Politická filosofie a teorie •Úvod do politické filosofie •Klasická politická filosofie •Moderní politická filosofie •Současné otázky Struktura přednášky Tradice politické filosofie •Cílem klasické politické filosofie– odhalit objektivní pravdu o podstatě lidského života celku společnosti, zabývá se otázkami dobrého života a spočívá na metafyzickém základě • •Cílem moderní politické filosofie – promýšlet zvládání společenských konfliktů, spočívá na zpochybnění metafyzických základů etiky a politiky Klasická politická filosofie •Platón (427–347 př. n. l.) • •žák Sokrata •Hledání ideálního politického zřízení – vláda filosofů – obec jako realizace ideálu dobra •Hierarchie ve společnosti je spravedlivá •Hlavní třídy: vládci, bojovníci, pracovníci •Důležité ctnosti obce: moudrost, statečnost, rozumnost, spravedlnost • • • • • Klasická politická filosofie •Aristotelés (384–322 př. n. l.) • •„zoon politikon“ – „polis“ •Obec jako péče o dokonalý život – existuje kvůli němu •Typologie zřízení – hledání příčin úpadku států • 6 variant – 2 x 3 (dobré/špatné) •Království/tyranis – Aristokracie/oligarchie – Politeia/demokracie •Konflikt ve státu jako střet bohatých a chudých •Nejlepší ústava – kombinace oligarchie a demokracie •Tři ekonomické třídy – sociální podmínky stabilní obce – střední třída • • • • • • • Moderní politická filosofie •Thomas Hobbes (1588–1679) • •Zdůvodnění politické autority – zajištění bezpečí občanů a stability společnosti, ne usilování o dokonalost •Lidská přirozenost, přirozený stav •Teorie společenské smlouvy • • •John Locke (1632–1704) • •Přirozená práva jednotlivců – život, svoboda, majetek •Legitimita vlády – dodržování těchto práv •Vláda práva – omezená vláda založená na konsenzu ovládaných • • Moderní politická filosofie •Jean-Jacques Rousseau (1588–1679) • •Zdroj teorie radikální demokracie •Liberální svoboda vs. republikánská účast •Přímá demokracie vs. reprezentativní vládnutí •Deliberace vs. vláda většiny • • Republikanismus – exkurs J.-J. Rousseau •Na počátku vzniku dnešní nerovnosti stojí ustavení soukromého vlastnictví •To narušuje stav kdy „plody země patří všem a země sama nikomu“ a přináší s sebou kořistnictví, snahu získávat statky na úkor druhých i pomocí bezpráví (tj. kriminalitu a násilí), a dále rozdělení lidí na bohaté a chudé •Kritika státu: tato instituce nemění podstatu ani rozsah nové nerovnosti, spíše ji konzervuje pomocí práva („nadpráví“) a tím odstraňuje poslední zbytky přirozené svobody – dělí lidi na mocné a slabé •Vláda se lidu odcizuje a nově jej zotročuje, politická obec se stává despocií – lidé jsou rozděleni na pány a poddané • •V rozvinuté civilizaci existuje velké množství nerovností: v materiálních prostředcích, ve společenské prestiži (urozenost), politické moci atd. •Všechny se však podle R. dají převést na peníze, neboť ty lze použít na zakoupení všech dalších výhod •Poslední stádium vývoje civilizace a nerovností mezi lidmi - despocie - je svým způsobem návratem k přirozenému stavu, nicméně tentokrát už ne v jeho původní podobě •Společné právo a spravedlnost zde již mizí a jsou nahrazeny právem silnějšího, ukrytého za fasádou právního řádu •To následně dává zotročeným právo vystoupit proti despotovi násilnou vzpourou Republikanismus – exkurs J.-J. Rousseau Současné debaty: moderní liberalismus vs. libertarianismus •Moderní liberalismus vs. libertarianismus (F. A. Hayek, J. Rawls, R. Nozick) • •Rawls: •(a) Každá osoba má rovné právo na plně adekvátní rozvrh rovných základních práv a svobod, který je slučitelný s obdobným rozvrhem svobod pro všechny. •(b) Společenské a ekonomické nerovnosti musejí splňovat dvě podmínky. Za prvé, musejí být spojeny s úřady a pozicemi přístupnými všem za podmínek férové rovné příležitosti; a za druhé, musejí sloužit k co největšímu prospěchu nejméně zvýhodněným členům společnosti. • •Nozick: •„stát jako noční hlídač“ Současné debaty: komunitarismus vs. liberalismus •Reakce na teorii spravedlnosti J. Rawlse : kritika předpokladů teorie spravedlnosti – lidé jako atomizovaná individua: •Hodnoty a normy se vytváří v rámci debat ve veřejném prostoru •Závislost jedince na komunitě/společenství •Koncepty pozitivních práv (vs. přirozená práva) a sociálního kapitálu •Úzké sepětí s republikanismem •Ch. Taylor, M. Walzer Současné debaty: komunitarismus vs. liberalismus •Deontologická (proceduralistická) etika vs. etika společného dobra (ctnosti) • •Je důležitější právo nebo dobro? •Formují etické účely jáství nebo jáství rozhoduje o účelech? •Co je prvotní – jedinec nebo společnost? • •Perspektiva ontologická (atomisté vs. holisté) vs. perspektiva obhajoby (individuální práva a svoboda vs. společný život a dobro kolektivu) •Souvislost s ekonomií: distributivní spravedlnost atd. • Současné debaty: republikanismus vs. liberalismus •Agregace preferencí vs. transformace preferencí • •Agregační– agregace preferencí – cílem social welfare, analýza rozhodovacích pravidel – společné dobro se odhaluje •Arrow - problém cyklické většiny - neexistují dokonalá procedurální pravidla rozhodování zaručující „logický a spravedlivý výsledek“ • •Deliberativní pojetí – lidé by neměli volit jako jednotlivci, ale tak, jak to vnímají jako nejlepší pro celek – společné dobro se vytváří •kritika: problém moci Současné debaty: republikanismus vs. liberalismus •J. Schumpeter •Alternativy mocenského uspořádání – T. Hobbes: boj všech proti všem vs. Leviathan X strukturovaná demokratická soutěž o moc založená na pobídkách •Poddání se moci vs. její omezení vs. soutěž o ni •Praktická definice: střídání politických stran u moci •Minimalistické pojetí – instituce •Problém reprezentativity voličů (vs. konsocianismus a problém menšin) Současné debaty: kritika republikanismu •Příliš idealistický •Demokratický proces podmíněn ctnostmi občanů zaměřených na veřejné blaho •Velká etická sevřenost politických diskusí (kulturní a sociální pluralismus – různé zájmy a hodnotové orientace, které nezakládají politickou obec a nemohou být vyřešeny v rámci etických diskusí) Současné debaty: kritika liberalismu •Rezignuje na samo-organizaci občanů •Kolektivní cíle pouze jako spojení protikladných zájmů •Etická vyprázdněnost Současné debaty: oživení marxismu • •(neo-, post-)marxismus vs. liberalismus • •Slavoj Žižek, Jacques Rancière, Alain Badiou, Étienne Balibar, Jacques Ranciére, Paul Virilio, Giorgio Agamben • • •http://www.youtube.com/watch?v=pvboWjvB4i0&feature=watch_response_rev • • • Doporučená literatura •ADORNO, Theodor W. HORKHEIMER, Max. 2002. Dialectic of Enlightenment. New York: Continuum. •CABADA, Ladislav. KUBÁT, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. •COHEN, Jean L. ARATO, Andrew. 1995. Civil Society and Political Theory. Cambridge: MIT Press. •KYMLICKA, William. 2002. Contemporary Political Philosophy. An Introduction. 2nd •edition. New York: Oxford University Press. •MALPAS, Simon. WAKE, Paul (eds.) 2006. The Routledge Companion to Critical Theory. Abingdon: Routledge. •SIM, Stuart. 2000. Post-Marxism. An Intellectual History. Routledge: New York. •SWIFT, Adam. 2005. Politická filosofie. Praha: Portál. •ŽIŽEK, Slavoj. 2008. The Sublime Object of Ideology. London: Verso.