Jednotlivec může požívat výhod z kolektivního rozhodnutí i bez vlastní aktivní účasti. Otázkou tedy
je, proč se účastnit kolektivního rozhodování?[1]


Hypotéza racionálního voliče

A. Downs (1957)

Při rozhodování, zda volit, jednotlivec posuzuje, o kolik lépe na tom bude, pokud jeho hlas
přispěje k preferované alternativě.

Př. Jednotlivec preferuje alternativu, která mu přinese X před alternativou, která mu přinese 0 =>
přínos tedy lze označit U(X)

pravděpodobnost, že jeho hlas ovlivní výsledek je P. Očekávaný užitek je tedy P(U(X)). S volbou
jsou ale spojeny i náklady C.[2]

Čistý očekávaný užitek z volby je:

Otákou je, jaká e pravděpodobnost P, že hlas voliče rozhodne? Lze se domnívat, že velmi malá Nikdo
nebude volit.

Obrázek: Teorie racionální ignorace










Y[1]…Důchod před reformou (nic se nemění)

Y[2]…Důchod po reformě (volič uspěje)

Y[E]…Očekávaný důchod (i když nevolí, tak ostatní mohou návrh přijmout – předpokládáme, že je to
50:50 i když se neúčastní)

T…Transakční náklady – sice s účastí zvyšuje pravděpodobnosti přijetí Y[2], ale něco ho to stojí


Platí, že








Při započítání T musí (aby jedinec volil) být nový očekávaný důchod >= Y[E]

musí platit, že


Aby jedinec volil, musí zvýšit pravděpodobnost, že bude přijata jím preferovaná varianta (tedy
pravděpodobnost, že ovlivní výsledek >0)

Kdy to nastane?

a) existuje rovnoměrné rozložení hlasů mezi všemi voliči

b) preferovaný výsledek by prohrálo jeden hlas

Lidé vnímají svůj hlas obvykle jako málo pravděpodobný, že by rozhodl.[3]


Výše uvedené vede k teorii Racionální ignorace voliče[4]


Proč tedy lidé volí – protože někdo k těm volbám chodíJ

1. Lidé volí, neboť získávají užitek ze samotného aktu volby

- považují volby za povinnost a občanské právo

2. Minimax strategie

nakládáme s nejistotou – lidé se za nejistoty chovají jinak


                                         S[1 - ]neovlivní

                             S[2 – ]ovlivní (jeho hlas je rozhodující)

                                               Volí

                                                 C

                                                 0

                                              nevolí

                                                 0

                                              U(X)-C


I když je S[1] hodně pravděpodobné (a tedy i ztráta C v případě volby), volič ví, že může svým
hlasem dosáhnout S[2] a tedy ztratit U(X)-C. V případě, že volič zvolí opatrnou strategii, tj. za
všech okolností minimalizuje to nejhorší, pak je-li U(X) – C > C bude volit.


3. Etický volič

Při rozhodování zda volit či ne, jedinec maximalizuje funkci

U[j]…užitek jedince ze spotřeby statků a služeb ostatními jedinci

Q…Parametr (míra altruismu)

Q = 0 => sobecký jedinec =>vede to k Downsově teorii racionální ignorace

Q = 1 => altruistický jedinec

Předpokládáme-li, že ve společnosti jsou altruisté, vede to i k předpokladu vyšší účasti ve
volbách.

________________________________

[1] CULLIS, JONES Why taxpayers vote? p. 72

[2] Volič musí sehnat informace o alternativách, musí k volbám (hlasování) jít.

[3] Například, je-li 100 000 voličů a dva kandidáti (P=0,5), pak pravděpodobnost, že jedinec
ovlivní výsledek je 0,000006.

[4] Rational voter ignorance