Demokracie Co je demokracie? • Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda • demokracie = „vláda lidu“ • Aténská demokracie • Platón, Aristoteles: oba považují demokratický způsob vlády za nesprávný • Současný význam pojmu se od významu, který mu přikládali Platón a Aristoteles, dosti odlišuje. Uvažujeme-li o demokracii jako o způsobu vládnutí, vyvstávají následující klíčové otázky: • Koho máme na mysli, když hovoříme o vládě lidu? princip politické rovnosti • Kdo tedy vládne komu? • Jak by měl lid vládnout? Co je demokracie? A. Lincoln (1864): „Vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“ (government of the people, by the people and for the people) - lid vládne sám × legitimita díky souhlasu lidu - výkon moci lidem (účast na vládnutí) - ve prospěch společného blaha Obecná normativní definice: Demokracie = forma vlády většiny při zachování práv menšin Rozlišujeme dvě formy demokracie: • Přímá (participativní) – lidé se bezprostředně podílejí na úkolech spojených s vládnutím. • Zastupitelská (reprezentativní) – lidé vybírají politiky, kteří za ně/v jejich jménu budou vládnout. Demokratické transformace (R. Dahl) 1. antické Řecko (klasická dem.) a Řím (republikánská tradice) 2. znovuoživení demokratických idejí (17. a 18.st.) 3. zrod národních států (18.-19. století) – akceptace zastupitelského charakteru dem. 4. demokracie v nadnárodních útvarech (počátek 21. století) Klasické modely demokracie • klasická demokracie (model polis) • demokracie jako ochrana (protective democracy) • demokracie jako nástroj rozvoje (developmental democracy) • deliberativní demokracie (demokracie jako diskuse) protiklad volební demokracie 1. Přímá demokracie, republikanismus •Kořeny v antickém Řecku (6. stol. p. nl.) - Lidové shromáždění, Rada pěti set, Výbor rady - soudy a soudní poroty - střepinový soud (ostrakismus) •S rostoucí rozlohou obce (římská republika/císařství) => rozvoj republikánské tradice •N. Machiavelli – reformulace republikánských ideálů v renesanci 2. Protektivní (ochranná) demokracie Liberalismus a demokracie J. Bentham, hl. představitel utilitarismu - cíl = maximalizace štěstí a minimalizace strastí - Cílem demokracie je dát občanům co největší prostor k tomu, aby žili tak, jak se sami rozhodnou. „negativní kontrola“ politické elity prostřednictvím pravidelných voleb (tj. přijetí zastupitelského principu) - postupné přijímání všeobecného hlasovacího práva (Bentham) 3. Rozvojová (vývojová) demokracie J.J. Rousseau – radikalizace demokratických představ; reformulace přímé demokracie John Stuart Mill – definitivní propojení myšlenky liberalismu a demokracie - představa kultivace jedince i společnosti - politická participace pro získání určitého stupně občanského vzdělání (demokracie jako výchova) - nebezpečí: (a) nedostatečných duševních schopností lidu (b) ovlivnění vlády zájmy, jež nesměřují k všeobecnému blahu (potlačení práv menšin ve jménu lidu) 3. rozvojová (vývojová) demokracie Alexis de Tocqueville – analýza a interpretace systému vlády v USA - lidská rovnost se realizuje právě v demokratické formě vlády - nebezpečí: (a) tyranie většiny, tyranie veřejného mínění (b) nivelizace („zestejnění“) společnosti (c) přílišného individualismu (d) demokratický despotismus – ztráta svobody ve prospěch rozšiřování funkcí státu → infantilizace společnosti 4. Deliberativní demokracie •Důraz na způsob formování a formulování politických preferencí a hodnot •Jürgen Habermas – cílem je nepřímé ovlivňování politické sféry prostřednictvím veřejných fór, diskusí apod. •Potřeba diskuse k definování veřejného zájmu. Ukázky různého pojetí demokracie Úryvky z textů českých politologů ke studentským protestům (jaro 2012) Globální demokracie •Souvisí s proměnou fungování teritoriálně uzavřených národních států •G.D. jako prostředek k nastolení globální spravedlnosti •Účast transnacionální/globální občanské společnosti •Omezení mocenských výstřelků některých států ------------------------------- • Problém kulturní a jazykové plurality • Neexistence světového „lidu“ • Globální spravedlnost? 2 typy demokracie A) Nástroje přímé demokracie: • Referendum • Lidová iniciativa • Přímá volba prezidenta • Primární volby B) Zastupitelská (reprezentativní) demokracie Hlavní modely reprezentace: 1) Model správce – elitistické pojetí založené na přesvědčení, že reprezentovat by měla jen vzdělaná elita 2) Model delegáta – pevné sepětí zástupců se zájmy voličstva 3) Model mandátu – oprávnění realizovat navržený program 4) Model podobnosti – myšlenka typově odpovídající reprezentace (jen žena může reprezentovat zájmy ženy nebo jen Rom zájmy Romů apod.) Pramen: Heywood, A.: Politologie, 2004 Polyarchická demokracie -Pojem zavedený do politologického diskursu v roce 1953 R. Dahlem. -odvozeno z řeckých slov „mnoho“ a „vláda“, čili „vláda mnohých“ Označuje polit. systém moderních zastupitelských demokracií se všeobecným volebním právem a s fungujícími 6 uvedenými institucemi. Zákl. polit. instituce rozvinutých moderních demokracií (dle Dahla) 1) Volení státní činitelé - základ zastupitelské demokracie 2) Svobodné, spravedlivé a pravidelné volby 3) Svoboda projevu 4) Přístup k alternativním zdrojům informací - právo na informace 5) Svoboda shromažďování a sdružování 6) Inkluzivní občanství (zahrnující všechny dospělé lidi) (Pramen: Dahl, R.: „O demokracii.“ Praha 2001) Postoje občanů a demokratizace • Demokracie je nejpreferovanější formou vlády na světě, ale existují významné rozdíly mezi zeměmi v postojích k základním hodnotám demokracie • Pouhá preference demokracie nestačí proto, aby se země demokratizovala • Povrchní preference – dnes je společensky konformní preferovat demokracii • Instrumentální – od demokracie se očekává zisk (ekonomický rozvoj, lepší sociální situace, lepší bezpečnostní situace) • Povrchní a instrumentální preference nestačí pro demokratizaci, protože lidé nepreferují základní demokratické hodnoty (svoboda, rovnost) • Demokratizace je pravděpodobná tam, kde jsou preferovány demokratické hodnoty Postoje občanů a demokratizace Priority občanů odráží jejich socioekonomickou situaci (základní potřeby). Tam, kde jsou prioritou samotné materiální potřeby (přežití), je preference svobody na spodním žebříčku hodnot. Čím se lidé mají lépe, tím se posunuje preference svobody výše na žebříčku priorit. Vliv na tento posun má i rostoucí míra vzdělanosti obyvatel, informační technologie a propojení s okolním světem. Závěr: Modernizace může změnit postoje obyvatel k režimu a demokratizovat ho (Inglehart, Welzel) = tzv. přístup mezigeneračních hodnotových změn. Postoje k demokracii (legitimita demokracie) • Indikátory: • Legitimita demokracie: „Demokracie má možná své problémy, ale je lepší než kterákoli jiná forma vlády.“ „Jak důležité je pro Vás žít v zemi s demokratickou vládou?“ • Spokojenost s fungováním demokracie: „Jste celkově s tím, jak se u nás rozvíjí demokracie: velmi spokojen(a), poměrně spokojen(a), ne příliš spokojen(a) vůbec nespokojen(a)“ ČR: spokojenost s demokracií ČR: spokojenost s demokracií ČR: důvěra v instituce Viz stránky: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cvvm-duvera-v-prezidenta-opet- vzrostla-veri-mu-51-lidi/1534065 Vývoj důvěry/nedůvěry obyvatel v ústavní instituce v roce 2017: Doporučená literatura k tématu • Čermák, V.: Otázka demokracie 1. Demokracie a totalitarismus. Praha, 1992. • Dahl, R.: O demokracii. Praha, 2000. • Linek, L.: Zrazení snu? Struktura a dynamika postojů k politickému režimu a jeho institucím a jejich důsledky. Praha, 2010. • Sartori, G.: Teória demokracie. Bratislava 1993. • Tocqueville, A. de: Demokracie v Americe. Praha 2000 (či vydání z roku 1992). Doporučený web: http://www.obcanskevzdelavani.cz/o-nas