10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura •charakteristika NedoKo. trhu práce •optimální množství práce v SR •optimální množství práce v LR •mzdová diskriminace monopsonu •individuální nabídka práce •tržní nabídka práce •odbory a jejich monopolní síla •bilaterální monopol na trhu práce Literatura •Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 15-16, str. 378 – 398. • •Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitoly 10 – 11, str. 212 – 241. • Charakteristika NedoKo. trhu práce •NedoKo. trh práce – existence omezeného množství firem, kupujících VF práce •monopson – práci poptává pouze jediná firma •oligopson – práci poptává několik firem •monopsonistická konkurence – práci poptává mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbu •firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbu •křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí Individuální nabídka práce •mzdová sazba je dána pod úrovní MFCL (srovnejte se stanovením ceny výstupu nad úrovní MC) AFCL = sL = w MFCL L w if AFCL=a +b.L, pak TFCL=(a +b.L).L=a.L + b.L2, a tedy MFCL=δTFCL/δL=a+2b.L křivka MFCL roste dvakrát rychleji než AFCL Optimální množství práce v SR •platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku: •MRPL = MFCL AFCL = sL = w MFCL L w MRPL w1 w* úspora firmy, realizovaná díky NedoKo. trhu práce L* Firma bude najímat L* množství práce za mzdu w*, ačkoli by byla ochotna platit mzdu w1 Křivka poptávky po práci •DL na NedoKo. trhu práce nelze sestrojit – křivka MRPL nezobrazuje vztah mezi L a w •Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně veličin ovlivňujících MRPL nebo MFCL AFCL = sL = w MFCL L w MRPL w* L* MRPL' w*' L*' Růst poptávky po produkci firmy zapříčiní růst MR – MRPL se posune nahoru – vzroste poptávané množství práce a mzda •Zvýšení daňového zatížení práce způsobí posun AFCL a MFCL nahoru – opět nedochází k posunu po křivce MRPL : • • křivku MRPL nelze ztotožnit s křivkou DL • Křivka poptávky po práci AFCL = sL = w MFCL L w MRPL w* L* w*' L*' AFCL' = sL' = w' MFCL' Dopady zavedení minimální mzdy AFCL = sL = w MFCL L w MRPL w* L* wmin wmin = MFCL z pohledu firmy, protože každá dodatečná jednotka práce stojí firmu stejně firma bude opět najímat takové množství práce, při němž se vyrovná MFCL a MRPL → se zavedením minimální mzdy se zvýší zaměstnanost wmin wmin minimální mzda stanovena příliš vysoko – zaměstnanost poklesne oproti stavu, kdy minimální mzda nebyla zavedena Optimální množství práce v LR •v LR – možnost měnit L i K •optimum tam, kde MPL/w = MPK/r, respektive MRPL/w = MRPK/r •to platí pouze na DoKo. trhu práce a DoKo. trhu kapitálu (MFCL=w a MFCK=r) •optimální množství práce bez ohledu na typ konkurence na trhu VF: • •MRPL/MFCL = MRPK/MFCK Mzdová diskriminace monopsonu •obdoba cenové diskriminace třetího stupně u monopolu na trhu finální produkce •cena = mzda, proto mzdová diskriminace •předpoklad – schopnost monopsonu rozdělit nabídku práce alespoň na dva segmenty •každý segment – jiná cenová elasticita nabídky práce •za stejnou práci různá mzda (podobně jako u monopolu – za stejný produkt různá cena) •např. mzdová diskriminace podle pohlaví Mzdová diskriminace monopsonu sL2 MFCL2 L w MRPL w1 w2 L* sL1 MFCL1 MFCL L2 L1 Monopsonní firma bude najímat L* množství práce Segmentu s elastičtější křivkou nabídky práce stanoví mzdu w2, zatímco segmentu s méně elastickou křivkou nabídky práce stanoví nižší mzdu w1 Nabídka práce •INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE: •doposud jako nabídka práce jedné firmě, ale •nyní jako nabídka práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF práce • •Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“: •SPOTŘEBA (C) X VOLNÝ ČAS (H) • Volba mezi spotřebou a volným časem •SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → C = w . L •ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → C = w (24 - H) C je funkce „rozpočtového“ omezení •užitek spotřebitele: U = f(C,H) •optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL, čili: •optimum: MRS = w, čili δU/δH/δU/δC = w • Volba mezi spotřebou a volným časem U=f(C,H) H 24.w C=w(24-H) C* 24 hodin C H* Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit C* množství spotřeby (tedy w.L hodin práce) a H* hodin volného času Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele – převažující SE U1 H 24.w1 C1 24 hodin C H1 C2 24.w2 U2 SE IE TE H2 SE: s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní IE: s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní TE = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží Zde převažuje SE – s růstem w je spotřebitel ochoten více pracovat C A B Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele – převažující IE U1 H 24.w1 C1 24 hodin C H1 C2 24.w2 U2 SE IE TE H2 SE: s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní IE: s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní TE = SE + IE Zde převažuje IE – s růstem w spotřebitel preferuje více volného času C A B Individuální nabídková křivka •sestává ze dvou částí: 1.převažuje SE – nabídková křivka je rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství práce • 2.převažuje IE – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její růst způsobuje pokles nabízeného množství práce Individuální nabídková křivka L (h) 100 9 w (CZK/h) 6 7 200 300 sL do mzdové sazby 2OO Kč za hodinu převažuje SE při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu převažuje IE Ale: skutečnost – nabídka práce je rostoucí •PROČ? •záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? •rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období • • •jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat •jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít Dlouhodobá převaha důchodového efektu Average total hours and real wages, 1870-2000 Source: Burda, Wyplosz (2003) Tržní nabídka práce •SL = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbách •změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky nabídky práce •podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míry •opět souvislost s mezičasovým rozhodováním Dopady růstu mzdové sazby L w SL SL' w 1 w 2 L 1 L 2 L 2´ zvýšení mzdové sazby povede k růstu nabízeného množství práce na trhu na úroveň L2 vyšší mzda dnes je vnímána jako možný pokles mzdy v budoucnosti → dnešní ochota pracovat vzroste až na L2´ lidé budou chtít současnou vysokou mzdu využít k tomu, aby si dnes vydělali a v budoucnu si mohli vzít dovolenou – tzv. efekt dovolené – nabídka práce se posune vpravo pokles mzdy bude mít opačný efekt – lidé si dnes raději vezmou volno a budou očekávat růst mezd v budoucnosti, jinými slovy „dnes se vyplatí pracovat méně“ Dopady růstu reálné úrokové míry L w SL SL' w 1 w 2 L 1 L 2 L 2´ růst reálné úrokové míry povede ke zvýšení ochoty spořit chtějí-li domácnosti zachovat nezměněnou současnou spotřebu, musí zvýšit ochotu pracovat při každé úrovni mzdové sazby vzroste tržní nabídka práce L 1´ pokles reálné úrokové míry vyvolá opačné efekty, tedy snížení ochoty pracovat a pokles tržní nabídky práce Odborové svazy – poptávky po práci a nabídka práce •odbory = zájmová skupina, v níž se organizuje pracovní síla •poptávka po práci = poptávka po odborově organizované pracovní síle; nabídka práce = nabídka odborově organizované pracovní síly •rozhodování mezi: preferencí mzdové sazby a preferencí určité míry zaměstnanosti •důraz na mzdovou sazbu: tzv. „hard line“ strategie •důraz na zaměstnanost: tzv. „jobs first“ strategie •nabídka práce odborových svazů odvozena z indiferenční analýzy Tvar IC podle odborářské strategie w L IC IC' hard line w L IC IC' jobs first w L IC IC' průměrná preference mzdové sazby i zaměstnanosti Odvození nabídky práce odborů w IC IC' L DL DL' E' E SL w2 w1 L1 L2 Monopolní síla odborů •odbory jako jediný subjekt nabízející VF práce •cíle odborových svazů: • maximalizace ekonomické renty členů odborů • maximalizace objemu mezd členů odborů • maximalizace zaměstnanosti • Monopolní síla odborů L (h) SL=min. w w (CZK/h) DL=AW=w MW AW = TW/L = w.L/w = w MW = δTW/δL = δ(w.L)/δL A F G w1 L1 A: max. ekonomické renty (plocha AFGw1) – L1 množství práce za mzdu w1 w2 B L2 B: max. celkového objemu mezd – L2 množství práce za mzdu w2 w3 L3 C C: max. zaměstnanosti – najímáno množství práce jako na DoKo. trhu práce – mzda, za níž je ochotno pracovat L3 množství práce je shodná se skutečně vyplácenou mzdou w3 Bilaterální monopol na trhu práce L (h) SL DL=MRPL MW w1 L1 w2 L2 w (CZK/h) MFCL Monopol (tedy odbory) vychází z rovnosti MW a SL – bude nabízet L1 množství práce za mzdu w1 Monopson vychází z rovnosti MFCL a MRPL – bude poptávat L2 množství práce za mzdu w2 Výsledná mzda a množství L bude výsledkem vyjednávání monopolu a monopsonu