◦ Veřejná politika vůči profesionálnímu umění ◦ Právní formy organizací v kultuře- Stávající stav ◦ Diskutovaná transformace příspěvkových organizací ◦ Nové právní formy dle NOZ ◦ Grantové systémy vybraných měst v ČR Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Umění  Scénické  hudební  taneční  dramatické  Výtvarné  Literární  (viz přednáška č. 4)  Veřejné politiky na úrovni  Nadnárodní (EU, Unesco, ICOMOS)  Státu (MK ČR)  Krajů  Obcí  Obecně vymezují systém pro veřejnoprávní i soukromé vlastníky Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Příspěvkové organizace (státu, kraje, měst/obcí)  Národní divadlo Praha, Horácké divadlo, Jihlava, Městské divadlo Brno  Obecně prospěšné společnosti  Klicperovo divadlo(město+ kraj), Dejvické divadlo  Společnosti s ručením omezeným  Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Most, D. Šumperk  Občanská sdružení  Buranteatr, Divadlo Feste  Fyzické osoby s živností  Divadelní společnost Josefa Dvořáka Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Statut příspěvkové organizace je jedním z posledních socialistických reliktů v širokém spektru ekonomických a právních subjektů současnosti, byť nyní upraven zák. č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů  Jako relativně samostatné instituce sloužily příspěvkové organizace před listopadem 1989 k zajištění terciární sféry.  V oblasti divadla byl podle divadelního zákona jejich jediným zřizovatelem stát a neexistovala žádná jiná možnost jak provozovat profesionální divadlo.  Po roce 1990 v širokém procesu transformace a deetatizace přešla až na výjimky (Národní divadlo, Laterna magika, Státní opera, Divadlo za branou II) zřizovatelská funkce ze státu (krajů) na obce. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  právní subjektivita příspěvkové organizace je (hlavně v oblasti hospodaření s majetkem, v oblasti mzdové a daňové, ale i v oblasti správy a řízení) nastavena diskriminačním způsobem vůči soukromému i neziskovému sektoru – přímý ekonomický i personální vliv zřizovatele.  Negativní dopady má např. v oblasti divadla mechanismus rozpočtu na kalendářní rok.  Konkurenceschopnost a výkonnost nejvíce ohrožují limity v oblasti mzdové politiky.  Demotivující je i rámec pravidel v hospodaření s movitým a nemovitým majetkem.  Jako negativní faktor působí i praktická nemožnost vícezdrojového financování.  V celé praxi příspěvkové organizace (od založení přes správu a řízení až po kontrolní mechanismy) je oslaben prvek odborného (z hlediska divadla) kompetentního řízení. (causy jmenování ředitelů, vyhodnocování činností + fakt neexistence „RAD“ (board) ve smyslu odborných grémií). Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Jasně deklarovaný zájem zřizovatele na činnosti konkrétního subjektu včetně jeho pravidelného financování (výhodné např. u vícesouborových divadel či divadel s více hracími prostory, zvláště pokud jsou v majetku města, nebo u profesionálního divadla repertoárového typu s vlastním souborem).  Vytváří stabilní vztahy kulturní činnosti k danému prostoru (ať v majetku města, či v nájemním režimu).  Je zárukou zaměstnanosti a mzdy, i když pod celostátním průměrem. Zaměstnanecký poměr je v tomto typu institucí možné pokládat za definitivu včetně navazujících požitků a garancí (Fond kulturních a sociálních potřeb, kolektivní smlouvy, zdravotní a sociální pojištění atd.).  Organizace nemá povinnost auditu hospodaření.  Příspěvková organizace je garancí kontinuity práce v dané oblasti kultury (např. muzeum s vlastní tradicí). Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  OPS  SRO  SPOLEK – občanské sdružení  ÚSTAV  (SOCIÁLNÍ DRUŽSTVO?)  VEŘEJNÁ KULTURNÍ INSTITUCE??? Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  OPS je právnická osoba založená k poskytování obecně prospěšných služeb, tj. takových služeb, které jsou poskytovány za předem stanovených podmínek pro všechny uživatele stejných podmínek  Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů  OPS lze založit pouze do 31.12. 2013 - brontosauři  Povinnost, ne nutnost základního jmění  vztah zakladatelů k o.p.s. není vztahem vlastnickým! Vklad zakladatele při založení o.p.s. se stává majetkem o.p.s. a zakladatel k němu nemá žádné dispoziční právo. (nevýhoda oproti příspěvkové organizaci - zřizovatel zůstává vlastníkem majetku vloženého do příspěvkové organizace a příspěvkové organizaci pouze svěřuje právo nakládání s tímto majetkem ve vymezeném rozsahu). Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Na rozdíl od příspěvkové organizace není o.p.s. omezována v užití majetku limitovanými příděly do fondu odměn či reprodukce investičního majetku. Dispozice s majetkem je plně v kompetenci o.p.s. V nakládání se ziskem je o.p.s. omezena toliko tím, že je povinna ho po zdanění celý převést do rezervního fondu.  Rezervní fond není konstruován tak jako u společností s ručením omezeným, tj. neodvádí se do něj pouze část zisku. Rezervní fond o.p.s. se používá nejprve ke krytí ztráty vykázané v následujícím účetním období.  V praxi to znamená, že o.p.s. nemůže na rozdíl od obchodních společností rozdělovat zisk zakladatelům, ale celý je povinna užít pro vlastní činnost. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Správní rada(čestná funkce) – statutární org.  Ředitel – je podřízen správní radě, ale ne zakladateli  Zpravidla bývá jediným zaměstnancem + ostatní na DPP  Dozorčí rada  Kontrolní orgán  Povinná, pokud je do ní vložen majetek státu/obce, která užívá nemovitý majetek státu nebo obce, nebo účtuje v podvojném účetnictví (hospodářská/doplňková činnost + 3mil ročních příjmů/výnosů) Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  OPS  příjmy za poskytované služby,  příjmy z doplňkové činnosti,  dotace z veřejných zdrojů,  sponzorské příspěvky,  nadační příspěvky,  jiné dary a dědictví  PO  příspěvek zřizovatele  příjmy za poskytované služby,  příjmy z doplňkové činnosti,  sponzorské příspěvky,  dotace z dalších veř. zdrojů na projekty Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  jsou s účinností od 1. 1. 2014 upraveny zákonem č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích  možnost založit obchodní společnost i k jiným účelům než je podnikání např. k zajištění divadelní činnosti.  Zakladatelem s.r.o. může být kterákoliv fyzická nebo právnická osoba.  Základní jmění – 200 000 Kč, dle NOZ 1 Kč.  Limitovány daňovou úpravou benefitů pro veřejně prospěšné subjekty!!! Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  S.r.o. nabývá vlastnictví svým jménem. Při nabytí koupí se stává majitelem nabyté věci bez ohledu na charakter prostředků, které ke koupi použila – prostředky z dotací z veřejných zdrojů, vlastní činnosti, prostředky z grantů a z darů.  Společníci se podílejí na majetku s.r.o. v rozsahu svých obchodních podílů..  Obchodní podíl fyzické osoby se dědí, u právnické osoby přechází na právního nástupce. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Orgány  Valná hromada – nejvyšší orgán  Jednatel/é – statutární orgán  Zdrojem financování s.r.o. jsou zejména příjmy z podnikání.  S.r.o. mohou být příjemci dotací z veřejných zdrojů, nadačních příspěvků a jiných darů a dědictví. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Členská základna (stačí 3 členové)  Společná činnost  vzájemně či  veřejně prospěšná  Hlavní činnost + vedlejší činnost (vč. podnikání)  Pro menší divadelní celky, ne pro kulturní kolosy.  Uplatňuje se u divadel, kde se ke společné činnosti sdruží členové sdružení, např. členové souboru. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Živnostenský zákon nelze vztáhnout na činnost, která není vykonávána za účelem dosažení zisku.  Často divadelní společnosti spojené s hereckou rodinou, v průběhu času, při úspěchu, se často mění v s.r.o. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Členská základna  Právnická osoba  Fyzická osoba v pracovně právním vztahu k družstvu  Fyzická osoba = dobrovolník  Fyzická osoba – příjemce služby družstva  Podnikání  Rozdělování až 33 % zisku mezi členy. Zbytek reinvestice  Je v hlavní činnosti, ne doplňkové  Jako nástupní forma PO nevhodné Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  zakládán za účelem provozovat činnosti užitečné pro veřejnost s tím, že výsledky jejich činnosti jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek.  jako vedlejší činnost provozovat podnikatelskou činnost, zisk však může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu.  Jak založit ústav?  zakládací listinou  nebo pořízením pro případ smrti  Podrobnosti fungování ústavu může upravit statut, který vydává správní rada a který se zakládá do rejstříku. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Ředitel (statutární orgán ústavu, s nárokem na odměnu).  Správní rada (dohlíží na ředitele, rozhoduje o hlavních finančních otázkách atd., nárok na odměnu jen je-li to v zakládací listině)  Pro ústav je tedy typické využití nejen osobní, ale také majetkové složky organizace (na rozdíl např. od spolku, který je založený pouze na osobní složce), se v případě ústavu počítá s majetkovými vklady. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Pokud výše čistého obratu ústavu překročí 10 milionů Kč je nutný audit (není-li statutem stanoveno méně).  Neurčí-li zakladatelská listina jinak, vyhotovuje ústav výroční zprávu, kterou zveřejňuje nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období ve sbírce listin příslušného rejstříku.  Nebude-li ústav dlouhodobě naplňovat svůj účel, může ho soud na návrh zrušit. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Účast na podnikání jiných osob – ops – ústav (kromě v.o.s a k.s.)  Povinnost mít dozorčí radu – ops – ústav  Vkladová povinnost – ops – ústav  Reformovatelnost právní úpravy – ops - ústav  Posílení pozice zakladatele ústavu Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Stává se právní formou v zahraničí známou jako „operating foundation“.  Nejedná se o právnickou osobu prvoplánově určenou k poskytování nadačních příspěvků.  Jeho základní charakteristikou je realizace účelu, který je užitečný buď z hlediska společenského nebo z hlediska hospodářského.  Svůj účel nadační fond realizuje konkrétními činnostmi nebo poskytováním nadačních příspěvků.  Právní podstatou nadačního fondu však zůstává, že se jedná o účelové sdružení majetku, kterému je poskytován poměrně vysoký stupeň ochrany Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  silná lobby Asociace profesionálních divadel  návrhem zákona definována jako právnická osoba, jejíž hlavní činností je poskytování veřejných kulturních služeb podle zvláštního předpisu zákona č.203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů a provádění činností, jež jsou neziskové a slouží veřejnému zájmu.  má odstranit nedostatky dnešních příspěvkových organizací a odpolitizovat je  Ale: zřizovatel rozhoduje o změnách zřizovací listiny, o přeměnách i zrušení VPI, jmenuje a odvolává členy správní rady a dozorčí rady a současně jmenuje a odvolává i ředitele, který je statutárním orgánem. Zřizovatel vydává předchozí souhlas k dispozicím s majetkem zřizovatele, který je VPI svěřen (S vlastním majetkem nakládá VPI na zřizovateli nezávisle). Zřizovatel má právo schvalovat rozpočet VPI.  zajistit jejich stabilní financování – jak??? Korporativní financování???? Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Nová právnická osoba nebude právním nástupcem PO.  Řešení transformace PO na soukromoprávní subjekt - změna jejich vlastního chování, která vychází ze základních zásad práva.  Pro soukromoprávní subjekt platí právní zásada „Co není zakázáno, je dovoleno“, resp. z hlediska logického přesněji „Všechno, co není zakázáno, ani přikázáno, ani výslovně dovoleno, je dovoleno mlčky.“  PO jako subjekty veřejného práva mohou naopak vykonávat pouze to, co je jim povoleno, vymezeno.  http://vimeo.com/74653581 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Na právní formu OPS i SRO  dva hlavní problémy :  snižování finančního objemu grantů a  neexistenci systému poskytování investičních prostředků  Případ Činoherního studia v Ústí nad Labem ukazuje, že problém není v právní formě   http://cinoherak-usti.cz/kauza-cinoherniho- studia/  Ale v lidech…??? Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  DPB – jen budova, která patří SMO - st.m. Ostrava  DSPB  s.r.o. která naplňuje budovu DPB obsahem/repertoárem  jejím hlavním zdrojem financování víceletá neinvestiční dotace z rozpočtu obce, nikoliv zisk.  musí každoročně předkládat dramaturgický plán pro konkrétní sezónu  provádět každoročně inventarizaci vypůjčeného majetku  dodržet magistrátem SMO stanovený minimální počet představení, které musí za rok odehrát  dodržet magistrátem SMO stanovený minimální počet premiér za sezónu  Tj. sice transformace, ale vlastně podobně jako PO Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Jednatel – starosta  Ředitel – umělecké vedení divadla  Majetek města vložen do majetku s.r.o.  Pravidelná dotace od města i Olomouckého kraje  Umělecká a ostatní hospodářské činnosti  realitní činnost, správu a údržbu nemovitostí, silniční motorovou přepravu osobní, silniční motorovou přepravu nákladní, pronájem a půjčování věcí movitých, specializovaný maloobchod. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Původně PO městské části Pha Dejvice  Od roku 2005 OPS, s příslibem podpory MČ, které je jejím zakladatelem, a to ve výši 100 % roku 2003, od roku 2005 4letý grant HMP  I doplňková činnost:  Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a obdobných akcí  Vydavatelská a nakladatelská činnost  Reklamní činnost a marketing  Agenturní činnost v oblasti kultury a umění  Pronájem nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb  Výroba, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově obrazových záznamů Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  První začaly s cílenou transformací  Grantový systém  Dvouleté až čtyřleté granty  Jednoleté granty  Hodnotící komise odborníků  15 členů komise (14 odborníků + 1 zastupitel)  Posuzované oblasti  Dosavadní činnost žadatele/kreditbilita  Kvalita předloženého projektu  Posouzení rozpočtu projektu/činnosti Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Rozpočet města Brna 2013 výdaje (v mil. Kč) 10 796 KULTURA vč.OKD, médií,církví 925 8,6 % u výdajů KULTURA bez OKD, médií, církví 801 Nezřizovaná kultura - dotace 12,3 Zřizovaná kultura PO NDB 279 MDB 166 CED 31 DRadost 17 Filharmonie Brno 65 Dům umění 14,5 MMB 42 KJM 46 Hvězdárna 8 Zoo 35 TIC 36 Památky 10 Zřizovaná celkem 749,5 Celkem KULTURA (PO + spolky) 761,8 Rozdíl K(rozpočetObce) - K (Bvčíslech) 39,2 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová  Od října 2013  Jednoleté dotace  Tříleté dotace  Nezávislé, odborné hodnotící komise  Konečné slovo - zastupitelstvo Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová