Pearson_Bound_White Pearson_Strap_Bound_White krugman_10e_cover.jpg Kapitola 11 Obchodní politika v rozvíjejících se zemích Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obsah •Industrializace pomocí nahrazování importů •Liberalizace obchodu od roku 1985 •Obchod a růst: Rozmach v Asii • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Úvod •Které země nazýváme jako “rozvíjející se země”? •Termín “rozvíjející se země” nemá nějakou přesnou definici, nicméně tímto označením se nazývá hodně nízko a středně příjmových zemí. Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Tab. 11-1: HDP na osobu v dolarech, 2009 tbl11_01.gif MEL_RTD_logo.gif Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Industrializace pomocí nahrazování importů •Industrializace pomocí nahrazování importů byla obchodní politika, kterou před rokem 1980 adoptovalo mnoho nízko a středně příjmových zemí. •Cílem této politiky bylo podpořit domácí průmysl tím, že se omezovaly konkurenční importy. •Hlavním odůvodněním této politiky byl argument nedospělého průmyslu: –Země může potenciálně mít komparativní výhodu v nějakém odvětví, ale toto odvětví nedokáže zpočátku konkurovat již zavedeným firmám v zahraničí. –Aby se toto odvětví etablovalo, vláda by jej měla dočasně podporovat do té doby, než toto odvětví dospěje do stádia, kdy je schopno mezinárodně konkurovat. • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Tab. 11-2: Míra efektivní ochrany průmyslu v některých rozvíjejících se zemích (procenta) tbl11_02.gif Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Problém s argumentem nedospělého průmyslu 1.Může být nehospodárné podporovat nějaký průmysl nyní, když tento průmysl bude mít komparativní výhodu až někdy v budoucnu. 2.S obchodní ochranou nemusí nedospělý průmysl nikdy “dospět” a stát se tak konkurenceschopným. 3.Neexistuje odůvodnění pro vládní intervenci, pokud nedochází k tržnímu selhání, které by zamezovalo soukromému sektoru investovat do nedospělého průmyslu. –Pokud se dá očekávat, že nějaké odvětví bude v budoucnu ziskové, pak by se měli najít soukromí investoři, kteří budou ochotni nést krátkodobou ztrátu výměnou za zisky v dlouhodobějším horizontu. Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Nedospělý průmysl a tržní selhání •Dva argumenty, proč tržní selhání může zabraňovat nedospělému průmyslu, aby se stal konkurenceschopným: 1.Špatně fungující finanční trh –Díky špatně fungujícím finančním zákonům a trhům (a špatně definovaným vlastnickým právům), firmy nedokáží spořit a půjčovat si na investice do výrobního procesu. –Pokud vytvoření lépe fungujícího finančního trhu a vynucování příslušných zákonů není proveditelné, pak vysoké clo bude druhou nejlepší politikou (second-best) ke zvýšení zisků v nových odvětvích a povede k rychlejšímu ekonomickému růstu. • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Nedospělý průmysl a tržní selhání 2.Problém přivlastnění výnosů –Firmy nemusí být schopny si přivlastnit přínosy ze svých investic v nových odvětvích, protože tyto přínosy mohou být veřejným statkem. –Znalosti získané při startu nového odvětví nemusí být přivlastnitelné (mohou být veřejným statkem), protože nejsou dobře definovaná vlastnická práva. –Pokud zavedení systému dobře definovaných vlastnických práv není uskutečnitelné, pak vysoké clo může být druhou nejlepší politikou (second-best) k rychlejšímu růstu nových odvětví. • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Industrializace pomocí nahrazování importů •Industrializace pomocí nahrazování importů v zemích latinské Ameriky v 50-tých a 60-tých letech 20. století byla úspěšná v podpoře průmyslových odvětvích. •Konečným cílem hospodářské politiky je ovšem ekonomický rozvoj obecně a ne pouze podpora vybraných průmyslových odvětvích. •Podporovala industrializace pomocí nahrazování importů ekonomický rozvoj v daných zemích? –Ne. Země, které používaly tyto politiky, rostly pomaleji než jiné. –Některé nízko a středně příjmové země, které umožňovaly relativně volný mezinárodní obchod, měly vyšší průměrný ekonomický růst než ty, které sledovaly politiku substituce importů. • • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Industrializace pomocí nahrazování importů •Ukázalo se, že argument nedospělého průmyslu nebyl tak validní, jak se někteří domnívali. •Nová odvětví se nestala konkurenceschopnými navzdory (nebo spíše díky) obchodním restrikcím. •Industrializace pomocí nahrazování importů zahrnovala náklady a podporovala nehospodárné využívání zdrojů: –Zahrnovala komplexní a časově-nákladné regulace. –Nastavovala vysoká cla pro spotřebitele, což zahrnovalo i firmy, které si potřebovaly koupit importovaný vstup do výroby jejich produktů. –Podporovala neefektivně malá odvětví. Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Liberalizace obchodu •Od poloviny 80-tých let minulého století ztratilo mnoho vlád víru v politiku nahrazování importů a začali liberalizovat zahraniční obchod. –Dramatický pokles cel v Indii a Brazílii a o něco méně dramatický pokles cel v mnoha rozvíjejících se zemích. •Liberalizace obchodu v rozvíjejících se zemích se objevila současně s dramatickým nárůstem objemu obchodu. –Podíl obchodu na HDP se v období 1970–1998 ztrojnásobil s tím, že k největšímu nárůstu došlo po roce 1985. –Průmyslové zboží začalo dominovat exportu rozvíjejících se zemí. •Několik rozvíjejících se zemí zažilo mimořádný růst v době, kdy se stávaly více (ne méně) otevřené obchodu. • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obr. 11-1: Míra cel v rozvíjejících se ekonomikách fig11_01.gif Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obr. 11-2: Růst obchodu v rozvíjejících se zemích fig11_02.gif Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Liberalizace obchodu •Podpořila liberalizace obchodu ekonomický rozvoj? Evidence je smíšená. –Tempa růstu v Brazílii a jiných latinsko-amerických zemích byly od liberalizace obchodu nižší než během industrializace pomocí substituce importů. •Nezodpovědné makroekonomické politiky a finanční krize přispěly k pomalejšímu růstu, pozorovanému od 80-tých let. –Jiné země jako např. Indie rapidně zvýšily po liberalizaci tempo svého ekonomického růstu. Není ovšem jasné, do jaké míry přispěla k tomuto růstu liberalizace obchodu. –Někteří ekonomové také argumentují, že liberalizace obchodu přispěla ke zvýšení příjmové nerovnosti, jak predikuje Heckscher-Ohlinův model. – Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Boom v Indii •Indie – 2. nejlidnatější země a rostoucí síla ve světovém obchodu (hlavně informační technologie) •Do 80-tých let velmi pomalý ekonomický růst, jen o procentní bod vyšší než tempo růstu populace –Mezi 1960-1980 bylo průměrné tempo růstu HDP na obyvatele pouze 1.3 %. Vysmíváno jako “Hindu rate of growth”. –Hlavně díky byrokratickým restrikcím – na jakoukoliv aktivitu bylo zapotřebí speciální povolení - “licence Raj” •Od získání samostatnosti v roce 1948 země praktikovala extrémní formu industrializace pomocí nahrazování importů –V roce 1970 činil export Indie pouhých 5 % HDP. • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Boom v Indii •Od 80-tých let Indie výrazně snížila cla a odstranila kvóty, viz Obr. 11-1. –Vedlo to obrovskému nárůstu obchodu, viz Obr. 11-4. –Nyní je podíl exportu na HDP vyšší než 20 %. –Průměrné roční tempo růstu HDP na obyvatele se zvýšilo na 4 %. •Podle některých ekonomů byla liberalizace obchodu klíčovým faktorem tohoto boomu. •Jiní argumentují, že tempo růstu se začalo zvyšovat od 80-tých let, zatímco hlavní změny v obchodní politice Indie nastaly až v 90-tých letech, viz Obr. 11-1. • • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obchod a růst: Rozmach v Asii •Namísto substituce importů adoptovaly některé země ve východní Asii obchodní politiku založenou na podpoře exportu v určitých vybraných odvětvích. –Japonsko, Hong Kong, Taiwan, Jižní Korea, Singapur, Malajsie, Thajsko, Indonésie a Čína zažili rapidní růst v některých exportních sektorech a rapidní ekonomický růst obecně. –Otevřenost těchto asijských ekonomik vůči mezinárodnímu obchodu se v těch letech zvyšovala (rostl podíl exportu na HDP). –Je možné dosáhnout ekonomického rozvoje pomocí exportně-orientovaného růstu. –Ovšem latinsko-americké země jako Mexiko a Brazílie, které také razantně liberalizovaly obchod a také začaly klást důraz na export, nezažily srovnatelný ekonomický vzestup. –Horší výsledky těchto latinsko-amerických zemí naznačují, že klíčovou roli v asijském zázraku musely sehrát jiné faktory. • Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obr. 11-3: Rozmach v Asii fig11_03.gif Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obr. 11-4: Vlna obchodu v Asii fig11_04.gif MEL_RTD_logo.gif Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Obchod a růst: Rozmach v Asii •Není jasné, jestli vysoké objemy exportů a importů zapříčinily rapidní ekonomický růst nebo jestli jsou tyto vysoké objemy jenom korelované s rapidním ekonomickým růstem. –Vysoké míry úspor a investic mohly vést jak k rapidnímu ekonomickému růstu obecně, tak k rapidnímu růstu exportních sektorů. –Rychlý růst úrovně vzdělání vedl k vysoké míře jazykové a matematické gramotnosti, která je důležitá pro kvalifikovanou pracovní sílu. –Tyto země prováděly také další ekonomické reformy. Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Shrnutí 1.Industrializace pomocí nahrazování importů byla strategií podpory ekonomického růstu pomocí omezování importů, kterou používalo větší množství nízko a středně příjmových zemí. 2.Argument nedospělého průmyslu říká, že nová odvětví potřebují dočasnou obchodní ochranu díky tržnímu selhání: –špatně fungující finanční trh, který omezuje spoření, půjčování a investování ve výrobním procesu. –problém s přivlastněním přínosů ze soukromých investic 3.Industrializace pomocí nahrazování importů byla zkoušena v 50-tých a 60-tých letech minulého století, ale od 80-tých let byla nahrazena liberalizací obchodu. 4. Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved. 11-‹#› cornerkrugman_10e_cover.jpg Shrnutí 4.Dopad liberalizace obchodu na národní blahobyt je stále debatovaným tématem. –Obchod napomohl růstu v některých sektorech, ale ohledně dopadu na celkový ekonomický růst je evidence smíšená. –Někteří argumentují, že liberalizace obchodu vedla k nárůstu příjmové nerovnosti. 5.Některé východ-asijské ekonomiky adoptovaly exportně orientovanou industrializaci. –Vysoké objemy exportu a importu a relativně malé obchodní restrikce byly charakteristické pro tuto politiku. –Není jasné, do jaké míry tato politika přispěla k celkovému ekonomickému růstu, obzvláště když v jiných zemích to nepřinášelo podobný úspěch. 6.