Environmentální ekonomie
Environmentální management
Vilém Pařil

Environmentální management
}systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání (Veber a kol.,
2006)
}metodika, prostřednictvím které organizace posuzují, zda všechny realizované činnosti probíhají
environmentálně legitimním způsobem (Rowland-Jones a kol., 2005)
}způsob, jakým se organizace zaměřují na své fyzické okolí na lokální i globální úrovni (Leipziger,
2010)
}formální systémy, které integrují environmentální smýšlení do organizace prostřednictvím
vzdělávání zaměstnanců, monitorování a kontroly environmentálních dopadů, dále sledováním a
deklarováním environmentálního profilu organizace (Sroufe a kol., 2002)
}

Environmentální management (EM)
}nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 761/2001
}EMAS
}součást celkového řízení organizace, která zahrnuje organizování, plánování, odpovědnosti,
postupy, procesy a zdroje pro vývoj, implementaci, dosahování cílů, zhodnocení a udržení
environmentální politiky

Cíle EM
}
}hospodárné využívání statků, služeb
}omezení emisí znečišťujících látek
}eliminace rizik environmentálních havárií
}vytvoření podmínek bezpečnosti práce
}
}(Kreuz, Vojáček, 2007)

Požadavky a podmínky EM
}Požadavky
}identifikace a sledování krátkodobých i dlouhodobých dopadů podnikových (vlastních) produktů,
služeb a procesů na ŽP
}dosahování kontinuálního environmentálního zlepšování (Rowland-Jones a kol., 2005; Sebhatu a
Enquist, 2007)
}
}Podmínky
}analýza a identifikace vlastních environmentálních aspektů, resp. dopadů své činnosti na ŽP
(Wilson, 2002)

Environmentální aspekty dle Nařízení EPaR 761/2001
}Přímé
}emise do ovzduší
}vypouštění odpadních vod
}předcházení, recyklace, opakované použití, přeprava a zneškodňování pevných a jiných odpadů,
zejména nebezpečných odpadů
}využívání a kontaminaci půdy
}využívání přírodních zdrojů a surovin (včetně energie)
}místní problémy (hluk, vibrace, zápach, prach, vizuální vlivy atd.)
}dopravní problémy (jak z hlediska zboží a služeb, tak z hlediska zaměstnanců)
}riziko nehod a dopadů na životní prostředí, které vznikají nebo mohou vzniknout důsledkem havárií,
nehod a potenciálních mimořádných událostí
}vliv na biologickou rozmanitost

Environmentální aspekty dle Nařízení EPaR 761/2001
}Nepřímé
}problémy související s výrobky (design, vývoj, balení, přeprava, použití a opakované
použití/odstranění odpadu)
}kapitálové investice, poskytování půjček a pojišťovací služby
}nové trhy
}výběr a složení služeb (např. doprava nebo pohostinství)
}správní a plánovací rozhodnutí
}složení nabídky výrobků
}vliv činnosti organizace na životní prostředí a chování dodavatelů a subdodavatelů

Environmentální výkonnost
}výsledky řízení environmentálních aspektů v organizaci
}
}Environment
}prostředí, ve kterém organizace provozuje svoji činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní
zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vazby (Veber a kol., 2006)
}

Příčiny environmentálního uvědomění
}Ekonomické
}Etické
}
}v některých případech je jednání v zájmu efektivnosti a dosahování zisku v souladu s etickými
hodnotami (Cambra-Fiero a kol., 2007)
}
}=> Corporate Social Responsibility (CSR)
}Sociální aspekty
}Environmentální aspekty
}=> Image organizace (EU - Zelená kniha = Green Paper, 2001)

Vývoj environmentální odpovědnosti v podnicích
}60. léta 20. století
}souvislosti mezi zdánlivě izolovanými jevy
}Organizace spojených národů
}70. léta 20. století
}diskuze o příčinách poškození životního prostředí
}Ropné šoky => hledání alternativních zdrojů
}1972 Stockholm => UNEP
}1972 „Meze růstu“ (Meadows)
}Konflikt exponenciálního růstu hospodářství versus omezených zdrojů
}80. léta 20. století – rozvoj dobrovolných nástrojů
}1987 World Commision on Environment and Development - „Our common future“ (Bruntland)
}1984 Responsible Care („Odpovědné podnikání v chemii“; reakce na havárii chemického závodu
v Bhópálu)
}1989 Valdezovy zásady
}90. léta 20. stol. Rozvoj EM
}1991 Podnikatelská charta pro trvale udržitelný rozvoj

Faktory rozvoje EM v 90. letech
}Vznik programu udržitelnosti
}Rio de Janeiro - Summit United Nations Conference on Environment and Development (UNCED) => Agenda
21
}mezinárodní, národní, regionální a lokální
}Ustanovení standardizovaného přístupu k EM
}Systémy řízení zaměřené na ochranu ŽP
}britský standard = British Standard BS 7750
}1993 EMAS
}1996 ISO 14000
}Ustanovení environmentální legislativy

Environmentální chování podniků
}Defenzivní
}dodržování minimálních, tedy především legislativních environmentálních požadavků
}vnímání environmentálních opatření pouze jako činnosti generující náklady a nepřinášející
dlouhodobé výnosy
}Ofenzivní
}překračování nejnutnějších požadavků v oblasti  integrace environmentálních aspektů do své
činnosti
}implementace dobrovolných nástrojů či opatření

Úrovně environmentálního managementu
}Strategická úroveň
}koncepce CSR, ustanovení environmentální politiky, definování strategických environmentálních
cílů, implementace EMS
}Taktická úroveň
}hodnocení životního cyklu, environmentální design produktu, inovace a monitoring, environmentální
řízení dodavatelského řetězce
}Operativní úroveň
}„low-hanging fruits“
}recyklace, třídění odpadů, vícenásobné využití surovin, redukce emisí a odpadů, minimalizace
spotřeby zdrojů (surovin, materiálu, energie či vody)

Nejčastější implementace
}(Sroufa a kol., 2002)
}IBM, HP, Ford Motor Company, Xerox, Motorola
}Strategická úroveň
}environmentální politika
}zaměstnanecké programy na podporu environmentálního uvědomění
}všeobecné vytváření podmínek pro dlouhodobé začlenění environmentálního řízení
}Operativní úroveň
}recyklace
}redukce vyprodukovaného odpadu
}snižování spotřeby energie
}komunikace environmentálních informací
}
}

Závazky environmentální politiky podniku
}
}provádět všechny operace a procesy v souladu s platnou legislativou ochrany ŽP
}
}závazek průběžného zlepšování environmentálního profilu organizace
}
}(Polách, Smolík, 1999)

Členění nástrojů EM
}Dle úrovně implementace
}Dle předmětu
}Zaměřené na procesy (ISO 14001)
}Zaměřené na produkty a služby (ecolabelling, produktový design)
}Dle účelu
}Regulační (EMS, ecolabelling - I. a III. typ)
}Informační (LCA, vlastní environmentální tvrzení, environmentální účetnictví)
}Vzdělávací (školení zaměstnanců)

EM → EMS
}systematický, stále se opakující proces
}institucionalizovaná struktura procesů
}struktura je organizována podle interních, národních či mezinárodních standardů
}
}Identifikace
}environmentálních aspektů
}prvky podnikové činnosti, produktu nebo služby, které mají nebo mohou mít dopad – pozitivní či
negativní - na životní prostředí
}environmentálních dopadů
}jakékoliv změny v ŽP, které částečně nebo úplně vyplývají z environmentálního chování organizace

Proces zavedení EMS
}vytvoření vlastní environmentální politiky
}identifikace environmentálních aspektů a určení významných vlivů
}soupis všech legislativních požadavků
}stanovení environmentálních cílů, priorit a cílových hodnot
}vytvoření struktury, programů environmentální politiky a její realizace (dosažení cílů)
}plánování, řízení, monitorování, nápravná opatření, audity a přezkoumání pro zajištění souladu s
environmentální politikou
}přizpůsobení se změněným okolnostem

Aktéři implementace EMS
}Podnik zavádějící EMS
}Poradenské orgány
}Subdodavatelé
}Zákazníci
}Veřejnost, komunita
}Certifikační orgán
}ISO 14001:2004, ISO 14001:2009
}Společnosti
}CQS - Sdružení pro certifikaci systémů jakosti
}Bureau Veritas Certification Czech Republic
}CERTLINE
}Technický a zkušební ústav stavební Praha
}Elektrotechnický zkušební ústav

Nástroje EM
}Systémy environmentálního managementu
}ISO 14001
}EMAS
}Ecolabelling
}Čistší produkce (ČP)
}podpora efektivnějšího využívání vstupních zdrojů
}Dobrovolné environmentální dohody
}veřejný a soukromý sektor
}Ekodesign
}účelem je začleňování požadavku na ochranu ŽP do návrhu a konstrukce výrobku
}LCA (Life-Cycle Assessment)
}koncept spočívající ve shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů na ŽP
výrobku během jeho celého životního cyklu

Nástroje EM
}Environmentální benchmarking
}systematický proces porovnávání environmentální výkonnosti
}Environmentální manažerské účetnictví
}sběr, vyhodnocování a předávání informací o hmotných a energetických tocích, environmentálních
nákladech a jiných, hodnotově vyjádřených, informací
}Environmentální reporting
}prohlášení o veškerých vlivech podniku na ŽP
}Systém výrobek – služba
}náhrada výrobků za služby výrazně snižuje negativní dopad na ŽP

ISO 14000



ISO 14000
}ISO 14001 EMS
}ISO 14004 EMS dodatek
}ISO 14005 Fázová implementace EMS
}ISO 14006 Ekodesign
}ISO 14031 Environmentální výkonnost
}ISO 14033 Kvantitativní environmentální informace
}ISO 14020 Ekolabelling
}ISO 14040 Hodnocení životního cyklu - LCA
}ISO 14045 Hodnocení eko-efektivnosti
}ISO 14051 Účetnictví materiálových toků - Material flow cost accounting (MFCA)
}ISO 14063 Environmentální komunikace
}ISO 14064 Greenhouse gas (GHG) accounting and verification
}ISO 14066 Kompetenční požadavky
}ISO 14067 Produktová uhlíková stopa
}ISO 14069 Uhlíková stopa produktů, služeb a dodavatelského řetězce
}
}

Norma ISO 14000
}ISO 14001 Specifikace EMS
}ISO 14004 Metodický návod k principům, systémům a podpůrným technikám
}
}Kroky implementace ISO 14000
}Vytvoření a přijetí environmentální politiky v organizaci
}Plánování
}Implementace
}Kontrola a pravidelné hodnocení vhodnosti nastaveného systému a pravidel
}Zhodnocení neustálého zlepšování
}
}Často zaváděno společně s ISO 9000 → integrovaný systém jakosti a environmentu (zamezení dublování
činností či norem)

Implementace ISO 14000
}Stanovení významných aspektů
}Stanovení kritérií na podniku samotném
}Hledisko environmentální
¨rozsah vlivu
¨závažnost vlivu
¨pravděpodobnost výskytu
¨četnost výskytu
¨trvání vlivu
¨riziko nedodržení legislativních požadavků
}Hledisko ekonomické
¨náklady změny vlivu
¨vliv na image podniku
¨působení změny na jiné procesy a činnosti
}=> registr aspektů
}soubor environmentálních aspektů
}vyhodnocení vlivu jednotlivých aspektů
}určení významných aspektů

Významné aspekty
}Většinou spojeny s výrobní činností
}používání zakázaných či omezujících látek
}produkce odpadů
}produkce emisí
}znečištění vod
}obtěžování okolí zápachem
}obtěžování okolí hlukem
}nedodržení hygienických požadavků
}spotřeba surovin
}spotřeba energie

Zavádění ISO 14000
}The ISO Survey 2012
}285 844 certifikovaných norem ISO 14001
}ve 167 zemích světa
}Nejvíce ve světě
}Čína, Japonsko a Itálie
}Nejvíce v Evropě
}Španělsko, Rumunsko, Francie, Německo
}
}Např. Motorola, Sony Corporation, Mitsubishi Electric, Volvo
}Někteří tento certifikát vyžadují i po svých dodavatelích
}Ford Motor Company, Xerox Corporation, General Motors

ISO 14 000 v ČR
}ISO 14001
}2000 – 116
}2005 – 2122
}2010 – 6629
}2012 – 4215
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}http://www.iso.org/iso/home/standards/certification/iso-survey.htm?certificate=ISO%2014001&country
code=CZ#standardpick
}
}

EMAS
}Eco-Management and Audit Scheme
}Systém environmentálního řízení a auditu
}1995 Velká Británie
}2001 aktualizace → Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (tzv. EMAS II)
}Cíle programu
}ochrana přírodních zdrojů (redukce spotřeby)
}snižování vypouštění znečišťujících látek do ovzduší
}snižování rizika environmentálních nehod (havárií)
}důraz na ochranu zdraví pracovníků a obyvatel
}požadavek EMAS na zveřejňování detailních, třetí stranou ověřených informací o konkrétních krocích
ke zlepšování environmentálního profilu organizací

EMAS
}Svět
}4155 organizací
}Španělsko, Itálie, Německo
}Odpady
}Malé a střední podniky
}http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do;jsessionid=TS4QSC2Vn3J9ZFTLWkMdpp
bHpCKQTB3kQ16HvdTpLy39MD051Zll!-20310670
}ČR
}2000 – 4
}2010 – 26 (11:13:3)
}Stavební průmysl
}Velké a střední podniky
}MŽP, Zprávy o uplatňování dobrovolných nástrojů v letech 2007 - 2010

Vývoj EM v ČR
}90. léta
}České ekologické manažerské centrum (CEMC)
}sdružení českých podniků a podnikatelů
}cílem je šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu
}členem mezinárodní sítě pro EM (INEM)
}1994 spolupráce s Českým normalizačním a standardizačním institutem

Envi-výkonnost vs. konkurenceschopnost
}vztahy mezi environmentální výkonností podniků a jejich konkurenceschopností
}Negativní vztah
}podniky v důsledku zavádění environmentálních opatření oslabují svoji konkurenceschopnost, zejména
v důsledku vynaložených nákladů na EM
}Neutrální vztah
}neexistuje žádná souvislost mezi environmentálním uvědoměním podniku a jeho konkurenceschopností
}Pozitivní souvislost
}environmentální odpovědnost posiluje konkurenceschopnost podniku, např. v důsledku uspořených
nákladů za sankce (kterým by mohla být organizace vystavena v důsledku nedodržení nastavených
environmentálních požadavků)

Dva způsoby tlaku na podnik
}(Kramer a kol., 2005)
}Push činitele
}požadavky, které podniky musejí naplnit, chtějí-li svoji existenci udržet
}např. legislativa, požadavky zájmových skupin
}Pull činitele
}požadavky, které jsou indukovány převážně tržně, jejich plnění je dobrovolné
}právě jejich splnění nicméně může zlepšovat postavení podniku na trhu
}např. zvyšující se poptávka po ekologické produkci
}

Důvody EM pro podnik
}(Matuszak-Flejszman, 2009)
}etický důvod
}ekonomický motiv
}úspora nákladů při úspoře zdrojů a odpadů
}legální
}stále přísnější legislativa, která podniky usměrňuje v oblasti ochrany ŽP
}komerční, obchodní motiv
}stále více, zejména velkých, organizací kontroluje svoji environmentální výkonnost a očekává to
samé od svých dodavatelů.
}

Iniciátoři tlaku na EM
}Madsen a Ulhøi (2003)
}
}Vlastníci
}Obchodní partneři
}Místní samospráva
}Státní správa
}Zaměstnanci
}

Motivy k zavádění EM
Požadavek zákazníků/odběratelů
Potvrzeno
Qinghua a Yong (2001), Melnyk a kol. (2002)
Nepotvrzeno
Massoud a kol. (2010), Delmas (2002)
Možnost deklarovat environmentální závazek
Potvrzeno
Delmas (2002), Cambra-Fiero a kol. (2008)
Posílení image podniku
Potvrzeno
Berthelot a Coulmont (2004), Massoud a kol. (2010)
Nepotvrzeno
Morrow a Rondinelli (2002)
Dosažení konkurenční výhody
Potvrzeno
Welch a kol. (2002), Berthelot a Coulmont (2004), Delmas (2001)
Dosahování shody s legislativou
Potvrzeno
Morrow a Rondinelli (2002), Adams, Buritt a Frost (2008), Madsen a Ulhøi (2003), Welch a kol.
(2002)
Nepotvrzeno
Delmas (2002)
Zlepšení vztahů s veřejnými a státními orgány
Potvrzeno
Rondinelli a Vastag (2000),  Welch, Mori a Aoyagi-Usui (2002)
Zpřehlednění dokumentace
Potvrzeno
Morrow a Rondinelli (2002)
Růst exportních možností
Potvrzeno
Steger, Schindel a Krapf (2002)
Zlepšení environmentální výkonnosti
Potvrzeno
Berthelot a Coulmont (2004), Adams, Buritt a Frost (2008), Delmas (2002)
Nepotvrzeno
Morrow a Rondinelli (2002)
Úspora nákladů
Potvrzeno
Massoud a kol. (2010), Berthelot a Coulmont (2004)
Nepotvrzeno
Morrow a Rondinelli (2002)

Ekonomické přínosy v rámci EM
}Snižování nákladů
}úspora materiálu, energie, vody či surovin
}redukce odpadů a v důsledku toho snížení finančních prostředků nutných na jeho likvidaci
}recyklace odpadů
}úspory za pokuty při poškozování ŽP
}optimalizace procesů a snížení provozních nákladů
}úspory nákladů plynoucích z pozastavení nevyhovujících výrobních procesů
}
}Zvyšování výnosů
}oslovení nových – environmentálně odpovědných – zákazníků, kteří budou ochotni nakupovat
environmentálně šetrné produkty či služby podniku
}zvýšení loajality stávajících zákazníků
}prodej emisních povolenek
}navázání obchodních vztahů s odběrateli, kteří vyžadují environmentálně šetrné produkty od svých
dodavatelů

Praktické zkušenosti
}↑Počet certifikovaných firem v odvětví → ↓Možnosti ↑prodeje
}↑Mezinárodní x ↓národní trhy
}Nutný požadavek odběratelů
}Soulad s legislativou (↑jistota)
}Francie: ↑EM→↑Prodeje … NE ← nedůvěra
}Španělsko: ↑EM→↑Prodeje … NE ← neznalost
}Německo: ↑EM→↑Prodeje … NE x znalost, důvěra
}Zlepšení kontroly procesů, připravenost na havárie
}Uvědomění zaměstnanců – environmentální odpovědnost
}První podniky z důvodu kvalitativních přínosů
}Další z důvodu ekonomických přínosů
}

Bariéry zavádění EM
Nesrozumitelnost a obtížná kvantifikovatelnost přínosů EMS
Potvrzeno
Rondinelli a Vastag (2000), Massoud a kol (2010), Delmas (2001), Melnyk a kol. (2003)
Nedostatek zájmu zákazníků
Potvrzeno
Massoud a kol. (2010), Melnyk a kol. (2003)
Nedostatek zdrojů – finančních, časových apod.
Potvrzeno
Delmas (2002), Leal a kol. (2003), Sunderland a Aragón (cit. dle Leal a kol., 2003)
Nepotvrzeno
Massoud a kol. (2010), Morrow a Rondinelli (2002)
Nedostatek státní podpory
Potvrzeno
Massoud a kol. (2010), Sunderland a Aragón (cit. dle Leal a kol., 2003)
Nárůst spotřeby času potřebného pro administrativní činnosti
Potvrzeno
Rondinelli a Vastag (2000)

ČR
}Štěpánková, 2007
}432 výrobních podniků

ČR
}Štěpánková, 2009
}247 podniků ve službách
}
A - Zemědělství, myslivost, lesnictví
E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a domácnost
I - Doprava, skladování a spoje
K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

Situace v ČR
}Relativní četnost zastoupení podniků disponujících certifikátem ISO 14000 se zvyšuje se zvyšující
se výkonností podniku
}Výrobní podniky … ANO
}Služby … NE
}

Situace v ČR
Výzkum pěti podniků v ČR
Dosavadní zahraniční výzkumy
Požadavek odběratelů
Požadavek zákazníků a odběratelů
Možnost deklarovat environmentální závazek
Možnost deklarovat environmentální závazek
-
Dosažení konkurenční výhody
Dosahování shody s legislativou
Dosažení shody s legislativou a s tím související zlepšení vztahů s veřejnými a státními orgány.
-
Růst exportních možností
-
Zlepšení environmentální výkonnosti
Zlepšení image podniku
Zlepšení image podniku
Ekonomický přínos (úspora nákladů nebo generování výnosů)
Úspora nákladů
Soulad s politikou mateřské společnosti
-
Dosažení systémového přístupu k řízení podniků a jejich environmentální odpovědnosti
-

Přínosy EM

logistika
odpady
pivovarnictví
stavebnictví
textil
Posílení image podniku
X
X
X
X
X
Zlepšení řízení a kontroly podniku
X
X
X
X
X
Finanční přínos – výnos nebo úspora nákladů
X
X
X
minimální
X
Systematizace řízení a zdokumentování činností
X
X
X
částečně

Zvýšení kvality poskytnutých služeb
X
X

X
X
Zvýšení environmentální výkonnosti
X
X
X
X

Snížení rizika environmentálních nehod

X
X
X
X
Deklarace  souladu podniku se všemi požadavky
X
X


X
Splnění požadavku zákazníků/odběratelů
X


X
X
Zvýšení výrobní efektivnosti a hospodárnosti
X
X


X
Splnění požadavků státních a veřejných orgánů

X

X

Zvýšení důvěryhodnosti podniku
X



X
Konkurenční výhoda
X



X

Finanční přínosy
}Především úspora nákladů, méně pak generování výnosů
}Náklady na EM nejsou pro podniky významné. nepřekračují v žádném z podniků 0,1% obratu
}Finančního přínosu je dosahováno zejména v důsledku interních opatření EM
}V nižší míře je dosahován finanční přínos jako důsledek externího vlivu EM (např. uzavírání
kontraktů jako přímý důsledek implementace EM).
}Výše finančního přínosu dosahovaného prostřednictvím EM je diferencovaná a odvíjí se od
následujících faktorů:
}specifika konkrétních environmentálních opatření – významný přínos má úspora zdrojů, energie,
odpadové hospodářství, nízký ekonomický přínos má pak např. implementace EMS dle ISO 14001
}specifika podniku a množství prostředků, které je možné investovat do environmentálních opatření,
podniky, které mohou vynaložit vysokou počáteční investici na EM, následně zpravidla dosahují
vyšších finančních výnosů či úspory nákladů
}Výše výnosů dosažených implementací EM je převážně nízká, výše ušetřených nákladů v důsledku
zavedení EM je významná
}Primárním důvodem k implementaci EM je ekonomický motiv, environmentální dopad je pak vedlejším
efektem

Marketingové přínosy
}Deklarace  souladu podniku se všemi požadavky navenek
}Splnění požadavku externích stakeholderů – státní a veřejné orgány (legislativa)
}Splnění požadavku externích stakeholderů – zákazníci
}Posílení image podniku
}Konkurenční výhoda

Procesní přínosy
}Systematizace řízení a zdokumentování činností podniku
}Zvýšení kvality poskytnutých produktů či služeb
}Zvýšení environmentální výkonnosti a snížení rizika environmentálních nehod

Hlavní nedostatky
}
}Měřitelné environmentální přínosy
}
}Očekávání zvýšení prodejů (pouze u začínajících)

Environmentální nákladové účetnictví (ECA)
}„Zelené účetnictví“
}Dílčí (parciální) kalkulace (emisní povolenky – ovzduší)
}Kalkulace přímých nákladů
}Procesní kalkulace
}Kalkulace materiálových toků (materiálová bilance)
}Kalkulace energetických toků (energetická bilance)
}Účetnictví plných nákladů
}Full-costs accounting (x total cost accounting - zaměňováno)
}Kvantifikace nákladů
}přímých (kapitálové náklady a náklady spojené s podmíněnou realizací regulačních opatřeni)
}nepřímých (pokuty, auditing apod.)
}nehmotných (odpovědnost za škody, goodwill)
}Odhad celkových nákladů
}Total cost accounting
}Finanční kvantifikace životního cyklu
}Oceňování plných nákladů
}Full Cost Pricing
}Účetnictví plných nákladů – tržní ceny x potenciální ceny zahrnující komplexní environmentální
náklady
}

Malé a střední podniky v ČR
}Obršálová I., Kožená M., 2005
}128 podniků, z toho 30 držitelů ISO 14000
}strategické koncepce nemělo zpracováno 84 podniků – cca 2/3
}z uváděných vnějších tlaků na ochranu životního prostředí jednoznačně převažuje vliv
legislativních opatření
}téměř 50 % podniků řadí ochranu ŽP v prioritách podniku na 4.-6. místo
}převažuje strategie následníka
}účetní postupy a systémy pro sledování vlivu podniku na ŽP má v informačních systémech pouze 43
podniků – cca 1/3
}kvantifikace materiálové a energetické spotřeby byla uvedena u 45 podniků – cca 1/3