Pearson_Bound_White Pearson_Strap_Bound_White krugman_10e_cover.jpg
Kapitola 15
Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obsah
•Co to jsou peníze?
•Nabídka peněz a poptávka po penězích
•Model reálných peněžních aktiv a úrokových sazeb
•Model reálných peněžních aktiv, úrokových sazeb a směnného kurzu
•Dlouhodobé dopady změn na peněžním trhu na ceny, úrokové sazby a směnné kurzy

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Co to jsou peníze?
•Peníze jsou aktivum, které se běžně používá jako prostředek směny. Různé skupiny aktiv můžeme
považovat za peníze.
–Peníze mohou být definovány úzce nebo široce.
–Hotovost v oběhu a zůstatky na běžných účtech tvoří úzkou definici peněz.
–Spořící účty jsou vyjmuty z této úzké definice, ačkoliv mohou být považovány za substitut peněz v
jejich širší definici.
•Peníze jsou nejlikvidnějším aktivem: mohou být jednoduše použity na nákup zboží a služeb nebo na
splacení dluhu bez podstatných transakčních nákladů.
–Peněžní aktiva ovšem nesou malý nebo žádný úrok.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Co to jsou peníze?
•Nelikvidní aktiva vyžadují podstatné transakční náklady ve formě času, úsilí a poplatků, aby mohly
být převedeny na peníze, které můžeme použít na platby.
–Obecně ale nesou vyšší úrok či výnos než peněžní aktiva.
•Budeme rozlišovat mezi peněžními (likvidními) aktivy a nepeněžními (nelikvidními) aktivy.
•Demarkační linie mezi nimi je sice trochu arbitrární,
–nicméně hotovost, zůstatky na běžných, spořících a termínovaných účtech jsou obecně více likvidní
než dluhopisy, půjčky depozita v cizích měnách, akcie, reality a jiné aktiva
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Nabídka peněz a poptávka po penězích
•Centrální banka významně kontroluje množství peněz v oběhu, nabídku peněz.
–V USA je centrální bankou Federální Rezervní Systém (FED), v eurozóně je to ECB, v ČR je to ČNB, v
UK je to BoE.
–Centrální banky přímo regulují množství hotovosti v oběhu a nepřímo ovlivňují množství zůstatků na
běžných účtech a jiných peněžních aktiv.
•Poptávka po penězích reprezentuje množství peněžních aktiv, které jsou lidé ochotni držet (namísto
nelikvidních aktiv).
–Co ovlivňuje ochotu držet peněžní aktiva?
–Budeme rozlišovat mezi individuální a agregátní poptávkou po penězích.
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Co ovlivňuje individuální poptávku po penězích?
1.Úrokové sazby/očekávaná míra výnosu na peněžní aktiva relativně k očekávanému výnosu na nepeněžní
aktiva.
2.Riziko: riziko držby peněžních aktiv je primárně dáno neočekávanou inflací, která snižuje kupní
sílu peněz.
–Ovšem mnoho jiných aktiv čelí tomuto riziku také, takže riziko není příliš důležitým faktorem při
definování poptávky po peněžních aktivech vs. nepeněžních aktivech.
3.Likvidita: Potřeba větší likvidity se objevuje tehdy, když rostou ceny statků nebo jejich
nakupované množství.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Co ovlivňuje agregátní poptávku po penězích?
1.Úrokové míry/očekávané míry výnosu: peněžní aktiva nesou malý nebo žádný výnos, takže úroková
sazba na nepeněžní aktiva (např. dluhopisy) představují náklady příležitosti držby peněz.
–Vyšší úroková sazba znamená vyšší náklady příležitosti držby peněžních aktiv ® nižší poptávka po
penězích.
2.Ceny: ceny nakupovaných statků a služeb ovlivňují množství peněz, které lidi chtějí držet za
účelem jejich nákupu.
–Vyšší cenová hladina znamená větší potřebu likvidity k nakoupení stejného množství statků ® vyšší
poptávka po penězích.
3.Příjem: vyšší příjem implikuje, že může být nakoupeno více statků, takže k transakcím je
zapotřebí více peněz.
–Vyšší reálný hrubý národní produkt (HNP) znamená, že více statků a služeb je vyrobeno a nakoupeno,
což zvyšuje potřebu likvidity ® vyšší poptávka po penězích.
1.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Model agregátní poptávky po penězích
•Agregátní poptávka po penězích může být vyjádřena jako
•Md = P x L(R,Y)
–P je cenová hladina
–Y je reálný národní příjem
–R je úroková míra na nepeněžní aktiva
–L(R,Y) je agregátní poptávka po reálných peněžních aktivech
•
•Alternativně:
•Md/P = L(R,Y)
–Agregátní poptávka po reálných peněžních aktivech je funkcí národního příjmu a úrokových sazeb.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-1: Agregátní poptávka po reálných penězích a úroková sazba
fig15_01.gif
•Klesající poptávková křivka ukazuje, že při daném reálném příjmu Y, poptávka po reálných penězích
roste s tím, jak úroková míra klesá.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-2: Dopad zvýšení reálného příjmu na poptávku po reálných peněžních aktivech
fig15_02.gif
•Růst reálného příjmu z Y1 na Y2 zvyšuje při každé úrovni úrokové sazby poptávané množství reálných
peněz, a tudíž způsobuje posun poptávkové křivky doprava.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Model peněžního trhu
•Na peněžním trhu se obchodují peněžní (likvidní) aktiva, které volně nazýváme jako “peníze”.
•Střetává se zde nabídka peněz Ms (kontrolovaná centrální bankou) s poptávkou po penězích Md
•V rovnováze platí, že: Ms = Md = P x L(R,Y)
•Jinak řečeno, v rovnováze platí, že nabízené množství reálných peněžních aktiv se rovná poptávce
po reálných peněžních aktivech: Ms/P = L(R,Y).
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-3: Určení rovnovážné úrokové míry
fig15_03.gif
•Pokud existuje přebytek nabídky peněz (bod 2), pak lidé drží více peněžních aktiv než chtějí. V
takovém případě se jich budou chtít zbavit a nakoupit aktiva nesoucí výnos (např. dluhopisy) => při
R2 je přebytek poptávky po aktivech nesoucí výnos.
•Přebytek poptávky po aktivech nesoucí výnos vede ke snížení tohoto výnosu (z R2 do R1).
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-3: Určení rovnovážné úrokové míry
fig15_03.gif
•Pokud existuje přebytek poptávky po penězích (bod 3), pak lidé chtějí držet více peněžních aktiv
než mají. V takovém případě se budou chtít zbavovat aktiv nesoucí výnos (např. dluhopisů) => při
R3 je přebytek nabídky po aktivech nesoucí výnos.
•Přebytek nabídky aktiv nesoucí výnos vede ke zvýšení tohoto výnosu (z R3 do R1).
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-4: Dopad zvýšení nabídky peněz na úrokovou sazbu
fig15_04.gif
•Při dané cenové hladině P a reálném příjmu Y, vede zvýšení nabídky peněz z M1 na M2 k tomu, že
úroková sazba klesá z R1 na R2.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-5: Dopad zvýšení reálného příjmu na úrokovou sazbu
fig15_05.gif
•Při dané nabídce reálných peněz MS/P, vede zvýšení reálného příjmu z Y1 na Y2 k tomu, že úroková
sazba roste z R1 na R2.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-6: Současná rovnováha na U.S. peněžním trhu a na devizovém trhu.
fig15_06.gif
•Peněžní i devizový trhu jsou v rovnováze při úrokové sazbě R1 a směnném kurzu E1.
•Při těchto hodnotách se nabídka reálných peněz rovná poptávce po reálných penězích (bod 1) a platí
podmínka úrokové parity (bod 1’).

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-7: Spojitost mezi peněžním trhem a směnným kurzem
fig15_07.gif
•Monetární akce FEDu a ECB ovlivňují úrokové míry v USA a v EU, což obojí mění rovnovážný kurz
dolaru k euru.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-8: Dopad zvýšení peněžní nabídky v USA na úrokovou sazbu v USA a směnný kurz dolaru k euru.
fig15_08.gif
•Při dané cenové hladině PUS a reálném příjmu YUS, zvýšení nabídky peněz v USA z M1 na M2 způsobí,
že americké úrokové sazby klesnou z R1 na R2, míra výnosu z amerických depozit klesne a dolar
depreciuje z E1 na E2.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-9: Dopad zvýšení peněžní nabídky v EU na směnný kurz dolaru k euru.
fig15_09.gif
•Zvýšení nabídky eur povede ke snížení úrokových sazeb v EU, což sníží očekávanou míru výnosu z
euro depozit.
•Toto snížení očekávané míry výnosu z euro depozit způsobí, že euro depreciuje (a dolar tudíž
apreciuje).
•Nebude to mít žádný vliv na peněžní trh v USA.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Dlouhé období vs krátké období
•V krátkém období nemají ceny dostatečný čas na to, aby se přizpůsobily změněným tržním podmínkám.
–Dosavadní analýza je tudíž analýzou krátkého období.
•V dlouhém období mají ceny VF i statků dostatek času na přizpůsobení se změněným tržním podmínkám.
–Mzdy se přizpůsobí poptávce po práci a nabídce práce.
–Reálný produkt a příjem je určen technologií a množstvím VF.
–Reálné úrokové sazby závisí na nabídce zapůjčitelných fondů a poptávce po nich.
•V dlouhém období platí, že množství peněz v oběhu neovlivňuje objem produkce, reálné úrokové
sazby, ani agregátní poptávku po reálných penězích L(R,Y).
•

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Dlouhé období vs krátké období
•V dlouhém období se cenová hladina proporčně přizpůsobí množství peněz v oběhu.
–Rovnovážný vztah Ms/P = L(R,Y) ukazuje, že cenová hladina P se proporčně přizpůsobí množství
nabízených peněz Ms, protože reálná poptávka po penězích L(R,Y) se nemění.
•V dlouhém období existuje přímý vztah mezi mírou inflace a změnami v nabídce peněz.
•Ms = P x L(R,Y)  =>  P = Ms/L(R,Y)
•DP/P = DMs/Ms – DL/L
–Míra inflace se rovná tempu růstu nabídky peněz mínus tempu růstu poptávky po reálných penězích.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-10: Průměrné roční tempo růstu peněžní zásoby a inflace v latinsko-amerických zemích,
1987–2007
fig15_10.gif

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Peníze a ceny v dlouhém období
•Jakým způsobem zvýšení nabídky peněz způsobí, že v dlouhém období ceny produkce i VF vzrostou?
1.Přebytek poptávky po statcích a službách: větší množství peněz v oběhu znamená, že lidé mají více
prostředků ke koupi statků a služeb.
–Aby uspokojili vyšší poptávku, výrobci musí najmout více pracovníků, čímž zvyšují poptávku po
práci, nebo přinutit stávající pracovníky pracovat více.
–Mzdy musí vzrůst, aby výrobci přitáhli více pracovníků nebo kompenzovali ty stávající za přesčasy.
–Ceny produkce nakonec musí vzrůst, aby byli výrobci kompenzováni za vyšší náklady.
–Alternativně: při fixním množství produkce a zdrojů si výrobci mohou účtovat vyšší ceny a stále
dokáží prodat celou svou produkci díky vyšší poptávce.
–

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Peníze a ceny v dlouhém období
2.Inflační očekávání:
–Pokud pracovníci očekávají, že v budoucnu porostou ceny díky očekávanému nárůstu nabídky peněz,
budou chtít kompenzaci ve formě vyšších mezd.
–Pokud výrobci očekávají to samé, budou více ochotni ty mzdy zvýšit, jelikož budou schopni si
vykompenzovat vyšší mzdové náklady vyššími očekávanými cenami.
–Výsledek: očekávaná inflace způsobená očekávaným zvýšením nabídky peněz způsobuje inflaci částečně
už nyní.
3.Ceny materiálů
–Ceny materiálů jsou velmi flexibilní.
–Zvýšení nabídky peněz způsobuje nárůst jejich cen, což firmám zvyšuje výrobní náklady a nakonec
vede k tomu, že výrobci finálních statků musí zvýšit ceny také.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-11: Měsíční variabilita směnného kurzu Dollar/Yen a podílu cenových hladin USA/Japonsko,
1980–2013
fig15_11.gif MEL_RTD_logo.gif

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Peníze, ceny, směnné kurzy a očekávání
•Pokud uvažujeme změnu cenové hladiny v dlouhém období, inflační očekávání budou mít dopad na
devizový trh.
•Předpokládejme, že očekávání ohledně inflace se změní ihned, jakmile lidé změní názor, ale
skutečná změna cen nastane až následně.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-12: Krátkodobé a dlouhodobé dopady permanentního zvýšení nabídky peněz v USA (při daném
reálném příjmu Y)
fig15_12.gif
Permanentní zvýšení nabídky peněz v dané zemi způsobí proporční dlouhodobou depreciaci její měny.
Ovšem dynamika modelu predikuje nejdříve velkou depreciaci a následně postupnou malou apreciaci.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Obr. 15-13: Časový průběh proměnných v USA po permanentním zvýšení nabídky peněz v USA
fig15_13.gif
Permanentní zvýšení nabídky peněz v dané zemi způsobí proporční dlouhodobou depreciaci její měny.
Ovšem dynamika modelu predikuje nejdříve velkou depreciaci a následně postupnou malou apreciaci.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Přestřelení směnného kurzu
•Pokud okamžitá reakce směnného kurzu na nějakou změnu je větší než jeho dlouhodobá reakce, pak
říkáme, že dochází k přestřelení směnného kurzu.
•K přestřelení dojde tehdy, když monetární politika má okamžitý dopad na úrokové sazby, ale její
dopad na ceny a inflaci je zpožděný.
•Přestřelování směnného kurzu dokáže vysvětlit, proč jsou směnné kurzy tak volatilní, viz Obr.
15-11.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Shrnutí
1.Poptávka po penězích u jednotlivců a institucí je primárně determinována úrokovými sazbami a
potřebou držet likviditu, která je určena cenami a příjmem.
2.Agregátní poptávka po penězích je primárně určena úrokovými sazbami, cenovou hladinou a národním
důchodem.
–Agregátní poptávka po reálných penězích závisí negativně na úrokové sazbě a pozitivně na reálném
národním příjmu.
3.V rovnováze na peněžním trhu se nabízené množství reálných peněžních aktiv rovná poptávce po
reálných peněžních aktivech.
1.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Shrnutí
4.Krátké období: změny v nabídce peněz ovlivňují domácí úrokovou sazbu a směnný kurz. Zvýšení
domácí nabídky peněz
1.snižuje domácí úrokovou sazbu,
2.čímž snižuje míru výnosu na depozita v domácí měně,
3.což způsobí, že domácí měna depreciuje.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Shrnutí
5.Dlouhé období: změny v nabídce peněz jsou doprovázeny proporční změnou v cenách a neovlivňují ani
reálný příjem ani reálné úrokové sazby. Zvýšení nabídky peněz
1.způsobí, že se přizpůsobí očekávání ohledně inflace,
2.což způsobí, že domácí měna na začátku depreciuje více
3.ceny se v dlouhém období proporčně přizpůsobí,
4.což způsobí, že úr. sazby se vrátí ke svým dlouhodobým hodnotám
5.a výsledkem je proporční dlouhodobá depreciace domácí měny.
1.

Copyright ©2015 Pearson Education, Inc. All rights reserved.
15-‹#›
cornerkrugman_10e_cover.jpg
Shrnutí
6.Úrokové sazby se okamžitě přizpůsobují změnám monetární politiky, ale ceny a inflace se
přizpůsobí až v dlouhém období, což resultuje v přestřelení směnného kurzu.
–K přestřelení dochází tehdy, když okamžitá reakce směnného kurzu na nějakou změnu je větší než
jeho dlouhodobá reakce.
–Přestřelování dokáže vysvětlit, proč jsou směnné kurzy tak volatilní.
•