1
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Územní samospráva
Lucie Bernhardtová, 251299
20. 12. 2009
2
Obsah
Úvod 3
1. Charakteristika územní samosprávy 4
1.1.Ústavní základ samosprávy 4
1.2.Obce 4
1.3. Kraje 5
2. Historický vývoj 6
3. Veřejná volba a kontrola 7
4. Analýza finančních zdrojů 8
5. Efektivnost 9
5.1.Faktory efektivnosti 9
5.2.Metody efektivnosti 9
5.3.Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby 9
6. Aktuální problémy 10
7. Územní samopráva na Slovensku 12
Závěr 13
Přehled legislativy 14
Literatura 15
3
Úvod
Územní samospráva je součástí veřejné správy. V současné době se Česká republika člení na
obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními
samosprávnými celky.1
Podle kritéria potřeb se územní samospráva řadí jako součást veřejné správy do odvětví
společenských potřeb, sloužící k uspokojování potřeb organizovaného uspořádání společnosti.2
V této práci se zabývám základní charakteristikou obcí resp. krajů, jejich historickým vývojem,
a to od prvních zmínek až po součastnost. Dále se zaměřuji na veřejnou kontrolu jako důležitý aspekt
fungování územní samosprávy, analýzu finančních zdrojů a faktory a metody efektivnosti. Ze
současných problémů jsem si nevybrala často diskutovaný problém propadu daňových příjmů, který
ovlivnil fungování celé společnosti, ale zaměřila jsem se na jeden konkrétní problém z nedávné doby,
týkající se jmenování správce obce. Na závěr jsem provedla porovnání územní samosprávy ČR
s územní samosprávou v SR.
1
Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, Hlava VII. Územní samospráva
2
REKTOŘÍK J., Ekonomika veřejného sektoru (DSO), str. 17-18
4
1. Charakteristika územní samosprávy
1.1. Ústavní základ samosprávy
Ústava definuje jako základní územní samosprávný celek obec. Dále pak definuje vyšší územní
samosprávné celky, a to kraje. Oba tyto celky jsou územními společenstvími občanů s právem na
samosprávu. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku a vytvořit a zrušit ho lze
pouze ústavním zákonem. Obec e i kraje jsou samostatně spravovány zastupitelstvem, jehož členové
jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční
období zastupitelstva je čtyřleté. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi,
které mohou mít vlastní majetek a hospodaří dle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do jejich
činnosti, pouze pokud to vyžaduje ochrana zákona, a jenom způsobem stanoveným zákonem.3
1.2. Obce
Jak již bylo zmíněno výše, obec je základem územní samosprávy. Toto je definováno i zákonem č.
128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Mezi charakteristické znaky obce patří:
- vlastní území (územní základ obce)
- obyvatelstvo obce (personální základ obce)
- vystupování v právních vztazích svým jménem ­ právní subjektivita (první základ obce)
- vlastní majetek a hospodaření podle vlastního rozpočtu (ekonomický základ obce)4
Obec vykonává svými orgány a jejich pravomocemi jednak samostatnou působnost, ale také
přenesenou působnost.
Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu obce nebo občanů, pokud nejsou
zákonem svěřeny státu, krajům nebo pokud to nejde o přenesenou působnost orgánů obce.
Záležitosti patřící do samostatné působnosti jsou mimo jiné hospodaření obce, územní plán obce,
rozpočet, vydávání obecně závazných vyhlášek, ale také obecní policie, ustanovení starosty a
zastupitelstva atd. Přesný výčet lze nalézt v již zmíněném zákonu, konkrétně Hlava II ­ Samostatná
působnost obce5
.
Přenesená působnost se podle míry přenesení státní správy rozlišuje na:
- obce obecné
- obce s matričním úřadem,
- obce se stavebním úřadem,
- obce s pověřeným obecním úřadem,
- obce s rozšířenou působností,
- Brno se zvláštní přenesenou působnosti
- Praha s působností kraje
3
Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, Hlava VII. Územní samospráva
4
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str. 15
5
Zákon č.128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
5
a patří do ní například stavební řízení, živnostenské řízení, úkony živnostenského úřadu, vydávání
občanských průkazů, pasů a řidičských průkazů. Tato působnost je určena ve speciálních zákonech.
Základní samospravné celky můžeme také dělit na obce, města a městysy. Městem se může
stát obec, která má nejméně 3000 obyvatel a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po
vyjádření vlády na vlastní návrh dané obce. Zvlášť významná města jsou statutární města, jejich
správa je odlišná od ostatních měst především samosprávou městkých částí (Brno, Olomouc, Plzeň
atd., celkem 19 měst určených zákonem).6
Organizace obce
Jako hlavní orgán v oblasti samosprávy může být vnímáno zastupitelstvo. Je to jediný z orgánů
obce, který je ústavně zakotven. Výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti je rada
obce, a je odpovědná zastupitelstvu. Tvoří ji starosta místostarosta (ové), a radní. Starosta zastupuje
obec navenek. Dalším z orgánů definovaných v zákoně je obecní úřad, je orgánem zajišťujícím výkon
rozhodnutí orgánů jiných. Tvoří jej starosta, místostarosta (ové) a tajemník obecního úřadu (je-li
zřízen) a zaměstnanci úřadu (jsou-li). Mezi další ,,nepovinné" orgány patří již zmíněný tajemník obce
(povinný v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností), správce obce
nebo obecní policie.7
1.3. Kraje
Dle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) je kraj definován jako územní společenství
občanů, které má právo na samosprávu. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby
svých občanů. Charakteristickými prvky kraje jsou:
- území,
- obyvatelstvo,
- soustava orgánů, jimiž jedná a uskutečňuje svou vůli,
- právní subjektivita, kraj je veřejnoprávní korporací, může tedy vystupovat v právních vztazích
svým jménem, má postavení právnické osoby,
- vlastní hospodaření, má právo na vlastní majetek a samostatné hospodaření s tímto
majetkem v zákoných mezích, má vlastní rozpočet.8
Kraj vykonává taktéž oba druhy působnosti ­ samostatnou (dopravní obslužnost kraje,
hospodaření, rozpočet, program rozvoje kraje, ...) a přenesenou působnost.
Kraje jako vyšší územně samosprávné celky byly zřízeny ústavním zákonem č.347/1997 Sb. o
vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Tento zákon vytvořil dnešních 14 krajů, a to
Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Vysočina, Pardubický, Královehradecký,
Ústecký, Karlovarský, Jihočeský, Středočeský, Plzeňský, Liberecký a Praha.9
6
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str. 15
7
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str. 47, 63, 67, 71
8
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str. 77
9
NOVOTNÝ V. Územní samospráva a její organizace, str. 41
6
Organizace kraje
Hlavním orgánem může být vnímáno zastupitelstvo, stejně jako u obce, je to jediný orgán kraje,
který je ústavně zakotven. Dalším orgánem je rada kraje, výkonný orgán v oblasti samostatné
působnosti, za tento výkon je odpovědná zastupitelstvu. Hejtman zastupuje kraj navenek. Posledním
,,povinným" orgánem je krajský úřad, který plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu
zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Krajský úřad tvoří ředitel a
zaměstananci úřadu a člení se na odbory a oddělení.10
2. Historický vývoj
K prvním zmínkám o územní samosprávě můžeme řadit tzv. úděly, které vznikaly již ve 12.stol,
kdy knížectví bylo rozděleno na menší územní celky, které spravovala osoba závislá na knížeti.
Ve 13. století se objevuje na Moravě zvláštní úřad hejtmana, který vznikl na základě
asymetričnosti vládního systému, kdy centrum moci a správy bylo trvale v Čechách. Hejtman byl
zprvu jenom úředník zastupující nepřítomného panovníka, ale později se péče o veřejný mír stala
samostatnou funkcí. Od 15. století se tito hejtmani uplatnili i v dalších zemích českého státu.
První zmínka o krajích je ze 14. stol., kdy podle krajských soudců došlo k územnímu vyhraňování
krajů, a vznikaly tzv. krajské landfrýdy. Jejich funkcí bylo sdružovat na teritoriálním základě šlechtu a
města kraje ke společné záruce veřejného míru.
Ve 13. stol. došlo k formování měst. Bylo jich několik typů:
- města královská ­ zakládána pouze králem
o privilegovaná - hospodářsky a politicky nejvyspělejší města, měla jisté úlevy
o věnná - jejich finanční zdroje byly určeny pro královnu
- města poddanská ­ zakládána šlechtou
Samosprávný prvek městské správy se začal formovat v souvislosti s městským soudnictvím. Ze
sboru přísežných se vytvořily městské rady, které byly voleny městskou komunitou patriciátu a
králem. Rada se skládala z konšelů a purkmistra. Ve své kompetenci rada měla výkon veřejné a
policejní správy, řízení městského hospodářství ­ řemesla později řemeslné cechy, správa městských
důchodů a jmění nebo soudnictví.
V období husitsví se opět objevují kraje, hejmané a jejich pomocné rady. Objevuje se také
rozdělení měst na čtvrtě. Poté vznikala řada nových zemských úřadů (purkrabí ­ hlava výkonného
aparátu, hofmistr ­ předseda soudu, písař zemský ­ vedl agendu zemských desek atd.).
Po Bílé hoře nastalo omezování zemské samosprávy. Působnost krajských hejmanů byla
omezena na soudní, berní a vybrané vojenské záležitosti.
K velké změně došlo v roce 1848 resp. 1849, kdy byly Prozatimním obecním zřízením ustaveny
obce jako orgány územní samosprávy a jejich voleným sborům byla přikázána kromě vlastní,
10
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str. 99, 113, 116
7
přirozené působnosti i působnost přenesená, která spočítavala ve výkonu některých aktů státní
správy. Také se objevují politické okresy, které byly vytvářeny podle jednotných hledisek (rozloha,
počet obyvatel). Vyššími jednotkami se staly kraje a země.
V roce 1968 byly zrušeny kraje, resp. nebyly obnoveny a každá země měla být rozdělena na
politické okresy s okresními hejtmanstvími. Během vlády habsburků se objevovaly pokusy o
obnovení krajského zřízení, k tomu ale došlo až v květnu 1918, kdy ministerstvo vydalo výnos o
zřízení dvanáctvi krajských vlád.
Novela obecního zřízení z roku 1919 ustavila orgány obcí - zastupitelstvo, radu, starostu a komisi.
Župní zákon z roku 1920 zrušil dosavadní okresy a vytvořil místo nich korporace územní samosprávy
zvané taktéž okresy, a ustavil orgány ­ zastupitelstvo, okresní výbor a komise. Na úrovni země,
vznikly čtyři zemské celky se zemskými zastupitelstvy.
Během okupace byla územní samospráva pod kontrolou Německa. Do čela obcí byli jmenování
vládní komisaři. Rovněž dopadla některá okresní zastupitelstva. V poválečném období nedošlo
k návratu, ale na úrovni zemské byly zemské národní výbory, poté okresní národní výbory a místní
národní výbory. Tyto výbory měly funkci jak státní správy, tak samosprávy.
Ústava 9. května zavádí místní, okresní a krajské národní výbory. Byly tedy zrušeny země a přibyly
opět kraje.
Koncepce reformy veřejné zprávy z roku 1999 zřizuje kraje, aby mohly být zrušeny okresy, jejich
činnost taktéž převzaly obce s rozšířenou působností.11
3. Veřejná volba a kontrola
Veřejná volba je v oblasti územní samosprávy uskutečňována přímou demokratickou volbou
občanů, stařších 18 let, žijících v daném území do zastupitelstva obce resp. kraje. Zastupitestvo je
voleno na čtyři roky poměrným volebním systémem. Volby vyhlašuje prezident republiky, za den
vyhlášení se považuje den, kdy jeho rozhodnutí bylo publikováno ve Sbíre zákonů.12
Jedním z charakteristických znaků veřejné správy, a to jak státní správy, tak samosprávy a odvětví
veřejného sektoru je veřejná kontorola, která je vždy realizována ve veřejném zájmu. Tato kontrola
podléhá zásadám publicity a zásadám vyplývajícím ze zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu
k informacím. Tuto kontrolu je možné rozdělit na kontrolu občanskou a profesionální. 13
Každý občan má možnost kontrolovat práci jím zvolených představitelů, a to buď účastí na
zasedáních, možností nahlížet do usnesení zastupiteltev či účastí ve výborech.
Do profesionální kontroly patří jednak kontrola hospodaření obcí a krajů vymezená zákonem č.
420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření ÚSC, kterou vykonávají buď pracovníci kraje, nebo
soukromí auditoři. A dále kontrola vymezená zákonem č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech
11
Celý historický vývoj ­ ŠPAČEK D. Veřejná správa ­ podklady k 2. a 3. přednášce
12
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str. 47
13
REKTOŘÍK J., Ekonomika veřejného sektoru (DSO), str. 27-28
8
územních rozpočtů vykonávána finančním úřadem nebo Ministerstvem financí. A v neposlední řadě i
zákonem č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě, kterou vykonávají pověření
pracovníci ÚSC.
Výše popsaná veřejná kontrola se týká samostatné působnosti. Tuto působnost ale kontroluje i
krajský úřad například při kontrole vyhlášek vydávaných obcí resp. Ministerstvem vnitra u vyhlášek
vydávaných kraji. Kontrolu přenesené působnosti na úrovni obcí vykonává příslušný krajský úřad a
Ministerstvo vnitra. Na úrovni kraje je tato kontrola vykonávána věcně příslušnými správními úřady
nebo opět Ministerstvo vnitra. 14
4. Analýza finančních zdrojů
Příjmy ÚSC upravují zákony č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní a
č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.
Vlastní členění příjmu určuje vyhláška č.323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, kde jsou členěny na:
a) daňové příjmy
- svěřené daně (daň z nemovitosti, daň s příjmu PO placené obcemi, daň z příjmu FO ze SVČ ­
30% CV podle bydliště podnikatele) ­> výnos příslušné daně je určen pouze do určitého
druhu veřejného rozpočtu
- sdílené daně (obce 21,4% z celostátního výnosu daní, kraje 8,92% - DPH, DPPO, DPFO ze ZČ,
DPFO placené srážkou, DPFO SVČ (60% celkového výnosu)) -> výnos příslušné daně je
procentuelně rozdělen do více veřejných rozpočtů
- daně a poplatky z vybraných činností a služeb (místní daně, správní poplatky.)
b) nedaňové přijmy
- příjmy z vlastní činnosti
- odvody přebytků organizací s přímým vztahem (příspěvkové organizace)
- příjmy z pronájmu majektu
- přijaté sankční platby (pokuty)
- příjmy z prodeje nekapitálového majetku
- splátky půjčených prostředků
- příjmy z úroků
c) kapitálové příjmy
- příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
d) přijaté transfery
- neinvestiční a investiční dotace
- převody z fondů hospodářské činnosti15
14
KOUDELKA Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003, str.123-130
15
SCHNEIDEROVÁ I. Rozpočtová skladba v roce 2010, str.30-95
9
5. Efektivnost
5.1. Faktory efektivnosti
Máme dvě kategorie faktorů efektivnosti, vnější a vnitřní. Mezi vnější faktory patří napříkald
politické uspořádání společnosti, a s tím související působení veřejné volby a veřejné kontroly při
rozhodování o struktuře financování veřejného sektoru, konkureční prostředí uvnitř veřejného
sektoru, vytvářené veřejnou správou, která tento sektor řídí (školy, nemocnice, kulturní zařízení.),
financování odvětví sektoru podle jeho výkonů a užitků, vhodné kritérium pro efektivní alokaci
veřejných prostředků na realizaci poslání jednotlivých odvětví veřejného sektoru.16
Veřejnou volbou a kontrolou se zabývám ve třetí kapitole této práce. Financování jednotlivých
odvětví není tématem této práce.
Co se týče vnitřních faktorů efektivnosti je to například věda a technika, kvalifikace pracovníků,
iniciativa pracovníků nebo systém řízení.
5.2. Metody efektivnosti
K metodám efektivnosti, které využívají ÚSC patří zejména:
CAF (Common Assessment Framework) byl zpracován Evropským institutem pro veřejnou správu
jako nástroj pro zvyšování kvality organizací veřejné správy v Evropě. Obsahuje soubor devíti kritérií,
která umožňují provést sebehodnocení organizace. Kritéria se dělí do dvou kategorií ­ předpoklady
organizace (vedení, management lidských zdrojů, strategie a plánování, partnerství a zdroje) a
výsledky organizace (vztah k občanům, vztah k pracovníkům, vztah ke společnosti, klíčové výsledky
činnosti a výkonnosti). Aplikace tohoto modelu je v souladu se strategickým materiálem vlády ČR
Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (viz níže).17
Benchmarking ­ vzájemné srovnávání, zvyšování výkonu, kvality a učení se jeden od druhého.
ISO - mezinárodní standardizační normy vydávané Mezinárodní organizací pro standardizaci
5.3. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby
Globálním cílem tohoto strategického materiálu vlády ČR je ,,Prostřednictvím zefektivnění
fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socio-ekonomický růst ČR a zvýšit
kvalitu života občanů." Tato stragie má časový plán v letech 2007-2015.
,,Pokud však chceme skutečně zefektivnit fungování veřejné správy, je třeba k ní přistupovat
komplexně a systematicky. Jako jeden z možných navrhujeme pro potřeby této strategie pohled
na veřejnou správu jako na hexagon s následujícími vrcholy:
16
REKTOŘÍK J., Ekonomika veřejného sektoru (DSO), str. 19
17
MV ČR Veřejná správa [online] poslední revize 31.7.2009 [cit. 20.12.2009] Dostupné z
http://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava-podpora-zavadeni-kvality-ve-verejne-
sprave.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d
10
* legislativa,
* organizace,
* občan,
* úředník,
* technologie a
* finance."18
6. Aktuální problémy
Z titulu fungování samosprávy obce je dle mého názoru nejzávažnějším problém neexistence
fungujícího zastupitelstva. Tato situace může nastat pokud
a) se neuskuteční v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce
nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise,
b) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce
c) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí
náhradníci,
d) není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl
odvolán starosta nebo se funkce vzdal,
e) dojde-li k počátku kalendářního roku ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce19
A z jakého důvodu není dostatečný počet kandidátů popř. dojde k rozpuštění zastupitelstva? Tím
důvodem můžou být ekonomické problémy obce, kdy obec má velké závazky, které nestačí splácet a
tuto situaci nelze řešit již ani prodejem majetku. A tuto situaci nechce nikdo ze stávajících obyvatel
řešit. Příkladem může být obec Prameny u Mariánských lázní. Do této obce, jako první v historii, byl
jmenován Ministerstvem vnitra správce obce. Správce obce, dle zákona o obcích, zabezpečuje výkon
přenesené působnosti a dále úkoly v oblasti samostatné působnosti. Jeho činnost končí dnem
ustavujícího zasedání zastupitelstva obce.
Zde jsou související články z internetových novin:
Poprvé v historii řídí českou obec státem dosazený úředník
13. prosince 2009 16:20
Zadluženou obec Prameny na Chebsku začal spravovat úředník jmenovaný ministrem vnitra. Je to vůbec
poprvé, co některou obec v Česku řídí státem dosazený správce. Vesnice nebyla schopná zvolit plnohodnotné
zastupitelstvo, o místa na kandidátce tu nikdo nestál. Ministerstvo tu vyhlásilo mimořádné volby poté, co se
počet zastupitelů snížil na pět.
Správce by měl obec řídit do té doby, než bude ve volbách zvoleno nové zastupitelstvo. Podle mluvčího
ministerstva vnitra Vladimíra Řepky ale nemá pravomoci například k prodeji nemovitého majetku.
18
Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, oficiální strategická dokumentace
19
Zákon č.128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), §98
11
"Správcem obce byl jmenován Jan Murin, pracovník odboru dozoru a kontroly veřejné správy ministerstva
vnitra," uvedl Řepka.
Mimořádné volby vyhlásil v červenci pro Prameny ministr vnitra poté, co se počet zastupitelů snížil pod pět. Do
října ale nikdo nepodal kandidátku, a tak se zde volby vůbec nekonaly.
Malá obec se 150 obyvateli se potýká s vážnými problémy. Zadlužila se, když se pokusila využít pramenů
minerálních vod a přilákat investory na výrobu minerálek. To se ale nepodařilo. Vykoupení pozemků a
průzkumné vrty ale stálo miliony korun. Ty nyní obec s rozpočtem kolem 3,5 milionu nemůže splácet.
S dluhy obci pomůže speciální pracovní skupina
Dosavadní starosta Václav Brener se obával, že správce se bude snažit dluhy obce splácet prodejem pozemků,
které by ale mohly být důležité pro rozvoj obce. To by se ale stát nemělo.
"Správce obce schvaluje rozpočet obce a závěrečný účet obce, vykonává pravomoci rady obce, plní úkoly
zaměstnavatele, může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku a odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. Podstatou činnosti správce obce je
tedy zajišťování běžného chodu obce," popsal úkoly správce Řepka.
Správce obce podle Řepky nemá pravomoc k prodeji nemovitého majetku obce a vyrovnání jejích dluhů tímto
způsobem. S majetkem může nakládat pouze v rozsahu, který jinak náleží do pravomoci rady obce.
Finanční situací Pramenů se ale bude zabývat společná pracovní skupina ministerstva financí a ministerstva
vnitra. Brener chtěl původně zůstat starostou jen do konce roku. To už mělo být po volbách a nové
zastupitelstvo mělo zvolit nového starostu. Podle zákona mu ale mandát zaniká automaticky následující den po
volbách. Ty se měly konat v neděli, ale nekonaly. Jeho funkci tedy převzal správce.
Autoři: ČTK20
Obec se zbavuje dluhů, prodat má také radnici
Mariánskolázeňsko - Pramenské teď čekají krušné časy. Kvůli mnohamilionovým dluhům obce poputuje její
majetek do dražby. Mimo jiné asi také radnice. Pokud se pak správce nedohodne s jejím novým majitelem,
nebude mít ani kde úřadovat.
Jan Murín je jméno, které obyvatelé Pramenů u Mariánských Lázní uslyší stále častěji. Ministr vnitra jej totiž
jmenoval správcem obce.
Nikdo se do vedení obce nehrne
Problém vznikl kvůli neúspěšnému projektu slibujícího stáčírnu minerálních vod. Místo stáčírny má ale obec
mnohamilionové dluhy. Zastupitelé tak v polovině dubna složili mandáty. Letos v červenci byly ministrem vnitra
v obci Prameny na 12. prosinec 2009 vyhlášeny nové volby do zastupitelstva obce.
Obec povede správce
Jenže o kandidaturu nikdo zájem neprojevil, a tak se volby neuskuteční. ,,Vzniklá situace je důvodem pro
jmenování správce obce," vysvětli mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. ,,Správce obce byl s účinností od
13. prosince 2009 jmenován ministrem vnitra z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra, jedná
se o pana Jana Murína."
20
IDNES.cz [online] poslední revize 13.12.2009 [cit.20.12.2009] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/poprve-v-
historii-ridi-ceskou-obec-statem-dosazeny-urednik-p4d-/domaci.asp?c=A091213_162029_domaci_vel
12
Stát dluhy nezaplatí
Podrobnosti o hospodaření budou známé, až začne obec ministerstvo spravovat. ,,Na řešení finanční situace
obce Prameny bude Ministerstvo vnitra spolupracovat s Ministerstvem financí, na jehož žádost byli jmenováni
zástupci Ministerstva vnitra do pracovní skupiny, která za tímto účelem vznikla na Ministerstvu financí,"
podotkl Vladimír Řepka s tím, že ale dluhy stát za obec platit nebude. ,,Oddlužování bude probíhat stejným
způsobem jako u jiných právnických osob." Pokud zkolabují také příští řádné volby, bude jmenovaný správce
plnit své úkoly i nadále. ,,Současně budou zvažovány další možnosti řešení této zcela mimořádné situace,"
vysvětlil. Jenže o podnikatelských záměrech a investicích může rozhodovat až příští zastupitelstvo.
Občané: bezmoc
Z této situace jsou rozčarovaní především místní. ,,Samozřejmě mě mrzí, co se zde děje," řekl místní občan
Ladislav Kuman. ,,Je velká škoda, že se obec proslavila zrovna tímto způsobem."
Stále ale doufají, že se dá ještě něco dělat. ,,Určitě by mi nevadilo, kdyby obec vedl třeba někdo cizí, hlavně
kdyby to něčemu prospělo," uvedl Jiří Wuntzemü. Podle něj má ale problém jasné důsledky. ,,Lidé z obce
odcházejí. Nic je tu nedrží. Sám také uvažuji o tom, že odjedu za prací do Prahy nebo do ciziny."
S papíry za správcem
Pro občany se ale při vyřizování některých záležitostí nic nezmění. ,,Budou-li občané obce chtít komunikovat s
obecním úřadem, budou muset komunikovat místo starosty a zastupiteli se správcem obce," vysvětlil mluvčí
ministerstva vnitra. ,,Ten má ale pouze omezené pravomoci v samostatné působnosti obce. Nemůže
rozhodovat o všech věcech, které jinak náleží zastupitelstvu obce."
Jaký názor má na věc ještě současný starosta Václav Brenner se Deníku nepodařilo zjistit. Dovybírá si
dovolenou.
VÁCLAVA SIMEONOVÁ, LUKÁŠ MAĎA
21
7. Územní samospráva na Slovensku
V současném stavu se ve veřejné správě na Slovensku uplaňuje oddělený tzv. duální model.
V čem spočívá rozdíl od České republiky, která má model smíšený. Základem duálního modelu je
oddělená územní státní správa od samosprávy.
Státní správa je vykonávána ministerstvy, dále všeobecné krajské úřady byly nahrazeny krajskými
úřady jednotlivých ministerstev a obvodními úřady specializované státní správy.
Samospráva je vykonávána obcemi a samosprávnými kraji. Na základě nové legislativy mohou
vznikat na úrovni obcí společné obecní úřady pro zajištění přeneseného výkonu státní správy obcemi,
jejich financování a metodické řízení zabezpečuje stát.22
21
DENIK.cz [online] poslední revize 4.12.2009 [cit. 20.12.2009] Dostupné z http://www.denik.cz/regiony/obec-
se-zbavuje-dluhu-prodat-ma-take-radnici.html
22
NESHYBOVÁ J. podklady k přednášce Veřejná správa SR
13
Závěr
Dle mého názoru je třeba určit, zda hodnotit územní samosprávu z pohledu občana nebo
z pohledu financování činnosti územní správy ze státních zdrojů. Současné uspořádání samosprávy
v České republice je pro občana ,,friendly", spoustu svých záležitosti občan vyřídí na jednom místě a
zpětná vazba samospráva-občan je těsnější.
Na druhou stranu z pohledu financování mnohé obce mají pocit, že přidělené finanční
prostředky jsou nedostačující pro fungování činností vykonávané v přenesené působnosti. Z toho
pohledu se lepší jeví slovenský model, kdy je oddělena samospráva od státní správy.
14
Použitá legislativa
zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, Hlava VII. Územní samospráva
zákon č.128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
zákon č.129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)
zákon č.347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
zákon č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření ÚSC,
zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě
zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní
vyhláška č.323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě
15
Literatura
JUDr. KOUDELKA, Zdeněk. Ph.D., Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha, Linde Praha,
a.s., 2003. 237 str. ISBN 80-7201-403-X
REKTOŘÍK Jaroslav, Ekonomika veřejného sektoru, DSO, Masarykova univerzita v Brně, Ekonomickosprávní
fakulta, Brno 2005
NOVOTNÝ Vladimír, Územní samospráva a její organizace, Praha, EUPRESS, 2005, 64 str. ISBN 80-
86754-42-1
SCHNEIDEROVÁ Ivana, Rozpočtová skladba v roce 2010, Nové Město nad Cidlinou, Acha obec účtuje
s.r.o., 238 str. ISBN 978-80-254-5608-8
DENIK.cz [online] poslední revize 4. 12. 2009 [cit. 20. 12. 2009] Dostupné z
http://www.denik.cz/regiony/obec-se-zbavuje-dluhu-prodat-ma-take-radnici.html
IDNES.cz [online] poslední revize 13. 12. 2009 [cit. 20.12.2009] Dostupné z
http://zpravy.idnes.cz/poprve-v-historii-ridi-ceskou-obec-statem-dosazeny-urednik-p4d-
/domaci.asp?c=A091213_162029_domaci_vel
MV ČR Veřejná správa [online] poslední revize 31.7.2009 [cit. 20.12.2009] Dostupné z
http://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava-podpora-zavadeni-kvality-ve-verejne-
sprave.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d
NESHYBOVÁ Jarmila., podklady k přednášce Veřejná správa SR, podzim 2009
ŠPAČEK David, Veřejná správa, podklady k druhé a třetí přednášce, pozdim 2008