Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 1 ž žZpravidla jednoleté a víceleté granty žOdborné hodnotící komise žBodové hodnocení žCíl ¡takové principy rozhodování o přidělení dotací, které jsou transparentní a propojují posouzení odborné (umělecké), ekonomické a politické. ¡Základním nástrojem rozhodování o dotacích zůstává proces výběrového a grantového řízení. ¡ Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 2 žPrvní začaly s cílenou transformací žGrantový systém ¡Dvouleté až čtyřleté granty ¡Jednoleté granty ž Hodnotící komise odborníků ¡15 členů komise (14 odborníků + 1 zastupitel) žPosuzované oblasti ¡Dosavadní činnost žadatele/kreditbilita ¡Kvalita předloženého projektu ¡Posouzení rozpočtu projektu/činnosti Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 3 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 4 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 5 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 6 žBrno 2013 – výdaje na oblast kultury ¡798 631 0000,- Kč (8,3% rozpočtu) ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 7 NDB, p.o. 260 246 tis Kč CED, p.o. 30 925 tis Kč MDB, p.o. 168 608 tis Kč Divadlo Radost, p.o. 15 246 tis Kč Dotace "A" a "B" 10 340 tis Kč ž žOd října 2013 žJednoleté dotace žTříleté dotace ¡http://www.brnokulturni.cz/magistrat-mesta-brna-vyzyva-k-podavani-zadosti-o-dotace-v-kulture-na-ro k-2014 ž žCAUSA ND BRNO ¡http://vimeo.com/74653581 ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 8 žZahrnují především divadlo ¡Opera ¡Tanec ¡Performační aktivity žŘada profesí, které nemusí být na stálý pracovní úvazek žInfrastruktura pro scénická umění diferenciovaná ¡Divadelní budovy pro vícesouborová divadla ¡stagiony žZřizovatelé/zakladatelé ž ž ž ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 9 Zřizovatel (r.2012) Počet Poznámka PO MK 1 PO Krajů 2 Horácké divadlo v Jihlavě + Těšínské divadlo (dvojjazyčné) PO MŠMT 4 PO měst a obcí 32 Občanská sdružení 55 OPS 16 podnikatelské subjekty 17 s.r.o. podnikatelé 26 živnostenské oprávnění CELKEM 153 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 10 Rok 2012 Státní/ veřejné (39) Podnikatelé (43) OS + OPS (71) CELKEM (153) Příjmy 3 590 195,9 351 459,3 298 284,8 4 239 940,0 Výdaje 3 623 967,6 366 786,6 295 396,6 4 286 150,8 Rozdíl -33 771,7 - 15327,3 + 2 888,2 - 46 210,8 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 11 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 12 žSociální přínos umění pro rozvoj jednotlivců i komunit byl prosazován hnutím „The Community Arts Movement“ již od roku 1960. Nicméně - většina z těchto aktivit byla neoficiálních a potýkala se s nedostatečnou argumentací prezentovaných myšlenek. ž žOd začátku roku 1980 se ve Velké Británii umělecké a kulturní aktivity stávaly častějším jevem – byly zakomponovány do programů na obnovu měst. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 13 žPojem použit poprvé Adornem a Horkheimerem ve 30tých a 40tých letech 20. století. ž žPožit jako kritický hlas v souvislosti s masovou zábavou, resp. zábavním průmyslem žOznačením „kultura“ tehdy chápána tzv. „high culture“ žOba sociologové (stejně jako další – Marcuse, Enzensberer, Williamse) se obávali vlivu masmédií na demokratickou společnost žPublikace Institutu politických studií „The Economic Importance of the Arts in Britain“ (Myerscough,1988) ukázala, prostřednictvím teorie multiplikátoru, že přímé výdaje na umění generují další výdaje v jiných sektorech ekonomiky, což rozšiřuje bohatství a vytváření pracovních míst, a města se tak stávajíc přitažlivější pro občany i firmy. žDíky tomu se sektor kultury stal uznávaným, významným, s rostoucí přidanou hodnotou, se schopností regenerovat městské části, malá města a regiony. Nové pojmy: ¡kreativní města ¡kreativní klastry Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 14 žKoncept kulturních průmyslů byl modifikován francouzskou sociologickou školou (autoři - Morin, Huet, Miege)koncem 60tých let 20.století ž žJde tedy o posun od pojmu „kulturní průmysl“ k pojmu v množném čísle „kulturní průmysly“ ž žZdůvodnění – množné číslo je více komplexní: ¡Rádio a televize, resp. vysílání veřejné služby je odlišné od knižního vydavatelství a to je odlišné od hudebního vydavatelství ¡ Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 15 ¡Průlom příspěvkem „The Cultural Industries Sector: its definition and character from secondary sources on employment and trade, Britain 1984-91“ (Pratt,1997) ¢Argumentují tím, že kulturní průmysly významně ovlivňují objem obchodu ¢a odhadují, že zaměstnávají 4,5 % z pracujících v produktivním věku v Británii (a to v roce 1991). žPolitikové pod vlivem těchto zjištění začínají tvrdit, že kulturní průmysly mohou účinně přispět k: ¡tvorbě bohatství, ¡neviditelnému exportu a ¡zaměstnanosti. ž ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 16 žPoprvé použito v roce 1994 v Austrálii žPoté v roce 1997 ve Velké Británii New Labor Party Tonyho Blaira založila „Komando kreativních průmyslů“ (Creative Industries Task Force) žTo přispělo k tomu, že v roce 1997 byl sektor kreativních průmyslů uznán nadnárodními organizacemi jako jsou Evropská komise, Světová banka, národní a regionální vlády hlavní silou v rychle se měnící globální ekonomice ® nová, resp. kreativní ekonomika ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 17 The Creative Economy Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 18 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 19 žByla publikována institutem politických studií – (Policy Studies Institut) žAutorem byl Selwood (2001) žUkázala, že: ¡ v období 1995-1999 rostla v sektoru kultury zaměstnanost mnohem rychleji než v ekonomice, jako celku ¡Tedy byla zaznamenána rostoucí koncentrace kulturních povolání a průmyslů/odvětví. žTradiční kreativní umění/Core creative arts ¡literatura + hudba + divadlo a malířství žDalší tradiční kult./kreat. průmysly/Other core cultural industries ¡film + muzea + knihovny žŠirší kulturní průmysly/Wider cultural industries ¡památková péče + knižní vydavatelství + audio nahrávky + televize + radio + video - a PC hry žSouvisející kreativní průmysly/Related ž creative industries ¢reklama + architektura + design + móda žZbytek ekonomiky ¡ Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 20 creative-economy-diagram žKreativita ¡schopnost vytvářet smysluplné nové formy ¡je v současnosti rozhodujícím zdrojem konkurenční výhody žTradiční kreativní třída/Core of the Creative Class ¡výzkumníci, rozvojoví inženýři, architekti, designéři, pedagogové, umělci, hudebníci žKreativní profesionálové/Creative Professionals ¡pracující v oblastech obchodu, financí, práva, zdravotnictví aj. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 21 žtelevize + rádio žfilmový průmysl žobsahové aspekty kreativity v internetovém průmyslu žHudební průmysl (vydavatelství) žnakladatelství (knih a on-line textů) ¡video- and PC hry/digitální hry ¡reklama a marketing ¡ ž ž ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 22 žVelká Británie žSingapore žUNESCO/Evropská komise Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 23 ž žKreativní průmysly jsou ty průmysly/ta odvětví, které/á: ž ¡jsou založeny/a na kreativitě, schopnostech a talentu jednotlivce, ¡ ¡mají potenciál k vytvoření bohatství a zaměstnanosti prostřednictvím rozvoje duševního vlastnictví. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 24 žVychází z definice Velké Británie žTy/ta průmysly/odvětví, které/á jsou inspirovány/a kulturní a uměleckou kreativitou a mají potenciál vytvářet ekonomickou hodnotu prostřednictvím vytváření a využívání duševního vlastnictví. žDo kreativních průmyslů/odvětví patří: ¡reklama, architektura, obchod s uměním a starožitnostmi, počítačové a video hry,řemesla, design,módní návrhářství, film a video, hudba, dovadlo, nakladatelství, software, televize, rádio. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 25 ž žKulturní průmysly se odkazují na průmysly/odvětví poskytující a šířící kulturní statky a služby. žKulturními činnostmi, statky a službami se rozumějí takové činnosti, statky a služby, které v době, kdy jsou produkovány a/nebo spotřebovávány, zprostředkovávají kulturní hodnoty, a to bez ohledu na komerční hodnotu, kterou mohou mít. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 26 žprezentována Radě ministrů kultury Evr.Komise žzavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit ekonomický a společenský dopad kultury“: ž ¡„kulturní průmysly/odvětví“ - neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě. Dále se jedná o průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například knihy, film, zvukové nahrávky). ¡„kreativní průmysly/tvůrčí odvětví“ - kultura se stává tvůrčí investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design, architektura a reklama. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 27 ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 28 žČSÚ – Satelitní účet kultury 2009, 2010, 2011 žInstitut umění – Divadelní ústav: ¡Kulturní a kreativní průmysly v České republice (Eva Žáková a kol.) ¡Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (Martin Cikánek) ¡Kulturní a kreativní průmysly v Německu - Národohospodářský význam, struktura a způsob podpory kulturních a kreativních odvětví (Marcel Kraus) ¡Kreativní průmysl v Rakousku (Marcel Kraus) ¡Workshopy Kreativní Evropa, apod. žUniverzita Tomáše Bati: ¡Doc. Jitka Kloudová – Fakulta managementu a ekonomiky ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 29 ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 30 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 31 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 32 Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 33 žVýdaje místních vlád > ústředních vlád žVýdaje podniků > domácnosti > NNO žVládní sektor podporuje nejvíce oblast ¡Kulturní dědictví ¡Interpretační/scénická umění ¡Audiovize/film žSoukromý sektor investuje nejvíce do oblasti ¡Reklama ¡Audiovize/film + Tisk ¡Architektura žEU podporuje nejvíce oblast ¡– kulturní dědictví Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 34