Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – vybraná ustanovení § 1 odst. 2 Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu,1b) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, (dále jen "účetní jednotky"). § 18 Účetní závěrka (1) Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty; Pozemkový fond České republiky a státní fondy výkaz zisku a ztráty nesestavují, (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5.; příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) (2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, c) právní formu účetní jednotky, d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3), f) okamžik sestavení účetní závěrky, a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f). (3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. § 20 Ověřování účetní závěrky auditorem (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu, c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b), d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b), e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. (2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku a) sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, b) sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. § 21 Výroční zpráva (1) Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2 a 3. (2) Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, f) požadované podle zvláštních právních předpisů. (3) Má-li to význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o a) cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena. (4) Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku a zprávu o auditu, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu. (5) Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. e) vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. (6) Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20 obdobně. § 21a Způsoby zveřejňování (1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech. (2) Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. (3) Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu o auditu a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2. (4) Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry. (5) Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup; ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena. Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) (6) (5) Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly. (7) (6) Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu. (8) (7) Ustanovení odstavců 1 až 7 6 platí pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu obdobně. § 22 (1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka (§ 18) sestavená a upravená metodami konsolidace podle tohoto zákona (§ 23 odst. 1); tato závěrka informuje o konsolidačním celku podle odstavce 3. Konsolidovaná účetní závěrka musí být ověřena auditorem. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí i pro konsolidovanou účetní závěrku. (2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je řídící osobou nebo ovládající osobou. Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, je konsolidující účetní jednotkou. Účetní jednotka, která je řízenou osobou, ovládanou osobou nebo ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tyto účetní jednotky jsou konsolidovanými účetními jednotkami. Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv. (3) Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek uvedených v odstavci 2. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, 2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu. Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou bankami, nebo u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, a u účetních jednotek, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů. (4) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku. (5) Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny poskytnout svojí účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotce. (6) Povinnosti podle odstavců 2, 4 a 5 platí obdobně pro povinnost vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce 7. (7) Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva (§ 21), která obsahuje informace o konsolidačním celku. (8) Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat její výroční zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví Část první Předmět úpravy a působnost § 1 Tato vyhláška^1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1a) a upravuje: a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku; b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zvláštního zákona^1b) na účetnictví. § 2 (1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci 2, a na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky podle § 19 odst. 9 zákona, pokud zvláštní právní předpis^1c) nestanoví jinak, na účetní jednotky podle § 23a zákona a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.^1c) (3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,^1e) a proto použijí ustanovení § 16, 26, 31, 55 a 57 přiměřeně, b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona, s výjimkou přeměny bytových družstev, a nepoužijí ustanovení § 14, 39, § 51 až 55, § 58, 60 a 69, v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Část druhá Účetní závěrka Hlava I: Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky § 3 (1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. (2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v přílohách č. 2 a č. 3 k této vyhlášce. (4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. (5) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období. (6) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A. Vlastní kapitál" z rozvahy (bilance) a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období. (7) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku podle § 18 odst. 3 zákona v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance) v rozsahu podle § 4 odst. 8, výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 4 odst. 9 a příloha v rozsahu podle § 4 odst. 10. § 4 (1) V rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1, č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. (2) Položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky "+" a "*". (3) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny, a) pokud nejde o významnou^2) částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti^2) informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze. (4) V rozvaze (bilanci) za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto). (5) Každá z položek rozvahy (bilance), z položek výkazu zisku a ztráty a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze (bilanci) se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze. (6) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí. (7) Účetní jednotky, které zahájí svoji podnikatelskou činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze (bilanci) namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení podnikatelské činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu. (8) Rozvaha (bilance) ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. (9) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi a výpočtové položky. (10) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 13a zákona, a ostatní účetní jednotky, které mohou podle § 18 odst. 3 zákona sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, sestavují přílohu nejméně v rozsahu obsahového vymezení podle § 39 odst. 1 až 10. (11) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč; tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky. Položky "AKTIVA CELKEM" (netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat. Položka "***Výsledek hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období" uvedené v rozvaze (bilanci). Hlava II: Obsahové vymezení některých položek rozvahy (bilance) Hlava III: Obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty Hlava IV: Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce § 39 (1) V příloze účetní jednotka uvede informace podle zákona, zejména informace podle § 18 odst. 2 zákona, datum vzniku účetní jednotky nebo datum zahájení činnosti, údaje o fyzických a právnických osobách, které mají podstatný vliv^12b) nebo rozhodující vliv^12a) na této účetní jednotce s uvedením výše vkladu v procentech, popis změn a dodatků provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku a popis organizační struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého účetního období. Dále účetní jednotka uvede jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni. (2) V příloze uvede účetní jednotka obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, v nichž má účetní jednotka podstatný vliv^12b) nebo rozhodující vliv^12a) s uvedením výše podílu na základním kapitálu těchto obchodních společností nebo družstev. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u těchto obchodních společností nebo družstev. Účetní jednotka uvede také výši vlastního kapitálu a výši účetního výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto obchodních společností nebo družstev s ohledem na § 19 odst. 6 zákona. Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále, zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají. (3) V příloze uvede účetní jednotka průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o jednotlivých pracovnících. (4) V příloze uvede účetní jednotka výši půjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní jednotkou a platby důchodového připojištění. (5) Účetní jednotka uvede a) informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty, b) informace o odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, c) podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41; pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky. (6) V další části přílohy uvede účetní jednotka doplňující informace k rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Vysvětlí každou významnou položku nebo skupinu položek z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, a u významných položek aktiv uvede též jejich přírůstky a úbytky. Zvlášť uvede významné údaje, které nejsou v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty samostatně vykázány, zejména doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloženého daňového závazku nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěrů, splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů, výši pohledávek určených k obchodování oceněných reálnou hodnotou, přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dále uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka^5b), individuální produkční kvótě^5b), individuálním limitu prémiových práv^5b) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou by převýšily její významnost. Účetní jednotka dále uvede informace o druzích zvířat, která jsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pokud účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje: a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem, b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m^2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m^2, která činí 57 Kč. Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle písmene b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a jejím účelu. (7) Účetní jednotka v příloze též uvede důležité informace týkající se majetku a závazků, zejména vysvětlení částky vykázané v položce "B.I.1. Zřizovací výdaje", pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti, pohledávky a závazky, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než pět let, pronájem majetku, zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem a uvedení převedeného nebo poskytnutého zajištění a cizí majetek uvedený v rozvaze (bilanci), například majetek v rámci najatého podniku nebo jeho části, penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku uvede zvlášť. Dále účetní jednotka uvede každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona. (8) Za předpokladu, že účetní jednotka zvolí pro sestavení účetní závěrky výkaz zisku a ztráty podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, uvede v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v členění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce podle § 4 odst. 9. (9) V další části přílohy uvede účetní jednotka informace, které nejsou vykázány v rozvaze (bilanci): a) celkovou výši závazků, je-li tato informace významná k posouzení finanční situace účetní jednotky, b) s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek, c) charakter a obchodní účel operací účetní jednotky^13d), která je právnickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila alespoň dvě ze tří kritérií: 1. aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona, 2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku. [DEL: charakter a obchodní účel operací účetní jednotky, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, uvedou i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku. :DEL] (10) V další části přílohy uvede účetní jednotka, která je právnickou osobou, a [DEL: V další části přílohy uvede: :DEL] a) která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), informace o transakcích^13e), které uzavřela se spřízněnou stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropských společenství^13f), b) která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět informace podle písmena a), informace o transakcích^13d) provedených přímo nebo nepřímo mezi 1. účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři^12a), 2. účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. [DEL: a) účetní jednotka, která vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, informace o transakcích^13d) provedených přímo nebo nepřímo mezi účetní jednotkou a jejími většinovými společníky12a) anebo účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, b) účetní jednotka, která vede účetnictví v plném rozsahu, informace o transakcích^13d), které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropských společenství^13e). :DEL] Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným společníkem. [DEL: Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a společníkem, kterým jsou plně vlastněny. :DEL] (11) V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi^13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na: a) povinný audit^13h) účetní závěrky, b) jiné ověřovací služby, c) daňové poradenství, d) jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky sestavené podle části páté, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce této konsolidující účetní jednotky nebo osoby. (9) V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění podle § 25 zákona vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné položky zvýšení nebo snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše v příloze. Dále účetní jednotka uvede strukturu vlastního kapitálu po přeměně.^14) (10) Účetní jednotka rozvrhne tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb podle druhů činnosti, jakož i podle zeměpisného umístění trhů v případě, že se tyto druhy a trhy z hlediska organizace prodeje zboží, výrobků a poskytování služeb vyplývajících z běžné činnosti, od sebe značnou měrou liší. Hlava V: Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích § 40 (1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26. (2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu. (3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích. (4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků. (5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze (bilanci). § 41 (1) Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze. (2) Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti. (3) Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. (4) Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků. § 42 (1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti: a) přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o: 1. nepeněžní transakce, 2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období, 3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. (2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek. (3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích. § 43 (1) Peněžní toky spojené s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a dividend nebo podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách. (2) Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnosti. (3) Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými dividendami, popřípadě podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti. (4) Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými dividendami nebo podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze. (5) Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté dividendy nebo podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti. Hlava VI: Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu § 44 (1) Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. (2) Účetní jednotky vyčíslí vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno. Příloha č. 1 Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I. 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II. 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Dospělá zvířata a jejich skupiny 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III. 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I. 1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.II. 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 6. Dohadné účty aktivní 7. Jiné pohledávky 8. Odložená daňová pohledávka C.III. Krátkodobé pohledávky C.III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát – daňové pohledávky 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV. 1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení D.I. 1. Náklady příštích období 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I. 1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastí obchodní podíly (-) 3. Změny základního kapitálu A.II. Kapitálové fondy A.II. 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností [DEL: Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách :DEL] 5. Rozdíly z přeměn společností A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.III. 1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/ B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.I. 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.II. 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky B.III. 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 7. Stát – daňové závazky a dotace 8. Krátkodobé přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV. 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. Časové rozlišení C.I. 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období Příloha č. 2 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony II. 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 3. Aktivace B. Výkonová spotřeba B. 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby + Přidaná hodnota C. Osobní náklady C. 1. Mzdové náklady 2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva 3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu III. 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu F. 1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VII. 1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běžnou činnost Q. 1. – splatná 2. – odložená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti S, 1. – splatná 2. – odložená * Mimořádný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) **** Výsledek hospodaření před zdaněním Příloha č. 3 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – účelové členění I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb A. Náklady prodeje * Hrubý zisk nebo ztráta B. Odbytové náklady C. Správní režie II. Jiné provozní výnosy D. Jiné provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů E. Prodané cenné papíry a podíly IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku IV. 1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku V. Výnosy z krátkodobého finančního majetku F. Náklady z finančního majetku VI. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů G. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti VII. Výnosové úroky I. Nákladové úroky VIII. Ostatní finanční výnosy J. Ostatní finanční náklady IX. Převod finančních výnosů K. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření L. Daň z příjmů za běžnou činnost L. 1. – splatná 2. – odložená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost X. Mimořádné výnosy M. Mimořádné náklady N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti N. 1. – splatná 2. – odložená * Mimořádný výsledek hospodaření O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním 504 VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"): ČÁST PRVNĺ Předmět úpravy a působnost § 1 Vyhláška stanoví uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení položek této účetní závěrky, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití pro účetní jednotky uvedené v § 2. § 2 (1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona, které jsou zřizovány podle zvláštních právních předpisů, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, a to a) politické strany a politická hnutí,^1) b) občanská sdružení,^2) c) církve a náboženské společnosti,^3) d) obecně prospěšné společnosti,^4) e) zájmová sdružení právnických osob,^5) f) organizace s mezinárodním prvkem,^6) g) nadace a nadační fondy,^7) h) společenství vlastníků jednotek,^8) i) veřejné vysoké školy,^9) a j) jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání,^10) (dále jen "účetní jednotky"). (2) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.^11) ČÁST DRUHÁ Účetní závěrka (K § 18 odst. 4 zákona) Hlava I Rozsah účetní závěrky § 3 (1) Účetní závěrka účetních jednotek uvedených v § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu. (2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. § 4 (1) V rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. (2) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. (3) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny. Jednotlivé položky se vykazují v Kč. Položky "Aktiva celkem" (netto) a "Pasiva celkem" se musí rovnat. Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" uvedené v pasivech rozvahy (bilance) za běžné účetní období. (4) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurz, uvádějí v rozvaze (bilanci) namísto informací za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období") údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni prohlášení konkursu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím. § 5 Rozvaha (bilance) (1) V rozvaze (bilanci) se položky aktiv uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky, to je v brutto. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy (bilance) v záporných hodnotách. Každá z položek rozvahy (bilance) obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za minulé účetní období. V případě, že informace uváděné za minulé a za běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a úprava se odůvodní v příloze. (2) Hodnoty položek rozvahy (bilance) se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo záporným znaménkem. Položky v aktivech, s výjimkou opravných položek a oprávek, se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Má dáti nad stavem obratu strany Dal. Položky pasiv se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Dal nad stavem obratu strany Má dáti. V prvním sloupci se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období. Ve druhém sloupci se uvádějí stavy aktiv a pasiv k poslednímu dni účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Výjimku tvoří položka pasiv "A.II.1. Účet výsledku hospodaření", která se vykazuje pouze k poslednímu dni uzavíraného účetního období, a položka pasiv "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení", která se vykazuje pouze k prvnímu dni účetního období. (3) Položky rozvahy (bilance) v nulové výši za minulé účetní období i za běžné účetní období se neuvádějí. § 6 Výkaz zisku a ztráty (1) Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvádějí za účetní jednotku jako celek. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. (2) O případném jiném členění nákladů a výnosů podle druhu činnosti rozhodnou účetní jednotky s ohledem na zvláštní právní předpisy^1) ^až ^10) včetně požadavků daňových zákonů, požadavků zřizovatele nebo poskytovatelů dotací. (3) Přehledy nákladů a výnosů a výsledků hospodaření v jiném členění uvedeném v odstavci 2 se neuvádějí ve výkazu zisku a ztráty. Obdobně to platí o vykazování položek nákladů a výnosů ve vztahu ke zjištění základu daně z příjmů. (4) Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí. Hlava IV Obsahové vymezení přílohy § 29 (1) Příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací. (2) Účetní jednotky v příloze uvedou údaje podle § 18 odst. 2 zákona a údaje, jimiž vysvětlují a doplňují informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky sestavují přílohu s ohledem na zvláštní právní předpisy.^1) až 10) § 30 (1) Příloha obsahuje alespoň informace o a) vzniku právní subjektivity a místě registrace, hlavním předmětu činnosti, to je poslání, ostatních činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní subjektivitou, pokud byly zřízeny, b) zakladatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku, c) účetním období, použitých účetních metodách, způsobu zpracování účetních záznamů, způsobech a místech jejich úschovy, aplikaci obecných účetních zásad, způsobech oceňování a odpisování, pokud je jejich znalost významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, způsobu stanovení oprávek k majetku a způsobu stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, způsobu tvorby a výši vytvořených opravných položek a rezerv za uzavírané účetní období, d) každé významné události, která se stala mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona, e) způsobech oceňování použitých pro položky aktiv a závazků včetně toho, jak byly stanoveny úpravy hodnoty, ať již přechodné nebo trvalé, a přepočtena aktiva a závazky s uvedením použitého kursu k rozvahovému dni vyhlašovaného Českou národní bankou, f) obchodním jménu nebo i názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží podíl s uvedením výše tohoto podílu, jakož i výše základního kapitálu, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období, g) počtu a jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetnictví a v účetních výkazech, akcií nebo i podílů upsaných během účetního období s omezením schváleného vlastního kapitálu, aniž by to bylo v rozporu s ustanoveními o jeho výši podle zvláštních právních předpisů,^1) ^až 10) h) počtu a jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetnictví a v účetních výkazech, každé třídy, to je druhu akcií nebo podílů, existuje-li takových tříd, to je druhů, více, i) existenci majetkových cenných papírů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírů nebo práv, s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která propůjčují, j) částkách dlužených, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetních jednotek, krytých plnohodnotnou zárukou, danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy (bilance), k) celkové výši finančních nebo jiných závazků, které nejsou obsaženy v rozvaze (bilanci), l) výsledku hospodaření v členění podle jednotlivých druhů činnosti, v případě, že se tyto činnosti od sebe značnou měrou liší, nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis,^1) ^až 10) m) průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu^29) v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek "A.III.9 Mzdové náklady" až "A.III.13. Ostatní sociální náklady," údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, n) výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných závazků ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů, s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů, o) účasti členů statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy, p) výši záloh a úvěrů, poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu n), s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, jakož i o závazcích přijatých na jejich účet jakožto určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů, q) rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty ovlivněn způsoby oceňování v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího účetního období; pokud takové ocenění má závažný vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti, r) způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období, získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zvláštních právních předpisů,^30) s) rozdílech mezi daňovou povinností připadající na běžné nebo minulé účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen v případě, že je tento rozdíl významný; tato informace se uvede, jen není-li tento rozdíl v celkové výši obsažen v příslušné položce v rozvaze (bilanci), t) každé významné položce, zejména skupině položek z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, u kterých je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu výkazů, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou ve výkazech zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a ve výkazech nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých bankovních úvěrů včetně úrokových sazeb a popis zajištění úvěrů, poskytnuté dotace na provozní účely nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů, u) přehled o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jedná-li se o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis, v) přehled o veřejných sbírkách podle zvláštního právního předpisu,^28) s uvedením účelu a výši vybraných částek, w) způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku. (2) Součástí přílohy k účetní závěrce mohou být i další informace podle zvláštních právních předpisů^31) a podle rozhodnutí účetní jednotky. (3) Informace vymezené v odstavci 1 písm. f) se uvádějí tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro některé tam uvedené účetní jednotky. Informace vymezené v odstavci 1 písm. n), o) a u) se uvádějí tak, aby neumožnily určit postavení určitého člena takového orgánu nebo osoby, a s ohledem na zvláštní právní předpis.^32) ^32) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č.1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb. USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE) AKTIVA A. Dlouhodobý majetek celkem I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem 1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 2. Software 3. Ocenitelná práva 4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem 1. Pozemky 2. Umělecká díla, předměty a sbírky 3. Stavby 4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 5. Pěstitelské celky trvalých porostů 6. Základní stádo a tažná zvířata 7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek 8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanční majetek celkem 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem 3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 4. Půjčky organizačním složkám 5. Ostatní dlouhodobé půjčky 6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek 7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem 1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 2. Oprávky k softwaru 3. Oprávky k ocenitelným právům 4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku 5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 6. Oprávky ke stavbám 7. Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku 11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku B. Krátkodobý majetek celkem I. Zásoby celkem 1. Materiál na skladě 2. Materiál na cestě 3. Nedokončená výroba 4. Polotovary vlastní výroby 5. Výrobky 6. Zvířata 7. Zboží na skladě a v prodejnách 8. Zboží na cestě 9. Poskytnuté zálohy na zásoby II. Pohledávky celkem 1. Odběratelé 2. Směnky k inkasu 3. Pohledávky za eskontované cenné papíry 4. Poskytnuté provozní zálohy 5. Ostatní pohledávky 6. Pohledávky za zaměstnanci 7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění 8. Daň z příjmů 9. Ostatní přímé daně 10. Daň z přidané hodnoty 11. Ostatní daně a poplatky 12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem 13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků 14. Pohledávky za účastníky sdružení 15. Pohledávky z pevných termínových operací 16. Pohledávky z emitovaných dluhopisů 17. Jiné pohledávky 18. Dohadné účty aktivní 19. Opravná položka k pohledávkám III. Krátkodobý finanční majetek celkem 1. Pokladna 2. Ceniny 3. Účty v bankách 4. Majetkové cenné papíry k obchodování 5. Dluhové cenné papíry k obchodování 6. Ostatní cenné papíry 7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek 8. Peníze na cestě IV. Jiná aktiva celkem 1. Náklady příštích období 2. Příjmy příštích období 3. Kursové rozdíly aktivní Aktiva celkem PASIVA A. Vlastní zdroje celkem I. Jmění celkem 1. Vlastní jmění 2. Fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků II. Výsledek hospodaření celkem 1. Účet výsledku hospodaření 2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let B. Cizí zdroje celkem I. Rezervy celkem 1. Rezervy II. Dlouhodobé závazky celkem 1. Dlouhodobé bankovní úvěry 2. Emitované dluhopisy 3. Závazky z pronájmu 4. Přijaté dlouhodobé zálohy 5. Dlouhodobé směnky k úhradě 6. Dohadné účty pasivní 7. Ostatní dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky celkem 1. Dodavatelé 2. Směnky k úhradě 3. Přijaté zálohy 4. Ostatní závazky 5. Zaměstnanci 6. Ostatní závazky vůči zaměstnancům 7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění 8. Daň z příjmů 9. Ostatní přímé daně 10. Daň z přidané hodnoty 11. Ostatní daně a poplatky 12. Závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu 13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků 14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů 15. Závazky k účastníkům sdružení 16. Závazky z pevných termínových operací 17. Jiné závazky 18. Krátkodobé bankovní úvěry 19. Eskontní úvěry 20. Emitované krátkodobé dluhopisy 21. Vlastní dluhopisy 22. Dohadné účty pasivní 23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci IV. Jiná pasiva celkem 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období 3. Kursové rozdíly pasivní Pasiva celkem Příloha č.2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb. USPOŘÁDANÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY A. Náklady I. Spotřebované nákupy celkem 1. Spotřeba materiálu 2. Spotřeba energie 3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 4. Prodané zboží II. Služby celkem 5. Opravy a udržování 6. Cestovné 7. Náklady na reprezentaci 8. Ostatní služby III. Osobní náklady celkem 9. Mzdové náklady 10. Zákonné sociální pojištění 11. Ostatní sociální pojištění 12. Zákonné sociální náklady 13. Ostatní sociální náklady IV. Daně a poplatky celkem 14. Daň silniční 15. Daň z nemovitosti 16. Ostatní daně a poplatky V. Ostatní náklady celkem 17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení 18. Ostatní pokuty a penále 19. Odpis nedobytné pohledávky 20. Úroky 21. Kursové ztráty 22. Dary 23. Manka a škody 24. Jiné ostatní náklady VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek celkem 25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 27. Prodané cenné papíry a podíly 28. Prodaný materiál 29. Tvorba rezerv 30. Tvorba opravných položek VII. Poskytnuté příspěvky celkem 31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami 32. Poskytnuté členské příspěvky VIII. Daň z příjmů celkem 33. Dodatečné odvody daně z příjmů Náklady celkem B. Výnosy I. Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem 1. Tržby za vlastní výrobky 2. Tržby z prodeje služeb 3. Tržby za prodané zboží II. Změny stavu vnitroorganizačních zásob celkem 4. Změna stavu zásob nedokončené výroby 5. Změna stavu zásob polotovarů 6. Změna stavu zásob výrobků 7. Změna stavu zvířat III. Aktivace celkem 8. Aktivace materiálu a zboží 9. Aktivace vnitroorganizačních služeb 10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku IV. Ostatní výnosy celkem 12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení 13. Ostatní pokuty a penále 14. Platby za odepsané pohledávky 15. Úroky 16. Kursové zisky 17. Zúčtování fondů 18. Jiné ostatní výnosy V. Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek celkem 19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 20. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 21. Tržby z prodeje materiálu 22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 23. Zúčtování rezerv 24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 25. Zúčtování opravných položek VI. Přijaté příspěvky celkem 26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami 27. Přijaté příspěvky (dary) 28. Přijaté členské příspěvky VII. Provozní dotace celkem 29. Provozní dotace Výnosy celkem C. Výsledek hospodaření před zdaněním 34. Daň z příjmů D. Výsledek hospodaření po zdanění § 6 Výkaz zisku a ztráty (1) Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvádějí za účetní jednotku jako celek. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. (2) O případném jiném členění nákladů a výnosů podle druhu činnosti rozhodnou účetní jednotky s ohledem na zvláštní právní předpisy^1) ^až ^10) včetně požadavků daňových zákonů, požadavků zřizovatele nebo poskytovatelů dotací. (3) Přehledy nákladů a výnosů a výsledků hospodaření v jiném členění uvedeném v odstavci 2 se neuvádějí ve výkazu zisku a ztráty. Obdobně to platí o vykazování položek nákladů a výnosů ve vztahu ke zjištění základu daně z příjmů. (4) Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. ^2) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. ^3) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). ^4) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ^5) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. ^6) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů. ^7) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. ^8) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. ^9) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. ^10) Například zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonunpovolání autorizvaných inženýrů a techniků ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích § 17 (1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí. (2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.^2b) (3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti: a) provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání, b) publikační a propagační činnost, c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí. (4) Příjmem strany a hnutí mohou být: a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen "příspěvek na činnost"), c) členské příspěvky, d) dary a dědictví, e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, f) úroky z vkladů, g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3, h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, i) půjčky a úvěry. (5) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.^3) (6) Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky. § 18 (1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,^3) b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad, c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 4 a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje na daně a poplatky a výdaje na volby, d) přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu dárce; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, e) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím; pokud hodnota takto získaného majetku přesahuje 100 000 Kč, uvede se zůstavitel, f) přehled o členech, jejichž celkový členský příspěvek za rok je vyšší než 50 000 Kč s uvedením výše tohoto příspěvku, jejich jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu. (2) Lhůta podle odstavce 1 je zachována, byla-li výroční finanční zpráva podána k doručení držiteli poštovní licence, popřípadě držiteli zvláštní poštovní licence nejpozději dne 1. dubna. (3) Přesahuje-li dar svou celkovou hodnotou od jednoho dárce za rok 50 000 Kč, doloží se přehled o darech a dárcích podle odstavce 1 písm. d) ověřenými kopiemi darovacích smluv, které musí obsahovat údaje shodné s údaji v přehledu. (4) Výroční finanční zprávu předkládá strana a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami. Ministerstvo financí stanoví prováděcím předpisem vzor formuláře. (5) Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li všechny požadované náležitosti podle odstavců 1 a 3 a je-li předložena na předepsaném formuláři s přílohami podle odstavce 4. (6) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů § 2 (1) Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která: a) je založena podle tohoto zákona, b) poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a c) její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. (2) Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení "obecně prospěšná společnost" nebo jeho zkratku "o. p. s.". Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat. § 15 (1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem obecně prospěšné společnosti. (2) Dozorčí radu zřizuje povinně obecně prospěšná společnost, do jejíhož majetku byl vložen majetek státu nebo obce nebo která užívá nemovitý majetek státu nebo obce, a obecně prospěšná společnost, která podle zvláštních předpisů účtuje v soustavě podvojného účetnictví; zřízení dozorčí rady může stanovit i zakládací listina. (3) Dozorčí rada je nejméně tříčlenná a nejvýše sedmičlenná. Členové dozorčí rady volí svého předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady. (4) První dozorčí radu jmenuje zakladatel. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro způsob ustanovení a členství v dozorčí radě obdobně ustanovení o správní radě. § 16 (1) Dozorčí rada a) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti, b) nejméně jedenkrát ročně podává zprávu správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti, c) dohlíží na to, že obecně prospěšná společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou obecně prospěšné společnosti. (2) Dozorčí rada je oprávněna: a) podávat správní radě návrh na odvolání ředitele, b) nahlížet do účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje, c) svolat mimořádné jednání správní rady, jestliže to vyžadují zájmy obecně prospěšné společnosti. Členové dozorčí rady mají právo účastnit se jednání správní rady; musí jim být uděleno slovo, pokud o ně požádají. (3) Dozorčí rada je povinna upozornit správní radu na porušení zákonů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti obecně prospěšné společnosti. HOSPODAŘENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI § 17 (1) Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, obecně prospěšná společnost může vykonávat i jiné činnosti ("doplňková činnost") za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. (2) Obecně prospěšná společnost se nesmí účastnit na podnikání jiných osob. Organizační složky mimo území České republiky smí obecně prospěšná společnost zřizovat za předpokladu, že právní řád státu, ve kterém má být organizační složka obecně prospěšné společnosti zřízena, upravuje hospodaření obecně prospěšné společnosti obdobně jako tento zákon. (3) Hospodářský výsledek po zdanění, vykázaný ke konci účetního období, převádí obecně prospěšná společnost v celé výši do rezervního fondu. Rezervní fond používá nejprve ke krytí ztráty vykázané v následujících účetních obdobích. (4) Obecně prospěšná společnost, která je soukromou vysokou školou podle zvláštního zákona,^7a) se považuje pro účely zákona o daních z příjmů za veřejnou vysokou školu. § 18 (1) Při zajišťování své činnosti se obecně prospěšná společnost může ucházet také o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků^8) nebo ze státního fondu. (2) Dotace z prostředků státního rozpočtu může být obecně prospěšné společnosti poskytnuta na stejnou činnost nebo stejný projekt pouze z jednoho místa. (3) O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu žádá obecně prospěšná společnost příslušný orgán státní správy podle charakteru převažující činnosti, kterou nabízí. (4) Orgán, jehož prostřednictvím je dotace poskytována, vyhlašuje podmínky pro poskytnutí dotace, kontroluje a vyhodnocuje její využití. Účetnictví a výroční zpráva § 19 (1) Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správou obecně prospěšné společnosti. (2) Roční účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem obecně prospěšné společnosti, které a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč, b) nezřídily dozorčí radu, nebo c) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč. (3) V ostatním platí pro obecně prospěšné společnosti předpisy o účetnictví.^9) § 20 (1) Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o činnosti a hospodaření v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. Ve statutu lze upravit hodnocené období na školní rok u obecně prospěšné společnosti, jejíž obecně prospěšnou činností je činnost v oblasti výchovy a vzdělání. (2) Obecně prospěšná společnost je povinna uveřejnit první výroční zprávu o své činnosti a hospodaření nejpozději do 18 měsíců od svého vzniku. (3) Výroční zprávy musí být veřejně přístupné. § 21 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti obsahuje: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu založení obecně prospěšné společnosti, b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována, d) přehled o peněžních příjmech a výdajích, e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů, f) vývoj a konečný stav fondů obecně prospěšné společnosti, g) stav a pohyb majetku a závazků obecně prospěšné společnosti, h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti, i) změny zakládací listiny a složení řídicích orgánů, k nimž došlo v průběhu roku, j) další údaje stanovené správní radou. § 22 Pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17 a 20, pozbývá a) pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,^10) b) pro následující zdaňovací období po roce, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákonem o dani z nemovitostí.^11) 111 zákon ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) § 7 Orgány veřejné vysoké školy (1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou akademický senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“), disciplinární komise. (2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou správní rada veřejné vysoké školy, kvestor. § 9 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí, schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy, schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předloženou rektorem, schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem, schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy, schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách, usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci (dále jen „dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy“) po projednání ve vědecké radě. § 15 (1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci, k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu[1]^) za hmotný majetek, k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo, k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob. (2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr, k rozpočtu vysoké školy, k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy. § 16 Kvestor (1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora. (2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor. § 17 Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy (1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou statut veřejné vysoké školy, volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, vnitřní mzdový předpis,[2]^) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, studijní a zkušební řád, stipendijní řád, disciplinární řád pro studenty, další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy. (2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména název, sídlo a typ vysoké školy, právní předchůdce, podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek, podmínky studia cizinců, seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy, organizační strukturu, ustanovení o poplatcích spojených se studiem, pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů, pravidla hospodaření veřejné vysoké školy. § 18 Rozpočet veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný. (2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“), poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy z darů a dědictví. (3) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.[3]^) (4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen “dlouhodobý záměr ministerstva”), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost. (5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy: rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, fond reprodukce investičního majetku, stipendijní fond, fond odměn. (6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 7, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.[4]^) (7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2. § 19 Majetek veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty. (2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy. (3) Veřejná vysoká škola nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil. § 20 Hospodaření veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem. (2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena. (3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. (4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy. (5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.[5]^) (6) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor. § 21 Další povinnosti veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci[6]^) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva, vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona, poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi, činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky. (2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: přehled činností vykonávaných v kalendářním roce, výsledky hodnocení činnosti vysoké školy, změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku, další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy. (3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena, přehled o peněžních příjmech a výdajích, přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů, vývoj a konečný stav fondů, stav a pohyb majetku a závazků, úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné. ČÁST TŘETÍ Soukromá vysoká škola § 39 Státní souhlas § 40 Financování soukromé vysoké školy (1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. (2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost[7]^) dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti. § 42 Další povinnosti soukromé vysoké školy (1) Soukromá vysoká škola je povinna každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci^11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci^11) zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr, poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona, provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky, vést seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na soukromé vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je soukromá vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl vyhlášen nebo ukončen konkurz podle obecných předpisů o konkurzu a vyrovnání,[8]^) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola. (2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.[9]^) (3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné. § 58 (1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu. (2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok. (3) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu. (4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za jeden rok nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3. (5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro cizince v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 2 až 4. (6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy. (7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy. (8) Rektor může poplatky spojené se studiem podle odstavců 2 až 4 snížit, prominout nebo odložit termíny jejich splatnosti s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. (9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.[10]^) § 59 Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech § 17 (1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem nadace nebo nadačního fondu. (2) Dozorčí rada musí být zřízena vždy, jestliže nadační jmění nebo majetek nadačního fondu je vyšší než 5 000 000 Kč. V ostatních případech může být dozorčí rada zřízena, pokud tak stanoví nadační listina anebo statut nadace nebo nadačního fondu. (3) Dozorčí rada zejména a) kontroluje plnění podmínek stanovených pro poskytování nadačních příspěvků a správnost účetnictví vedeného nadací nebo nadačním fondem, b) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu, c) dohlíží na to, zda nadace nebo nadační fond vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy, nadační listinou a statutem nadace nebo nadačního fondu, d) upozorňuje správní radu na zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění, e) nejméně jedenkrát ročně podává zprávu správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti. § 21 (1) Majetek nadace nebo nadačního fondu smí být použit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu jako nadační příspěvek a k úhradě nákladů souvisejících se správou nadace nebo nadačního fondu. (2) Náklady související se správou nadace nebo nadačního fondu musí vést nadace nebo nadační fond odděleně od nadačních příspěvků. Náklady související se správou nadace nebo nadačního fondu zahrnují zejména náklady na udržení a zhodnocení majetku nadace nebo nadačního fondu, náklady na propagaci účelu nadace nebo nadačního fondu a náklady související s provozem nadace nebo nadačního fondu, včetně odměn za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora. (3) Nadační příspěvek poskytnutý nadací nebo nadačním fondem v souladu s účelem, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny, je osoba, které byl poskytnut, povinna použít v souladu s podmínkami stanovenými nadací nebo nadačním fondem; jinak je povinna tento nadační příspěvek vrátit nebo vrátit náhradu v penězích ve lhůtě stanovené nadací nebo nadačním fondem. (4) Osoba, které byl nadační příspěvek nadací nebo nadačním fondem poskytnut, je povinna na požádání nadace nebo nadačního fondu prokázat, jakým způsobem a k jakému účelu byl užit. (5) Členům orgánů nadace nebo nadačního fondu nebo revizorovi nelze poskytnout nadační příspěvek. (6) Nadace nebo nadační fond se nesmí podílet na financování politických stran nebo politických hnutí. § 22 (1) Nadační listina nebo statut nadace nebo nadačního fondu musí stanovit pro omezení nákladů souvisejících se správou nadace nebo nadačního fondu jedno z těchto pravidel: a) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu, b) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků nebo c) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu podle jeho stavu k 31. prosinci téhož roku. (2) Pravidlo stanovené podle odstavce 1 nelze měnit nejméně po dobu pěti let. Rozhodným obdobím podle odstavce 1 je kalendářní rok. § 23 (1) Nadace nebo nadační fond nesmí vlastním jménem podnikat, s výjimkou pronájmu nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí. Nadace nebo nadační fond nesmí použít svého majetku k nabytí majetkové účasti na jiných osobách, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Majetek nadace nebo nadačního fondu nesmí být zástavou ani předmětem jiného zajištění závazku. (3) Nadační jmění je nezcizitelné, pokud je tak stanoveno zřizovatelem nebo dárcem; v ostatních případech s ním lze disponovat, včetně změny věcné skladby nadačního jmění, avšak pouze v souladu s cílem nadace a s péčí řádného hospodáře. Peněžní prostředky, které jsou součástí nadačního jmění, je nadace povinna uložit na zvláštní účet u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky,^3a) nebo je může použít a) na nákup investičních nástrojů^3b) emitovaných v členském státě organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen "OECD"), a to těchto investičních nástrojů znějících na českou nebo cizí měnu: 1. nástroje peněžního trhu, 2. dluhopisy a jiné cenné papíry představující pohledávku, které jsou kótovány na regulovaném trhu v členském státě OECD, 3. podílové listy otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných nástrojů do výše 30%, 4. podílové listy ostatních otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, 5. dluhopisy, jejichž emitenty jsou státy nebo centrální banky, b) na nákup nemovitostí. (4) Celková hodnota následujících investičních nástrojů nesmí přesáhnout 30 % hodnoty nadačního jmění: a) investičních nástrojů v cizí měně, b) podílových listů otevřených podílových fondů, popřípadě podílů vydaných jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, mimo podílové fondy a jednotky kolektivního investování uvedené v odstavci 3 písm. a) bodě 3, a c) dluhopisů, jejichž hodnocení kvality investičního nástroje a účastníka kapitálového trhu (dále jen "rating"), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nedosahuje nejméně stejné kvality jako rating České republiky nebo které nemají garanci státu anebo garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami. (5) Peněžní prostředky, které jsou součástí nadačního jmění, není možno půjčovat. (6) Nadace může a) úplatně nabývat majetkové účasti na akciových společnostech v rozsahu stanoveném tímto zákonem, b) být zakladatelem obecně prospěšné společnosti. ^3c) (7) Celkový rozsah úplatně nabyté majetkové účasti nadace na akciových společnostech nesmí přesáhnout 20 % z majetku nadace po odečtení hodnoty nadačního jmění. Kótované cenné papíry akciových společností může nadace nakupovat a prodávat pouze na regulovaných trzích. Obchodní podíl nadace na majetku akciové společnosti nesmí být větší než 20 % majetku této akciové společnosti. (8) Nadace nebo nadační fond nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti, komplementářem komanditní společnosti, tichým společníkem nebo členem družstva, jehož členové mají uhrazovací povinnost přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva, nebo nesmí být členem jiné právnické osoby, ručí-li takový člen za její závazky. (9) Při prodeji majetku nadačního fondu nebo pronájmu nemovitostí, které jsou součástí majetku nadace nebo nadačního fondu, nesmí být kupujícím nebo nájemcem člen správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizor ani osoby jim blízké^4) ani právnická osoba, pokud členem jejího statutárního orgánu je člen správní rady či dozorčí rady nadace nebo nadačního fondu nebo revizor. (10) Nadační jmění se zvyšuje a) vkladem prostředků uvedených v § 3 odst. 5, jsou-li nadačním darem, b) vkladem peněžních prostředků a cenných papírů (investičních nástrojů) uvedených v § 23 odst. 3, nebo c) vkladem nemovitostí. (11) Dojde-li v průběhu trvání nadace ke snížení hodnoty nadačního jmění pod hodnotu zapsanou nadačním rejstříkem, provede nadace doplnění nadačního jmění na takto zapsanou hodnotu. Nedojde-li k doplnění nadačního jmění na zapsanou hodnotu do dvou let od konce účetního období, v němž ke snížení došlo, je nadace povinna do tří let od konce účetního období, v němž ke snížení nadačního jmění došlo, rozhodnout o snížení nadačního jmění v souladu se skutečným stavem. (12) Dojde-li v průběhu trvání nadace ke snížení hodnoty nadačního jmění pod 500 000 Kč a nebude-li nadační jmění doplněno alespoň do výše 500 000 Kč do jednoho roku od konce účetního období, v němž ke snížení nadačního jmění došlo, je správní rada nadace povinna rozhodnout o návrhu na vnitrostátní fúzi sloučením nadace s jinou nadací podle § 8 odst. 1, nebo podat soudu návrh na zrušení nadace. § 24 Účetnictví (1) Nadace nebo nadační fond vedou účetnictví podle zvláštních předpisů.^5) (2) Roční účetní závěrka nadace musí být ověřena auditorem. Roční účetní závěrka nadačního fondu musí být ověřena auditorem za kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů nebo výnosů vykazovaných nadačním fondem převýší 3 000 000 Kč nebo pokud majetek nadačního fondu je vyšší než 3 000 000 Kč. § 25 (1) Nadace nebo nadační fond vypracovává výroční zprávu ve lhůtě, kterou stanoví správní rada, popřípadě statut nadace nebo nadačního fondu, nejpozději však do šesti měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je uplynulý kalendářní rok, popřípadě doba od vzniku nadace nebo nadačního fondu do konce kalendářního roku, v němž nadace nebo nadační fond vznikly, jde-li o první výroční zprávu. (2) Výroční zpráva obsahuje přehled o veškeré činnosti nadace nebo nadačního fondu za hodnocené období a zhodnocení této činnosti, a to zejména a) přehled majetku nadace nebo nadačního fondu a o závazcích nadace nebo nadačního fondu, b) u jednotlivých nadačních darů poskytnutých nadaci nebo nadačnímu fondu v hodnotě nad 10 000 Kč přehled o osobách, které je poskytly; pokud dárce požaduje zachování anonymity, musí být jeho anonymita zachována, c) přehled o použití majetku nadace nebo nadačního fondu, d) přehled o osobách, jimž byly poskytnuty nadační příspěvky k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny, v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, a zhodnocení, zda a jakým způsobem byly nadační příspěvky použity; pokud byl nadační příspěvek poskytnut fyzické osobě ke zdravotním nebo jiným humanitárním účelům a tato fyzická osoba požaduje zachování anonymity, musí být její anonymita zachována, e) zhodnocení, zda nadace nebo nadační fond při svém hospodaření dodržuje pravidlo stanovené pro omezení nákladů souvisejících s jejich správou (§ 22), f) zhodnocení základních údajů obsažených v roční účetní závěrce a výrok auditora doplněný o závažnější informace ze zprávy auditora; roční účetní závěrka je přílohou výroční zprávy. (3) Vyjdou-li po zveřejnění výroční zprávy najevo skutečnosti, které odůvodňují její opravu, jsou nadace nebo nadační fond povinny tuto opravu bez zbytečného odkladu provést a zveřejnit. § 26 (1) Nadace nebo nadační fond uloží do 30 dnů po schválení správní radou výroční zprávu, popřípadě její opravu podle § 25 odst. 3 tohoto zákona u rejstříkového soudu. (2) Každý má právo do výročních zpráv nahlížet a činit si z nich opisy a výpisy. (3) V nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu může být stanoven další způsob zveřejňování výroční zprávy. § 7 (1) Nadace nebo nadační fond zaniká ke dni výmazu z rejstříku. Zániku nadace nebo nadačního fondu předchází jejich zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li jejich majetek vnitrostátní fúzí sloučením na jinou nadaci nebo nadační fond. Likvidace se rovněž neprovede, je-li insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek nadace nebo nadačního fondu nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo je konkurs zrušen proto, že majetek nadace nebo nadačního fondu je zcela nepostačující, nezbude-li po ukončení insolvenčního řízení nadaci nebo nadačnímu fondu žádný majetek. (2) Nadace nebo nadační fond se zrušují a) dosažením účelu, pro který byly zřízeny, dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o dosažení účelu nadace nebo nadačního fondu, b) rozhodnutím soudu o zrušení nadace nebo nadačního fondu dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, jinak dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, c) rozhodnutím o úpadku, nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek nadace nebo nadačního fondu nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (3) Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti, správní rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nadaci zruší, jestliže a) nadační jmění nepřináší trvale žádný výnos a nadace nemá jiný majetek a nemůže tak plnit účel, pro který byla zřízena, b) došlo ke snížení nadačního jmění pod 500 000 Kč a nadace ve lhůtě stanovené v § 23 odst. 12 nerozhodla o navýšení jmění z ostatního majetku ani o vnitrostátní fúzi sloučením s jinou nadací. (4) Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti, správní rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nadační fond zruší, jestliže se trvale majetek nadačního fondu vyčerpal a nadační fond tak nemůže plnit účel, pro který byl zřízen. (5) Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nadaci nebo nadační fond zruší též, jestliže a) nadace nebo nadační fond při své činnosti závažným způsobem nebo opakovaně porušuje tento zákon, nadační listinu nebo statut, b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady nebo nebyli zvoleni členové orgánů nadace nebo nadačního fondu, popřípadě revizor namísto členů, jejichž členství, popřípadě funkce zanikly před více než rokem, nebo c) nadace nebo nadační fond neplní po dobu nejméně dvou let účel, pro který byly zřízeny, zejména jestliže nadace neposkytuje v uvedené době nadační příspěvky, a nadace nebo nadační fond ve lhůtě soudem stanovené nezjedná nápravu. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky § 2 (1) Pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. (2) Pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči, (dále jen "specifická zdravotní péče"). (3) Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. ČÁST DRUHÁ HOSPODAŘENÍ POJIŠŤOVNY ▲ Nahoru § 3 Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. ▲ Nahoru § 4 Příjmy Pojišťovny zahrnují: a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu, b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny, c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou, d) dary a ostatní příjmy, e) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů podle § 2 odst. 2. ▲ Nahoru § 5 Výdaje Pojišťovny zahrnují: a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, 1a) d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c), e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 1b). ▲ Nahoru § 6 (1) Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu. (2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora 2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů 2) (dále jen "auditor"), a) ověření účetní závěrky Pojišťovny, b) ověření návrhu výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok. (3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. 3) (4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválený zdravotně pojistný plán a schválenou výroční zprávu a schválenou účetní uzávěrku Pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. (6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče. (7) Výnos z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných podle zvláštních právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění 3a) a přijatých Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku může Pojišťovna přidělit do fondu prevence; tyto příděly do fondu prevence lze v průběhu kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 3b) (8) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem. (9) Pokud návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví Pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování. (10) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě. ▲ Nahoru § 7 (1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: a) základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle odstavce 3 a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 1b), b) rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši, c) provozní fond, d) sociální fond, e) fond majetku, f) fond reprodukce majetku. (2) Pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 4 písm. e). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny, b) fond prevence; z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu, 9) s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, je-li poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst. 7. (3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu. (4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. (5) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. (6) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení 5) a podnikat 6) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. § 8 (1) Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků. § 9 Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků. Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí. ▲ Nahoru § 10 Pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti. Zákon České národní rady o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách § 1 Tento zákon upravuje vznik, činnost a zánik resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven1) (dále jen "zaměstnanecká pojišťovna") a jejich vztah k Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.2) § 2 Druhy zaměstnaneckých pojišťoven (1) Resortní zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance všech organizací založených nebo zřízených jedním ministerstvem České republiky anebo podléhající ucelené části tohoto ministerstva. (2) Oborovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho oboru. (3) Podnikovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho nebo více podniků. (4) Další zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna s meziresortní a mezioborovou působností. Hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven § 11 Majetek zaměstnanecké pojišťovny Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. § 12 Příjmy zaměstnanecké pojišťovny (1) Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu. (2) Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být a) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, a to na úhradu zdravotnických výkonů uvedených v § 8 odst. 2 , b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny, c) příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem,6) d) dary a ostatní příjmy. § 13 Výdaje zaměstnanecké pojišťovny Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8 , kromě nákladů uvedených v písmenech a) , b) a c) , e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 1b) . § 14 Zaměstnanecká pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti. § 15 (1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů11) , (dále jen "auditor") a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny, b) ověření návrhu výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok. (2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. (3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče. (4) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem. (5) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě. (6) V případě, pokud zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu, vrátí zaměstnanecké pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování. (7) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválený zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. § 16 Fondy zaměstnanecké pojišťovny (1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje a) základní fond zdravotního pojištění, b) rezervní fond, c) provozní fond, d) sociální fond, e) fond investičního majetku, f) fond reprodukce investičního majetku. (2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.16a) (3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol. (4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a) . Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, b) fond prevence. Z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu,17) u níž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a která je poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1 . (5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí. (6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1 , podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8 , krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3 . (7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. § 17 Základní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny (1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 1b) . Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (2) Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fondu. § 18 Rezervní fond zaměstnanecké pojišťovny (1) Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. (2) V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření. (3) Je-li vyčerpání fondu uvedené v odstavci 2 způsobeno nedostatky v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o dohledu nad dalším hospodařením zaměstnanecké pojišťovny, případně o dalších opatřeních k řešení vzniklých nedostatků. § 19 Nakládání s finančními prostředky (1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně. (2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. (3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. Zákon o státním podniku § 13 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek), b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku, d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku, f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, i) schvaluje auditora, j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám. (2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. (3) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. (4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. (5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.10) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. (6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. (7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. § 16 (1) Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, s nimiž má podnik právo hospodařit. (2) Podnik vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku státu a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není. (3) Právní úkony vztahující se k majetku učiněné podnikem bez schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem jsou neplatné od samého počátku. (4) Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku vzniká právo s tímto majetkem hospodařit. (5) Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (§ 2 odst. 5 ). (6) Podnik může z obchodního majetku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob.12) (7) Podnik může k majetku zřídit zástavní právo pouze se schválením zakladatele. (8) Majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem. (9) Nemovité věci, s nimiž mají právo hospodařit podniky založené ústředními orgány státní správy, lze bezúplatně darovací smlouvou převést na návrh zakladatele po souhlasu vlády do vlastnictví územně samosprávných celků, popřípadě jejich sdružení.12a) Tento majetek, o jehož převodu vláda rozhodla, se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný.12b) Pro převod takového majetku se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona.12c) § 17 Nakládání s určeným majetkem (1) Zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu. (2) S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se schválením zakladatele. § 18 Účetnictví podniku (1) Podnik vede účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.12d) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem.13) (2) Statutární orgán sdělí písemně zakladateli a dozorčí radě do jednoho měsíce od doručení zprávy auditora, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora. § 19 Fondy podniku (1) Podnik vytváří a) rezervní fond, b) fond kulturních a sociálních potřeb. (2) Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10% kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10% z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem.14) (4) Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy. 241/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 14. dubna 1992 o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie § 6 (1) Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, které předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky (dále jen "státní rozpočet") a státního závěrečného účtu České republiky (dále jen "státní závěrečný účet"). (2) Návrh rozpočtu Fondu předkládá Ministerstvo financí vládě vždy do 31. srpna a ta jej po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Správce Fondu stanoví v návrhu rozpočtu Fondu jeho celkové výdaje jako částku podle zvláštního zákona. 1a) (3) Závěrečný účet Fondu tvoří přílohu státního závěrečného účtu. Se závěrečným účtem Fondu předkládá správce Fondu vyhodnocení použití prostředků Fondem vynaložených. (4) Fond vede účetnictví podle zvláštního předpisu 2) a zpracovává účetní závěrku, kterou ověřuje auditor. Náklady s tím spojené hradí Fond. 239/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 14. dubna 1992 o Státním fondu kultury České republiky § 6 (1) Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, který předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky (dále jen "státní rozpočet") a státního závěrečného účtu České republiky (dále jen "státní závěrečný účet"). (2) Návrh rozpočtu Fondu předkládá Ministerstvo financí vládě vždy do 31. srpna a ta jej po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Správce Fondu stanoví v návrhu rozpočtu Fondu jeho celkové výdaje jako částku podle zvláštního zákona. 1a) (3) Závěrečný účet Fondu tvoří přílohu státního závěrečného účtu. Se závěrečným účtem Fondu předkládá správce Fondu vyhodnocení prostředků Fondem vynaložených. (4) Fond vede účetnictví podle zvláštních předpisů 2) a zpracovává účetní závěrku, kterou ověřuje auditor. Náklady s tím spojené nese Fond. Zákon č. 211/2000 Sb. o Státním fondu rozvoje bydlení § 5 Rozpočet a účetnictví Fondu (1) Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.^2a) (2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období. (3) Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond roční účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem. (4) Fond vede účetnictví podle zvláštního zákona.^3) (5) Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok. (6) V případě naléhavé potřeby může Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny na návrh ministra projednat a schválit nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu v průběhu kalendářního roku. 104/2000 Sb. ZÁKON ze dne 4. dubna 2000 o Státním fondu dopravní infrastruktury § 5 Rozpočet a účetnictví Fondu (1) Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra vládě vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. Součástí rozpočtu Fondu je a) jmenovitý seznam akcí financovaných z Fondu včetně rozpočtovaných částek a lhůt realizace, b) přehled pohledávek a závazků, c) návrh struktury úvěrů, které hodlá Fond v rozpočtovém roce přijmout, včetně lhůt splatnosti a limitů úrokové míry, d) návrh kalendáře splátek jistiny a úroků přijatých úvěrů. (2) Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.5a) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. (3) Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond návrh roční účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti Fondu (dále jen "výroční zpráva") a předkládá ji prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do tří měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem. (4) Výdajová stránka rozpočtu Fondu je členěna ve shodě s účelem Fondu podle § 2 písm. a) až i) a podle jednotlivých investičních akcí. (5) Dodatečné přijímání úvěrů v rozpočtovém roce schvaluje vláda na základě návrhu Fondu předloženého prostřednictvím ministra. Ustanovení odstavce 3 se použije obdobně. (6) Fond vede účetnictví podle zvláštního zákona.6) (7) Fond hospodaří ve dvou účetně oddělených okruzích tak, aby byly samostatně sledovány náklady na vlastní činnost od ostatních činností Fondu. 256 ZÁKON ze dne 14. července 2000 o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNĺ STÁTNĺ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNĺ FOND § 4 Povinnosti Fondu Fond je povinen a) předkládat prostřednictvím ministerstva Ministerstvu financí ve stanovených termínech rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok a řádnou účetní závěrku, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem, b) předkládat prostřednictvím ministerstva vládě výroční zprávy o činnosti Fondu a čerpání finančních prostředků, c) na požádání ministerstva nebo vlády předkládat dílčí zprávu o činnosti Fondu a čerpání finančních prostředků a předkládat ministerstvu soupisy osob, které nemají řádně vyrovnány závazky vůči Fondu, včetně druhu a výše jejich závazku. 483/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 7. listopadu 1991 o České televizi § 11 (1) Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly (§ 2 a 3). (2) Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů podle § 2 a 3. § 11a Oddělené účtování (1) Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu.4) (2) Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a 3 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen "Účetní standardy České televize"), který musí naplňovat požadavky práva Evropských společenství.6) (3) Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou právem Evropských společenství6) a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,11) a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2. § 8 (1) Do působnosti Rady náleží: a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu,4) ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu;5) do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje, c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele, d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů v České televizi,6) e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize, f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b) g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8, h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele, i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky, j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, k) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8b odst. 4), l) určovat mzdu generálního ředitele. (2) Rada předkládá současně Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropských společenství.6) Obě výroční zprávy předseda Rady nejpozději do 3 dnů ode dne jejich předložení Poslanecké sněmovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 38i (1) Sbírka listin obsahuje a) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, stejnopis notářského zápisu obsahujícího usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo ustavující schůze družstva, stanovy akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, a zakládací listinu státního podniku (dále jen "zakladatelské dokumenty") a jejich pozdější změny; po každé změně zakladatelského dokumentu nebo stanov musí být uloženo také jejich platné úplné znění, b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, likvidátorem, insolvenčním správcem anebo vedoucím organizační složky podniku (§ 13 odst. 3) nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat společnost nebo ji zastupovat před soudem anebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole společnosti, c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 9; na listině obsahující rozvahu (bilanci) musí být uvedeny také identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují, d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, a rozhodnutí o zrušení projektu přeměny obchodní společnosti nebo družstva, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti (§ 68a), zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1, seznam společníků podle § 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle § 75 odst. 6, e) projekt fúze, projekt převzetí jmění, projekt rozdělení a projekt změny právní formy obchodních společností a družstev (dále jen „projekt přeměny“); byl-li projekt přeměny po založení zrušen nebo neschválen, zakládá se též oznámení o zrušení nebo neschválení projektu přeměny, f) rozhodnutí soudu, kterým byla vyslovena neplatnost projektu přeměny nebo neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byl projekt přeměny schválen, g) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách obchodních společností a družstev a na ocenění majetku podle § 196a odst. 3, h) rozhodnutí soudu vydaná podle insolvenčního zákona^1d), a to 1. usnesení o zahájení insolvenčního řízení, 2. usnesení o předběžných opatřeních, 3. rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, 4. usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, 5. usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, 6. usnesení, jímž se insolvenční řízení končí, i) smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, včetně oznámení o jejím prodloužení podle § 488f odst. 1, případné listiny prokazující zánik nájmu, usnesení soudu o nabytí podniku děděním, j) ovládací smlouvu (§ 190b) a smlouvu o převodu zisku (§ 190a), včetně jejich změn, a případné listiny prokazující zrušení smlouvy, k) doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo, l) smlouvu o zastavení obchodního podílu, smlouvu o převodu obchodního podílu, m) usnesení valné hromady podle § 210, n) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, prodejem podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, usnesení soudu o nařízení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, o) rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zvláštního právního předpisu, p) další listiny, o kterých tak stanoví právní předpis. (2) Do sbírky listin se dále ukládají podpisové vzory osob zapsaných jako osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby. (3) Návrh na rozdělení zisku a jeho konečná podoba anebo na vypořádání ztráty, není-li součástí účetní závěrky^1c), a zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu, se ukládají do sbírky listin spolu s účetní závěrkou^1c) nebo výroční zprávou. § 66a Podnikatelská seskupení (1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda již byly tyto akcie vydány. Prioritní akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se považují pro účely tohoto ustanovení za akcie bez hlasovacích práv i v případech, kdy podle zákona hlasovací právo dočasně nabývají. Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti se nezapočítávají hlasy z vlastních podílů nebo akcií v majetku společnosti nebo jí ovládané osoby ani z podílů nebo akcií, které drží určitá osoba svým jménem na účet společnosti nebo osoby ovládané společností. (2) Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. (3) Ovládající osobou je vždy osoba, která a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba určena podle ustanovení písm. b), b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem. (4) Osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv na určité osobě, jsou vždy ovládajícími osobami. (5) Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami. (6) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou. (7) Jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení (dále jen "řízená osoba") jinou osobou (dále jen "řídící osoba"), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern (holding) a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky. Není-li prokázán opak, má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern. Jednotnému řízení lze podrobit osoby i smlouvou (dále jen "ovládací smlouva"). Ovládací smlouvu lze uzavřít i ve vztazích mezi ovládající osobou a jí ovládanými osobami. Osoba, jež je řídící osobou na základě ovládací smlouvy, je vždy ovládající osobou; ustanovení odstavce 3 se v tomto případě nepoužije. (8) Nebyla-li uzavřena ovládací smlouva, nesmí ovládající osoba využít svého vlivu k tomu, aby prosadila přijetí opatření nebo uzavření takové smlouvy, z nichž může ovládané osobě vzniknout majetková újma, ledaže vzniklou újmu uhradí nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, anebo bude v téže době uzavřena smlouva o tom, v jaké přiměřené lhůtě a jak bude ovládající osobou tato újma uhrazena. (9) Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen "propojené osoby"), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou. (10) Má-li ovládaná osoba dozorčí radu či jiný obdobný orgán, přezkoumá tento orgán zprávu podle odstavce 9 a o přezkoumání zprávy informuje valnou hromadu, popřípadě jiné obdobné shromáždění či schůzi členů ovládané osoby a seznámí je se svým stanoviskem. (11) Pokud podléhá účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem, je auditor povinen ověřit i správnost údajů uvedených ve zprávě podle odstavce 9. (12) Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (13) Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, nebo c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8. (14) Vyžaduje-li ovládající osoba na ovládané osobě, s níž nemá uzavřenou ovládací smlouvu, přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z nichž vznikne ovládané osobě újma, a nebude-li splněna povinnost podle odstavce 8, je ovládající osoba povinna nahradit z toho vzniklou škodu. Kromě toho je povinna nahradit škodu, která z toho vznikla společníkům nebo členům ovládané osoby nezávisle na povinnosti k náhradě škody vůči ovládané osobě. Povinnost k náhradě škody však nevzniká, pokud by taková smlouva byla uzavřena nebo takové opatření bylo přijato i osobou, která není osobou ovládanou, za předpokladu, že by plnila své povinnosti s péčí řádného hospodáře. (15) Osoby, které jsou statutárním orgánem ovládající osoby nebo jeho členem, ručí za splnění závazku k náhradě škody podle odstavce 14 společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně ručí za splnění závazku k náhradě škody též osoby, jež jsou statutárním orgánem ovládané osoby nebo jeho členem, jestliže ve zprávě podle odstavce 9 neuvedly smlouvy nebo opatření, z nichž vznikla společnosti újma, nebyla-li tato újma nahrazena nebo nebyla-li uzavřena smlouva o její úhradě podle odstavce 8. To však neplatí, pokud tyto osoby jednaly na základě řádného usnesení valné hromady nebo schůze členů ovládané osoby. (16) Ustanovení odstavců 10, 12 a 13 se nepoužijí v případě, kdy ovládající osobou vůči společnosti je její jediný společník, jakož i v případě, kdy ovládajícími osobami vůči společnosti jsou všichni její společníci, kteří jednají ve shodě (§ 66b); v takovém případě se z ustanovení odstavců 14 a 15 rovněž nepoužijí ustanovení o náhradě škody společníkům nebo členům ovládané osoby a o právu společníků nebo členů ovládané osoby podat žalobu o náhradu škody proti ovládající osobě. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Účetnictví a obchodní dokumentace § 21 (1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona ^6). (2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let. § 22 (1) Banka zajistí, aby auditor provedl a) ověření účetní závěrky banky, b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance, d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 9 písm. b). (2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení. (3) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Na řízení o prominutí nebo omezení požadavku na ověření se nepoužije správní řád. Česká národní banka sdělí bance do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b). Banka může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s bankou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku bance sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení toto ověření omezuje. (4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora. (5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost. (6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku. (7) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank. § 23 (1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu^6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,^6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní. (2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky. § 24 Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu na individuálním a konsolidovaném základě a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. (2) Informace a podklady podle odstavce 1 odlišné pro banky a pobočky zahraničních bank od informací a podkladů pro ostatní subjekty na finančním trhu stanoví Česká národní banka opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky^2). (3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování § 16 Účtování o majetku v podílovém fondu (1) Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních podílových fondů. (2) Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podílový fond. (3) Účetní závěrka podílového fondu musí být ověřena auditorem. § 53c Nemovitostní společnost Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikání je převážně pořizování nemovitostí včetně jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku. § 53d Nabývání účasti v nemovitostní společnosti (1) Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní společnosti, a) která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků, b) jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady, c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo, d) která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst. 3 až 5, e) která investuje výhradně do nemovitostí nebo kromě investic do nemovitostí investuje do majetku stanoveného tímto zákonem pro účely zajištění likvidity speciálního fondu nemovitostí [§ 53j odst. 1 písm. a) až d)], f) která nevlastní více než 10 nemovitostí, g) která nemá účast v jiné společnosti. (2) Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní společnosti, pokud a) tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke změně stanov, b) nemovitosti, které nemovitostní společnost pořizuje do svého majetku nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a pořizovány a prodávány za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1, c) jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém majetku, d) jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve vztahu k nemovitostní společnosti, e) má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení jeho podílu. (3) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), e) a f) a v odstavci 2 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, musí speciální fond nemovitostí prodat svou účast v nemovitostní společnosti do 6 měsíců ode dne jejího uplynutí. (4) Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době pořízení nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu. (5) Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení došlo. (6) Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce, b) aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený auditorem, c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e). § 85 Výroční zpráva investiční společnosti a výroční zpráva fondu kolektivního investování (1) Investiční společnost je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat České národní bance svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a výroční zprávu za každý obhospodařovaný podílový fond a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. V případě, že investiční společnost má ve svém povolení uvedenu činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4, je součástí její výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu podle zvláštního zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Povinnost uveřejnit výroční zprávu za podílový fond se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů. Pokud valná hromada investiční společnosti neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční společnost o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady. (2) Investiční fond je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat České národní bance svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Povinnost uveřejnit výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů. Pokud valná hromada investičního fondu neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční fond bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů. (4) Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po ověření řádné účetní závěrky podílového fondu auditorem. Zálohy na výnosy z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet. (5) Pokud podílový fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne investiční společnost při schvalování účetní závěrky podílového fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů podílového fondu. (6) Pokud investiční fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne při schvalování účetní závěrky za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů investičního fondu. Hlava II: Opatření k nápravě a odnětí povolení § 103 (1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která porušila tento zákon, statut fondu kolektivního investování, smlouvu o obhospodařování, depozitářskou smlouvu, smlouvu podle § 43 odst. 2 nebo § 58 nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo ohrozila zájmy akcionářů nebo podílníků, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále a) nařídit mimořádné provedení auditu fondu kolektivního investování na náklady investiční společnosti nebo investičního fondu, b) nařídit změnu auditora, c) nařídit pozastavení vydávání a odkupování akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování, d) nařídit změnu depozitáře, e) zavést nucenou správu, nebo f) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona. § 104 Nařízení mimořádného provedení auditu (1) Česká národní banka může rozhodnout o mimořádném provedení auditu fondu kolektivního investování na náklady fondu kolektivního investování, jestliže a) zjistí závažné nedostatky v auditu účetní závěrky fondu kolektivního investování, nebo b) auditor nesplní svou oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost auditorů. (2) Fond kolektivního investování sdělí České národní bance do 30 dnů ode dne rozhodnutí o mimořádném provedení auditu údaje o auditorovi, který audit provede. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl audit roční účetní závěrky. (3) Česká národní banka může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce 2 odmítnout auditora, který jí byl investiční společností oznámen, a jmenovat jiného auditora. § 134 Likvidátor a nucený správce Likvidátorem nebo nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu může být pouze osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu, kterým se upravuje podnikání na kapitálovém trhu a a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů této investiční společnosti nebo investičního fondu, b) která není personálně nebo majetkově propojena s touto investiční společností nebo investičním fondem, nebo c) která se v posledních 3 letech nepodílela na auditu této investiční společnosti nebo tohoto investičního fondu. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 1 Obecná ustanovení (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní banka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách. (4) Družstevní záložna, která má významné postavení na finančním trhu České republiky, avšak nevztahuje se na ni povinnost podle odstavce 2 nebo 3 , uveřejňuje údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání a o řízení rizik ve zkráceném rozsahu. Postavení družstevní záložny se považuje za významné na finančním trhu České republiky, pokud je splněno alespoň jedno z těchto kritérií: a) průměrná bilanční suma družstevní záložny je alespoň 500 000 000 EUR, přičemž průměrná bilanční suma se stanoví jako aritmetický průměr bilančních sum družstevní záložny uvedených v posledních 3 řádných účetních závěrkách ověřených právnickou, popřípadě fyzickou osobou vykonávající auditorskou činnost podle zákona upravujícího činnost auditorů10a) (dále jen "auditor"), nebo b) postavení družstevní záložny na finančním trhu České republiky v určité oblasti podnikání je vůči ostatním osobám finančního trhu České republiky dominantní10b) . 8) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele družstevní záložny. (9) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, včetně zkráceného rozsahu údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání a řízení rizik, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejnění údajů a b) obsah údajů ověřovaných auditorem. § 8b (1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl a) ověření účetní závěrky družstevní záložny, b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance, d) ověření uveřejňovaných údajů podle § 7b a v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou Českou národní bankou. Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení. (2) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. V případě, že Česká národní banka požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) pro příslušný kalendářní rok prominula, je oprávněna vyžadovat, aby družstevní záložna zajistila ověření systému nebo jeho části podle odstavce 1 písm. b) v kterémkoliv následujícím kalendářním roce. Česká národní banka sdělí družstevní záložně do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření podle odstavce 1 písm. b) . Družstevní záložna může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s družstevní záložnou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem toto ověření omezuje. (3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora. (4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny, řídící osoby a osoby jim blízké podle občanského zákoníku . 363 ZÁKON ze dne 21. prosince 1999 o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) 3) Žádost zahraniční pojišťovny o povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím její organizační složky obsahuje údaje podle odstavce 1 písm. a) až d) a h), obchodní plán podle odstavce 2 a dále obsahuje a) doklad o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) fyzické osoby, která je navrhována jako vedoucí organizační složky zahraniční pojišťovny, včetně místa jejího pobytu v České republice, údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi, b) souhlasné stanovisko orgánu, který vykonává státní dozor v pojišťovnictví v zemi sídla pojišťovny, s rozšířením činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky, c) potvrzení orgánu podle písmene b) o finanční stabilitě zahraniční pojišťovny včetně vývoje solventnosti podle § 22 za poslední 3 roky a d) účetní závěrky za poslední 3 roky ověřené auditorem. Je-li doba trvání zahraniční pojišťovny kratší, předloží doklady podle písmen c) a d) za dobu svého trvání. V případě společenství pojistitelů se doklady podle písmene d) nahrazují ročními obchodními účty a auditorským osvědčením, které potvrzuje, že závazky každého pojistitele vzniklé z provozované pojišťovací činnosti jsou plně kryté odpovídajícími aktivy. HLAVA III TECHICKÉ REZERVY, SOLVENTNOST, ODPOVĚDNÝ POJISTNÝ MATEMATIK A AUDIT § 22 Solventnost pojišťoven a zajišťoven (1) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Jedna třetina minimální míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než a) 40 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, b) 40 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 10, 11, 12, 13, 14 a 15 neživotních pojištění, c) 30 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 16 a 18 neživotních pojištění, d) 20 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo obou pojistných odvětví č. 9 a 17 neživotních pojištění. (3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění nebo podle více odvětví neživotních pojištění, platí pro výpočet výše garančního fondu ustanovení § 9 odst. 2 a 4 obdobně. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se na činnost zajišťovny použijí obdobně, přičemž ministerstvo může na zajišťovně požadovat, v závislosti na rizikovosti provozované zajišťovací činnosti, částky vyšší, nejvýše však pětinásobek stanovených částek. (5) Určení hodnoty vlastních zdrojů a způsob vykazování solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (6) Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu svou solventnost do 30 dnů ode dne vydání výroku auditora o ověření účetní závěrky nebo kdykoliv na žádost ministerstva. § 24 Účetnictví (1) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku podle zvláštního právního předpisu.^11) (2) Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu^12) a předkládá o ní písemnou zprávu ministerstvu. (3) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy. (4) Ministerstvo je oprávněno požadovat kdykoliv v průběhu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny ověření auditu auditorem, kterého určí ministerstvo, jestliže existují důvody zpochybňující správnost původního auditu nebo to vyžadují zhoršené výsledky hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. Náklady tohoto auditu nese auditor původního auditu; ministerstvo hradí tyto náklady pouze tehdy, jestliže tento audit nepotvrdí důvody, pro které ministerstvo zpochybnilo správnost původního auditu. § 37 Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny (1) Nedojde-li ke sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora. (2) Likvidátorem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora. (3) Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá. (4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. (5) Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu § 12e Ochrana majetku zákazníka (1) Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s investičními nástroji zákazníka zavést opatření k ochraně vlastnického práva zákazníka, zejména pro případ úpadku obchodníka s cennými papíry, a k vyloučení použití investičních nástrojů zákazníka k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka, s výjimkou případu, kdy zákazník k takovému postupu udělil obchodníkovi s cennými papíry výslovný souhlas. (2) Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s peněžními prostředky zákazníka zavést opatření k ochraně práv zákazníka k tomuto majetku a, s výjimkou vkladů u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, k vyloučení použití tohoto majetku k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen zajistit, aby jeho externí auditor nebo auditorská společnost nejméně jednou ročně podali České národní bance zprávu o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka. § 12f Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného poskytování investičních služeb podle § 12, b) požadavky na pověření a výkon činností obchodníka s cennými papíry jinou osobou podle § 12d odst. 1 až 5, spočívající v zajištění 1. zachování odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za plnění jeho povinností ve vztahu k zákazníkům, 2. zachování odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za poskytování investičních služeb s odbornou péčí, 3. možnosti provádět účinný dohled Českou národní bankou, 4. řádného a obezřetného výkonu činností obchodníka s cennými papíry jinou osobou, c) požadavky na opatření obchodníka s cennými papíry k zajištění ochrany majetku zákazníka stanovené v § 12e zahrnující 1. pravidla pro ukládání majetku zákazníka u třetích osob, 2. pravidla pro použití investičních nástrojů zákazníka, 3. požadavky na účetní postupy ve vztahu k majetku zákazníka, 4. pravidla pro evidenci majetku zákazníka, 5. náležitosti, lhůty a způsob zasílání zpráv externího auditora nebo auditorské společnosti podle § 12e odst. 3. § 16 (1) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem a údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu (§ 129 odst. 1), a uveřejňuje je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada obchodníka s cennými papíry neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, obchodník s cennými papíry ji zašle České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obchodník s cennými papíry zašle účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku bez zbytečného odkladu po jejím schválení České národní bance a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů. (4) Obchodník s cennými papíry, který má významné postavení na finančním trhu České republiky, avšak nevztahuje se na něj povinnost podle odstavce 2 nebo 3, uveřejňuje údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání ve zkráceném rozsahu. Postavení obchodníka s cennými papíry se považuje za významné na finančním trhu České republiky, pokud je splněno alespoň jedno z následujících kritérií: a) průměrná bilanční suma obchodníka s cennými papíry je alespoň 500 000 000 EUR, přičemž průměrná bilanční suma se stanoví jako aritmetický průměr bilančních sum obchodníka s cennými papíry uvedených v posledních třech řádných účetních závěrkách ověřených auditorem nebo auditorskou společností, b) obchodník s cennými papíry je emitentem kótovaných cenných papírů, nebo c) postavení obchodníka s cennými papíry na finančním trhu České republiky v určité oblasti podnikání je vůči ostatním osobám finančního trhu České republiky dominantní^5). (5) Obchodník s cennými papíry, na něhož se nevztahují povinnosti podle odstavců 2 až 4, uveřejňuje informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje údaje na konsolidovaném základě za skupinu evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, za skupinu evropské ovládající banky nebo za skupinu evropské finanční holdingové osoby, jíž je členem. (8) Obchodník s cennými papíry zavede vnitřní postupy a zásady pro plnění požadavků na uveřejňování údajů stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a periodicity uveřejňování. Obchodník s cennými papíry také zajistí, aby auditor nebo auditorská společnost^6) ověřila uveřejňované údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrových ukazatelích obchodníka s cennými papíry. (9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se nevztahují na obchodníka s cennými papíry, který je bankou; obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, včetně vymezení údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání, které obchodník s cennými papíry uveřejňuje ve zkráceném rozsahu podle odstavce 4, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů, b) obsah údajů ověřovaných auditorem nebo auditorskou společností podle odstavce 8. § 118 Výroční zpráva emitenta kótovaného cenného papíru (1) Emitent kótovaného cenného papíru je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo, a zaslat je České národní bance v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat České národní bance pouze v anglickém jazyce. (2) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem. (3) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách jejich budoucího vývoje. Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví a) informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období v rozsahu údajů uváděných v prospektu, b) informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci v následujícím účetním období, c) informace o všech peněžních a naturálních příjmech, které přijali za účetní období osoby s řídící pravomocí od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny členy dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu a souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí, d) informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních osob s řídící pravomocí emitenta, včetně osob těmto osobám blízkých, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby, nebo které jsou uzavřeny ve prospěch uvedených osob; informace se uvádějí souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny členy dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu, souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí, a souhrnně za osoby těmto osobám blízké; uvedené osoby oznámí emitentovi potřebné údaje, e) principy odměňování osob s řídící pravomocí emitenta, f) informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek, g) informace o struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie a případného určení různých druhů akcií, práv a povinností spojených s akciemi téhož druhu a podílu každého druhu akcií na základním kapitálu, h) informace o omezení převoditelnosti cenných papírů, i) informace o významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta, j) informace o vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv, k) informace o omezení hlasovacích práv, l) informace o smlouvách mezi akcionáři, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy, m) informace o zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů představenstva a změnu stanov společnosti, n) informace o zvláštních pravomocích členů představenstva, zejména o pověření podle § 161a a 210 obchodního zákoníku, o) informace o významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání emitenta v důsledku nabídky převzetí, a účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, p) informace o smlouvách mezi emitentem a členy jeho představenstva nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí, q) informace o případných programech, na jejichž základě je zaměstnancům a členům představenstva společnosti umožněno nabývat účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry či jiná práva k nim za zvýhodněných podmínek, a o tom, jakým způsobem jsou práva z těchto cenných papírů vykonávána. (4) Pokud není do 4 měsíců po skončení účetního období účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřena auditorem, emitent uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle bez zbytečného odkladu České národní bance v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě zprávu o auditu po jejím projednání se statutárním a dozorčím orgánem emitenta podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost auditorů. (5) Pokud valná hromada účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu o těchto skutečnostech informuje Českou národní banku a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady. (6) Česká národní banka může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich. (7) Prováděcí právní předpis stanoví formu výroční zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání České národní bance a podrobnější pravidla pro její uveřejňování. (8) Představenstvo emitenta kótovaného cenného papíru předloží akcionářům společnosti na řádné valné hromadě souhrnnou vysvětlující zprávu, týkající se záležitostí podle odstavce 3 písm. g) až q). § 119 Pololetní zpráva emitenta kótovaného cenného papíru (1) Emitent kótovaného cenného papíru do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě svou pololetní zprávu v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může pololetní zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat České národní bance pouze v anglickém jazyce. Číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pololetní zpráva se uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě. (2) Pololetní zpráva musí obsahovat a) číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty, b) ke každému z údajů podle písmena a) údaje za odpovídající období předchozího roku, c) zprávu o auditu, pokud údaje podle písmena a) ověřuje auditor, d) popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků obsahuje 1. popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta, 2. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku, 3. předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků. § 129a Kontrola placení příspěvků (1) Neprodleně po uplynutí lhůty podle § 129 odst. 3 informuje Garanční fond Českou národní banku o výši příspěvků zaplacených každým jednotlivým obchodníkem s cennými papíry za uplynulé období. (2) Česká národní banka porovná výši skutečně zaplacených příspěvků podle odstavce 1 s objemem výnosů z poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok zjištěným na základě údajů ověřených auditorem obdržených od obchodníka s cennými papíry podle § 16 odst. 1 násobeným příslušnou procentní sazbou podle § 129 odst. 1. V případě zjištění rozdílu přijme Česká národní banka vhodné opatření k nápravě. Česká národní banka informuje o zjištěných rozdílech a přijatých opatřeních k nápravě Garanční fond. Poskytování náhrady Z garančního fondu § 130 (1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo b) soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry. (2) Garanční fond v dohodě s Českou národní bankou neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky, b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků. (3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 2. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu. (4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok a) Česká konsolidační agentura, b) územní samosprávný celek, c) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 2 1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 2. byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 3. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 4. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku^16) osobě podle bodů 1 až 3, 5. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 6. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 7. byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, d) osoba, ve které má nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem, f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům. Opatření k nápravě a jiná opatření § 136 Základní ustanovení (1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která porušila tento zákon, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství v oblasti poskytování investičních služeb a činností na trzích finančních nástrojů^2), opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále a) nařídit mimořádné provedení auditu, b) nařídit změnu auditora, c) pozastavit nejdéle na dobu 5 let některou činnost podléhající dohledu, d) zakázat činnost podléhající dohledu, e) pozastavit obchodování s investičními nástroji podle § 137, f) zavést nucenou správu podle § 138 až 143, g) změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona podle § 144, h) odejmout povolení nebo souhlas, zrušit registraci nebo provést výmaz vázaných zástupců ze seznamu podle § 145, i) zakázat nebo pozastavit nejdéle na dobu 10 pracovních dnů veřejné nabízení investičních cenných papírů nebo přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, j) zakázat nebo pozastavit propagaci nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, k) nařídit výměnu vedoucí osoby osob podléhajících dohledu podle § 135 odst. 1 písm. y). § 143 Nuceným správcem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Českou národní bankou, a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy osoby, u které se zavádí nucená správa, nebo osob, které využívají jejích služeb, b) která nemá kvalifikovanou účast na osobě, u které se zavádí nucená správa, nebo není s touto osobou úzce propojená, c) která v posledních 3 letech neprováděla audit nebo se nepodílela na provedení auditu osoby, u které se zavádí nucená správa. § 155 (1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku vytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě. (2) Tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry, odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry a odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu dohledu České národní banky podle tohoto zákona. Česká národní banka je oprávněna vyžadovat od těchto osob audit informací, které předávají pro účely dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách) § 3 (3) Žadatel k záměru připojí, a) jde-li o právnickou osobu, společenskou či jinou zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu společnosti nebo její úředně ověřenou kopii, u akciové společnosti, družstva, popřípadě společnosti s ručením omezeným stanovy, pokud je mají, výpis z obchodního rejstříku, u zahraniční osoby doklad obdobný výpisu z obchodního rejstříku, výroční zprávy nebo účetní závěrky anebo konsolidované účetní závěrky, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle zvláštního právního předpisu, ověřené auditorem, a to za 3 poslední po sobě jdoucí účetní období nebo za 1 či 2 účetní období, podniká-li právnická osoba po dobu kratší než 3 roky, b) jde-li o fyzickou osobu, doklad o oprávnění k podnikání, je-li fyzická osoba v rejstříku zapsána, výpis z obchodního rejstříku, účetní závěrku, nebo jde-li o účetní jednotku účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích za 3 poslední po sobě jdoucí účetní období, nebo za 1 či 2 zdaňovací období, podniká-li kratší dobu než 3 roky. obchodní zákoník Hlava IV: Účetnictví podnikatelů § 39 (1) Obchodní společnosti a družstva musí mít účetní závěrku i výroční zprávu ověřenu auditorem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu. (2) Podnikatel je povinen připravit a poskytnout auditorovi všechny účetní záznamy a vysvětlení potřebná k ověřování podle odstavce 1. (3) Náklady spojené s auditorskou činností hradí podnikatel, jehož účetní závěrka se ověřuje. § 40 Obchodní společnosti a družstva zveřejňují účetní závěrky i výroční zprávy způsobem podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu. § 66a (11) Pokud podléhá účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem, je auditor povinen ověřit i správnost údajů uvedených ve zprávě podle odstavce 9. (12) Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (13) Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, nebo c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8. Zvýšení základního Kapitálu z vlastních zdrojů společnosti § 208 (5) Předpokladem zvýšení základního kapitálu je, že účetní závěrka podle odstavce 1 byla ověřena auditorem bez výhrad a byla sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců. Jestliže však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila snížení vlastních zdrojů, nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky. 248 Audit projektů EU Projekty spolufinancované z prostředků strukturálních fondů EU podléhají závěrečnému auditu nezávislého externího auditora, který ověří účetnictví projektu a dodržování procedur grantového schématu. Příjemce grantu musí vybrat externího auditora certifikovaného Centrem pro regionální rozvoj ČR, který externí audit provede. Naši auditoři absolvovali pětidenní intenzivní kurz, zaměřený na seznámení s procedurami auditů projektů spolufinancovaných Evropskou Unií. Na základě úspěšně složeného závěrečného testu, vyhodnoceného experty EU, byly naši auditoři zapsáni do seznamu auditorů certifikovaných CRR pro provádění auditů projektů spolufinancovaných EU. Seznam auditorů certifikovaných CRR pro provádění auditu projektů Phare 2003 (část I) Dle Pokynů pro příjemce grantu, článku 4.3.1 Každý projekt, realizovaný v rámci programu Phare 2003 (část I), podléhá závěrečnému auditu nezávislého externího auditora, který ověří účetnictví projektu a dodržování procedur grantového schématu. Příjemce grantu musí vybrat externího auditora certifikovaného CRR, který externí audit(y) provede, a uzavřít s ním smlouvu ještě před podpisem smlouvy o poskytnutí grantu. ________________________________ [1]^) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [2]^) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. [3]^) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). [4]^) § 26 až 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [5]^) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [6]^) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. [7]^) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. [8]^) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. [9]^) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [10]^) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.