Environmentální ekonomie Environmentální management Vilém Pařil Environmentální management  systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání (Veber a kol., 2006)  metodika, prostřednictvím které organizace posuzují, zda všechny realizované činnosti probíhají environmentálně legitimním způsobem (Rowland-Jones a kol., 2005)  způsob, jakým se organizace zaměřují na své fyzické okolí na lokální i globální úrovni (Leipziger, 2010)  formální systémy, které integrují environmentální smýšlení do organizace prostřednictvím vzdělávání zaměstnanců, monitorování a kontroly environmentálních dopadů, dále sledováním a deklarováním environmentálního profilu organizace (Sroufe a kol., 2002) Environmentální management (EM)  nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 761/2001  EMAS  součást celkového řízení organizace, která zahrnuje organizování, plánování, odpovědnosti, postupy, procesy a zdroje pro vývoj, implementaci, dosahování cílů, zhodnocení a udržení environmentální politiky Cíle EM  hospodárné využívání statků, služeb  omezení emisí znečišťujících látek  eliminace rizik environmentálních havárií  vytvoření podmínek bezpečnosti práce (Kreuz,Vojáček, 2007) Požadavky a podmínky EM  Požadavky  identifikace a sledování krátkodobých i dlouhodobých dopadů podnikových (vlastních) produktů, služeb a procesů na ŽP  dosahování kontinuálního environmentálního zlepšování (Rowland-Jones a kol., 2005; Sebhatu a Enquist, 2007)  Podmínky  analýza a identifikace vlastních environmentálních aspektů, resp. dopadů své činnosti na ŽP (Wilson, 2002) Environmentální aspekty dle Nařízení EPaR 761/2001  Přímé  emise do ovzduší  vypouštění odpadních vod  předcházení, recyklace, opakované použití, přeprava a zneškodňování pevných a jiných odpadů, zejména nebezpečných odpadů  využívání a kontaminaci půdy  využívání přírodních zdrojů a surovin (včetně energie)  místní problémy (hluk, vibrace, zápach, prach, vizuální vlivy atd.)  dopravní problémy (jak z hlediska zboží a služeb, tak z hlediska zaměstnanců)  riziko nehod a dopadů na životní prostředí, které vznikají nebo mohou vzniknout důsledkem havárií, nehod a potenciálních mimořádných událostí  vliv na biologickou rozmanitost Environmentální aspekty dle Nařízení EPaR 761/2001  Nepřímé  problémy související s výrobky (design, vývoj, balení, přeprava, použití a opakované použití/odstranění odpadu)  kapitálové investice, poskytování půjček a pojišťovací služby  nové trhy  výběr a složení služeb (např. doprava nebo pohostinství)  správní a plánovací rozhodnutí  složení nabídky výrobků  vliv činnosti organizace na životní prostředí a chování dodavatelů a subdodavatelů Environmentální výkonnost  výsledky řízení environmentálních aspektů v organizaci  Environment  prostředí, ve kterém organizace provozuje svoji činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vazby (Veber a kol., 2006) Příčiny environmentálního uvědomění  Ekonomické  Etické  v některých případech je jednání v zájmu efektivnosti a dosahování zisku v souladu s etickými hodnotami (CambraFiero a kol., 2007) => Corporate Social Responsibility (CSR)  Sociální aspekty  Environmentální aspekty => Image organizace (EU - Zelená kniha = Green Paper, 2001) Vývoj environmentální odpovědnosti v podnicích  60. léta 20. století  souvislosti mezi zdánlivě izolovanými jevy  Organizace spojených národů  70. léta 20. století  diskuze o příčinách poškození životního prostředí  Ropné šoky => hledání alternativních zdrojů  1972 Stockholm => UNEP  1972 „Meze růstu“ (Meadows)  Konflikt exponenciálního růstu hospodářství versus omezených zdrojů  80. léta 20. století – rozvoj dobrovolných nástrojů  1987 World Commision on Environment and Development - „Our common future“ (Bruntland)  1984 Responsible Care („Odpovědné podnikání v chemii“; reakce na havárii chemického závodu v Bhópálu)  1989Valdezovy zásady  90. léta 20. stol. Rozvoj EM  1991 Podnikatelská charta pro trvale udržitelný rozvoj Faktory rozvoje EM v 90. letech  Vznik programu udržitelnosti  Rio de Janeiro - Summit United Nations Conference on Environment and Development (UNCED) => Agenda 21  mezinárodní, národní, regionální a lokální  Ustanovení standardizovaného přístupu k EM  Systémy řízení zaměřené na ochranu ŽP  britský standard = British Standard BS 7750  1993 EMAS  1996 ISO 14000  Ustanovení environmentální legislativy Environmentální chování podniků  Defenzivní  dodržování minimálních, tedy především legislativních environmentálních požadavků  vnímání environmentálních opatření pouze jako činnosti generující náklady a nepřinášející dlouhodobé výnosy  Ofenzivní  překračování nejnutnějších požadavků v oblasti integrace environmentálních aspektů do své činnosti  implementace dobrovolných nástrojů či opatření Úrovně environmentálního managementu  Strategická úroveň  koncepce CSR, ustanovení environmentální politiky, definování strategických environmentálních cílů, implementace EMS  Taktická úroveň  hodnocení životního cyklu, environmentální design produktu, inovace a monitoring, environmentální řízení dodavatelského řetězce  Operativní úroveň  „low-hanging fruits“  recyklace, třídění odpadů, vícenásobné využití surovin, redukce emisí a odpadů, minimalizace spotřeby zdrojů (surovin, materiálu, energie či vody) Nejčastější implementace  (Sroufa a kol., 2002)  IBM, HP, Ford Motor Company, Xerox, Motorola  Strategická úroveň  environmentální politika  zaměstnanecké programy na podporu environmentálního uvědomění  všeobecné vytváření podmínek pro dlouhodobé začlenění environmentálního řízení  Operativní úroveň  recyklace  redukce vyprodukovaného odpadu  snižování spotřeby energie  komunikace environmentálních informací Závazky environmentální politiky podniku  provádět všechny operace a procesy v souladu s platnou legislativou ochrany ŽP  závazek průběžného zlepšování environmentálního profilu organizace (Polách, Smolík, 1999) Členění nástrojů EM  Dle úrovně implementace  Dle předmětu  Zaměřené na procesy (ISO 14001)  Zaměřené na produkty a služby (ecolabelling, produktový design)  Dle účelu  Regulační (EMS, ecolabelling - I. a III. typ)  Informační (LCA, vlastní environmentální tvrzení, environmentální účetnictví)  Vzdělávací (školení zaměstnanců) EM → EMS  systematický, stále se opakující proces  institucionalizovaná struktura procesů  struktura je organizována podle interních, národních či mezinárodních standardů  Identifikace  environmentálních aspektů  prvky podnikové činnosti, produktu nebo služby, které mají nebo mohou mít dopad – pozitivní či negativní - na životní prostředí  environmentálních dopadů  jakékoliv změny v ŽP, které částečně nebo úplně vyplývají z environmentálního chování organizace Proces zavedení EMS  vytvoření vlastní environmentální politiky  identifikace environmentálních aspektů a určení významných vlivů  soupis všech legislativních požadavků  stanovení environmentálních cílů, priorit a cílových hodnot  vytvoření struktury, programů environmentální politiky a její realizace (dosažení cílů)  plánování, řízení, monitorování, nápravná opatření, audity a přezkoumání pro zajištění souladu s environmentální politikou  přizpůsobení se změněným okolnostem Aktéři implementace EMS  Podnik zavádějící EMS  Poradenské orgány  Subdodavatelé  Zákazníci  Veřejnost, komunita  Certifikační orgán  ISO 14001:2004, ISO 14001:2009  Společnosti  CQS - Sdružení pro certifikaci systémů jakosti  BureauVeritas Certification Czech Republic  CERTLINE  Technický a zkušební ústav stavební Praha  Elektrotechnický zkušební ústav Nástroje EM  Systémy environmentálního managementu  ISO 14001  EMAS  Ecolabelling  Čistší produkce (ČP)  podpora efektivnějšího využívání vstupních zdrojů  Dobrovolné environmentální dohody  veřejný a soukromý sektor  Ekodesign  účelem je začleňování požadavku na ochranu ŽP do návrhu a konstrukce výrobku  LCA (Life-Cycle Assessment)  koncept spočívající ve shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů na ŽP výrobku během jeho celého životního cyklu Nástroje EM  Environmentální benchmarking  systematický proces porovnávání environmentální výkonnosti  Environmentální manažerské účetnictví  sběr, vyhodnocování a předávání informací o hmotných a energetických tocích, environmentálních nákladech a jiných, hodnotově vyjádřených, informací  Environmentální reporting  prohlášení o veškerých vlivech podniku na ŽP  Systém výrobek – služba  náhrada výrobků za služby výrazně snižuje negativní dopad na ŽP ISO 14000  nařízení ES 1836/93 → 1996 ISO 14000  International Organisation for Standardization  1947  Ženeva  162 zemí  ISO 14001:2004 – revize → sepětí s ISO 9000  ISO 14001:2009 http://www.iso.org/iso/home/about.htm http://www.iso.org/iso/home/standards/management-standards/iso14000.htm  Certifikát ISO 14001 stanovuje pouze rámcové požadavky na EM v organizaci ISO 14000  ISO 14001 EMS  ISO 14004 EMS dodatek  ISO 14005 Fázová implementace EMS  ISO 14006 Ekodesign  ISO 14031 Environmentální výkonnost  ISO 14033 Kvantitativní environmentální informace  ISO 14020 Ekolabelling  ISO 14040 Hodnocení životního cyklu - LCA  ISO 14045 Hodnocení eko-efektivnosti  ISO 14051 Účetnictví materiálových toků - Material flow cost accounting (MFCA)  ISO 14063 Environmentální komunikace  ISO 14064 Greenhouse gas (GHG) accounting and verification  ISO 14066 Kompetenční požadavky  ISO 14067 Produktová uhlíková stopa  ISO 14069 Uhlíková stopa produktů, služeb a dodavatelského řetězce Norma ISO 14000  ISO 14001 Specifikace EMS  ISO 14004 Metodický návod k principům, systémům a podpůrným technikám  Kroky implementace ISO 14000  Vytvoření a přijetí environmentální politiky v organizaci  Plánování  Implementace  Kontrola a pravidelné hodnocení vhodnosti nastaveného systému a pravidel  Zhodnocení neustálého zlepšování  Často zaváděno společně s ISO 9000 → integrovaný systém jakosti a environmentu (zamezení dublování činností či norem) Implementace ISO 14000  Stanovení významných aspektů  Stanovení kritérií na podniku samotném  Hledisko environmentální  rozsah vlivu  závažnost vlivu  pravděpodobnost výskytu  četnost výskytu  trvání vlivu  riziko nedodržení legislativních požadavků  Hledisko ekonomické  náklady změny vlivu  vliv na image podniku  působení změny na jiné procesy a činnosti  => registr aspektů  soubor environmentálních aspektů  vyhodnocení vlivu jednotlivých aspektů  určení významných aspektů Významné aspekty  Většinou spojeny s výrobní činností  používání zakázaných či omezujících látek  produkce odpadů  produkce emisí  znečištění vod  obtěžování okolí zápachem  obtěžování okolí hlukem  nedodržení hygienických požadavků  spotřeba surovin  spotřeba energie Zavádění ISO 14000  The ISO Survey 2012  285 844 certifikovaných norem ISO 14001  ve 167 zemích světa  Nejvíce ve světě  Čína, Japonsko a Itálie  Nejvíce v Evropě  Španělsko, Rumunsko, Francie, Německo  Např. Motorola, Sony Corporation, Mitsubishi Electric,Volvo  Někteří tento certifikát vyžadují i po svých dodavatelích  Ford Motor Company, Xerox Corporation, General Motors ISO 14 000 v ČR  ISO 14001  2000 – 116  2005 – 2122  2010 – 6629  2012 – 4215 http://www.iso.org/iso/home/standards/certification/iso-survey.htm?certificate=ISO%2014001&countrycode=CZ#standardpick ,0 2,000 4,000 6,000 8,000 10,000 12,000 14,000 16,000 18,000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Czech Republic ISO 9001 ISO 14001 ISO/TS 16949 ISO 13485 ISO/IEC 27001 ISO 22000 ISO 50001 EMAS  Eco-Management and Audit Scheme  Systém environmentálního řízení a auditu  1995Velká Británie  2001 aktualizace → Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (tzv. EMAS II)  Cíle programu  ochrana přírodních zdrojů (redukce spotřeby)  snižování vypouštění znečišťujících látek do ovzduší  snižování rizika environmentálních nehod (havárií)  důraz na ochranu zdraví pracovníků a obyvatel  požadavek EMAS na zveřejňování detailních, třetí stranou ověřených informací o konkrétních krocích ke zlepšování environmentálního profilu organizací EMAS  Svět  4155 organizací  Španělsko, Itálie, Německo  Odpady  Malé a střední podniky http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do;jsessionid=TS4QSC2Vn3J9ZFTLWkMdppbHpCKQTB3kQ16HvdTpLy39M D051Zll!-20310670  ČR  2000 – 4  2010 – 26 (11:13:3)  Stavební průmysl  Velké a střední podniky  MŽP, Zprávy o uplatňování dobrovolných nástrojů v letech 2007 - 2010 Vývoj EM v ČR  90. léta  České ekologické manažerské centrum (CEMC)  sdružení českých podniků a podnikatelů  cílem je šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu  členem mezinárodní sítě pro EM (INEM)  1994 spolupráce s Českým normalizačním a standardizačním institutem Envi-výkonnost vs. konkurenceschopnost  vztahy mezi environmentální výkonností podniků a jejich konkurenceschopností  Negativní vztah  podniky v důsledku zavádění environmentálních opatření oslabují svoji konkurenceschopnost, zejména v důsledku vynaložených nákladů na EM  Neutrální vztah  neexistuje žádná souvislost mezi environmentálním uvědoměním podniku a jeho konkurenceschopností  Pozitivní souvislost  environmentální odpovědnost posiluje konkurenceschopnost podniku, např. v důsledku uspořených nákladů za sankce (kterým by mohla být organizace vystavena v důsledku nedodržení nastavených environmentálních požadavků) Dva způsoby tlaku na podnik (Kramer a kol., 2005)  Push činitele  požadavky, které podniky musejí naplnit, chtějí-li svoji existenci udržet  např. legislativa, požadavky zájmových skupin  Pull činitele  požadavky, které jsou indukovány převážně tržně, jejich plnění je dobrovolné  právě jejich splnění nicméně může zlepšovat postavení podniku na trhu  např. zvyšující se poptávka po ekologické produkci Důvody EM pro podnik (Matuszak-Flejszman, 2009)  etický důvod  ekonomický motiv  úspora nákladů při úspoře zdrojů a odpadů  legální  stále přísnější legislativa, která podniky usměrňuje v oblasti ochrany ŽP  komerční, obchodní motiv  stále více, zejména velkých, organizací kontroluje svoji environmentální výkonnost a očekává to samé od svých dodavatelů. Iniciátoři tlaku na EM  Madsen a Ulhøi (2003)  Vlastníci  Obchodní partneři  Místní samospráva  Státní správa  Zaměstnanci Motivy k zavádění EM Požadavek zákazníků/odběratelů Potvrzeno Qinghua a Yong (2001), Melnyk a kol. (2002) Nepotvrzeno Massoud a kol. (2010), Delmas (2002) Možnost deklarovat environmentální závazek Potvrzeno Delmas (2002), Cambra-Fiero a kol. (2008) Posílení image podniku Potvrzeno Berthelot a Coulmont (2004), Massoud a kol. (2010) Nepotvrzeno Morrow a Rondinelli (2002) Dosažení konkurenční výhody Potvrzeno Welch a kol. (2002), Berthelot a Coulmont (2004), Delmas (2001) Dosahování shody s legislativou Potvrzeno Morrow a Rondinelli (2002), Adams, Buritt a Frost (2008), Madsen a Ulhøi (2003), Welch a kol. (2002) Nepotvrzeno Delmas (2002) Zlepšení vztahů s veřejnými a státními orgány Potvrzeno Rondinelli a Vastag (2000), Welch, Mori a Aoyagi-Usui (2002) Zpřehlednění dokumentace Potvrzeno Morrow a Rondinelli (2002) Růst exportních možností Potvrzeno Steger, Schindel a Krapf (2002) Zlepšení environmentální výkonnosti Potvrzeno Berthelot a Coulmont (2004), Adams, Buritt a Frost (2008), Delmas (2002) Nepotvrzeno Morrow a Rondinelli (2002) Úspora nákladů Potvrzeno Massoud a kol. (2010), Berthelot a Coulmont (2004) Nepotvrzeno Morrow a Rondinelli (2002) Ekonomické přínosy v rámci EM  Snižování nákladů  úspora materiálu, energie, vody či surovin  redukce odpadů a v důsledku toho snížení finančních prostředků nutných na jeho likvidaci  recyklace odpadů  úspory za pokuty při poškozování ŽP  optimalizace procesů a snížení provozních nákladů  úspory nákladů plynoucích z pozastavení nevyhovujících výrobních procesů  Zvyšování výnosů  oslovení nových – environmentálně odpovědných – zákazníků, kteří budou ochotni nakupovat environmentálně šetrné produkty či služby podniku  zvýšení loajality stávajících zákazníků  prodej emisních povolenek  navázání obchodních vztahů s odběrateli, kteří vyžadují environmentálně šetrné produkty od svých dodavatelů Praktické zkušenosti  ↑Počet certifikovaných firem v odvětví → ↓Možnosti ↑prodeje  ↑Mezinárodní x ↓národní trhy  Nutný požadavek odběratelů  Soulad s legislativou (↑jistota)  Francie: ↑EM→↑Prodeje … NE ← nedůvěra  Španělsko: ↑EM→↑Prodeje … NE ← neznalost  Německo: ↑EM→↑Prodeje … NE x znalost, důvěra  Zlepšení kontroly procesů, připravenost na havárie  Uvědomění zaměstnanců – environmentální odpovědnost  První podniky z důvodu kvalitativních přínosů  Další z důvodu ekonomických přínosů Bariéry zavádění EM Nesrozumitelnost a obtížná kvantifikovatelnost přínosů EMS Potvrzeno Rondinelli aVastag (2000), Massoud a kol (2010), Delmas (2001), Melnyk a kol. (2003) Nedostatek zájmu zákazníků Potvrzeno Massoud a kol. (2010), Melnyk a kol. (2003) Nedostatek zdrojů – finančních, časových apod. Potvrzeno Delmas (2002), Leal a kol. (2003), Sunderland a Aragón (cit. dle Leal a kol., 2003) Nepotvrzeno Massoud a kol. (2010), Morrow a Rondinelli (2002) Nedostatek státní podpory Potvrzeno Massoud a kol. (2010), Sunderland a Aragón (cit. dle Leal a kol., 2003) Nárůst spotřeby času potřebného pro administrativní činnosti Potvrzeno Rondinelli aVastag (2000) ČR  Štěpánková, 2007  432 výrobních podniků 48,4% (59) 46,7% (77) 35,7% (41) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 50-99 100-249 > 250 Počet zaměstnanců podniků DržiteléISO14000 47,7% (82)41,3% (95) 0% 10% 20% 30% 40% 50% spol. s r.o. a.s. Podniky dle právní formy DržiteléISO14000 85,0% (68) 33,9% (109) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Podniky dle NACE DržiteléISO14000 ČR  Štěpánková, 2009  247 podniků ve službách 43,3% (13) 32,9% (23)29,0% (18) 10,2% (5)0% 10% 20% 30% 40% 50% 10-49 50-99 100-249 > 250 Počet zaměstnanců podniků DržiteléISO14000 6,3% (1) 61,5% (8) 12,9% (11) 28,6% (6) 44,4% (24) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% A E G I K Podniky dle NACE DržiteléISO14000 A - Zemědělství, myslivost, lesnictví E -Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a domácnost 33,7% (31) 23,5% (28) 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Spol. s r.o. a.s. Podniky dle právní formy DržiteléISO14000 I - Doprava, skladování a spoje K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Situace v ČR  Relativní četnost zastoupení podniků disponujících certifikátem ISO 14000 se zvyšuje se zvyšující se výkonností podniku  Výrobní podniky … ANO  Služby … NE Situace v ČR Výzkum pěti podniků v ČR Dosavadní zahraniční výzkumy Požadavek odběratelů Požadavek zákazníků a odběratelů Možnost deklarovat environmentální závazek Možnost deklarovat environmentální závazek - Dosažení konkurenční výhody Dosahování shody s legislativou Dosažení shody s legislativou a s tím související zlepšení vztahů s veřejnými a státními orgány. - Růst exportních možností - Zlepšení environmentální výkonnosti Zlepšení image podniku Zlepšení image podniku Ekonomický přínos (úspora nákladů nebo generování výnosů) Úspora nákladů Soulad s politikou mateřské společnosti Dosažení systémového přístupu k řízení podniků a jejich environmentální odpovědnosti - Přínosy EM logistika odpady pivovarnictví stavebnictví textil Posílení image podniku X X X X X Zlepšení řízení a kontroly podniku X X X X X Finanční přínos – výnos nebo úspora nákladů X X X minimální X Systematizace řízení a zdokumentování činností X X X částečně Zvýšení kvality poskytnutých služeb X X X X Zvýšení environmentální výkonnosti X X X X Snížení rizika environmentálních nehod X X X X Deklarace souladu podniku se všemi požadavky X X X Splnění požadavku zákazníků/odběratelů X X X Zvýšení výrobní efektivnosti a hospodárnosti X X X Splnění požadavků státních a veřejných orgánů X X Zvýšení důvěryhodnosti podniku X X Konkurenční výhoda X X Finanční přínosy  Především úspora nákladů, méně pak generování výnosů  Náklady na EM nejsou pro podniky významné. nepřekračují v žádném z podniků 0,1% obratu  Finančního přínosu je dosahováno zejména v důsledku interních opatření EM  V nižší míře je dosahován finanční přínos jako důsledek externího vlivu EM (např. uzavírání kontraktů jako přímý důsledek implementace EM).  Výše finančního přínosu dosahovaného prostřednictvím EM je diferencovaná a odvíjí se od následujících faktorů:  specifika konkrétních environmentálních opatření – významný přínos má úspora zdrojů, energie, odpadové hospodářství, nízký ekonomický přínos má pak např. implementace EMS dle ISO 14001  specifika podniku a množství prostředků, které je možné investovat do environmentálních opatření, podniky, které mohou vynaložit vysokou počáteční investici na EM, následně zpravidla dosahují vyšších finančních výnosů či úspory nákladů  Výše výnosů dosažených implementací EM je převážně nízká, výše ušetřených nákladů v důsledku zavedení EM je významná  Primárním důvodem k implementaci EM je ekonomický motiv, environmentální dopad je pak vedlejším efektem Marketingové přínosy  Deklarace souladu podniku se všemi požadavky navenek  Splnění požadavku externích stakeholderů – státní a veřejné orgány (legislativa)  Splnění požadavku externích stakeholderů – zákazníci  Posílení image podniku  Konkurenční výhoda Procesní přínosy  Systematizace řízení a zdokumentování činností podniku  Zvýšení kvality poskytnutých produktů či služeb  Zvýšení environmentální výkonnosti a snížení rizika environmentálních nehod Hlavní nedostatky  Měřitelné environmentální přínosy  Očekávání zvýšení prodejů (pouze u začínajících) Environmentální nákladové účetnictví (ECA)  „Zelené účetnictví“  Dílčí (parciální) kalkulace (emisní povolenky – ovzduší)  Kalkulace přímých nákladů  Procesní kalkulace  Kalkulace materiálových toků (materiálová bilance)  Kalkulace energetických toků (energetická bilance)  Účetnictví plných nákladů  Full-costs accounting (x total cost accounting - zaměňováno)  Kvantifikace nákladů  přímých (kapitálové náklady a náklady spojené s podmíněnou realizací regulačních opatřeni)  nepřímých (pokuty, auditing apod.)  nehmotných (odpovědnost za škody, goodwill)  Odhad celkových nákladů  Total cost accounting  Finanční kvantifikace životního cyklu  Oceňování plných nákladů  Full Cost Pricing  Účetnictví plných nákladů – tržní ceny x potenciální ceny zahrnující komplexní environmentální náklady Malé a střední podniky v ČR  Obršálová I., Kožená M., 2005  128 podniků, z toho 30 držitelů ISO 14000  strategické koncepce nemělo zpracováno 84 podniků – cca 2/3  z uváděných vnějších tlaků na ochranu životního prostředí jednoznačně převažuje vliv legislativních opatření  téměř 50 % podniků řadí ochranu ŽP v prioritách podniku na 4.-6. místo  převažuje strategie následníka  účetní postupy a systémy pro sledování vlivu podniku na ŽP má v informačních systémech pouze 43 podniků – cca 1/3  kvantifikace materiálové a energetické spotřeby byla uvedena u 45 podniků – cca 1/3