ZEMĚDĚLSTVÍ A EKOLOGIE přednáška č. 5 ´ ´Potravinová základna světa – nejvýznamnější zemědělské plodiny? Rostlinná výroba - pšenice, rýže kukuřice… Pšenice Pšenice – základní údaje ´Původ patrně z Blízkého východu ´Těžiště její kultivace je ve stepních (černozemních) oblastech severní polokoule ´Celkový areál vyšlechtěných odrůd však zahrnuje všechny kontinenty a skoro všechna klimatická pásma ´Největší produkční oblasti: ´- dálný východ (42 %) - severočínská nížina a jižní Asie (Indie) -Evropa (32 %) - východoevropská pšeničná oblast -Severní Amerika (14 %) - střední a horní tok řeky Mississippi, jižní kanadské provincie -Austrálie, Argentina… ´ Rýže Rýže – základní údaje ´nejdůležitější obilovina vlhkých subtropů ´vyžaduje značně vysoké a stálé teploty a závlahy - dává při dostatku vláhy dvě až tři úrody za rok ´Největší produkční oblasti: ´asijský kontinent - 90 % světové sklizně (čínsko-japonská podoblast - téměř 35 % světové produkce, indická včetně Bangladéše a Pákistánu - téměř 30 % a oblast jihovýchodní Asie (hlavně Indonésie, Thajsko, Myanmar a Vietnam - 25 %) ´Amerika (6 %) – Brazílie, USA ´Afrika (3 %) – Egypt, Nigérie ´Evropa – Rumunsko, Francie, Itálie… ´ Kukuřice Kukuřice – základní údaje ´nejvýznamnější obilovinou co se týče objemu sklizně ´nejhodnotnější jadrné krmivo pro dobytek ´Největší produkční oblasti: ´USA, především tzv. corn belt - tj. oblast středního severozápadu a severovýchodu USA ´Asie - 26 % (severní Čína), ´Latinská Amerika (13 %) - zejména Brazílie, Mexiko a Argentina ´Evropa (12 %) - zejména Podunají a Ukrajina. ´ Delta Neretvy Brambory Brambory – základní údaje ´Vyšlechtěny indiánskými kulturami v jižní Americe, do Evropy se významně rozšířily až na konci 18. století ´Sehrály významnou roli v období průmyslové revoluce, v období prudkého růstu obyvatelstva a rychlého procesu urbanizace ´V současné době se jako potravina konzumuje jen asi pětina světové produkce, stále více roste význam brambor jako technické plodiny ´Největší produkční oblasti: ´Evropa - 42 % ´Asie - dnes již 40 % ´Severní Amerika - 13 % ´ Top 10 zemědělských zemí světa podle příspěvku k HDP ´1. Čína ´2. Indie ´3. USA ´4. Indonésie ´5. Brazílie ´6. Nigérie ´7. Turecko ´8. Japonsko ´9. Argentina ´10. Thajsko ´ Živočišná výroba - skot Skot – základní údaje ´Chov skotu, tedy hovězího dobytka, je rozšířen rovnoměrněji než jiné obory téměř po celém světě ´Hlavní koncentrace obyvatelstva v hospodářsky vyspělých zemích zpravidla lemují zóny zaměřené na chov skotu na mléko, naopak v marginálních oblastech převládá chov skotu na maso. ´Největší produkční oblasti ´Mléko: Evropa (42 % světové produkce) - nejvíce Rusko, Německo, Francie a Velká Británie, následuje Amerika (29 %) především USA (největší světový producent) a Brazílie, třetí je Asie (20 %) - nejvíce Indie a Čína. ´Maso: Severní a Jižní Amerika (44,6 %), především USA, Brazílie a Argentina, následuje Asie (24,2 %, především Čína) a Evropa (19,3 %) - nejvíce Francie, Německo a Itálie. Prasata Prasata – základní údaje ´Chov prasat zabezpečuje skoro dvě pětiny světové spotřeby masa (kromě ryb) ´Početní stavy prasat na světě neustále rostou a dnes již dosahují více než 1 mld. kusů ´Největší produkční oblasti ´Asie (61 % světových stavů), kde Čína má téměř polovinu stavu, ´Evropa (20 %) - nejvíce v Německu, Španělsku, Polsku a Rusku ´Amerika (15 %), zejména USA a Brazílie. ´ ´ ´ ´ Drůbež Drůbež - základní údaje ´Chov drůbeže by se mohl stát významným zdrojem živočišných bílkovin pro „třetí svět“, kde má již tradici. ´Spotřeba vajec ani drůbežího masa není v rozporu s různými náboženskými předsudky. Zatím ovšem spíše primitivnější chovy s malou produktivitou. ´Největší produkční oblasti ´Asie (53 %), především v Číně - 26,0 %, Indonésii, Indii a Japonsku, ´Amerika (27 %) hlavně USA, Brazílie a Mexiko, ´Evropa (11 %) - nejvíce Rusko, Francie a Španělsko. Ovce Ovce - základní údaje ´Chov ovcí byl až do 60. let 20. století nejpočetnějším chovem domácích zvířat ´Celkově se na světě chová více než 1 mld. kusů ´Největší produkční oblasti ´Asie (43 %), především v Číně, Indii a Iránu, ´Afrika (24 %), nejvíce v JAR, Súdánu a Nigérii, ´Oceánie (13 %) - Austrálie a Nový Zéland, ´Evropa (13 %), hlavně Velká Británie, Španělsko a Rusko. ´ Potraviny vs. palivo ´V posledním letech výrazně rostla poptávka po zemědělských produktech. ´Hlavním důvodem je především to, že vedle výroby potravin a krmiv pro zvířata mají nyní zemědělci příležitost podílet se na energetických dodávkách prostřednictvím biopaliv. ´Rostoucí ceny obilovin a olejnin se promítly do vyšších cen potravin a rostoucí ceny potravin v některých zemích přerostly v politický problém. ´Byla zahájena diskuse potraviny versus palivo. Ceny a politika ´Vzhledem k tomu, že v poslední době tržní ceny zemědělských výrobků vzrostly výrazně nad úroveň minimálních výkupních cen v Evropě a v USA, ušetřily vlády značné prostředky za vyplácení podpor zemědělcům. ´ ´V rámci EU byly již dříve zahájeny diskuse o nové reformě Společné zemědělské politiky (CAP), která byla v plné míře zavedena v období 2014-2020. Ceny a politika ´ ´Stále více prostředků je věnováno na plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje venkova. ´ ´V řadě zemí se objevují i návrhy na zvýšení finančních prostředků vydávaných na výživu nebo na programy zdravé výživy, a také na rozvoj ekologických programů. ´ CAP do roku 2020 CAP za horizontem roku 2020 ´Nová společná zemědělská politika EU a její reforma je spojená s novým dlouhodobým rozpočtem EU pro období 2021-2027. ´Z rozpočtu EU pro dané období má být pro zemědělství vyčleněno 365 miliard eur. Jde zhruba o 28,5 % z celkového rozpočtu EU. ´Z celkové částky má jít 265,2 mld. Eur na přímé platby, 20 mld. Na opatření na podporu trhu a 78,8 mld. Na rozvoj venkova. ´Dalších 10 mld. půjde na výzkum a inovace v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. CAP za horizontem roku 2020 ´ ´Reforma CAP – společná zemědělská politika se svým charakterem přiblíží politice na podporu regionů ´CAP je jedna z nejstarších a nejnákladnějších politik EU. Jaká bude? 1)Více národní – přesun kompetencí z Evropské komise více na členské státy -Každý stát má jiné podmínky a odlišné potřeby -Státy si budou moci rozhodnout, jakým způsobem společně stanovených cílů dosáhnou CAP za horizontem roku 2020 ´2) Jednodušší ´Bude fungovat jednotný systém pravidel a jednotná strategie, na rozdíl od současných rozdílných předpisů (přímé platby vs. podpora rozvoje venkova) ´Větší důraz na dosažené výsledky než na dodržování předpisů ´ ´3) Levnější ´Podíl zemědělské politiky na výdajích EU by se měl snížit ze 40 % na necelou třetinu ´Zemědělská politika tak ztratí své dlouhodobé prvenství co do podílu na rozpočtu ve prospěch kohezní politiky CAP za horizontem roku 2020 ´4) Spravedlivější ´V současnosti 80 % prostředků směřuje pouze k 20 % všech podniků ´Do budoucna by měly být více podporovány malé farmy a začínající farmáři ´ ´5) Zelenější ´Větší potenciál k řešení problémů, které sužují evropskou krajinu (sucho, eroze půdy apod.) ´V oblasti přímých plateb bude splnění environmentálních požadavků podmínkou pro jejich vyplacení ´Budou vytvořeny přístupy, aby zemědělci více volili ekologické přístupy a „zelená“ opatření CAP za horizontem roku 2020 ´ ´6) Modernější ´Při kontrolách a monitoringu se budou využívat nové technologie (družicová data o velikosti farem) ´Podpora inovace a výzkumu v odvětvích potravinářství, zemědělství, biohospodářství nebo rozvoje venkova ´Podpora digitalizace venkova, rozšíření širokopásmového internetu CAP za horizontem roku 2020 Ekologické principy v zemědělství ´ ´Principy ekologického zemědělství se neustále rozšiřují a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. ´Ke konci roku 2015 hospodařilo ve světě ekologicky přes 2,4 milionu farem na celkové výměře 51 mil. ha (zhruba rozloha Francie). ´Z této výměry tvořily65 % travní porosty, 20 % orná půda a 8 % trvalé kultury. ´V které části/částech světa budeme hledat největší plochy půdy v ekologickém zemědělství a kde nejvíce ekofarem? Ekologické principy v zemědělství ´Největší plochy půdy v ekologickém zemědělství najdeme v Oceánii (Austrálii) a Evropě, nejvíce ekofarem, přes 80 %, se nachází v Asii, Africe a Jižní Americe. ´ (Není to zvláštní?) ´ ´Ekologické zemědělství včetně výroby biopotravin patří k rychle se rozvíjejícím sektorům ve světě i v Evropě. Na rozdíl od zemědělství jako celku počet farem i výměra půdy v ekologickém systému hospodaření každoročně narůstá. ´ ´Celosvětově je však EZ zastoupeno na 1 % zemědělské půdy a zůstává zatím minoritním segmentem zemědělství. Ekologické principy v zemědělství ´ekologické zemědělství přitom nabízí svým komplexním přístupem řešení pro řadu současných problémů: -snižující se kvalita půdy, -nízká retence vody v krajině, -zhoršená kvalita vod, -pokles druhové rozmanitosti, -zhoršená kvalita ovzduší, -riziko změny klimatu... Ekologické principy v zemědělství ´Ekologické zemědělství je zemědělský produkční systém, který zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo využívání vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, rozmanitost a koloběhy přizpůsobené místním podmínkám. ´Ekologické zemědělství spojuje tradice, inovace a vědecký výzkum s cílem prospívat společnému prostředí a podporovat spravedlivé vztahy a dobrou kvalitu života všech zúčastněných. ´ ´Ekofarma je zemědělská farma, kde se pěstují rostliny nebo chová dobytek na přírodním ekologickém základě. Podmínky splnění 'ekologičnosti' jsou přísně kontrolovány... Ekologické principy v zemědělství ´Podle zprávy Světového ekologického zemědělství z roku 2018 je v Indii plných 30 % z celkového počtu ekologických producentů na světě, ale činí pouze 2,6 % (1,5 milionu hektarů) z celkové plochy ekologicky obhospodařované půdy (58 milionů hektarů). ´ Česká republika a ekologické zemědělství ´Česká republika patří mezi 20 zemí světa s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství (EZ) a mezi 10 zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě. ´ ´V roce 2017 hospodařilo ekologicky 4 399 ekofarem, a to na celkové výměře 520 tis. ha, což představuje podíl 12,4 % z celkové výměry zemědělské půdy v ČR ´ ´Počet farem vzrostl meziročně o 3,7 %, tj. o 156 farem. Plochy obhospodařované ekologickými zemědělci vzrostly opět výrazně, a to o 14 tis ha. ´ ´Jaká je struktura půdního fondu v EZ? Co převažuje? Česká republika a ekologické zemědělství Česká republika a ekologické zemědělství Česká republika a ekologické zemědělství ´Z pohledu velikostní struktury ekologických podniků je dlouhodobě nejčastější rozloha ekofarem v rozmezí 10 až 50 ha a podíl této kategorie se opět meziročně zvýšil na 41 %. ´ ´ ´Jak je tomu z regionálního pohledu? Které kraje mají největší výměru půdy v EZ a nejvíce ekofarem a které nejméně? Je v tom nějaká „logika“? Česká republika a ekologické zemědělství Certifikace ekofarem Biopotraviny v Evropě ´Světový i evropský trh s biopotravinami zažívá boom. ´V roce 2016 překročil objem celosvětového trhu biopotravin 80 miliard eur a zaznamenal 10% meziroční nárůst. ´Ještě dynamičtěji se vyvíjí biotrh v Evropě, kde řada zemí ohlásila další dvouciferný nárůst. ´ ´Evropa s obratem 33,5 miliard eur tvoří 40% podíl na světovém biotrhu. ´Polovinu světového obratu za biopotraviny, téměř 42 miliard eur, utratí spotřebitelé v Severní Americe. ´Devítiprocentní podíl na trhu s biopotravinami připadá na Asii, o zbylá dvě procenta se dělí Oceánie, Afrika a Jižní Amerika. ´Který stát v Evropě má nejvyšší podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů? ´ ´Který stát v Evropě má nejvyšší roční spotřebu biopotravin na obyvatele? ´ ´ ´ ´ ´Který stát v Evropě má největší trh s biopotravinami? ´ Biopotraviny v ČR ´Ke konci roku 2017 bylo v ČR registrováno 674 výrobců biopotravin, což oproti roku 2016 představuje navýšení o 11 %. ´V průběhu roku 2017 se nově registrovalo 109 subjektů, a 42 naopak svoji činnost ukončilo. ´K nejčastěji provozovaným činnostem patřily v roce 2017, obdobně jako v jiných letech: -zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, -zpracování a konzervování ovoce a zeleniny, -výroba mléčných výrobků, -a výroba vína z vinných hroznů. Biopotraviny v ČR Biopotraviny v ČR ´Vývoz bio-potravin směřuje z ČR převážně do zemí EU. ´ ´Největší objem biopotravin (388 mil. Kč) byl vyvezen do Německa a dále pak do ostatních zemí EU nesousedících s ČR (302 mil. Kč) a do Rakouska (184 mil. Kč). ´ ´Na českém trhu využívali výrobci k prodeji biopotravin nejčastěji maloobchodní řetězce (35 %), velkoobchody (15 %) a specializované prodejny (13 %). Ekologické problémy a katastrofy ´ ´Ekologie je považována za novodobou vědu, z přelomu 2. poloviny 20. století. ´Vznikla důsledkem obav o stav životního prostředí. ´Užívá se v několika významech. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem (1866) ´Environmentalní ochrana a udržitelný rozvoj patří k hlavním prioritám Evropské integrace. Jedním z důležitých témat, jimž se orgány Evropského společenství a jiné profesní či zájmové instituce věnují, je ekologické zemědělství. Ekologické problémy a katastrofy ´Ekologie vychází z biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technických věd. ´ ´Globální ekologie - souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život. ´ ´Environmentalistika - je věda zabývající se vztahem člověka a životního prostředí. Tvoří tak doplněk ekologie. ´ ´V angličtině: organic… ´V němčině: biologisch… Ekologické problémy a katastrofy ´2010: Havárie ropné plošiny Deepwater Horizon, plovoucí ropné plošiny postavené v roce 2001 a ve vlastnictví firmy BP ´dne 22. dubna 2010 se plošina potopila při vrtání v Mexickém zálivu v důsledku exploze, ´samotný vrt zůstal otevřen a začalo z něj unikat velké množství ropy ´dva vědecké týmy s různou metodologií došly k závěru, že z vrtu vytéká 1,9 až 3 miliony litrů ropy denně. Firma přitom tvrdila, že uniká asi 800 tisíc litrů denně ´podle odborníků stojí za výbuchem zřejmě uniklý metan ´ Ekologické problémy a katastrofy ´Havárie způsobila největší zamoření pobřežních vod ropnou skvrnou v historii Spojených států. ´Celkem tak podle expertů do Mexického zálivu uniklo 71 až 147 milionů litrů ropy, což je několikanásobně více, než při předchozím největším podobném neštěstí. ´Při havárii tankeru Exxon Valdez mělo dojít k úniku 41 milionů litrů ropy. ´Od počátku havárie do konce května vznikly firmě BP náklady v souvislosti s likvidací škod ve výši asi 990 milionů dolarů. ´Ve stejné době klesla cena akcií firmy BP zhruba o třetinu a celková hodnota firmy o 67 miliard dolarů. ´Firma BP uvedla 11. června, že náklady na vyčištění následků havárie patrně dosáhnou na 3 až 6 miliard dolarů. ´ Deepwater Horizon Exxon Valdez Ekologické problémy a katastrofy ´Černobylská havárie - 26. dubna 1986, havárie stupně 7 ´Černobylská jaderná elektrárna na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu), nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energie. ´Těžce kontaminovány byly rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. ´Během riskantního pokusu došlo k přehřátí a následné explozi reaktoru, roztavení jádra reaktoru, do vzduchu unikl radioaktivní mrak. ´Katastrofa je přisuzována špatné konstrukci reaktoru a chybám, které udělali operátoři, když porušili procedury nutné k zajištění bezpečného chodu elektrárny. ´Odhaduje se, že černobylská havárie uvolnila tolik radioaktivní kontaminace jako 400 bomb z Hirošimy. Globální oteplování ´Dopad lidské činnosti na klimatické podmínky na naší planetě, včetně průměrných teplot, se neustále stupňuje, ať již se jedná o spotřebu fosilních paliv, těžbu dřeva v deštných pralesích nebo intenzivnější chov hospodářských zvířat. ´ ´Tím vzniká obrovské množství skleníkových plynů, jež zvyšují objem přirozeně se vyskytujících plynů tohoto typu v atmosféře a zintenzivňují skleníkový efekt, a v důsledku toho i globální oteplování. ´ Globální oteplování ´Některé plyny v zemské atmosféře se chovají trochu jako skleněné tabulky skleníku - zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, v tomto případě zpět do vesmíru. ´Mnohé z těchto plynů se v přírodě běžně vyskytují, nicméně v důsledku lidské činnosti se koncentrace některých z nich v atmosféře zvýšila. Jedná se zejména o tyto plyny: ´oxid uhličitý (CO2) ´methan ´oxid dusný ´fluorované plyny ´ Globální oteplování ´Nejběžnějším skleníkovým plynem, který v důsledku lidské činnosti vzniká, je CO2. ´Je odpovědný za 63 % globálního oteplování způsobeného člověkem. ´Jeho koncentrace v ovzduší je v současné době o 40 % vyšší, než tomu bylo na počátku industrializace. ´ ´Ostatní skleníkové plyny jsou emitovány v nižším množství, ale zato zachycují teplo mnohem účinněji než CO2, v některých případech i tisícinásobně. ´Methan má na svědomí 19 % globálního oteplování způsobeného lidskou činností, oxid dusný se podílí 6 %. ´ Globální oteplování – příčiny nárůstu emisí ´Při spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu vzniká oxid uhličitý a oxid dusný. ´Kácení lesů. Stromy pohlcují CO2 z atmosféry a pomáhají tak regulovat podnebí. Odlesňováním se tento účinek vytrácí a do atmosféry se dostává mnohem více oxidu uhličitého, čímž se skleníkový efekt umocňuje. ´Intenzivnější chov hospodářských zvířat. Krávy a ovce vyprodukují při trávení velké množství methanu. ´Hnojiva s obsahem dusíku emitují oxid dusný. ´Fluorované plyny způsobují silný skleníkový efekt, a to až 23 000krát silnější než CO2. Naštěstí jsou uvolňovány v menším množství a na základě předpisů EU budou postupně zcela vyřazeny. ´ Globální oteplování ´Současná průměrná globální teplota je o 0,85ºC vyšší než ke konci 19. století. Teplotní záznamy se vedou již od roku 1850, přičemž za poslední tři desetiletí teplota stabilně stoupá. ´ ´Podle světových odborníků na otázky klimatu je příčinnou oteplování pozorovaného od poloviny 20. století téměř s jistotou lidská činnost. ´ ´Vědci rovněž tvrdí, že pokud se průměrná globální teplota zvýší o více než 2°C v porovnání s teplotou v předindustriálním období, znamenalo by to mnohem vyšší riziko, že nastanou nebezpečné a možná dokonce katastrofické změny v životním prostředí. ´Z tohoto důvodu se OSN shodlo na nezbytnosti udržet oteplování pod hranicí 2°C. (Pařížská dohoda 2.0…) ´ Ohřátá planeta Země Důsledky oteplování Kjótský protokol – Pařížská dohoda 2.0 DOPRAVA A MOBILITA – vývoj, trendy, budoucnost přednáška č. 7 Historická souvislost ´Dějiny civilizace a lidské společnosti jsou spojeny s historií a rozvojem dopravy ´ ´Doprava zpřístupnila člověku svět a postupně stala se součástí každodenního života ´ ´Doprava plní důležitou roli při zprostředkovávání kontaktů mezi lidmi, státy, národy… ´ ´Jaký je nestarší způsob dopravy? Historická souvislost ´první civilizace vznikaly v těsné blízkosti velkých řek (Eufrat, Tigris, Nil, Indus, Ganga, ChuangChe), jako zdroje vody pro zemědělství ´ - většina těchto řek se také stává významnými dopravními tepnami ´v případě přímořských civilizací i rozvoj námořní dopravy (Kréta, Fénicie, Čína, Egypt, Řecko …) ´ - z velké části doprava na krátké vzdálenosti, resp. doprava kabotážní ´ egyptska_obchodni_lod_-_96dpi Historická souvislost ´Římské impérium budovalo v rámci své vojenské, hospodářské a imperiální politiky silniční síť ´celková délka 83 000 km a protnutí celé říše ´ jantarova_stezka 220px-Amber_Road Jantarová stezka vedla i přes naše území Historická souvislost SILKMAP3 Hedvábná stezka.. Historická souvislost ´úpadek dálkového obchodu a příklon k agrární společnosti ´= úpadek měst jako center obchodu ´= úpadek dopravy ´ ´de facto zánik sítě římských silnic (neudržovány) ´ ´ Historická souvislost ´zhruba od 10. století opětovný vzestup dálkového obchodu a tím a i vznik nových cest a obnovení dopravy na delší vzdálenosti (centra: Benátky a později dnešní Belgie a Nizozemí) ´ ´cesty podél vodních toků –Rýn, Rhône, Loire ´ ´vznik obchodních stezek –hlavní, vedlejší, regionální ´- problém s jejich údržbou ´ 600px-Mittelrheintal_Oberwesel_2009 Karte_Mittelrhein Mittelrhein_Burg_Katz Obchodní cesty podél Rýna Postavení dopravy v systému.. Postavení dopravy v systému.. ´Doprava má v národním hospodářství specifické postavení plní tyto základní funkce: ´ ´– působí jako spojovací článek mezi odvětvími, ovlivňuje jejich ekonomiku ´– je nepostradatelnou součástí logistických řetězců (prům. zóny, sklady, nák. centra..) ´– ve společenské spotřebě uspokojuje přepravní potřeby obyvatelstva Postavení dopravy v systému.. ´Problémové je zařazení dopravy do konkrétní ekonomické sféry (OKEČ, CZ-NACE) ´ ´Nezařazuje se do jedné sféry lidské činnosti: ´ – osobní doprava patří do sféry služeb (terciární sféra; většinou se do této skupiny řadí jen osobní doprava pro soukromé účely, která neslouží k výdělečné činnosti a která je prováděna pomocí prostředků v osobním vlastnictví) ´ – nákladní doprava spadá spíše do sféry výrobní (sekundární), ale podle CZ-NACE je to formálně terciér.. Postavení dopravy v systému.. ´ ´V rámci této klasifikace se neuvažuje například o dopravě za prací a argumentu, že jednotlivé části dopravy nejdou od sebe prakticky oddělit Dopravní síť – základní pojmy ´ ´dopravní cesta (komunikace): pás terénu spojující dva koncové body, na němž se uskutečňuje doprava ´ ´dopravní bod: místa ležící na dopravních cestách, na nichž se uskutečňuje vykládka x nakládka x překládka nákladu, resp. výstup x nástup x přestup cestujících ´ ´dopravní uzel: je dopravní bod, v němž se sbíhají nejméně tři dopravní cesty ´ ´dopravní cesty + dopravní body = dopravní síť ´ ´dopravní linka: pravidelné dopravní spojení uskutečňované konkrétním dopravním prostředkem, mezi konkrétními body a v konkrétním čase ´ ´dopravní tah: svazek dopravních linek ve stejném směru ´ Dopravní síť – základní pojmy ´jednotlivé dopravní sítě se vzájemně více či méně liší ´ ´světová dopravní síť - je výsledkem nerovnoměrného vývoje jednotlivých druhů dopravních sítí – cca. 30 mil. km (bez námořních tras) ´silnice – 88 % ´železnice – 5,5 % ´potrubí – 4,4 % ´vnitrozemské vodní cesty – 2,1 % ´ Dopravní sítě ´= soubor vzájemně propojených dopravních cest ´ ´● Odotropní síť ´● Monocentrická síť ´● Polycentrická síť ´● Vějířová síť ´● Víceosá síť ´● Konvergentní síť Odotropní síť ´Existuje jedna hlavní ´cesta, na které leží ´všechny hlavní uzly ´ ´Ostatní cesty se na ´hlavní dopravní tepnu ´kolmo připojují ´ ´Tento typ sítě je typický ´pro řídce osídlené ´oblasti mezi velkými/většími ´městy (kde asi?) Monocentrická síť ´Základ tvoří jeden ´dominantní uzel, do něhož ´se všechny hlavní ´komunikace paprskovitě ´sbíhají ´ ´Vedlejší cesty spojují po ´obvodu hlavní komunikace ´ ´Monocentrická síť se ´vyskytuje kolem velkých ´metropolí, kde ji ještě ´zvýrazňují městské ´obchvaty (příklad?) Polycentrická síť ´Všechny cesty mají zhruba ´stejnou hierarchickou ´úroveň (nerozlišují se ´vedlejší a hlavní cesty) ´ ´Vzájemně propojují větší ´počet přibližně stejně ´významných uzlů ´ ´S tímto typem sítí se ´můžeme setkat v ´rozsáhlých aglomeracích a ´konurbacích (příklad?) Vějířovitá síť ´ ´Jde o modifikaci ´monocentrické sítě, ´která je omezena ´přírodními nebo ´politickými bariérami ´ ´Tento typ se vyskytuje u ´státních hranic, v ´kotlinách nebo v okolí ´přístavů (příklad?) Víceosá síť ´Existuje více oddělených, ´téměř rovnoběžných cest ve ´stejném směru ´ ´Oddělení komunikací je ´většinou podloženo ´historickým vývojem nebo ´přírodními podmínkami ´ ´Typickým příkladem je oblast ´Sibiře ´– Transsibiřská magistrála ´– Jihosibiřská magistrála ´– Bajkalsko-amurská magistrála Konvergentní síť ´Tento typ vznikl ´složitým historickým ´vývojem z modelů ´předchozích ´ ´Síť nemá typický tvar ´ani strukturu, ´komunikace probíhají ´nejrůznějšími směry ´ ´Tento komunikační ´systém je typický pro ´hustě osídlené ´megalopole ´(příklad?) ´ boswash Infrastruktura v oblasti Porúří: železnice a letiště Fáze vývoje dopravních sítí ´1. Lokalizovaná spojení (krátká spojení mezi sousedními uzly, v současnosti existují pouze v nejchudších rozvojových státech) Fáze vývoje dopravních sítí ´2. Fáze integrace (spojování krátkých spojení do širších dopravních sítí, dnes je typický pro rozvojové země) Fáze vývoje dopravních sítí ´3. Fáze intenzifikace (zvyšování hustoty a spojitosti sítě; Brazílie, Argentina, Čína - která jako jedna z mála zemí staví ještě nové železnice) Fáze vývoje dopravních sítí ´4. Fáze selekce (rušení nerentabilních cest a zkvalitňování ostatních; Evropa, Severní Amerika) ´Jak by se dala v základu členit doprava podle prostředí ve kterém je vykonávána? Silniční doprava – historie od vynálezu spalovacího motoru ´ ´Nicolaus Otto ´ 1862 – 1866 – první čtyřdobý spalovací motor ´ ´Karl Benz ´ 1885 – motorová tříkolka ´ - první automobil ´ ´Gotlieb Daimler ´ - vynálezce současného typu spalovacího motoru ´ 1885 – motorové kolo ´ - dále výroba automobilů ´ ´Rudolf Diesel ´ 1897 zkonstruoval vysokotlaký spalovací motor, který postupně zcela nahradil páru (doprava, průmysl) ´ Silniční doprava – historie od vynálezu spalovacího motoru ´ve 20. století postupná dominace silniční dopravy ´s příchodem pásové výroby zlevnění automobilů a zvýšení jejich dostupnosti ´v souvislosti s tím budování sítě moderních silnic a později i dálnic (u nás D1 Praha-Brno 1967-80) ´ dálnice - budování dálnice Česká republika Soubor:1910Ford-T.jpg Silniční doprava ´Znaky: ´přeprava méně objemných nákladů ´rychlost a flexibilita → přepravy typu: ´- „door-to-door“ ´- „just-in-time“ ´ → logistika, omezení skladovacích kapacit… ´silné konkurenční prostředí ´ ´osobní doprava: ´- pohodlí, flexibilita, intimita ´- všeobecná dostupnost individuální mobility (nemít auto = znak chudoby) ´ ´→ rychlý růst výkonů silniční dopravy a vytláčení osobní železniční dopravy ´ Silniční doprava kamion-big Silniční doprava Karosa C 954E 4B1 3908 dopravce ADOSA http://www.dnoviny.cz/assets/images/b91962cda6c4ac0e063981e94e6af05c/469-324.jpg Dálnice v roce 2014 Stupeň automobilizace/motorizace ´Jeden ze základních ukazatelů vývoje dopravy ´ ´Jedná se o počet automobilů na 1000 obyvatel ´ ´ Japonsko, USA, západní Evropa (Itálie, Francie, Německo, Velká Británie) kolem 500-800, Čína zatím 70-80 aut (velký potenciál) ´ ´ČR aktuálně již 500 osobních aut na 1 000 obyvatel (Praha 630) ´ ´Stupeň motorizace: počet všech motorových vozidel na 1 000 obyvatel (v ČR 520) Automobilizace světa – počet automobilů na 1000 obyvatel Silniční doprava ´Nevýhody silniční dopravy: ´negativní environmentální vliv ´sociální důsledky (nehodovost, zranění a úmrtí, mobility gap, …) ´ ´Tyto skutečnosti nejsou započítány do ceny silniční dopravy ´→ zvýhodnění oproti konkurenčním druhům dopravy → řešení: ´internalizace externalit (tušíte, co to je?) ´regulace podmínek (dopravní politika) ´ Externalita Externalita je událost, která přináší významný přínos (či způsobuje významnou škodu) nějaké osobě nebo osobám, které neprojevily plný souhlas při přijímání rozhodnutí, které či která vedla přímo nebo nepřímo k posuzované události. Externality představují takový (přímý) vztah mezi dvěma a více ekonomickými subjekty, kdy jeden subjekt svou výrobní činností ovlivňuje určitým způsobem výrobu či spotřebu (výrobní či spotřební funkci) jiného či jiných subjektů. Silniční doprava Silniční doprava ´Internalizace externalit ´Zahrnutí všech nákladů, které jsou spojeny s produkcí a užíváním určitého druhu energie, a jejichž část jinak hradí společnost v cenách jiných produktů, do ceny této energie. ´ ´Internalizace externalit znamená přenesení externích nákladů zpět na jejich původce. Ten tedy platí veškeré náklady spojené se svou činností, což vede k odstranění neefektivity, kterou externality přinášejí. Externí náklady v dopravě bata55 Projekt „Baťovy dálnice“ z roku 1938 Kolik km dálnic potřebujeme na základní pokrytí území? Dálniční síť (+ rychlostní silnice) na Slovensku, stav 2018 Železniční doprava - historie ´kolejí je používáno pro usnadnění přepravy především v dolech ´stejně jako industrializace má i železniční doprava za svou kolébku Velkou Británii ´zlom s využitím parního stroje – lokomotiv ´- 1770 – Cugnotova parní tříkolka ´ ´ ´ ´ ´1801 – Richard Trevithick zhotovil první provozuschopnou praní lokomotivu ´rychlost s nákladem cca. 8 km/h ´1808 – první jízda s pasažéry 11_trikolka Železniční doprava - historie ´1825 – otevření první parostrojní železniční tratě mezi Stocktonem a Darlingtonem o délce 40 km ´6. října 1829 - závod vozů na kolejích v Liverpoolu – vítězí „Raketa“ George Stevensona (v=30 mil/h) ´1830 – trať Liverpool – Manchester ´velmi rychlé rozšíření železnice i na kontinent ´ Soubor:Stephenson's Rocket drawing.jpg locomotion Železniční doprava - historie ´po 2. světové válce postupný ústup železniční dopravy ´- převádění velké části nákladní i osobní přepravy na silnici ´ ´modernizace, optimalizace a intenzifikace železniční dopravy ´- rušení tratí ´- elektrifikace, zdvoukolejňování tratí ´- stavba tranzitních koridorů ´- stavba vysokorychlostních tratí (VRT) atd. ´ ´v současnosti snaha u určitou renesanci železniční dopravy ´ Historie železnice v českých zemích ´první železnice z Českých Budějovic do Lince (1825 – 1832) – koněspřezná dráha (první železnice na kontinentě) ´ ´1835 – zahájení stavby železnice z Vídně do Břeclavi ´1838 – první vlak v Brně ´1. září 1845 – zahájen pravidelný osobní provoz mezi Vídní a Prahou ´ ´postupně budování hlavních železničních tratí a později tratí vedlejších (především konec 19. a počátek 20. století) ´konkurence pro silniční dopravu (poštovní dostavníky ad.) ´velký vliv na rozvoj průmyslu a sídel ´ Železniční doprava ´Znaky: ´flexibilnější ve srovnání s vodní, méně flexibilní ve srovnání se silniční dopravou ´dokončení přepravy do finální destinace zajišťuje obvykle jiný druh dopravy ´relativně vysoké investiční a provozní náklady ´→ snaha o prodloužení přepravní vzdálenosti (300 – 500 km) ´ ´kapacitnost, schopnost přepravy objemného zboží ´environmentálně relativně šetrný druh dopravy (proč relativně?) ´ Železniční doprava ´Pokles výkonů železniční dopravy: ´vliv konkurence silniční a nověji též letecké dopravy ´častý státní monopol (neexistence konkurence – jak je tomu v ČR? ) ´změna podmínek a vývoj společnosti (geografická organizace společnosti) ´ → rušení nepotřebných traťových úseků ´ ´Evropa × USA (intenzivní nákladní železniční doprava) ´Délka železničních tratí v Evropě každoročně klesá.. Železniční doprava ´Česká republika má spolu s Německem a Belgií nejhustší železniční síť na světě (122 m na 1 km2 ´ ´Tato síť je ovšem velmi stará (stárne již prakticky 100 let), což s sebou nese řadu nevýhod a negativních dopadů (Jaká je naše nejmladší trať?) ´ ´Modernizace probíhala především elektrifikací (první elektrická trať v roce 1903) a v posledních letech budováním tzv. koridorů Železniční doprava show pendolino20tilting20hr Železniční doprava ´Snahy zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy: ´vysokorychlostní železniční doprava (rychlost > 250, 300 km/h) ´nákladní doprava (intermodální doprava – kontejnery) (co to znamená?) ´ n014 TE67 Železniční doprava - VRT ´Vysokorychlostní železniční trať je konvenční železniční trať - jako jízdní dráhy je použito ocelových kolejnicových pásů ´ ´traťová rychlost je typicky 250 km/hod a vyšší (nová trať), nebo alespoň nad 200 km/hod (modernizovaná starší trať), a dále propojky těchto tratí a části s nižší rychlostí kvůli obtížnému terénu nebo průjezdu městem Hlavní výhody VRT oproti automobilové a železniční dopravě ´8 – 30 × menší produkce toxinů ´nižší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu oproti automobilové dopravě ´až 16× vyšší bezpečnost oproti silniční dopravě ´až 3× nižší energetická spotřeba na jedno sedadlo oproti silniční dopravě ´vyšší plynulost a spolehlivost provozu ´účelné využití času stráveného cestováním ´hospodářský rozvoj oblastí napojených na síť VRT ´ ´ Hlavní nevýhody VRT ´ ´emise hluku a vibrací ´ ´bariérový efekt v krajině ´ France's TGV high-speed train high-speed-rail21 VRT ve světě ´Japonsko: první VRT na světě (60. léta), Jižní Korea.. ´V Evropě Francie (60. léta), Itálie, Německo, Španělsko, Belgie… ´USA jen plány, krátké úseky nad 200 km/h ´Čína již 3 300 km, do roku 2020 to bude 12 tis. km, aktuálně nejrychlejší železniční spoj na světě, rychlost zde rostla nárazově na rozdíl od Evropy a Japonska ´Rusko: nová trať Moskva – Petrohrad, chystá se Petrohrad - Helsinky ´Polsko: v roce 2020 se mají spojit Varšava, Lodž, Poznaň a Wroclaw 440px-Eastern_Asia_HSR2011 VRT ve světě ´Přeprava po VRT je celkově rychlejší než přeprava po silnici na vzdálenosti zhruba 200 km a více ´ ´Přeprava po VRT je celkově rychlejší než letecká přeprava do vzdálenosti 600 km ´ ´V délkách cest 200–600 km lze tedy očekávat největší využití VRT ´ ´ Vysokorychlostní železnice tak mění podíl druhů doprav ve svůj prospěch Příklady úspěšné změny modal splitu ve prospěch VRT ´Trať Paris – Brussels (320 km / 1 h 25 min) ´- Před zavedením Thalisu: Vlak – 24 %, automobil – 61 %, letadlo – 7 %, autobus – 8 %. ´- Po zavedení Thalisu: Vlak – 50 %, automobil – 43 %, letadlo – 2 %, autobus – 5 %. ´ ´Trať Madrid – Seville (471 km / 2 h 15 min) -Před zavedením AVE: Vlak – 33 %, letadlo – 67 %. -Po zavedením AVE: Vlak – 84 %, letadlo – 16 %. ´VRT v České republice? VRT v ČR ´V ČR v současné době žádné VRT nejsou, Pendolino není vysokorychlostní souprava ´ ´První krátké úseky VRT budou?? budovány v rámci modernizace III. tranzitního koridoru Praha – Plzeň ´ ´Pokud se vůbec bude stavět, tak po roce 2020… Věříme tomu? Plánované VRT v ČR ´1. SRN – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav – Rakousko/Slovensko/Maďarsko ´2. SRN – Plzeň – Praha 3. Brno – Ostrava – Polsko ´ ´Srovnání: (auto dnes), vlak dnes / VRT ´Dresden - Praha (1:45) 2:30 / 1:00 ´Ústí n. L. - Praha (1:00) 1:25 / 0:45 ´Praha - Brno (1:55) 2:30 / 1:00 ´Brno - Wien (2:15) 1:40 / 1:30 ´Brno - Bratislava (1:45) 1:25 / 1:15 ´Brno - Ostrava (2:30) 2:30 / 1:00 ´ Plánované VRT v ČR Železniční doprava – renesance? ´ve vyspělých zemích Evropy snaha o renesanci železniční dopravy, resp. její konkurenceschopnost s jinými typy dopravy (letecká, silniční) ´- preference v rámci evropské dopravní politiky a národních dopravních politik ´- stavba vysokorychlostních tratí ´- začleňování železnice do regionálních IDS ´- restriktivní opatření především ve vztahu k individuální automobilové dopravě ´ Lodní doprava ´Znaky: ´ nízká energetická náročnost ´ nízká rychlost ´ přeprava velkého a objemného zboží ´ rozdílná investiční nákladnost: ´- přístavy, kanály → vysoká cena ´- moře, velké řeky → dopravní cesta „zadarmo“ ´ ´ inflexibilita infrastruktury ´ relativní environmentální šetrnost ´ Lodní doprava - historie ´Historie vodní dopravy je de facto historií dopravy jako takové ´ ´První civilizace vznikají v blízkosti velkých řek (Eufrat, Tigris, Indus, Ganga, Chuang-Che..), resp. v přímořských oblastech (Středozemní moře..) – význam pro tehdejší zemědělství a obchod Historie námořní dopravy ´velký rozvoj evropské námořní plavby od přelomu 15. a 16. století ´- nové technické vymoženosti – kompas, nový typ lodí atd. ´- objevné plavby, cesty do zřízených kolonií ´ ´19. století ´- využití parního stroje – impuls k dalšímu rozvoji plavby ´- zlatý věk osobní námořní dopravy ´- usnadnění a zrychlení světové námořní dopravy díky vybudování Suezského (1869) a Panamského (1914) průplavu ´ ´až do vynálezu letadla takřka monopol na mezikontinentální dopravu ´ ´velký význam zůstal především v dálkové přepravě nákladu (stále roste) ´ kontejnerova-lod lode qm2 IPL273041_MDF88482 Hlavní oblasti vodní dopravy Vodní doprava ´ ´ ´Uhodli byste největší přístav světa? ´ 2016 Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 shanghai Vnitrozemská vodní doprava ´dělení: ´- říční doprava (i vodní kanály) ´- doprava po jezerech ´ ´uplatnění: ´- především pro dopravu hromadných substrátů na střední a velké vzdálenosti, resp. přeprava nákladu, který se rychle nekazí a nepotřebuje rychlou přepravu ´- přeprava osob má jen okrajový význam (významnější jen v rozvojových zemích, ve vyspělých státech často jen vyhlídkové plavby a přívozy) ´- v poslední době v některých vyspělých státech obroda pravidelné veřejné lodní dopravy ´ Vnitrozemská vodní doprava ´v současné době podpora z fondů EU ´ ´síť vnitrozemských vodních cest značně nerovnoměrně rozložená ´ ´celková délka cca. 500 tis. km (1/10 umělé cesty) ´ ´stupeň využití závisí na splavnosti toků (regulace) a lodním parku ´ ´silně ovlivněno přírodními podmínkami ´ Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ´1. Severoamerická ´½ objemu a ¾ výkonu ´Koncentrace do dvou oblastí: -Velká jezera (s průplavy) ´ a Řeka sv. Vavřince ´ - zde největší přepravní proudy ´- systém Mississippi – Ohio ´lodní spojení New Orleans ´– Chicago (1,7 tis. km ´a 80 – 100 mil. t za rok ´vysoká technická úroveň ´(lodní výtahy, moderní lodě atd.) ´největší přístavy ´Chicago, Detroit, Buffalo ´ Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ´2. Západoevropská ´podílí se 1/3 na objemu ´a 1/6 na výkonu ´největší podíl má Rýn ´a jeho splavné přítoky a kanály -celkový obrat přes 300 mil. t ´za rok (více než Velká jezera) ´ 200 mil. t na dolním toku -po Duisburg splavný pro lodě ´s tonáží 5 000 t ´- největší říční přístav - Duisburg ´další důležité toky: ´Labe, Odra, Dunaj, Rhona … ´přeprava především ´hromadných substrátů ´(uhlí, ale i obilniny), v poslední ´době růst významu přepravy ´kontejnerů ad. ´pomocí umělých kanálů ´vytvoření rozsáhlé splavné sítě ADB19f218_A_contai3 Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ´ ´3. Rusko ´nejvyšší dopravní výkon po USA ´3/4výkonu na vodních cestách v evropské části Ruska – Volha, Kama a na ně navazující průplavy ´hlavní přístavy: Moskva, Volgograd, Kujbišev, Gorkij ´na Sibiři často jediný způsob hromadné přepravy ´problém se zastaralostí lodního parku a ostatní infrastruktury ´ Burlaci na Volze II. (1870) Přístav na Volze Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ´ ´4. rozvojové země Afriky, Asie a Latinské Ameriky ´nízká technická úroveň – lodní park i vodní cesty ´ ´Afrika – moderní plavba možná jen na Nilu, Kongu a Nigeru ´ ´J. Amerika – silně využívaná Amazonka (z části splavná i pro oceánské lodě), Orinoko, La Plata, Parana ´ ´Asie – zde nejvýznamnější plavba v Číně; ´- dlouhá tradice; relativně hustá síť umělých kanálů; velké rozdíly – vedle starých bárek moderní říční lodě ´- tradice i na dalších řekách – Mekong, Indus, Ganga (zde dnes velice zastaralá a nevýkonná) Nejvýznamnější vodní trasy v Evropě http://www.casopisstavebnictvi.cz/UserFiles/Image/2008/0805/52_obr10.jpg 144-400 571-248 ANd9GcSeKlp5be2TvhAJo1kT7xTV8JvlfvsT_Nnxq1bysZ1gq9Bkh2eVnQ 35 http://img.ihned.cz/attachment.php/650/22194650/iotv34BCDJLMNOjkbcdfghxyz1STw2Rm/28_E33_28.jpg ´ ´ ´Má Česká republika vlastní námořní dopravu? Československá námořní plavba ´Mezinárodní akciová společnost Československá námořní plavba byla založena v roce 1959 ´Československo využilo toho, že i jako stát bez mořského pobřeží mohlo provozovat námořní plavbu. ´Rejstříkovým přístavem byla Praha, nicméně československé lodě měly pronajatá místa v přístavech v Hamburku a Štětíně ´Důvodem úspěchu československé obchodní flotily bylo i to, že v té době nebyla Čína členem OSN a nesměla tak provozovat vlastní námořní lodě ´Mnoho z těch českých tak bylo vystavěno na objednávku a z peněz Číny, ale provozováno pod naší vlajkou Loď Vítkovice (210 m) Československá námořní plavba ´Obchody s Čínou, ale i například z Kubou udělaly před rokem 1989 z Československa stát bez moře s největší námořní flotilou obchodních plavidel na světě ´ ´Lodě pro naší flotilu byly stavěny v Jugoslávii, Polsku, Bulharsku nebo Japonsku a během existence se jich pod československou vlajkou vystřídalo několik desítek ´ ´Před sametovou revolucí čítala flotila 14 lodí ´ ´Českoslovenští námořníci a kapitáni navíc byli pro své schopnosti ceněni a nebylo výjimkou, že ostatní státy ty nejlepší přepláceli, aby přešli do jejich služeb Československá námořní plavba ´Divoká devadesátá léta s sebou přinesla i kupónovou privatizaci, která se stala posledním „hřebíčkem do rakve“ námořní plavby ´ ´Zejména pak druhá privatizační vlna a fondy Viktora Koženého ´ ´Ale… Československá námořní plavba ´Od roku 1929 v návaznosti na Versailleskou smlouvu Česká republika využívá přístavní pásmo v přístavu Hamburk ´ ´Pozemky byly někdejší Československé republice pronajaty nevypověditelnou smlouvou ze dne 2. 11. 1929 na dobu 99 let, tj. do roku 2028 ´Stavby na těchto pozemcích jsou ve vlastnictví České republiky Vazba dopravní náklady vs. vzdálenost Letecká doprava ´náleží k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím základním druhům dopravy ´ - první linka 1919 Paříž – Lyon a Paříž – Brusel ´ ´při přepravě osob na delší vzdálenosti a především přes moře (oceány) nemá konkurenci ´ ´nákladní doprava je velice náročná a využívá se především pro urgentní zásilky (pošta), dopravu v neodkladných situacích (katastrofy, vojenská přeprava), přeprava nákladu podléhajícího rychlé zkáze (co například?) ´ ´není vázána na dopravní cesty, ale je uskutečňována v letových koridorech (letových drahách) – díky tomu směr jen málo odklánějící se od ortodromy ´ Letecká doprava ´Znaky: ´rychlost, nízká kapacita, vysoká flexibilita (jen letiště) ´ ´letiště – investiční a lokalizační náročnost ´ ´environmentálně nepříliš šetrný druh dopravy (palivo, hluk, …) ´→ segment dálkové rychlé přepravy osob a drahého zboží, resp. zboží rychle podléhajícího zkáze ´ Hlavní přepravní proudy v osobní letecké dopravě Letecká doprava ´Lokalizace letišť poměrně daleko od cílových měst → redukce rychlosti přepravy ´→ potřeba rychlé dopravy v relaci letiště – město (metro, rychlodráhy..) ´ ´Růst nabídky osobní i nákladní letecké dopravy: ´ ´deregulace letectví („open sky policy“) ´nízkonákladové aerolinie ´aliance leteckých společností (např. Sky Team) ´ Letecká doprava ´ ´Uhodli byste největší osobní a nákladní letiště světa? Největší osobní letiště světa (2015; mil. přepravených osob) Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 cargo tables Letiště Atlanta Hartsfield-Jackson-Atlanta-International-Airport Letiště Peking ´ top 10 busiest airports in the world08 Top 10 Busiest Airports In The World Největší nákladní letiště světa (2015, tuny) Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 cargo tables Letiště Memphis memphis-airport-address Letecká doprava Regiony (2016) – počet cestujících 1. Asie+Pacifik: 35 % podíl na trhu (1,3 miliardy, nárůst o 11,3 % oproti roku 2015) 2. Evropa: 26 % podíl na trhu (992,4 milionu, nárůst o 6,1 %) 3. Severní Amerika: 24 % podíl na trhu (911,5 milionů, nárůst o 3 %) 4. Latinská Amerika: 7 % podíl na trhu (275,1 milionů, nárůst o 1,8 %) 5. Střední východ: 5 % podíl na trhu (206,1 milionu, nárůst o 9,1 %) 6. Afrika: 2 % podíl na trhu (84 milionů, nárůst o 6 %) Současné trendy v letecké dopravě ´sdružování leteckých společností do aliancí ´- One World ´- Star Alliance ´- Sky Team (i ČSA) ´ ´zřizování tzv. nízkonákladových leteckých společností ´ ´určitý pokles obejmu osobní přepravy v související nejdříve s „11. zářím“ a s proběhnuvší hospodářskou krizí ´ ´Návrat nadzvukových letadel (Mach 2,2 – Londýn-New York: 3,15 hod.) Potrubní doprava ´Znaky: ´vysoké investiční náklady × nízké provozní náklady ´ ´trasování – vysoká inflexibilita, fixní kapacita, jeden produkt, … ´ ´Obecně však široká škála přepravovatelných produktů ´ ´nepřetržitá přeprava velkého množství zboží (hromadné substráty) bez nutnosti překládky ´ Potrubní doprava Pipeline Pipelines Vývoj cestovní rychlosti hlavních druhů dopravy Kumulace příspěvků druhů dopravy k růstu množství ekonomických příležitostí Doprava a milníky doby ´Nástup moderních dopravních inovací → pět vln ekonomického rozvoje: ´ ´námořní doprava (merkantilismus, obchod) ´vnitrozemská vodní doprava (první fáze průmyslové revoluce) ´železniční doprava (vrcholná/druhá fáze průmyslové revoluce) ´silniční doprava (fordismus, masová produkce) ´letecká doprava, telekomunikace (globalizace) ´ Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´V roce 2020 čeká automobilový průmysl největší změna od doby, kdy Henry Ford zavedl pásovou výrobu modelu T ´Tou změnou jsou nová unijní pravidla, která nařizují snížení emisí CO2 od roku 2021 u vozů v EU průměrně o 1/5! (do roku 2030 o 40 % méně) ´To bude znamenat pro všechny automobilky rozjetí výroby elektromobilů a dalších vozů s alternativním pohonem zcela naplno ´Ne všem se to ovšem podaří a nepodaří se splnit ani nové emisní limity, za což hrozí vysoké finanční sankce ´ Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´ ´Emisní limity se ovšem v Evropě v posledních dvou letech nedaří snižovat… ´…Naopak – nově prodaná auta v roce 2018 vypouštěla o 1,8 % více CO2 než v roce 2017 – hlavním důvodem je pokles poptávky po dieslových motorech související s aférou Dieselgate (2015) ´Dieslové motory produkují nižší emise CO2, ale spalováním nafty naopak vzniká více rakovinotvorných látek a nebezpečného prachu ´Další důvod pro růst emisí – záliba ve sportovních užitkových vozech (SUV); před pěti lety asi 17 % z objemu prodaných aut, dnes téměř 1/3 Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´Řešení bude bolestivé a vůbec ne jednoduché – každopádně rozmachu elektromobility se nepůjde vyhnout ´ ´Výhody elektromobility: -Vyšší účinnost než u spalovacích motorů -Využití přebytků elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů -Rostoucí kapacita baterií a dojezd, rychlejší nabíjení -Velké využití ve veřejné hromadné dopravě -Bezemisní provoz - ´ Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´Zatímní nevýhody elektromobility: -Nutnost využít elektřinu u obnovitelných zdrojů, jinak se vytrácí bezemisní efekt (elektrárny spalující uhlí..) -Technologická i energetická náročnost výroby elektromobilů a vyšší ceny -Stále malá kapacita baterií, pomalé nabíjení a malý dojezd -Náročná recyklace baterií – obsahují toxické látky, tzv. těžké kovy (rtuť, olovo, kadmium), takže se nesmí skladovat -Nedostatečná infrastruktura dobíjecích stanic -Nekoncepční urychlování elektromobility přinese nejen finanční, ale i ekologické problémy – nejsme na to nikterak připraveni! Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´Trh s elektromobily je velmi nerovnoměrně rozložen ´ ´Zhruba 80 % z celkového množství prodaných elektromobilů připadá na šest zemí západní Evropy, zejména Německo, V. Británii a Francii; střední a východní Evropa spaluje benzín a naftu ´ ´Emisní limity se musí splnit v rámci celé EU, takže není důležité, kde automobilky elektromobily prodají.. Ale.. ´ ´Brexit může negativně ovlivnit emisní cíle výrobců aut, jedná se o velký trh.. Nevětší hrozby ze sankcí se snáší na koncern Volswagen a francouzskou skupinu PSA.. Tohle vše znamená, že v segmentu elektromobility jsme opravdu hodně pozadu. Vzhledem k rychlosti vývoje nových technologií to nakonec nemusí být až taková nevýhoda.. Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´Situace v ČR ´Na českých silnicích jezdí aktuálně asi 3 000 elektromobilů ´Odhad pro rok 2030: 200 tisíc!! (Asi nereálné, že?) ´Vyšší elektromobilita přinese vyšší nároky na distribuci elektřiny, především do domácností a míst, kde lidé pracují (90 % dobíjení doma nebo v práci) ´Model Citigo od Škody bude od rou 2020 pouze v elektrické verzi ´Lidé ale obecně nemají zájem o koupi elektromobilů – vysoká cena, nedostatek dobíjecích stanic, malý dojezd.. ´Malá podpora ze strany státu k elektromobilitě – ČR je spolu s Bulharskem v tomto ohledu na posledním místě v EU ´Od roku 2020 elektromobil nebude potřebovat dálniční známku Automobily v EU (2018) a budoucí vývoj ´Chytré dobíjecí elektrické sítě? ´Ano, již existují, využívají digitální technologie a jsou schopny efektivněji projit výrobce se spotřebiteli (rychlejší reakce na poruchy, výpadky proudu apod.) Palivo budoucnosti? ´ ´S velkou pravděpodobností vodík, ale může přijít i něco dalšího… ´Největším výrobcem aut na palivové články je Toyota, sériově vyrábí Lexus Mirai od roku 2015 ´Toyotě se od tohoto roku podařilo snížit cenu pohonného ústrojí o téměř 100 % ´Na jedno nabití ujede auto i 500 km ´Plnění nádrží vodíkového auta trvají jen 2-3 minuty… Z nebe zpět na koleje? ´ ´Na snaze zpomalit změny klimatu mohou vydělat železniční dopravci ´Hlavně Evropa zvažuje, jak omezit létání tam, kde to není nezbytně nutné ´Otevírá se věk pro vlaky, které zažily vrchol v 19. a na počátku 20. století, nový zlatý věk? ´ ´Kde se ta možnost skrývá? Z nebe zpět na koleje? ´Boj se změnami klimatu, do kterého zapadá i omezování emisí letecké dopravy ´Jedná se zejména o domácí linky a kratší vzdálenosti ´ČR tento problém řešit nemusí, poslední letadlo na lince Praha – Ostrava přistálo v roce 2016 (dříve Praha – Mariánské Lázně, Kunovice, Bratislava, Poprad, Košice..) ´ ´ Z nebe zpět na koleje? ´Upřednostňování železniční dopravy nad leteckou intenzivně řeší sousední Německo ´Do roku 2035 by měla být vnitrostátní letecká doprava již zanedbatelnou ´Velmi vysoké investice do železniční dopravy povedou k propojení všech největších německých měst do čtyř hodin, což je doba, kterou jsou cestující ochotni volit jako alternativu za letadlo ´Zlomem v soupeření vlaků a letadel se stalo otevření VRT mezi Mnichovem a Berlínem v roce 2017 – trasa se zkrátila právě na čtyři hodiny! ´Renesance železniční dopravy v Evropě opravdu nastává, roste zájem pasažérů, platí to i pro ČR… ´ Z nebe zpět na koleje? ´ ´Mimo Evropu je situace ovšem jiná ´Čína vybudovala za poslední desetiletí asi 30 tis. vysokorychlostních tratí a má největší síť na světě ´Africe se VRT zatím vyhýbají, výjimkou je jen Maroko ´ ´Obecně: letecky cestuje jen velmi malá část lidstva (jen 3 % světové populace v roce 2017 využilo letadlo) a 18 % obyvatel planety alespoň jednou v životě letělo!