Pearson_Bound_White Pearson_Strap_Bound_White krugman_10e_cover.jpg
Kapitola 10
Politická ekonomie obchodní politiky

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obsah
•Argumenty pro volný obchod
•Argumenty proti volnému obchodu
•Modely politického rozhodování o obchodní politice
•Mezinárodní vyjednávání u obchodních politik a Světová obchodní organizace

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty pro volný obchod
•Efektivnostní argument
•Výnosy z rozsahu
•Příležitost pro inovace
•Omezení rent-seekingu (vyhledávání renty)
•Politický argument
•
•
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 10-1: Efektivností argument pro volný obchod
fig10_01.gif
Argumentem pro volný obchod je to, že výrobci a spotřebitelé alokují zdroje efektivněji, pokud
vlády nenarušují tržní ceny pomocí obchodní politiky.
Národní blahobyt malé ekonomiky je nejvyšší v případě volného obchodu.
S omezeným obchodem (např. díky clu), spotřebitelé platí vyšší ceny a spotřebovávají příliš málo,
zatímco domácí firmy vyrábí příliš mnoho.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Tab. 10-1a: Přínosy z případného posunu k celosvětově volnému obchod (v procentech HDP)
tbl10_01.gif
•Jelikož cla většiny zemí jsou již nízká, a tak potenciální přínosy svobodného obchodu pro většinu
tvoří pouze malý podíl HDP.
•Pro svět jako celek jsou náklady protekcionismu odhadovány na méně než 1 % HDP
•Přínosy ze svobodného obchodu jsou o něco menší pro vyspělé země jako USA a EU a o něco větší pro
chudší rozvojové země.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Tab. 10-1b: Odhadované náklady protekcionismu (v % HDP)
•Historicky byly ovšem náklady protekcionismu mnohem větší.
T9-1

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty pro volný obchod
•Volný obchod umožňuje firmám využívat výhod externích výnosů z rozsahu.
•Chráněné trhy omezují přínosy z externích výnosů z rozsahu tím, že brání koncentraci průmyslových
odvětví
–Na chráněné trhy vstupuje příliš mnoho firem
–Rozsah produkce každé z nich je pak neefektivní
•Konkurence a lepší příležitosti pro inovace (dynamické přínosy)
•Volný obchod poskytuje firmám více příležitostí pro zdokonalování a inovace, protože musí hledat
cesty, jak exportovat svou produkci a konkurovat importům
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty pro volný obchod
•Volný obchod eliminuje ztráty spojené s vyhledáváním renty (rent-seeking)
–Čas a zdroje vynaložené na získání ochrany trhu a zisky z toho plynoucí
•Politický argument pro volný obchod říká, že volný obchod představuje nejlepší proveditelnou
politiku, a to i tehdy, když jiné politiky mohou být teoreticky lepší.
–Jakákoliv politika odchylující se od svobodného obchodu bude rychle „ovládnuta“ politickými
skupinami, což následně povede k poklesu národního bohatství.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Případová studie: Přínosy roku 1992
•V roce 1987 se země EU dohodly na Single European Act, jehož cílem bylo vytvořit opravdu jednotný
společný trh. Tento zákon vešel v platnost v roce 1992.
–Země EU v té době již tvořily celní unii. Mezi zeměmi EU nebyly žádné cla ani kvóty a země měly
stejnou obchodní politiku vůči nečlenským zemím
•Jaký další přínos by měl mít jednotný společný trh?
•Odstranění neviditelných překážek obchodu (byrokratické bariéry, red-tape barriers)
–Politicky náročná jednání, nejvíce problémů bylo s jídlem.
–Podle vládních ekonomů to mělo přispět k tomu, že trhy budou méně segmentované a firmy budou více
využívat výnosů z rozsahu.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty proti volnému obchodu
•Argument směnných relací
•Argument domácího tržního selhání
•
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty proti volnému obchodu
•Velká země uvalením cla snižuje světovou cenu (a tedy cenu importů) a zlepšuje si tak směnné
relace
–Tento přínos může být větší než ztráty spojené s neefektivní alokací výroby a spotřeby.
•Nízké clo vede ke zvýšení národního bohatství velké země
–Od určité úrovně cla však bude národní bohatství klesat, neboť ztráty vyplývající z ekonomické
neefektivnosti budou převyšovat přínos ze zlepšených směnných relací.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 10-2: Optimální clo
fig10_02.gif
Zavedením cla, které úplně zamezuje importům, si země pohorší.
Může ale existovat clo o velikosti tO, které maximalizuje národní blahobyt: optimální clo.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty proti volnému obchodu
•Exportní daň (negativní exportní subvence), které úplně eliminuje export, zhoršuje bohatství země,
ale může existovat nízká sazba exportní daně, která maximalizuje národní bohatství (opět
prostřednictvím zlepšení směnných relací)
–Exportní subvence zhoršuje směnné relace velké země
–Exportní daň u velké země může zvýšit cenu exportované produkce na světovém trhu, a tudíž zlepšit
její směnné relace.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Protiargument
•Pro některé země (jako USA) importní a/nebo exportní clo může zlepšit národní bohatství – je to
však na úkor ostatních zemí
•Tento argument nebere v úvahu riziko, že ostatní země na to zareagují zavedením odvetných
obchodních restrikcí.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty proti volnému obchodu
•Dalším argumentem proti volnému obchodu je možnost domácího tržního selhání, díky kterému může být
volný obchod suboptimální politikou
–Kalkulace ztráty ekonomické efektivnosti pomocí přebytku spotřebitele a výrobce předpokládá, že
trhy fungují efektivně
•Argument domácího tržního selhání je příkladem teorie druhého nejlepšího
•Vládní zásahy do ekonomiky, které narušují tržní podněty na jednom trhu mohou zvýšit národní
bohatství tím, že eliminují následky tržního selhání na jiném trhu.
–Pokud není možné použít nejlepší politiku, tj. vyřešit samotná tržní selhání, tak jsou tyto vládní
intervence „druhou nejlepší politikou“, jak tyto problémy vyřešit
•
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Argumenty proti volnému obchodu
•Druhy tržních selhání:
–Persistentně vysoká podzaměstnanost pracovníků
–Persistentně nedostatečné využití budov, zařízení a jiných forem kapitálu
–vlastnická práva nejsou dobře definována nebo vynucována
–technologické přínosy pro společnost objevené soukromou firmou, ze kterých ale tato firma nemá
zisk
–environmentální náklady pro společnost, způsobené soukromou firmou, které ale tato firma nehradí

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 10-3: Tržní selhání jako argument pro zavedení cla
fig10_03.gif
•Mezní společenský přínos z dodatečné jednotky produkce je přínos který společnosti plyne ze
soukromé produkce, ale není zahrnut v přebytku spotřebitele.
•Díky tomu může být kalkulace ztráty ekonomické efektivnosti založená na přebytku výrobce
zavádějící – nebere v úvahu plochu c.
•Je možné, že zavedení cla, které zvýší domácí výrobu, povede k většímu přínosu pro domácí
ekonomiku, a to díky částečné korekci tržního selhání.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Protiargumenty
•Ekonomové podporující volný obchod tvrdí, že tržní selhání by měla být řešena „první nejlepší
politikou“, tj. domácí politikou přímo zaměřenou na daný problém
–Pokud je například problémem chronická nezaměstnanost, potom může vláda subvencovat náklady na
práci u pracovně-náročných výrob.
–Tato politika nepovede k takové ekonomické neefektivnosti jako zavedení cla
•Není jasné, kde a do jaké míry existují v reálném světě tržní selhání.
–Vládní politiky, které mají za cíl řešit tržní selhání, mohou být ovládnuty partikulárními zájmy.
–Obchodní politika narušující rozhodování výrobců a spotřebitelů může mít nezamýšlené důsledky,
které situaci spíše zhorší.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Modely politického rozhodování o obchodní politice
•Jak je vytvářena obchodní politika?
•Modely politického rozhodování, kde cílem politiků je maximalizovat politický úspěch a ne národní
blahobyt:
–Teorém mediánového voliče
–Kolektivní akce

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Mediánový volič
•Teorém středního voliče říká, že dem. politické strany uzpůsobují svoji politiku tak, aby oslovily
voliče ve středu politického spektra, tj. tzv. mediánového voliče
•Předpokládejme, že jde o stanovení výše cel:
–Seřadíme všechny voliče dle toho, jak vysoké clo preferují (od těch, kteří chtějí co nejmenší)
•Předpoklady modelu:
–Uvažujeme 2 soupeřící politické strany
–Cílem každé ze stran je být zvolena většinou voličů
•Jakou politiku budou strany prosazovat?
–Obě strany nabídnou stejnou celní politiku, tak aby oslovily středního voliče, což jim zajistí
většinu hlasů
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 10-4: Politická konkurence
fig10_04.gif
Voliči jsou setříděni podle výše preferovaného cla.
Pokud jedna strana navrhne vysoké clo ve výši tA, jiná strana dokáže přetáhnout většinu voličů tím,
že navrhne o něco nižší clo tB.
Tato politická konkurence motivuje obě strany k tomu, aby navrhly clo ve výši tM, tj. clo
preferované mediánovým voličem.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Mediánový volič
•Dle teorému mediánového voliče, v zemi se dvěma politickými stranami bude prosazována taková
obchodní politika, která osloví co nejširší počet voličů
–Bude vybrána taková politika, která výrazně poškozuje pár subjektů (producenti konkurující
importům), ale přináší velké přínosy velkému počtu subjektů (spotřebitelé)
•Skutečné obchodní politiky zemí však tomuto příliš neodpovídají.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Kolektivní akce
•Politická aktivita je často popisována jako problém kolektivní akce
–Zatímco spotřebitelé jako skupina mají zájem na volném obchodu, individuální přínos každého
spotřebitele z volného obchodu je malý ve srovnání s náklady, které by musel vynaložit na jeho
propagaci (čas a peníze)
–Proto politiky, které vedou k velkým ztrátám pro celou společnost, ale malé ztrátě připadající na
jednotlivce, nečelí silné opozici
•Ve skupinách, kterým by volný obchod přinesl velké ztráty (např. nezaměstnanost), má každý
jednotlivec silnou motivaci bojovat za pro něj žádoucí politiku
–V tomto případě jsou náklady (čas a finance) vynaložené na propagaci omezení obchodu menší v
porovnání s náklady nezaměstnanosti
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Modelování politického procesu
•Politici sice mohou vyhrát volby, když budou prosazovat populární politiku (viz teorém středního
voliče), ale potřebují také finance na volební kampaň.
•Tyto finance pocházejí obvykle od skupin, které nemají problém kolektivní akce a které si přejí
prosadit nějakou politiku odpovídající jejich potřebám.
•Modely politického rozhodování o obchodní politice berou v úvahu motivaci politiků být
znovuzvoleni a tendenci zájmových skupin těžících z ochrany domácího trhu být lépe organizováni než
spotřebitelé, kteří na této ochraně tratí.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Politici na prodej: Evidence z 90-tých let
•Baldwin, Magee (1998) zkoumali hlasování v roce 1993 ohledně NAFTA a v roce 1994 ohledně GATT.
–odbory byly proti, svazy zaměstnavatelů pro; obě strany silně lobbovaly (např. příspěvky na kampaň
atd.)
–oba návrhy těsně prošly
•Autoři prováděli regresi, kde se snažili vysvětlit hlasování jednotlivců (pro/proti) pomocí
různých kontrolních proměnných
–charakteristika okrsku, příspěvky na kampaň z obou táborů, ...
•Umožňuje to udělat simulace typu “jak by to dopadlo”, kdyby odbory nebo zaměstnavatelé
nepřispívali na kampaň.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Politici na prodej: Evidence z 90-tých let
Hlasy pro NAFTA
Hlasy pro GATT
minimum na projití
214
214
skutečné
229
283
predikované modelem
229
290
bez příspěvků odborů
291
346
bez příspěvku zaměstnavatelů
195
257
úplně bez příspěvků
256
323

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Která odvětví jsou chráněná v rozvinutých zemích?
•Zemědělství
–V USA, EU a Japonsku tvoří zemědělci malý podíl voličské základny, přesto dostávají obrovské
subvence a ochranu trhu
–CAP EU, japonské 100% clo na import rýže, US kvóty na cukr
•Textilní průmysl
–Do roku 2005 Multi Fibre Agreement garantující kvóty
–Od roku 1974, původně jako krátkodobé opatření
•Znaky chráněných odvětví v rozvinutých zemích:
–Pracovně intenzivní
–Není nutná vysoká kvalifikace ani investice
–Malá a dobře organizovaná skupina výrobců
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 10-5: Míra cel v USA
fig10_05.gif
Poté co se na začátku 30-tých let razantně zvýšily cla, od poloviny 30-tých let do roku 1998 se
míra amerických cel výrazně snížila.
Od roku 1944 bylo snižování cel dosaženo pomocí mezinárodního vyjednávání.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Mezinárodní vyjednávání o obchodní politice
•Multilaterální vyjednávání mobilizuje exportéry k podpoře volného obchodu, kteří chtějí expandovat
na exportní trhy.
–Tato podpora schází v unilaterálním vyjednávání volného obchodu. Multilaterální přístup vyvažuje
podporu pro omezení obchodu od skupin, které si konkurují s importem.
•Multilaterální vyjednávání také pomáhá zabraňovat obchodním válkám mezi zeměmi.
–Obchodní válka může vzniknout, když každá země má motivaci chránit svůj trh, bez ohledu na to, co
udělají ostatní země.
–Všechny země pak mohou zavést obchodní restrikce, i když je v zájmu všech zemí mít mezi sebou
volný obchod.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Tab. 10-3: Problém obchodní války
tbl10_03.gif
Každá země má dominantní strategii protekce, což povede na Nashovu rovnováhu s výplatami -5 a -5.
Situace s volným obchodem je ale z pohledu obou zemí lepším výsledkem, jelikož je spojena s
výplatou 10 a 10.
Jak se nazývá tato hra?

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Mezinárodní obchodní dohody: Stručná historie
•V roce 1930 schválily USA mimořádně nezodpovědný Smoot-Hawleyho celní sazebník.
–Cla dramaticky vzrostla, ostatní země odpověděly odvetnými opatřeními a světový obchod dramaticky
poklesl.
–Byla to reakce vlády USA na vypuknutí krize, která ale tuto krizi silně prohloubila a přenesla ji
i do zahraničí.
•Počáteční pokusy snížit cla se odehrály skrze bilaterální obchodní vyjednávání:
–USA nabídli snížení cel na nějaké importované zboží, pokud jiná země sníží svá cla na nějaký
americký export.
–Bilaterální vyjednávání nevyužívá veškerých výhod mezinárodní koordinace. Přínosy z této dohody se
mohou také “přelít” i do zemí, které se k ničemu nezavázaly.
•
–

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Mezinárodní obchodní dohody: Stručná historie
•V roce 1947 započala skupina 23 zemí obchodní vyjednávání pod “dočasnou” sadou pravidel, známou
jako General Agreement on Tariffs and Trade (GATT).
•V roce 1995 byla založena Světová obchodní organizace (World Trade Organization - WTO), která se
stala formální organizací pro mezinárodní obchodní vyjednávání.
–

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Světová obchodní organizace
•WTO vyjednávání omezuje obchodní bariéry 3 cestami:
1.Snižuje cla pomocí multilaterálního vyjednávání – obvykle ve vyhlášených kolech vyjednávání.
–Kennedy Round, Tokyo Round, Uruguay Round, Doha Round
2.Svazuje cla: clo je “svázané” tím, že se země zavázala nezvyšovat ho v budoucnu.
3.Eliminuje necelní bariéry: kvóty a exportní dotace byly změněny na cla, jelikož náklady cel jsou
více zřejmé a jednodušeji se vyjednává jejich snížení.
–Dotace zemědělských exportů jsou výjimkou.
–Výjimky jsou povoleny při “narušení trhu (market disruptions)”.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Světová obchodní organizace
•WTO je založena na několika dohodách:
–General Agreement on Tariffs and Trade: obchod se zbožím.
–General Agreement on Tariffs and Services: obchod se službami (pojištění, poradenství, právní
služby, bankovnictví).
–Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property: mezinárodní vlastnická práva (patenty
a copyrighty).
•Procedura urovnání sporů: formální procedura, kde země v obchodním sporu mohou přinést svůj případ
před panel WTO expertů, aby tento spor rozhodli.
–Panel rozhodne, jestli členské země porušily dohodu nebo ne.
–Země, která se odmítne podřídit rozhodnutí panelu, může být potrestána od WTO tím, že ostatní země
mohou bez následků uvalit obchodní restrikce na její exporty.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
První a nejkontroverznější aplikace procedury urovnání sporů
•V roce 1995 schválily USA Clean Air Act, který zaváděl nová emisní pravidla pro chemické složení
benzínu.
•Tento zákon vyžadoval, aby importovaný benzín v určitých vlastnostech nepřekračoval průměrnou
hodnotu, kterou měl benzín od amerických producentů.
•Venezuela ihned podala stížnost k WTO ohledně diskriminačních praktik.
–Benzín trochu horší kvality by se směl v USA prodávat, pokud by byl od amerického výrobce, ale
nesměl by se prodávat, pokud by byl z Venezuely.
•O rok později dal panel expertů WTO zapravdu Venezuele a USA musela zákon změnit.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
První a nejkontroverznější aplikace procedury urovnání sporů
•Názor odpůrců WTO
–WTO zamezilo schválení zákona, který měl za cíl chránit životní prostředí
–WTO se vměšuje do vnitropolitických záležitostí.
–Země ztrácí část své suverenity ve prospěch nadnárodní instituce.
•Názor obhájců WTO
–Pokud by americký zákon stanovoval stejné podmínky všem výrobcům, WTO by s ním nemělo žádný
problém.
–WTO se v krátkém čase (za jeden rok) postavila na stranu menší diskriminované země oproti světové
velmoci.
–Doklad toho, že WTO funguje spravedlivě a efektivně.
–

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Procedura urovnání sporů: Americké clo na ocel
•V březnu 2002 schválily USA 30% clo na výrobky z oceli
–Oficiálním zdůvodněním bylo, že odvětví čelí přílivu importů a potřebuje čas na restrukturalizaci.
–Skutečným důvodem bylo, že tento průmysl byl koncentrován v Západní Virginii, Ohiu a Pennsylvánii;
v klíčových “swing” státech pro volby v roce 2004.
•EU, Japonsko, Čína a Jižní Korea podali stížnost k WTO.
–V červnu 2003 jim dal panel expertů WTO za pravdu a v prosinci 2003 USA clo skutečně zrušily.
–Oficiální zdůvodnění bylo, že clo již splnilo svou úlohu.
–Většina pozorovatelů si myslela, že skutečným důvodem byla hrozba EU, že zavede cla na americké
výrobky.
–Politici EU zřejmě rozumí politice, a tak nepřekvapí, že případná cla EU by byla cílena na výrobky
vyráběné ve “swing” státech.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Poškozují zemědělské dotace v bohatých zemích země chudé?
•V kapitole 9 jsme se naučili, že exportní dotace snižují světovou cenu dané produkce.
–Z toho mají prospěch spotřebitelé v chudých zemích, kteří mají levnější jídlo.
–Dotace ale poškozují farmáře v chudých zemích, kteří musí konkurovat dotované produkci z bohatých
zemí.
–Záleží na tom, jaké statky země importuje a exportuje.
–Pokud Čína exportuje hlavně průmyslovou produkci a jídlo spíše dováží, jakým způsobem ovlivňují
zemědělské dotace její národní blahobyt?

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Preferenční obchodní dohody
•Preferenční obchodní dohody jsou dohody mezi zeměmi, které si sníží cla mezi sebou, ale ne pro
zbytek světa.
•Podle WTO nejsou tyto diskriminační obchodní politiky obecně povoleny:
–Výjimkou je situace, kdy nejnižší clo je nulové.
1.Zóna volného obchodu: dohoda, kdy je mezi členy volný obchod, ale každý člen má vlastní obchodní
politiku vůči nečlenům.
–Příkladem je North America Free Trade Agreement (NAFTA).
2.Celní unie: dohoda, kdy je mezi členy volný obchod a existuje společná obchodní politika vůči
nečlenům.
–Příkladem je Evropská Unie.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Zóna volného obchodu vs Celní unie
•Zóna volného obchodu
–z politického hlediska jednoduchá a přímočará cesta
–z administrativního hlediska noční můra
•Celní unie
–z politického hlediska noční můra
–z administrativního hlediska jednoduchá a přímočará cesta
•Proč?
–

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Preferenční obchodní dohody
•Jsou preferenční obchodní dohody nezbytně prospěšné pro národní blahobyt?
–Ne, je možné, že národní blahobyt v důsledku preferenční obchodní dohody klesne.
–Jak? Místo toho, aby země získala celní příjem z levnějších importů ze světového trhu, může
importovat dražší produkty od členské země a nemít z toho žádný celní příjem.
•Preferenční obchodní dohody
–zvyšují národní blahobyt, pokud vedou k vytvoření obchodu, tj. když nákladná domácí produkce je
nahrazena levnějším importem ze členské země.
–snižují národní blahobyt, pokud vedou k odklonění obchodu, tj. levný import z nečlenské země je
nahrazen dražším importem ze členské země.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Odklonění obchodu v Jižní Americe
•V roce 1991 vytvořily Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay zónu volného obchodu: Mercosur.
–Během čtyř let se objem obchodu mezi těmito zeměmi ztrojnásobil.
–Politická interpretace byla, že se jedná o velký úspěch.
•Z velké části se ovšem jednalo o odklonění obchodu a ne o jeho vytvoření
–Spotřebitelé byli motivování kupovat drahé výrobky ze sousedních států, namísto levných (pro
spotřebitele ale díky clu drahých) výrobků z jiných zemí.
–Díky Mercosuru mohl silně chráněný a neefektivní brazilský automobilový průmysl ovládnout trh s
auty v Argentině a vytlačit tak levné (díky clu drahé) importy odjinud.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Shrnutí
1.Argumenty pro volný obchod říkají, že volný obchod
–vede k tomu, že výrobci a spotřebitelé alokují zdroje efektivně
–umožňuje výnosy z rozsahu
–zvyšuje konkurenci a inovace
–omezuje rent-seeking
2.Argumenty proti volnému obchodu říkají, že obchodní restrikce mohou
–zlepšit směnné relace ekonomiky.
–pomoci vládě vyřešit domácí tržní selhání v případě, že lepší řešení není k dispozici.
3.Modely politického rozhodování o obchodní politice berou v úvahu motivaci politiků být
znovuzvoleni a tendenci zájmových skupin těžící z ochrany domácího trhu být lépe organizováni než
spotřebitelé, kteří na ní tratí.
4.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
10-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Shrnutí
4.Zemědělství a textilní průmysl jsou v mnoha zemích nejvíce chráněná odvětví.
5.Multilaterální vyjednávání volného obchodu může:
–mobilizovat domácí politickou podporu volného obchodu
–přinutit země, aby se vyhnuly obchodním válkám
6.WTO a její předchůdce podstatně snížili cla během posledních 50 let. WTO má také formální
proceduru pro řešení obchodních sporů mezi zeměmi.
7.Preferenční obchodní dohoda může být pro ekonomiku přínosná, pokud vytvoří nový obchod, ale může
ji také poškodit, pokud odkloní existující obchod směrem k nákladnějším alternativám.
8.