1 Teorie efektivních trhů
Zákaldní definice, kterou formuloval R.A. Haugen tvrdí, že ...na efektivím trhu akciové kurzy odrážejí
všecny informace, které je možné znát a které jsou významné. Neexistují nadhodnocené
nebo podhodnocené cenné papíry. V souladu s touto definicí představuje efektivní trh trh informačně
efektivní, kdy kurz okamžitě a plně absorbuje všechny souvztažné a doszupné informace.
1.1 Význam informací v teorii efektivních trhů
Veškeré informace, které je možné získat na trhu lze rozdělit do tří skupin:
* největší a nejobsáhlejší množina obsahuje všechny dostupné informace, které je jakýkoliv subjekt
schopen získat o společnostech, odvětvích i ekonomikách,
* v rámci největší první skupiny lze vyčlenit podmnožinu, do které se zařadí všechny informace, které
jsou dostupné široké veřejnosti, tj. informace veřejné,
* do podmnožiny veřejných informací lze umístit další menší podmnožinu, kde bude soustředěna pouze
část veřejných informací, jedná se o informace o minulém vývoji kurzů cenných papírů.
Při měření intenzity efektivnosti trhu se zkoumá, který typ informace je téměř okamžitě absorbován kurzem
cenných papírů a na zákaldě toho lze rozlišit tři formy efektivnosti trhu.
Slabá forma efektivnosti
V tomto případě se předpokládá, že akciový kurz zcela absorbuje veškeré minulé informace, nemá tedy
efekt zkoumat minulé kurzy cenných papírů. Minulá informace již byla absorbována kurzem CP. Kurzové
reakce mohou být na slebě efektivním trhu spojeny pouze s jiným typem nové, neočekávané inforamce tj.
s informací inside nebo s informací veřejně dostupnou, ale současnou.
Středně silná forma efektivnosti
V tomto případě kurzy cenných papírů odrážejí nejen veškeré informace týkající se minulých kurzů, ale
veškeré veřejně dostupné informace o sledovaných společnostech a ekonomikách např. informace o kurzových
řadách, účetních zprávách firem, stavu ekonomiky, přírodních a politických událostech atd. Reakce
akciového kurzu na tuto informaci již proběhla a proto není možné předpokládat, že budoucí pohyb cenného
papíru bude s minulou či současnou informací nějakým způsobem svázán. V tomto případě je možná
kurzová rekace cenného papíru spojena pouze s informací, která nebyla zveřejněna a veřejnost ji nezná,
jedná se tedy pouze o insider informaci.
Silná forma efektivnosti
v posledním případě tržní efektivnosti je reakce kurzu CP na jakoukoli informaci bezprostřední a rychlá.
Pohyb kurzu cenného papíru na takovém trhu je naprosto náhodný a není možné dopředu zjistit spojitost
mezi kurzem CP a jakýmkoliv typem informace. Takový trh je často nazýván trhem perfektním, neboť
se jedná o trh efektivní na 100
1
1.2 Efektivnost trhu a vnitřní hodnota akcie
Na efektivním trhu neexistují nadhodnocené nebo podhodnocené cenné papíry. Všechny instrumenty jsou
tedy oceněny správně a jejich tržní cena se musí rovnat vnitřní hodnotě akcie. Tento předpoklad se týká
pouze silné formy tržní efektivnosti, míra kolísavosti akciového kurzu kolem vnitřní hodnoty akcie se v
jednotlivých formách efektivnosti liší. Největší míru kolísavosti vykazuje slabá forma efektivnosti, která
tím představuje největší prostor pro dosažení možných zisků, ale i ztrát. Ovšem ani tady míra kolísavosti
nepřekročí určité hranice. Středněsilná forma efektivnosti dané pole možných zisků i ztrát snižuje na
minimum, ale úplně jej ještě nezruší. To učiní až forma silná, kdy se tržní hodnota akcie v každém okamžiku
rovná vnitřní hodnotě aKcie.
1.3 Podstata teorie efektivních trhů
Ucelená teorie efektivních trhů byla vytvořena Eugenem Famou na přelomu 60. a 70. let, tj. v letech 1965
- 1970.
1.3.1 Model hypotézy efektivních trhů
Veškeré modely hypotézy efektivních trhů vycházejí z jednoho společného předpokladu, podle kterého
kurzy okamžitě a zcela absorbují všechny souvztažné informace, které jsou dostupné. Pokud je tedy kurz
CP srovnán s jeho vnitřní fundamentální hodnotou nastane tzv. kontinuální stochastická rovnováha, kdy
není v žádném případě možné profitovat z rozdílu mezi tržní cenou a pravdivou fundamentální hodnotou.
Jelikož reakce na jakoukoli informaci je okamžitá a neposouvá se do dalšího dne, nenastává na takovém
trhu rozdíl mezi skutečným a očekávaným výnosem. Trh funguje jako fair hra - Fair Game. Matematicky
lze tento stav, kdy jsou plně absorbovány informace a kdy není rozdíl mezi skutečným a očekávaným
výnosem s ohledem na soubor dostupných informací t zapsat takto:
ri,t+1 =
E(ri,t+1)
t
+ i,t+1
Kde ri,t+1 je skutečný výnos z cenného papíru i v období t + 1,  je soubor dostupných informací v čase
t, E(ri,t+1)t je očekávaný výnos z cenného papíru v čase t, i,t+1 je predikční chyba v čase t + 1 u výnosu
z i-tého cenného papíru. Aby tzv. predikční chyba byla nasystematickou chybou vyhovující podmínkám
Fair Game modelu, musí splňovat tři vlastnosti:
1. být nestranná ve vztahu k očekávanému výnosu, což značí, že v průměru u všech pozorování dohormady
musí být hodnota této chyby 0
2. být nezávislá, tuto podmíku splňuje tehdy, pokud je nekorelovaná s očekávaným výnosem
3. být efektivní, tou je chyba i-tého cenného papíru tehdy, jestliže je současně sériově nekorelovaná i s
predikční chybou j-tého cenného papíru.
Pokud jsou tyto podmínky splněny, je možné vyslovit hypotézu efektivnosti cenného papíru b její slabé
formě a odvodit následující vztahy mezi očekávanou a běžnou cenou a očekávaným výnosem i-tého cenného
papíru:
E(Pi, t+1
t
) = 1 +
E(ri,t+1)
t
Pi,t
Kde E(Pi, t+1
t
) je očekávaná cena cenného papíru i v období t + 1, Eri,t+1 je očekávaný výnos z cenného
papíru i v období t + 1, Pi,t je cena cenného papíru v obdob9 t, a t je soubor dostupných informací v
období t. Uvedený vztah vypovídá o tom, že očekávaná cena cenného papíru i v období t + 1 je dána
kompletním souborem informací dostupných v období t. Tato očekávaná cena je zároveň dána běžnou
2
cenou cenného papíru i v období t + 1 opět určovaným souborem dostupných informací. Na trhu, kde
kurzy plně reflektují všechny dostupné informace ze souboru t, tedy na rovnovážném finančním trhu,
platí následující vztahy pro rozdíl mezi skutečným kurzem v období t + 1 a očekávaným kurzem v období
t + 1:
xi,t+1 = Pi,t+1 - E(
Pi,t+1
t
)
Kde xi,t+1 je rozdíl mezi Pi a E(Pi). Vzhledem k tomu, že všechny informace jsou absorbovány okamžitě
cenou, očekávaná i skutečná cena cenného papíru v období t + 1 se bude rovnat s respektováním souboru
informací známých v období t. Tedy E(xi,t+1/t) = 0 Kde E(xi,t+1/t) je rozdíl mezi očekávanou a skutečnou
cenou cenného papíru i v čase t+1. Za těchto podmínek není možné dosáhnout jakéhokoli výtěžku
z rozdílu mezi skutečnou a očekávanou cenou na základě abouboru informací t. Při predikci očekávaného
výnosu je nejlepší vycházet z výnosu dnešního, důvodem je jistá zvláštní vlastnost nově uvolněné informace,
a tou je její nepředvídatelnost čili neočekávatelnost. Není totiž možné dopředu předpovídat, kdy
bude nová informace uvolněna. Při platnosti hypotézy efektivního trhu tedy platí, že:
E(ri,t+1/t ) = ri,t
z čehož substitucí podle prvního vzorce dostaneme:
ri,i+1 = ri,t + i,t+1
Výsledný vzorec je matematickým vyjádřením modelu Random Walk, který říká, že kurzy konají náhodnou
procházku, pokud výnos cenného papíru i v období t + 1, tedy zítra, je roven výnosu cenného papíru v
období t, tedy dnes plus částce, která závisí na nové informaci oznámené mezi časy t a t + 1, která je
neočekávaná, nepředvídatelná a dána informačním souborem t. Vytah mezi cenami daného CP v období
t a t + 1 můžeme potom zapsat jako:
Pi,t+1 = gi,t+1 + Pi,t + i,t+1
Kde gi,t+1 = ri,t+1 a gi,t+1 je výtěžek z cenného papíru i v období t + 1. Pokud gi,t+1 vyjadřuje pozitivní
očekávání, předpokládá se, že se ceny cenného papíru pohnou vzhůru, tehdy hovoříme o Random
Walk s pozitivní tendencí neboli o Submarginala modelu. Tento model je příznačný pro expandující ekonomiku
s reálným růstem nebo pro inflační ekonomiku s nominálním růstem. Pokud existuje rovnost v
držbě mezi obdobími ejdná se o Marginale model. Pokud existuje negativní tendence hovoříme o modelu
Supermarginale.
1.4 Předpoklady fungování teorie efektivních trhů
Cenný papír je na efektivním trhu správně ohodnocen, tomuto správnému ocenění napomáhá ziskový
motiv investorů. I na efektivním trhu se předpokládá, že existuje skupina investorů, kteří nevěří ve správně
ohodnocení cenného papíru, jejich jednání není iracionální, ale je vysoce recionální, jejich hlavním cílem je
dosažení zisku. jedinou jejich možností je rozpoznání podhodnoceného a nadhodnoceného cenného papíru,
jelikož věří, že na trhu takové cenné papíry existují, nakupují tito investoři takové cenné papíry s nasazením
všech dostupných zdrojů a prostředků. Akce těchto investorů pak tlačí výslednou cenu k hranici správného
ocenění, což je již konsistentní s efektivním trhem.
Další předpokald se týká tržního prostředí a postavení účastníků na trhu. V tomto případě se očekává
co nejbližší posun k tvrdě konkurenčnímu trhu, který je charakteristický velkým počtem účastníků na
trhu, kteří uvažují a jednaní zcela názávisle na sobě, neexistují bariéry pro vstup na trh, existuje volný a
neomezený přístup k informacím a technologiím a chování investorů je poháněné jejich ziskovým motivem.
Předpokládá se snaha o co nejčistější konkurenční prostředí a rovné postavení všech účastníků na trhu.
Následující předpoklad je zaměřen an informace a informační systémy, jelikož informace mají pro efektivitu
trhu zásadní význam. Volný tok informací napomáhá nejen informovanosti jednoho jediného investora,
3
ale zabezpěčuje celkovou transarentnost trhu. Informační systémy se zabývají získáváním, shormažďováním,
zpracováním a přesunem informací.
Čtvrtý předpoklad je propojen s předchozím předpokaldem a vyžaduje vytvoření kvalitní infrastruktury
na trhu. Jedná se o vytvoření obchodního systému na burze, který bude odpovídat vysokým požadavkům
na něj kladeným.
Pátý předpoklad je předpokaldem likvidního trhu, kde je možné ve velice krátkém časovém intervalu s
minimem transakčních nákladů přeměnit méně likvidní finanční instrumenty na instrumenty likvidní.
Závěrečný šestý předpoklad pak hovoří o vytvoření kvalitní právní legislativy na trhu.
1.5 Charakteristika efektivního trhu
Efektivní trh je vymezen čtyřmi základními charakteristikami.
1. Okamžitá, skoková rekace na novou informaci, která je představována tezí, že na efektivním trhu
je reakce kurzu cenného papíru na novou neočekávanou informaci velice rychlá, prudká a téměr
okamžitá, z čehož vyplývá, že dochází k rychlému absorbování informace kurzy cenných papírů.
V rámci reakce kurzu akcie na novou informaci lze rozlišit čtyři základní situace. První z nich je
reakce okamžitá neboli skoková, předpokládejme, že ke dni 0 byla zveřejněna neočekávaná pozitivní
informace, reakce kurzu je taková, že kurz skočil velice rychle, ještě týž den na svou novou
hodnotu, na které setrval i v následujících dnech. Reakce kurzu byla neobyčejně prudká a uskutečnila
se v jednom dni, resp. v několika minutách nebo sekundách. Absolutně nepřipadá v úvahu
jakákoli další následná reakce na již zveřejněnou informaci, kurz v následujících dnech nekelsá ani
nestoupá, ale pohybuje se na stejné úrovni. Na této úrovni setrvá do doby, než se objeví další nová
informace. Důlěžitým faktorem této změny je skutečnost, že zde neexistuje žádná nutnost opravy
kurzu cenného papíru po jeho prvotní reakci na novou informaci. Dalším typem reakce je reakce
postupná, kterou předpokládají všichni ti, kteří využívají jednotlivých druhů analýz. Podstatou
této reakce je skutečnost, že akciový kurz neabsorbuje celou pozitivní informaci v rámci dne, kdy
je tato informace oznámena, ale reakce kurzu probíhá ještě v následujících dnech. Taková rekace
je pak zcela nekonzistentní s teorií efektivních trhů. Jelikož je reakce postupná znamená to, že zde
existuje prostor pro nalezení špatně oceněných cenných papírů a tedy možnost opakovaně dosahovat
nadprůměrných výnosů z investování. Dalším typer reakce je reakce předběžná, kdy opět můžeme
předpokládat, že v okamžiku 0 je oznámená nová, neočekávaná pozitivni nebo negativní informace.
Podíváme-li se ale na rekaci akciového kurzu na tuto informaci vidíme, že reakce probíhala již před
oznámením této informace a kaciový kurz rostl nebo klesal v závislosti na charakteru této informace.
Toto jednání je mžné vysvětlit pouze na zákaldě úniku tajných informací typu insider, což narušuje
také předpokaldy efektivního trhu zejména tím, že není splněna podmínka rovného postavení všech
účastníku trhu a podmínka rovného přístupu všech subjektů k informacím. Poslední typ rekace ma
charakter reakce nadměrné, čímž se myslí přehnaná rekace akciového kurzu na novou informaci,
a to pozitivního, ale i negativního charakteru. Předpokládejme, že ke dno 0 došlo k uvolnění nové,
neočekávané informace, investoři ji zanalyzovali a jelikož se jednalo o pozirtivní informaci zavládlo
nebývalé nadšení, vzrostla poptávka a došlo k vyhnání kurzu cenného papíru do nebývalé výše. Tento
optimismus investorů však není stabilní ale podlého rychle různým vlivům, investoři tak změní své
rozhodnutí a začínají prodávat, výsledkem je pokles kurzu a postupné ustálení na hodnotě, která
je vyšší než původní, ale nižší než hodnota po oznámení pozitivní informace. V tomto případě bylo
nuté, aby po oznámení informace a rekace investorské veřejnosti došlo následně k opravě kurzu a
jeho ustálení na jeho objektivní hodnotě. Důvodem takového reakce je psychologický základ, kdy
u některých jedinců převlándne davová psychóza, které se projevuje ve vzniku vlny nebývalého optimismu
nebo pesimismu. Oprava kurzu však nezůstane pro investory bez důsledku, ale je spojena
se realizací kurzové ztráty nebo zisku. Výsledkem tedy je, že pouze jedna z reakcí akciového kurzu
je konzistentní s efektivním trhem - reakce okamžitá neboli skoková, ostatní reakce se vymykají
požadavkům a podstatě efektivního trhu.
4
2. Náhodné změny v kurzech, což znamená, že na efektivním trhus e předpokládá, že změny, ke kterým
dochází v kurzech cenných papírů jsou na sobě absolutně nezávislé, tedy zcela náhodné. Pokud jsou
tedy informace, které vyvolají změnu kurzu nezávislé, pak jsou nezávislé rovněž i změny kurzu, které
jsou vyvolány těmito informacemi. Základním předpokaldem vedoucím k tomu, že nějaká informace
není očekávaná, je nemožnost její predikce, tedy nemožnost ji dopředu předpovědět.
3. Dlouhodobé výnosy investorů na efektivním trhu, investoři sami hnání touhou dosáhnout ce největšího
výnosu postupují v linii poptávka - cena - výnos a přispívají tak k eliminaci ziskových, ale také
ztrátových příležitostí na trhu. Čím rychleji jsou schopni identifikvoat potenciální ziskové příležitosti,
tím rychleji zvýší poptávku a náseldně eliminují možný vysoký výnos. Nadměrné ziskové i ztrátové
příležitosti na efektivním trhu se vzájemně eliminují, což způsobuje, že se celkový výnos dosahovaný
jednotlivými investory statisticky významně neodchýlí od průměru. Na efektivním trhu není žádný
investor schopen dosahovat v dlouhém období nadprůměrného výnosu při dané úrovni rizika.
4. Poslední charakteristika efektivního trhu je vztažena k úspěšnosti obchodních strategií, tady platí,
že na plně efektivním trhu musí selhat všechny napodobné obchodní a investiční pravidla
a strategie.
1.6 Testování a důkaz efektivnosti trhu
Existuje několik druhů testů, pomocí kterých se ekonomové snaží odhalit a potvrdit efektivnost trhu. Svou
podstatou se tyto testy zpravidla vážou na určitou charakteristiku efektivního trhu. Je nutné si uvědomit,
že tyto testy jsou ovšem schopny zpracovat a testovat pouze historické informace, a tedy potvrdit nebo
vyhvrátit maximálně slabou formu efektivnosti. Obecně lze rozlišit dvě skupiny testů podle toho, ke které
charakteristice se vážou.
1.6.1 Testy testující nezávislost změn akciových kurzů
Tato skupina testů se zaměřuje na testování druhé charakteristiky efektivního trhu, která tvrdí, že změny
akciových kurz; na efektivním trhu jsou náhodné, nezávislé.
1. Korelační testy - východiskem tohoto testu je určit, zda je pohyb akciového trhu nádhodný tedy že
neexistují žádné trendy v jeho vývoji. To znamená, že akciové kurzy rostou nebo klesají nezávisle
sami na sobě. Danou vzájemnou závislost lze určit prostřednictvím korelační analýzy, kdy se hledá
nějaká závislost mezi procentní změnou kurzů v období t a t - 1 a t a t - 2 a t a t - 3, přičemž je
možno zkoumat pouze závislost dvou prvků z celé množiny všech sldovaných prvků za ohraničené
období. Změna kurzu v období t a v období t + 1 se zanese do grafu na osu x a y následujícím
způsobem: kaldná změna kurzu v období t a zároveň kladná změna v období t+1 představuje bod v
1. kvadrantu grafu, kaldná změna v období t a záporná v období t+1 značí bod ve 2. kvadrantu. Poté,
co jsou zaneseny všechny body v grafu je nutné se pokusit seskupení bodů proložit přímkou, pokud
je to možné, jedná se o důkaz jisté formy závislosti. Druh s stupeň závislosti se určí podle sklonu
přímky, body proložené přímkou s kladným sklonem představují pozitivní korelaci. Konkrétně to
znamená, kdy kurzové změny v obou sledovaných obdobích jsou stejného charakteru, tedy pokud
vzroste kurz v období t vzroste kurz i v období t+1 a naopak. Body proložené přímkou se záporným
sklonem značí negativní korelaci, změny v obou obdobích jsou vždy protisměrné, tj. vzroste-li kurz v
období t v období t+1 musí klesnout a naopak. Pro určení míry závislosti se pak používá korelační
koeficient, který dosahuje hodnot od +1 do -1 a čím více se hodnota koeficientu blíží hodnotě +1,
tím silnější stupeň pozitivní korelace jsme odhalili. Graficky se pak přímka v grafu blíží svým skolem
hodnotě 45 stupňů. Hodnota nula značí negativní korelaci, kdy body znázorňující tento stav nelze
proložit přímkou, jsou nerovnoměrně rozšířeny ve všech 4 kvadrantech.
2. Simulační testy - i zde jde o testování nezávislosti změn akciových kurzů, založených pouze na minulých
informacích. Porovnává se vývoj změn akciových kurzů zpravidla reprezentovaných nějakým
5
akciovým indexem s vývojem náhodně vybraných hodnot, které, protože jsou náhodně vybrané musí
být nezávislé. V rámci tohoto testu pak dojde k vytvoření dvou typů souborů: skutečného souboru,
který představuje reálné změny akciových kurzů představované akciovým indexem a simulovaného
souboru, který je vytvořen uměle a představuje náhodně vybrané hodnoty. Oba dva typy souboru
pak jsou znázorněny ve dvou samostatných grafech a výsledky se porovnají. Pokud bude při srovnání
grafická podoba simulovaného grafu podobná grafické podobě grafu skutečného, pqk prvky skutečné
dosahují podobného vývoje jako prvky simulované, pak jsou prvky skutečné nezávislé a potvrzují
druhou charakteristiku efektivního trhu.
3. Runs testy - tyto testy spojují jak korelační tak také simulační testy, snaží se pak odstranit jejich
nedostatky, které spočívají v nebezpečí výskytu extrémních hodnot. Opět se i zde operuje se souborem
skutečným a souborem simulovaným a porovnávají se jejich výsledky. Poté se sleduje za určité
řasové období o jaký druh změny prvku se jedná. Pokud hodnota prvku vzroste, označíme ji +,
pokud poklesne -. Pokud se hodnota prvku nezmění pak použijeme 0. V rámco série pak počítáme
tzv. "run" neboli průběh. Jeden run odpovídá té části série, kde je použito stejného znaku. Tedy
0 + + + - - + je sérií 4 průběhů. Tato se určí série průběhů u skutečného a u simulovaného souboru
(u simulovaného souboru vycházíme ze vzorce 1
3
 (2n - 1), kde n je počet pozorování) a porovnají
se výsledky. Aby byla potvrzena názávislost, pak musí být počty průběhů u skutečného souboru
přibližně stejné jako u simulovaného souboru.
ůpokud se při srovnání počty průběhů u souborů od sebe odchylují, pak můžou nastat dvě situace:
počet skutečných průběhů je výrazně nižší než počet simulovaných jedná se o pozitivní
korelaci. Pokud je skutečný počet průběhů výrazně vyšší než simulovaný, pak se jedná o
korelaci negativní.
4. Distribuční modely - pro normální rozdělení je typické, že nejvyšší nakupení hodnot znaků je kolem
střední hodnoty. Princip testu spočívá na myšlence, že rozdělení nahodilých událostí je téměř adekvátní
právě normálnímu rozdělení, čím více se tedy rozdělení blíží rozdělení normálnímu, tím více
je potvrzena slabá forma efektivnosti trhu, jelikož opět vycházíme pouze z minulých událostí.
1.6.2 Testy testující úspěšnost obchodních strategií
Jejichž cílem je tostovat, zda investory produkované a využívané obchodní strategie jsou schopny dlouhodobě
a opakovaně přinést nedprůměrný výnos.
1. Filter testy - představuje již konkrétní typ obchodní strategie, filter test představuje jakousi pomyslnou
hranici, která ej nastavena pro každý akciový kurz. Akcie je zobchodována, jakmile kurz překročí
stanovenou hranici vyjádřenou v %. Jestliže je tedy stanoven filter na +/-5 %, při protnutí hranice
+ 5 % budou investoři nakupovat a při protnutí - 5 % budou za jakoukoli cenu ihned prodávat,
jelikož očekávají mnohem strmější pokles.
1.7 Efekty (anomálie) na akciových trzích
1.7.1 Efekty ve vztahu k slabé a středněsilné formě
1. Efekt fůzí a akvizicí - k fúzím a akvizicím dochází tehdy, kdy se jedna společnost slučuje s druhou
nebo pokud dochází ke skoupení jedné společnosti druhou. S uvedenými aktivitami jsou obvykle
spojeny pohyby v akciových kurzech, a to jak u společnosti získávané, tak u společnosti získavající.
K akciovému kurzu je přpipojována jistá prémie výjiměčně je z něj srážen diskont. Se získávanou
společností je spojena vysoká prémie, která značně převyšuje její běžnou tržní cenu. Objevuje se
zde spíše otázka, ve kterém časovém období je nezbytné investovat do akcií získavané společnosti,
abychom realizovali nedrpůměrn výnos. Před nebo po oznámení fúze a akvizice? kurzové zisky je
možno realizovat v obou obdobích, ale největší kurozvý zisk je možné realizovat před dnem oznámení,
6
v tomto období dochází řádově k růstu kurzu o 2/3 své celkové hodnoty. v den oznámení a následující
den zaznamenává kurz ještě dodatečný růst v hodnotě 1/3 své trní hodnoty. Existuje samoyřejmě
i skupina investorů, která dává přednost investování až po oznámení fúze nebo akvizice, jelikož
investoři, kteří investují před oznámením musí nejprve identifikovat kandidáta fůze, často využívaje
insider informací. Vždy je zde ovšem riziko odvolání fúze, které vede k velkým cenovým poklesů. Při
posouzení dopadu fúze nebo akvizice na kurz získavající společnosti zde již výsledky tak jednoznačné
nejsou, kurz se totiž mohu pohybovat obojím směrem. Vysvětlením je tzv. efekt synergie, který
bývá vysvětlován jako zesilování účinku společnosti jako celku. Pokud se efekt synnergie naplní, pak
dochází u získavající společnsoti k růstu akciového kurzu, problémy však mohou efekt synergie snížit
nebo zcela eliminovat. Je zřejmé, že fúze a akvizice narušují silnou formu efektivnsoti trhu a také
středněsilnou formu efektivnosti, jelikož reakce na novou informaci není okamžitá.
2. Efekt emise nových akcií - nastává v situaci, kdy se soukromě držené akcie stávají akciemi obchodovanými
na burze.V tomto případě dochází k pohybu akciového kurzu, jelikož se zpravidla jedná o
podhodnocené akcie, a tedy akciové kurzy neodrážejí skutečnou situaci, Tento pohyb je v hdonotě 5
- 10 % ceny a odrazí se v růstu kurzu ve stejném rozpětí. Příčinou takového jednání jsou velké investiční
abnky, které nakupují nové emise s úmyslem umístit je na trhu, jelikož ale podstupují riyiko, že
o emisi nebude zájem, snaží se podhodnocovat nové emise, aby se pojistili proti možnosti, že se jim
nepodaří nové akcie zcela umístit. Velikost podhodnocené pak závisí na jménu dané investiční banky
i na kvalitě společnsoti, které emitovala nové akcie. V tomto případě ja radou jak bít trh nakoupit
nově emitované akcie 1. den jejich obchodování a prodat je rychle krátce poté, kdy akciový kurz
dokončil svou reakci a přiblížil se své pravdivé hodnotě.
3. Efekt zpětného odkupu akcií - jedná se o situaci, kdy společnos zpětně odkupuje své vlastní akcie,
tím dojde ke snížemí množství akcií v oběhu a k tzv. zhuštění majetku akcionářů. Akcie se stávají
atraktivnmi, roste po nich poptávka, tržní hodnota firmy se nemění (méně akcií za vyšší cenu).
Ukazuje se ale, že se zpětným odkupemje spojen kaldný dodatečný výnos, kdy nadprůměrného
výnosu je možno dosáhnout na den oznámení a následující den. Kdy dochází k růstu kurzu akcie o
8 až 6 %.
4. Efekt kótování na burze - jedná se o zkoumán vlivu umístění akcie na burze na akciový kurz. Kótování
an burze je spojeno se splněním určitých kritérii, tedy akcie, která je spolní je spojena s jistým
stupněm bonity. A ačkoli celkový efekt realizace kotace na burze je neutrální, je možné dosáhnout
nedprůměrnéhé výnosu v rozmezí 4,4 - 16,2 % nad tržním průměrem v období mezi dnem oznámení
kotace a dnem uskutečnění kotace. Tento efekt pak narušuje silnou a středněsilnou efektivnost trhu.
5. Efekt překvapujících výnosů -okamžitá reakce na efektivním trhu je spojena pouze s informací novou,
neočekávanou, z toho vyplývá, že pokud je informace na trhu už očekávaná, kurz na ni nereaguje,
jelikož ji již absorboval v situaci, kdy byla informací novou. Pokud se tedy objeví na trhu informace
o růstu výnosu vyšším, než byl očekáván, způsobí toto oznámení v závislosti na míře pozitivity a
neočekávatelnosti vzestup kurzů a na stupeň efektivnosti pak ukazuje rychlost, se kterou tato reakce
proběhne. Ukazuje se, že zde působí efekt, který se projeví v závislosti na zprávě buď ve vzestupu
nebo v pokelsu kurzu, k tomuto efektu dochází jak před oznámením informace, což odporuje silné
formě efektivnosti, tak po oznámení informace, což je v rozporu se středněsilnou efektivností trhu.
6. Týdnový efekt
7. Lednový efekt
8. Efekt nízkého P/E ratio
9. Efekt velikosti
10. Efekt zanedbaných firem
7
1.7.2 Efekty potvrzující slabou a středněsilnou formu efektivnosti
1. Vliv účetních změn na akciové kurzy
2. Efekt vlivu světových událostí na akciové kurzy
3. Efekt štěpení akcií
4. Další efekty na finančním trhu - efekt nízce oceněných akcií, měsíční efekt, efekt P/BV ratio, efekt
hospodářského cyklu, atd.
1.7.3 Efekty ve vztahu k silné formě
V tomto případě platí, že naprosto žádná informace nemůže investorovi pomoci bít trh, jakékoli zneužití
insider informací je v tomto případě nemožné. Je možno vyjmenovat následující efekty, které vyvracejí
silnou formu efektivnosti.
1. Burzovní specialisté
2. Insider obchodníci
8