text_TITL pruh_TITL logoC Metody hodnocení a vyjadřování ekonomických a sociálních výkonů a přínosů odvětví kultury Přednáška EKKU Simona Škarabelová www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Ekonomické a sociální přínosy kultury I: nPřímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. nNepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt). nVytváření pracovních míst a dopad na zaměstnanost. nNepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality pro investory. nBudování sociálního kapitálu – sebevědomí, vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj. EKKU jaro 2016 2 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Ekonomické a sociální přínosy kultury II: nBudování lidského kapitálu: nParticipace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho plynoucí rozvoj ekonomických odvětví. nProduktivita práce v „kreativních oborech“ s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu produktivity ekonomiky jako celku, kulturní průmysl je jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti. EKKU jaro 2016 3 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Ekonomické a sociální přínosy kultury III: nDle The Arts and Public Purpose, 1997 definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: n nNapomáhá definovat národní identitu. nPřispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě. nNapomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana. nZvyšuje kvalitu individuálního života. EKKU jaro 2016 4 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Kulturní turistika: nCestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, tradice, hodnoty a události. nJe pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. EKKU jaro 2016 5 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Důvody návštěvy ČR cizinci (90.léta): nHistorická města (72,8 %) nPoznávání života a mentality země (66 %) nHrady a zámky (64,4 %) nKrajina a příroda (62,1 %) nKontakty s lidmi (60,3 %) nPříležitost k zábavě (58,4 %) nKulturní nabídka (52,8 %) nČeská kuchyně (41,5 %) n n EKKU jaro 2016 6 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Shrnutí: ekonomické dopady lze definovat jako dopady na zvýšení následujících ukazatelů: nna celkovou produkci (obrat) ekonomiky, n na hrubou přidanou hodnotu, resp. hrubý domácí produkt, n na výběr daní, a tím zvýšení příjmu do státní, případně krajské či městské pokladny, n zvýšení běžného úctu platební bilance (v případě zahraničního cestovního ruchu). EKKU jaro 2016 7 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Sumary: Jako ukazatele sociální nebo socio-ekonomické, na které má kultura a kulturní cestovní ruch vliv a které je možné statisticky měřit, můžeme označit nzaměstnanost (tvorbu pracovních míst), n příjmy zaměstnanců (resp. pracovníků), potažmo obyvatel destinace. EKKU jaro 2016 8 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Využitelnost ekonomických nástrojů měření efektivity v oblasti kultury nAnalýza nákladů a užitků (cost – benefit analysis, CBA) nAnalýza efektivnosti nákladů (cost – efectiveness analysis, CEA) nAnalýza užitečnosti nákladů (cost – utility analysis, CUA) nAnalýza minimalizace nákladů (cost minimizing analysis, CMA) nAnalýza nákladů (expense analysis) n n n n n EKKU jaro 2016 9 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Analýza (společenských) nákladů a užitků (cost – benefit analysis, CBA) nspočívá v ocenění užitků, které přináší hodnocená instituce v poměru k nákladům, které byly na tuto činnost vynaloženy (a tedy potažmo i k poskytnuté finanční podpoře z prostředků veřejného rozpočtu). nProblém - oceňování užitků probíhá výhradně v peněžních jednotkách. nTy - ve většině případů skutečně obtížně ocenitelné a měřitelné. ndáno samotnou povahou těchto produktů (nehmotnost) + samotný užitek kulturních statků a služeb je multidimenzionální a zahrnuje v sobě kromě samotné služby i další užitné efekty (např. multiplikace, dopady, externality) npřistupuje se k metodě odhadu ceny a doporučuje se i hledání tržní ceny tohoto produktu či služby). ntržní cena produktu nebo substitutu nebo odhad částky, kterou by spotřebitelé byli ochotni za tuto službu či produkt dát. V oblasti kultury a umění se přistupuje nejčastěji právě k metodě odhadu ceny, ale častěji pouze k výčtu kulturních produktů, které hodnocená instituce vyprodukovala v určitém časovém období. nspolečenské B+C - jsou kalkulovány navíc i nepřímé přínosy a náklady. n EKKU jaro 2016 10 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Analýza efektivnosti nákladů (cost – efectiveness analysis, CEA) nposkytované služby hodnoceny prostřednictvím posuzování efektivnosti vynaložených nákladů. nVýstupy - hodnoceny ne na základě ceny, ale ve fyzikálních či naturálních jednotkách. nTato metoda není v oblasti kultury a umění tak široce využitelná, protože ve své podstatě nezahrnuje společenské náklady, i když také kalkuluje se společenskými dopady. n EKKU jaro 2016 11 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Analýza užitečnosti nákladů (cost – utility analysis, CUA) nveřejné služby hodnoceny na základě užitečnosti svých výstupů pro jednotlivce nebo celou společnost. nužitečnost je vyjadřována přímo uživateli, kteří mají možnost vyjádřit, jaké pro ně plyne ze spotřeby daného statku či služby uspokojení. nje možné postihnout i kvalitu výsledné služby. nI z tohoto důvodu se zde opět setkáváme s využitím naturálních jednotek. n EKKU jaro 2016 12 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Analýza minimalizace nákladů (cost minimizing analysis, CMA) nposuzování podle kritéria nejnižších nákladů. npoměrně málo využitelná v oblasti kultury a umění nnezahrnuje v sobě hodnocení přínosů poskytování daných služeb a statků ngeneralizuje všechny výstupy a nekalkuluje tak s možnými odlišnostmi. nNicméně užitky daných služeb jsou zde stanoveny dopředu jako určitý standard, kterého musí být dosaženo a na základě této premisy jsou už posuzovány jen náklady. nhojně využívaná například při posuzování veřejných zakázek ve veřejném sektoru, kdy jediným kritériem při tomto výběru je právě nejnižší cena ( např. dynamický nákupní systém MU). n EKKU jaro 2016 13 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Analýza nákladů (expense analysis) nKvantitativní analýza, která má spojitost s finančními ukazateli (Kotler, Scheffová) nvýhradně zaměřena na ekonomické ukazatele. Prostřednictvím tohoto postupu se vyhodnocuje rozdíl mezi rozpočtem a skutečnými náklady, což je pro všechny instituce zcela běžným úkonem. Zhodnocení finančních ukazatelů je přirozenou součástí tohoto procesu. nV rámci využití této metody možné 2 výsledky: npozitivní rozdíl mezi rozpočtem a náklady, tj. aktuální výdaje jsou menší než plánované. Tento výsledek může poukazovat na malou výkonnost organizace, ale může také ukazovat na to, že instituce dosáhla významných finančních úspor například zvýšením své efektivity. nnegativní rozdíl, jenž může naproti tomu poukazovat na příliš velká vydání nebo i na menší aktuální příjmy, než jaké byly očekávány. n EKKU jaro 2016 14 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Další využitelné metody nNástroje řízení kvality nMezi nejpoužívanější metody řízení jakosti patří CAF, EFQM, TQM a další. nSpecifikem těchto metod je, že v popředí kritérií hodnocení je zaměření se na uspokojení potřeb zákazníka, jako jedna z nejdůležitějších součástí hodnocení kvality. nBalanced Scorecard nMultiplikační efekty nSROI EKKU jaro 2016 15 V ní jsou pro posuzování kvality záměrů a žádostí stanovena konkrétní kritéria, která musí být naplněna. . Odhlédneme-li od formální stránky žádosti, setkáme se zpravidla s hodnocením připravenosti realizace záměru, hodnocením jeho kvality a přínosů, specifikace konkrétních opatření k zajištění realizace projektu, reálnost rozpočtu a dalších potřebných zdrojů k dosažení stanovených cílů, v neposlední řadě popis a míra konkrétnosti cílů projektu a předpokladů udržitelnosti výsledků. Projektové řízení poskytování veřejných služeb kultury má jednu nepopiratelnou přednost. Náklady na realizaci a náklady na udržitelnost jsou stanoveny a posouzeny předem. Je tím splněn jeden z hlavních předpokladů možnosti sledování efektivity a dostupnosti vyprodukovaných služeb. Bohužel je obvyklý opačný přístup k řízení hmotných zdrojů. Dosahovaná míra efektivity je zjišťována následně, a pokud je stanovena předem, děje se tak konzervativním způsobem indexování nákladů, výkonů a výnosů dle předchozího roku. Projektové řízení předpokládá stanovení indikátorů efektivnosti dopředu jako nedílnou součást projektu a jeho hodnocení, včetně vyhodnocení úspěšnosti jeho realizace (outputs). Otázku kvality ponechme v tomto případě stranou. Projektovým způsobem řízení není tak podstatně dotčena. Dotýká se tvůrčího procesu, jehož přesné a měřitelné výsledky (outcomes) lze jen stěží předem přesně odhadnout. www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Nástroje řízení kvality - základ nMezi nejrozšířenější patří soubor ukazatelů – indikátorů hodnotících jednotlivé oblasti kvality služeb, který by měl být „SMART“ Øspecifický (Specific), Øměřitelný (Measurable), Ødosažitelný (Achievable), Ørelevantní, reálný (Realistic), Øvztahující se k určitému časovému období, termínovaný (Timed). npředevším v personální oblasti, k řízení lidí, lze jej použít k řízení projektů za účelem dosažení měřitelných výsledků, konkrétně stanovených cílů. nTento náhled na práci nejen s lidskými zdroji při řízení pracovních týmů podporuje koncept projektového řízení kulturních organizací a aktivit. nVyužíván v oblasti grantů a dotační politiky. EKKU jaro 2016 16 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Balanced Scorecard – systém vyvážných ukazatelů výkonnosti podniku (Kaplan a Norton) nzahrnuje i jiné než finanční ukazatele a tím se snaží zmírnit slabiny měření výkonnosti pouze na základě těchto údajů. nčtyři ukazatele výkonnosti podniku, v rámci kterých jsou vymezena měřítka a kritéria výkonnosti: nfinanční perspektiva - jakých finančních výsledků by měla organizace dosáhnout, aby uspokojila ty, kteří činnost organizace podporují. nperspektiva zákazníka - co musí svým zákazníkům nabídnout k tomu, aby na trhu uspěla. (obě - výsledky, kterých má být dosaženo) nperspektiva vnitřních procesů - jak to v organizaci funguje a zda je produkce statků a služeb v souladu s přáním zákazníka (návštěvníka) a zda přinese i požadované finanční výsledky. nperspektiva růstu a inovací – např. školení a vzdělávání zaměstnanců, organizační kultura, pracovní prostředí a samozřejmě znalosti (obě - prostředky k dosažení definovaných výsledků). n n EKKU jaro 2016 17 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Limity metod řízení jakosti nPředstavují totiž určitou náročnost na jejich aplikaci a vyžadují byrokratickou disciplínu při systematickém sledování. nmalé organizace + tvůrčí umělecké soubory, které nejenže takovéto metody řízení nemusí přijmout, ale z oprávněných důvodů mohou způsobit právě pokles kvality poskytovaných služeb. nriziko spočívá také v osobních vztazích a zaujetí u malých pracovních týmů, které může formálnost demotivovat stejně tak, jak ubíjí uměleckou kreativitu např. v živém a výtvarném umění. no kvalitě scénické produkce rozhodují více manažerské výkony ekonomického nebo technického náměstka ředitele, než vlastních souborů a jejich uměleckých šéfů nA jaký silnější vztah než mezi umělcem a jeho divákem by mohly vytvořit uvedené nástroje řízení jakosti orientované na téhož zákazníka? n EKKU jaro 2016 18 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 19 Multiplikační efekty - Teoretická východiska nAnalýza na straně poptávky nAlternativní přístup – zakladatel Myerscough, studie „The Economic Importance of the Arts in Britain“, 1988 nNejen v oblasti kultury (např. Praha – návratnost olympijských her) noprávněně odmítán §multiplikační efekt lze uplatnit v každém odvětví ekonomiky §část metodiky vůbec multiplikací není viz dále EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 20 Hypotézy výzkumu v Brně, 2007: nDivadlem vyvolané externí vlivy na hospodářství, a přímé i zprostředkované daňové odvody, převyšující komunální subvence. n3 dílčí hypotézy: nDivadlo – návštěvníci: Návštěvníci divadel vydávají peníze nejen za vstupenku, ale i za další externí výdaje. nDivadlo – divadlo: Divadlo jako zaměstnavatel odvání za své zaměstnance soc. a zdravotní pojištění + platí stravenky + daň z příjmů. nDivadlo - dodavatelé: Divadlo dává vydělat dodavatelům (standardní a specifičtí). n EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 21 Finanční toky při analýze multiplikačních efektů v divadle EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 22 Metodika výzkumu v Brně (2007) n n3 oslovená divadla – ND + MDB + CED n nDivadlo – Návštěvník: primární sběr dat - při popisu externích efektů byla použita klasifikace na: nexterní efekty „přímé“ (základní + rozšířené) ndaňové odvody z přímých externích výdajů n nDivadlo – Divadlo + Divadlo – Dodavatelé: sekundární sběr dat – dotazování na ekonomickém odd. divadla nexterní efekty „nepřímé“ n n EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 23 Dotazníky pro abonenty: Národní divadlo v Brně (ND) – 3 scény Městské divadlo Brno (MDB) – 2 scény Centrum experimentál. divadla (CED) – 3 scény osloveno 2 700 3 500 Prostřednictvím www stránek CEDu, tedy plošně (nejsou abonenti) odpovědělo 550 521 70 Návratnost v procentech 20,4 % 14,9 % x EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 24 EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 25 Zjištění: EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi EKKU jaro 2016 26 Zjištění/závěry: n nExterní efekty přímé: n1 Kč vložená do vstupenky (průměr tří divadel), vygeneruje v průměru 1,57 Kč na jiné vedlejší výdaje. nNa daňových odvodech z přímých externích výdajů získají veřejné rozpočty průměrně 15,23 Kč, což znamená cca 7,8 % z průměrné ceny vstupenky n nExterní efekty nepřímé: nDivadla vracejí do veřejných rozpočtů v průměru 50% získané dotace. n www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi EKKU jaro 2016 27 Výsledky dosavadních výzkumů nZahraniční výzkumy nPorýní - Vestfálsko, nVídeň, nŠvýcarsko nVýzkumy realizované v ČR nMarketingová latoratoř Ostrava, 1997 – sběr ve městech Ostrava, Olomouc, Šumperk and Plzeň nESF MU, 2007 nPotvrzení faktu: nDivadla peníze nejen stojí, ale i generují. www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi 28 Slabá místa výzkumu v Brně: nnízkou návratnost dotazníků v CED u vyčíslování přímých multiplikačních efektů, nu multiplikačních efektů divadel jako výrobních institucí pak využívání tzv. minimalizačního klíče stejně jako sledování ekonomických ukazatelů v jenom roce. nřazení povinných daňových odvodů do multiplikačního efektu. nMetodicky nezpochybnitelný multiplikační efekt je pouze přímý multiplikační efekt návštěvníků divadel. Ten lze však uplatnit v každém jiném odvětví NH. EKKU jaro 2016 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Tereza Raabová: Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice nAnalyzuje různé druhy multiplikátorů nVe spolupráci s ČSÚ a kanadským ministerstvem kultury vytváří model pro výpočet ekonomických dopadu českých kulturních a uměleckých organizací , eventuálně dalších organizací a událostí, které lákají návštěvníky.(podmínka přeshraničního přesahu kulturního projektu!) n EKKU jaro 2016 29 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Vstupní data 1.podrobná struktura a výše výdajů sledované organizace/události 2.struktura a výše výdajů návštěvníků této organizace. nNa základe těchto dat model spočítá dopady organizace na zvýšení produkce, hrubé přidané hodnoty, mzdových příjmů a pracovních míst v České republice. nPočítá se s vývojem certifikované metodiky i pro malé organizace… nVíce viz dokument pro Samostudium… EKKU jaro 2016 30 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi SROI analýza nMetoda měření sociální dopadů „social impact“ nŘadu let využívána jako metoda k měření výkonu a efektivnosti organizace nVychází z CBA analýzy a social accounting nJejí podstatou je SROI matice – měří nSociální n nEkologické dopady projektů ve vztahu k jejich nákladům nEkonomické nMá svá omezení ve zhmotnění „nevyčíslitelného“ n EKKU jaro 2016 31 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi SROI – východiska: zrealizované aktivity EKKU jaro 2016 32 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi SROI – východiska: nezrealizované aktivity EKKU jaro 2016 33 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi SROI – matice dopadů (rozšířeno Ch.Schober, O. Rauscher) EKKU jaro 2016 34 www.econ.muni.cz pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB pruh+znak_ESF_13_gray4+bily_RGB text_zahlavi Základní logika SROI analýzy EKKU jaro 2016 35