Měnová politika EU
Evropská unie a euroregiony
Vznik měnové unie
 Smlouva o založení ES (SES) ve změní Maastrichtské smlouvy (čl. 116 - 124)  3
fáze
 etapa 1.1.1990 - 1993
 zcela volný pohyb kapitálu v rámci EU (zrušení devizových kontrol), zvýšení částky zdrojů
věnovaných na odstranění nerovností mezi evropskými regiony (strukturální fondy), hospodářská
konvergence prostřednictvím mnohostranného dohledu nad hospodářskými politikami členských
států
 etapa 1.1.1994 - 1998
 zřízení Evropského měnového institutu složeného z guvernérů centrálních bank zemí EU se
sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, nezávislost centrálních bank, definice pravidel pro snížení
národních rozpočtových deficitů
 etapa (1.1.1999 - 2002)
 ustavení Evropské centrální banky a zavedení eura (elektronické transakce)
 11 zemí
 Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko
 4 členské státy nepřijaly jednotnou měnu
 Vlastní rozhodnutí - Velká Británie, Dánsko
 neplnění konvergenčních kritérií - Švédsko a Řecko
 Řecko se stalo dvanáctou zemí eurozóny 1.1.2001
 1.1.2002 byly v těchto 12 zemích uvedeny do oběhu mince a bankovky euro
 jediné zákonné platidlo veškerých hotovostních a bankovních operací v zemích eurozóny
 Další nespecifikovaná etapa – rozšiřování/opouštění
 od 1.1.2007 je členem eurozóny Slovinsko, od 1.1.2008 Malta a Kypr, od 1.1.2009 Slovensko, od
1.1.2011 Estonsko, od 1.1.2014 Lotyšsko, od 1.1.2015 Litva
Kritéria konvergence
 čl. 104 a 121 SES
 Dodatkového protokolu o proceduře nadměrného schodku
 Dodatkového protokolu o konvergenčních kritériích
 Kritérium cenové stability (inflace)
 členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace sledovanou
během jednoho roku před šetřením, která nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu míry inflace
těch - nejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.
 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (úroková míra)
 v průběhu jednoho roku před šetřením nesmí průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu
překročit o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch - nejvýše tří - členských států, které dosáhly
nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.
 Kritérium dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (rozpočet/dluh)
 veřejný deficit - poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu
produktu (HDP) v tržních cenách nesmí překročit 3 %,
 hrubý veřejný dluh - poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k HDP nesmí překročit 60 %
 Kritérium stability měnového kurzu a účasti v ERM (mechanizmus směnných kurzů)
 členský stát musí dodržovat normální rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského
měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let před šetřením. Zejména v tomto
období nesmí devalvovat bilaterální směnný kurz domácí měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského
státu (po zavedení eura vůči euru) z vlastní iniciativy
 Konvergence v legislativní oblasti
 obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze
zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí (čl. 101, 102, 108 a 109
SES)
Mechanizmus směnných kurzů
 Exchange Rate Mechanism
 ERM I - země, ve kterých se eurem platí od roku 2002
 ERM II - současná vlna rozšiřování eurozóny
 definuje pro měnu každého členského státu nacházejícího se
mimo eurozónu centrální paritu vůči euru
 Základní fluktuační pásmo
 15% nad nebo pod centrální paritou
 V jednotlivých případech lze stanovit užší fluktuační pásmo
 Dánsko - fluktuační pásmo 2,25%
 Dohoda
 ministrů financí členských států nacházejících se v eurozóně
 Evropské centrální banky
 ministrů financí a guvernérů centrálních bank členských států
nacházejících se mimo eurozónu
EU
Eurozóna
ERM II
…
Pakt stability a růstu
 červen 1997 - zasedání Evropské rady,Amsterodam
 ve střednědobém horizontu usilovat o dosažení
přebytkových či alespoň vyrovnaných rozpočtů
 limity maastrichtských konvergenčních kritérií
 3% pro podíl vládního deficitu na HDP
 60% pro podíl veřejného dluhu na HDP
 JINAK
 procedura nadměrného schodku
 Rada ECOFIN na návrh Evropské komise vydá doporučení
 členská země během šesti měsíců předloží plán na snížení schodku
 plán vyhodnocen jako nerealistický, může Rada vydat zprávu obsahující
konkrétní kroky
 v případě neplnění doporučení - možnost finančních sankcí
Pakt stability a růstu - reforma
 2005
 specifické ekonomické charakteristiky členských zemí
 pozice v hospodářském cyklu
 implementace strukturálních reforem
 reforma penzijní
 Každé zemi stanoven střednědobý fiskální cíl
 Zohledňuje
 celkovou úroveň vládního zadlužení
 růstový potenciál ekonomiky.
 důraz kladen na konsolidaci veřejných financí zejména v příznivých ekonomických
obdobích
 Členské země eurozóny mají povinnost dokumentovat
dodržování pravidel Paktu prostřednictvím stabilizačních
programů
 Země, které nejsou členy eurozóny, předkládají konvergenční
programy
Měnová politika
 Evropský systém centrálních bank (ESCB)
 19 národních bank členských zemí eurozóny
 Evropská centrální banka
 od 1.6.1998 Evropský měnový institut
 Frankfurt nad Mohanem
 odpovídá za definování a provádění hospodářské a měnové politiky
Evropská centrální banka
 Cíl: udržovat cenovou stabilitu
 Orgány
 Výkonná rada - Executive Board
 Prezident ECB, viceprezident ECB, 4 další členové,
 jmenováni
 Před Lisabonskou smlouvou na 8 let na základě společné dohody prezidentů či předsedů
vlád zemí eurozóny
 Po Lisabonské smlouvě jmenováni Evropskou radou kvalifikovanou většinou na
doporučení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů
 odpovídá za provádění měnové politiky
 Rada guvernérů - Governing Council
 nejvyšší rozhodovací orgán
 6 členůVýkonné rady a guvernéři 19 centrálních bank eurozóny
 definuje měnovou politiku eurozóny
 Generální rada - General Council
 Prezident ECB, viceprezident ECB, guvernéři 28 centrálních bank
 poradenská a koordinační činnost ECB
Implementace rozhodnutí ECB
 návrh Evropské komise
 přijetí Radou EU
 Hospodářská a měnová unie
 Rada ECOFIN
 ministři hospodářství a financí 28 zemí
 Eurogroup
 Ministři financí eurozóny
 Předseda na 2,5 roku
 koordinovat společná stanoviska a zaujímat společné postoje k
otázkám projednávaným v Radě ECOFIN
Měnová politika
 pro členské státy eurozóny
 ve Smlouvě o fungování EU (SFEU) zařazena mezi politiky,
které spadají do výlučné pravomoci Unie
  společná politika eurozóny
Měnový kurz
 European Unit of
Account (EUA)
 Od 1975
 European Currency
Unit (ECU)
 Koš měn
 Od 13. 3. 1979
 Stanovován každý
obchodní den ve 14:15
(Brusel)
 EUR
 Od 1. 1. 1999
Euro – oblast vlivu
 Používání Eura
 Na základě dohod s Evropskou unií používají euro jako svou měnu Monako, San Marino,
Vatikán a Andorra
 Euro zavedly s ohledem na existenci měnové dohody
 s Francií (v případě Monaka)
 s Itálií (v případě San Marina aVatikánu)
 přímo s Evropskou unií (v případě Andorry)
 právo razit omezené množství euromincí se svou vlastní rubovou národní stranou
 Sanmarinské, vatikánské a monacké mince jsou v oběhu od 1.1.2002, první andorrské mince byly vydány v prosinci
2014
 Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž dvě francouzská zámořská
společenství Saint-Pierre a Miquelon a Saint-Barthélemy
 nejsou integrální součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny. Tato území nemohou vydávat
euromince se svou vlastní rubovou stranou
 Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly
 Černá Hora a Kosovo
 britské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia na Kypru
 Nemají právo razit vlastní euromince
 Bez dohody s EU se euro jako měna de iure používá rovněž ve dvou neobydlených
francouzských zámořských územích - Francouzská jižní a antarktická území a
Clippertonův ostrov
Euro – oblast vlivu
 Navázání na Euro
 Dánsko je členem evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II)
 Dánsko se dobrovolně zavázalo dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 % (nutnost 15%)
 Alespoň dvouleté setrvání v ERM II, při kterém je dodržováno povolené fluktuační pásmo pohybu
kurzu a nedojde k devalvaci centrální parity, je přitom jednou z podmínek vstupu země do eurozóny
 Bulharsko - měnu (bulharský lev) navázánu na euro v pevném kurzu od 1. ledna 1999
 Bosna a Hercegovina - měnu (konvertibilní marka) navázánu na euro v pevném poměru
od 22. června 1999
 Kapverdy a Komory - měny (kapverdské escudo a komorský frank) pevně navázány na
euro od 1. ledna 1999.
 14 zemí střední a západní Afriky (Čad, Benin, Burkina Faso, Gabon, Guinea-Bissau,
Kamerun, Kongo, Mali, Niger, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal,
Středoafrická republika a Togo) - CFA frank, který byl dříve navázán v pevném poměru
na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFA frank pevně navázán na euro.
 Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a Wallis a Futuna - území Francie, ale
nejsou součástí Evropské unie. Používají CFP frank, který byl stejně jako CFA frank dříve v
pevném kurzu navázán na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFP frank pevně navázán
na euro.
 Svatotomášská dobra (měna Svatého Tomáše a Princova ostrova) je na euro navázána
od 1. ledna 2010.
Euro – oblast vlivu
 V roce 2013
 žilo v zemích eurozóny
 334 000 000 osob
 ve státech a území, jejichž měny byly navázány na euro
 209 000 000 osob
Kritika Evropského měnového systému
 Joseph Stiglitz
 Maastrichtská kritéria
 Schodek 3 % HDP
 Dluh 60 % HDP
 HDP per capita
 EU 2007 
 USA 2007 
 Nezaměstnanost
 EU 2009 10 % 
 USA 2009 10 % 
 ANO
 Společná měna
 ECB
 NE
 Bankovní unie
 Fiskální unie
 Společný rozpočet
 EU 1 %
 USA 20 %
 Ministerstvo financí
Kritika Evropského měnového systému
 Období krize
 Plnění maastrichtských kritérií
 Vládní škrty
  Zvyšování daní
 Proti-růstová opatření – fiskální restrikce
 „Fiskální expanze, kde to jde, reformy, kde to nejde“ (Niedermayer, L.)
 „Vše, co bude potřeba“ (Mario Draghi) – nákupy státních dluhopisů
 ES, PT, IE – banky
 GR – vládní výdaje
 DE – reformy pracovního trhu - stagnace reálných mezd, marka
exportně méně výhodná než euro
Po krizi Evropského měnového systému?
 Instituce
 ANO
 Evropský stabilizační mechanismus (ESM, European Stability Mechanism, „euroval“)
 Od 15. 10. 2012
 Půjčka až 500 mld. EUR (12,5 bil. Kč, cca 10 rozpočtů ČR, cca 5 x hodnota devizových rezerv ČNB)
 Bankovní unie
 systém bankovního dohledu a řešení krizí bank na úrovni EU, fungující na základě celoevropských
pravidel
 NE
 Celoevropské pojištění vkladů
 Eurobondy (společné evropské dluhopisy)
 Společný rozpočet
 Německý obchodní přebytek
 Reálné mzdy rostou pomaleji než produktivita
 Zdanění „německého“ obchodního přebytku (Stiglitz, J.)
 Zvýšení investic (infrastruktura, energetika)
 Snížení daní na importované komodity (víno, olivy apod. z jižních zemí)
Bankovní unie
 Struktura
 jednotný soubor pravidel
 jednotný mechanismus dohledu
 jednotný mechanismus pro řešení krizí
 Cíle
 zajistit, aby banky měly silné postavení a byly schopny odolat
případným budoucím finančním krizím
 předcházet situacím, kdy jsou k záchraně bank na pokraji
úpadku použity peníze daňových poplatníků
 snížit roztříštěnost trhu prostřednictvím harmonizace pravidel
v oblasti finančního sektoru
 posílit finanční stabilitu v eurozóně a v EU jako celku
Balance of payments BPM6 2016
Balance of Payments (mil. EUR)
Country 1991-1993 1994-98 1999-2002 2003-08 2009-15
Austria 0,00 -3 734,80 -776,50 7 861,83 6 596,00
Belgium 0,00 0,00 0,00 5 947,80 -532,43
Bulgaria 0,00 0,00 0,00 -2 653,85 -463,10
Croatia 0,00 0,00 -838,83 -2 548,17 34,30
Cyprus 0,00 0,00 0,00 -490,83 -1 106,57
Czech Republic 125,17 -1 853,82 -3 108,98 -3 628,75 -2 028,56
Denmark 0,00 0,00 0,00 4 473,87 17 836,17
Estonia 6,00 -298,54 -481,58 -1 529,47 151,57
Finland 0,00 3 979,20 10 171,73 6 542,02 -1 146,99
France 0,00 0,00 26 805,50 -473,17 -17 755,14
Germany -20 276,00 -17 665,40 -8 126,50 114 532,50 186 248,71
Greece 0,00 0,00 -2 791,75 -24 110,33 -12 783,71
Hungary 0,00 -1 473,72 -4 001,05 -6 789,05 1 655,26
Ireland 0,00 125,40 361,00 -6 735,87 2 033,43
Italy 0,00 0,00 4 269,25 -19 756,00 -9 579,29
Latvia 0,00 0,00 -356,75 -2 497,17 -125,29
Lithuania 0,00 0,00 0,00 -2 369,88 -21,59
Luxembourg 0,00 1 382,52 2 223,13 3 025,00 2 617,14
Malta 0,00 0,00 0,00 -174,13 62,97
Netherlands 0,00 0,00 0,00 34 536,17 54 699,29
Poland 0,00 0,00 0,00 -12 156,73 -11 777,93
Portugal 0,00 -3 792,40 -12 687,25 -15 894,33 -6 663,29
Romania 0,00 0,00 -1 772,60 -9 912,25 -4 247,73
Slovakia 0,00 0,00 0,00 -3 262,33 -825,06
Slovenia 0,00 60,00 -269,75 -922,50 972,63
Spain 0,00 -5 746,40 -26 690,50 -74 534,00 -11 923,29
Sweden -3 916,60 6 750,66 11 596,78 23 170,40 21 866,29
United Kingdom 0,00 122,02 -36 986,55 -43 198,07 -77 713,77
Country (mil. Kč) 1991-1993 1994-98 1999-2002 2003-08 2009-15
Austria 0,00 -100 951,64 -20 988,80 212 505,36 178 289,88
Belgium 0,00 0,00 0,00 160 769,03 -14 391,54
Bulgaria 0,00 0,00 0,00 -71 733,57 -12 517,59
Croatia 0,00 0,00 -22 673,44 -68 876,95 927,13
Cyprus 0,00 0,00 0,00 -13 267,23 -29 910,63
Czech Republic 3 383,26 -50 108,75 -84 035,59 -98 085,11 -54 831,90
Denmark 0,00 0,00 0,00 120 928,62 482 111,71
Estonia 162,18 -8 069,54 -13 016,97 -41 341,48 4 096,98
Finland 0,00 107 557,78 274 941,73 176 830,71 -31 003,02
France 0,00 0,00 724 552,67 -12 789,70 -479 921,51
Germany -548 060,28 -477 495,76 -219 659,30 3 095 813,48 5 034 302,75
Greece 0,00 0,00 -75 461,00 -651 702,31 -345 543,80
Hungary 0,00 -39 834,65 -108 148,38 -183 508,02 44 741,60
Ireland 0,00 3 389,56 9 757,83 -182 070,48 54 963,57
Italy 0,00 0,00 115 397,83 -534 004,68 -258 928,09
Latvia 0,00 0,00 -9 642,95 -67 498,42 -3 386,47
Lithuania 0,00 0,00 0,00 -64 057,95 -583,46
Luxembourg 0,00 37 369,52 60 091,07 81 765,75 70 741,37
Malta 0,00 0,00 0,00 -4 706,82 1 702,12
Netherlands 0,00 0,00 0,00 933 512,59 1 478 521,69
Poland 0,00 0,00 0,00 -328 596,50 -318 357,41
Portugal 0,00 -102 508,57 -342 936,37 -429 623,83 -180 108,61
Romania 0,00 0,00 -47 913,38 -267 928,12 -114 816,10
Slovakia 0,00 0,00 0,00 -88 180,87 -22 301,29
Slovenia 0,00 1 621,80 -7 291,34 -24 935,18 26 290,15
Spain 0,00 -155 325,19 -721 444,22 -2 014 654,02 -322 286,41
Sweden -105 865,70 182 470,34 313 460,83 626 295,91 591 045,70
United Kingdom 0,00 3 298,20 -999 746,45 -1 167 643,74 -2 100 603,24
GDP
per
capita
(eur)
Country 1991-93 1994-98 1999-2002 2003-08 2009-15
Austria 19 962,80 23 174,48 27 850,03 34 285,31 42 372,09
Belgium 19 280,46 22 048,61 26 845,80 32 225,81 38 985,18
Bulgaria 4 747,32 5 189,54 6 296,98 10 559,81 15 176,85
Croatia 0,00 6 989,87 10 743,80 15 710,67 19 472,77
Cyprus 13 364,00 15 921,03 20 054,72 27 128,89 30 174,77
Czech Republic 11 157,30 13 370,66 15 904,93 22 115,20 27 519,77
Denmark 19 045,46 23 026,47 27 969,97 33 730,59 41 294,42
Estonia 0,00 5 604,38 9 602,71 16 947,25 23 460,76
Finland 16 163,21 19 214,13 25 144,34 31 933,26 37 461,14
France 17 643,42 20 210,59 24 961,48 29 619,07 35 402,96
Germany 19 795,38 22 217,62 25 534,47 31 689,58 40 356,74
Greece 13 319,38 15 214,61 19 086,75 25 610,30 25 861,79
Hungary 7 768,80 9 050,20 12 201,26 16 964,74 21 824,40
Ireland 13 833,52 19 106,62 28 771,81 39 068,26 44 138,12
Italy 18 477,34 21 365,41 25 382,59 29 428,08 33 276,68
Latvia 0,00 4 976,67 8 249,29 14 653,39 19 538,55
Lithuania 0,00 5 287,38 8 726,12 15 214,25 22 480,86
Luxembourg 34 644,41 39 929,51 52 670,08 68 759,61 86 409,09
Malta 11 855,69 14 318,84 17 322,87 20 699,70 18 620,56
Netherlands 19 151,31 22 949,36 29 912,35 37 162,97 43 893,63
Poland 5 673,90 7 620,92 10 131,94 13 949,10 21 772,18
Portugal 11 641,58 13 467,51 17 065,53 21 536,82 25 948,53
Romania 4 576,51 5 236,03 5 821,09 10 493,44 17 505,32
Slovakia 4 472,55 8 653,07 11 075,51 17 168,07 24 665,47
Slovenia 0,00 10 962,08 17 353,76 23 619,33 27 240,93
Spain 13 924,12 16 337,46 21 178,15 27 753,13 31 029,83
Sweden 19 200,91 22 186,76 27 552,16 34 593,09 41 162,91
United Kingdom 17 239,75 21 088,42 26 245,16 33 085,37 35 883,85
Euroarea 17 117,29 19 741,67 24 036,80 29 669,11 35 422,16
Eropean union 15 033,00 17 620,54 21 660,94 27 364,34 33 058,81
United States 23 941,94 28 433,67 34 451,36 42 139,28 48 303,86
China 1 192,90 1 935,84 2 891,93 5 270,92 10 579,57
Japan 19 769,78 22 174,29 24 536,50 29 214,49 33 082,56
Russia 6 619,94 5 271,32 6 616,18 13 017,03 21 900,43
GDP
per
capita
growth
%
Country 1991-93 1994-98 1999-2002 2003-08 2009-15
Austria 3,72% 4,22% 4,01% 4,70% 2,19%
Belgium 3,09% 3,55% 5,53% 3,52% 2,19%
Bulgaria -2,31% 4,16% 6,36% 11,56% 2,31%
Croatia 8,02% 5,78% 8,23% 1,03%
Cyprus 3,68% 4,58% 5,84% 7,18% -1,75%
Czech Republic -1,49% 4,37% 5,20% 6,79% 2,50%
Denmark 3,43% 5,09% 4,41% 4,41% 1,95%
Estonia 10,17% 8,67% 11,43% 3,45%
Finland -1,28% 6,23% 5,14% 5,78% 0,35%
France 3,01% 4,04% 5,15% 3,58% 1,77%
Germany 4,00% 3,07% 3,41% 5,16% 3,05%
Greece 2,54% 4,32% 6,56% 5,46% -2,13%
Hungary 0,54% 5,26% 8,53% 5,72% 3,01%
Ireland 4,77% 9,76% 8,90% 4,24% 3,27%
Italy 3,12% 4,25% 3,18% 3,96% 0,31%
Latvia 8,02% 8,14% 11,78% 3,22%
Lithuania 8,95% 7,75% 11,70% 4,50%
Luxembourg 6,26% 3,47% 6,98% 6,25% 2,71%
Malta 6,90% 4,14% 4,57% 4,73% 3,02%
Netherlands 3,74% 5,44% 5,59% 5,29% 0,73%
Poland 2,07% 8,12% 5,42% 7,68% 5,45%
Portugal 3,91% 4,76% 5,17% 5,16% 1,63%
Romania -3,66% 1,88% 7,55% 14,61% 4,28%
Slovakia 4,12% 7,63% 5,80% 10,49% 2,81%
Slovenia 6,44% 5,99% 6,65% 0,78%
Spain 3,21% 5,20% 6,21% 5,39% 0,35%
Sweden 0,55% 4,60% 4,81% 5,31% 1,53%
United Kingdom 3,00% 5,22% 5,21% 3,89% 1,32%
Euroarea 3,43% 4,18% 4,55% 4,74% 1,59%
Eropean union 3,05% 4,51% 4,89% 5,07% 1,86%
United States 3,38% 4,48% 3,75% 4,05% 2,08%
China 14,05% 11,00% 9,58% 13,59% 9,45%
Japan 3,87% 2,49% 2,88% 3,52% 1,61%
Russia -7,04% -3,07% 10,16% 16,71% 3,03%
Fondy EU
 Strukturální
 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF/EFRR)
 Evropský sociální fond (ESF)
 Další fondy
 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
 Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)
 Fond soudržnosti (FS/CF) – nárok stát/ne region (pod 90 %
HND)
 Fond solidarity (EUSF)
 Evropský investiční fond (EIF)
Politika soudržnosti 2014 - 2020
 Méně rozvinuté
regiony
 pod 75 % HDP
per capita
 Spolufinancování
75-85 %
 Přechodové 75
až 90 %
 Spolufinancování
60 %
 Rozvinutější
 Spolufinancování
50 %
EU a vnější vztahy
Evropská unie a euroregiony
Kodaňská kritéria
 stabilní instituce zaručující
 demokracii
 právní stát
 dodržování lidských práv, úctu k menšinám a jejich ochranu
 fungující tržní hospodářství
 schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v Unii
 schopnost plnit závazky
 vyplývající z členství, včetně podpory cílů Unie - veřejnou správu,
která dokáže provádět a spravovat právní předpisy EU v praxi
 Původně pro CEEC (Central and Eastern European Chamber
of Commerce - Země střední a východní Evropy
 Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko,
Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko
TAClS
 Technical Assistance to the Commonwealth of
Independent States
 Program pomoci
 1991
 určen pro státy
 SNS společenství nezávislých států (býv. SSSR) a Mongolsko
 12 zemí
 Eastern Europe and Central Asia
 Armenia, Azerbaijan, Belarus, Georgia, Kazakhstan, Kyrgyzstan,
Moldova, Russia,Tajikistan,Turkmenistan, Ukraine and Uzbekistan
 Mongolsko 1991 až 2003, poté v programu ALA
Loméské dohody
 byly uzavřeny mezi státy ESa státy
 ACP
 africké, karibské a tichomořské státy
Hlavní hráči mezinárodního obchodu (mld.
EUR, 2014)
Významný obchodní deficit
 Čína
 Deficit vzájemné obchodní výměny na straně EU
 v r. 2008 - 169 mld. EUR
 vyjednávací pozice Unie vůči Číně na multilaterálních fórech
 Světová obchodní organizace (WTO)
Vnitřní obchod EU mld. EUR, 2005-2015
Vnější obchodní partneři EU (mld. EUR,
2005, 2015)
Export
 1. Spojené státy americké 2015
 podíl vývozu EU-28 směřujícího do USA na celkovém vývozu se snížil
z 28,0 % v roce 2002 na 16,7 % v roce 2013 a poté opět v roce 2015
vzrostl na 20,7 %.
 2. Čína
 v roce 2015 druhým nejdůležitějším odbytištěm z EU-28 (9,5 %
vývozu EU-28 celkem)
 Obchodní deficit v r. 2015 – 179 mld. EUR
 3. Švýcarsko 8,4 %
 4.Turecko
 5. Rusko
 Na 7 největších odbytišť, kam směřoval vývoz zboží z EU-28 –
 Čína, Spojené státy, Rusko, Švýcarsko, Norsko, Turecko a Japonsko –
připadla více než polovina (53,1 %) veškerého vývozu zboží z EU-28.
EU a ČR
Evropská unie a euroregiony
Podpora regionů ČR 2000 až 2004 (v %)
cz01Praha
cz020Středoceský
cz03Jihozápad
cz04Severozápad
cz05Severovýchod
cz06Jihovýchod
cz07StredníMorava
cz080Moravskoslezský
Českárepublika
Phare 4,08% 4,08% 6,69% 5,95% 4,70% 4,83% 4,70% 4,70% 39,73%
Ispa 0,00% 0,00% 0,00% 1,84% 8,42% 8,31% 21,03% 8,55% 48,17%
Sapard 0,00% 1,89% 2,62% 0,81% 1,53% 2,99% 1,45% 0,80% 12,10%
Celkem 4,08% 5,97% 9,31% 8,60% 14,66% 16,13% 27,19% 14,06% 100,00%
Podpora regionů ČR 2000 až 2004 (v %)
4,08%
5,97%
9,31% 8,60%
14,66%
16,13%
27,19%
14,06%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
Praha
StredníČechy
Jihozápad
Severozápad
Severovýchod
Jihovýchod
StredníMorava
Moravskoslezsko
Podpora regionů ČR 2004 až 2006 (v %)
v mil. EUR
cz01Praha
cz020Středočeský
cz03Jihozápad
cz04Severozápad
cz05Severovýchod
cz06Jihovýchod
cz07StředníMorava
cz080Moravskoslezský
cz0CzechRepublic
SROP 0,00% 2,08% 3,17% 3,88% 2,82% 3,47% 3,43% 4,76% 23,61%
OP průmysl a podnikání 0,00% 2,19% 3,48% 1,06% 2,58% 2,88% 2,44% 1,18% 15,81%
OP Rozvoj lidských zdrojů 0,00% 0,53% 0,96% 1,12% 1,31% 1,23% 1,22% 0,90% 7,27%
OP Infrastruktura 0,00% 3,35% 2,69% 1,92% 1,55% 4,95% 1,94% 2,87% 19,27%
OP Rozvoj venkova a
multifunkční zemědělství 0,00% 1,03% 1,93% 0,37% 0,97% 2,40% 0,78% 0,45% 7,93%
JPD 2 10,04% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 10,04%
JPD 3 1,95% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,95%
Interreg III Celkem 0,08% 0,08% 3,78% 6,49% 0,47% 1,97% 0,62% 0,62% 14,11%
Celkem 12,07% 9,27% 16,01% 14,83% 9,69% 16,91% 10,43% 10,79% 100,00%
Podpora regionů ČR 2004 až 2006 (v %)
12,07%
9,27%
16,01%
14,83%
9,69%
16,91%
10,43%10,79%
0,00%
2,00%
4,00%
6,00%
8,00%
10,00%
12,00%
14,00%
16,00%
18,00%
Praha
StredníČechy
Jihozápad
Severozápad
Severovýchod
Jihovýchod
StredníMorava
Moravskoslezsko
Čerpání 2007 - 2013
Operační program Částka
Integrovaný operační program 40 700 122 339,08
OP Doprava 173 167 670 730,46
OP Lidské zdroje a zaměstnanost 50 882 700 455,74
OP Podnikání a inovace 89 524 537 079,00
OP Praha Adaptabilita 2 672 126 370,03
OP Praha Konkurenceschopnost 6 663 840 547,73
OP Rybářství 675 516 448,00
OP Technická pomoc 3 782 578 198,49
OPVýzkum a vývoj pro inovace 47 267 576 636,16
OPVzdělávání pro
konkurenceschopnost 44 023 134 140,81
OP Životní prostředí 124 991 768 586,69
ROP NUTS II Jihovýchod 19 167 137 262,23
ROP NUTS II Jihozápad 16 886 837 793,23
ROP NUTS II Moravskoslezsko 19 923 665 232,03
ROP NUTS II Severovýchod 17 624 205 769,84
ROP NUTS II Severozápad 18 173 996 838,36
ROP NUTS II Střední Čechy 14 983 049 453,42
ROP NUTS II Střední Morava 17 602 379 170,48
Celkem 708 712 843 051,78
Fond Částka
CF 245 681 350 175,49
EFF 675 516 448,00
ERDF 364 778 015 461,71
ESF 97 577 960 966,58
Celkem 708 712 843 051,77
Děkuji za pozornost