Informace o kurzu p František Svoboda p Kontakt: gert@seznam.cz p Konzultační hodiny: Středa 12:30-15:30 p Požadavky ke zkoušce: n Závěrečný test n Účast na třech seminářích n Esej – odevzdat během 2. lednového týdne Základní literatura p Škarabelová, S. Neshybová, J. Rektořík, J. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 210 s. ISBN 9788021042674. p Rektořík, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-60-2. Zahraniční literatura: p TOWSE, R. (ed.). A Handbook of Cultural Economics. Northampton: Edward Elgar Publishing, Inc., 2003. ISBN 1-84064-338-2 p CELENTANO, S., C. – MARSHAL, K. Theatre management. New York: Playes press, Inc., 1998. ISBN 0-88734-684-7. p KOLB, B. Marketing for Cultural Organisations: New Strategies for attracting audiences to Clascical Music, Dance, Museums, Theatre and Opera. London: International Thomson Bussines Press, 2005. ISBN 1-84480-213-2. p www.proculture.cz, http://www.nipos-mk.cz/ Základní problémové okruhy p Ekonomika umění x Ekonomika kultury p Financování kultury, veřejné subvence p Kritéria efektivnosti p Tvorba cen v oblasti kultury p Trh práce v oblasti kultury p Legislativa v oblasti kultury Ekonomika umění vs Ekonomika kultury p Umění – Architektura, sochařství, malířství - múzická umění – slovesné (literatura), hudební, taneční, dramatické p Kultura – širší pojem - zahrnuje navíc i kulturní průmysl (statky a služby masové spotřeby s dostatečným uměleckým obsahem - filmová a hudební produkce, nakladatelství, vysílání televizní i rozhlasové) p Definice kultury dle UNESCO - „Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ p Ekonomika kultury – je aplikací ekonomie v oblasti produkce, distribuce a spotřeby tzv. kulturních statků a služeb, které obsahují tvůrčí či umělecký prvek Dělení kultury: p Nehmotná (duchovní): n Sociokulturní regulativy (normy, hodnoty, pravidla, omezení, tabu, zákony) n Ideje a symbolické systémy (náboženství, mýty, jazyk, písmo, umění nehmotné povahy: hudba, literatura, tanec..) n Instituce organizující lidské chování (manželství, rodina, rodové vztahy, církve,..) p Formální/profesionální p Institucionalizovaná p Hmotná: n Materiální lidské výtvory, resp. artefakty p Neformální/spontánní p Neinstitucionalizovaná Kultura jako systém hodnot p Kultura je systém hmotných a duchovních hodnot, vytvářený prací lidstva v celém procesu jeho vývoje, utvářející společnost v celku a člověka zvlášť. p Kultura jako souhrn – systém hodnot je jednou ze základních světonázorových kategorií, z níž je možno a nutno odvozovat = hodnotit ostatní svět člověka p Kulturní kapitál – určuje se většinou jako souhrn hmotných a nehmotných hodnot Ekonom se ptá: p Jak financovat kulturu? p Jak rozdělovat prostředky z veřejných rozpočtů? Veřejná podpora - Ano či Ne? p Rovnost šancí p Pozitivní externality p Kultura jako veřejný statek p Podpora nových forem umění p Kultura jako symbol prestiže a investice do budoucna p Statky pod ochranou p Nízká produktivita umění X p Tržní řešení p Přerozdělení od bohatých k chudým Baumolova choroba p Napadá herce a hudebníky, neboť produktivita jejich povolání se příliš nemění. p Produktivita práce = výstup pracovníka za určité časové období (reálný HDP za rok/počet zaměstnaných) X p Práce umělce je cílem sama o sobě, nikoliv prostředkem k produkci nějakého statku p K dispozici jsou stále dražší technologie, v ekonomice v důsledku růstu produktivity rostou mzdy p Náklady na jednotku „živého“ umění rostou rychleji než cenová hladina p Řešení – tržní - růst ekonomiky znamená růst poptávky - vládní - veřejná podpora umění - nevládní – mecenát, sponzorství, dárcovství - změna repertoáru, snížení nákladů Kritéria efektivnosti v oblasti kultury p Hledání výkonnostních ukazatelů n Nutné jako kritérium rozdělování peněz z veřejných rozpočtů n Nutné kvůli vzájemnému srovnávání p Ukazatele absolutní x relativní n Počet zaměstnanců, počet diváků, počet představení, … n Náklady na jednoho návštěvníka, poměr veřejného příspěvku k vlastním příjmům organizace, … Příklad z programu Státní podpory profesionálních divadel p Počet vlastních představení celkem p Procento návštěvnosti p Procento soběstačnosti (Vlastní výnosy + další zdroje/ neinvestiční náklady) p Podíl veřejných rozpočtů na průměrné hodnotě vstupenky v korunách celkem p Jaké ukazatele byste zvolili pro hodnocení galerií? Ceny vstupenek 2006-7 Jistě, pane ministře Ekonomické a sociální přínosy kultury: p Přímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. p Nepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt). p Vytváření pracovních míst a dopad na zaměstnanost. p Nepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality pro investory. p Budování sociálního kapitálu – sebevědomí, vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj. Ekonomické a sociální přínosy kultury: p Budování lidského kapitálu: n Participace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho plynoucí rozvoj ekonomických odvětví. n Produktivita práce v „kreativních oborech“ s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu produktivity ekonomiky jako celku, kulturní průmysl je jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti. Definice kultury p „Naučím Vás říkat větu – JÁ NEVÍM“ (Karl R. Popper) p Pády paradigmat p = základní myšlenka postmodernismu p Tzn. dualitu myšlení a vysvětlování p Zájem zkoumat věci z různých pohledů, věd, snaha o komunikaci sociálních, společenských a přírodních věd p Proto i různé, nejednotné chápání pojmu „kultura“ Angloamerické členění připisuje kultuře 3 významy: • Hodnotící pojetí n bere v úvahu jen pozitivní hodnoty, jako je umění, humanizující člověka • Globální (antropologické) pojetí n vše, co člověk vytvořil neinstinktivní cestou (tzv. kumulativním chováním x chování v kruhu, člověk x šimpanz) – obyčeje • Dedukcionistická pojetí n různé individuální, aplikované přístupy, např. organizační kultura, kultura bydlení, politická kultura, atp. Základní prvky ekonomického systému kultury: p Různé definice pojmu „kultura“ p Dělení kultury p Kulturní procesy, instituce a produkty p Členění kulturních činností p Efektivnost v odvětví kultury p Ekonomické a sociální přínosy kultury p Kulturní turistika p + Aktuální otázky k diskusi Osobnost člověka = chování + prožívání, které opět ovlivňují poznané artefakty. Na člověka pak působí: p Biologický determinismus (sdílejí i zvířata): n Stav osobnosti n Endokrinní systém n CNS n Geny n Vegetativní systém p Kulturní vzorce (typické pro člověka): n Obyčeje (ne/slušné) n Mravy (ne/mravné) n Zákony (ne/zákonné) n Tabu (ne/přirozené) p Při jejich nedodržení se počítá se sankcemi Antropologické pojetí p Kultura jako nebiologická adaptace člověka jako biologického druhu, kde se setkáváme s: n Artefakty – věci a znaky, svědčící o tom, že jsme se adaptovali n Kulturní regulativy – chování se podle norem n Ideje a komplexy idejí – pohádky, mýty, teorie Definice kultury dle UNESCO: p „Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ Základní prvky ekonomického systému kultury: p kulturní procesy n tvorba n produkce n zprostředkování a distribuce n spotřeba n ochrana a udržování kulturních hodnot p kulturní instituce n Místo realizace kulturních procesů a produkce kulturních produktů p kulturní produkty n Tj. realizace kulturních statků a služeb Definice umění: p Umění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě společností uznávaných a respektovaných hodnot. Umění je považováno za sílu, jež život člověka i společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další osobní i společenský rozvoj. p Umění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno za vzácný statek, charakterizovaný talentem, kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako takové je chráněno, uchováváno a je podporován jeho rozvoj. (Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013) Členění kulturních činností - dle oborů: Problémy vyjadřování efektivnosti: p Další příčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční řazení mezi ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž jsou neefektivně využívány veřejné zdroje, navíc za často nespravedlivých podmínek. p Je totiž jen málo oblastí, v nichž jsou ekonomické zdroje vytvořené většinou občanů skutečně využívány často nepočetnými skupinami, jak je tomu právě v odvětví kultury. p Přesto se postupně rozvinul kulturní průmysl a trh kulturního zboží a služeb, ve kterém vedle sebe začaly koexistovat tržní i mimotržní vrstvy kulturního života. p To přispělo k uvědomění ekonomického rozměru a k poznání, že jde o produktivní systém, jehož efekty mají často povahu externalit (jednotlivec si odnáší z kulturních akcí různé zážitky, které ho určitým způsobem motivují nebo ovlivňují a to jak pozitivně, tak negativně, apod.), a že stojí do značné míry mimo trh, ale zároveň jsou na trhu - alespoň v jeho ideální podobě - stále přítomny. Ekonomické a sociální přínosy kultury: p Dle The Arts and Public Purpose, 1997 definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: n Napomáhá definovat národní identitu, n Přispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě. n Napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana. n Zvyšuje kvalitu individuálního života. Kulturní turistika: p Cestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, tradice, hodnoty a události. p Je pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. Důvody návštěvy ČR cizinci 1998): p Historická města (72,8 %) p Poznávání života a mentality země (66 %) p Hrady a zámky (64,4 %) p Krajina a příroda (62,1 %) p Kontakty s lidmi (60,3 %) p Příležitost k zábavě (58,4 %) p Kulturní nabídka (52,8 %) p Česká kuchyně (41,5 %)