Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta EKONOMIKA ORGANIZACÍ Sbírka příkladů Ing. Jiří Richter Doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Obsah 1 Právní formy podnikání 3 1 2 3 Právní formy podnikání Tato kapitola vychází z kapitoly 3 DSO (s. 33-40). Možnost volné volby právní formy podniku je jedním z podstatných rysů svobody podnikání. Právní řád v ČR stejně jako v dalších státech s tržní ekonomikou nabízí podnikatelům řadu právních forem, ze kterých mohou budoucí podnikatelé vybírat. Při tomto výběru zakladatelé (zpravidla vlastníci) podniku vychází z ekonomických, daňových, ziskových a řady dalších hledisek. Základní právní normou, která vymezuje právní formy soukromých (rozuměj ziskových) organizací (podniků) je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Tento zákon přitom vymezuje také důležité základní kategorie, kterým je podnik a podnikání. Další zákony potom upravují právní formy ostatních organizací, především z oblasti veřejného sektoru. V podnikohospodářské teorii je podle Synka (1995) základním třídícím znakem podniků právní forma vlastnictví. Vychází ze členění Samuelsona (1967) a Begga (1989) a uvádí členění na podniky jednotlivců (angl. single nebo individual proprietorship či sale trader), podniky ve vlastnictví společníků (partnership), společnosti (company, corporation), družstva (cooperative societies) a veřejné (státní) podniky (public ownership, government ownership). Od právních forem organizací je nutné oddělit živnostenské podnikání. Živnost je svým charakterem povolení k podnikání a nemá nic společného s právní formou podniku Toto povolení (živnost) tak musí mít jak fyzická, tak právnická osoba, pokud chce podnikat v oblasti, která spadá do působnosti živnostenského zákona (blíže viz kap. 4 cvičebnice nebo DSO). Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 3.1. Přiřaďte následující pojmy k typologiím organizací. Pokud charakteristika odpovídá více kategoriím, vyberte tu, pro kterou je daná charakteristika skutečně typická. A. Veřejná obchodní společnost B. Komanditní společnost C. Akciová společnost D. Společnost s ručením omezeným E. Podnik jednotlivce F. Družstvo 1. Danění pouze daní z příjmu fyzických osob 2. Dělení zisku dle kapitálového vkladu 3. Dělení zisku na dvě části 4. Dvojí zdanění podílu na zisku všech společníků 5. Existence komplementářů 6. Existence podniku spojena s jedním konkrétním vlastníkem 7. Forma odměny - dividendy 8. Každý ze společníků je statutárním orgánem 9. Kontrolním orgánem je kontrolní komise 10. Minimální vklad některých společníků 5 000 Kč 11. Minimální základní kapitál 2 nebo 20 mil. Kč 12. Minimální základní kapitál 200 000 Kč 13. Minimální základní kapitál 50 000 Kč 14. Nejstarší forma podnikání 15. Nejvyšším orgánem je členská schůze 16. Není nutné do společnosti vložit vklad 17. Obchodovatelnost na burze 18. Převládající forma v tržní ekonomice 19. Rozdílné danění společníků dle jejich postavení 20. Společné nerozdílné ručení celým majetkem společníků 21. Statutárním orgánem je představenstvo 22. Statutárním orgánem jsou jednatelé 23. Účelem podnikání je zajištění sociálních, hospodářských nebo jiných potřeb členů 24. Volné disponování se ziskem Řešení A. Veřejná obchodní společnost · Danění pouze daní z příjmu fyzických osob, Každý ze společníků je statutárním orgánem, Není nutné do společnosti vložit vklad, Společné nerozdílné ručení celým majetkem společníků B. Komanditní společnost · Dělení zisku na dvě části, Existence komplementářů, Minimální vklad některých společníků 5 000 Kč, Rozdílné danění společníků dle jejich postavení C. Akciová společnost · Forma odměny - dividendy, Minimální základní kapitál 2 nebo 20 mil. Kč, Obchodovatelnost na burze, Statutárním orgánem je představenstvo D. Společnost s ručením omezeným · Dělení zisku dle kapitálového vkladu, Dvojí zdanění podílu na zisku všech společníků, Minimální základní kapitál 200 000 Kč, Statutárním orgánem jsou jednatelé E. Podnik jednotlivce · Existence podniku spojena s jedním konkrétním vlastníkem, Nejstarší forma podnikání, Převládající forma v tržní ekonomice, Volné disponování se ziskem F. Družstvo · Kontrolním orgánem je kontrolní komise, Minimální základní kapitál 50 000 Kč, Nejvyšším orgánem je členská schůze, Účelem podnikání je zajištění sociálních, hospodářských nebo jiných potřeb členů Příklad 3.2. Veřejnou obchodní společnost Statek v.o.s. vytvořili společníci Andersen (A), Bukovský (B) a Coelho (C) vložením kapitálových podílů 350 000 Kč, 800 000,- Kč a 430 000 Kč. Ve společenské smlouvě se dohodli, že před rozdělením zisku 1 945 000 Kč, který dosáhli v daném roce, musí být nejdříve proplacena podnikatelská odměna (podnikatelská mzda) a dále se dohodli na 15% zúročení kapitálových vkladů. Podnikatel A, který pracuje jako vedoucí úseku drůbeže, obdrží 85 000 Kč, B jako vedoucí úseku skotu 130 000 Kč a C v podniku nepracuje (neobdrží tedy nic). Zbývající zůstatek se rozdělí jako rizikovou prémii (k pokrytí rozdílného rizika v případě ztráty) v poměru podle velikosti ručícího majetku (vložený majetkový podíl + ostatní soukromý majetek). Jaká část zisku včetně podnikatelské mzdy a zúročení majetkového vkladu připadne jednotlivým společníkům, jestliže ostatní soukromý majetek A činí 930 000 Kč, B 80 000 Kč a C 790 000 Kč? Řešení Nejprve je třeba zjistit, jaká bude riziková prémie a zda vůbec bude kladná, tj. bude co rozdělovat. Pro výpočet rizikové prémie platí následující vztah: Je tedy možno vyplatit celou částku (nekrácenou) podnikatelské mzdy a taktéž i celou (nekrácenou) částku zúročení kapitálu. Dále proběhne rozdělení rizikové prémie a výpočet jednotlivých podílů na zisku dle podmínek společenské smlouvy. Tabulka 1: Rozdělení rizikové prémie podle poměru na celkovém ručeném majetku Společník Podíl Majetek Ručení (Kč) Ručení (%) Riziková prémie A 350 000 Kč 930 000 Kč 1 280 000 Kč 24% 358 320 Kč B 800 000 Kč 80 000 Kč 880 000 Kč 42% 627 060 Kč C 430 000 Kč 360 000 Kč 790 000 Kč 34% 507 620 Kč Celkem 1 580 000 Kč 1 370 000 Kč 2 950 000 Kč 100% 1 493 000 Kč Tabulka 2: Rozdělení zisku společnosti Společník Mzda Zúročení Prémie Celkem A 85 000 Kč 52 500 Kč 358 320 Kč 495 820 Kč B 130 000 Kč 120 000 Kč 627 060 Kč 877 060 Kč C - Kč 64 500 Kč 507 620 Kč 572 120 Kč Celkem 215 000 Kč 237 000 Kč 1 493 000 Kč 1 945 000 Kč Příklad 3.3. Komanditní společnost tvoří komplementáři Anýz (A) a Bzenecký (B) a komanditisté Cukrovka (C) a Dostál (D). Dosažený zisk komanditní společnosti v roce 2013 činil 1 200 000,- Kč, platná sazba daně z příjmu právnických osob (DPPO) činí 21 % a sazba daně z příjmu fyzických osob (DPFO) činí 15%. Kapitálový vklad komanditisty C činí 300 000,- Kč a komanditisty D 200 000,- Kč. Jak bude rozdělen zisk mezi jednotlivé komanditisty a komplementáře, jestliže společenská smlouva ustanovení o rozdělování zisku neobsahuje? Řešení V případě, že společenská smlouva rozdělení zisku neřeší, dělí se zisk rovným dílem mezi komanditisty a komplementáře. Podíl komplementářů bude dále rozdělen rovným dílem a podíl každého zdaněn sazbou daně z příjmu fyzických osob. Podíl komanditistů bude nejprve zdaněn sazbou daně z příjmu právnických osob. Následně se dělí dle výše jejich vkladů a jednotlivé osobní podíly jsou zdaněny sazbou daně z příjmu fyzických osob. Jednotlivé podíly tedy nebudou stejné, a proto je výpočet znázorněn zvláště. Tabulka 3: Rozdělení zisku společnosti Komplementář A Komplementář B Komanditista A Komanditista B Odvod na daních 255 000 Kč 255 000 Kč 241 740 Kč 161 160 Kč 287 100 Kč Celkem zisk 1 200 000 Kč Příklad 3.4. Akciová společnost má 3 akcionáře, 3 členy dozorčí rady a 3 členy představenstva. Základní kapitál společnosti je 5 000 000 Kč, přičemž akcionáři vložili do společnosti svůj kapitál následujícím způsobem: Akcionář A 2 500 000 Kč, akcionář B 900 000 Kč a akcionář C 1 600 000 Kč. Společnost měla v roce 2013 výnosy z provozní činnosti ve výši 180 mil. Kč a náklady na provozní činnost ve výši 150 mil. Kč. Společnost také zaplatila úroky z úvěru ve výši 4 mil. Kč. Valná hromada společnosti rozhodla o vyplacení tantiém ve výši 9 mil. Kč a o vyplacení dividend ve výši 25% ze zisku. Kolik peněz odvedou uvedené osoby státu na daních, jestliže daň z příjmů fyzických osob je 15% a daň z příjmů právnických osob je 21%? Kolik peněz (čistého) dostanou jednotliví akcionáři a členové orgánů společnosti a kolik peněz ze zisku zůstane ve společnosti? Řešení Nejprve je nutné stanovit hrubý zisk a čistý zisk společnosti, což je rozdíl celkových výnosů a celkových nákladů, respektive hrubý zisk po zdanění sazbou DPPO. Od čistého zisku společnosti je nutné odečíst tantiémy členům dozorčí rady a představenstva společnosti, rozdělit je rovným dílem (pro zjednodušení – výši tantiém je možné stanovit také diferencovaně) a zdanit ji sazbou DPFO. Dividendy získáme jako poměrovou část čistého zisku očištěného o tantiémy, v tomto případě se jedná o polovinu. Dividendy před vyplacením je ještě potřeba zdanit DPFO a rozdělit je dle vlastnického podílu, což lze v tomto případě vyjádřit dle podílu na základním kapitálu. Tabulka 4: Rozdělení dividend akcionářům Akcionář Základní kapitál Podíl Dividenda A 2 500 000 Kč 50% 1 226 125 Kč B 900 000 Kč 18% 441 405 Kč C 1 600 000 Kč 32% 784 720 Kč Celkem 5 000 000,- 100% 2 452 250 Kč Tabulka 5: Rozdělení zisku akciové společnosti Sumarizace Hrubý zisk 26 000 000 Kč DPPO (21%) 5 460 000 Kč Zisk po zdanění: 20 540 000 Kč Tantiémy celkem 9 000 000 Kč Tantiémy k vyplacení 7 650 000 Kč Tantiémy - DPFO (15%) 1 350 000 Kč Dividendy celkem 2 885 000 Kč Dividendy k vyplacení 2 452 250 Kč Dividendy - DPFO (15%) 432 750 Kč Zůstatek ve společnosti: 8 655 000 Kč 33,29% K vyplacení: 10 102 250 Kč 38,85% Odvedeno na daních: 7 242 750 Kč 27,86% Příklad 3.5. Tři přátelé, pan Karel, Lukáš a Miroslav, se v lednu 2013 rozhodli založit si mimo své hlavní zaměstnání podnik vyrábějící nábytek. Jako místo podnikání zvolili pro začátek garáž pana Miroslava, a pobavili se o svých představách a finančních možnostech: · Pan Karel má k dispozici maximálně 60 000 Kč, pan Lukáš 80 000 Kč a pan Miroslav 30 000 Kč. · Otázku ručení považují za irelevantní, věří, že jejich podnik bude mít zaručený úspěch. · Chtějí mít maximální rozhodovací pravomoci, ale pan Miroslav by radši nerozhodoval o ničem. · Chtějí minimalizovat náklady na administrativu. · Chtějí alespoň minimální zúročení jejich kapitálových vkladů. · Chtějí spravedlivé rozdělení zisku, ovšem pan Miroslav bude nejvíce manuálně pracovat a proto by chtěl více, než dostanou jeho přátelé. Vzhledem k požadavkům se rozhodli pro založení veřejné obchodní společnosti. Pan Karel a Lukáš se starali spíše o organizaci podniku a domlouvání zakázek, pan Miroslav zastal většinu výkonné práce. Na konci roku 2013 si přátele spočítali, kolik na jejich podniku vydělají a rozhodli se změnit pár věcí. · Pan Karel prosadil spravedlivější rozdělení zisku dle ručení společníků. · Pan Lukáš prosadil zúročení kapitálových vkladů ve výši 20%. Během následujících let se podniku dařilo, ovšem pan Mirek byl čím dál tím méně spokojený se svým podílem na zisku podniku. Protože ale nemohl nijak zásadně zvrátit rozložení sil ve svůj prospěch, rozhodl se na konci roku 2017 vyklidit svou garáž a z podniku vystoupit. Pan Karel a pan Lukáš dali hlavy dohromady a rozhodli se přeměnit svůj podnik na výhodnější formu, kterou by nadále mohli plně řídit a na výkonnou práci zajistit první řádné zaměstnance. Rozhodli se pro společnost s ručením omezeným, která svou činnost započala v lednu 2018. Příklad 3.5.1. Jaké kroky museli společníci učinit, aby mohli od ledna 2013 začít podnikat? Příklad 3.5.2. Bylo rozhodnutí přátel založit veřejnou obchodní společnost správné? Jaké další možnosti měli a co by se případně muselo změnit, aby mohli založit i jinou formu společnosti? Příklad 3.5.3. Určete celkové příjmy každého ze společníků v roce 2013, pokud zníte následující informace: · V roce 2013 byly náklady na materiál (= náklady prodané výrobky) 1 350 000 Kč a tržby z prodeje nábytku ve výši 1 745 000 Kč. · Pan Karel ručí svým majetkem ve výši 2 300 000 Kč, pan Lukáš majetkem ve výši 540 000 Kč a pan Miroslav majetkem ve výši 120 000 Kč. · Pan Miroslav má nárok na podnikatelskou odměnu ve výši 30 000 Kč měsíčně. · Zúročení kapitálových vkladů dohodli na výši 5%. · Sazba daně z příjmu fyzických osob je 15%, sazba daně z příjmu právnických osob je 19%. · Rozdělení zisku ponechali dle jejich představ co nejspravedlivější a tedy na principu rozdělení zisku mezi společníky rovným dílem. Příklad 3.5.4. Byly změny ve společnosti na konci roku 2013 správné? Co by se stalo, kdyby za těchto podmínek dosáhli společníci v roce 2014 stejného výsledku hospodaření jako v předcházejícím roce? Příklad 3.5.5. Určete celkové příjmy každého ze společníků v roce 2014, pokud znáte následující informace: · V roce 2014 byly náklady na materiál (= náklady prodané výrobky) 1 890 000 Kč a tržby z prodeje nábytku ve výši 2 608 000 Kč. · Proběhly změny domluvené na konci roku 2013. Zhodnoťte dopady změn na podíly na zisku jednotlivých společníků. Příklad 3.5.6. Zjistěte, jak velký úvěr si musí podnikatelé vzít, aby mohli začít v roce 2018 podnikat ve společnosti s ručením omezeným, pokud znáte následující údaje: · Každý společník, tedy pan Karel i pan Lukáš, vloží do společnosti 400 000 Kč do základního kapitálu. · Výrobní hala s vybavením má pořizovací cenu 1 100 000 Kč. · Náklady pro první měsíc provozu jsou předpokládány následovně: Spotřeba materiálu 200 000 Kč, energie 25 000 Kč, mzdy 40 000 Kč, zdravotní a sociální pojištění 15 000 Kč a ostatní náklady 20 000 Kč. Znázorněte zjednodušeně zakladatelskou rozvahu. Příklad 3.5.7. Zjistěte, jak velké tržby z prodeje nábytku musí společnost realizovat v roce 2018, aby každý ze společníků dosáhl na čistý zisk z podnikání ve výši alespoň 300 000 Kč. Roční náklady jsou kalkulovány následovně: Spotřeba materiálu 2 500 000 Kč, energie 32 000 Kč, mzdy 480 000 Kč, zdravotní a sociální pojištění 180 000 Kč, ostatní náklady 200 000 Kč, nákladové úroky 12 000 Kč. Předpokládejte, že sazby daně se během let nezměnily. Příklad 3.5.8. určete fázi životního cyklu podniku v letech 2017 a 2020, pokud znáte údaje níže a zhodnoťte dopad změny právní formy společnosti a s tím souvisejících událostí. Tabulka 6: Vývoj společnosti v letech 2013-2020 Rok Náklady Výnosy 2013 1 350 000 Kč 1 745 000 Kč 2014 1 890 000 Kč 2 608 000 Kč 2015 2 268 000 Kč 3 129 000 Kč 2016 2 381 000 Kč 3 286 000 Kč 2017 2 405 000 Kč 3 318 000 Kč 2018 3 692 000 Kč 4 220 000 Kč 2019 3 729 000 Kč 4 558 000 Kč 2020 3 767 000 Kč 4 653 000 Kč Řešení 3.5.1 Pro založení veřejné obchodní společnosti v dohodnuté podobě museli přátelé učinit přinejmenším následující kroky: 1. Sepsání společenské smlouvy, podpis všemi třemi společníky, notářské ověření 2. Složení dohodnutých vkladů na účet 3. Doložení bezúhonnosti a odborné způsobilosti společníků 4. Dodání žádosti na živnostenský úřad 5. Podání žádosti o registraci do obchodního rejstříku Řešení 3.5.2 Vzhledem k výši vstupních vkladů, která celkem tvoří 190 000 Kč lze vyloučit založení společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti, kde je potřeba složit vyšší základní kapitál. Možností by byla komanditní společnost, u které jsou ovšem vyšší administrativní náklady a rozdělení zisku probíhá složitěji, než v případě v.o.s. V případě, kdy vyšší ručení společníky netrápí, se tedy jeví jejich volba jako správná. V případě získání vyššího kapitálu by přátelé mohli pomýšlet i na založení společnosti s ručením omezeným, anebo akciové společnosti. V obou případech by ovšem museli rovněž slevit ze svých nároků na snadnou administrativu, v případě akciové společnosti by rovněž mohly být ohroženy jejich absolutní rozhodovací pravomoci. Řešení 3.5.3 Výchozí situaci pro dělení zisku shrnuje tabulka níže. Z podílů ve společnosti je vypočítáno zhodnocení kapitálových vkladů, které bylo pro rok 2013 stanoveno ve výši 5%. Tabulka 7: Rozdělení zisku v.o.s. 1 Společník Podíl Mzda Zúročení 5% Karel 55 000 Kč - Kč 2 750 Kč Lukáš 130 000 Kč - Kč 6 500 Kč Miroslav 5 000 Kč 360 000 Kč 250 Kč Celkem 190 000 Kč 360 000 Kč 9 500 Kč Před rozdělením rizikové prémie je potřeba zjistit, zda bude kladná. Zisk získáme v této zjednodušené podobě jako rozdíl tržeb za prodej výrobků a nákladů na materiál. Výpočet probíhá dle následujícího postupu: Riziková prémie tedy vychází kladná a lze ji rozdělit, v tomto případě rovným dílem na třetiny mezi jednotlivé společníky. Výsledný zisk společníků je znázorněn v tabulce níže. Příjmy jednotlivých společníků jsou v případě veřejné obchodní společnosti daněny pouze daní z příjmu fyzických osob. Tabulka 8: Rozdělení zisku v.o.s. 2 Společník Mzda Zúročení 5% Prémie Celkem Po zdanění Karel - Kč 2 750 Kč 8 500 Kč 11 250 Kč 9 563 Kč Lukáš - Kč 6 500 Kč 8 500 Kč 15 000 Kč 12 750 Kč Miroslav 360 000 Kč 250 Kč 8 500 Kč 368 750 Kč 313 438 Kč Celkem 360 000 Kč 9 500 Kč 25 500 Kč 395 000 Kč 335 750 Kč Řešení 3.5.4 Z řešení předchozího příkladu je patrné, že pan Karel získal z podnikání nejmenší částku, ačkoliv nese největší riziko ve formě ručení. Pan Lukáš může být na druhou stranu nespokojený s faktem, že vložil do podnikání výrazně nejvyšší částku, což se ovšem rovněž neodrazilo v jeho příjmech. Jen pan Miroslav může být spokojený, protože navzdory nejmenšímu riziku získal z podnikání nejvíce. Navrhované změny panem Karlem a Lukášem, stejně jako spokojenost pana Miroslava, se jeví jako opodstatněné. Jaké by byly dopady těchto změn na podnik a společníky za jinak stejných podmínek z roku 2013 je ovšem třeba zjistit. Jako první se v rozdělování zisku projeví požadavek pana Lukáše na 20% zhodnocení vkladů. Zúročení vkladů a výše rizikové prémie potom bude vypadat následovně: Tabulka 9: Rozdělení zisku v.o.s. 3 Společník Podíl Zúročení 20% Karel 55 000 Kč 11 000 Kč Lukáš 130 000 Kč 26 000 Kč Miroslav 5 000 Kč 1 000 Kč Celkem 190 000 Kč 38 000 Kč Je tedy patrné, že v případě dosáhnutí stejného zisku by po vyšším zúročení vkladů byla riziková prémie záporná a návrh pana Karla by vůbec nedošel naplnění. Společníci jsou tedy motivováni v následujícím roce dosáhnout lepších hospodářských výsledků. Řešení 3.5.5 Postup výpočtu bude analogický s příkladem 3.5.3, je ovšem potřeba zahrnout realizované změny. Zisk se tedy bude dělit dle následujících podmínek. Tabulka 10: Rozdělení zisku v.o.s. 4 Společník Podíl Mzda Zúročení 20% Karel 55 000 Kč - Kč 11 000 Kč Lukáš 130 000 Kč - Kč 26 000 Kč Miroslav 5 000 Kč 360 000 Kč 1 000 Kč Celkem 190 000 Kč 360 000 Kč 38 000 Kč Opět je třeba vypočítat rizikovou prémii, která by díky navýšení zisku měla vyjít vyšší, než v roce 2013. Dělení prémie tentokrát probíhá dle podílu společníků na celkovém ručení, jejich příjmy budou potom ve výsledku vypadat dle tabulky níže. Podíly na zisku jsou v případě v.o.s. daněny opět pouze sazbou daně z příjmu fyzických osob. Tabulka 11: Rozdělení zisku v.o.s. 5 Společník Mzda Zúročení Prémie Celkem Po zdanění Karel - Kč 11 000 Kč 239 238 Kč 250 238 Kč 212 702 Kč Lukáš - Kč 26 000 Kč 68 063 Kč 94 063 Kč 79 954 Kč Miroslav 360 000 Kč 1 000 Kč 12 698 Kč 373 698 Kč 317 644 Kč Celkem 360 000 Kč 38 000 Kč 320 000 Kč 718 000 Kč 610 300 Kč Pro zjištění dopadů změn v rozdělování zisku je vhodné srovnat změnu příjmů jednotlivých společníků ve sledovaných letech, jak je znázorněno v tabulce níže. Tabulka 12: Rozdělení zisku v.o.s. 6 Společník Po zdanění 2013 Po zdanění 2014 Změna Karel 9 563 Kč 212 702 Kč 2124% Lukáš 12 750 Kč 79 954 Kč 527% Miroslav 313 438 Kč 317 644 Kč 1% Celkem 335 750 Kč 610 300 Kč 82% Zisk z podnikání vzrostl meziročně o 82%, jednotlivé podíly společníků se ovšem vyvíjely diametrálně odlišným způsobem. Nejefektivnější změnu navrhl pan Karel, kterému zisk z podnikání vzrostl o 2124%. Méně spokojený může být pan Lukáš, jehož návrh na vyšší zhodnocení vkladů přinesl „pouze“ 527% růst. Pan Miroslav se potom cítí dotčen a podveden, neboť růst zisku z podnikání na téměř dvojnásobek se na jeho příjmech skoro neprojevil. Řešení 3.5.6 V prvním kroku je potřeba spočítat potřebu vstupního kapitálu, což znamená sečíst uvedené položky. Tabulka 13: Potřeba kapitálu při založení s.r.o. Výrobní hala 1 100 000 Kč Potřeba materiálu 200 000 Kč Energie 25 000 Kč Mzdy 40 000 Kč Zdravotní a sociální pojištění 15 000 Kč Ostatní náklady 20 000 Kč Celkem 1 400 000 Kč Dále víme-li, že každý ze společníků investuje do společnosti 400 000 Kč, spočteme výši potřebného úvěru následovně: Řešení 3.5.7 Nejprve je potřeba zjistit celkový hrubý zisk společnosti za kalendářní rok. Vycházíme z požadované konečné čisté částky, kterou navýšíme o odvedené daně z příjmu fyzických a právnických osob. Hrubý zisk je znázorněn v tabulce níže. Tabulka 14: Výpočet potřebného zisku s.r.o. Zisk jednoho společníka Zisk dvou společníků Zisk před DPFO Zisk před DPPO 300 000 Kč 600 000 Kč 705 882 Kč 871 460 Kč Tržby potom získáme jako součet požadovaného hrubého zisku a celkových ročních nákladů, které získáme jako součet uvedených položek analogicky dle předchozího příkladu. Testové otázky Příklad 3.6. Vyberte právě jednu správnou odpověď Příklad 3.6.1. Jako podnik (podle obchodního zákoníku) označujeme: a) Akciová společnost b) Občanské sdružení c) Ministerstvo d) Živnostník Příklad 3.6.2. Pro podnik jednotlivce je typické: a) Neomezené ručení b) Existence podniku spojena s rodinnými příslušníky podnikatele c) Dvojí zdanění daní z příjmů d) Pevně dané místo podnikání Příklad 3.6.3. Pro veřejnou obchodní společnost je typické: a) Složení základního kapitálu ve výši 200 000 Kč b) Oddělení vlastnictví od řízení c) Poskytování veřejných statků d) Existence podniku spojena s několika vlastníky Příklad 3.6.4. Pro společnost s ručením omezeným je typické: a) Jedno zdanění daní z příjmu fyzických osob b) Smí založit pouze fyzická osoba c) Maximální výše základního kapitálu při založení d) Zařazení mezi obchodní společnosti Příklad 3.6.5. Akciová společnost má dáno zákonem: a) Výši minimálního základního kapitálu b) Počet členů představenstva c) Veřejná obchodovatelnost na burze d) Výše roční emise akcií Příklad 3.6.6. Pro družstvo je typické: a) Maximální počet členů b) Existence pouze v centrálně plánovaném hospodářství c) Dvojí zdanění daní z příjmů d) Podnikání v sektoru zemědělství Příklad 3.6.7. Pro veřejnou vysokou školu (například Masarykovu univerzitu) je charakteristické: a) Vznik ze zákona b) Poskytování statků za účelem zisku c) Zaměstnanci pracují na živnostenský list d) Zápis v obchodním rejstříku Příklad 3.6.8. Mezi orgány společnosti s ručením omezeným patří: a) Členská schůze b) Valná hromada c) Představenstvo d) Sdružení vlastníků Příklad 3.6.9. Mezi orgány akciové společnosti patří: a) Jednatelé b) Akcionáři c) Představenstvo d) Komplementáři Příklad 3.6.10. Pro družstvo je charakteristické: a) Nejvyšším orgánem je představenstvo b) Statutárním orgánem je členská schůze c) Zisk je zdaněn pouze daní z příjmu fyzických osob d) Základní kapitál má minimální povinnou výši Příklad 3.6.11. Pro státní podniky zpravidla platí: a) V tržním hospodářství neexistují b) Hospodaří se státním majetkem c) Vypisují státní zakázky d) Cílem je poskytovat veřejné statky Příklad 3.6.12. Tantiémy jsou vypláceny: a) Tetám vlastníků s německým občanstvím b) Z hrubého zisku c) Členům dozorčí rady d) Družstevníkům Příklad 3.6.13. Emisní ážio je: a) Rozdíl mezi nominální hodnotou a emisní hodnotou akcií b) Množství emitovaných akcií c) Rozdíl mezi aktuální a poslední uskutečněnou emisí akcií d) Doba, po kterou lze emitované akcie zakoupit Příklad 3.6.14. Podnikání dle obchodního zákoníku znamená: a) Činnost prováděná za účelem udržení zaměstnanosti b) Činnost prováděná pod marketingovou značkou c) Činnost prováděná na odpovědnost státu d) Činnost prováděná za účelem dosažení zisku Příklad 3.6.15. Obchodní firmou se dle obchodního zákoníku myslí: a) Mikroekonomické označení pro podnik b) Název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku c) Speciální forma podniku d) Označení zahraničních podnikatelských subjektů Řešení 1. 2. 3. 4. 4.1. 4.1.1. a 4.1.2. a 4.1.3. d 4.1.4. d 4.1.5. a 4.1.6. c 4.1.7. a 4.1.8. b 4.1.9. c 4.1.10. d 4.1.11. b 4.1.12. c 4.1.13. a 4.1.14. d 4.1.15. b