost uzpůsobit systém rozpočtových účtů tak,
aby jim co nejvíce vyhovoval. Mohou si zvolit i systém, kdy veškeré příjmové
(výdajové) operace budou realizovat z jednoho bankovního účtu 231, přičemž ho
budou analyticky členit na kmenový (např. 231.10), příjmový (231.20) a výdajový
(231.30).
Regulace příjmů (a výdajů) pak může probíhat buďopět jednou měsíčně v úhrnné
výši realizovaných příjmů a výdajů, nebo současně s každým realizovaným příjmem
a výdajem.
151
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Používání pouze základního běžného účtu
1. Pohledávka za rozpočtovými příjmy z běžné (finanční)
činnosti
315 215, 216
2. Přijetí pohledávky z běžné činnosti 231 315
3. Regulace příjmů 215 217
4. Připsání nerozpočtovaných prostředků z finančního
majetku na základní běžný účet
231 216
5. Regulace příjmů 216 217
6. Převod zůstatků na účtech 215, 216 na účet 965 před
uzavíráním účtů na konci roku
215, 216 965
7. Převod zůstatku účtu 217na účet 933 217 933
Vedle těchto dvou uvedených způsobů (používání buďpouze oddělený příjmový a
výdajový okruh nebo pouze základní běžný účet), mohou Ú SC volit i kombinaci
těchto způsobů, tzn. např. oddělený pouze příjmový okruh nebo oddělený pouze
výdajový okruh.
6.3 Evidence výdajů ­ standard č. 517
Chceme-li posoudit a charakterizovat plnění rozpočtu obce, musíme vždy vycházet
z profinancovaných výdajů. Částky, které obce odčerpala ze svého bankovního účtu
dávají podklady k hodnocení a kontrole využívání peněžních prostředků. Tzn., že
výdaje jsou základním ukazatelem rozpočtu.
Na počátku účetního období je zůstatek vkladového výdajového účtu nulový, proto
na něj musí být nejdříve převedeny prostředky ze základního běžného účtu.
1. Převod prostředků ze základní běžného účtu na vkladový výdajový
účet na počátku účetního období
212 231
Přijetí prostředků ze základního běžného účtu na vlastní vkladový
výdajový účet
232 211
Poté mohou být hrazeny výdaje, které je potřeba koncem měsíce
zúčtovat (tzv. regulace výdajů).
2. Poskytnutí dotace příspěvkovým organizacím 213 232
3. Poskytnutí dotace podnikatelským subjektům 214 232
4. Přijetí dotace ze základního běžného účtu na dlouhodobý nehm. m. 232 211
5. Faktura dodavatele 041 321
6. Ú hrada faktury za nakoupený software 321 232
7. Zařazení softwaru do používání 013 041
8. Převod zdrojů k profinancovanému dlouhodobému majetku 211 901
9. Regulace výdajů koncem měsíce 218 212
10. Ke konci roku se nevyčerpané prostředky z vkladového výdajového
účtu převádí zpět na základní běžný účet a zůstatek na účtu 218 se
převede na účet 933.
Převod nevyčerpaných prostředků 211 232
Přijetí nevyčerpaných prostředků 231 212
Převod zůstatku účtu 211 na účet 964 211 964
Převod zůstatku účtu 218 na účet 933 933 218
152
Ú čtování pouze za použití základního účtu
1. Přijatá faktura od dodavatele 4xx 321
2. Zaplacení přijaté faktury 321 231
3. Regulace výdajů 218 211
4. Poskytnutí dotace 213, 214 231
5. Regulace výdajů 218 211
6.4 Ú čtování dalších složek majetku a jejich zdrojů
Dá se říci, že účtování územních samosprávných celků je velmi podobné účtování
organizačních složek státu. Je to proto, že i územní samosprávné celky jsou
organizace, které jsou vázány rozpočtem dle rozpočtové skladby.
Peněžní fondy
Ú SC si vedle rozpočtu mohou zřizovat peněžnífondy. Tyto fondy mohou být účelové
(např. sociální fond) nebo bez účelového určení (fond rezerv).
Tyto prostředky se sledují na účtu 917, finanční prostředku mohu být účtovány
přímo nebo prostřednictví rozpočtu. Vždy se ale úbytek těchto prostředků zachytí
prostřednictvím účtu 236.
Pokladna
Pokladnu sledují Ú SC na účtu 261. Oproti rozpočtovým účtům se pohyby prostředků
v pokladně neklasifikují rozpočtovou skladbou, tzn. že převod prostředků
do pokladny se při odepsání prostředků z bankovního účtu oklasifikuje jako záloha
poskytnutá pokladně a teprve po konečném vydání prostředků z pokladny se sníží
položka zálohy poskytnuté pokladně a pohyb peněžních prostředků se zatřídí na tu
položku, které se operace týká.
Příklad (při použití pouze základního účtu)
MD Dal položka §
Výběr prostředků z bankovního účtu do
pokladny
261 262
Převod prostředků z bankovního účtu do
pokladny ­ dle výpisu
262 231 5182 6171
Nákup publikace 410 261
Změna rozpočtové skladby dle užití -231 -5182 -6171
231 5136 6171
Regulace výdajů 218 211
Předpis příjmů za komunální odpad 315 215
Příjem těchto příjmů v hotovosti 261 315
Regulace příjmů 215 217
Odvod příjmů na účet 262 261
Příjem prostředků na účet 231 262 1337
153
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Příklady účtování u některých skupin majetku u Ú SC:
Ú čtování příjmů:
Předpis rozpočtových příjmů z běžné činnosti
a z finančního majetku 315 215, 216
Příjem rozpočtových příjmů na příjmový účet 235 315
Odvod příjmů na základní běžný účet 215, 216 235
Ú čtování výdajů:
Příjem dotace ze základního běžného účtu
Na vlastní vkladový výdajový účet 232 211
Výdaje z výdajového účtu do nákladů 4xx 232
Pořízení materiálu (bez 111 a 321) 112 232
Ú hrada závazků vyplývajících z činnosti organizace 3xx 232
Poskytnutí dotace PO 213 232
Poskytnutí dotace ostatním subjektům 214 232
Vyúčtování poskytnuté dotace PO 211 213
Vyúčtování poskytnuté dotace ostatním subjektům 211 214
Vrácení nespotřebované dotace na základní běžný
účet na konci roku 211 232
Cvičení
1. Předpis rozpočtových příjmů z běžné činnosti
2. Inkaso rozpočtových příjmů na příjmový účet
3. Odvod inkasovaných vlastních příjmů a příjmů inkasovaných
zřízenou organizační složkou na základní běžný účet ­ dle
bankovního výpisu příjmového účtu
4. Inkaso místních poplatků (ze psů, za vstupné apod.)
5. Faktura za dlouh.hmotný majetek (bude hrazeno přímo
z peněžních fondů obce)
6. Ú hrada faktury z prostředků peněžních fondů
7. Tvorba zdrojů krytí k profinancovanému majetku
8. Zařazení majetku do používání
9. Zúčtování regulace výdajů a příjmů
10. Bezúplatné převzetí dlouhodobého hmotného majetku
11. Jeho zařazení do užívání
12. Ú hrada vzniklých nákladů
13. Bezúplatné předání dlouhodobého nehmotného majetku
14. Faktura za drobný dlouhodobý hmotný majetek
15. Ú hrada faktury za drobný dlouhodobý hmotný majetek
16. Vyúčtování zdrojů k profinancovanému majetku
17. Faktura za pozemek
18. Vyúčtování zdrojů k profinancovanému pozemku
19. Vyřazení dlouhodobého majetku prodejem
20. Předpis fakturované prodejní ceny
154
21. Ú hrada faktury odběratelem
22. Vyřazení dlouhodobého majetku likvidací v důsledku úplného
opotřebení
23. Materiál získaný při likvidaci (způsob A)
24. Náklady spojené s likvidací
25. Faktura za nakoupené materiálové zásoby
26. Ú hrada faktury za nakoupené materiálové zásoby
27. Pořízení materiálových zásob vyřazením dlouhodobého hmotného
majetku v důsledku škody
28. Aktivace materiálových zásob
29. Bezúplatné přijetí materiálových zásob
30. Materiál od dodavatele nedošel
31. Dobropis dodavatele
6.5 Audit územních samosprávných celků
Většina finančních zdrojů potřebných pro činnost těchto organizací je v podmínkách
České republiky alokována z veřejných rozpočtů (z prostředků daňových poplatníků),
a občan má proto právo vědět, zda tyto prostředky jsou využívány efektivně
a ve prospěch realizace poslání a cílů, pro které byly neziskové organizace založeny
či zřízeny. Má právo na to, aby alokace těchto prostředků byla realizována
prostřednictvím veřejné volby a aby jejich užití podléhalo veřejné kontrole.
Je proto nezbytné vytvořit takový systém ekonomických, legislativních a organizačních
předpokladů, který bude takovéto chování minimalizovat. Významné místo
v souboru nástrojů tohoto systému by měl zaujímat audit neziskových organizací
jako nástroj veřejné kontroly a regulátor alokace veřejných prostředků.
6.5.1 Obecná charakteristika a podstata auditu
,,Audit obecně může být chápán jako prostředek, kterým je jedna osoba ujišťována
druhou nezávislou osobou o kvalitě, podmínkách nebo stavu určité skutečnosti, kterou
druhá osoba zkoumala proto, že první osoba není sama schopna se o této kvalitě,
podmínkách a stavu přesvědčit, protože k této činnosti nemá náležité předpoklady."
(Lee, 1986).
Dalo by se najít mnoho dalších definic, ze kterých bude patrné, že jde o systematický
proces, o analýzu určitého prostředí, kterou provádí auditor (osoba kompetentní,
kvalifikovaná a na zkoumaném subjektu nezávislá) získáním a objektivním
vyhodnocováním informací s cílem sdělit názor na míru souhlasu mezi zjištěnými
skutečnostmi a danými kritérii. Toto výsledné sdělení by mělo pak zvýšit důvěryhodnost
zkoumané skutečnosti vůči všem zainteresovaným osobám.
Základním právním předpisem v České republice, který upravuje oblast auditu,
je zákon č. 254/2000 Sb, o auditorech. Podle tohoto zákona se auditorskými
službami rozumí:
ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních
zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv,
155
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů,
ověřování jiných ekonomických informací v rozsahu stanoveném smlouvou.
Konečným výstupem auditu je zpráva auditora, která musíbýt zpracována písemně
a musí obsahovat náležitosti uvedené v zákoně.
Základní klasifikace auditu rozlišuje audit externí a interní. Toto prvotní členění
vychází ze skutečnosti, zda je audit vykonáván externím subjektem (auditorem, auditorskou
firmou, státními orgány apod.), nebo zda je audit prováděn organizačním
prvkem zakomponovaným do organizační struktury dané společnosti či instituce.
Jiný pohled ­ a zřejmě ten rozhodující ­ na rozdíly mezi externím a interním (vnitřním)
auditem akcentuje spíše otázku funkčnosti a určenosti, tj. k jakému účelu audit
slouží a pro koho je určen. V tomto pojetí jsou výstupy externího auditu určeny pro
veřejnost, voliče, zastupitelské orgány, zřizovatele, zakladatele, majitele, akcionáře
a podobné zájmové skupiny a majíbýt veřejně k dispozici. Naproti tomu interníaudit
slouží managementu firmy či instituce a má přispět k optimalizaci společnosti (organizace
a řízení, výrobních a ekonomických činností atd.) a není veřejně dostupný.
V takovém případě může interní audit vykonávat i subjekt přizvaný z vnějšku.
Z časového pohledu, kdy je samotný audit zahájen, zda již v průběhu zkoumaného
období nebo až na jeho konci, se vymezuje audit roční a průběžný, z aspektu šíře či
hloubky záběru se akcentuje audit komplexní a selektivní. Dle vlastního předmětu
ověřování je možné třídit audit na finanční nebo účetní, inspekční (dodržovací), audit
operací (operační nebo provozní), programový, manažerský, strategický, organizační,
právní, daňový, forenzní, marketingový, informační, ekologický, energetický
atd.
Z hlediska povinnosti provedení ve vazbě na příslušnou legislativu je pak možné
audit rozdělit na dobrovolný a povinný (zákonný). Na zákonný (povinný) audit
může být ještě pohlíženo jako na pravidelný (povinný bez podmínek) nebo povinný
za splnění určitých stanovených podmínek.
Nejznámější a nejpropracovanější z mezinárodního aspektu i z hlediska situace
v České republice je audit finanční, resp. účetní, který má podobu externího
auditu a je prováděn členy Komory auditorů. Vychází z příslušných zákonů (tj. ze
zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).
Tento typ auditu se vztahuje na akciové společnosti, družstva a ostatních obchodní
společnosti (včetně zahraničních osob nebo fyzických osob) v případě, kdy splňují
alespoň dvě ze tří následujících kritérií (u akciových společností jedno ze tří kritérií):
úhrn rozvahy více než 40 mil. Kč,
roční čistý obrat více než 80 mil. Kč,
průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období je více
než 50.
V samostatných zákonech je upravena povinnost ověření účetní závěrky auditorem
pro banky, pojišťovny, penzijní fondy, investiční fondy apod.
Kromě externího auditu je nezbytné také akcentovat interní audit, který je v podmínkách
české ekonomiky méně znám a většinou je ztotožňován s kontrolou. Podle
156
nového zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, je povinnost
implementovat útvar interního auditu do všech orgánů a organizací veřejné
správy (s výjimkou malých organizačních složek a příspěvkových organizací). V případě
obcíje tato povinnost stanovena pro města nad 15 tisíc obyvatel (viz samostatná
kapitola).
Na rozdíl od auditu v ziskovém sektoru, který jednak slouží zejména potřebám
akcionářů ­ majitelům firmy, jednak potenciálním investorům a věřitelům, audit
v neziskovém sektoru by měl být určen veřejnosti, voličům, státu, zástupcům samosprávy,
zřizovatelům ­ zakladatelům, případně donátorům a sponzorům. Audit
tak přichází jménem veřejnosti a v jejím zájmu zkoumat, zda existence, výsledky a
činnost organizace jsou potřebné a adekvátní veřejným zájmům a potřebám.
V praxi je u vybraných účetních jednotek stanovena kromě povinnosti auditu dále
také povinnost zveřejnění údajů z účetních závěrek.
Prostřednictvím zastupitelstva informují obce a kraje své občany o závěrečném účtu
a o zprávě o výsledcích hospodaření za uplynulý rok. Další zveřejnění nebo uložení
těchto údajů nemajítyto instituce stanoveny. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje
o plnění rozpočtu příjmů a výdajů a o dalších finančních operacích (včetně tvorby a
použití fondů). Součástí je také vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu,
rozpočtům krajů, obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších
osob.
Ú četní závěrku organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových
organizací tvoří taktéž rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní
závěrce. Zveřejnění těchto údajů nemají obce ani kraje stanoveno.
6.5.2 Přezkoumání hospodaření
Nejrozšířenějším typem ,,auditu" jako nástroje kontroly v územní veřejné správě je
přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků
obcí (DSO). Přezkum hospodaření obcí a krajů svým charakterem náleží do ekvivalentní
množiny finančních resp. statutárních auditů. Finanční audit je nejstarším
typem auditu a je standardním kontrolním nástrojem subjektů tržního (ziskového)
sektoru. Je vnějším typem auditu, i když v relevantních zákonech se takto přímo
nedefinuje. Vzhledem k tomu, že legislativa vztahující se k různým druhům kontrolních
systémů a auditů je historicky generována autonomně, tj. často bez vzájemné
interakce a ne v časové posloupnosti, pro nezasvěceného čtenáře může vznikat dojem
o jisté nekoherentnosti jednotlivých auditních nástrojů. Uvedený aspekt se týká
také kategorie přezkumu hospodaření2
.
Právní úprava přezkoumání hospodaření
Přezkum hospodaření obcí a krajů je specifickou aplikací či modifikací finančního
auditu. Místo a funkce přezkumu hospodaření územních samosprávných celků
v rozpočtovém procesu obcí a krajů je legislativně vymezeno v zákoně č. 128/2000
2
Terminologická poznámka: V obecném teoreticko-metodologickém pojetí je termín audit nadřazenou
kategorií zahrnující podmnožinu dílčích nástrojů (různých typů auditů, přezkumů, ověření
apod.). Tj. přezkum hospodaření je podřazenou kategorií. V konkrétní podobě je však zřetelný
definiční rozdíl mezi ,,přezkumem", ,,finančním auditem" a ,,výkonnostním auditem". Viz dále text.
157
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Sb., o obcích (obecní zřízení), v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a v zákoně
č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a
dobrovolných svazků obcí.
V zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je kodifikována povinnost
územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí nechat si přezkoumat
své hospodaření za uplynulý rok3
. Předmětem přezkoumání je hospodaření podle
rozpočtu, hospodaření s ostatními finančními prostředky a nakládání s majetkem.
Zpráva o výsledcích přezkoumáníje součástízávěrečného účtu při jeho projednávání
v orgánech územního samosprávného celků a DSO.
V zákoně o obcích je pak konkrétně stanoveno, že obec požádá o přezkoumání
obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání
auditorovi nebo auditorské společnosti4
. Náklady na přezkoumání hospodaření obce
auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků. Hospodaření obce přezkoumává
kraj v přenesené působnosti.
Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok
Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městské části hlavního
města Prahy požádají o přezkoumání hospodaření Magistrát anebo zadají přezkoumání
hospodaření auditorovi. Magistrát přezkoumává hospodaření městského části
v přenesené působnosti. V případě krajů přezkum hospodaření za uplynulý kalendářní
rok vždy realizuje Ministerstvo financí5
. Dobrovolné svazky obcí požádají
o přezkoumání hospodaření svazku příslušný krajský úřad nebo zadají přezkoumání
auditorovi.
Předmět, obsah a podmínky přezkumu hospodaření jsou upraveny zákonem č. 420/
/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných
svazků obcí, její účinnost je od 1. srpna 2004.
Předmět přezkoumání hospodaření
Předmětem přezkoumání jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, které
jsou součástí závěrečného účtu, a to:
plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací týkajících se
rozpočtových prostředků
finanční operace týkající se tvorby a použití peněžních fondů
náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku
údaje o peněžních operacích týkajících se sdružených prostředků vynakládaných
na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky anebo na
základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami
údaje o finančních operacích týkajících se cizích zdrojů
hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a
s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních
smluv
3
Viz zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
4
Viz zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá z pozdějších změn.
5
Viz zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá z pozdějších změn.
158
vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům
krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a
k dalším osobám
nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku
nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek
zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů
přezkoumaných orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu
stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi
ručení za závazky fyzických a právnických osob
zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob
zřizování věcných břemen k majetku územního celku
účetnictví vedené územním celkem.
Přezkoumání spočívá v ověření dodržování povinností uložených zákonem a dalšími
právními předpisy upravujícími finančníhospodařeníúzemních samosprávných
celků, hospodaření s jejich majetkem, účetnictví, odměňování, v dalším se prověřuje
soulad hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, dodržení
účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití
a věcná a formální správnost dokladů o přezkoumávaných operacích.
Při přezkoumání se využívají úplné a pravdivé informace a doklady o hospodaření
územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Přezkoumání se provádí
za takových podmínek, aby nebylo ohroženo jeho včasné provedení a řádný
průběh.
Objedná-li si územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí přezkoumání
svého hospodaření auditorem, sjedná ve smlouvě s ním předmět, obsah a podmínky
přezkoumání podle tohoto zákona.
Zpráva o přezkoumání
O přezkoumáníse vyhotovuje ,,Zpráva o výsledku přezkoumáníhospodaření", která
obsahuje název územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí,
označení osob provádějících přezkoumání, období, za které bylo přezkoumání provedeno,
popis zjištěných chyb a nedostatků a uvedení povinností podle zvláštních
předpisů a jiných hledisek, které nebyly dodrženy, a to včetně označenídokladů a materiálů,
závěr, datum vyhotovení zprávy, podpisy osob provádějících přezkoumání
a datum předání zprávy. V závěru zprávy musí být vyjádřeno, že při přezkoumání:
a) nebyly zjištěny chyby a nedostatky, nebo
b) byly zjištěny nedostatky, ale nebylo zjištěno porušení rozpočtové kázně ani
neúplnost, neprůkaznost nebo nesprávnost vedení účetnictví, nebo
c) byl zjištěn některý z těchto nedostatků:
* porušení rozpočtové kázně,
* neúplnost, nesprávnost nebo neprůkaznost vedení účetnictví,
* pozměňování záznamů a dokladů v rozporu s právním předpisem,
* porušení pravomocí a povinností orgánů územních samosprávných
celků a dobrovolných svazků obcí stanovených zvláštními právními
předpisy,
159
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
* nebyly odstraněny nedostatky zjištěné při předchozím přezkoumání,
nebo
* nebyly vytvořeny podmínky pro přezkoumání a rozsah uskutečněného
přezkoumání proto neumožnil řádné ověření všech požadavků
stanovených vyhláškou.
Přezkoumání hospodaření podle tohoto zákona vykovávané auditorem je auditorskou
službou k ověřování dalších skutečností a auditor při něm postupuje dle zákona
č. 254/2000 Sb., o auditorech a navazující a vnitřní směrnice komory auditorů.
6.5.3 Funkce a úkoly interního auditu
Součásti vnitřního kontrolního systému je také interní audit. Interní audit uvnitř
orgánu veřejné správy zajišťuje funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášťpověřený
zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur. Interní
audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního
kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda:
právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu
veřejné správy dodržovány,
rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána
a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,
řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a
včasné provozní, finanční a jiné informace,
příslušná provozní a finanční kritéria jsou plněna,
zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na
změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy
poskytujídostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou
splněny.
Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné
správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému,
k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
Současně tento útvar zajišťuje konzultační činnost.
Interní audit zahrnuje zejména:
a) finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a
jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření
s ním,
b) audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu
veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a
zajištění správy veřejných prostředků,
c) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost
a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního
systému.
Ú tvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy, který
zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných
160
struktur. Vedoucího útvaru interního auditu, případně vyčleněného zaměstnance pro
interní audit jmenuje a odvolává vedoucí orgánu veřejné správy. Je však povinen
projednat toto jmenování a odvolání s tzv. třetí stranou, tj. např. u správců kapitol
po projednání s MF ČR, u ostatních organizačních složek státu, které jsou účetní
jednotkou a u státních příspěvkových organizací u svého správce kapitoly. V případě
krajského úřadu vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává na návrh
ředitele krajského úřadu rada kraje. Na obcích na návrh starosty rada obce.
Ú tvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým
plněním jemu stanovených úkolů. V případech s malou pravděpodobností výskytu
nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti
na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního
řízení, mohou orgány veřejné správy u organizačních složek státu a příspěvkových
organizací ve své působnosti, stejně jako územní samosprávné celky u svých organizačních
složek a příspěvkových organizací ve své působnosti, nahradit funkci
útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly.
Obce, které mají méně jak 15 000 obyvatel, mohou substituovat funkci útvaru
interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují
průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení
útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá
opatření nejsou dostatečně účinná, jsou i tyto obce povinny útvar interního auditu
zřídit.
Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správy v souladu se střednědobým
plánem a ročními plány jednotlivých auditů. Střednědobý plán stanoví priority a
odráží potřeby orgánu veřejné správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti
a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období. Roční plán upřesňuje na
základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové
rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních
auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti.
Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě objektivního
hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů, s přihlédnutím k výsledkům
veřejnosprávní a jiné kontroly uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního
kontrolního systému. Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů
s vedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu
jeho doporučení. Ve výjimečných případech může útvar interního auditu na vyžádání
vedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu
i mimo schválený roční plán. Vedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně
zajistí prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny
kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu.
Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu
i potřeba jeho zavedení. Ú tvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních
z provedených auditů vedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením příslušných
nápravných opatření. Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící
kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je
povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správy.
161
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané
vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména hodnotí obecnou kvalitu vnitřního
kontrolního systému, analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě
ovlivnily činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního
kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti
orgánu veřejné správy. Současně předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provoznía
finančníčinnosti orgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.
Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě pak přijímá
vedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření. Zpráva a přijatá opatření jsou
podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správy, která zahrnuje
údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu.
Shrnutí kapitoly
Obce a kraje jako územní samosprávné celky mohou mít vlastní majetek a hospodařit
podle vlastního rozpočtu. Ú zemní samosprávné celky hospodaří podle svého
rozpočtu příjmů a výdajů s využitím vlastních peněžních fondů. Sestavují rozpočet
na kalendářní rok a střednědobé výhledy na 2 až 5 let. Rozpočet obce a vyúčtování
hospodaření za uplynulý kalendářní rok schvaluje obecní zastupitelstvo, rozpočet
kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Ú zemní samosprávný celek vede účetnictví
o stavu a pohybu majetku, o příjmech a výdajích a o finančních vztazích ke státnímu
rozpočtu. Ú zemní samosprávné celky mají svou samostatnou účetní osnovu
odlišnou od podnikatelských subjektů.
Jelikož obce hospodaří dle rozpočtu, tzn. odlišují od sebe příjmy a výdaje, je toto
pravidlo obsaženo i v účetnictví. Evidence příjmů a výdajů je oddělena, přičemž
příjmy i výdaje jsou dále rozlišeny i dle rozpočtové skladby.
Ú zemní samosprávný celek má za povinnost ověřit neboli přezkoumat své hospodaření
za minulý rok. Přezkoumat hospodaření obce může za určitých podmínek
kraj nebo auditor, u kraje pouze ministerstvo financí. Je třeba rozlišit přezkoumání
hospodaření, finanční audit a výkonnostní audit.
Organizace veřejné správy má za povinnost zabezpečit fungování vnitřního kontrolního
systému. Jeho součástí je interní audit, který v sobě zahrnuje finanční audit,
audit systémů a audit výkonu. Je přímo podřízen řediteli krajského úřadu a jeho
činnost probíhá na základě plánů.
Kontrolní otázky
1. Finanční zdroje místních orgánů podle Evropské charty místní samosprávy.
2. Příjmová stránka rozpočtu územních samosprávných celků.
3. Výdajová stránka rozpočtu územních samosprávných celků.
4. Charakterizujte rozpočtovou skladbu.
5. Charakterizujte účetnictví obcí.
6. Co je podstatou vnitřního kontrolního systému organizace?
7. Jaké úkoly plní interní audit?
8. Jaký je rozdíl mezi finančním auditem a auditem systémů?
162
9. Komu je podřízen útvar interního auditu?
10. Cojepředmětempřezkoumáníhospodařeníúzemníchsamosprávnýchcelků?
11. Liší se přezkoumání hospodaření v případě, že ho uskutečňuje krajský úřad
od případu, kdy ho provádí auditor? Pokud ano, v čem je rozdíl?
Ú kol
Sestavte jednoduchý rozpočet obce s uplatněním znalostí o rozpočtové skladbě.
Další doporučená literatura
PŘ IBYLOVÁ , Z.: Účetnictví měst a obcí příklady souvztažností. 1. vyd. Rožďalovice:
REVOS-L, 2006. 191 s. ISBN 80-903160-4-2
REKTOŘ ÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. A KOL.: Kontrolní systémy veřejné správy a
veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2003. 212 s. ISBN 80-
-86119-72-6
163
6. Ú zemní samosprávné celky ­ Obce
164
Shrnutí
Shrnutí
Tak, máme to za sebou! Cílem tohoto kurzu bylo zorientovat se v účetnictví
organizací neziskového sektoru, a to nejen v konkrétní podobě (co se účtuje
na Má dáti a co na Dal), ale i odlišení jednotlivých právních forem těchto
organizací, pochopení jejich specifik a naopak nalezení společných rysů.
Motto na závěr:
Kdo je to účetní?
Osoba, která vyřeší váš problém, o kterém nevíte, způsobem, který nechápete.
166
Přílohy
Přílohy
Seznam PŘ ÍLOH
1. Organizace neziskového sektoru dle realizace účetního auditu
2. Ú čtové osnovy
3. Ú četnictví neziskových subjektů od 1. 1. 2004
4. Porovnání účtů pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace,
státní fondy a organizační složky státu
168
Příloha 1
Organizace neziskového sektoru dle realizace účetního auditu
Organizace neziskového sektoru se
zákonně s povinným auditem (nebo
přezkumem hospodaření)
obce Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
dobrovolné svazky obcí Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
kraje Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích
nadace Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích
a nadačních fondech
politické strany a hnutí Zákon č. 424/1991 Sb., o politických
stranách a hnutích
zdravotní pojišťovny Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné
zdravotní pojišťovně; Zákon č. 280/1992 Sb.,
o resortních, oborových, podnikových
a dalších zdravotních pojišťovnách
Státní podniky Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku
Nejvyšší kontrolní úřad Zákon č. 166/1992 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu
Česká národní banka Zákon č. 128/2000 Sb., o České národní
bance
organizace (subjekty) fondového typu
a vládní agentury
příslušná právní úprava pro danou organizaci
Organizace neziskového sektoru
s povinným auditem za určitých
podmínek
obecně prospěšné společnosti Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně
prospěšných organizacích
nadační fondy Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích
a nadačních fondech
obchodní společnosti Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
družstva Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Organizace neziskového sektoru
s nepovinným auditem
občanská sdružení Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
veřejné vysoké školy Zákon č. 111/1998 Sb., o veřejných
vysokých školách
Česká televize Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi
Český rozhlas Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu
Pramen: Jurajdová, H.
169
Přílohy
Příloha 2
Příklad: Ú čtová osnova pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti
není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
Ú čtová třída 0 ­ Dlouhodobý majetek
01 ­ Dlouhodobý nehmotný majetek
012 ­ Nehmotné výsledky výzkumu
a vývoje
013 ­ Software
014 ­ Ocenitelná práva
018 ­ Drobný dlouhodobý nehmotný
majetek
019 ­ Ostatní dlouhodobý nehmotný
majetek
02 ­ Dlouhodobý hmotný majetek
odpisovaný
021 ­ Stavby
022 ­ Samostatné movité věci a soubory
movitých věcí
025 ­ Pěstitelské celky trvalých porostů
026 ­ Základní stádo a tažná zvířata
028 ­ Drobný dlouhodobý hmotný
majetek
029 ­ Ostatní dlouhodobý hmotný
majetek
03 ­ Dlouhodobý hmotný majetek
neodpisovaný
031 ­ Pozemky
032 ­ Umělecká díla, předměty a sbírky
04 ­ Nedokončený dlouhodobý
nehmotný a hmotný majetek,
pořizovaný dlouhodobý finanční
majetek
041 ­ Nedokončený dlouhodobý
nehmotný majetek
042 ­ Nedokončený dlouhodobý hmotný
majetek
043 ­ Pořizovaný dlouhodobý finanční
majetek
05 ­ Poskytnuté zálohy na dlouhodobý
nehmotný a hmotný majetek
051 ­ Poskytnuté zálohy na dlouhodobý
nehmotný majetek
052 ­ Poskytnuté zálohy na dlouhodobý
hmotný majetek
06 ­ Dlouhodobý finanční majetek
061 ­ Podíly v ovládaných a řízených
osobách
062 ­ Podíly v osobách pod podstatným
vlivem
063 ­ Dluhové cenné papíry držené do
splatnosti
066 ­ Půjčky organizačním složkám
067 ­ Ostatní dlouhodobé půjčky
069 ­ Ostatní dlouhodobý finanční
majetek
07 ­ Oprávky k dlouhodobému
nehmotnému majetku
072 ­ Oprávky k nehmotným výsledkům
výzkumu a vývoje
073 ­ Oprávky k softwaru
074 ­ Oprávky k ocenitelným právům
078 ­ Oprávky k drobnému
dlouhodobému nehmotnému majetku
079 ­ Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému nehmotnému majetku
08 ­ Oprávky k dlouhodobému
hmotnému majetku
081 ­ Oprávky ke stavbám
082 ­ Oprávky k samostatným movitým
věcem a souborům movitých věcí
085 ­ Oprávky k pěstitelským celkům
trvalých porostů
086 ­ Oprávky k základnímu stádu
a tažným zvířatům
088 ­ Oprávky k drobnému
dlouhodobému hmotnému majetku
089 ­ Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému hmotnému majetku
Ú čtová třída 1 ­ Zásoby
11 ­ Materiál
111 ­ Pořizovaný materiál
170
112 ­ Materiál na skladě
119 ­ Materiál na cestě
12 ­ Zásoby vlastní výroby
121 ­ Nedokončená výroba
122 ­ Polotovary vlastní výroby
123 ­ Výrobky
124 ­ Zvířata
13 ­ Zboží
131 ­ Pořizované zboží
132 ­ Zboží na skladě a v prodejnách
139 ­ Zboží na cestě
Ú čtová třída 2 ­ Finanční účty
21 ­ Peníze
211 ­ Pokladna
213 ­ Ceniny
22 ­ Ú čty v bankách
221 ­ Ú čty v bankách
23 ­ Krátkodobé bankovní úvěry
231 ­ Krátkodobé bankovní úvěry
232 ­ Eskontní úvěry
24 ­ Jiné krátkodobé finanční výpomoci
241 ­ Emitované krátkodobé dluhopisy
249 ­ Ostatní krátkodobé finanční
výpomoci
25 ­ Krátkodobý finanční majetek
251 ­ Majetkové cenné papíry
k obchodování
253 ­ Dluhové cenné papíry
k obchodování
255 ­ Vlastní dluhopisy
256 ­ Ostatní cenné papíry
259 ­ Pořizovaný krátkodobý finanční
majetek
26 ­ Převody mezi finančními účty
261 ­ Peníze na cestě
Ú čtová třída 3 ­ Zúčtovací vztahy
31 ­ Pohledávky
311 ­ Odběratelé
312 ­ Směnky k inkasu
313 ­ Pohledávky za eskontované cenné
papíry
314 ­ Poskytnuté provozní zálohy
a zálohy na zásoby
315 ­ Ostatní pohledávky
32 ­ Závazky
321 ­ Dodavatelé
322 ­ Směnky k úhradě
324 ­ Přijaté zálohy
325 ­ Ostatní závazky
33 ­ Zúčtování se zaměstnanci
a institucemi
331 ­ Zaměstnanci
333 ­ Ostatní závazky vůči
zaměstnancům
335 ­ Pohledávky za zaměstnanci
336 ­ Zúčtování s institucemi sociálního
zabezpečení a veřejného zdravotního
pojištění
34 ­ Zúčtování daní, dotací a ostatní
zúčtování
341 ­ Daň z příjmů
342 ­ Ostatní přímé daně
343 ­ Daň z přidané hodnoty
345 ­ Ostatní daně a poplatky
346 ­ Nároky na dotace a ostatní
zúčtování se státním rozpočtem
348 ­ Nároky na dotace a ostatní
zúčtování s rozpočtem územních
samosprávných celků
35 ­ Pohledávky za sdružením
358 ­ Pohledávky za účastníky sdružení
36 ­ Závazky ke sdružením a závazky
z upsaných nesplacených cenných
papírů a vkladů
367 ­ Závazky z upsaných nesplacených
cenných papírů a vkladů
368 ­ Závazky k účastníkům sdružení
37 ­ Jiné pohledávky a závazky
373 ­ Pohledávky a závazky z pevných
termínových operací
375 ­ Pohledávky z emitovaných
dluhopisů
171
Přílohy
378 ­ Jiné pohledávky
379 ­ Jiné závazky
38 ­ Přechodné účty aktiv a pasiv
381 ­ Náklady příštích období
383 ­ Výdaje příštích období
384 ­ Výnosy příštích období
385 ­ Příjmy příštích období
386 ­ Kursové rozdíly aktivní
387 ­ Kursové rozdíly pasivní
388 ­ Dohadné účty aktivní
389 ­ Dohadné účty pasivní
39 ­ Opravná položka k zúčtovacím
vztahům a vnitřní zúčtování
391 ­ Opravná položka k pohledávkám
395 ­ Vnitřní zúčtování
396 ­ Spojovací účet při sdružení
Ú čtová třída 4 ­ volná
Ú čtová třída 5 ­ Náklady
50 ­ Spotřebované nákupy
501 ­ Spotřeba materiálu
502 ­ Spotřeba energie
503 ­ Spotřeba ostatních
neskladovatelných dodávek
504 ­ Prodané zboží
51 ­ Služby
511 ­ Opravy a udržování
512 ­ Cestovné
513 ­ Náklady na reprezentaci
518 ­ Ostatní služby
52 ­ Osobní náklady
521 ­ Mzdové náklady
524 ­ Zákonné sociální pojištění
525 ­ Ostatní sociální pojištění
527 ­ Zákonné sociální náklady
528 ­ Ostatní sociální náklady
53 ­ Daně a poplatky
531 ­ Daň silniční
532 ­ Daň z nemovitostí
538 ­ Ostatní daně a poplatky
54 ­ Ostatní náklady
541 ­ Smluvní pokuty a úroky z prodlení
542 ­ Ostatní pokuty a penále
543 ­ Odpis nedobytné pohledávky
544 ­ Ú roky
545 ­ Kursové ztráty
546 ­ Dary
548 ­ Manka a škody
549 ­ Jiné ostatní náklady
55 ­ Odpisy, prodaný majetek, tvorba
rezerv a opravných položek
551 ­ Odpisy dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku
552 ­ Zůstatková cena prodaného
dlouhodobého nehmotného a hmotného
majetku
553 ­ Prodané cenné papíry a podíly
554 ­ Prodaný materiál
556 ­ Tvorba rezerv
559 ­ Tvorba opravných položek
58 ­ Poskytnuté příspěvky
581 ­ Poskytnuté příspěvky zúčtované
mezi organizačními složkami
582 ­ Poskytnuté členské příspěvky
59 ­ Daň z příjmů
591 ­ Daň z příjmů
595 ­ Dodatečné odvody daně z příjmů
Ú čtová třída 6 ­ Výnosy
60 ­ Tržby za vlastní výkony a za zboží
601 ­ Tržby za vlastní výrobky
602 ­ Tržby z prodeje služeb
604 ­ Tržby za prodané zboží
61 ­ Změny stavu vnitroorganizačních
zásob
611 ­ Změna stavu zásob nedokončené
výroby
612 ­ Změna stavu zásob polotovarů
613 ­ Změna stavu zásob výrobků
614 ­ Změna stavu zvířat
62 ­ Aktivace
621 ­ Aktivace materiálu a zboží
172
622 ­ Aktivace vnitroorganizačních
služeb
623 ­ Aktivace dlouhodobého
nehmotného majetku
624 ­ Aktivace dlouhodobého hmotného
majetku
64 ­ Ostatní výnosy
641 ­ Smluvní pokuty a úroky z prodlení
642 ­ Ostatní pokuty a penále
643 ­ Platby za odepsané pohledávky
644 ­ Ú roky
645 ­ Kursové zisky
648 ­ Zúčtování fondů
649 ­ Jiné ostatní výnosy
65 ­ Tržby z prodeje majetku,
zúčtování rezerv a opravných položek
652 ­ Tržby z prodeje dlouhodobého
nehmotného a hmotného majetku
653 ­ Tržby z prodeje cenných papírů
a podílů
654 ­ Tržby z prodeje materiálu
655 ­ Výnosy z krátkodobého finančního
majetku
656 ­ Zúčtování rezerv
657 ­ Výnosy z dlouhodobého finančního
majetku
659 ­ Zúčtování opravných položek
68 ­ Přijaté příspěvky
681 ­ Přijaté příspěvky zúčtované mezi
organizačními složkami
682 ­ Přijaté příspěvky (dary)
684 ­ Přijaté členské příspěvky
69 ­ Provozní dotace
691 ­ Provozní dotace
Ú čtová třída 7 a 8
Ú četní jednotky použijí účty účtové třídy
7 a 8 podle vnitřního předpisu
Ú čtová třída 9 ­ Vlastní jmění, fondy,
výsledek hospodaření, rezervy,
dlouhodobé úvěry a půjčky, závěrkové
a podrozvahové účty
90 ­ Vlastní jmění
901 ­ Vlastní jmění
91 ­ Fondy
911 ­ Fondy
92 ­ Oceňovací rozdíly
921 ­ Oceňovací rozdíly z přecenění
majetku a závazků
93 ­ Výsledek hospodaření
931 ­ Výsledek hospodaření ve
schvalovacím řízení
932 ­ Nerozdělený zisk, neuhrazená
ztráta minulých let
94 ­ Rezervy
941 ­ Rezervy
95 ­ Dlouhodobé bankovní úvěry
a závazky
951 ­ Dlouhodobé bankovní úvěry
953 ­ Emitované dluhopisy
954 ­ Závazky z pronájmu
955 ­ Přijaté dlouhodobé zálohy
958 ­ Dlouhodobé směnky k úhradě
959 ­ Ostatní dlouhodobé závazky
96 ­ Závěrkové účty
961 ­ Počáteční účet rozvažný
962 ­ Konečný účet rozvažný
963 ­ Ú čet výsledku hospodaření
97­99 ­ Podrozvahové účty
971­998 ­ Podrozvahové účty
999 ­ Vyrovnávací účet k podrozvahovým
účtům
173
Přílohy
Ú čtová osnova pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými
organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu
Ú čtová třída 0 ­ Dlouhodobý majetek
Ú čtová skupina 01 ­ Dlouhodobý
nehmotný majetek
012 ­ Nehmotné výsledky výzkumu
a vývoje
013 ­ Software
014 ­ Ocenitelná práva
018 ­ Drobný dlouhodobý nehmotný
majetek
019 ­ Ostatní dlouhodobý nehmotný
majetek
Ú čtová skupina 02 ­ Dlouhodobý
hmotný majetek odpisovaný
021 ­ Stavby
022 ­ Samostatné movité věci a soubory
movitých věci
025 ­ Pěstitelské celky trvalých porostů
026 ­ Základní stádo a tažná zvířata
028 ­ Drobný dlouhodobý hmotný
majetek
029 ­ Ostatní dlouhodobý hmotný
majetek
Ú čtová skupina 03 ­ Dlouhodobý
hmotný majetek neodpisovaný
031 ­ Pozemky
032 ­ Umělecká díla a předměty
Ú čtová skupina 04 ­ Nedokončený
a pořizovaný dlouhodobý majetek
041 ­ Nedokončený dlouhodobý
nehmotný majetek
042 ­ Nedokončený dlouhodobý hmotný
majetek
043 ­ Pořizovaný dlouhodobý finanční
majetek
Ú čtová skupina 05 ­ Poskytnuté zálohy
na dlouhodobý nehmotný a hmotný
majetek
051 ­ Poskytnuté zálohy na dlouhodobý
nehmotný majetek
052 ­ Poskytnuté zálohy na dlouhodobý
hmotný majetek
Ú čtová skupina 06 ­ Dlouhodobý
finanční majetek
061 ­ Majetkové účasti v osobách
s rozhodujícím vlivem
062 ­ Majetkové účasti v osobách
s podstatným vlivem
063 ­ Dlužné cenné papíry držené do
splatnosti
066 ­ Půjčky osobám ve skupině
067 ­ Ostatní dlouhodobé půjčky
069 ­ Ostatní dlouhodobý finanční
majetek
Ú čtová skupina 07 ­ Oprávky
k dlouhodobému nehmotnému majetku
072 ­ Oprávky k nehmotným výsledkům
výzkumu a vývoje
073 ­ Oprávky k softwaru
074 ­ Oprávky k ocenitelným právům
078 ­ Oprávky k drobnému
dlouhodobému nehmotnému majetku
079 ­ Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému nehmotnému majetku
Ú čtová skupina 08 ­ Oprávky
k dlouhodobému hmotnému majetku
081 ­ Oprávky ke stavbám
082 ­ Oprávky k samostatným movitým
věcem a souborům movitých věcí
085 ­ Oprávky k pěstitelským celkům
trvalých porostů
086 ­ Oprávky k základnímu stádu
a tažným zvířatům
088 ­ Oprávky k drobnému
dlouhodobému
089 ­ Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému hmotnému majetku
Ú čtová třída 1 ­ Zásoby
Ú čtová skupina 11 ­ Materiál
111 ­ Pořízení materiálu
112 ­ Materiál na skladě
119 ­ Materiál na cestě
174
Ú čtová skupina 12 ­ Zásoby vlastní
výroby
121 ­ Nedokončená výroba
122 ­ Polotovary vlastní výroby
123 ­ Výrobky
124 ­ Zvířata
Ú čtová skupina 13 ­ Zboží
131 ­ Pořízení zboží
132 ­ Zboží na skladě
139 ­ Zboží na cestě
Ú čtová třída 2 ­ Vztahy ke státnímu
rozpočtu, k rozpočtu organizačních
složek státu, k rozpočtu územních
samosprávných celků a rozpočtové
a ostatní finanční účty
Ú čtová skupina 20 ­ Vztahy ke
státnímu rozpočtu a k rozpočtu
organizačních složek státu
201 ­ Financování výdajů organizačních
složek státu
202 ­ Poskytnuté dotace organizačním
složkám státu
203 ­ Poskytnuté příspěvky a dotace
příspěvkovým organizacím
204 ­ Poskytnuté dotace ostatním
subjektům
205 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů
z běžné činnosti organizačních složek
státu
206 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů
z finančního majetku organizačních
složek státu
Ú čtová skupina 21 ­ Vztahy ke
státnímu rozpočtu a k rozpočtu
územních samosprávných celků
211 ­ Financování výdajů územních
samosprávných celků
212 ­ Poskytnuté dotace vkladovému
výdajovému účtu
213 ­ Poskytnuté příspěvky a dotace
příspěvkovým organizacím
214 ­ Poskytnuté dotace ostatním
subjektům
215 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů
z běžné činnosti územních
samosprávných celků
216 ­ Vyúčtování rozpočtových příjmů
z finančního majetku územních
samosprávných celků
217 ­ Zúčtování příjmů územních
samosprávných celků
218 ­ Zúčtování výdajů územních
samosprávných celků
Ú čtová skupina 22 ­ Limity, běžné
a bankovní účty organizačních složek
státu
221 ­ Limity výdajů
223 ­ Bankovní účty k limitům
organizačních složek státu
224 ­ Běžné účty státních fondů
225 ­ Běžné účty finančních fondů
Ú čtová skupina 23 ­ Bankovní účty
organizačních složek státu a územních
samosprávných celků
231 ­ Základní běžný účet
232 ­ Vkladový výdajový účet
235 ­ Příjmový účet
236 ­ Běžné účty peněžních fondů
Ú čtová skupina 24 ­ Ostatní bankovní
účty
241 ­ Běžný účet
243 ­ Běžný účet fondu kulturních
a sociálních potřeb
245 ­ Ostatní běžné účty
Ú čtová skupina 25 ­ Krátkodobý
finanční majetek
251 ­ Majetkové cenné papíry
k obchodování
253 ­ Dlužné cenné papíry k obchodování
256 ­ Ostatní cenné papíry
259 ­ Pořízení krátkodobého finančního
majetku
Ú čtová skupina 26 ­ Peníze
261 ­ Pokladna
262 ­ Peníze na cestě
263 ­ Ceniny
175
Přílohy
Ú čtová skupina 27 ­ Návratné finanční
výpomoci
271 ­ Poskytnuté návratné finanční
výpomoci mezi rozpočty
272 ­ Přijaté návratné finanční výpomoci
mezi rozpočty
273 ­ Poskytnuté přechodné výpomoci
příspěvkovým organizacím
274 ­ Poskytnuté přechodné výpomoci
podnikatelských subjektům
275 ­ Poskytnuté přechodné výpomoci
ostatním organizacím
277 ­ Poskytnuté přechodné výpomoci
fyzickým osobám
Ú čtová skupina 28 ­ Krátkodobé
bankovní úvěry a půjčky a ostatní
krátkodobé závazky
281 ­ Krátkodobé bankovní úvěry
282 ­ Eskontované krátkodobé dluhopisy
(směnky)
283 ­ Vydané krátkodobé dluhopisy
289 ­ Ostatní krátkodobé závazky
(finanční výpomoci)
Ú čtová třída 3 ­ Zúčtovací vztahy
Ú čtová skupina 31 ­ Pohledávky
311 ­ Odběratelé
312 ­ Směnky k inkasu
313 ­ Pohledávky za eskontované cenné
papíry
314 ­ Poskytnuté provozní zálohy
315 ­ Pohledávky za rozpočtové příjmy
316 ­ Ostatní pohledávky
Ú čtová skupina 32 ­ Závazky
321 ­ Dodavatelé
322 ­ Směnky k úhradě
324 ­ Přijaté zálohy
325 ­ Ostatní závazky
Ú čtová skupina 33 ­ Zúčtování se
zaměstnanci a institucemi
331 ­ Zaměstnanci
333 ­ Ostatní závazky vůči
zaměstnancům
335 ­ Pohledávky za zaměstnanci
336 ­ Zúčtování s institucemi sociálního
zabezpečení a zdravotního pojištění
Ú čtová skupina 34 ­ Zúčtování daní,
dotací a ostatní zúčtování
341 ­ Daň z příjmů
342 ­ Ostatní přímé daně
343 ­ Daň z přidané hodnoty
345 ­ Ostatní daně a poplatky
346 ­ Nároky na dotace a ostatní
zúčtování se státním rozpočtem
347 ­ Vypořádání přeplatků dotací
a ostatních závazků se státním rozpočtem
348 ­ Nároky na dotace a ostatní
zúčtování s rozpočtem orgánů územních
samosprávných celků
349 ­ Vypořádání přeplatků dotací
a ostatních závazků s rozpočtem
územních samosprávných celků
Ú čtová skupina 35 ­ Pohledávky za
účastníky sdružení
358 ­ Pohledávky za účastníky sdružení
Ú čtová skupina 36 ­ Závazky
k účastníkům sdružení a závazky
z upsaných nesplacených cenných
papírů a podílů
367 ­ Závazky z upsaných nesplacených
cenných papírů a podílů
368 ­ Závazky k účastníkům sdružení
Ú čtová skupina 37 ­ Jiné pohledávky
a závazky
373 ­ Pohledávky z pevných termínových
operací a opcí
375 ­ Pohledávky z vydaných dluhopisů
378 ­ Jiné pohledávky
379 ­ Jiné závazky
Ú čtová skupina 38 ­ Přechodné účty
aktiv a pasiv
381 ­ Náklady příštích období
383 ­ Výdaje příštích období
384 ­ Výnosy příštích období
385 ­ Příjmy příštích období
386 ­ Kursové rozdíly aktivní
176
387 ­ Kursové rozdíly pasivní
388 ­ Dohadné účty aktivní
389 ­ Dohadné účty pasivní
Ú čtová skupina 39 ­ Opravné položky
k zúčtovacím vztahům, vnitřní
zúčtování a vyrovnávací účty
391 ­ Opravná položka k pohledávkám
395 ­ Vnitřní zúčtování
396 ­ Spojovací účet při sdružení
Ú čtová třída 4 ­ Náklady organizačních
složek státu a územních
samosprávných celků
Ú čtová skupina 41 ­ Materiální
náklady
410 ­ Materiální náklady
Ú čtová skupina 42 ­ Služby a náklady
nevýrobní povahy
420 ­ Služby a náklady nevýrobní povahy
Ú čtová skupina 43 ­ Cestovné a ostatní
výplaty fyzickým osobám
430 ­ Cestovné a ostatní výplaty
fyzickým osobám
Ú čtová skupina 44 ­ Mzdové a ostatní
osobní náklady
440 ­ Mzdové a ostatní osobní náklady
Ú čtová skupina 45 ­ Dávky sociálního
zabezpečení
450 ­ Dávky sociálního zabezpečení
Ú čtová skupina 46 ­ Manka a škody
460 ­ Manka a škody
Ú čtová třída 5 ­ Náklady územních
samosprávných celků na hospodářskou
činnost a náklady příspěvkových
organizací
Ú čtová skupina 50 ­ Spotřebované
nákupy
501 ­ Spotřeba materiálu
502 ­ Spotřeba energie
503 ­ Spotřeba ostatních
neskladovatelných dodávek
504 ­ Prodané zboží
Ú čtová skupina 51 ­ Služby
511 ­ Opravy a udržování
512 ­ Cestovné
513 ­ Náklady na reprezentaci
518 ­ Ostatní služby
Ú čtová skupina 52 ­ Osobní náklady
521 ­ Mzdové náklady
524 ­ Zákonné sociální pojištění
525 ­ Ostatní sociální pojištění
527 ­ Zákonné sociální náklady
528 ­ Ostatní sociální náklady
Ú čtová skupina 53 ­ Daně a poplatky
531 ­ Daň silniční
532 ­ Daň z nemovitostí
538 ­ Ostatní daně a poplatky
Ú čtová skupina 54 ­ Ostatní náklady
541 ­ Smluvní pokuty a úroky z prodlení
542 ­ Ostatní pokuty a penále
543 ­ Odpis pohledávky
544 ­ Ú roky
545 ­ Kursové ztráty
546 ­ Dary
548 ­ Manka a škody
549 ­ Jiné ostatní náklady
Ú čtová skupina 55 ­ Odpisy, prodaný
majetek, rezervy a opravné položky
551 ­ Odpisy dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku
552 ­ Zůstatková cena prodaného
dlouhodobého nehmotného a hmotného
majetku
553 ­ Prodané cenné papíry a podíly
554 ­ Prodaný materiál
556 ­ Tvorba zákonných rezerv
559 ­ Tvorba zákonných opravných
položek
Ú čtová skupina 59 ­ Daň z příjmů
591 ­ Daň z příjmů
595 ­ Dodatečné odvody daně z příjmů
Ú čtová třída 6 ­ Výnosy z hospodářské
činnosti územních samosprávných
177
Přílohy
celků a z činnosti příspěvkových
organizací
Ú čtová skupina 60 ­ Tržby za vlastní
výkony a za zboží
601 ­ Tržby za vlastní výrobky
602 ­ Tržby z prodeje služeb
604 ­ Tržby za prodané zboží
Ú čtová skupina 61 ­ Změny stavu
vnitroorganizačních zásob
611 ­ Změna stavu zásob nedokončené
výroby
612 ­ Změna stavu zásob polotovarů
613 ­ Změna stavu zásob výrobků
614 ­ Změna stavu zvířat
Ú čtová skupina 62 ­ Aktivace
621 ­ Aktivace materiálu a zboží
622 ­ Aktivace vnitroorganizačních
služeb
623 ­ Aktivace dlouhodobého
nehmotného majetku
624 ­ Aktivace dlouhodobého hmotného
majetku
Ú čtová skupina 64 ­ Ostatní výnosy
641 ­ Smluvní pokuty a úroky z prodlení
642 ­ Ostatní pokuty a penále
643 ­ Platby za odepsané pohledávky
644 ­ Ú roky
645 ­ Kursové zisky
648 ­ Zúčtování fondů
649 ­ Jiné ostatní výnosy
Ú čtová skupina 65 ­ Tržby z prodeje
majetku, rezervy a opravné položky
651 ­ Tržby z prodeje dlouhodobého
nehmotného a hmotného majetku
652 ­ Výnosy z dlouhodobého finančního
majetku
653 ­ Tržby z prodeje cenných papírů
a podílů
654 ­ Tržby z prodeje materiálu
655 ­ Výnosy z krátkodobého finančního
majetku
656 ­ Zúčtování zákonných rezerv
659 ­ Zúčtování zákonných opravných
položek
Ú čtová skupina 69 ­ Příspěvky a dotace
na provoz
691 ­ Příspěvky a dotace na provoz
Ú čtová třída 7 a 8 ­ Vnitroorganizační
účetnictví
Obsah těchto účtových tříd si určí sama
účetní jednotka.
Ú čtová třída 9 ­ Fondy, výsledek
hospodaření, dlouhodobé úvěry
a půjčky, rezervy, závěrkové
a podrozvahové účty
Ú čtová skupina 90 ­ Majetkové fondy
901 ­ Fond dlouhodobého majetku
902 ­ Fond oběžných aktiv
903 ­ Fond hospodářské činnosti
909 ­ Oceňovací rozdíly z přecenění
majetku a závazků
Ú čtová skupina 91 ­ Finanční a peněžní
fondy
911 ­ Fond odměn
912 ­ Fond kulturních a sociálních potřeb
914 ­ Fond rezervní
916 ­ Fond reprodukce majetku
917 ­ Peněžní fondy
918 ­ Jiné finanční fondy
Ú čtová skupina 92 ­ Zvláštní fondy
organizačních složek státu
921 ­ Státní fondy
922 ­ Ostatní zvláštní fondy
924 ­ Fondy EU
Ú čtová skupina 93 ­ Výsledek
hospodaření organizačních složek
státu, územních samosprávných celků
a příspěvkových organizací a převod
zúčtování příjmů a výdajů územních
samosprávných celků
931 ­ Výsledek hospodaření ve
schvalovacím řízení
932 ­ Nerozdělený zisk, neuhrazená
ztráta minulých let
178
933 ­ Převod zúčtování příjmů a výdajů
minulých let
Ú čtová skupina 94 ­ Rezervy spojené
s hospodářskou činností územních
samosprávných celků a příspěvkových
organizací
941 ­ Rezervy zákonné
Ú čtová skupina 95 ­ Dlouhodobé
bankovní úvěry a půjčky a ostatní
dlouhodobé závazky
951 ­ Dlouhodobé bankovní úvěry
953 ­ Vydané dluhopisy
954 ­ Závazky z pronájmu
955 ­ Dlouhodobé přijaté zálohy
958 ­ Dlouhodobé směnky k úhradě
959 ­ Ostatní dlouhodobé závazky
Ú čtová skupina 96 ­ Závěrkové účty
961 ­ Počáteční účet rozvažný
962 ­ Konečný účet rozvažný
963 ­ Ú čet výsledku hospodaření
964 ­ Saldo výdajů a nákladů
965 ­ Saldo příjmů a výnosů
Ú čtové skupiny 97­99 ­ Podrozvahové
účty
971­998 ­ Podrozvahové účty
999 ­ Vyrovnávací účet k podrozvahovým
účtům
179
Přílohy
Směrná účtová osnova pro účetní jednotky Fond národního majetku Č eské republiky
a Pozemkový fond Č eské republiky
Ú čtová třída 0 ­ Dlouhodobý majetek
pro provozní činnost Fondu a majetek
převzatý Fondem k privatizaci
Ú čtová skupina
01 ­ Dlouhodobý nehmotný majetek
02 ­ Dlouhodobý hmotný majetek kromě
pozemků, uměleckých děl a předmětů
kulturní hodnoty
03 ­ Pozemky, umělecká díla a předměty
kulturní hodnoty
04 ­ Nedokončený dlouhodobý majetek
05 ­ Poskytnuté zálohy na dlouhodobý
majetek
06 ­ Majetek převzatý Fondem
k privatizaci
Ú čtová třída 2 ­ Finanční účty
a zúčtovací vztahy pro okruh
privatizace
Ú čtová skupina
20 ­ Cenné papíry a podíly v s. r. o.
21 ­ Vkladové účty a bankovní úvěry
22 ­ Bankovní účty v zahraniční měně
23 ­ Zahraniční pohledávky
24 ­ Tuzemské pohledávky
25 ­ Závazky
26 ­ Závazky směnečné
28 ­ Pohledávky směnečné
29 ­ Vnitřní zúčtování
Ú čtová třída 3 ­ Zúčtovací vztahy,
peníze, ceniny a bankovní účty pro
okruh provozní činnosti
Ú čtová skupina
31 ­ Pohledávky
32 ­ Závazky
33 ­ Zúčtovací vztahy se zaměstnanci
a institucemi
34 ­ Zúčtování daní
35 ­ Bankovní účty
36 ­ Peníze a peníze na cestě
38 ­ Přechodné účty aktiv a pasiv
Ú čtová třída 5 ­ Náklady správní
činnosti
Ú čtová skupina
50 ­ Spotřebované nákupy
51 ­ Služby
52 ­ Osobní náklady
53 ­ Daně a poplatky
54 ­ Finanční náklady
59 ­ Převodové účty
Ú čtová třída 7 ­ Závěrkové účty
Ú čtová skupina
70 ­ Počáteční a konečné účty rozvažné
Ú čtová třída 9 ­ Fondy, vydané
dluhopisy a podrozvahové účty
Ú čtová skupina
91 ­ Finanční fondy
92 ­ Základní jmění a vydané dluhopisy
94 ­ Zvláštní fondy
95 ­ 99 Podrozvahové účty
180
Příloha 3
Ú četnictví neziskových subjektů od 1. 1. 2004
Ing. Kateřina Herzogová
Bez ohledu na Čl. II bod 2 Přechodných ustanovení k zákonu č. 437/2003 Sb., kterým se
mění zákon o účetnictví, vyplývá z ust. § 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů:
Ú četnictví
v plném
rozsahu musí
Ú četnictví ve
zjednodušeném
rozsahu může
Ú četnictví ve
zjednodušeném
rozsahu musí
občanská sdružení, včetně
organizačních jednotek s právní
subjektivitou
ne ano ne
církve a náboženské společnosti ne ano ne
církevní právnické osoby ne ano ne
obecně prospěšné společnosti ne ano ne
honební společenstva ne ano ne
nadačni fondy ne ano ne
společenství vlastníků jednotek ne ano ne
obce ne ano ne
kraje ne ano ne
dobrovolné svazky obcí ne ano ne
příspěvkové organizace, pokud
o tom rozhodne zřizovatel
ne ano ne
příspěvkové organizace ostatní ano nc ne
nadace ano ne ne
zájmová sdružení právnických
osob
ano ne ne
politické strany a hnutí ano ne ne
veřejné vysoké školy ano ne ne
organizační složky státu ne ne ano
ostatní účetní jednotky, pokud tak
stanoví zvláštní právní předpis
ne ano ne
Od 1. 1. 2004 postupují neziskové účetní jednotky podle těchto předpisů:
1. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znční pozdčjších předpisů,
2. vyhláška č. 504/2002 Sh., pro účetní jednotky, u kterých hlavní předmětem činnosti
není podnikání, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., v návaznosti na České účetní
standardy č. 401 až 413,
3. vyhláška č. 505/2002 Sb.. pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými
celky, příspčvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu,
ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., v návaznosti na Čcské účetní standardy č. 501 až
522.
Pramen: Daně č. 9/2004
181
Přílohy
Příloha 4
Porovnání účtů pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy
a organizační složky státu
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
012 ­ Nehmotné výsledky
výzkumu a vývoje
× × × ×
013 ­ Software × × × ×
014 ­ Ocenitelná práva × × × ×
018 ­ Drobný dlouhodobý
nehmotný majetek
× × × ×
019 ­ Ostatní dlouhodobý
nehmotný majetek
× × × ×
021 ­ Stavby × × × ×
022 ­ Samostatné movité věci a
soubory movitých věcí
× × × ×
025 ­ Pěstitelské celky trvalých
porostů
× ×
026 ­ Základní stádo a tažná
zvířata
×
028 ­ Drobný dlouhodobý hmotný
majetek
× × × ×
029 ­ Ostatní dlouhodobý hmotný
majetek
× × × ×
031 ­ Pozemky × × × ×
032 ­ Umělecká díla a předměty × × × ×
041 ­ Nedokončený dlouhodobý
nehmotný majetek
× × × ×
042 ­ Nedokončený dlouhodobý
hmotný majetek
× × × ×
043 ­ Pořizovaný dlouhodobý
finanční majetek
×
051 ­ Poskytnuté zálohy na
dlouhodobý nehmotný majetek
× × × ×
052 ­ Poskytnuté zálohy na
dlouhodobý hmotný majetek
× × × ×
061 ­ Majetkové účasti v osobách
s podstatným vlivem
× ×
062 ­ Majetkové účasti v osobách
s podstatným vlivem
× ×
063 ­ Dlužné cenné papíry držené
do splatnosti
×
066 ­ Půjčky osobám ve skupině ×
067 ­ Ostatní dlouhodobé půjčky ×
069 ­ Ostatní dlouhodobý finanční
majetek
×
064 ­ Majetek převzatý
k privatizaci
× MF
182
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
065 ­ Majetek převzatý
k privatizaci v pronájmu
× MF
072 ­ Oprávky k nehmotným
výsledků výzkumu a vývoje
× pouze hosp.
činnost
×
073 ­ Oprávky s softwaru
× pouze hosp.
činnost
×
074 ­ Oprávky k ocenitelným
právům
× pouze hosp.
činnost
×
078 ­ Oprávky k drobnému
dlouhodobému nehmotnému
majetku
× pouze hosp.
činnost
×
079 ­ Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému nehmotnému
majetku
× pouze hosp.
činnost
×
082 ­ Oprávky k samostatným
movitým věcem a souborům
movitých věcí
× pouze hosp.
činnost
×
085 ­ Oprávky k pěstitelským
celkům trvalých porostů
× pouze hosp.
činnost
×
086 ­ Oprávky k základnímu stádu
a tažným zvířatům
×
088 ­ Oprávky k drobnému
dlouhodobému hmotnému majetku
× pouze hosp.
činnost
×
089 ­ Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému hmotnému majetku
× pouze hosp.
činnost
×
111 ­ Pořízení materiálu × × × ×
112 ­ Materiál na skladě × × × ×
119 ­ Materiál na cestě × × × ×
121 ­ Nedokončená výroba × × × ×
122 ­ Polotovary vlastní výroby × × × ×
123 ­ Výrobky × × × ×
124 ­ Zvířata × × × ×
131 ­ Pořízení zboží × × × ×
132 ­ Zboží na skladě × × × ×
139 ­ Zboží na cestě × × × ×
201 ­ Financování výdajů
organizačních složek státu
× ×
202 ­ Poskytnuté dotace
organizačním složkám státu
× ×
203 ­ Poskytnuté příspěvky a
dotace příspěvkovým organizacím
× ×
204 ­ Poskytnuté dotace ostatním
subjektům
× ×
205 ­ Vyúčtování rozpočtových
příjmů z běžné činnosti
organizačních složek státu
× ×
206 ­ Vyúčtování rozpočtových
příjmů z finančního majetku
organizačních složek státu
× ×
183
Přílohy
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
211 ­ Financování výdajů
územních samosprávných celků
×
212 ­ Poskytnuté dotace
vkladovému výdajovému účtu
×
213 ­ Poskytnuté příspěvky a
dotace příspěvkovým organizacím
×
214 ­ Poskytnuté dotace ostatním
subjektům
×
215 ­ Vyúčtování rozpočtových
příjmů z běžné činnosti územních
samosprávných celků
×
216 ­ Vyúčtování rozpočtových
příjmů z finančního majetku
územních samosprávných celků
×
217 ­ Zúčtování příjmů územních
samosprávných celků
×
218 ­ Zúčtování výdajů územních
samosprávných celků
×
221 ­ Limity výdajů ×
223 ­ Bankovní účty k limitům
organizačních složek státu
×
224 ­ Běžné účty státních fondů ×
225 ­ Běžné účty finančních fondů ×
231 ­ Základní běžný účet ×
232 ­ Vkladový výdajový účet ×
235 ­ Příjmový účet × ×
236 ­ Běžné účty peněžních fondů
241 ­ Běžný účet × × × ×
243 ­ Běžný účet fondu kulturních
a sociálních potřeb
× × ×
245 ­ Ostatní běžné účty × × × ×
246 ­ Vklady v zahraniční měně
v tuzemských bankách
× MF
251 ­ Majetkové cenné papíry
k obchodování
×
253 ­ Dlužné cenné papíry
k obchodování
×
256 ­ Ostatní cenné papíry ×
259 ­ Pořízení krátkodobého
finančního majetku
×
261 ­ Pokladna × × × ×
262 ­ Peníze na cestě × × × ×
263 ­ Ceniny × × × ×
271 ­ Poskytnuté návratné finanční
výpomoci mezi rozpočty
×
272 ­ Přijaté návratné finanční
výpomoci mezi rozpočty
×
184
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
273 ­ Poskytnuté přechodné
výpomoci příspěvkovým
organizacím
×
274 ­ Poskytnuté přechodné
výpomoci podnikatelským
subjektům
×
275 ­ Poskytnuté přechodné
výpomoci ostatním organizacím
×
277 ­ Poskytnuté přechodné
výpomoci fyzickým osobám
×
281 ­ Krátkodobé bankovní úvěry ×
282 ­ Eskontované krátkodobé
dluhopisy (směnky)
×
283 ­ Vydané krátkodobé
dluhopisy
×
289 ­ Ostatní krátkodobé závazky
(finanční výpomoci)
×
311 ­ Odběratelé × × × ×
312 ­ Směnky k inkasu ×
313 ­ Pohledávky za eskontované
cenné papíry
×
314 ­ Poskytnuté provozní zálohy × × × ×
315 ­ Pohledávky za rozpočtové
příjmy
× × ×
316 ­ Ostatní pohledávky × × × ×
321 ­ Dodavatelé × × × ×
322 ­ Směnky k úhradě ×
324 ­ Přijaté zálohy × × × ×
325 ­ Ostatní závazky × × × ×
331 ­ Zaměstnanci × × × ×
333 ­ Ostatní závazky vůči
zaměstnancům
× × × ×
335 ­ Pohledávky za zaměstnance × × × ×
336 ­ Zúčtování s institucemi
sociálního zabezpečení a
zdravotního pojištění
× × × ×
341 ­ Daň z příjmů × × × ×
342 ­ Ostatní daně × × × ×
343 ­ Daň z přidané hodnoty × × × ×
345 ­ Ostatní daně a poplatky × × × ×
346 ­ Nároky na dotace a ostatní
zúčtování se státním rozpočtem
× × ×
347 ­ Vypořádání přeplatků dotací
a ostatních závazků se státním
rozpočtem
× × ×
348 ­ Nároky na dotace a ostatní
zúčtování s rozpočtem orgánů
územních samosprávných celků
× ×
185
Přílohy
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
349 ­ Vypořádání přeplatků dotací
a ostatních závazků s rozpočtem
územních samosprávných celků
× ×
358 ­ Pohledávky za účastníky
sdružení
× ×
367 ­ Závazky z upsaných
nesplacených cenných papírů a
podílů
×
368 ­ Závazky k účastníkům
sdružení
× ×
371 ­ Pohledávky v zahraničí × MF
372 ­ Pohledávky tuzemské × MF
373 ­ Pohledávky a závazky
z pevných termínovaných operací a
opcí
×
375 ­ Pohledávky z vydaných
dluhopisů
×
378 ­ Jiné pohledávky × × × ×
379 ­ Jiné závazky × × × ×
381 ­ Náklady příštích období
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
383 ­ Výdaje příštích období
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
384 ­ Výnosy příštích období
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
385 ­ Příjmy příštích období
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
386 ­ Kurzové rozdíly aktivní × × × ×
387 ­ Kurzové rozdíly pasivní × × × ×
388 ­ Dohadné účty aktivní × × × ×
389 ­ Dohadné účty pasivní × × × ×
391 ­ Opravná položka
k pohledávkám
× pouze hosp.
činnost
× pouze hosp.
činnost
× pouze hosp.
činnost
395 ­ Vnitřní zúčtování × × × ×
396 ­ Spojovací účet při sdružení × ×
410 ­ Materiální náklady × × ×
420 ­ Služby a náklady nevýrobní
povahy
× × ×
430 ­ Cestovné a ostatní výplaty
fyzickým osobám
× × ×
440 ­ Mzdové a ostatní osobní
náklady
× × ×
450 ­ Dávky sociálního
zabezpečení
× × ×
460 ­ Manka a škody × × ×
501 ­ Spotřeba materiálu
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
502 ­ Spotřeba energie
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
186
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
503 ­ Spotřeba ostatních
neskladovaných dodávek
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
504 ­ Prodané zboží
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
511 ­ Opravy a udržování
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
512 ­ Cestovné
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
513 ­ Náklady na reprezentaci
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
518 ­ Ostatní služby
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
521 ­ Mzdové náklady
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
524 ­ Zákonné sociální pojištění
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
525 ­ Ostatní sociální pojištění
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
527 ­ Zákonné sociální náklady
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
528 ­ Ostatní sociální náklady
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
531 ­ Daň silniční
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
532 ­ Daň z nemovitosti
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
538 ­ Ostatní daně a poplatky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
541 ­ Smluvní pokuty a úroky
z prodlení
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
542 ­ Ostatní pokuty a penále
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
543 ­ Odpis pohledávky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
544 ­ Ú roky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
545 ­ Kurzové ztráty
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
546 ­ Dary
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
548 ­ Manka a škody
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
549 ­ Jiné ostatní náklady
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
551 ­ Odpisy dlouhodobého
nehmotného a hmotného majetku
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
552 ­ Zůstatková cena prodaného
dlouhodobého nehmotného a
hmotného majetku
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
187
Přílohy
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
553 ­ Prodané cenné papíry a
podíly
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
554 ­ Prodaný materiál
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
556 ­ Tvorba zákonných rezerv
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
559 ­ Tvorba zákonných
opravných položek
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
591 ­ Daň z příjmů
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
595 ­ Dodatečné odvody daně
z příjmů
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
601 ­ Tržby za vlastní výrobky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
602 ­ Tržby z prodeje služeb
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
604 ­ Tržby za prodané zboží
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
611 ­ Změna stavu zásob
nedokončené výroby
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
612 ­ Změna stavu zásob
polotovarů
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
613 ­ Změna stavu zásob výrobků
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
614 ­ Změna stavu zásob zvířat
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
621 ­ Aktivace materiálu a zboží
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
622 ­ Aktivace
vnitroorganizačních služeb
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
623 ­ Aktivace dlouhodobého
nehmotného majetku
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
624 ­ Aktivace dlouhodobého
hmotného majetku
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
641 ­ Smluvní pokuty a úroky
z prodlení
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
642 ­ Ostatní pokuty a penále
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
643 ­ Platby za odepsané
pohledávky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
644 ­ Ú roky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
645 ­ Kurzové zisky
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
648 ­ Zúčtování fondů ×
649 ­ Jiné ostatní výnosy
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
188
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
651 ­ Tržby z prodeje
dlouhodobého nehmotného a
hmotného majetku
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
652 ­ Výnosy z dlouhodobého
finančního majetku
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
653 ­ Tržby z prodeje cenných
papírů a podílů
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
654 ­ Tržby z prodeje materiálu
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
655 ­ Výnosy z krátkodobého
finančního majetku
× pouze hosp.
činnost
×
656 ­ Zúčtování zákonných rezerv
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
659 ­ Zúčtování zákonných
opravných položek
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
691 ­ Příspěvky a dotace na provoz
Ú čtová třída 7 a 8 Vnitroorganizační
účetnictví
× × × ×
901 ­ Fond dlouhodobého majetku × × × ×
902 ­ Fond oběžných aktiv × × × ×
903 ­ Fond hospodářské činnosti
× pouze hosp.
činnost
× pouze hosp.
činnost
909 ­ Oceňovací rozdíly
z přecenění majetku a závazků
×
904 ­ Fond privatizace × MF
905 ­ Ostatní fondy × MF
911 ­ Fond odměn ×
912 ­ Fond kulturních a sociálních
potřeb
× × ×
914 ­ Fond rezervní ×
916 ­ Fond reprodukce majetku ×
917 ­ Peněžní fondy ×
918 ­ Jiné finanční fondy × × ×
921 ­ Státní fondy ×
922 ­ Ostatní zvláštní fondy ×
924 ­ Fondy EU × MF
931 ­ Výsledek hospodaření ve
schvalovacím řízení
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
932 ­ Nerozdělený zisk,
neuhrazená ztráta minulých let
× pouze hosp.
činnost
×
× pouze hosp.
činnost
933 ­ Převod zúčtování příjmů a
výdajů minulých let
×
941 ­ Rezervy zákonné
× pouze hosp.
činnost
× pouze hosp.
činnost
× pouze hosp.
činnost
951 ­ Dlouhodobé bankovní úvěry ×
953 ­ Vydané dluhopisy ×
954 ­ Závazky z pronájmu ×
955 ­ Dlouhodobé přijaté zálohy ×
189
Přílohy
Číslo a název syntetického účtu
(třídy)
Ú zemní
samosprávné
celky
Příspěvkové
organizace
Státní fondy
Organizační
složky státu
958 ­ Dlouhodobé směnky
k úhradě
×
959 ­ Ostatní dlouhodobé závazky ×
961 ­ Počáteční účet rozvažný × × × ×
962 ­ Konečný účet rozvažný × × × ×
963 ­ Ú čet výsledku hospodaření
× pouze hosp.
činnost
× pouze hosp.
činnost
964 ­ Saldo výdajů a nákladů × × ×
965 ­ Saldo příjmů a výnosů × × ×
971­998 ­ Podrozvahové účty × × × ×
999 ­ Vyrovnávací účet
k podrozvahovým účtům
× × × ×
Pramen: SVOBODOVÁ J.: Ú čtový rozvrh a jeho sestavenína základě směrné účtové osnovy u územních
samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu. In
Účetnictví nevýdělečných organizací a obcí. 1. březen 2007. Bilance. Strana 6­14
190
Glosář
Glosář
H
Hospodářský rok ­ účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden.
Ú
Ú četní doklad ­ průkazný účetní záznam, který musí obsahovat náležitosti dle zákona o účetnictví.
Ú četní období ­ je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, které se buď shoduje s kalendářním rokem
nebo je hospodářským rokem.
Ú četní jednotka ­ jsou to následující organizace: a) právnické osoby, které mají sídlo na území Č eské republiky, b)
zahraniční osoby, pokud na území Č eské republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních
předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které podnikají nebo
provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a
udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů.
Ú četní knihy ­ slouží k zachycení účetních záznamů a jsou specifické dle účetní soustavy.
Ú četní zápis ­ je účetní záznam, jehož obsah je určen zákonem o účetnictví v části týkající se účetních knih.
Ú četní záznam ­ obsahuje informaci a může mít písemnou nebo technickou formu, musí být průkazný.
Ú čtová osnova ­ určuje uspořádání a označení účtových tříd, skupin i syntetických účtů pro účtování o stavu a
pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a
o výsledku hospodaření.
Ú čtový rozvrh ­ účetní jednotky jsou povinny ho sestavit, přičemž vychází ze směrné účtové osnovy. Uvedou
v něm účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky.
192
Literatura
Literatura
[1] BOBEK, V., ŠOUPAL, P.: Auditing. MZLU, Brno 1998
[2] DVOŘ Á ČEK, J., VÁQUEZ, H. E., STŘ EDA, I.: Interní audit. VŠE, Fakulta podnikohospodářská,
Praha 1996
[3] DVOŘ Á ČEK, J.: Interní audit a kontrola. C. H. Beck, Praha 2000
[4] HANZLOVÁ , O. A KOLEKTIV: Aktuální příručka účetnictví pro nevýdělečné
organizace. Verlag Dasho¨fer, Praha 1997
[5] JURAJDOVÁ , H.: Finančníaudit. In Audit obcí, ROPO a neziskových organizací,
MU, Brno 1999
[6] JURAJDOVÁ , H.: Ostatní neziskové organizace. In Účetnictví, daně a financování
organizací v neziskovém sektoru, MU, Brno 1999
[7] JURAJDOVÁ , H.: Aktuální problémy účetnictví v souvislosti s připravovanou
novelou zákona o účetnictví v ČR. In Alternatívne financovanie verejných potrieb
a podnikateľskej sféry v transformujúcich sa ekonomikách, Ekonomická
univerzita, Bratislava 1998
[8] JURAJDOVÁ , H.: Aktuální problémy účetnictví a auditu obcí. In URBIS 2000
Sborník přednášek doprovodného programu, Univerzita Pardubice, Pardubice
2000
[9] JURAJDOVÁ , H.: Audit ­ nástroj měření efektivnosti veřejného sektoru. In
Česká ekonomika na přelomu tisíciletí, MU, Brno 2001
[10] JURAJDOVÁ , H.: Výkonnostní audit obcí v ČR. In Územní samospráva v ČR,
Rakousku a SRN, MU, Brno 2001
[11] KOUDELKA, Z.: Obce a kraje. Linde, Praha 2001
[12] KOVANICOVÁ , D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl I., Polygon,
Praha 1995
[13] KRÁ LÍČEK, V., MU¨ LLEROVÁ , L.: Auditing. MF ČR, Praha 1998
[14] KVAPILOVÁ , P.: Přezkoumání (audit) obcí. In Územní samospráva v praxi,
č. 22, 1998
[15] MARKOVÁ , H.: Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha 2000
[16] MELION, M.: Finance územních samospráv. EIA, Hradec Králové 2000
[17] NÁ DVORNÍKOVÁ , D.: Hospodaření rozpočtu krajů a obcí za rok 2001. Moderní
obec, č. 7, 2002
[18] PEKOVÁ , J.: Veřejné finance. ASPI, Praha 2002
[19] PEKOVÁ , J., PILNÝ, V.: Veřejná správa a finance. ASPI, Praha 2002
194
[20] PODHORSKÝ, J., MUK, J.: Účtová osnova a postupy účtování, výkazy, vzorové
příklady a účetní závěrka s komentářem pro nevýdělečné organizace. Edice
účetnictví, ANAG, Praha 2000
[21] PROKŮ PKOVÁ , D., STEIDLOVÁ , J., KOTRBA, R.: Přezkoumáníhospodařeníobcí.
EIA, Hradec Králové 1999
[22] PROKŮ PKOVÁ , D.: Audit versus kontrola hospodaření obcí. In Účetnictví, 6/99
[23] REKTOŘ ÍK, J. ŠELEŠOVSKÝ, J.: Kontrolní systémy veřejného sektoru a veřejné
správy. Ekopress, Brno 2003
[24] REKTOŘ ÍK, J. A KOL.: Organizace neziskového sektoru. Ekopress, Brno 2001
[25] RICCHIUTE, D. N.: Audit. Victoria Publishing, Praha 1994
[26] RŮ ŽIČKOVÁ , R.: Neziskové organizace, vznik ­ daně ­ účetnictví. ANAG,
Praha 2001
[27] SEDLÁ ČEK, J.: Účetnictví I. MU ESF, Brno 2004
[28] SVOBODA, K., GROSPIČ, J., VEDRAL, J., PLÍŠEK, M.: Územní samospráva a
státní správa. Eurounion, Praha 2000
[29] ŠELEŠOVSKÝ, J.: Audit jako nástroj veřejné kontroly v organizacích neziskového
sektoru. In Teoretické a praktické aspekty veřejných financí, VŠE, Praha
1998
[30] Ú ČTOVÁ OSNOVA, POSTUPY Ú ČTOVÁ NÍ A Ú ČETNÍ ZÁVĚRKA PRO ORGANIZAČNÍ
SLOŽKY STÁTU, Ú ZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY A PŘ ÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE:
Bilance, Praha 2001.
[31] VANČUROVÁ , A. A KOLEKTIV: Daňový systém ČR aneb učebnice daňového
práva pro rok 2001. Vox, Praha 2002
[32] Vyhláška MF ze dne 2. 7. 2002 o rozpočtové skladbě, Sb. zák. č. 323/2002
[33] Vyhláška č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných
celků a dobrovolných svazků obcí
[34] Vyhláška č. 64/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
[35] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zák. č. 273/2001
Sb., zák. č. 320/2001 Sb., zák. č. 450/2001 Sb. a zák. č. 313/2002 Sb.
[36] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zák. č. 273/2001
Sb., zák. č. 320/2001 Sb., zák. č. 450/2001 Sb. a zák. č. 231/2002 Sb.
[37] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve
znění zák. č. 320/2002 Sb.
195
Literatura
[38] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.,
zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona
č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
[39] Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určenívýnosu některých daníúzemním
samo-správným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém
určení daní), ve znění zák. č. 492/2000 Sb. a zák. č. 483/2001 Sb.
[40] Zákonč. 248/2000Sb.,opodpořeregionálníhorozvoje,vezněnízák.č. 320/2002
Sb.
[41] Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech.
[42] Zákon č. 562/1991 Sb., o účetnictví.
[43] Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.
196
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Centrum distančního a celoživotního vzdělávání
Ú četnictví a rozbory II
Distanční studijní opora
Ing. Hana Jurajdová
Vydala Masarykova univerzita roku 2007
Technický redaktor: Mgr. Jitka Holcová
1. vydání, 2007 náklad 25 výtisků
AA ­ 10,94 VA ­ 11,09 195 stran
Tisk: Tiskárna BonnyPress, Osová 20, Brno 625 00
Pořadové číslo 4624/ESF-25/07-17/99
ISBN 978-80-210-4518-7