Dotazník Základní metodologická pravidla konstrukce dotazníku TECHNIKY SBĚRU DAT —KVANTITATIVNÍ —VÝZKUM —standardizované techniky §Dotazník §standardizovaný rozhovor §standardizované pozorování §sekundární analýza dat §kvantitativní obsahová analýza (dokumentů, tisku apod.) — —KVALITATIVNÍ VÝZKUM — —nestandardizované techniky §nestandardizované pozorování — (zejména participativní) §nestandardizovaný rozhovor (hloubkový, etnometodologický, atp.) §biografické metody §textuální obsahová analýza Výhody dotazníku — —málo nákladný —rychlá příprava i zpracování —menší požadavky na počet výzkumníků —možnost získání informací od vzdálených osob —malé požadavky na zaškolení spolupracovníků —větší čas na rozmyšlení pro respondenta —poměrně přesvědčivá anonymita Nevýhody dotazníku — —možnost přeskočení otázky — —možnost zodpovězení jiným člověkem nebo rodinným týmem — —nízká návratnost Vzhled dotazníku — —dotazník nemá být obsažný a dlouhý (maximálně 40-50 otázek, délka vyplnění po 30 minutách snižuje ochotu dokončení) —má mít dobrou grafickou úpravu —odpudivě působí příliš velký formát – obtížně se s ním zachází, vzbuzuje představu velkého počtu informací —podobně malý formát nutí k velkému soustředění —nejvýhodnější je A4 Jak klást otázky —otázky mají být: —vyčerpávající — —srozumitelné, ne příliš dlouhé a složité formulace — —jednoznačné, konkrétní (nevhodná je formulace „v poslední době, často“) — —nesmí znechutit - způsob vyplnění musí být srozumitelný i člověku s nižším vzděláním — —vyhnout se otázkám sugestivním — Rady pro zvýšení návratnosti —úvodní oslovení má vzbudit zájem dotazovaného, má zdůraznit význam odpovědí, má apelovat na spolupráci dotazovaného, zdůraznit význam jím poskytnutých informací —dobrým dojmem působí přehledně členěná struktura dotazníku (zároveň designová střídmost) —rozdat dotazníky v prostorově koncentrované společnosti (studenti, vojáci, zaměstnanci – pozor však na past nahodilého výběru!) —poštou – ofrankovaná obálka, slušná kvalita papíru, dostatek místa na odpovědi —po určitém čase (14 dnů) poslat respondentům upomínku —odměna za vyplnění dotazníku — (1) (1)Je daná otázka opravdu nezbytná? (2)Zjišťuje otázka opravdu to co si myslíme, že zjišťuje? (problém tzv. validity) (3)Je otázka srozumitelná opravdu všem? (4)Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? (5)Není otázka sugestivní? (6)Je výčet kategorií pro odpověď úplný? — Na co si dávat pozor při formulaci otázek Běžné nedostatky ve formulaci otázek v dotazníku příklady 1. příklad: „Máte rád/a mléko a mléčné výrobky?“ 2. příklad „Jste spokojen/a s Vašim zaměstnáním?“ 1. Ano 2. Ne 3. příklad „Myslíte si, že stát dostatečně podporuje absolventy vysokých škol při hledání zaměstnání?“ Dvouhlavňová otázka, operuje s podmínkou, na které se nemusí všichni respondenti shodnout. 4. příklad „Jak byste hodnotil/a svůj vztah k EU?“ 5. příklad Do kina chodíte: 1. často 2. ne tak často 3. občas 4. zřídka 5. vůbec ne Dvouhlavňová otázka, operuje s podmínkou, na které se nemusí všichni respondenti shodnout. 6. příklad „Ve mzdách by neměly být velké rozdíly. “ 1. Zcela souhlasím 2. Spíše souhlasím 3. Nevím 4. Spíše nesouhlasím 5. Zcela nesouhlasím > 6. Příklad - řešení „Ve mzdách by neměly být velké rozdíly. “ 1. Zcela souhlasím 2. Spíše souhlasím 3. Spíše nesouhlasím 4. Zcela nesouhlasím 9. Nevím 7. příklad „Uveďte prosím, jaký je váš příjem? “ 8. příklad „Souhlasíte nebo nesouhlasíte s názorem prezidenta, že …?“ 9. příklad „Jaká výše ročního školného je podle Vás přijatelná? “ „Zkuste stručně uvést změny, které v posledních dvou letech zásadně ovlivnily chod vaší organizace?“ 10. příklad 11. příklad „Jakou hodnotu má vámi vlastněný majetek? “ Shrnutí: na co dávat pozor při tvorbě otázek §Ptát se na přímé zážitky §Respondent nemůže odpovědět – nemá s problémem zkušenost §Vyvarovat se hypotetických otázek §Pokaždé pokládat pouze jednu otázku §Nepokládat dvě otázky najednou §Vyhněte se otázkám, které obsahují neodůvodněné předpoklady §Pozor na skrytou nápovědu §Každý respondent má odpovídat na stejnou otázku §Všichni by měli rozumět termínům §Jednoznačné časové úseky §Otázka končí otazníkem §Upřesněte počet odpovědí PROMĚNNÉ A JEJICH DĚLENÍ —podle vyjádření hodnot proměnných: — - kvantitativní proměnné (diskrétní & spojité) — - kvalitativní proměnné —podle vztahů mezi hodnotami jednotlivých proměnných: — - nominální (název variant) — - ordinální (název variant & uspořádání vertikální nebo horizontální) — - kardinální (název variant & uspořádání & vzdálenost) — ▪ intervalové (např. příjem) — ▪ poměrové (např. věk, počet dětí, váha, životnost výrobku atd.) —hranice mezi jednotlivými proměnnými nejsou neprůchodné, záleží na úhlu pohledu, např. volba politické strany (nominální, ordinální) nebo vzdělání (nominální, ordinální, kardinální) —proměnné vyššího řádu měření lze převést do nižšího řádu měření (tzv. ordinalizace nebo nominalizace proměnných) — KMVP část 2 Typy-promennych_s137_cz ZÁKLADNÍ POJMY VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ — —Populace/ Základní soubor = soubor jedinců/jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné. —Vzorek = skupina jedinců/jednotek, které skutečně pozorujeme. —Reprezentativnost = schopnost vzorku imitovat vlastnosti (strukturu) populace. Kritéria reprezentativnosti 1.Musí existovat tzv. opora výběru 2.Adekvátní výběr vzorku 3.Velikost vzorku Dvouhlavňová otázka, operuje s podmínkou, na které se nemusí všichni respondenti shodnout. Použité zdroje — —Disman, Miloslav: — Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 2009 (či starší vydání). — —Hendl, J.: Přehled statistických metod zpracování dat (zejména kap. 1 a 2, str. 17-83). Portál, Praha 2004. — —Punch, K.F.: Základy kvantitativního šetření. Portál, Praha 2008. — —Surynek, A., Komárková, R., Kašparová, E.: — Základy sociologického výzkumu. Management Press, Praha 2001. — —