1. Oceňování podniku a jeho vazba na FA - žádná objektivní hodnota firmy neexistuje Þ neexistuje ani jediné správné ocenění - metody oceňování vypovídají (více méně) o ceně (tržní ceně) hodnoceného podniku - FA oceňuje hodnotu podniku syntetickými ukazateli v rámci testů finančního zdraví (bonitní/bankrotní modely) Typy a stupně oceňování a) ocenění nezávislé na vůli vlastníků (pro potřeby státní správy) - nutná jednoznačnost výsledků Þ zjednodušení, práce s uzancemi a standardizovanými postupy (uzance - uznané zvyklosti) - pro účely: · daňové · dědické spory · spory vlastníků (určování majetkových účastí) · poskytování úvěrů (v souvislosti s jejich ručením) b) ocenění z vůle vlastníků (pro podnikatelské účely) - vyjadřuje šance a rizika - jeho smyslem je odhadnout tržní hodnotu Ü odhad podle mezinárodních standardů = odhad peněžní částky - podmínky, má-li být odhad tržní hodnotou: · kupující i prodávající jednají zcela dobrovolně a legálně - bez vnějších tlaků či nekalých úmyslů · obě strany mají zájem na uskutečnění transakce · obě strany mají k dispozici všechny důležité informace o předmětu prodeje · na obou stranách je přiměřená konkurence - používáno pro účely: · koupě a prodeje podniku · spojování firem (akvizice) · sanace · konkurzu · uvedení na burzu · získání dalšího vlastního / cizího kapitálu 2 stupně podnikatelského ocenění 1. podnik "sám o sobě" (stand - alone basis, going concern) - tak jak podnik "stojí a leží" v daný okamžik - pohledy do budoucnosti (pokud se uvažují) se musí odvíjet od současného stavu 2. z hlediska záměrů, které by měly být uskutečněny v budoucnu - z pohledu nového majitele (po spojení firem) - s uvážením synergických efektů Přehled metod oceňování a) založené na dosud vynaložených nákladech - substanční hodnota b) založené na oceňování výnosu firmy - metoda diskontovaného CF - metoda kapitalizovaných zisků - korigované výnosové metody c) založené na srovnání - na bázi srovnatelných podniků - na bázi srovnatelných transakcí - na bázi pay off profilů (derivátové modely) Vybrané metody a) likvidační hodnota - padá předpoklad trvání podniku (podnikatelských aktivit) - hodnota = "cena šrotu" - hodnota = 20 % tržní hodnoty b) hodnota vlastního kapitálu (s oceněním aktiv a závazků dle účetnictví) aktiva - závazky = hodnota vlastního kapitálu (assets - liabilities = owner's equity) c) substanční metoda - ocenění majetku i závazků je reálné Þ odpovídá aktuálním cenám, za něž by bylo možné daný majetek pořídit ¹ účetní hodnota - hodnota podstaty (substance) je zřejmá zvláště v případě akvizice (koupit stávající podnik nebo vybudovat nový ?) ß - substanční hodnota tvoří horní cenovou hranici Þ má pomocnou funkci (výhodnější pro prodávajícího) - v oceňování dochází ke zvyšování vykazované hodnoty aktiv o tiché rezervy, vyplývající z: · inflace Þ růst nákladů na znovupořízení · odpisů: pokud by byly vyšší, než by odpovídalo skutečné ztrátě hodnoty - zvyšování hodnoty aktiv (rozpouštění tichých rezerv) může ovlivnit zisk a tím i hodnotu daní (hodnota závazků) Þ substanční hodnotu je třeba o tyto latentní daně snížit - klíčový význam mají zásady oceňování majetkové podstaty podniku, zvláště hodnoty nemateriálních statků Substanční hodnota brutto = = souhrn majetkových hodnot potřebných k dalšímu podnikání v aktuálních cenách + výnos z prodeje majetku přebytečného a vedlejšího (rekreační středisko) - hodnota všech závazků a dluhů = substanční hodnota netto (S[N]) - S[N] ukazuje pouze, kolik kapitálu je v podniku investováno - neuvažuje návratnost - tiché rezervy = náklady znovupořízení - odpisy - účetní hodnota d) diskontované CF (výnosová metoda) - princip: hodnota = současná hodnota budoucích výnosů = kapitálová hodnota (Net Present Value) - klíčové problémy: · co jsou to výnosy a jak je určíme · jak určíme hodnotu budoucích výnosů (nejednotné) · jak stanovit diskontní sazbu · jak v ocenění zvážit riziko · CF (free CF = peněžní toky k rozdělení) = zisk před úroky a daněmi - daně (z EBIT) + odpisy - výdaje na pořízení HIM a NIM - zvýšení pracovního kapitálu (+ snížení) - prognóza CF na delší období (trvalá renta) = dvou fázová metoda CF[S] = stálé CF pro k-té a další období (poslední jistá hodnota) e) hodnota určená srovnáním - východisko: tržní kapitalizace = počet akcií * cena akcie = tržní hodnota vlastního kapitálu H = tržní kapitalizace + prémie - problém: i) vyhledání podobného („stejného“) podniku ii) stanovení prémie - proto přechod na multiplikátory - pro srovnatelné podniky jsou stejné multiplikátory (intervalový odhad) - multiplikátor: kupní cena / zisk (SRN) · chemie 7 - 10 · obchod potravinami 4 - 6 · obchod nábytkem 4 - 6 · výroba nástrojů 6 - 8 - multiplikátor: kupní cena / obrat (pro obchod) - multiplikátor P/E (cca 7 - 9) f) hodnota určená srovnáním payoff profilů (aplikace opční metodologie - derivátní model) - východiska - srovnávají se: · firma financovaná dluhem (obligace) a akciovým kapitálem · opce call (evropská), vystavené na podkladové aktivum (akcii) Jde o NPV s využitím flexibility, která umožňuje vylepšení NPV díky volatilitě - vzorový příklad viz učebnice str. 129-131 (2. vydání). Goodwill = kupní cena – S[N] Souhrnné ocenění všech nehmotných aktiv (přehled metod viz učebnice, kapitola 30 DODATEK) Jeho faktory: - management a personál (kvalifikace) - obchodní spojení - odbytové kanály - příhodné umístění - příznivá výrobní prognóza 11.9.2014