Procvičování sestavování rozpočtů s důrazem na zdrojový rozpočet IV. Rozpočtování Význam rozpočtu, klasifikace rozpočtů, techniky sestavení, zdrojový rozpočet Rozpočetnictví neziskových organizací Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. Zjednodušeně lze říci, že rozpočet je plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách. V rozpočtu neziskové organizace se musí najít, kolik peněz bude potřebovat k zajištění své činnosti a z jakých zdrojů tyto peníze hodlá získat. Z této definice vyplývá velmi úzká návaznost na strategické plánování organizace, neboť nejdříve musí vědět, jaké činnosti hodlá realizovat, a teprve potom může sestavovat rozpočet. Několik důvodů proč sestavovat rozpočet Vývoj organizace - každá nezisková organizace by měla mít jasně definované své poslání a v návaznosti na něj také své zásady a cíle. Pomocí rozpočtu se cíle konkretizují v jednotlivých činnostech a vyjadřují jejich hodnotu v univerzálních peněžních jednotkách. Tato skutečnost pomáhá jak při prezentaci cílů mimo organizaci, tak i při jejich dalším zpřesňování uvnitř organizace. Plánování - rozpočet je nedílnou součástí plánu činnosti organizace na určité období. Vyjadřuje “realisticky optimistický” předpoklad, kolik finančních prostředků se získá, aby v daném období bylo dosaženo plánovaných cílů. Řízení a hodnocení činnosti organizace - v průběhu daného období slouží rozpočet k periodickému porovnávání předpokladů se skutečností. Porovnávají se původní předpoklady a výstupy z účetní evidence organizace. Tento proces je základem finančního řízení organizace. Poskytuje informace o tom, zda je dostatek finančních zdrojů pro činnost organizace, zda se má klást větší důraz na získávání finančních zdrojů anebo naopak, že si organizace může dovolit rozšířit svou činnost. Schopnost “vejít se” v průběhu období do předpokládaného rozpočtu ukazuje schopnost organizace nakládat efektivně s finančními zdroji. Získávání prostředků pro činnost organizace (fundraising) - rozpočet má velmi důležitou funkci v procesu získávání prostředků pro organizaci, neboť potencionálnímu dárci může velmi přesně ukázat, jak budou svěřené prostředky využity k zabezpečení cílů organizace. Reálně postavený rozpočet je (vedle jasných a přitažlivých cílů organizace) základním předpokladem pro efektivní a úspěšný fundraising. Kalkulace a účetnictví jsou nepostradatelnými nástroji pro testování kvalitního rozpočtu. Typy rozpočtů Následující typy rozpočtů patří mezi ty základní, které lze využívat ve finančním řízení každé neziskové organizace. Kromě uvedených rozpočtů, které mohou mít nespočet variací, existují i mnohé další typy, např. investiční rozpočet, pokud organizace spravuje nebo pořizuje investiční majetek. V následujícím, textu je kladen důraz na základní varianty rozpočtů, které naleznou největší použití v neziskových organizacích. A. Programový rozpočet Programový rozpočet je nejznámější a nejpoužívanější typ. Podle rozsahu činnosti dané organizace může být (a většinou bývá) rozdělen podle jednotlivých oblastí činnosti - tzv. programů. Ukazuje na jedné straně předpokládané náklady k zabezpečení každého jednotlivého programu organizace (vč. administrativní režie) a na straně druhé předpokládané zdroje finančních prostředků na každý jednotlivý program. Cílem je zachytit komplexně předpokládané výnosy a náklady v daném období nezávisle na skutečných finančních tocích. Tento rozpočet přímo navazuje na plán činnosti organizace a zároveň je východiskem pro tvorbu dalších typů rozpočtů. Jeho nejdůležitějším požadavkem je přehlednost. Klasický rozpočet má dvě části - výnosy a náklady. Tradičně jsou umisťovány pod sebou na levém kraji, zatímco jednotlivé programy a režie organizace jsou nadepsány nahoře směrem doprava. Pozdější práci s rozpočtem si lze velmi usnadnit a zpřehlednit tím, že struktura výnosových a nákladových kategorií je navržen v souladu s členěním účetní evidence (v souladu s účetní osnovou u podvojného účetnictví). Jednotlivé kroky tvorby programového rozpočtu: - dle plánu činnosti organizace identifikovat jednotlivé programy (mohou být specifikovány jako nákladová střediska), - vyjádřit potřeby jednotlivých programů v peněžních jednotkách, tj. vyjádřit přímé náklady na jednotlivé programy, - vyjádřit potřeby celkového řízení, administrativy a fundraisingu organizace, tj. vyjádřit režijní náklady organizace, - rozdělit režijní náklady organizace mezi jednotlivé programy, - identifikovat a rozdělit zdroje financí mezi jednotlivé programy, tj. vyjádřit výnosy organizace. Každá organizace má kromě nákladů přímo spojených s určitým programem i náklady, které jsou nezbytné pro chod celé organizace. Jsou to náklady na celkové řízení, administrativu, získávání finančních zdrojů, hospodaření s financemi a majetkem, marketing, příp. další. Někdy se také říká, že jde o “obslužné činnosti”. Nutnost provádět je vyplývá buď z právních předpisů (např. účetnictví), nebo jsou takové činnosti nezbytným základem pro existenci organizace vůbec (fundraising). Struktura režijních nákladů může být velmi podobná struktuře nákladů na jednotlivé programy (osobní náklady, náklady na služby, materiál a vybavení). Je důležité si uvědomit, že režijní náklady jsou nedílnou součástí celkových nákladů organizace. Zároveň je důležité na tuto skutečnost upozorňovat i potenciální dárce finančních prostředků, neboť sponzoři jsou často ochotni podporovat pouze přímé náklady na program a mají tendence režijní náklady ze své podpory eliminovat. Rozdělení režijních nákladů mezi jednotlivé programy Rozdělit režijní náklady mezi programy rovnoměrně - tato možnost je sice nejjednodušší, avšak nemusí odrážet skutečný stav, neboť předpokládá, že každý program vyžaduje stejné množství obslužných činností. Rozdělit režijní náklady na základě celkové výše přímých nákladů jednotlivých programů - tato možnost vychází z předpokladu, že čím je daný program nákladnější, tím je pracnější a tím více spotřebuje obslužných činností. Rozdělit režijní náklady na základě velikostí cílových skupin jednotlivých programů - předpokladem je, že čím více lidí má prospěch z daného programu (jinými slovy čím více klientů daný program obslouží), tím je náročnější i na obslužné činnosti. Tento způsob je možné použít u programů, kde lze přesně spočítat množství osob, které z programu mají prospěch (např. jídelna pro sociálně slabé občany). Rozdělit každý režijní náklad zvlášť podle toho, jaká je spotřeba dané obslužné činnosti jednotlivým programem - tento způsob je nejpracnější, neboť probíráme po řadě jednotlivé obslužné činnosti a zkoumáme, v jakém poměru jsou spotřebovávány odbornými programy. Nevýhoda pracnosti je vyvážena tím, že takto rozdělené režijní náklady zřejmě budou nejvěrněji odrážet skutečný stav. V uvedeném příkladě je použito rozdělení režijních nákladů poměrně dle přímých mezd: školicí program 42 %, poradenský program 25 %, program tvorby sítě 33 %. Ukázka programového rozpočtu Druh nákladu / Položka v Kč Projekt - rok 20XX Zdroje celkem Projekt A Projekt B Projekt C Osobní náklady Dohody o provedení práce Hrubé mzdy, včetně pojistného ředitel (50.000/měsíčně) = 67.500 ekonom (40.000/měsíčně) = 54.000 projektový prac. (25.000/měsíčně) = 33 750 projektový prac. (25.000.000/měsíčně) projektový prac. (10.000/měsíčně) = 13.500 Materiálové náklady Kancelářské potřeby Ostatní Nemateriálové náklady (služby) Poštovné a telefony Služby poradenské, lektorské Odměny kapely a ubytování Pronájem (15.000/měsíčně) a režie Ostatní služby /inzerce,montáže, produkční zajištění, ozvučení, WC budky..) Celkem B. Zdrojový rozpočet Zdrojový rozpočet ukazuje (v rozdělení dle jednotlivých programů), z kterých finančních zdrojů bude organizace hradit které druhy nákladů. Je to vhodná pomůcka pro organizace, které mají více finančních zdrojů na svou činnost. V určité formě se tento druh používá při získávání zdrojů na činnost organizace, neboť ukazuje komplexně a samostatně náklady a výnosy jednoho určitého programu. Z dosavadních zkušeností z jednání s různými donátory vyplynulo, že ve většině případů pouze přispívají určitým podílem do celkového rozpočtu programu, který podpoří, nicméně chtějí vidět, že program je finančně zabezpečen celý - což umožňuje tento typ rozpočtu. Zdrojový rozpočet se sestavuje pro každý program zvlášť. Samozřejmě se může poté sestavit celková tabulka pro organizaci, aby byl získán ucelený přehled o zdrojích financí na jednotlivé kategorie nákladů. Takto sestavený zdrojový rozpočet okamžitě ukáže, zda jsou zajištěny výnosy pro všechny druhy nákladů, nebo zda struktura příjmů a jejich specifikací nepokrývá potřeby. Z toho se může následně vyvodit příslušné závěry a zaměřit se na získání zdrojů pro krytí konkrétních nákladových kategorií. Rozpočet ……………………….. Druh nákladu (položka) v Kč Zdroje financování Dotace Dary Vstupné / Reklama Osobní náklady 110,00 0,00 105,00 5,00 Dohody o provedení práce 10,00 0,00 5,00 5,00 Hrubé mzdy, včetně pojistného 100,00 0,00 100,00 0,00 Materiálové náklady 50,00 30,00 10,00 10,00 Kancelářské potřeby 20,00 20,00 0,00 0,00 Ostatní 30,00 10,00 10,00 10,00 Nemateriálové náklady 337,00 220,00 2,00 115,00 Poštovné a telefony 2,00 0,00 2,00 0,00 Služby poradenské, lektorské 100,00 0,00 0,00 100,00 Odměny kapely a ubytování 200,00 200,00 0,00 0,00 Pronájem 20,00 20,00 0,00 0,00 Ostatní služby /inzerce,montáže, produkční zajištění, ozvučení, WC budky..) 15,00 0,00 0,00 15,00 Celkem 497,00 250,00 117,00 130,00 C. Rozpočet peněžních toků - cash flow Rozpočet finančních toků a cash flow navazuje na programový rozpočet a upravuje jej vzhledem ke skutečným tokům finančních prostředků, které nastanou během rozpočtovaného období. Tento typ rozpočtu v podrobné měsíční či čtvrtletní formě je důležitým nástrojem operativního finančního řízení. Na rozdíl od programového rozpočtu cash flow operuje s příjmy a výdaji, tedy se skutečnými toky peněz. Neobjeví se zde dobrovolná práce nebo hmotné dary. Tento typ rozpočtu rozděluje veškerou činnost organizace z hlediska financí na tři základní oblasti. Za prvé je to vlastní provoz organizace, tedy činnosti související s posláním, s cílovými skupinami apod. Druhá oblast jsou hmotné či nehmotné investice - výdaje s jejich pořízením a příjmy na jejich financování. Třetí oblast jsou finanční investice - např. tvorba fondu uvnitř organizace jako prostředku pro zajištění dlouhodobé existence organizace. Takto může tedy vypadat velmi jednoduchá forma rozpočtu peněžních toků. Je vhodné doplnit rozpočet komentářem s odvolávkami na zdroje informací k jednotlivým předpokladům. V tomto případě údaje z řádku 1 jsou vztahy z účetní uzávěrky minulého roku, další dva řádky jsou z programového rozpočtu (pozor, jsou zde vynechány tzv. “nepeněžní” náklady a výnosy - dobrovolná práce a odpisy). Majetkové investice, tedy např. záměr koupit kopírku, by měl být deklarován v celkovém plánu organizace společně s představou, jak bude tato akce financována. Cash flow se většinou zpracovává po jednotlivých čtvrtletích, případně měsících. Závěr k rozpočtům neziskových organizací Roční finanční plán organizace je jedním ze zásadních dokumentů, které charakterizují plánovanou činnost organizace. Proto by měl být vždy schválen vrcholnými orgány. Přípravu rozpočtu po odborné stránce provádí tedy výkonný ředitel, ekonom nebo účetní (v úzké spolupráci s odbornými programovými pracovníky) a poté předkládá návrh rozpočtu vrcholnému orgánu, který jej připomínkuje a posléze schválí. Úkol: Zpracujte rozpočet (v členění náklady/výdaje a výnosy/příjmy) rodiny na měsíc – rodinu si nejprve vymezte (min 3člená), tj. charakterizujte podmínky, ze kterých vycházíte při zpracování rozpočtu Zpracujte kalkulaci na vybraného člena rodiny na měsíc Slovně okomentujte jak se následující situace, které v rodině nastanou, promítnou do rozpočtu: člen rodiny s nejvyšším příjmem se stal nezaměstnaným jednomu z členů rodiny se zvýšil příjem o 10 tisíc Kč „čistého“ měsíčně. Poznámka: Pokud se vám to bude hodit, můžete využít pro zpracování úkolu následující tabulky. Finanční bilance VÝDAJE PŘÍJMY Výdaje Měsíčně min. Příjmy Měsíčně Inkaso - voda, elektřina, plyn Příjmy HPP - muž - čistého Nájem Příjmy HPP - žena - čistého Jídlo + domácnost, drogerie Vedlejší pracovní poměr - muž Doprava do zaměstnání Vedlejší pracovní poměr - žena Oblečení + obuv Mateřská Mobily + pevná linka + internet Přídavky na děti Auto Sociálka Cigarety Alimenty - příjem Hospody Pronájmy Koníčky rodiče - placené Ostatní Děti - zájmy, kroužky, koníčky Ostatní Jazykovky + ostatní vzdělávání Příjmy celkem Alimenty - výdaj Ostatní Ostatní Termín nástupu do práce - pán let Výdaje celkem Termín nástupu do práce - paní let Spoření Spoření /m stavební spoření penzijní fondy životní a úrazové pojištění pravidelné spoření - investice ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní Spoření celkem Splátky Splátka /m Společnost Do kdy – příp. kolik ještě let Úrok či RPSN Leasing Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Splátkový prodej - zboží, … Úvěrové karty Ostatní Ostatní Splátky celkem Výdaje celkem Příjmy celkem Výsledná bilance 1 měsíc 1 rok 5 let 10 let