8. Monopolistická konkurence Obsah * charakteristika * volba výstupu firmy v SR a LR * Chamberlinův model * model rozmístění při výrobkové diferenciaci * efektivnost monopolistické konkurence Literatura •Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291 – 305. • •Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitola 8, str. 176 - 188. • Charakteristika monopolistické konkurence * nejjemnější forma nedokonalé konkurence * velký počet firem na trhu * výrobky na daném trhu jsou blízké substituty – ale: * ...produkce je částečně diferencovaná * obsahuje rysy monopolu i DoKo. * např.: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby,… •Rysy DoKo.: * bariéry vstupu do odvětví minimální, a tedy... * ...tendence k nulovému ekonomickému zisku v LR •Rysy monopolu: * firma může částečně ovlivnit cenu – firma v pozici „price makera“ * Charakteristika monopolistické konkurence Diferenciace produktu * umístění provozovny, obal, související služby, prodejní podmínky ochota spotřebitelů platit různým firmám na daném trhu různě vysoké ceny * proč jsou hospody v centru města dražší než na okraji? * proč za ubytování v hotelu u sjezdovky zaplatíte víc než v hotelu dále od sjezdovky? Identifikace odvětví „monopolistická konkurence“ •Dva indexy: * Four-firm concentration ratio * Herfindahl-Hirschmanův index Four-firm concentration ratio * jde o podíl čtyř největších firem v odvětví na celkových tržbách v daném odvětví * 0 – 100 % * hodnoty blízké nule – dokonalá konkurence * 100 % - monopol * 40 – 100 % - oligopol * do 40 % - monopolistická konkurence Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) * jde o součet mocnin tržních podílů firem v daném odvětví * např.: 4 firmy s tržními podíly – 50 %, 25 %, 15 % a 10 %, pak: * HHI = 502 + 252 + 152 + 102 = 3 450 * alternativně: HHI = 0,52 + 0,252 + 0,152 +0,12 = 0,345 * hodnoty HHI do 1000 – jde o konkurenční odvětví * HHI mezi 1000 a 1800 – středně konkurenční odvětví * HHI větší než 1800 – koncentrované odvětví HHI dle odvětví zpracovatelského průmyslu v ČR (firmy se 100 a více zaměstnanci) Zdroj: Zemplinerová, A.: Tržní koncentrace ve zpracovatelském průmyslu a antimonopolní politika. Politická ekonomie č. 1/1999. HHI bankovního sektoru v ČR Zdroj: Chmelík, J.:České bankovnictví v letech 1990 – 1996. Volba výstupu v SR •SMC = MR CZK/Q Q AR = d SMC MR SAC Q* P* zisk firmy V krátkém období může firma v monopolistické konkurenci realizovat kladný ekonomický zisk Bod ukončení činnosti firmy v SR •firma v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC CZK/Q Q AR = d SMC MR SAC Q* P* AVC ztráta firmy bod ukončení činnosti firmy v SR Volba výstupu v LR * v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku * ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) * ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem) * dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P Volba výstupu firmy v LR •LMC = MR CZK/Q Q AR1 = d1 LMC MR1 SAC Q*SR P*SR zisk firmy LAC AR2 = d2 MR2 Q*LR P*LR ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk Chamberlinův model monopolistické konkurence •PŘEDPOKLADY MODELU: 1.Velký počet firem vyrábějících diferencovaný (ale podobný) produkt 2.Rozhodovací nezávislost firem 3.Nákladové a poptávkové křivky všech firem v daném odvětví jsou totožné (velmi silný předpoklad) Chamberlinův model •základem jsou dva typy individuálních poptávkových křivek: CZK/Q Q d Q* P* d – zahrnuje předpoklad, že ostatní firmy nebudou následovat změnu ceny provedenou sledovanou firmou – proto „d“ hodně elastická D D – zahrnuje předpoklad, že změní-li firma cenu, ostatní firmy ji budou následovat – D méně elastická P1 Q1 Q2 Chamberlinův model CZK/Q Q d Q* P* D P1 Q1 Q2 křivka „d“ je očekávanou křivkou poptávky po produkci firmy – každá firma se domnívá, že její cenovou změnu nebudou jiné firmy následovat - „d“ je iluzorní křivkou poptávky křivka „D“ je skutečnou poptávkovou křivkou – ve skutečnosti firmy následují cenové změny ostatních firem při odvození Q* ovšem firma vychází z očekávané křivky poptávky Chamberlinův model – formování rovnováhy CZK/Q Q d1 D P1 Qd1 QD1 MR1 MC firma rozhoduje o výstupu na základě průsečíku MC a MR1 – vyrábí výstup Qd1 za cenu P1 skutečná poptávka je ovšem jiná – za cenu P1 prodá pouze výstup QD1 firma sníží svou očekávanou poptávku z d1 na d2 d2 Chamberlinův model – rovnovážný stav CZK/Q Q D P* Q* MRn MC dn firma přizpůsobuje svou očekávanou poptávkovou křivku do té doby, než je schopna realizovat veškeré své rovnovážné množství za rovnovážnou cenu Q* → Qd = QD Chamberlinův model – rovnováha v dlouhém období CZK/Q Q D P* Q* MR LMC d = AR LAC v LR platí podmínka nulového ekonomického zisku – LAC = AR křivka skutečné poptávky (D) protíná křivku očekávané poptávky (d) v bodě jejího dotyku s LAC Model rozmístění při výrobkové diferenciaci * zabývá se stupněm výrobkové diferenciace * řeší, jak moc se budou firmy snažit odlišit svou produkci od produkce konkurenčních firem * např. volba umístění provozovny, volba skladby pořadů v TV, rozhlase, programy politických stran Příklad: rozmístění stánků s nápoji * mořská pláž + chodník podél ní * stánek s chlazenými nápoji – kam se umístí? * tam, kde se minimalizuje vzdálenost mezi spotřebiteli a stánkem → do poloviny vzdálenosti chodníku * if 2 stánky s nápoji (duopol) – 1. stánek do čtvrtiny vzdálenosti chodníku, 2. stánek do ¾, viz násl. obrázek: Umístění stánků I: chodník C-C P C-C – stánek Coca-Cola P – stánek Pepsi Každý stánek obsluhuje svůj tržní podíl, své zákazníky, kteří k nim mají z pláže nejblíže, ale: Setrvají stánkaři na svých pozicích?? Umístění stánků II: chodník C-C P stánek C-C má zákazníky po své levé ruce „jisté“, stejně jako stánek P po své pravé ruce co takhle získat nějaké zákazníky svého konkurenta? C-C: „posunu svůj stánek více doprava“, P: „posunu svůj stánek trochu doleva“ oba stánkaři budou inklinovat přesně k polovině chodníku – tam mají největší šanci získat nejvíce zákazníků svého konkurenta Bude-li na trhu duopol (oligopol s malým počtem firem): * výrobková diferenciace bude minimální * každá firma bude napodobovat produkci ostatních firem * snaha získat nezanedbatelnou část tržního podílu konkurenta Bude-li trh monopolisticky konkurenční: * velké množství stánků: Coca-Cola, Pepsi, Kofola, RC-Cola, Tesco Cola atd. * snaha o maximální diferenciaci produktu * firmy se budou snažit přesvědčit o jedinečnosti své produkce s cílem získat určitý stupeň tržní síly – nebýt nadále firmou s malým tržním podílem * snaha rozmístit stánky co nejvíce od sebe chodník Aplikace * proč automobilky napodobují produkci konkurence? * a proč se hospody snaží od konkurence odlišit? * proč téměř všude naleznete na jednom místě McD a KFC? * a proč nejsou všechny brněnské lékárny na Náměstí Svobody? Efektivnost monopolistické konkurence •Výrobní efektivnost – firma nevyrábí ani v LR s minimem AC → výrobně neefektivní odvětví • •Alokační efektivnost – i zde vznikají náklady mrtvé váhy, ovšem menší než u monopolní či oligopolní firmy