Ekonomická a aplikovaná geografie – globální problémy lidstva VYBRANÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO SVĚTA přednáška č. 1 Globalizace ´ ´ ´Globalizace – globální ekonomické, společenské, politické, environmentální… a další problémy současné společnosti a světa ´ ´Co je to globalizace? ´ Globalizace ´ ´Globalizace je procesem, který probíhá v oblasti ekonomické (+finanční), sociální a komunikačně-technologické, kulturní, politické a environmentální. ´ ´Globalizace v nejobecnějším smyslu slova znamená rozšíření určitého jevu po celé zeměkouli. ´ ´To ovšem není v zásadě nic nového, tato situace již v minulosti nastala mnohokrát. ´ ´Nový je rozsah, provázanost a dopady tohoto „rozšíření“, jeho míra a intenzita ´ . Globalizace ´ ´Globalizace je proces, který lze obecně charakterizovat jako přechod do jiného řádu (řád = (prostorové měřítko). ´ ´Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. ´ Globalizace ´Ekonomická globalizace spočívá v propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb: -nadnárodní společnosti, -mezinárodní obchod, -pohyb spekulativního kapitálu, -přímé zahraniční investice, -mezinárodní finanční transakce, -koncentrace rozhodování… ´ Globalizace ´ ´Vytvoření nového mezinárodního finančního systému, který je založen na kontinuálním 24-hodinovém obchodování s měnami, akciemi a dalšími finančními produkty, je stěžejním znakem globálního propojování kapitálových trhů. ´ ´Nejvýznamnější finanční centra? ´ ´New York, Londýn a Tokio (+ Peking, Shanghai, Hong Kong…) ´ Globalizace ´Sociální (+ komunikačně-technologická) globalizace se projevuje nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem: -doprava – cestovní ruch a mezinárodní migrace -média a komunikační technologie (Internet) – okamžitá výměna informací, časoprostorové „zmenšení“ světa -virtuální společenství, globální vesnice… Globalizace ´Kulturní globalizace vede k zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměně. ´- vzájemné ovlivňování kultur -nové „hybridní“ formy kultury ´ -v posledních letech i radikální odmítání – až „fanatické“ posilování národních a etnických identit (kde např. nejvíce v Evropě?) Globalizace ´Politická globalizace je charakterizována vzájemnou integrací a propojováním jednotlivých států, působením mezinárodních subjektů (OSN, EU či NATO) a působením politicky vlivných finančních nebo obchodních institucí jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace. -přenos jistých politických práv nad rámec jednotlivých států -růst role globálních politických institucí -celosvětové působení nevládních organizací - -sociální hnutí, která kritizují nejen sociálně nezodpovědné chování mezinárodních finančních institucí a nadnárodních korporací (Latinská Amerika – politická scéna) Globalizace ´Globalizace životního prostředí vyplývá z poznání, že planeta Země představuje ucelený ekosystém, na němž jsou všichni lidé závislí. Oceány, lesy, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů či celkové klima lze považovat za globální veřejné statky. Projevuje se zejména: -porušením základních životních funkcí globálního ekosystému -emisemi tzv. skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého) a globálním oteplováním -Exploatací přírodních zdrojů, surovin apod. Globalizace ´ ´Díky mezinárodnímu obchodu jsou lidé na celém světě stále více závislí jeden na druhém, zkracují se vzdálenosti a zrychluje se čas. Nejen statky, ale také informace obíhají planetu čím dál tím rychleji a ve stále větším množství . ´ ´Díky globalizaci mají lidé přístup k většímu množství informací i spotřebních statků, dochází k růstu ekonomik i životní úrovně… je tomu ale skutečně tak? ´ Globalizace ´ ´Globalizace ovšem není pouze jevem současnosti. ´ ´Většinou se rozlišují tři globalizační vlny (někteří autoři/literatura jich rozlišují i více)… Globalizace ´První vlna globalizace proběhla zhruba v letech 1860-1914 (Internacionalizace hospodářského života - Globalizace 1.0). Ta byla umožněna: -tovární průmyslovou výrobou, -rozvojem a zdokonalením dopravy, -významnou migrační vlnou lidí, -růstem mezinárodního obchodu, -vznikem světového trhu s komoditami… ´ ´Světovou mocností byla Velká Británie, která ovládala polovinu tehdejšího více či méně „civilizovaného“ světa. Tato vlna byla ukončena 1. světovou válkou. Globalizace ´Druhá vlna globalizace proběhla po 2. světové válce, zhruba mezi roky 1950-1980 (v 60. letech se objevil i tento pojem) jako reakce na potřebu nových nadnárodních přístupů k řešení globálních problémů (Reglobalizace – Globalizace 2.0). Postupně se prosadily: ´ - pásová průmyslová výroba a globální produkční sítě, ´ - nová média: televize, počítačové technologie (počátek Internetu), ´ - nové formy dopravy (nadzvuková trysková letadla, rychlovlaky, IAD…), ´ - nadnárodní maloobchodní řetězce, ´ - vznik řady celosvětových organizací – Mezinárodní měnový fond, Světová banka, obchodní organizace GATT/WTO…, ´ - vznik řady suverénních států a rozmach mezinárodní migrace… ´ ´Globalizace měla překážky v důsledku studené války a souboje Západního a východního bloku, a jejich hospodářských organizací (OECD a RVHP). ´Světovou mocností se staly USA mimo jiné i díky tzv. Brettonwoodské dohodě (1944, 45 zemí), která stanovila systém pevných kurzů hlavních měn vázaných na dolar, jako hlavní světovou měnu. ´ Globalizace ´Současná vlna globalizace (hyperglobalizace - Globalizace 3.0) je ovlivněna dalším výrazným rozvojem: -letecké a námořní dopravy, kontejnerové a multimodální dopravy, -komunikačních a informačních technologií, -Specificky Internetu a dalších komunikačních technologií a sociálních sítí, -mezinárodního obchodu i v podobě on-line nakupování, -internacionalizací médií, -globální kultury a životního stylu, -významným ekonomickým vzestupem asijských států (zejména Čína, Hong Kong, Indie, Jižní Korea), -… a také pádem relativně stabilního a ekonomicky a politicky antagonistického bipolárního světa (Západ vs. Východní blok) na konci 80. let Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva, loďka Popis byl vytvořen automaticky Globalizace ´ ´ ´Klady ??? ´ ´Zápory ??? Globalizace ´Klady ´ -růst objemu mezinárodního obchodu a zboží, -růst přímých zahraničních investic, -ekonomický a společenský růst rozvojových zemí, -rychlý transfer technologií, -rychlý přenos informací a obecně komunikačních možností, -posilování střední příjmové střídy…. Globalizace ´Zápory ´ -hackerké útoky, vysoký podíl umělé inteligence na rozhodování -nekontrolovaný tok finančního kapitálu, -dumpingové a predátorské chování nadnárodních korporací, -vzájemná hospodářská, finanční i politická závislost zemí a států (globální recese) - hospodářské cykly jednotlivých zemí jsou tak stále více závislé na celosvětovém hospodářském cyklu(problém jednoho strhne i ostatní), -ekologické katastrofy, -epidemie a pandemie, -zvyšování rozdílu mezi bohatými a chudými, -overtourism a turistifikace, -kulturní invaze a mizení lokálních kulturních zvyků…. Globální problémy lidstva ´Populační a demografický vývoj ´Životní prostředí a kvalita života ´Zemědělství a ekologie ´Průmysl a energetika ´Mezinárodní obchod ´Doprava a informační a komunikační technologie ´Cestovní ruch ´Politika ´Válečné události ´ ´ ´ Globální problémy lidstva ´Populační a demografický vývoj ´ -Nekontrolovatelný populační růst -Stárnutí populace -Mezinárodní migrace -Rasismus, xenofobie (překryv s Kvalitou života a Politikou) - - ´ Globální problémy lidstva ´ ´Životní prostředí a kvalita života ´ -Rasismus, xenofobie (překryv s Populačním vývojem a Politikou) -Hlad a chudoba (překryv se Zemědělstvím a ekologií) -Voda a sucho (překryv se Zemědělstvím a ekologií) -Globální oteplování (překryv se Zemědělstvím a ekologií) -Omezený životní prostor spojený s neúměrným využitím krajiny, nadužíváním dopravních prostředků, strojů, umělé inteligence apod. (překryv s dopravou a ICT) -Organizovaný zločin (překryv s Politikou) - - ´ Podle odhadů FAO ve světě v roce 2017 trpělo 815 mil. lidí (11 %) podvýživou a 785 mil. lidí mělo základní nedostatek pitné vody!!! Globální problémy lidstva ´Zemědělství a ekologie ´ -Společná zemědělská politika EU (dotace, přímé platby, subvence velkých zemí..) -Výroba a nadužívání průmyslových hnojiv a emise skleníkových plynů, kyselé deště, kontaminace půd -Obnažování půdy, pálení lesů, eroze -Ekologické katastrofy (oceány, řeky, pralesy..) -Hromadění odpadů, skládky, kontaminace -Hlad a chudoba (překryv s Životním prostředím a kvalitou života) -Voda a sucho (překryv s Životním prostředím a kvalitou života) -Globální oteplování (překryv s Životním prostředím a kvalitou života) - Globální problémy lidstva ´Průmysl a energetika ´ -„Potenciální“ energetická (ropná) krize -Vyčerpatelnost neobnovitelných zdrojů energie -Jaderná energie -Průmyslové emise a skleníkové plyny (překryv se Zemědělstvím a ekologií, Dopravou..) -Malá diverzifikace průmyslové výroby (auta…) -Pásová výroba a minimální mzdy -Energetická nesamostatnost - -Energie budoucnosti (elektřina?, uran?, vodík.. „“kosmické palivo“?) - ´ Globální problémy lidstva ´Mezinárodní obchod ´ -Volný pohyb zboží, osob, kapitálu a informací -Finanční a hospodářské krize -Obchodní války mezi ekonomickými giganty (USA vs. Čína) -Nadnárodní společnosti, řetězce, korporace -Nadnárodní značky (McDonalds, Coca Cola, Apple, Amazon…) - -Patrně nejvýraznější znak globalizace světových ekonomik Globální problémy lidstva ´Doprava a informační a komunikační technologie ´ -Emise z dopravy a skleníkové plyny (překryv se Zemědělstvím a ekologií a Průmyslem a energetikou) -Omezený životní prostor spojený s neúměrným využitím krajiny, nadužíváním dopravních prostředků, strojů, umělé inteligence apod. (překryv s Životním prostředím a kvalitou života) -Ekologické katastrofy (překryv se Zemědělstvím a ekologií) -Hackerské útoky na osobní i veřejné informace, obranu, finanční instituce apod. (překryv s Válečnými událostmi) -Omezování lidských rozhodovacích procesů -Sociální sítě, virtuální svět, ztráta osobní identity - Globální problémy lidstva ´Cestovní ruch ´ -Turistifikace - důsledek nadměrné aktivace potenciálu turistické destinace pro rozvoj cestovního ruchu -Ztráta původních kulturních a společenských hodnot -Overtourism – negativní vliv cestovního ruchu pro residenty s ohledem na vysoký počet návštěvníků -Udržitelnost cestovního ruchu, udržitelnost destinace - -Ale i tlak na prosazování lokálních a regionálních zvyků, tradic, produktů apod. - Globální problémy lidstva ´Politika ´ -Politická nestabilita, autoritářské režimy, potlačování demokratických snah -Politické „války“ světových mocností (USA, Čína, Rusko), vměšování do záležitostí jiných zemí -Rasismus, xenofobie (překryv s Kvalitou života a Populačním vývojem) -Organizovaný zločin (překryv s Kvalitou života a Válečnými událostmi) -Obchodní „války“ (embarga, cla…) (překryv s Mezinárodním obchodem) -Boj o suroviny, pitnou vodu, světový oceán, Arktidu, Antarktidu.. (překryv s Politikou) -Brexit a celá Evropská unie, ale i další politicko-hospodářské aliance - - Globální problémy lidstva ´Válečné události - -Jaderná či jiná „konečná“ světová válka – jaderné i konvenční odzbrojování -Politická a vojenská nestabilita, autoritářské režimy, potlačování demokratických snah (překryv s Politikou) -Politické „války“ světových mocností (USA, Čína, Rusko), vměšování do záležitostí jiných zemí (překryv s Politikou) -Boj o suroviny, pitnou vodu, světový oceán, Antarktidu.. (překryv s Politikou) -Organizovaný zločin (překryv s Kvalitou života a Politikou) ´ Saudská Arábie – ropná zařízení Abkajk a Churajs – jemenští povstalci s podporou íránských Šíitů? Cena za barel ropy Brent se skokově dostala z 60 na 70 USD a může růst dál.. Komu by to nejvíce uškodilo a komu pomohlo? POPULAČNÍ RŮST, STÁRNUTÍ POPULACE přednáška č. 2 Vývoj počtu obyvatel – populační růst ´Velikost populace je v globálním měřítku výsledkem bilance porodnosti a úmrtnosti. ´ ´V regionálním měřítku se k těmto dvěma základním demografickým procesům přidává ještě migrace. ´ ´Proč se migrace neuvažuje v globálním měřítku? ´ ´ ´Rekonstrukce počtu obyvatel od nejstarších dob jeho vývoje je velmi složitá. Složitost spočívá především v nedostatku spolehlivých informací: ´o početnosti a rozmístění populací, ´o podmínkách a způsobech jejich života – s určením početnosti populace úzce souvisí např. způsob obstarávání potravy, úroveň výrobních procesů apod. ´ ´Archeologické nálezy jsou vzhledem k časovému rozpětí vývoje a rozsahu vývojových prostorů málo početné ´ ´V dosavadním vývoji lidstva žilo na Zemi podle různých odhadů 60 až 100 miliard lidí (za humánní fázi vývoje přitom považujeme období posledního 1 milionu let) ´Současné obyvatelstvo tak tvoří „pouze“ 7-10 % všech lidí, kteří kdy obývali Zemi ´Rozložení obyvatelstva v jednotlivých obdobích vývoje však bylo krajně asymetrické ´ ´Nerovnoměrnost vývoje ovlivňovaly: ´soustavně se opakující katastrofické události (zemětřesení, záplavy, epidemie, hladomory apod.) a války, které brzdily kvantitativní růst populací ´stále rostoucí vliv člověka na svůj vlastní vývoj ´ ´Nejstarší odhady počtu obyvatel se týkají období poslední doby ledové (würm, konec nastal 10 000 let př.n.l.) ´ ´V druhé polovině poslední doby ledové žilo na Zemi několik desítek tisíc obyvatel ´ ´Před 20 tisíci lety se počet obyvatel odhaduje na několik set tisíc ´ ´ Tyto odhady se opírají o teorie: ´ ´maximálního počtu obyvatel – při jeho odhadu se předpokládá maximální zalidnění prostoru, a to z aspektu přírodního potenciálu, tj. schopnosti uživit obyvatelstvo při určitém způsobu hospodaření ´ ´…zanedbává se přitom rozhodovací schopnost člověka osídlit také prostory, které pro život poskytují nejpříznivější podmínky (staré civilizace spíše v pouštních oblastech, deštných pralesech..) ´ ´ ´minimálního počtu obyvatel – tato teorie respektuje biologicko-genetické požadavky, neboť izolovaná populace pro svou zdravou reprodukci musí čítat minimálně 300–500 jedinců ´ ´Při nižší početnosti se může zvyšovat nemocnost, úmrtnost a populace může postupně vymřít ´ ´ ´Na konci poslední doby ledové se obyvatelstvo živilo převážně lovem a objevovaly se i primitivní formy zemědělství – tzv. neolitická revoluce co to je?) ´ ´Při takovém způsobu hospodaření mohla hustota zalidnění dosahovat 0,5–1 obyv./km2 ´ ´Z celkové rozlohy souše bylo pro život populací vhodných 1-5 %, podle odhadů mohlo na Zemi v té době žít 1 až 7 milionů lidí ´Významné změny v rozsahu světové populace souvisí s vývojem v období NEOLITU. V té době se začíná rozvíjet zemědělství, k jehož hlavním formám patří obdělávání půdy (rostlinná výroba) a chov zvířat ´Tato tzv. NEOLITICKÁ REVOLUCE, jež se váže na období 10 000 – 3 000 let př.n.l. přináší v důsledku usedlého způsobu života (nové výrobní podmínky a vyšší produktivita práce) výrazný početní růst obyvatelstva (mohla se zvýšit koncentrace obyvatelstva, což vedlo k rozvoji i prvních městských sídel) ´ ´V období 7000 až 4500 let př.n.l. se počet obyvatel dle odhadů zdvojnásobil z 10 na 20 milionů image020 Neolitičtí zemědělci ´Neolitická revoluce nejdříve proběhla v těchto oblastech: ´údolí Indu ´Mezopotámie ´Turanská nížina (kde to je?) ´údolí Nilu (všechno pouštní oblasti) ´v Evropě k těmto územím patří povodí řek Don, Dněpr, Morava, Rýn a přímořské oblasti Francie a jižní Anglie. ´ ´Uznávané odhady udávají pro období: ´7500 let př.n.l. 5-20 milionů obyvatel ´5000 let př.n.l. přibližně 20 milionů obyvatel ´v roce 1000 př.n.l. počet obyvatel Země dosáhl asi 80 milionů satelitní snímky (1989) a (2014) zachycují rychlé vysychání jezera. Rozsáhlé světleji zbarvené plochy v okolí jsou solné pláně na místech vyschlého dna. 1989 2014 [USEMAP] ´ ´Relativně spolehlivější informace o počtu obyvatel světa jsou k dispozici z období existence Římské říše, protože v jednotlivých částech tohoto státního celku byla zorganizována „sčítání lidu“ ´ ´Přebytky potravin Þ osamostatnění řemesel a jejich koncentrace do větších sídel, kde zároveň vzniká vojenská, řídící, ideologická společenská skupina populace Þ předzvěst urbanizačního procesu Þ vznik prvních měst v oblastech nejbohatšího zemědělství ´ ´Z malých měst se postupně stávají na tehdejší dobu velká města ´(Znáte některá?) 250px-Plan_of_Babylon_RB Plán starověkého Babylonu a Babylonská věž ´Babylon se v době největšího rozkvětu odhaduje na 0,5 mil., Řím v důsledku bohatství na přebytcích v zemědělství mohl dosáhnout až 1,5 mil. obyvatel). Další: Trója, Alexandrie (0,7 mil.), Bagdád, Jeruzalém, Damašek, Athény, Kartágo, Syracusy… ´ babylon_tower3 Vývoj obyvatel Říma (v tis.) ´ ´Začátkem letopočtu byl počet obyvatel Evropy asi 35 milionů, svět zhruba 250 mil. obyvatel ´ ´Odhady pro ostatní světadíly jsou podstatně složitější: ´ ´v Africe jsou k dispozici určité údaje z jejich severních oblastí, avšak rozsáhlá území na jih od Sahary jsou jen málo známá – počet obyvatel se odhaduje asi na 30 milionů ´ ´málo poznatků je charakteristických také pro Ameriku, kde se předpokládá řídké zalidnění čítající asi 10 milionů obyvatel ´ ´rozsáhlé populace již dlouhou dobu existovaly v Asii, k největším patřila čínská (60 milionů) a indická populace (patrně početnější než čínská), kromě nich zde žila řada populací překračujících 1 milion obyvatel; celkový odhad tak v Asii dosahuje 180 milionů obyvatel ´ ´nepříliš početné obyvatelstvo Oceánie se odhaduje na 1 milion osob ´ ´ ´V následujících stoletích byl růst obyvatelstva poměrně pomalý ´ ´V některých oblastech se dokonce předpokládá i pokles počtu obyvatel v důsledku válek, epidemií, hladu a dalších vlivů (stěhování národů..) – podle odhadů měla Evropa kolem roku 500 přibližně 20 milionů obyvatel ´ ´V prvním tisíciletí (od Kristova narození až do roku 1000) čítala populace světa cca 300 mil. lidí – nedošlo k žádnému čistému růstu populace [USEMAP] Stěhování národů ´Pomalé tempo růstu dokazuje i údaj z roku 1650, podle něhož dosáhl počet obyvatel světa 0,5 miliardy (shodný údaj řady autorů, v odhadech se připouští chyba 20-50%) ´ ´Souvisí to s relativně pomalým rozvojem výrobních sil v tomto období ´ ´těžiště ekonomické aktivity leželo v nepříliš produktivním zemědělství, zatímco rychlejší rozvoj stimulovaly jenom činnosti jako řemesla, obchod a později hornictví (těžba) ´ MAPA SVĚTA - zlatý inkoust 17. století plakáty | fotky | obrázky | postery ´ ´Soustavnější, dlouhodobější růst obyvatelstva světa lze pozorovat od počátku 16. století, přičemž jeho tempo postupně vzrůstalo ´Růst ovlivnilo mnoho faktorů, k rozhodujícím patří následující: ´ ´1) z demografického hlediska je velmi důležitý rozvoj biologie a lékařských oborů ´ ´tyto vědy rozhodující měrou přispěly k postupnému zvládnutí řady epidemických onemocnění, která způsobovala velmi početné a opakující se ztráty obyvatel ´ ´důležitým výsledkem uplatnění těchto vědeckých poznatků v medicíně bylo postupné snížení vysoké úmrtnosti ´ ´Toho bylo nejdříve dosaženo ve vyspělých evropských zemích, ale postupně s určitým časovým posunem se vědecké, technické a ekonomické inovace dostaly do ostatních zemí světa a způsobily podobné změny populačních procesů (prvek kontroly úmrtnosti) ´ ´ ´2) v 16. století se v několika evropských zemích (Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí) začínají formovat nové hospodářské a společenské poměry (kapitalismus – rozvoj zemědělství (i příměstského), řemesel, manufakturní výroby, obchodu…, později průmyslu a služeb) ´ ´Ty znamenají novou etapu ekonomického rozvoje a jejich efekty se pozitivně projevují i v ostatních sférách života společnosti ´ ´3) Část vytvořených hodnot je možné vkládat do rozvíjející se vědy a výzkumu (vznik významných univerzit) ´ ´4) ve smyslu snižování úmrtnosti v 18. století působil také růst a přebytky z výroby zemědělských produktů (např. brambory, obilí aj.), což podstatným způsobem zlepšilo úroveň zabezpečení obyvatelstva potravinami a v mnohých zemích to vedlo až k odstranění hrozby masového hladomoru ´ ´5) významným způsobem se uplatnilo i zlepšení sanitárních a hygienických podmínek života obyvatel ´Šlo nejen o zlepšení sociální péče, ale zejména o vliv individuální vyspělosti obyvatelstva v oblasti hygieny ´ Historie dílen ´ ´ ´V důsledku uvedených skutečností nastoupil tzv. DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD (zjednodušeně: pokles mortality, za nímž s jistým zpožděním následuje pokles natality => velký početní růst populace) ´ ´V jeho rámci se v mnohých zemích úroveň úmrtnosti (mortality) snížila z původních 40‰ na hodnoty kolem 20‰ ´ ´Zrychlující se tempo růstu počtu obyvatel lze dokumentovat údaji o zkracování časových intervalů, v nichž došlo ke: ´ ´zvýšení počtu obyvatel v řádech (mld.) ´ ´zdvojnásobení počtu obyvatel světa – zatímco v období před začátkem letopočtu tento interval trval 1000 až 3000 roků, do konce 19. století se jeho délka zkrátila na sto let a v současnosti dosahuje pouze kolem 30 až 40 let, což se ovšem zastaví.. ´ ´ ´první miliarda byla překonána poměrně záhy na počátku 19. století (patrně roku 1804) ´ ´druhá miliarda v roce 1927 – délka období 123 let ´ ´třetí miliarda zabrala pouze 33 let a byla tedy dosažena roku 1960 ´ ´čtvrtá miliarda byla dosažena za dalších 14 let v roce 1974 ´ ´pátá miliarda v roce 1987 (13 let) ´ ´šestá miliarda potom za pouhých 12 let v roce 1999 ´ ´sedmá miliarda (2011), tedy také 12 let… (jak bude dlouho trvat další?) http://www.gapminder.org/data/ (total population) Vývoj počtu obyvatelstva světa Kdy asi bude další zdvojnásobení? rok počet obyvatel (mil.) období potřebné ke zdvojnásobení populace (roky) 10000 př. n.l. 5 .. 7000 př.n.l. 10 3000 4500 př.n.l. 20 2500 2500 př.n.l. 40 2000 1000 př.n.l. 80 1500 0 160 1000 900 320 900 1700 600 800 1850 1 200 150 1950 2 500 100 1986 5 000 36 2000 6 057 ? 2018 7 621 ? Vývoj počtu obyvatel podle kontinentů v letech 1000-2018 Proč? rok počet obyvatel (mil.) Evropa Asie Afrika Amerika Austrálie a Oceánie Svět 1000 42 170 50 13 1 276 1200 61 203 61 23 1 349 1500 69 253 82 41 1 446 1650 100 330 100 13 2 545 1750 140 479 95 12 2 728 1800 187 602 90 25 2 906 1850 266 749 95 59 2 1 171 1900 401 937 120 144 6 1 608 1950 547 1 402 221 339 13 2 521 1998 738 3 585 749 809 30 5 901 2018 746 4 536 1 284 1 014 41 7 621 ´V historickém kontextu lze za hlavní příčiny populačního růstu v obecné rovině považovat: ´ ´Zlepšení zdravotních poměrů a hygienických návyků ´ ´Hlavní příčina pro velmi dynamický populační růst rozvojových zemí (jižní a střední Amerika, Asie, Afrika) po 2. světové válce ´ ´V civilizovaných zemích se zdravotnictví a lékařská věda rozvíjely spolu s demografickou revolucí postupně.. ´Souvislost s velkým růstem zejména městského/průmyslového obyvatelstva ve 2. polovině 19. století zde je.. ´ ´ ´Po 2. světové válce vzrostl počet obyvatelstva některých rozvojových zemí takovým způsobem, že těmto zemím nastaly značné problémy po stránce hospodářské, sociální a zdravotní, a vznikly vážné obavy z dalšího vývoje ´ ´Přírůstek v těchto zemích je takový, že přes rychlý rozvoj hospodářství klesá produkce na jednoho obyvatele, roste nezaměstnanost, nestačí rychle budované školy, zdravotnická a jiná zařízení ´ ´Přírůstek obyvatel tak vlastně pohlcuje pokrok a působí mnoho potíží ´Pro „nepříznivou“ věkovou skladbu je také podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva daleko menší než ve vyspělých zemích, což je další brzdou pokroku (jak nepříznivou?) ´ ´Tyto země pak přes veškeré úsilí hospodářsky a kulturně upadají místo aby se povznesly ´ ´Proto se nyní vlády mnohých rozvojových zemí snaží další přírůstek snížit ´ ´Jako nejlepší prostředek se osvědčuje výchova k plánovanému rodičovství ´ ´ ´ ´Dříve existovala všeobecná snaha podporovat populační růst obyvatel u většiny zemí světa ´ ´Čím více obyvatel, tím větší vojsko a moc, více se vybralo na daních.. ´ ´Dnes vyspělé země podporují populační růst, ale příliš se jim to nedaří (až na USA, které ovšem nelze s Evropou či Japonskem srovnávat..) ´ ´Naopak rozvojové země se snaží populační růst tlumit.. (dříve např. Čína, dnes některé africké a jihoasijské země) Nejlidnatější země světa (2018, 2050) STÁRNUTÍ POPULACE ´SVĚTOVÁ POPULACE STÁRNE ´Toto konstatování je asi nejvýstižnějším globálním trendem posledních desetiletí a nejčastějším „nadpisem“ populačních studií z dílen významných světových organizací zabývajících se demografickými analýzami (United Nations – Population Division, Central Intelligence Agency, Population Reference Bureau a další). ´Demografické stárnutí společnosti však není zdaleka otázkou posledních let, tento fenomén od poloviny 20. století postihuje ve větší či menší míře všechny země, a v současnosti se stává jedním ze zásadních celosvětových problémů. ´ ´STÁRNUTÍ POPULACE ´ ´Demografické stárnutí společnosti, které od poloviny 20. století postihuje ve větší či menší míře všechny země, se v současnosti stává jedním z celosvětových problémů ´ ´Úzce souvisí s procesem druhého demografického přechodu, resp. snižováním porodnosti (plodnosti) i úmrtnosti! a zvyšováním střední délky života ´ ´ ´ ´ ´Primárně je stárnutí populace dáno trendem úrovně plodnosti a sekundárně úrovní úmrtnosti ´ ´Průměrné stáří obyvatelstva se začíná zvyšovat když poklesne míra plodnosti – vysoká míra plodnosti je zejména u rozvojových zemí, které mají mladou věkovou strukturu ´ ´Dopad poklesu úmrtnosti je proměnlivý v závislosti na tom, zda se týká mladší nebo starší generace ´ ´Historicky se první pokles úmrtnosti týkal zejména dětí a omlazoval tak populaci – postupně se projevil i u dalších (starších) generací – výrazné stárnutí populace ´ ´ ´Stárnutí jednotlivce (biologický proces, biologický věk) vs. demografické stárnutí ´ ´Demografické stárnutí se týká celé populace a na rozdíl od biologického může daná populace omládnout zvýšením podílu mladých věkových skupin ´ ´K demografickému stárnutí dochází v důsledku změn v charakteru demografické reprodukce a mění se při něm zastoupení dětské a postreprodukční složky v populaci ´ ´Stárnutí může být vyvoláno dvěma faktory: ´ ´1) Dochází k relativnímu zpomalení růstu mladších věkových skupin, které je většinou výsledkem poklesu úrovně plodnosti a porodnosti ´= STÁRNUTÍ V ZÁKLADNĚ VĚKOVÉ PYRAMIDY ´ ´2) Dochází ke zrychlení růstu počtu osob ve starším věku, které je důsledkem rychlejšího snižování měr úmrtnosti ve vyšším věku ´To vede k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku ´ = STÁRNUTÍ NA VRCHOLU VĚKOVÉ PYRAMIDY Vývoj a odhad úhrnné plodnosti ve světě mezi roky 1950-2100 ´Pro rok 2050 se očekává, že osoby starší 60 let budou tvořit: ´- 35 % populace v Evropě, ´- 28 % v Severní Americe, ´- 25 % v Latinské Americe a Karibiku, ´- 24 % v Asii, ´- 23 % v Austrálii a Oceánii, ´- 9 % v Africe. ´ ´ ´Relativní tempo stárnutí populace je ovšem dnes daleko rychlejší v rozvojových zemích než ve vyspělých ´ ´… souvislost s probíhajícím demografickým přechodem, který již ve vyspělých zemích proběhl ´ …v rozvojových zemích jsou s tím spojeny problémy pro státní politiku, sociální péči, zdravotnictví a celkový hospodářský růst ´ (proč problémy?) ´ ´Podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje celkového počtu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva bude podíl (nej)starších osob (60 – 70- 80+) v populaci stále narůstat ´ ´O starých lidech a jejich zvyšujícím se počtu se v západních společnostech často hovoří jako o sociálním problému, především v souvislosti s důchodovým systémem a s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči ´ ´Nejstarší skupinu obyvatel ve věku nad 80 let tvoří asi 100 mil. osob, z čehož jsou 2/3 ve vyspělých zemích ´ ´Je to nejrychleji rostoucí část populace seniorů ´ ´Do roku 2050 má být počet nejstarších lidí 5krát větší než dnes – tj. asi 4-5 % světové populace (cca 500 miloónů) ´ ´Ve vyspělých zemích bude každý jedenáctý člověk starší 80 let Země a oblasti s nejvyšším podílem osob ve věku 60 a více let v letech 1980, 2017, 2050 ´Stárnutí a pohlaví ´Z důvodu vyšší úrovně úmrtnosti u mužů (tzv. mužská nadúmrtnost) než u žen početně převažují ve starším věku ženy nad muži stejné věkové kategorie ´ ´S věkem tato převaha výrazně narůstá ´ ´Zatímco při narození je početní stav mužů větší než početní stav žen, tj. na 100 žen připadá zhruba 106 mužů, ve věkové skupině 60-69 let připadá na 100 mužů asi 120 žen ´ ´ve věkové skupině 70-79 let 160 žen a ve věkové skupině 80 a více let to je 2,5 násobek a více, tj. 250 žen a více na 100 mužů (ovšem značné rozdíly mezi zeměmi) ´Jelikož stále více seniorů žije samo, zvyšuje se i riziko sociální izolace, která je předzvěstí sociální exkluze ´ ´Ageismus lze také považovat jako jednu z forem sociálního vyčlenění seniorů ze společnosti (exkluze) a zpravidla bývá důsledkem selhání některého ze systémů (demokratický, legislativní, trh práce, sociální stát, rodina a pospolitostní systém) ´ ´Po rasismu a pohlavní diskriminaci se stává ageismus nejčastěji diskutovaným tématem, zejména v diskuzi o rovnosti práv a příležitostí ´Přestože plodnost byla dlouhodobě nejvýznamnějším faktorem při utváření trendů v počtu a proporci starších osob ve světové populaci, ke stárnutí populace přispěla nízká úmrtnost a vyšší střední délka života (naděje dožití). ´Od 50. let minulého století vzrostla naděje dožití při narození: -o více než 10 let v Severní Americe, Evropě a Austrálii a Oceánii, -o téměř o 25 let v Latinské Americe a Karibiku, -o 30 let v Asii, - -a o 23 let v Africe (stále vysoká rizika v těhotenství, HIV/AIDS..) - -Zejména v rozvojových zemích se očekává další růst naděje dožití ´http://www.gapminder.org/data/ ´ ´Life Expectancy ´Definice „stáří“ ´střední (zralý) věk = 45 až 59 let ´vyšší věk (rané stáří) = 60 až 74 let ´stařecký věk (sérum) = 75 až 89 let ´dlouhověkost = 90 let a více ´ ´oficiálně uznanou, historicky nejstarší osobou světa byla francouzská občanka Jeanne Louise Calment, která se dožila věku 122 let ´ ´Vědci se domnívají, že z biologického hlediska není možné, aby lidské tělo fungovalo výrazně déle než 130 let a proto se zdá být uvedená hranice předpokládaným limitem lidské dlouhověkosti quote-i-m-interested-in-everthing-but-passionate-about-nothing-jeanne-calment-30078 Citát oficiálně uznané nejstarší osoby na světě Jeanne Louise Calment p5086200a 369297 ´Možné reakce státu na populační stárnutí by se daly shrnout do čtyř základních kroků: ´pozdější odchod do penze, ´snižování dávek v důchodu a penzijní připojištění, ´zvyšování podílu žen na trhu práce, ´liberalizace imigračních toků. ´ ´Všechna opatření jsou ale velmi citlivá a diskutabilní… ´ 1156126_stari-muze-byt-mnohem-hezci-nez-si-myslite_image_620x349 Někteří odborníci tvrdí, že dochází k jistému omlazení společnosti, jelikož dnešní senioři jsou zdravější vitálnější, aktivnější, flexibilnější a mobilnější, díky čemuž jsou relativně mladší, než stejně staré osoby dříve Zdravý senior = šťastný senior DYNAMIKA OBYVATELSTVA A MEZINÁRODNÍ MIGRACE přednáška č. 3 DYNAMIKA A STRUKTURA OBYVATELSTVA ´ ´Základní složky při studiu populace lze označit jako dynamika a struktura obyvatelstva. ´ ´Co to je? Příklady? ´ ´ STRUKTURA OBYVATELSTVA ´Pohlaví ´Věk (někdy společně Pohlaví a věk) ´Rasa ´Etnicita ´Národnost ´Jazyky ´Vzdělání ´Náboženství ´Sňatky a rozvody ´Ekonomická aktivita DYNAMIKA OBYVATELSTVA ´Pojem dynamika obyvatelstva lze popsat jako změny v počtu obyvatelstva, které vyvolávají i změny v jeho prostorovém rozložení a struktuře. Tyto změny, ačkoliv zahrnují velké množství znaků počtu, struktury, prostorového rozložení atd., lze v zásadě rozdělit do tří kategorií pohybu: ´ ´1) Přirozený pohyb obyvatelstva ´Zahrnuje populační procesy, které souvisí s: -rozmnožováním – proces porodnosti, -umíráním – proces úmrtnosti. -(někdy se přidávají i pomocné ukazatele přirozeného pohybu: sňatečnost, rozvodovost a potratovost) - ´ ´Mechanický pohyb (mobilita) zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva. ´Největší pozornost je věnována migračním pohybům zahrnujících imigraci a emigraci obyvatel (obecně migrace). Podle poměru těchto složek dochází buď k migračnímu přírůstku, nebo úbytku obyvatelstva. ´ ´Sociálně-ekonomický pohyb obyvatelstva ´Tento pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi sociálními útvary, jako jsou např. změny rodinného stavu, zaměstnání, úrovně vzdělání, sociální příslušnosti, kulturních skupin atd. ´Výsledkem jsou změny ve struktuře obyvatelstva podle jejich sociálních (sociokulturních) a ekonomických znaků. ´Do této kategorie by bylo vhodnější řadit i pomocné ukazatele přirozeného pohybu - sňatečnost a rozvodovost (případně i potratovost), které mají spíše společensko-kulturní charakter SOUČASNÉ MIGRAČNÍ EXCESY A EVROPSKÁ MIGRAČNÍ KRIZE ´ ´Názory na příčiny současné evropské migrační krize se liší ´Část lidí a politiků se domnívá, že hlavní příčinou současné krize jsou vojenské intervence a podpora protivládních sil v severní Africe a na Blízkém a Středním východě, a to zejména ze strany USA a některých dalších západoevropských zemí ´ ´Výsledkem těchto operací je dle jejich názoru rozpad fungujících diktatur a výrazné zhoršení bezpečnostní situace v daném státě (např. intervence v Libyi, Iráku, Afghánistánu, podpora opozice v Sýrii) v některých případech následované i občanskou válkou, kvůli níž lidé ze zasaženého státu utíkají ´ ´Další lidé a experti to ovšem vidí obráceně jako podporu vládních sil ze strany Ruska, Číny... (co říkáte?) ´ Rok 2018: 68,5 mil. lidí mimo domov ´Obecně platí: největší počet mezinárodních uprchlíků míří do sousedních zemí ´ ´Je to dáno značně omezenými (nejen) finančními zdroji uprchlíků a jejich vírou v brzký návrat zpět do vlasti ´…, což je mimo jiné i důvod, proč se v roce 2015 daly do pohybu masy syrských uprchlíků, kteří byli do té doby v táborech v okolních zemích a po zhruba třech letech ztratili víru ve vyřešení syrského konfliktu ´ ´Právě proto je daleko nejvíce uprchlíků v oblasti Blízkého východu a Afriky, zatímco do vyspělých zemí se vydá jen zlomek jejich počtu.. To se všeobecně neví!! ´ ´ ´Tuto skutečnost dokumentují i statistiky o počtu obyvatel Sýrie, kteří dnes žijí mimo své domovy ´ ´Z původního počtu 22,5 mil. obyvatel jich zhruba 4 mil. odešly mimo svoji zemi, ale jen 15 % z tohoto počtu zamířilo do Evropy ´ ´„Zbylých“ 85 % se ve velké většině nachází stále v sousedních zemích (zejména v Turecku) a další miliony jsou vnitřně přesídlené…, ´…obě tyto skupiny představují značný potenciál další migrace do Evropy či jinam ´Z předchozích obrázků je zřejmé, že současná krize nebyla do roku 2014 ještě počtem uprchlíkův Evropě nejzávažnější (možná jednou bude, což se zjistí až za pár let)…, už asi je.. ´…, velmi mnoho lidí žilo mimo svoji zemi na počátku 90. let, tedy po rozpadu Sovětského svazu a celého východního bloku a s tím i relativně stabilního bipolárního řádu (jak se tomu říkalo?) ´ ´Dramatický nárůst počtu uprchlíků nastal již na začátku 80. letech a postaraly se o něj především afghánský konflikt a počátek environmentálních problémů v jižní Asii, hlavně v Bangladéši ´ ´V Evropě se nacházelo nejvíce uprchlíků o pár let později, v době války v bývalé Jugoslávii ´Vedle celé škály faktorů, které vedou jedince opustit svoji zemi (tzv. push faktory), jsou však procesy mezinárodní migrace ovlivněny také řadou tzv. pull faktorů, které rozhodují o tom, kam migranti (uprchlíci) zamíří ´ ´Do pull faktorů spadá např. -Ekonomická stabilita -Vysoká životní úrověň -Dostatek pracovních příležitostí -Příslib sociálních jistot -Naděje na lepší budoucnost -Touha po bezpečí -Přívětivá azylová a imigrační politika dané země… ´ ´ ´Nemalý význam má „schůdnost“ trasy do zaslíbené země a existence tzv. etnické diaspory, která ulehčuje nově příchozím krajanům sociální začlenění ´ ´Kombinace všech uvedených faktorů nakonec vede k tomu, která země se pro migranty stane zemí hostitelskou ROZMÍSTĚNÍ ŽADATELŮ O AZYL ´ ´Nejméně žadatelů o azyl v Evropě se nachází na: - -Pyrenejském poloostrově (ten si prošel náporem migrantů již před pár lety, ale rok 2018 opět mění „uprchlickou strategii“ – viz. Španělsko…) - -Ve střední a východní Evropě (je nejméně atraktivní ekonomicky i svými poměrně netolerantními postoji vůči národnostním menšinám) - ´ ´Negativní postoje zemí střední a východní Evropy k uprchlíkům a menšinám mají dvě základní příčiny.. ´ 1)Opožděnost společenského vývoje projevující se nižší obecnou vzdělaností a s ní související nižší úrovní celospolečenské diskuse a zájmu o dění ve světě, které pak vedou naopak k větší zahleděnosti obyvatel do sebe a svých (často malicherných) problémů 2) 2)Dosavadní nezkušenost s obyvateli jiných národností, která je daná dlouhodobě nízkou imigrací (a tedy minimální zkušeností s lidmi z odlišných kultur) a historicky danou vysokou etnickou homogenitou tohoto regionu ´ ´Společným prvkem obou uvedených příčin je pak jakýsi (až iracionální) strach z cizinců jako z něčeho neznámého ´ ´Důsledkem je, že relativně nejméně žádostí o azyl evidují bosenské, slovenské, portugalské, rumunské a české úřady ´ ´Vysoký počet žadatelů lze naopak zaregistrovat v zemích s tradičně (Švédsko, Francie, Velká Británie) či nově (např. Německo) přátelštějšími postoji a dále v zemích podél hlavních migračních tras ´ ´Rozdílné je také složení zdrojových zemí migrantů: -Německo (žadatelé z Blízkého východu) -Velká Británie (jižní Asie) -Itálie, Francie a Skandinávie (Afrika) -Střední Evropa (postsovětské země) ´ ´Uvedené rozdíly jsou dány obecně odlišnými faktory, které imigranty do jednotlivých zemí přitahují ´ ´Odborná literatura je rozděluje do čtyř skupin: -geografické -kulturní -ekonomické -a politické GEOGRAFICKÉ FAKTORY ´ ´Jednou ze základních podmíněností volby cílové země je dostupnost ´ ´Migranti jsou často nuceni mířit do takových zemí, které jsou pro ně dostupné a s omezeným množstvím zdrojů (finančních i informačních) se toto omezení násobí ´ ´Současné nejvýznamnější trasy do Evropy: ´1) Přes Libyi a Středozemní moře do Itálie a pak přes Francii či Rakousko do Německa nebo Velké Británie ´- Tuto trasu volí výhradně Afričané ze všech částí kontinentu, nejvíce ze Somálska, Eritrey, Etiopie a Nigérie ´Nejedná se ovšem o nijak bezpečnou trasu, jen v roce 2015 utonulo ve Středozemním moři asi 2650 migrantů ´ ´Význam této trasy významně vzrostl v roce 2011 po pádu Kaddáfího režimu, takže převaděči mohli začít využívat i libyjské přístavy ´ ´Tato trasa dokládá velký zájem afrických migrantů o azyl v Itálii (viz obrázek výše) ´ ´2) Druhá trasa preferovaná Afričany vede (či spíše vedla) přes Maroko a Kanárské ostrovy do Španělska ´- Tamní administrativa však postupuje rázně a nekompromisně vracela přistěhovalce zpět do Afriky, což vedlo ke značnému poklesu ještě nedávno obrovského přistěhovaleckého přílivu do Španělska, a tato trasa je proto již spíše minulostí ´ ´ ´3) V roce 2015 se vyprofilovala třetí trasa balkánská, vedoucí z Turecka přes Egejské moře a jeho ostrovy do Řecka a následně přes balkánské státy do střední a západní Evropy a dále až do Skandinávie ´ ´- Touto aktuálně nejvytíženější trasou (viz obrázek výše) přicházejí zejména migranti z Blízkého východu (hlavně Sýrie), ale využívají (či zneužívají?) ji též občané západobalkánských zemí, především ze Srbska KULTURNÍ FAKTORY ´Hovoří se o tzv. migračních sítích - mnozí uprchlíci mají tendenci mířit do oblastí, kde mají rodinné příslušníky či alespoň krajany, kteří jim mohou usnadnit náročný příchod do nového prostředí… ´…, Pomohou jim domluvit se, najít bydlení a práci či překlenout finanční a administrativní problémy ´ ´Klíčový důvod výše uvedených rozdílů mezi jednotlivými evropskými státy ve struktuře zemí původu uprchlíků (viz obrázek) je k nalezení právě zde: ´ ´…dnešní migranti směřují totiž často tam, kam dříve směřovali jejich předci ´Nejčastěji se jedná o pokračování někdejších koloniálních vazeb, což vysvětluje především vysoké zastoupení žadatelů zejména z : -jižní Asie v Británii (zejména z Pákistánu a Srí Lanky) či z Afriky (z Nigérie, Súdánu, Egypta apod.), jejíž uprchlíci směřují ve zvýšené míře také do Francie (např. Guinejci, Malijci a Alžířané) - ´Jiným příkladem je Německo, kde významnou roli již po desetiletí hraje početná arabská komunita ´ (V roce 1967 žilo trvale v Německu asi 30 tis. osob arabského původu, počátkem třetího tisíciletí již více než 300 tisíc osob) - ´K tomuto nárůstu v Německu výrazně přispěl cílený nábor pracovních sil, tzv. gastarbeiterů, především z Tuniska a Maroka, ale také politické události v arabských zemích (např. izraelsko-arabský konflikt či občanská válka v Libanonu) ´ ´Ačkoliv se původně očekávalo, že imigrace gastarbeiterů bude pouze dočasná, mnozí z nich si později přivedli do Německa příbuzné a usadili se natrvalo ´ ´Nejpočetnější skupinou cizinců v Německu jsou Turci (asi 1,5 mil.), zhruba stejný počet již má německé občanství. Celkem žije v Německu téměř 11 mil. cizinců. EKONOMICKÉ FAKTORY ´Ačkoliv ekonomické faktory nejsou jediné a možná ani nejdůležitější, rozhodně je nelze považovat za nepodstatné ´ ´Někteří migranti usilují o co největší příjem, jiným jde alespoň o to, uživit nějak svoji rodinu…, ´…je pak přirozené, že dávají přednost bohatším zemím s vyššími mzdami a nižší nezaměstnaností ´ ´Poptávku po pracovních silách navíc v Evropě prohlubuje její demografický vývoj, tedy stárnutí obyvatelstva a pokles populace v produktivním věku ´V některých zemích (např. jižní Evropy) též dochází k masivnímu odlivu mladých místních obyvatel z periferních venkovských oblastí do měst ´ ´Vyspělé evropské země tak mohou zaměstnat poměrně hodně cizinců…, ´…této situace však často využívají vedle uprchlíků i ekonomičtí migranti ze Srbska a dalších balkánských zemí, kteří pak často žádají o azyl hlavně v Německu, kam ve velkém mířili již před rozpadem někdejší Jugoslávie ´ ´ekonomické faktory jsou tak posilovány i kulturními vazbami ve formě již vytvořených migračních sítí ´Německo má navzdory 2,5 milionům nezaměstnaných asi 1,5 milionu volných pracovních míst, které může cizincům nabídnout ´ ´Otázkou však zůstává, nakolik jsou schopni tuto poptávku uspokojit..., ´… ačkoliv obecně mají migranti vyšší průměrné vzdělání než jejich krajané, kteří zůstanou ve zdrojové zemi, a zejména syrští uprchlíci jsou zpravidla dostatečně kvalifikovaní, v případě některých skupin (nejvíce Afghánců) tvoří stále velký podíl přistěhovalých negramotní lidé (problémem je také jejich omezená znalost latinky) ´ ´I u kvalifikovaných uprchlíků navíc může být sporné, nakolik se uplatní na německém pracovním trhu, skeptickém vůči zahraničním osvědčením o vzdělání POLITICKÉ FAKTORY ´V minulosti byla efektivita migrační politiky cílových zemí často zpochybňována ´ ´Nyní, když přístupy jednotlivých evropských vlád až extrémně kontrastují, se uprchlíci velice často rozhodují právě na základě toho, jak kde budou vítáni ´ ´1) Na jedné straně tak stojí odmítavé postoje představitelů většiny zemí střední a východní Evropy, kterým se tak uprchlíci spíše rovnou vyhýbají (viz obrázek výše), než aby riskovali problematické zacházení (viz četné kritiky situace v českých detenčních zařízeních..) při velice nízké pravděpodobnosti azyl získat ´ ´2) Na straně druhé je pak poměrně otevřená náruč západních zemí, ačkoliv i zde nalezneme rozdíly a chování jednotlivých států se mění ´ ´Tradičně migračně uzavřené státy: Dánsko a v poslední době také dříve otevřené Nizozemsko ´ ´Tradičně migračně otevřené státy: Švédsko, Norsko a nově i Německo (…Angela Merkelová svým výrokem ze srpna 2015, kdy slíbila udělit azyl všem Syřanům, odstartovala nevídaný nápor uprchlíků balkánskou trasou) ´ ´ ´ ´Rozhodnutím nevracet uprchlíky do členských zemí, v nichž poprvé překročili hranici EU, se Německo dostalo do konfliktu s jedním ze základních pravidel dublinské úmluvy o první bezpečné zemi v EU, která rozhoduje o udělení azylu ´ ´ ´Rozdílný postoj k poskytování azylu uprchlíkům nalezneme i mimo Evropu ´ ´To lze opět dokumentovat na příkladu nejpočetnější uprchlické skupiny současnosti, Syřanů ´ ´Zatímco Turecko a další sousedící státy jich přijaly několik milionů (otázkou je, nakolik měly na vybranou), zcela opačná situace je v poměrně nedalekých a ekonomicky vyspělých zemích Perského zálivu ´ ´ ´ ´Tyto země sice tradičně přijímají pracovní migranty z jiných arabských států, ale vždy jen na krátkodobé pobyty ´ ´Jedná se totiž zpravidla o silně autoritářské a islamistické režimy (ukázkovým případem je Saúdská Arábie), které se bojí, že by je relativně sekularizovaní Syřané mohli ohrozit svými svobodomyslnějšími postoji k islámu NELEGÁLNÍ MIGRACE ´Trasy nelegální tranzitní migrace do Evropy by sotva fungovaly, nebýt ovládány skupinami organizovaného zločinu – gangy převaděčů ´ ´Například v tureckém Izmíru se již etablovalo specifické ekonomické odvětví - „cestovní kanceláře pro uprchlíky“ ´ ´Dříve pašeráci převáželi uprchlíky na pevných lodích a za cestu si účtovali čtyři až pět tisíc dolarů…, v roce 2017 přišla cesta na „pouhých“ dvanáct set dolarů, zato nafukovacím člunem ´ ´Mnozí migranti si k tomuto účelu berou půjčku u finančních ústavů ´ ´Velice důležitým článkem pašerácké sítě je pak člověk s kontaktem na tureckou a řeckou pobřežní stráž, schopný podplácet její příslušníky ´ ´V roce 2016 připlulo do Evropy výrazně méně migrantů, zahynulo jich ale více než v roce předchozím ´ ´Počet migrantů, kteří přišli do Řecka a Itálie, byl za minulý rok (2016) o dvě třetiny nižší než za rok 2015 ´ ´Zatímco v roce 2015 vstoupil do Evropy dvěma hlavními migračními trasami rekordní 1 milion lidí, hlavně z Blízkého východu a Afriky, za rok 2016 to bylo necelých 370 000 ´ ´Lze tedy ještě hovořit o migrační krizi? ´ ´ ´ ´ PŘEHODNOCENÍ POČTU MIGRANTŮ ´Nedokonalá a složitá registrace při uprchlické vlně v roce 2015 znamenala, že se čísla později upřesňovala ´ ´Proto například Německo až na konci září 2016 oznámilo, že žadatelů o azyl bylo v roce 2015 nikoliv přes 1 milion, ale 890 000, někteří byli ve statistikách uvedeni omylem dvakrát… ´ ´Změny 2015 – 2016 v počtech žádostí o ochranu v hlavních cílových zemích: ´ ´Německo: 890 tis. – 280 tis. ´Rakousko: 90 tis. – 42 tis. ´Švédsko: 150 tis. – 30 tis. ´ ´Naopak Itálie: 84 tis. – 123 tis. ´ ´Z globálního pohledu přitom do Evropy v roce 2016 zamířilo pouze přes půl procenta z více než 65 milionů uprchlíků na celé planetě ´ ´Většina potřebných hledá bezpečí v nejbližším místě svého původního domova a přes 40 milionů z uprchlíků ani neopustí svou zemí, ale jsou tzv. vnitřně vysídlenými osobami ´ ´Pokud by přitom byla brána Evropská Unie jako jeden celek, který má přes půl miliardy obyvatel, představoval 1 milion uprchlíků v roce 2015 přibližně 0,2 % obyvatel EU a přírůstek v roce 2016 jen necelou desetinu procenta ´ ´Migrační krize v Evropě tedy opravdu skončila?? ´ ´ ´Celkově bylo v roce 2018 do Evropy „přijato“ 134 000 migrantů, což je další významný pokles, a to i oproti roku 2017, kdy došlo k téměř 180 000 příjezdům. ´ ´Španělsko se stalo nejvytíženější destinací pro migranty a uprchlíky v roce 2018, když přijalo 60 000 migrantů a uprchlíků (46 000 Řecko a 23 000 Itálie). Rok 2018 ´ ´V tomto roce do Evropy nejčastěji mířili uprchlíci ze Sýrie, kteří tvořili 19 % všech příchozích migrantů. ´ ´10 %uprchlíků dále pocházelo z Iráku, 9 % z Tunisu, 8 % příchozích byli Eritrejci. ´Nejaktivnější je v tomto ohledu Německo, které přijalo z Řecka a Itálie přes 10 000 migrantů. ´Daleko za ním je Francie, která přijala necelých 5000 migrantů a Švédsko s 3000 přesídleními. ´ ´Nejhůře si naopak stálo Lichtenštejnsko, které přijalo pouze 10 migrantů, Česká republika, která jich přijala 12, a Slovensko, které přijalo 16 uprchlíků. ´ ´V těsném závěsu leží Rakousko, to přijalo celkem 41 migrantů. ´ ČESKÁ REPUBLIKA A MIGRAČNÍ KRIZE ´ ´Česká republika je současnou uprchlickou krizí zasažena spíše nepřímo ´ ´Několik skupin českých policistů a vojáků například vyjelo na pomoc do jihoevropských zemí, které se potýkaly s hlavní vlnou běženců, v Maďarsku, Srbsku či Chorvatsku navíc pomáhali přímo uprchlíkům také dobrovolníci z ČR ´ ´V porovnání s předchozími roky se v roce 2015 navíc mírně zvýšil počet žadatelů o azyl, včetně lidí prchajících z válkou postižené Sýrie ´Uprchlická krize se opakovaně dostala na jednání vlády, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další ministři se zúčastnili řady evropských summitů zaměřených na tuto problematiku ´ ´Český kabinet se opakovaně vyslovil proti povinným kvótám na přerozdělení uprchlíků v rámci Evropské unie, nicméně vláda ČR se nepřipojí k žalobě na dočasné kvóty (jedním z hlavních iniciátorů je Slovensko…)…, ´… přesto je střední Evropě ze strany řady zemí EU stále vyhrožováno sankcemi… ´ ´Proti návrhům Evropské komise je i prezident Miloš Zeman ´Do léta roku 2015, kdy Maďarsko dokončilo plot na hranici se Srbskem a změnilo tak hlavní migrační trasu, bylo na českém území zadrženo několik tisíc migrantů ´ ´Podle policejní statistiky bylo za celý rok 2015 zadrženo 8 563 nelegálně pobývajících cizinců (meziroční nárůst o více než polovinu), asi čtvrtinu tvořili Syřané ´ ´Vláda v reakci na uvedenou skutečnost zvýšila kapacitu středisek pro pobyt uprchlíků ´ ´O azyl v ČR za rok 2015 požádala jen malá část ze zadržených cizinců – 1 525, mezi nimi 134 občanů Sýrie ´Velké pozornosti se dostalo projektu Nadačního fondu Generace 21, který chtěl přivézt a zajistit azyl pro zhruba 150 křesťanských uprchlíků z Iráku, pronásledovaných radikály z Islámského státu ´ ´Projekt, který v létě 2015 podpořila i vláda, byl ale nedávno zastaven poté, co se skupina 25 lidí, nespokojených s podmínkami v ČR, pokusila dostat do Německa ´ ´Celkem v rámci projektu přicestovalo 89 uprchlíků, kromě zmíněných 25 se ještě osm z nich, kterým se stýskalo, vrátilo zpět do vlasti, a dalších 16 uprchlíků z Brna se v dubnu 2016 rozhodlo také opustit ČR ´V roce 2016 požádalo o azyl v rámci přesídlení do jiných členských zemí v České republice pouze 12 migrantů z „řecké“ nárazníkové zóny… ´ ´Celkem v roce 2016 v ČR o azyl požádalo 1 475 cizinců, což bylo o 50 méně než v roce 2015 ´ ´Nejčastěji chtěli azyl získat občané Ukrajiny, kteří podali 506 žádostí ´ ´Za rok 2017 bylo v ČR z celkem 1 140 žádostí o azyl, nejvíce z Ukrajiny (295), Ázerbájdžánu (120) a Arménie (115). MOŽNOSTI ODHADU VÝVOJE MIGRAČNÍCH TOKŮ ´ ´Většina členských států EU a především Německo začala od počátku roku 2016 důsledněji uplatňovat takzvaná dublinská pravidla ´ ´Podle nich má žádost o azyl posoudit ten stát EU, který je zodpovědný za kontrolu vstupu konkrétního cizince na unijní území ´ ´Je to tedy první členský stát, jehož hranice žadatel překročil ´ ´Přísně vzato by např. bavorská spolková policie mohla na základě dublinských pravidel poslat zpět do Rakouska všechny příchozí ´ ´Nově prosazované opatření se dotklo především lidí, kteří chtěli Německem pouze projít a žádost o azyl podat ve Švédsku ´ ´Krok nejspíše souvisel se zavedením kontrol dokumentů mezi Švédskem a Dánskem a následně na dánsko-německé hranici ´ ´Opatření se dotklo především Afghánců, Íránců, Iráčanů a Maročanů, Syřany většinou Němci zpět neposílají ´ ´Podobně ovšem postupují i další státy, Rakousko vrací uprchlíky do Slovinska, atd… ´ ´Zejména na balkánské trase přibylo aktuálně několik zábranných plotů, nejznámější je mezi Maďarskem a Srbskem.. ´ ´I přes značná metodologická úskalí odhadu migrantů v budoucnu, vydala v listopadu 2015 Evropská komise krátkodobou předpověď, kde odhaduje, že do Evropy přijdou ještě asi 3 mil. žadatelů o azyl do konce roku 2017 (samozřejmě se to nestalo…) ´ ´Příchod 3 miliónů lidí by znamenal nárůst evropské populace o 0,4 % (prognóza se týká jen žadatelů o azyl, nikoliv legální ekonomické migrace a dalších toků) ´Dle projekce UNHCR Regional Refugee and Migrant Response Plan for Europe 2017 mělo dorazit v roce 2017 přes Středozemí do Evropy přibližně 252 tisíc migrantů (nestalo se…) ´ ´Vzhledem k tomu, že na rok 2016 agentura odhadovala milion uprchlíků a podobně nadhodnocené byly další odhady je třeba brát jakékoliv predikce vzhledem k množství faktorů a aktérů opět s velkou rezervou ´ ´S dlouhodobější předpovědí se pracuje v projekcích OSN která předpokládá, že do roku 2050 přijde do Evropy ještě 31 milionů migrantů (Evropa by populačně rostla…) ´ ´Hlavní cílové země: Německo, Velká Británie, Itálie ´ ´Hlavní zdrojové země: Indie, Bangladéš, Čína, Pákistán a Mexiko ŘEŠENÍ? ´Muž, který zachraňuje Evropu: Gerald Knaus prosadil uprchlickou dohodu s Tureckem. Teď chce přimět Afriku brát zpět odmítnuté migranty ´ Šéf Iniciativy pro evropskou stabilitu ´Aniž by zmínil Česou republiku, jiné visegrádské země či rodné Rakousko, Knaus vysvětlil, že v Evropě jsou země, které jsou uprchlíky opravdu ohroženy a potřebují problém řešit, a pak jiné, kde politici předstírají, že uprchlíci jsou velká hrozba, a pomocí této hrozby vyhrávají volby. ´ ´ "Hlavní věc je rychle rozlišit u lidí, kteří přijíždějí do Evropy, kdo opravdu potřebuje azylovou ochranu a kdo ne. ´ ´Podívali jsme se, jak to dělají různé evropské země, a dobrý model jsme našli v Nizozemsku," vysvětlil Knaus. ´ ´V případě nizozemské azylové procedury se už jejího začátku účastní právník a proces je velmi strukturovaný. ´Po několika dnech odpočinku pro žadatele je pět přesně naplánovaných dní, na jejichž konci je rozhodnutí o azylu. ´Pak případně následuje opět krátké odvolací řízení. ´Tím, že je od počátku zapojen právník, se zkracuje čas pro soudy − žádosti jsou přesně zpracované. ´A plánování umožňuje dost přesně odhadnout, kolik lidí a kdy může dorazit. ´ ´ ´Je třeba jednat rychle a mít jasné datum, odkdy by taková procedura začala platit. ´ ´Datum je důležité pro další část plánu: vyjednávání s africkými zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí. ´ ´Tyto země, především ze západní Afriky, by měly dostat "nabídku, která se neodmítá". ´ ´Šlo by o kombinaci peněz a nabídky legální migrace. ´ ´Evropa už dává desítky milionů eur pomoci různým africkým zemím, má vojenské mise například v Nigeru nebo Mali. ´ ´Ale často stačí málo, třeba změkčení autoritářského režimu, které se právě odehrává v Etiopii, odkud také míří tisíce lidí do Evropy. ´ ´Když místní získají naději, že život doma bude lepší, rozmyslí si riskovat dramatickou a drahou cestu s nejistým výsledkem. ´ ´ ´Tedy „jednoduše“: ´ ´Lepší ochrana vnější hranice Evropské unie a těsnější spolupráce s dalšími státy, především v Africe, snaha o návrat žadatelů o azyl nesplňujících podmínky, společný postup bez sankcí zemím odmítajících kvóty a další… ´…jsou součásti nejnovějších plánů EU na řešení migrační problematiky. 1587600-659346 8 515342-original1-b30ej 1297783 PRŮMYSL, ENERGETKA, TECHNOLOGICKÉ INOVACE přednáška č. 4 ´ ´Co vše si představíte pod pojmem průmysl? Těžební oblasti, doly… Obrázek ČTK - lom ČSA u Litvínova Lom ČSA u Litvínova – hnědé uhlí Těžební oblasti, doly… germ4 [USEMAP] Těžba černého uhlí v Německu Těžební oblasti, doly… GW-oil-pump oil_rig Těžba ropy na souši a v moři Těžební oblasti, doly… Sweetwater Oit Elliot Lake Povrchová a hlubinná těžba uranu Továrny, výrobní provozy, montovny.. vitkovice1895 Dříve… Továrny, výrobní provozy, montovny.. IMG_4366 Továrny, výrobní provozy, průmyslové zóny.. Hrabova Moderní průmyslová zóna vs. brownfields DMK3d07ba_213556_4004778 Výrobny a rozvodny energií, zásobníky.. Tri_soutesky Tepelné a vodní elektrárny Výrobny a rozvodny energií, zásobníky.. Jaderná elektrárna elektrarna-temelin 2Q== Výrobny a rozvodny energií, zásobníky.. solarni_panely_elektrina 01-vetrn%C3%ADk Výroba větrné a solární energie Výrobny a rozvodny energií, zásobníky.. 2293 LPG_Gas_Tanks_and_Oil_and_Petroleum_Storage_Container Rozvodna elektřiny a zásobník plynu ´ ´ ´Jak je možné členit průmysl podle oborů/odvětví? Klasifikace průmyslových oborů a odvětví ´Nejčastěji se průmyslová výroba člení na 3 velké obory (dle CZ-NACE – klasifikace ekonomických činností - odvozeno od ISIC; dříve OKEČ – např. na www.czso.cz): ´ ´1) Těžba a dobývání nerostných surovin ´ ´2) Zpracovatelský průmysl ´nejvíce podoborů (agregací): -potravinářský -textilní, oděvní a kožedělný -papírenský a polygrafický -chemický a gumárenský -hutnický a kovozpracující -strojírenský -elektrotechnický -dřevozpracující a ostatní - ´ ´3) Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ´ ´ ´ ´Kde byste hledali nejvýznamnější průmyslové oblasti/regiony světa? Scan_Svět Nejvýznamnější průmyslové regiony Evropy, Asie a Severní Ameriky Evropa ´Nejstarší průmyslový region ´ ´Anglie – kolébka moderního (nejen) průmyslu (2. polovina 18. století) ´ ´Původně těžba nerostných surovin (uhlí Middlands v Anglii, Porůří v Německu, severní Francie a Belgie) a navazující textilní, strojírenský a hutnický průmysl ´Postupně všechna ostatní důležitá odvětví (přesné strojírenství, elektro, chemie, auta, plasty, nanotechnologie..) ´ ´Tzv. „Modrý banán“…?? ´ Evropa ´Označení Modrý banán pochází z roku 1989, vzniklo po pádu Berlínské zdi. ´Pás průmyslově vyspělých oblastí od Británie přes Nizozemsko, Belgii, západní Německo a Švýcarsko po severní Itálii. ´ ´Po finanční a hospodářské krizi v roce 2008 v zemích Modrého banánu vzrostla nezaměstnanost a klesl jejich podíl na obchodech uvnitř Evropské unie. ´Podíl Británie, Francie, Irska, Španělska nebo Portugalska na mezinárodním obchodě v unii klesl v období mezi lety 2004 a 2013 o 4,4 %. ´ ´Prostorový přesun…?? Evropa ´Podle agentury Reuters se oblast průmyslového vlivu v Evropě změnila spíše na "zlatý fotbalový míč" a přesouvá se do Německa a dalších zemí. ´…centrum průmyslové geografie se přesouvá do střední a východní Evropy. Tvoří jej jižní část Německa, Polsko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko. ´Růst mezinárodního obchodu o více než 5 %, země už primárně nedodávají jen základní materiály a komponenty na Západ, naopak se do nich přesouvá čím dál větší část výroby. ´ ´V řadě zemí modrého banánu se daří nahradit průmyslovou výrobu službami (v Itálii už tolik ne..) Porůří v Německu (bývalé centrum těžebního a hutnického průmyslu) se proměnilo v modernu i klasiku industriální kultury (UNESCO, festivaly, výstavy, cestovní ruch…) Severní Amerika ´Druhá nejstarší průmyslový region, tzv. oblast Velkých jezer a východního pobřeží ´Původně těžba nerostných surovin (uhlí – Apalačské pohoří), strojírenský a hutnický průmysl („přesun“ z Anglie) ´Později rozvoj těžby ropy v Mexickém zálivu, v Texasu a Kalifornii, a moderních odvětví v tzv. Sun Belt (Kalifornie, Sun Francisco), oblasti Porland-Seattle-Vancouver – strojírenství (auta, letectví, kosmonautika), chemie, plasty, elektro, nanotechnologie…) ´ ´Ale podobně jako v západní Evropě průmyslový útlum a přesun ke službám Příklad Detroit ´1929: 5,5 mil. nových vozů (jeden průmyslový obor – nebezpečné), prosperita, zaměstnanost desítek tisíc lidí v montovnách, pobočky po celém světě, automobilový baroni (Ford, Buick, Packard) ´1950: obnova automobilového průmyslu po světová světové hospodářské krizi a válce, téměř 2 mil. obyvatel ´Postupný pokles výroby a propouštění zaměstnanců v 70. a 80. letech (ropné šoky, konkurence v Itálii, Německu, Francii a hlavně v Japonsku – levnější a úspornější vozy) ´Stěhování velkého počtu afro-američanů z jihu za prací a před jižanským rasismem – rasová diskriminace se ovšem brzy objevila i zde (neposkytování či přísnější půjčky a smlouvy na bydlení) ´1974: první afro-americký starosta Detroitu ´ Příklad Detroit ´Civilní nepokoje, obrovský růst kriminality, drogově závislých, lidí bez domova, další propad zaměstnanosti v automobilovém průmyslu ´Hospodářská krize a neschopnost radnice (další afro-američtí starostové, jeden dokonce uvězněný) vedla v roce 2009 k žádosti GM a Chrysler k žádosti o půjčku k vládě U.S., aby nemusely vyhlásit bankrot ´Došlo k nevídanému populačnímu exodu, totálnímu propadu automobilového průmyslu, úpadku veřejných služeb, zániku 2/3 škol, vzniku squattů, brownfields… ´… a v roce 2013 vyhlásil Detroit jako první velké město v historii USA bankrot ´2019: 655 tis. obyvatel Příklad Detroit ´Tisíce chátrajících budov, ale i šance na znovuoživení, jak se to povedlo např. Pittsburgu (ocelové město) ´Do města se stahují filmaři kvůli nízkým nájmům za veřejné prostoru a téměř apokalyptické podobě města ´V místech vybouraných domů a bloků a na opuštěných předměstích vznikají zemědělské kolonie a farmy, lidé si pěstují zeleninu a ovoce nejen pro vlastní obživu ´Střed města s mrakodrapy skupuje za „směšné“ ceny miliardář Dan Gilbert a hodlá se zde zaměřit na rozvoj špičkových technologií… Nejvýznamnější průmyslové regiony Ruska Rusko + Ukrajina a Kazachstán ´ ´Třetí nejstarší průmyslový region (formoval se až v mezi světovými válkami) ´Moskevská oblast, Volžská oblast, Kuzbas, Ural, Dálný výhod…, Donbas (Ukrajina) ´Původně těžba nerostných surovin (uhlí, ropa, uran..), těžký průmysl (strojírenství, hutě, chemie) ´Později lehčí strojírenství, zbraně, elektro, moderní chemie, textil, plasty, auta, kosmonautika.. ´ ´V posledních desetiletích spíše než k vyšším službám příklon k vývozu surovin… Nejvýznamnější průmyslové oblasti východní Asie Východní (JV) Asie ´ ´Nejmladší významný průmyslový region (vytvořil se až po 2. světové válce) ´Japonsko a Jižní Korea od 60. let zaznamenaly prudký rozvoj průmyslu, a to i na úkor neřízené urbanizace s rychle rostoucími městy, nedostatkem bytů, znečištěným prostředím a stárnoucí populací ´Strojírenství (auta, lodě, přístroje), chemie, hutě, elektro, plasty, textil, potraviny, nanotechnologie… ´ ´Málo nerostných surovin, nutný dovoz Východní (JV) Asie ´Čína – průmyslový rozmach až od 70. let ´Textil, těžké strojírenství, potraviny, chemie, energetika, hutě.. později i přesné strojírenství, auta, elektro, plasty, nanotechnologie… de facto veškeré průmyslové obory ´ ´Zásoby nerostných surovin, ale na objem čínské produkce nedostatečné, nutný dovoz (uhlí, ropa, uran, plyn…) ´ ´Asijští ekonomičtí tygři od 80. let: Tchaj-wan, (Jižní Korea), Hong Kong, Singapur + Macao, Malajsie, Thajsko ´Ekonomický „zázrak“ - investice (USA), vzdělání , technologické inovace, finančnictví, zahraniční obchod… ´ Rozhodující role energetiky ´Při vytváření územní struktury hospodářství a zejména průmyslové výroby sehrála energetika rozhodující úlohu ´ ´Energetický průmysl podstatně ovlivnil lokalizaci energeticky náročných odvětví, která díky dříve nerozvinuté dopravě a vysokým dopravním nákladům přitahoval do místa těžby surovin (platí u primární těžby uhlí a sekundárního zpracování ropy) ´ ´tradiční průmyslové oblasti s velkou spotřebou energií se tak staly nejen hlavními jádry teritoriální struktury průmyslové výroby, ale i centry ekonomik jednotlivých států (zázemí těžby energetických zdrojů) ´ ´ Rozhodující role energetiky ´V současnosti převažuje spíše vazba sekundární výroby energie na hlavní hospodářské oblasti s její velkou spotřebou ´ ´Dokonalejší přeprava primárních i sekundárních energetických zdrojů do místa spotřeby – prodlužuje se tím vzdálenost mezi těžbou, spotřebou a finálním využitím ´ ´Energetika se dlouhodobě stala nejvýznamnější „sólo“ položkou mezinárodního obchodu ´ Rozhodující role energetiky ´ ´Energetika je základním odvětvím „těžkého průmyslu“ ´Zahrnuje: ´ ´1) Těžbu primárních energetických zdrojů (ropa, zemní plyn, uhlí, uran..jak se těmto zdrojům říká?) ´ ´2) Přeměnu primárních energetických zdrojů na sekundární a kvalitnější energetické zdroje (koks, pohonné hmoty, elektřina) ´ ´3) Speciální přepravní „zařízení“ – ropovody, plynovody, produktovody a přenos elektrické energie ´ Hlavní energetické suroviny ´Odhady expertů se ohledně světových zásob hlavních energetických surovin značně liší v průběhu času – souvisí to s novými možnostmi těžebních technologií, dokonalejším geologickým průzkumem, ale i stále efektivnějším využíváním a aktuálně i ne tak dramaticky rostoucí spotřebou ´Prokazatelné a pravděpodobné zásoby ropy se např. ve světě se na konci 90. let odhadovaly na asi 40 let, zemního plynu na 60 let a uhlí na 120 let ´Současné odhady poukazují na dřívější „omyly“ a uvádějí zcela jiná čísla: ´ - ropa: 200 let ´ - zemní plyn: 200 let ´ - uhlí: 300-600 let (z toho asi z poloviny černé uhlí) Hlavní energetické suroviny Hlavní energetické suroviny Hlavní energetické suroviny Hlavní energetické suroviny ´Podíly primárních zdrojů na celkové spotřebě (způsob krytí) energie vyjadřuje tzv. palivoenergetická bilance, která doznala v průběhu 20. století výrazných změn: ´ - uhlí 60. léta: 40 %, dnes 25 % ´ - ropa 60. léta: 45 %, dnes 34 % ´ - plyn 60. léta: 15 %, dnes již přes 22 % ´ Energetika a její budoucnost ´největší část primární energie spotřebuje Asie (40 % světové spotřeby; Čína 23 % - růst, Japonsko 3,5 % - pokles) ´ - Severní Amerika: 21 % (USA 17 % - pokles) ´ - Evropa a býv. Sovětský svaz: 23 % (Rusko 5,1% – pokles; Německo 2,4 % - růst, ale předtím řadu let pokles) ´ ´Nejvyšší spotřeba energií na obyvatele je v USA, Kanadě, Rusku.. a je způsobena mnohdy jejím neefektivním využíváním vzhledem k její relativně nízké ceně (což už se také ale mění) ´ ´Další země s vysokou spotřebou energií na obyvatele: Nizozemí, Austrálie, Německo, Francie, Japonsko ´ Celková spotřeba podle makroregionů Velký pokles u zemí OECD, býv. Sov. Svazu, růst Číny, Asie a většiny zbylého světa. Budoucnost energetiky ´Tzv. „Nová ekonomie klimatu“ ´V blízké budoucnosti (do 5 let) budou mít zásadní vliv na svět a energetiku uhelné elektrárny ´K zachování infrastruktury naší civilizace bude potřeba investovat do roku 2030 až 90 bilionů dolarů ´Již dnes existuje technologicky vhodná alternativa k současnému energetickému modelu, a to i přes tlak silných lobbistických skupi n závislých na využívání klasických zdrojů energie Budoucnost energetiky ´I ty nejvíce závislé státy na uhlí se od něj postupně odklánějí (asi kromě Číny) ´ ´Systém „uhlí – ropa – auta“, čili energetický a dopravní systém na naší planetě je zastralým produktem industrialismu ´ ´Nové kapacity v energetice založené na obnovitelných zdrojích jsou již dnes vyšší než konvenční zdroje a do budoucna nezbytnou nutností ´ ´Modernizace energetických kapacit v řadě zemí světa (i ČR) budou hodně bolet… ´ ´ Budoucnost energetiky ´ ´Je zde ovšem otázka jaderné energie a jejího využívání ´ ´Je to čistý nebo špinavý zdroj? Je to obnovitelný nebo neobnovitelný zdroj? Budoucnost energetiky ´Polovina světa (spíše toho vyspělého) se staví k jádru negativně (poslední událost byla asi Fukušima 2011), druhá polovina pozitivně, chce jaderné kapacity rozšiřovat ´Opuštení/výrazné omezení jaderného programu: Německo, Japonsko, Švýcarsko, Itálie… ´ Rozvoj/ponechání jaderného programu: Čína Indie, Rusko, USA, Francie, Ukrajina… Česká republika… Budoucnost energetiky ´EU přišla v dubnu 2018 s „přesným“ rozdělením, které palivo je udržitelné a které nikoliv ´ ´Jádro se na seznam „špinavých“ zdrojů dostalo oklikou, neprodukuje žádné skleníkové plyny, ale návrh Evropského parlamentu vylučuje všechny zdroje, které produkují jiný než obnovitelný odpad – tedy i jádro ´ ´Celá řada zemí EU je z tohoto protijaderného návrhu rozpačitá, včetně ČR a její plánované rozšíření JE Dukovany o nový reaktor… ´ ´ Aktuální trendy a technologické inovace ´ ´ ´ ´Jak se označuje aktuální inovační iniciativa v oblasti průmyslu? Aktuální trendy a technologické inovace ´Iniciativa Průmysl 4.0 ´ ´ Aktuální trendy a technologické inovace ´ ´ ´Průmysl 4.0 (také Práce 4.0 či čtvrtá průmyslová revoluce) je označení pro současný trend digitalizace, s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese. ´ ´ ´ Aktuální trendy a technologické inovace ´Koncept vychází z dokumentu, který byl představen na veletrhu v Hannoveru v roce 2013. ´Základní vize tzv. čtvrté průmyslové revoluce se objevily v roce 2011. ´Podle této myšlenky vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. ´Ty převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé. ´To bude provázet změna pracovního trhu, kdy by mohla být ohrožena zaměstnanost osob u kterých počítače s novými řídícími/rozhodovacími systémy či těmito systémy řízené robotické systémy nahradit lidskou sílu (příkladem může být diagnostické lékařské systémy, právnické u vyšších kvalifikací nebo univerzální výrobní linky, které nahradí pracovníky s nižší kvalifikací). ´Měla by vznikat nová pracovní místa, která však budou vyžadovat vyšší kvalifikaci zaměstnanců. Aktuální trendy a technologické inovace Aktuální trendy a technologické inovace ´Zavádět se bude pomocí metod strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky a s počítačovým spojením strojů a dílů. Produkty i stroje dostanou čipy, pomocí nichž je bude možné kontrolovat a obsluhovat přes internet. ´Dále se budou využívat cloudová úložiště, 3D tisk, datová centra, automatické hlášení problémů či „chytré sklady“, které samy informují o docházejících zásobách. ´Pomocí metod a nástrojů průmyslu 4.0 by mělo dojít k úsporám času a peněz a zvýšení flexibility firem. Aktuální trendy a technologické inovace ´ ´Mezi hlavní rizika patří hackerské útoky a zneužití dat. ´Průmysl 4.0 s sebou přináší naději na zvýšení kvality lidského života díky zvyšování produktivity práce a mizení monotónních a fyzicky náročných profesí. ´Automatizace, integrace systémů a vyšší efektivita díky propracovanější logistice jsou také nadějí pro snižování negativních lidských vlivů souvisejících s průmyslem a pro implementaci udržitelného rozvoje. ´ ´Souhlasíte s tím? Aktuální trendy a technologické inovace ´Obava ze ztráty pracovních míst má paralelu již v prvních velkých továrnách z počátku 19. století ve Velké Británii. Luddisté (dělnické hnutí) rozbíjeli stroje, které je měly připravit o živobytí… Aktuální trendy a technologické inovace ´Při zrodu prvních počítačů v USA (60. léta) se lidé obávali, že stroje budou stále chytřejší a nakonec lidstvo ovládnou. ´ ´O 50 let (v současnosti) později se nic takového nestalo, bez počítačů dnes nelze prakticky nic dělat, svět by se bez n ich „zastavil“. ´ ´V budoucnu však… ??? Aktuální trendy a technologické inovace ????? Aktuální trendy a technologické inovace Očekávané přínosy průmyslu 4.0 z pohledu amerických výrobců Aktuální trendy a technologické inovace ´89 %... ´Takové procento manažerů vidí největší možné přínosy Průmyslu 4.0 v nárůstu produktivity. ´Vyplývá to z průzkumu, který provedla firma Boston Consulting Group mezi 380 manažery amerických výrobních podniků. ´ Aktuální trendy a technologické inovace ´Podle průzkumu (Digital Manufacturing Global Expert Survey) přinese vlna Průmyslu 4.0 pokrok v mnoha oblastech do každého z průmyslových odvětví. ´Automobilový průmysl ´Implementace datové analytiky v reálném čase sníží prostoje strojů a zredukuje náklady na řízení kvality o 20 až 30 procent. ´Letecký průmysl ´Pokročilá analýza poptávky po leteckých komponentech má zkrátit cyklus uzavírání dlouhodobých smluv (LTA) o čtyři týdny při současném zvýšení tržeb o 2 až 3 procenta. ´Spotřební průmysl ´Zavedení inteligentního zásobování (smart inventory) a automatického objednávání sníží náklady na řízení zásob o 20 až 50 procent. ´ Aktuální trendy a technologické inovace ´Důlní průmysl (uhlí a nerosty) ´Pokročilá analytika dokáže zvýšit výtěžnost až o 3 procenta. ´Těžařský průmysl (ropa a plyn) ´Digitalizace ropných vrtů umožňuje zlepšit plánování lidských zdrojů, vlastního vývoje a provozu v terénu v rozmezí 30 až 50 procent. ´Energetika ´Pomocí prediktivní údržby zde může docházet k úsporám až ve výši 45 procent. ´ Aktuální trendy a technologické inovace ´Společnost HP představila technologii pro 3D tisk kovu, která urychlí 4. průmyslovou revoluci ´Jedná se o technologii HP Metal Jet pro 3D tisk kovu určenou pro velkoobjemovou výrobu funkčních kovových dílů. ´Oproti jiným metodám 3D tisku nabízí vysokou produktivitu při zachování příznivé ceny. ´Již nyní ji pro tovární výrobu hotových součástek začínají využívat výrobní společnosti GKN Powder Metallurgy a Parmatech, které dostávají objednávky od globálních zákazníků jako Volkswagen a Wilo. ´ Volkswagen, jedna z největších automobilek na světě, začleňuje HP Metal Jet do svého dlouhodobého konstrukčního a výrobního plánu. Příklad průmyslového odvětví, které „hýbe světem“ – automobilový průmysl ´ ´Automobilový průmysl dnes jednoznačně patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím a nejvíce globalizovaným odvětvím ´ ´Má nezastupitelný význam pro ekonomiku mnoha států a regionů, s jeho rozvojem je často spojen i rozvoj daného území, jeho velká koncentrace však může přinést také řadu problémů s nízkou diverzifikací průmyslu daného státu ´ ´ Automobilový průmysl ´Jeho vazby jsou velmi široké, prolíná se napříč spektrem řady jiných průmyslových odvětví: ´… textilní, gumárenský, plastikářský, kovozpracující, strojírenský, elektrotechnický… ´ ´název „automobilový průmysl“ není ani v kódovníku NACE, jeho část je zde pod jiným názvem Automobilový průmysl ´Z pohledu koncentrace výroby lze odlišit dva typy center: ´1) Centra výrazně podporovaná vlastním VaV – tradiční centra, dostatek kvalifikované pracovní síly (oblast Velkých jezer, Porýní, Dolní Sasko, Pařížská oblast, Londýnská oblast, Japonsko…) ´ ´2) Centra bez vlastního zásadního VaV – převážně montážní výroba z dovážených dílů v zahraničních licencích, levná pracovní síla („tradičně“ Španělsko, Mexiko, Brazílie, Belgie, v současné době také Čína, Indie, Turecko, Ukrajina, Slovensko..).. Kde je ČR? ´ Hlavní světoví výrobci automobilů Automobilový průmysl – teritoriální struktura ´ ´Rozhodující část světové automobilové produkce je koncentrována ve třech hlavních makroregionech: ´ Evropa, severní Amerika a východní Asie, kde se vyrobí 80 % všech automobilů ´ ´USA, Japonsko a Německo jako tři největší výrobci vyrobí téměř polovinu světové produkce ´ ´ ´Která automobilka vyrobí nejvíce aut na světě? Automobilový průmysl – teritoriální struktura ´1) Evropské centrum ´ - Německo: dolní a střední Porýní, Dolní Sasko, Bavorsko (Opel, Mercedes, BMW, Volkswagen – 44 závodů v 18 zemích světa, největší evropský výrobce) ´ - Francie: Pařížská aglomerace (PSA, Renault) ´ - Velká Británie: Londýnská aglomerace, Middlands (žádná britská automobilka dnes nepatří do TOP 20, hlavně japonské a americké koncerny) ´ - Itálie: Lombardie (Fiat, Alfa, Lancia) ´ - Španělsko: méně tradiční, Madridská oblast, Andalusie ´ - Rusko, Česká republika, Turecko, Slovensko… ´ Automobilový průmysl – teritoriální struktura ´2) Americké centrum ´ - USA, oblast Velkých jezer: Detroit, Deaborn (GM (stále 2. největší výrobce), Ford, Daimler-Chrysler…) ´ - Kanada: oblast Velkých jezer, Ontario (Daimler-Chrysler, GM, Ford, Toyota, Honda…, žádná původní „kanadská“ značka“) ´ - Mexiko: Oblast Mexiko-city a další (VW, GM, Ford, D-Ch, Nissan, Honda…) ´ - Brazílie: region Sao Paulo (VW, Nissan, Ford, GM…) ´ Automobilový průmysl – teritoriální struktura ´3) Asijské centrum ´ - Japonsko: největší výrobce OA na světě, Tokio-Nagoja-Ósaka (Toyota (největší výrobce), Nissan, Suzuki, Mazda, Mitsubishi…) ´ - Jižní Korea: Hyundai-Kia… ´ - Čína: Obrovský boom v posledním desetiletí, už zdaleka největší výrobce OA na světě (VW, Honda, GM…), zatím ovšem hlavně montážní závody bez vlastního výzkumu ´ Pořadí automobilek podle vyrobených osobních automobilů (v mil., 2017) ´ ´ ´Ve které zemi světa se vyrobí nejvíce aut? ´ Výroba automobilů v roce 2018 ´Podle údajů zveřejněných Mezinárodní organizací výrobců automobilů OICA bylo v roce 2018 ve světě vyrobeno 96 mil. automobilů, což bylo o 10 % více než v roce 2011 (ale meziroční pokles o 1 mil. ! - Čína, Německo, Jižní Korea, Kanada…) ´ ´osobních automobilů bylo vyrobeno celkem ´ 73 mil. ks ´ ´Největším světovým producentem se stala opět Čína s 28 miliony ks, následují USA (11,3 mil. ks), Japonsko (9,7 mil. ), Německo (5,2 mil. ) Indie (5,1 mil. ) a Jižní Korea (4 mil. ) ´ ´ ´ ´Kolik se zhruba v České republice a na Slovensku vyrobí aut? ´ Výroba automobilů v ČR v roce 2018 ´Česká republika s výrobou 1,43 mil. ks se v žebříčku výrobců osobních automobilů řadí na 13. místo na světě! ´ ´V přepočtu na obyvatele patří ČR již po několik let 2. příčka! se 133 OA/1000 obyvatel ´ ´první místo s přehledem obhájilo Slovensko s produkcí 175 OA/1000 obyv. (růst přes 40 %), absolutně přes 1,1 mil. vozů! ´ Je to dobře nebo špatně? ´ ´Na dalších místech jsou Jižní Korea, Slovinsko, … Německo, Japonsko, Belgie (všechny země pod 100 vozů/1000 obyv.) Výroba automobilů v ČR v roce 2017 ´9 % HDP tvoří autoprůmysl, na průmyslové produkci se podílí téměř ¼ ´Autoprůmysl zaměstnává celkem 170 tis. osob, což znamená 3,4 % celkové zaměstnanosti (jedna z nejvyšších hodnot v EU) ´Je hlavním tahounem české (i slovenské) ekonomiky ´Nejvíce „českých“ aut míří do Německa, V. Británie, Francie, Polska a Španělska ´ ´ ´ ´ ´Která značka je „nejvyhledávanější“ v Evropě a na světě? Nejvyhledávanější značky v Evropě v roce 2016 podle Google Nejvyhledávanější značky ve světě v roce 2016 podle Google Automobilový průmysl a současnost ´Automobilový průmysl je značně citlivý na změny a výkyvy, jež vyvolávají recesi či růst ekonomiky ´ ´Ekonomická krize trvající od podzimu 2008 zhruba do roku 2012 se na automobilovém průmyslu podepsala velmi silně ´ ´Vládní intervence, finanční injekce, investiční podpůrné balíčky, daňové úlevy… a další zavedly vlády mnoha států nejen Evropy (schvalování podléhalo Evropské komisi) ´ - Francie (171 mld. Kč), Španělsko (114 mld. Kč), Velká Británie (67 mld. Kč), Itálie (35 mld. Kč) ´ Automobilový průmysl a současnost ´- USA: záchranné vládní finanční intervence pro GM a D-Ch (byly na pokraji bankrotu), vládní program šrotovného ´ ´ - „Specialita“: šrotovné: 17 zemí světa (Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Japonsko, ale i Kypr, Egypt, Srbsko, Rumunsko…od 600 do 2 500 EUR ´ ´ - šrotovné skončilo v Německu, USA, Rakousku, Slovensku…díky tomu se opětovně snížil zájem o malé vozy ´ Automobilový průmysl a současnost ´ ´Dokonce i tradičně silné trhy jako Brazílie, Rusko, Indie a Čína vykázaly pomalejší tempo růstu ´ ´Výrazně se zvýšila nezaměstnanost, zejména ve vyspělých zemích (několik desítek tisíc osob z automobilového průmyslu odešlo) ´ ´Od roku 2013 světový automobilový průmysl opět roste téměř ve všech parametrech ´ Automobilový průmysl a současnost ´V dalších letech bude pokračovat přesun automobilové výroby z vyspělých zemí do méně vyspělých a pak do těch ještě méně vyspělých…, takže zatím do Asie ´ ´Rozhodující roli sehraje Čína, Indie, Rusko, Brazílie (BRIC S) a některé africké země (Jižní Afrika, Egypt, Nigérie…) ´ ´Přednost výrobě malých „slabých“ vozů,elektromobily, hybridní pohony a paliva, průmysl 4.0 a nové technologie… ´ Aktuálně jezdí na silnicích světa kolem 3,1 mil. elektromobilů Nová éra autoprůmyslu ´Do roku 2024 stoupne podle odhadů roční produkce automobilů ve světě na 115 mil. kusů. ´Hlavním hráčem bude Čína (42 mil.) ´Čína bude zároveň tlačit na přechod k elektromobilitě, což ovlivní výrobu v celé Evropě i v ČR (již teď to ohrožuje zisky Škody Auto) a na Slovensku (do roku 2025 chce Čína docílit mety „každé páté auto na elektrický pohon“); v Evropě je na špici Norsko ´9,4 mil. kusů vozidel se má vyrobit do roku 2026 v Indii, čímž se Indie stane 4. největším výrobcem ´V roce 2030 by mělo jezdit na silnicích 125-220 mil. elektromobilů (podle vývoje plnění emisních limitů a globálních cílů k ochraně klimatu) ´ ´Jak můžeme průmyslovou výrobu hodnotit/měřit? ´Jaké jsou metody hodnocení průmyslu? Metody hodnocení průmyslu ´Velikost průmyslu – hodnota výroby (objem, obrat, zisk, základní prostředky..), počet pracovníků, resp. zaměstnanost ´ ´Struktura průmyslu – hodnotí se význam dílčích odvětví v dané prostorové jednotce (podíl dílčího odvětví na celkové hodnotě průmyslu v regionu/zemi, např. u zaměstnanosti) nebo se hodnotí dílčí odvětví proti sobě (např. zaměstnanost podle pohlaví, vzdělanostní struktura apod.) Metody hodnocení průmyslu ´Specializace a diverzifikace průmyslu – vyjadřují míru struktury průmyslu v dané územní jednotce (vysoký podíl jednoho či více odvětví) ´ ´1) Index specializace - hodnotí stupeň významnosti průmyslového odvětví v dané územní jednotce v porovnání s postavením stejného odvětví v hierarchicky vyšší prostorové jednotce ´Pokud je hodnota indexu vyšší než 1, specializace průmyslu v dané jednotce je větší než v jednotce hierarchicky vyšší (a naopak) Metody hodnocení průmyslu ´2) Diverzifikace průmyslu je opakem specializace – jedná se tedy o rovnovážnou strukturu průmyslových odvětví v daném regionu ´ ´Absolutní diverzifikace (minimální specializace) nastává při rovnovážném zastoupení všech odvětví průmyslu (např. u zaměstnanosti, objemu výroby apod.) na struktuře průmyslu regionu - nereálné ´ ´Hrubý index diverzifikace – kumulativní součet dílčích podílů jednotlivých odvětví (seřazených např. podle počtu pracovníků) dané územní jednotky.. ´ Metody hodnocení průmyslu ´Koncentrace průmyslu – prostorová koncentrace je jedna z nejtypičtějších vlastností průmyslu (opakem je prostorová disperze) ´ ´1) Hustota průmyslu – přepočet základních ukazatelů (např. počet zaměstnaných, hodnota výroby) na jednotku plochy ´ ´2) Intenzita průmyslu – přepočet základních ukazatelů na počet obyvatel či ekonomicky aktivních ´ ´ Metody hodnocení průmyslu ´3) Index koncentrace – vyjadřuje míru koncentrace průmyslu v porovnání s rozmístěním obyvatelstva ´ ´Index udává, jaký podíl obyvatel územní jednotky žije na území ve kterém se koncentruje polovina hodnoty velikosti průmyslu této územní jednotky Metody hodnocení průmyslu ´Postup při výpočtu indexu koncentrace viz „zelená kniha“ Ekonomická a sociální geografie“.. ´ ´Hodnoty indexu koncentrace se pohybují v rozmezí 0 – 100 ´ ´Čím má index vyšší hodnotu, tím je koncentrace průmyslového odvětví v porovnání s rozmístěním obyvatelstva větší ´Minimální hodnoty vyjadřují rovnoměrné rozmístění (disperzi) průmyslu ´ ´ Metody hodnocení průmyslu ´4) Koeficient koncentrace (lokalizační kvocient) - vyjadřuje porovnání úrovně koncentrace průmyslu (odvětví průmyslu) ve zvolené územní jednotce (regionu) s úrovní koncentrace průmyslu v územní jednotce hierarchicky vyšší ´ ´Koeficient koncentrace se pohybuje v hodnotách okolo 1 ´ ´Výsledek větší než 1 znamená nadprůměrné zastoupení/koncentraci průmyslu v regionu a naopak Metody hodnocení průmyslu ´ ´ ´5) Lorenzova křivka – vyjadřuje koncentraci průmyslu (odvětví průmyslu) v dané územní jednotce porovnáním základního ukazatele v průmyslu (počet zaměstnaných v průmyslu, hodnota průmyslové výroby) k obecnému ukazateli (počet obyvatel, rozloha území) ´ ´ Metody hodnocení průmyslu Metody hodnocení průmyslu ´Konstrukce - na osu y grafu se nanášejí kumulativní hodnoty relativních podílů základního ukazatele (počet zaměstnaných v průmyslu, hodnota průmyslové výroby) za hierarchicky nižší územní jednotky, ze kterých se skládá územní jednotka za kterou se koncentrace průmyslu sleduje ´ ´Na osu x se k příslušným hodnotám osy y nanášejí kumulativní hodnoty relativních podílů obecného ukazatele (počet obyvatel, rozloha) Metody hodnocení průmyslu ´Čím více se křivka přimyká ke středové úhlopříčce, tím je průmysl v dané územní jednotce méně koncentrovaný (asi lepší varianta) a naopak ´ ´Pro přesné určení míry koncentrace lze použít tzv. Giniho index - plocha mezi uhlopříčkou reprezentující minimální koncentraci průmyslu (maximální disperzi) a čárou kvantilů Lorenzovy křivky Hodnoty mezi 0-1, v přímé závislosti na stupni koncentrace