Navigace
Hlavní strana
Texty
Společnost
Politika
Kultura
Filosofie
Vědy
Historie
Náboženství
Osobnosti
Knihy, literatura
Komentáře, úvahy
Ke Glosám
Diskuse
Anotace
Rejstřík
Odkazník
Autoři
O Glosách
Pro vaše stránky
Podpořte nás
Inzerce
Přihlášení
Login
Heslo
Zaregistrujte se.
Proč se registrovat?
Zapomenuté heslo?
Novinky na e-mail
Přečtěte si...
Nové texty
Kdo byli Toltékové?
Šťastný divoch, odporný
ničema
Je nový Superman
homosexuál?
Lidská oběť a sebeoběť v
Mezoamerice
Reforma, reformace nebo
protireformace?
Tipy redakce
Kultura smrti
Nepřátelství vůči Židům
ve středověku
Mezoamerická astronomie
Temné stránky
Akce
Další akce
Knihy
Andreas Speer: Sapientia
nostra
Studie se soustřeďuje na
debatu o chápání moudrosti,
začínající na sklonku 13.
století. Tuto debatu je
možno chápat jako reakci na
aristotelský model vědy s
jeho rozlišováním
teoretického a praktického
vědění a jasně stanovenou
hranicí mezi metafyzikou a
teologií zjevení.
Kosmas
Jiří Olšovský: Niternost a
existence - Úvod do
Kierkegaardova myšlení
Monografie v přehledně
členěných kapitolách
přiblížuje myšlení velkého
dánského filosofa Sørena
Kierkegaarda a čtivým
způsobem je ukazuje jako
inspirativní i pro dnešek.
Olšovský sleduje
Kierkegaardovo dílo v celé
jeho šíři.
Akropolis
Další knihy
Periodika
Politologický časopis
Vychází čtvrtletně
Internetové stránky
Aktuální číslo: 4/2005
P.Karásek: Komparace
obměny politických elit v
parlamentech střední a
západní Evropy v letech
1993-2003
P.Dočekalová: Norská strana
pokroku: Součást stranické
rodiny extrémní pravice?
P.Kaniok: Euroskepticismus
a Evropský parlament
K.Zetocha: Kontrola
zpravodajských služeb v
nových demokraciích:
případová studie ČR
Mezinárodní politika
Vychází měsíčně
Internetové stránky
Aktuální číslo: 3/2006
Téma čísla: Japonsko v
roce 2006
J.Sýkora: Koizumiho divadlo
roku 2005 aneb historické
drama o třech dějstvích
Odkazy k textu
Verze pro tisk
Diskuse k textu
11.října 2008 Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos. Hledání...
Texty
Společnost Politika Kultura Filosofie Vědy Historie Náboženství Osobnosti
Knihy Úvahy Ke Glosám
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Ondřej
Ditrych
Publikován 12.dubna 2006, text čítá cca 3488 slov. 17010 přečtení | 8
reakcí
Právě jste odvolili - snad
vaše rozhodnutí ovlivnila i
naše volební příloha - a
možná vás zajímá, co se s
vaším hlasem bude dít teď a
jak se podepíše na konečném výsledku voleb, v němž ta nebo ona
politická strana získá podíl zastoupení v Poslanecké sněmovně.
Volební systém - zjednodušeně proces voleb a přepočet
odevzdaných hlasů na mandáty v zastupitelském sboru - do
Poslanecké sněmovny se v ČR řídí zásadou poměrného
zastoupení.
Nejprve se sečtou platné hlasy odevzdané ve všech čtrnácti
volebních krajích. Toto číslo se vydělí počtem obsazovaných
mandátů (dvě stě). Výsledek se nazývá republikové mandátové
číslo, které jinými slovy určuje, kolik hlasů je potřeba pro získání
jednoho mandátu. Tímto číslem se vydělí počet hlasů v každém
jednotlivém kraji, čímž zjistíme, kolik mandátů se bude kde přesně
rozdělovat. Protože se vzhledem k zaokrouhlení na jednotky může
přihodit, že všechny mandáty nebudou do krajů takto rozděleny,
přidělí se případné zbylé mandáty těm krajům, které měly při dělení
největší zbytek.
Následně se zjistí, které strany překročily volební kvórum,
předepsané v zákoně o volbách na 5% pro samostatně kandidující
politickou stranu a násobek tohoto čísla pro koaliční uskupení (po
dosažení hranice 20% se kvórum nezvyšuje). Toto kvórum je
počítáno na celostátní úrovni a kandidující subjekty
(strany/koalice), které jej nepřekročily, jsou z rozdílení mandátů
vyloučeny.
Poté se přikročí k samotnému přepočtu hlasů na mandáty, k tzv.
skrutiniu. Pro parlamentní volby 2006 se uskuteční na základě
metody tzv. d'Hondtova dělitele. Počet hlasů, které každý
kandidující subjekt získá v daném volebním kraji, je podle této
metody dělen řadou přirozených čísel začínající od 1 (1, 2, 3, ... n),
kde n je počet kandidátů na volebním lístku daného subjektu.
Zaokrouhluje se na dvě desetinná místa a nahoru. Vypočtené podíly
všech kandidujících subjektů jsou následně seřazeny do jedné řady
od nejvyšších - vedle podílu bude vždy uvedeno, které politické
straně náleží. Nejvyšším podílům, resp. kandidujícím subjektům,
jimž náleží, jsou přidělovány mandáty až do počtu rozdílených
mandátů v daném volebním kraji.
Připravili jsme pro vás konkrétní ukázku rozdílení mandátů na
příkladu Karlovarského kraje v parlamentních volbách 2006.
Mandáty, které kandidující subjekty získají pro své kandidáty,
jsou nakonec rozděleny konkrétním osobám - v zásadě podle jejich
1
2
Clos
Hel
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Glosy.info http://web.archive.org/web/20081011025457/http://glosy.info/texty/par...
1 z 6 8.11.2012 10:38
psychologie
BTC a nová kavkazská
geopolitika
Kde se diskutuje
Obránci víry
hledám práci
Anotace na Glosách
Dan Brown a jeho Šifra
mistra Leonarda a jiné
knihy
Kdo byli Toltékové?
Přílohy
Ústava ČR
Listina základních práv a
svobod
Volební zákon
Hurikán Katrina
Tiráž
ISSN 1214-8857
Redakce:
redakce [při] glosy.info
Technické záležitosti:
admin [při] glosy.info
0.759s (cache-gen)
RSS
Mapa stránek
Nastydnutí
Taroty
Vousy
J.Fárek: Ekonomika
Japonska: Strukturálními
reformami k překonání
stagnace
R.Fürst: Japonsko-čínské
dusno
Další periodika
Odkazník
Přidejte vlastní odkaz!
asian strip club los
angeles
comment1, asian beaver
jasmin ,
[url=http://nesea.org
/greencarclub/forums
/showthread.php?s=&
threadid=2231]asian beaver
jasmin[/url],
http://nesea.org
/greencarclub/forums
/showthread.php?s=&
threadid=2231 asian beaver
jasmin, :OOO,
viagra online
Hello! I'm Dr. Jhordan
Standford. I'm male
specialist. I'm visiting your
site for almost 2 monthes.
buy viagra online
Hi! I'm Jibbs! I'm from NY
and i'm turbo MC :D Check
my swag! Btw, your site
props!
pořadí na volebních lístcích, ale jako volič můžete do tohoto
procesu rovněž vstoupit udělením tzv. preferenčních hlasů, jež
má každý volič dva. Po volební reformě z let 2000/2002 platí, že
pokud některému kandidátu udělí preferenční hlas alespoň 7%
voličů, je vyzdvižen na první místo kandidátní listiny preferenčními
hlasy tak lze ovlivnit, které osoby získají poslanecký
mandát proti "návrhu" politické strany/uskupení, které určují pořadí
kandidátů. V roce 2002 se tato skutečnost výrazně projevila
především na společné kandidátce Koalice, kde lidovečtí voliči
prosadili mnoho kandidátů KDU-ČSL před osoby navržené Unií
svobody.
Počínaje rokem 2002 mají možnost v parlamentních volbách volit
i občané ČR v zahraničí - jejich hlasy jsou počítány vždy v jednom z
volebních krajů, jenž je pro tento účel určen losem. Stále však není
možné hlasovat korespondenčně.
Stručná historie volebního systému v českých zemích
Záměrem tohoto přehledu není podat vyčerpávající popis vývoje
volebního systému v českých zemích, ale spíše nastínit pozadí jeho
dnešní podoby.
Za Rakouska-Uherska se - pro přímé volby do Zemských
sněmů a Říšské rady - užívalo principu většinového zastoupení,
převážně v jeho absolutní podobě: kandidát musel získat
nadpoloviční podporu odevzdaných hlasů v daném volebním
obvodě, čehož bylo dosahováno uskutečněním dvou kol volby - do
druhého kola postupovali dva nejsilnější kandidáti, podobně jako je
tomu dnes při volbách do Senátu ČR.
Československá ústava z roku 1920 naproti tomu zaváděla
princip poměrného zastoupení, uplatňovaný ve volbách do obou
komor Národního shromáždění - tedy i do Senátu. Komory se tak
lišily kromě pravomocí svou velikostí (300/150 zastupitelů) a
délkou volebního období (5/8 let), ve skutečnosti však byly vždy
(až na volební období Poslanecké sněmovny 1929-1935) předčasně
a zároveň rozpouštěny. Za metodu přepočtu v prvním skrutiniu byla
určena Hareova kvóta, nerozdělené mandáty byly převáděny na
celostátní úroveň a zde rozdělovány podle Hagenbach-Bishoffovy
kvóty, případně ještě následně podle metody největších zbytků.
Metoda rozdělení mandátů ve druhém a třetím skrutiniu se značně
zkomplikovala po roce 1925.
Zajímavou a často opomíjenou kapitolou ve vývoji volebního
systému v českých zemích je období komunistického režimu v
letech 1948-1989. Podle zákona o volbách 75/1948 Sb. se první
volby konaly ještě podle zásady poměrného zastoupení přibližně v
prvorepublikové podobě, avšak pokud se voličům nabízela pouze
jedna kandidátka - což byl případ Národní fronty - připadaly jí
automaticky 4/5 mandátů, zatímco zbytek byl převáděn na
celostátní úroveň. Roku 1954 potom došlo k zásadním zlomu - na
základě inspirace v SSSR byl zaveden absolutní většinový systém v
jednomandátových obvodech. Netřeba dodávat, že kandidáti
Národní fronty byli zvoleni absolutní většinou hlasů již v prvním
kole. Nově byla zavedena možnost poslance rovněž odvolávat. K
odvolání stačila nadpoloviční většina hlasů alespoň poloviny
oprávněných voličů v daném volebním obvodě. Po roce 1960 se
odvolávalo na veřejných schůzích a princip odvolatelnosti poslance
byl zakotven v nové ústavní listině - I/3: "Člen kteréhokoli
zastupitelského sboru může být z rozhodnutí svých voličů kdykoli
odvolán."
Po roce 1967 se rovněž o odvolání hlasovalo na schůzích, avšak
na rozdíl od dřívějška tajně. Ústavním zákonem 117/1969 sb. bylo
potom mimo jiné umožněno zbavení poslance mandátu na návrh
rozhodovacích institucí Národní fronty a na jeho návrh nahrazení
jinou osobou - což začalo být brzy uplatňováno v rámci procesu
normalizace. Změna volebního zákona v roce 1967 zaváděla další
zásadní změnu - většinovou volbu ve vícemandátových obvodech
Close
Help
3
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Glosy.info http://web.archive.org/web/20081011025457/http://glosy.info/texty/par...
2 z 6 8.11.2012 10:38
(ve světě známou pod názvem block vote), kde měl volič tolik
hlasů, kolik bylo v daném obvodě obsazováno mandátů (4-8). Podle
tohoto principu se však nikdy nevolilo, neboť zákony o volbách z
roku 1971 znamenaly návrat k systému jednomandátových obvodů.
Netřeba zdůrazňovat, že sama funkce voleb jako vyjádření
rozložení zájmů ve společnosti byla po celé toto období
zpochybněna autoritativní povahou komunistického režimu,
dokonce ústavně zakotvenou "vedoucí úlohou komunistické strany"
a neexistencí politického pluralismu - neexistovaly žádné nezávislé
subjekty, které by se mohly ucházet o přízeň voličů, neboť veškeré
povolené společenské/politické organizace včetně satelitních stran které
měly vyvolávat zdání plurality - byly bez výjimky soustředěny
pod jedinou střechu Národní fronty.
Zahájení transformačního procesu po roce 1989 znamenalo
rovněž návrat k tradici poměrného zastoupení za první republiky.
Zákonem 54/1990 Sb. byla zavedena Hagenbach-Bischoffova
metoda. Princip většinového zastoupení přitom nebyl zcela opuštěn,
neboť se podle české ústavy z roku 1993 stal základem voleb do
Senátu ČR (čl. 18). Hagenbach-Bischoffova metoda se pro volby do
Federálního shromáždění, ČNR a následně Poslanecké sněmovny ČR
užívala až do roku 2000, přičemž jedinou zásadnější změnou v
tomto období bylo navýšení kvóra z původních 5% na 7%, resp.
9% a 11% (koalice tří a čtyř/více stran) podle zákona 94/1992 Sb.
Po celé období byla ČR rozdělena do osmi volebních krajů, přičemž
průměrně připadalo 25 mandátů na jeden kraj.
Současná podoba volebního systému je výsledkem volební
reformy z roku 2000 na základě opoziční smlouvy/tolerančního
patentu mezi ODS a ČSSD - které se zavázaly změnit volební
systém tak, aby zvyšoval zisky větších stran a posiloval stabilitu
politického prostředí v ČR tím, že povede k utváření funkčních
většinových vlád, které budou tvořit koalice ne více než dvou stran
- následného rozhodnutí Ústavního soudu o neplatnosti části
usnesení v novém volebním zákoně a konečně jeho narychlo ušité
novely jen několik měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny v
roce 2002.
Původní návrh ODS a ČSSD předpokládal vytvoření 35 obvodů
(4-8 mandátů), kumulační kvórum - počet stran x 5% - a
modifikovaný d'Hondtův dělitel v té podobě, v jaké se jej dodnes
užívá v krajských volbách (řada čísel začínající 1,42 a pokračující
následujícími celými čísly 2,3,4... n). Ústavní soud však shledal
některá opatření - zejména zmenšení volebních obvodů vedoucí ke
zvýšení přirozeného prahu - počtu hlasů, které musí kandidující
subjekt (strana/koalice) získat, aby dosáhl alespoň jednoho
mandátu - a zvolenou metodu přepočtu hlasů za mandáty odporující
principu poměrnosti v české ústavě. Poměrnost je však sama o
sobě, jak upozorňuje např. politolog Tomáš Lebeda, sporný termín
- může odkazovat pouze k technické stránce metody přepočtu hlasů
na mandáty, nebo k výsledkům (více o této nejednoznačnosti viz
níže). Ústavní soud se jednoznačně přiklonil k druhému výkladu a v
zákoně o volbách tak vznikla mezera, neboť nebyl zrušen jako
celek, ale neobsahoval již metodu přepočtu ani neurčoval podobu
volebních krajů - nadále však upravoval např. volební kvórum.
Těsně před volbami tak byla přijata novela zavádějící dnešní stav.
Změna se nadále dotýkala všech klíčových proměnných systému
poměrného zastoupení: Změnila se velikost volebních obvodů,
metoda přepočtu hlasů na mandáty i uzavírací klauzule. Byl zaveden
d'Hondtův dělitel a změnila se povaha uzavírací klauzule, jež
získala výrazněji kumulační povahu. Patrně největší změnou z
hlediska poměrnosti jako zrcadla preferencí bylo zvýšení počtu
volebních obvodů, které mnohde snížilo počet rozdílených mandátů
a zvýšilo tak úroveň přirozeného prahu. Nově zřízené volební kraje
odpovídají správnímu členění ČR (13 krajů + hlavní město). Za
poznámku stojí, že pro volby do Evropského parlamentu je celá ČR
považována za jediný volební obvod, v němž se obsazuje 24
mandátů.
Close
Help
4
5
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Glosy.info http://web.archive.org/web/20081011025457/http://glosy.info/texty/par...
3 z 6 8.11.2012 10:38
Slovníček základních pojmů
d'Hondtův
dělitel v ČR
Pro letošní volby do Poslanecké sněmovny se
užívá d'Hondtova dělitele v jeho základní
podobě. Historie užívání této metody v ČR začíná
už v roce 1990 - od této doby se jí užívá k
rozdělování mandátů v obecních
zastupitelstvech. Od roku 2000 se uplatňuje též
v krajských volbách, v roce 2002 jí bylo poprvé
užito pro volby do Poslanecké sněmovny a v
roce 2004 byly na jejím základě přepočítávány
hlasy na mandáty v Evropském parlamentu.
Hlavní výhodou oproti dříve užívané
Hagenbach-Bishoffově metodě je, že všechny
mandáty jsou rozdíleny v jediném skrutiniu žádné
nemohou zbýt. Mezi užíváním d'Hondtova
dělitele v různých volbách v ČR existují malé
rozdíly - pro volby do krajských zastupitelstev se
totiž užívá modifikace, v níž řada dělitelů
nezačíná jedničkou, ale 1,42. Pro komunální
volby se až do roku 2001 uplatňoval dělitel
Saint-Laguë, na jehož základě byly hlasy
odevzdané kandidujícím subjektům děleny řadou
přirozených lichých čísel (1,3,5... n). Od té doby
se zde, podobně jako ve volbách do Poslanecké
sněmovny a Evropského parlamentu, užívá
standardní podoby d'Hondtova dělitele.
Hagenbach-
Bischoffova
metoda
Tato metoda byla v ČR užívána pro volby do
Poslanecké sněmovny v letech 1990-2002.
Zakládá se na odlišném principu než d'Hondtův
dělitel, neboť zde nevzniká žádná řada podílů,
ale v prvním skrutiniu se zjišťuje, kolikrát se
krajské volební číslo vypočítané jako počet
celkem odevzdaných hlasů / (počet celkem
rozdílených mandátů + 1) vejde do počtu
odevzdaných hlasů pro daný politický subjekt. Je
patrné, že se této metodě v důsledku zbytků
nedaří rozdílet všechny mandáty naráz, a proto
je nutno přikročit k tzv. druhému skrutiniu. V ČR
se zbylé hlasy a mandáty převedly na
republikovou úroveň, kde byl celý postup
zopakován. Pokud se ani poté nepodařilo rozdělit
všechny mandáty, uplatnila se doprovodná
metoda největšího zbytku po vydělení počtu
získaných hlasů volebním číslem.
Přirozený
práh
Přirozený práh stanovuje počet hlasů, které musí
kandidující subjekt získat, aby dosáhl svého
prvního mandátu. Závisí především na velikosti
volebního obvodu - tam, kde se rozděluje více
mandátů, bude zpravidla nižší - a metodě
přepočtu hlasů na mandáty. Přirozený práh je v
českém volebním systému pro menší politické
strany nezřídka významnější existenční
proměnnou než zákonem stanovené kvórum - ve
volbách v roce 2002 byl tento práh totiž nižší
než uzavírací klauzule pouze ve čtyřech krajích,
v nejmenším Karlovarském kraji dokonce dosáhl
přibližně 12,5%.
Hareova
kvóta
Hareova kvóta je metoda přepočtu hlasů na
mandáty, která obyčejně vyžaduje více než jedno
skrutinium. Podobně jako v případě
Hagenbach-Bischoffovy kvóty se vypočítává
Close
Help
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Glosy.info http://web.archive.org/web/20081011025457/http://glosy.info/texty/par...
4 z 6 8.11.2012 10:38
volební číslo, zde však podle jednoduššího
vzorce: počet celkově odevzdaných hlasů / počet
v prvním skrutiniu za první republiky, dnes se jí
užívá k výpočtu republikového mandátového
čísla, jež určuje, kolik mandátů ve volbách do
Poslanecké sněmovny bude rozdíleno ve kterém
volebním kraji.
Poměrné
zastoupení
Podle české ústavy (čl. 18) se volby do
Poslanecké sněmovny konají na základě principu
poměrného zastoupení. Sama ústava však
neříká, co přesně tento princip nařizuje a tato
skutečnost se stala předmětem kontroverze
ohledně navrhované volební reformy ČSSD a
ODS v roce 2000 a následného výroku Ústavního
soudu. Jak upozorňuje např. politolog Tomáš
Lebeda, poměrnost je značně sporný termín může
odkazovat k:
k technické stránce metody přepočtu hlasů
na mandáty (použití např. HagenbachBischoffovy
volební formule nebo
d'Hondtova dělitele v protikladu k
většinovým metodám, například britskému
jednokolovému systému relativní většiny,
v němž vítěz, ať získá kolik chce hlasů,
bere vše; nebo dvoukolovému
většinovému systému užívaném ve volbách
do Senátu ČR).
1.
k výsledkům - poměrný systém má zajistit
co nejpodobnější rozdělení mandátů v
Poslanecké sněmovně k rozložení
preferencí mezi voliči (takto chápaná
poměrnost je však pouze ideálním
principem, neboť i v poměrných systémech
dochází k určité redukci, resp. %
odevzdaných hlasů není zcela totožné s %
získaných mandátů). Ústavní soud se v
roce 2002 jednoznačně přiklonil k tomuto
druhému výkladu.
2.
Block vote
Systém block vote se někdy do češtiny překládá
jako neomezené hlasování. Připodobňuje se k
britskému systému vítěz bere vše ve
vícemandátových obvodech, neboť vítězům stačí
relativní většina hlasů. Voliči mají k dispozici
přesně tolik hlasů, kolik mandátů je v daném
volebním obvodě rozdělováno, aniž je smějí
kumulovat - dát některému kandidátovi více
hlasů naráz. Systém umožňuje voličům dělit
hlasy mezi kandidáty více stran, jak však
ukazuje politická praxe - tohoto systému se
užívá např. v Palestinské samosprávě, Thajsku a
do roku 1945 byla takto obsazována některá
křesla v britské Dolní sněmovně, zvláště ta,
která náležela universitám - voliči spíše
odevzdávají hlasy kandidátům jedné strany, čímž
vlastně ještě zvyšují disproporční účinek
britského jednokolového systému.
Ústava České republiky, ústavní zákon 1/1993 Sb., čl. 18.
Může se rovněž stát, že dva nebo více podílů budou mít i po zaokrouhlení
stejnou hodnotu. Na vyšší příčku je v takovém případě umístěn podíl té
politické strany/koalice, která získá v daném volebním kraji více hlasů.
Pokud strany/koalice získají hlasů stejně, rozhodne los.
Podle zákona o volbách z roku 1990 bylo k posunu kandidáta na první
Close
Help
6
1
2
3
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Glosy.info http://web.archive.org/web/20081011025457/http://glosy.info/texty/par...
5 z 6 8.11.2012 10:38
místo kandidátní listiny zapotřebí, aby alespoň 1/10 voličů dané
strany/uskupení využilo práva na přednostní hlasování a více než polovina z
nich udělila tomuto kandidátovi svůj preferenční hlas. Po roce 1992 byla
hranice snížena z ½ na 15% a od roku 1995 byla podmínka posunu
zjednodušena na zisk 10% preferenčních hlasů. Do roku 2002 měl volič
čtyři preferenční hlasy.
Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda, Volební a stranické systémy (Dobrá
voda: Aleš Čeněk, 2004), s. 232.
Novák a Lebeda, s. 233.
Srov. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo, Volební systémy (Brno:
Mezinárodní politologický ústav, 2004).
Související články
Trendy českého parlamentarismu
Krátká studie o rozdělení mandátů. Zelení jako oběť?
Ondřej Ditrych - O autorovi
Autor je doktorandem mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd UK
a studuje též anglistiku a amerikanistiku na Filosofické fakultě UK.
Jak citovat tento text
DITRYCH, Ondřej. Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? [online].
Glosy.info, 12.duben 2006. [cit. 11.října 2008].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/parlamentni-volby-v-cr-jakto-funguje/>.
ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
volby. volební systém. parlamentní volby. poměrné zastoupení. d'Hondtův dělitel. HagenbachBischoffova
metoda. Hareova kvóta. block vote. mandát. skrutinium. kvórum. preferenční hlas.
přepočet hlasů na mandáty.
Diskuse k tématu
Číst celou diskusi
Luděk Belán (1.6.2006 14:09:05)
Theo Klán: Děkuji za reakci - já jsem to pochopil tak, že termín "volební
skupina" z § 54 zmiňovaného zákona zahrnoval politické strany (mající
v kraji, kde chtějí kandidovat, svou organizaci), sdružení politických
stran nebo skupiny voličů. Podmínkou pro podání kandidátní listiny v
kraji bylo 1000 podpisů voličů z tohoto kraje. Tedy chápu to tak, že
přímo tento volební zákon nezakazoval účast jiných kandidujících
subjektů než Národní fronty.
Máte pravdu, že zavedení možnosti hlasovat manifestečně bylo
nenápadné, ale výrazné porušení principu tajnosti hlasování.
Příspěvek byl smazán
Luděk Belán (1.6.2006 13:53:07)
Tento příspěvek smazal/-a Luděk Belán 1.6.2006 15:24:31.
Důvod: omyl.
Martin Schlemmer (1.6.2006 13:16:14)
Petře, pokud jste si nevyřídil volební průkaz (lhůty byly do 24.5.
písemnou nebo do 31.5. ústní žádostí na obecním úřadě v místě Vašeho
trvalého bydliště), nezbývá Vám jiná možnost, než jet 300 kilometrů
volit, nebo nevolit.
jak volit strpepa@atlas.cz
Anonym (1.6.2006 08:01:12)
nemam trvale bydliste na miste kde bydlim a nechci jet 300km do
mista trvaleho pobytu. jak mohu bez volebniho prukazu volit v Praze. je
to vubec mozne? Dekuji. Petr
Close
Help
4
5
6
Parlamentní volby v ČR - jak to funguje? - Glosy.info http://web.archive.org/web/20081011025457/http://glosy.info/texty/par...
6 z 6 8.11.2012 10:38