DSC_0229 Ekonomika kultury II. n DSC_0039 nKdyby stát napomáhal všem, kteří by se pro svůj vlastní zájem ... snažili bavit a rozptylovat lidi malbami, básněmi, hudbou a tancem, všemi možnými divadelními představeními a výstavami, snadno by u většiny lidí rozehnal onu zádumčivost a zachmuřenost, která téměř vždy živí v lidu pověru a fanatismus. n Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, str. 706 Rubens a Rembrandt DSC_0039 Exempla uměleckých trhů nBlahodárný vliv konkurence při vzestupu barokní a renesanční hudby (Vaubel, R. Journal of Cultural Economics, 2005, 29:277-297) n nRozvoj obchodu a z něj plynoucí kulturní rozmach Florencie (Goldthwaite, R. A.The Building of Renaissance Florence: An Economic and Social History) nOtázka originality a umělecké značky v tvorbě a sběratelství malířství v 17. století (Tummers, A. (ed.) Art Market and Connoisseurship: A Closer Look at Paintings by Rembrandt, Rubens and Their Contemporaries) DSC_0039 Témata: nJak funguje/nefunguje financování kultury nJak se liší tvorba cen v oblasti kultury nAukce, umění jako investice nTrh práce v oblasti kultury nK čemu je kulturní politika - objasnění a vymezení pojmu. nHlavní současné funkce a modely státu ve vztahu ke kultuře v evropských zemích. n Bauerova vila - Libodřice U nás nadace a nadační fondy do umění a kultury 21.5 mil. Kč v r. 2002 DSC_0039 1. Financování kultury dnes nTrh (resp. vlastní výnosy) n nNadace – Nadace české architektury, Nadace NG, Nadace českého kubismu, … nDaňové úlevy nDárcovství, sponzoring n nVeřejné rozpočty nStátní fondy nLoterie nPodpora ze zahraničí – EU, Norské fondy,… n n n n Z toho 163 milionů činila státní podpora z Fondu kinematografie. ČÍsla platí pro organizace zřizované MK, státními orgány, kraji a obcemi DSC_0039 Trh (resp. vlastní výnosy) nFilm – je obecně považován za soběstačnou/ziskovou oblast kultury na velkých trzích (USA, Indie) – ČR 2012 – cca 0,5 mld. Kč nDivadla – v ČR soběstačná v průměru z 28,4% v r. 2012 nGalerie, muzea a památníky jsou soběstačné v průměru z 18,2% v r. 2012 (vyjma soukromých) nHudební soubory + hvězdárny a planetária + knihovny + památkové objekty + výstavní činnost – hospodaření není sledováno nPeriodický tisk - je obecně považován za soběstačnou/ziskovou oblast kultury (2012 – 2,2 mld. Kč) právnická osoba si může odečíst dar poskytnutý obcím a právnickým osobám k financování kultury max ve výši 5% základu daně z příjmů, pokud úhrnná hodnota daru činí alespoň 2000 Kč, fyzická osoba pak 10% ze základu daně, pokud hodnota daru přesahuje 2% ze základu daně nebo činí alespoň 1000 Kč. U nás výdaje nadací a nadačních fondů na kulturu 21.5 milionů korun Odpočet od daně z příjmů, korporátní daně z příjmů a daně z kapitálových zisků. - Od r.1917 14 mld OSD v roce 2004 na umění a kulturu, cca 48 USD na hlavu, 0,1 HDP u nás je to 0,15 HDP - jde ze státního ze státního rozpočtu, tj. 450 Kč na hlavu, cca 29 USD Váhodnější než vládní výdaje. Kdo prodá 5 děl ročně, odevzdá státu jedno, kdo 21, odevzdá 6. Na kvalitu dohlíží komise Dnes stát několik 1000 děl, možná je to dobrá investice DSC_0039 Daňové úlevy nDaňové úlevy a sponzoring jsou „nárožním kvádrem“ politiky v USA od poč. 20. stol. nFrancie – cenu uměleckého díla lze dát do nákladů, pokud je kupováno od žijícího umělce a je veřejně přístupné nV Mexiku mohou umělci platit daň v naturáliích nV ČR – nepřímá podpora qDaňová úleva u daně z příjmu pro dary qOsvobození od daně z nemovitosti qOsvobození od DPH, pokud obrat kulturní instituce z příjmů z hospodářské činnosti nepřesáhne stanovenou částku qOsvobození od daně dědické a darovací q q n V EU se výdaje na kulturu pohybují kolem 0,7% HDP, jsme tedy na evropské úrovni. DSC_0039 Veřejné rozpočty nMK ČR – profesionální i neprofesionální aktivity nKraje a obce nCelkem z veřejných rozpočtů 0,7% HDP (2010) n DSC_0039 Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury z veřejných rozpočtů (v mil. Kč) DSC_0039 n DSC_0039 n Dva základní zdroje příjmů - příjem z obchodního využití filmů, k nimž Fond vykonává právo výrobce (filmy z Filmových studií Gottwaldov, Barandov mezi roky 1965-90) - 45 milionů Kč Dotace ze státního rozpočtu. Poplatek z vysílání reklamy - cca 150 milionů Kč Druhým příjmem je 1 % z ceny každé vstupenky prodané do kina Další příjmy - výtěžky z podpořených projektů (Kolja), příjmy z pronájmu, úroky atd. 2% z výnosu reklamy z televizního vysílání Disponibilní zdroje 2013 - 180 milionů Kč. živoří, nemá mimorozpočtové příjmy, jen příjmy z pronájmu domu "U černé Matky Boží" a dům u Hybernů, které ale odvádí do státního rozpočtu a příjmy z Národního domu na Vinohradech zase daní (28 milionů, reálně 11, o vinohradském domě a domě u Hybernů se jedná). Dalším příjmem nově je 50% z příjmu z pronájmu kulturních památek, dále majetková autorská práva, která propadla státu, tzv. odúmrtě. (Kainar, Váchal) + výnos z reklamy na ČT2 Poprvé rozděloval peníze až po deseti letech své existence v r. 2002, kdy na kulturu poskytl 5,45 milionu Kč. v letech 2005-5 to bylo kolem 10.000.000 Kč. DOtace 2012 - cca 20 milionů DSC_0039 Státní fondy nStátní fond kultury ČR n nStátní fond kinematografie Z jedné libry jde 50 pencí na výhry, jakío u nás, 28 pencí do fondů, podporujících sport, umění nebo charitu, 12 pencí do státního rozpočtu, 4,5 pence má na náklady a 0,5 pence tvoří zisk.. V Evropě se vrací státu cca 65% příjmu z loterií, Zdroj LN, 16.4.2011 DSC_0039 Loterie nU nás neúspěch - Česká Lotynka a Eurolotto nV zahraničí však tento model funguje q The Heritage Lottery Fund v UK přerozděluje část peněz z výnosu National Lottery for Good Causes (ročně cca £ 290 mil.) qV Itálii část prostředků ze hry Lotto je přerozdělována prostřednictvím Ministerstva pro kulturní dědictví (ročně cca 150 mil. €) qVe Finsku 54% výnosu (2005) státem provozované loterie odchází na podporu kulturních aktivit DSC_0039 Dlouhodobé projkty Culture - 6 účastníků z šesti zemí, 200 - 500 000 Eur ročně 3-5 let Krátkodobé projekty - 3 účastníci ze tří zemí 50-200 000 Eur ročně 24 měsíců Evropské festivaly, literární překlady DSC_0039 Podpora ze zahraničí nProgram Culture (EU) nProgram MEDIA (EU) nTzv. Norské fondy – finanční n mechanismus EHP/Norska Primární trh zahrnuje výrobky nově vyrobené a prvně obchodované. Existuje přímá vazba na výrobní náklady (tak to učí mikroekonomie a my, pokud nejsme stoupenci rakouské monistické teorie, to přijímáme.)a sekundární trh Poptávka po rohlících je jasně daná, u uměleckých děl a produkce to tak jasné není - nelze považovat za substituty Naopak zde hraje roli okázalá spotřeba Veblenův pojem Unikáty - obchod s nimi je řízen poptávkou, která je funkcí příjmu, spadá pod trhy luxusního zboží (luxusní zboží - relikt merkantelismu v ekonomii) Opakovatelné statky - výroba ve velkém - nadvládu amerických filmů můžeme vysvětlit také výropbou ve velkém, - velká nabídka i velká poptávka - velká země díky velkému trhu může snížit náklady nebo snížit ceny a získat tak konkurenční výhodu a větší tržní podíl na zahraničních trzích. Podobně v Bolywoodu. Tržní podíl pro domácí filmy - USA 92%, Německo 14%, UK 17% Francie 32% Kapitola MOtion DSC_0039 2. Tvorba cen n nRozdíl tvorby cen na primárních a sekundárních trzích n nRozdíl tvorby cen u unikátů a opakovatelných kulturních statků n Aukce jsou velmi důležité - v USA přes aukce se prodávají státní dluhopisy, emisní povolenky, majetek draýžený kvůli nezaplacení daně z majetku (resp. nemovitosti). U nás - aukce elektřiny, elektronické aukce pro veřejnou správu, veřejné zakázky formou obálkové aukce. Dražit láhev, říct, že se musí prodat. 4 skupiny, každá jiný typ aukce. Jak Smithovy pokusy vypadaly? Ekonomická teorie například říká, že tržní cena a množství jsou určeny průnikem poptávkové a nabídkové křivky. Problém je v tom, že nabídkovou ani poptávkovou křivku nikdo nikdy neviděl. Jediné, co lze pozorovat, je skutečná cena a skutečné množství. Vernon Smith proto se svými studenty uspořádal hru: každému nejprve určil jeho roli na trhu (zda bude poptávat nebo nabízet), nabízejícím potom určil minimální cenu, za kterou smějí prodat, poptávajícím zase maximální. Studenti pak měli navzájem sjednávat obchody - kvůli motivaci jim Smith rozdával skutečné dolary. A světe div se, výsledky pokusů odpovídaly teoretickým představám o ceně a množství. Čím častěji se hra opakovala, tím byly výsledky blíže. Smith tím experimentálně prokázal, že teorie konkurenčních trhů odpovídá poměrně dobře realitě, takže není třeba vymýšlet nová paradigmata. Jiný pokus se týkal vlivu institucionálního uspořádání. Pokud například bylo možné stanovit pouze jednu nabídkovou a poptávkovou cenu (tj. nebylo možné vyjednávat), pak odchylky od teoretických předpovědí byly mnohem větší. Od zkoumání institucionálních pravidel už byl jen krůček k testování institucí. Zajímavý experiment se týkal aukcí. Oč šlo? Existují čtyři základní typy aukcí: anglická (stále se zvyšuje cena a vítězí nejvyšší poslední nabídka), holandská (cena se snižuje a vítězí nejvyšší první nabídka), "sealed-bid first-price" čili jednostupňová obálková metoda (vítězí nejvyšší nabídka, platí se nejvyšší cena) a "sealed-bid second-price" (opět obálková metoda, ale vítěz zaplatí jen sumu, již nabídl ten, který skončil hned za ním). Teorie tvrdila, že v případě rizikově neutrálních účastníků (tj. nejsou ani přehnaně bázliví, ani přehnaně riskující) jsou všechny aukce srovnatelné, pokud jde o výnos i vítěze. Z hlediska prodávajícího je proto prý jedno, jaký způsob zvolí. Smith však zjistil něco jiného: a to právě proto, že v realitě nikdy nemají účastníci stejnou rizikovou averzi. Nejvyšší výnos měla anglická a tzv. sealed-bid second-price, o něco méně vynesla sealed-bid first-price a vůbec nejméně aukce holandská. Ve své ekonomické laboratoři na arizonské univerzitě v Tusconu zkoumal Vernon Smith poskytování veřejných statků, modely privatizace, kapitálové trhy, deregulace i instituce, které ještě v praxi nevznikly nebo je bylo obtížné měřit. Jednoduše řečeno, ze svých studentů se snažil vypreparovat pověstného homo oeconomicus. A uspěl. DSC_0039 Aukce nAukce je tržní instituce s jasným souborem pravidel, která určují alokaci zdrojů a cen na základě nabídnuté ceny od účastníků trhu. (McAfee, R.P. – McMillan. Auctions and Bidding) nTypy aukcí qAnglická aukce – otevřená aukce se zvyšující se cenou qHolandská aukce – otevřená aukce se snižující se cenou (sealed first-price auction) qObálková aukce – aukce se zapečetěnými nabídkami qVickereyho aukce –aukce se zapečetěnými nabídkami, vítězný dražitel s nejvyšším podáním neplatí nejvyšší nabídku, ale pouze druhou nejvyšší nabídku DSC_0039 Složení prodejní ceny na aukčním trhu n Popolatek za účast v dražbě platí kupec díla n (obvykle 10%-20% ceny dosažené n vydražením) n n Poplatek za zprostředkování prodeje platí n prodejce (liší se podle předmětu dražby, 5% - n 14%) n n n n nZdroj: Hasoňová, S. Aukční trh s uměním. nV roce 2009 se v českých aukcích uměleckých předmětů prodalo 7.355 předmětů za celkem 450 mil. Kč Uměnělecká díla sbíraly elity společnosti již od babylonských dob, z nichž máme doklady o existenci aukcí, a tradice sběratelství byla i ve starověkém Římě. Ve středověku a renesanci přímá vazba objednatel - umělec, po roce 1700 populační expoloze a rozvoj vzdělanosti vedla k rozšíření trhu s uměním, začal se rozvíjet mezinárodní obchod s uměním, změnily se způsoby výroby (už od 17. stol výroba na sklad) Změny v průběhu času Quatrocento - ceny smluvena pevně předem, závislách na nákladech výroby, specifika určena (ultramarín, pravé zlato, počet lidí, atd. Ve Francii v období akademií od poloviny 17. stol. do konce 19. stol.) záležela cena na volbě námětu - nejdražší historické malby, neboť předpokládala poučenost autora a schopnost čerpat ze života), následovaly portréty,zátiší a nejlevnější byly krajiny. Od konce 19. stol. se klíčovou pro tvorbu ceny stala signatura, resp. hodnota díla záležela na originalitě myšlenky umělce a signatura tuto originalitu garantovala kresba je levnější než kvaš, který je levnější než olej nebo akrylové barvy, práce na papíře je levnější než práce na plátně či na dřevě. Moderní umělci - když to na ně přišlo, vzali i pytel nebo prostřeradlo - je obtížnější restaurovat nové autory než staré. Prostěradlo používal např. Edward Munch Dobový vkus - dnes letí impresionisté a postimpresionisté. Umění není dobrá investice, jak zjistili i finanční instituce, je zde nízká návratnost, nízká likvidita, nedělitelnost, nezaměnitelnost a vysoké rizikol Akcie se obchodují často, umělecká dílo jednou za několik desetiletí. U uměl. díla chybí dlouhodobá rovnovážná cena. Náklady držby jsou vysoké - pojištění, aukční poplatky, restaurování. Nepřináší žádné dividendy, jen psychologický přínos. Na druhou stranu, vlastník má na dané dílo monopol Aukční trh ČR - 2014 - obrat 900 milionů Kč V galeriích jsou ceny nižší než v aukcích. Ceny na aukcích se ve stejných kategoriích liší - nejdraž je v New Yorku, pak je Londýn, pak je Paříž. U trhu s uměním nelze hovořit o zákonu jedné ceny, ceny v aukci jsou velmi závislé na množství a kvalitě účastníků akce. Sothebies a Christies organizují své prodeje ve stejném čase a ve stejném městě, aby přilákali více kvalitních sběratelů. Každý prodej je unikátní v čase a prostoru. DSC_0039 Ceny uměleckých děl určují: nFyzikální vlastnosti – velikost, užitý materiál, technika, nDatum vytvoření nAutor n nCenu mohou ovlivnit: - jména dřívějších vlastníků, zmínky v odborné literatuře, dobový vkus, místo prodeje n DSC_0039 nAukční dům Dorotheum, 6.3.2010 nSvatá Kateřina Alexandrijská dřevo řezané, zbytky původní polychromie, západní Čechy, konec 15. století, výška 107 cm, doplněná koruna a podstavec Prohlášeno kulturní památkou nVyvolávací cena 240.000,- Kč nOdhadní cena 400.000,- Kč nVydraženo za 300.000,- Kč n n nJe umění dobrá investice? 271 DSC_0039 n DSC_0039 n Obě metody spočívají v dotazníkovém šetření, kolik byl idé byli ochotni zaplatit za kvalitativní či kvantritativní přírůstek určitého neobchodovatelného statku(možný také průzkum bojem - zvyšování vstupného) Jak vysoký obnos byste byl ochoten zaplatit za (užívá se i ve zdravotnictví). Ochota akceptovat - ceny, kterou je člověk ochoten přijmout jako náhradu za kvalitativní a kvantitativní snížení těchto statků. (tady problém, že nic nedostane) Cílem je odhadnout poptávkovou křivku a velikost spotřebitelského přebytku. Dotatzník obsahuje popis situace a otázku, nejlépe se seznamem možných částek či intervalů. Vyhodou je nalezení neužitné hodnoty, nevýhodou malá důvěryhodnost (papír snese vše). Studie WTP ukázala, že v případě zavedení vstupného v durhamské katedrále by byl výnos stejný jako dnes, kdy jsou příspěvky dobrovolné. - ochota kaceptovat 46% Američanů nebylo ochotno vzdát se televize ani za nabídku 1 milionů USD (do knce života (z roku 1992, tyler cowen, str 4) DSC_0039 Ceny umělecké produkce nNákladové oceňování n nKontingenční oceňování – zjišťování individuální poptávky po neobchodovatelných statcích qWTA – ochota akceptovat qWTP - ochota platit Přečíst A. Smithe - str 95-6 Racionálně se však nejedná o výhodné povolání - těžká příprava, malá úspěšnost na cestě k vrcholu, riskantní kariéra, krátkodobé kontrakty. Umělci obtížně hledají podporu na trzích, proto byl odříve obvyklý patronát urizených, který dnes převzal stát. (zčásti Ne USA, UK) Podle výzkumu z USA získá průměrný omělec s podobnou úrovní vzdělání a podobnou osobní charakteristikou jen o 10% menší příjem, než by obdržel v neumělecké profesi , celoživotní příjmy jsou nižší jen o 2,9% Throsby porvedl výzkum, v němž zjistil, že pokud má umělec alternativu věnovat se placené činnosti umělecké a neumělecké, pak s rostoucím příjmem v neumělecké činnosti věnuje více času činnosti umělecké. U umělců existuje něco, co se nazývá preference práce. Zatímco u běžných smrtelníků je křivka nabídky práce zahnutá, protože s rostoucím příjmem lidé začnou preferovat volný čas a méně pracují, u umělců to neplatí. Čím zajiíštěněnjší jsou, tím více se věnují umění. Běžně mají druhé zaměstnání, kterým si vydělávají na živobytí, a na prostřdky k tomu, aby se mohli věnovat tvůrčí činnosti. Pokud umělci dostávají podporu, přestanou se věnovat světskému zaměstnání a více se věnují umění. (Odměnou nejen peníze, ale i status, uznání - příjmy umělců jsou nižší než u jiných profesí, neboť vyměňují peníze za nepeněžní odměny.) (Smith str. 96) Chudoba umělců až ve dvacátém století a až v jeho 2. pol. Subvence neznamenají nárůst příjmů umělce, ale konec bokovkám a místo na trhu přebírá někdo jiný. Autor píše, že v okamžiku, kdy dostal grant, šli bokovky stranou, přestal dělat portréty a věnoval se tvorbě. Místo na trhu obsadil nově příchozí a počet výkonných umělců se tak zvětšil. Mikrohistorka dokázaná makro statistikou. V Nizozemí byly v průběhu 20. století dvě velké změny v počtu umělců. První se odehrála po roce 1949, kdy bylo stanoveno, že profesionální umělec, který nedosahuje určitého minimálního příjmu, může prodat svá díla místním úřadům výměnou za doplnění svého příjmu. Pokud díla splnila svá určitá, spíše nízká kvalitativní kritéria, úřady byly povinny vykoupit tento předmět. Mezi roky 1949 -83,. kdy systém fungoval, vzrostl počet umělců a také počet studentů uměleckých škol. Postupné rušení systému, který se stal příliš nákladý, v letech 1983-7 bylo sledováno poklesem studentů v uměleckých školách a v následujících letech se řada umělců začala věnovat jiné činnosti.Od roku 99 nový systém podpory, který opět přilákal více umělců, než se čekalo. Pro všechny umělce s nízkým příjmem je stanovena speciální dávka, pokud jsou schopni si získat nějaké peníze prodejem svých děl. Po prvním roce fungování se ukázalo, že i toto schéma přitahuje více umělců, než se čekalo a počet umělců tak zase začal narůstat. Vláda věří, že chudoba mezi umělci je špatná a musí být napravena. Moderní welfare stát se chce starat o každého, o každou skupinu obyvatelstva. Ekonomové hovoří o kompenzované a nekompenzované chudobě - pokud dobře informovaný umělec směňuje možný příjem za jiné odměny, jako soukromé uznání, věhlas či status, pak je finanční chudoba kompenzovaná. Vzhledem k možnostem jiných příjmů, umělci nejsou tedy nijak postihováni za svou činnost. Nekompenzovaná chudoba - kdyby umělci byli méně informováni než jiní profesionálové o šancích získat nepeněžní odměny, pak by chudoba byla skutečná. (Kdyby neexistovaly). Odpočet daně při nákupu umění je jako podpora umění vhodnější než podpora umělců, neboť nezvyšuje počty. Subvence jsou kontraproduktivní - zvedají počet umělců a tak zvedají i počet chudých umělců. Jedinou cestopu je odrazovat mládež od umění a rušit subvence - jak radil už Adam smith DSC_0039 3. Trh práce v oblasti kultury nSpecifika na straně nabídky práce nJak umělci maximalizují užitek? qHledají optimální kombinaci peněžních a nepeněžních odměn q nUmělci mají preferenci tvorby n nSubvencování umělců vede ke zvýšení počtu umělců – viz holandská zkušenost nPřebytek nabídky práce způsobují umělecké školy n DSC_0039 4. Kulturní politika nJaký je vlastně „veřejný zájem“ na existenci (a podpoře) kultury? n nSpolečnost neexistuje. Existují jen jedinci. A úkolem jedince je vytvářet bohatství. Když ho vytvoří hodně, může se o jeho část podělit se svými bližními, kteří nebyli dost úspěšní. A to je vše. n n X n nSpolečnost existuje a že již velice dávno vytvořila stát jako nástroj pro řešení zájmů a problémů společnosti. Hlavní cíle kulturní politiky: garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody, vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů zejména na základě občanského sdružování (spolčování), vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a pro přenášení rozhodovacích procesů, garanci orgánů státní správy a jejich nezávislost i ekonomickou ("umělci rozhodují sami o sobě"), garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením), garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně, garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice, podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků, brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury. DSC_0039 Kulturní politika nZáměr státu v oblasti kultury nStávající dokumenty, které ji v ČR upravují či deklarují: qStátní kulturní politika na léta 2009 - 14 qKoncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 DSC_0039 Nástroje kulturní politiky: nLegislativní qdefinovat veřejné služby státu v oblasti kultury jako zákonné zmocnění (a stanovení povinnosti) státu zabezpečovat kulturní služby jako služby veřejně prospěšné; qtvorba právních norem zejména pro neziskový sektor v kultuře; nEkonomické qVytvářet předpoklady pro vícezdrojové financování kultury nInstitucionální qSíť institucí, zejména v oblasti přístupu k informacím a v systému péče o kulturní dědictví nŘídící qkonzistentní postoj orgánů státní správy v kultuře jako jeden ze základních předpokladů pro zachování rovného přístupu občanů ke kulturnímu bohatství; nMetodické qmotivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy (krajů, obcí, církví, neziskových kulturních organizací). DSC_0039 Základní dimenze pro porovnání dle Mangseta: nje rozhodování o kultuře a umění soustředěno do jednoho orgánu (ministerstvo), nebo je rozděleno mezi několik orgánů (ministerstev). Převažuje centrální nebo decentralizovaná správa? ncentrální orgán rozhoduje sám, nebo využívá nezávislých (expertních) poradních orgánů, pokud ano, jaké mají tyto orgány pravomoci? npřevažuje financování z veřejných nebo soukromých zdrojů? DSC_0039 n n n Děkuji za pozornost Ke Smithovi Ke Smithovi V Irsku jde 90% veřejné podpory z centrální vlády, v Německu jen 10%, zbytek leží na zemích a obcích DSC_0039 Veřejné rozpočty n