Poradenství ve finanční oblasti Poradenství vs. zprostředkování nFinanční poradenství vs. Finanční zprostředkování nZávislá distribuce finančních produktů vs. Nezávislé poradenství nPoradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (nařízení vlády č. 278/2008 Sb č.60)x zprostředkování obchodu a služeb nařízení vlády č. 278/2008 Sb č.47) qRegistr investičních zprostředkovatelů qRegistr pojišťovacích zprostředkovatelů Poradenství ve finanční oblasti nNejznámější značkou na trhu „finančního poradenství“ je podle průzkumu česká společnost Broker Consulting (37%). Za ní následují společnosti OVB Allfinanz (31%) a Fincentrum (28%) (PPM Factum Research říjen 2012) npotřeba na počátku vzdělat klienta nanalýza ukazatelů – likvidita, zadluženost, ukazatele obratu, rentability Průzkum finančního poradenství (banky a poradenské organizace, 2008) osobni-finance-05 osobni-finance-06 osobni-finance-11 osobni-finance-12 Základy finančního poradenství nPoradce by se měl na počátku zakázky přesvědčit zda klient má nzákladní představu o: n nVedení účetních knih – s důrazem na využití informací finančního rázu v manažerských rozhodnutích. nZásadách účetnictví – zejména o rozdílu mezi ziskem a cash-flow, firmou (jako právnickou osobou) a vlastníkem (jako osobou fyzickou) apod. nFinančních výkazech - důležité je pochopení rozvahy a výsledovky, přičemž klient musí být dobře obeznámen se základními komponenty finančního výkazu. nPeněžních tocích – s důrazem na to, že provozní kapitál (jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků) není vše a je tudíž nutné plánovat a myslet v rámci peněžních toků nFinančních ukazatelích – s důrazem na ukazatele poměrové Finanční ukazatele nUkazatelů existuje celá řada a leze je různým způsobem dělit nNejpoužívanější jsou ukazatele poměrové, které jsou nejčastěji poměrem jednotlivých údajů (absolutních ukazatelů) finančních výkazů (tzn. rozvahy, výkazu zisků a ztrát, event. výkazu cash-flow) nK analýze podniku lze využít i jiných údajů (např. z kapitálového trhu) a lze sestavovat také různé systémy (především poměrových) ukazatelů (např. pyramidové rozklady ukazatelů, bonitní a bankrotní modely apod.) Finanční ukazatele nNejvhodnější je vybrat cca dvanáct až patnáct ukazatelů, které pokryjí všechny důležité finanční oblasti podniku, a ty se naučit ovládat nMezi vybranými ukazateli by se měli objevit ukazatele nz těchto finančních oblastí podniku: nLikvidita = schopnosti podniku platit své závazky v souladu s jejich splatností nZadluženost = poměr vlastního a cizího kapitálu, kterým je kryt majetek podniku nAktivita = efektivnost, rychlost s jakou podnik obrací svůj majetek nRentabilita = ziskovost jednotlivých majetkových a kapitálových složek podniku Likvidita nBěžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky 1,5-2,5 n Rychlá likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky 1-1,5 n Hotovostní poměr (Cash likvidita) = (peněžní prostředky + ekvivalenty) / okamžitě splatné závazky 0,5 Ukazatelé aktivity nvychází se z nich při stanovování kapitálové potřeby na oběžný majetek např. nobrat zásob = tržby/průměrná zásoba nebo průměrná zásoba/tržby/360 (doba obratu zásob ve dn nprůměrná doba inkasa nobrat stálých aktiv = tržby/stálá aktiva v zůstatkových cenách nobrat celkových aktiv = tržby/celková aktiva Zadluženost nzadluženost = celkové dluhy/celková aktiva npřekapitalizování podniku x podkapitalizování podniku núrokové krytí = EBIT/placené úroky •VK / Dlouhodobá aktiva •VK+Dlouhodobý cizí kapitál/Dlouhodobá aktiva podkapitalizování – krytí dlouhodobých aktiv i krátkodobými závazky, platební neschopnost překapitalizování – vlastní kapitál kryje i jiná než dlouhodobá aktiva Rentabilita nRentabilita úhrnných vložených prostředků (efekt na jednotku majetku) qROA (čistý zisk ???/ aktiva) nRentabilita vlastního jmění (zisk na 1 Kč vlastního jmění) qROE (čistý zisk / vlastní kapitál) nRentabilita dlouhodobých zdrojů (výnosnost dlouhodobého investovanéhokapitálu) qROCE ((čistý zisk + úroky) / (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál)) nRentabilita tržeb qROS (čistý zisk / tržby) n Důležitá pravidla nkrátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý ncizí kapitál je většinou levnější než kapitál vlastní ncizí kapitál snižuje daňové zatížení (daňový efekt) noptimální kapitálová struktura n ndluh je účelné zvýšit, když vyšší zadluženost zvyšuje majetek vlastníků kapitálu nZlaté bilanční pravidlo financování qje nezbytné slaďovat časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů. Stálá aktiva financujeme z dlouhodobých vlastních a cizích zdrojů. nZlaté pravidlo vyrovnání rizika qVlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje, nebo se mohou rovnat nZlaté pari pravidlo qVztah stálých aktiv a vlastních zdrojů. Podnik ve svém financování využívá i cizí zdroje, v krajním případě se mohou rovnat. nZlaté poměrové pravidlo qtempo růstu investic by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo předstihovat tempo růstu tržeb n n n q Oblasti finančního poradenství nzkracování obratového cyklu peněz – operační cyklus nřízení hotovosti nstanovení efektivní kapitálové struktury (dluhové financování nebo VK?) noblast fúzí a akvizic nzjištění hodnoty podniku nanalýza kapitálových investic nanalýza či návrh rozpočtových a účetních systémů Operační cyklus nOperační cyklus lze definovat jako nákup materiálu, jeho skladování, přeměnu v nedokončené výrobky, event. polotovary, hotové výrobky (služby) a prodej (ať už v hotovosti nebo na fakturu) nTento cyklus je v každém podniku jedinečný nPoradce pomáhá klientovi pochopit operační cyklus v jeho vlastním podniku a najít způsoby, jak zvýšit efektivnost provozní činnosti nPraxe ukázala, že ve většině podniků lze zvýšit využití hotových peněz o 25 až 40 procent (často jen pečlivou analýzou a použitím zdravého rozumu) Příklad nDenně vynaloženo……………………50 000 Kč na: materiál, mzdy zaměstnanců, služby nDoba: skladování materiálu ………………………………………………..…………8 dnů n výroby………………………………………………………………………………..…1 den n skladování hotových výrobků………………………………………..……12 dnů n požadavky zákazníků na úvěr (doba splatnosti faktur)……..30 dnů n Celkem…………………………………………………………………………………………………..………..51 dnů n nUrčete, kdy může podnik očekávat zisk likvidních prostředků. Určete, jaká je potřeba kapitálu v oběžném majetku podniku. Určete kde a jak by bylo možno zkrátit operační cyklus a k jakým úsporám by to až mohlo vést. n nŘešení nZískání likvidních prostředků lze očekávat po 51 dnech. nPotřeba kapitálu v oběžném majetku = 50 000 Kč* 51 dnů = 2 550 000 Kč. nDélku operačního cyklu by bylo možné krátit zejména při skladování materiálu před výrobou (vhodnějším výběrem dodavatelů, event. domluvou s dodavatelem), při skladování hotových výrobků (lepší koordinací výroby a distribuce) a zkrácením požadavků zákazníků na úvěr nPokud by se podařilo zkrátit dobu skladování materiálu a hotových výrobků na polovinu (tj. 4, resp. 6 dní), a dobu splatnosti faktur by se podařilo zkrátit o týden (tj. 7 dní), vedlo by to k úspoře: n Úspora = 2 550 000 – (50 000 * 34) = 2 550 000 – 1 700 000 = 850 000 Kč (33%). Řízení hotovosti nŘízení hotovosti velmi úzce souvisí s řízením, resp. zajištěním provozního kapitálu a likvidity podniku nProvozní kapitál je rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy nLikviditu lze definovat jako schopnost plnit závazky a platit účty (viz výše) nLikvidita na rozdíl od provozního kapitálu pracuje s hotovostí Þ podnik může mít značný provozní kapitál v účetním slova smyslu (např. díky vysokým zásobám), ale malou nebo žádnou hotovost, díky čemuž se může dostat do platební neschopnosti nPoradce by měl naučit klienta myslet a plánovat v peněžních tocích podniku a ne pouze v nákladech a výnosech Příklad Na základě uvedené rozvahy zhodnoťte likviditu podniku. Jak se toto hodnocení změní pokud víte, že bankovní úvěr je krátkodobý a jeho splatnost končí v následujících několik dnech? Řešení nV případě, že se jedná o dlouhodobý úvěr, je likvidita podniku nvelmi dobrá. Běžná i krátkodobá likvidita se nachází v rámci ndoporučených hodnot, pouze dlouhodobá likvidita je o něco málo nižší: nBěžná likvidita = 120 / 300 = 0,4 nKrátkodobá likvidita = (120 + 350) / 300 = 1,57 nDlouhodobá likvidita = (120 + 350 + 80) / 300 = 1,83 nProvozní kapitál = 550 – 300 = 250 n nV případě, že bankovní úvěr bude krátkodobý se však situace ndiametrálně mění a likvidita je podprůměrná: nBěžná likvidita = 120 / 1300 = 0,09 nKrátkodobá likvidita = (120 + 350) / 1300 = 0,36 nDlouhodobá likvidita = (120 + 350 + 80) / 1300 = 0,42 nProvozní kapitál = 550 – 1300 = - 750 Financování podniku nKaždý podnik potřebuje přiměřené množství a strukturu kapitálu pro zajištění své (podnikatelské) činnosti, jinak může snadno zbankrotovat n nŘízení kapitálové struktury podniku obvykle probíhá ve dvou krocích: nPrvním krokem je analýza současné kapitálové struktury v rámci strategie podniku (poměr vlastního a cizího kapitálu, tržní podmínky, očekávání ohledně tvorby a využití hotovosti v průběhu následujících let apod.) nDruhým krokem je určení přesného typu cenných papírů, které se mají vydat, výběr ručitelů, stanovení ceny a termínu emise, event určení přesného typu úvěru, banky nebo dodavatele se kterým se bude podnik jednat n nPodnik je zpravidla financován vlastními i cizími zdroji zároveň nCenou za používání cizího kapitálu je úrok (event. další výdaje), přičemž cizí kapitál působí jako páka (finanční), kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu (zvyšuje však současně i jeho riziko) nFinanční páka je založena na principu, že je cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál nFinanční páka zvyšuje míru výnosnosti vlastního kapitálu (za předpokladu, že míra zhodnocení vloženého kapitálu podnikem je vyšší než úroková míra z cizího kapitálu, která je zmírněná úsporou na dani Financování podniku nPro stanovení optimálního poměru vlastních a cizích zdrojů (kapitálové struktury) lze využít pravidel financování n nDůležité jsou zejména následující pravidla: nKrátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý nCizí kapitál je (většinou) levnější než kapitál vlastní nZlaté poměrové pravidlo, které říká, že tempo růstu investic by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo předstihovat tempo růstu tržeb nPravidlo vertikální kapitálové struktury, které říká, že poměr vlastního a cizího kapitálu by měl být 1:1. nPravidlo horizontální struktury (pasiva - aktiva) se týká vztahu mezi kapitálem a majetkem resp. mezi dobou vázanosti kapitálu v majetku a dobou, po níž je kapitál k dispozici. Toto pravidlo je tvořeno dvěma dílčími pravidly: qZlaté pravidlo financování, které říká, že mezi dobou, po kterou je kapitál vázán v majetku, a dobou, po níž je tento kapitál k dispozici, musí být shoda. qZlaté bilanční pravidlo, které říká, že dlouhodobý majetek má být financován dlouhodobým (vlastním a dlouhodobým cizím) kapitálem. Financování podniku nKe stanovení optimální kapitálové struktury lze využít veličinu průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC) nWACC lze definovat jako diskontovanou sazbu nebo časovou hodnotu peněz, používanou k přepočtu očekávaného budoucího příjmu na současnou hodnotu všech investorů nWACC lze konstruovat takto: Příklad nPodnik (společnost s ručením omezeným) má bilanční sumu 1 mil. Kč. Vlastníci požadují úročení svých vkladů ve výši 10%. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 21%, sazba daně z příjmů fyzických osob 15%. nJaké bude nejoptimálnější složení vlastních a cizích zdrojů jestliže si můžete od banky vzít úvěr ve výši 800 tis. Kč za 13%, 500 tis. Kč za 12% nebo 200 tis. Kč za 11%? Řešení nNejprve je nutné spočítat průměrné vážené náklady jednotlivých variant a posléze vybrat tu, kde budou WACC nejnižší. n Z výpočtů v tabulce plyne, že nejoptimálnější variantou financování podniku bude buď úvěr ve výši 200 tis. nebo 500 tis. Kč, přičemž zbytek finančních zdrojů seženou vlastníci podniku. Při výběru konkrétní varianty tak bude záležet na přístupu vlastníku k riziku (vyšší úvěr = vyšší riziko), na schopnosti vlastníků sehnat zbylý vlastní kapitál, event. na dalších okolnostech. Fůze a akvizice nPoradce lze využít zpravidla před samotnou fůzí nebo akvizicí pro stanovení (spravedlivé) hodnoty jednoho nebo obou příslušných podniků, pro doporučení platební metody, apod. nKe zjištění hodnoty fungujícího podniku existují v zásadě čtyři přístupy: qZjištění současné tržní ceny akcií podniku (pokud jsou akcie kotovány na burze a pokud se s nimi aktivně obchoduje), qZjištění tržní hodnoty aktiv, qZjištění budoucích kapitálových příjmů, qZjištění reprodukční hodnoty, jejíž součástí je odhad nákladů na vybudování stejného podniku na zelené louce. nV zahraničí je hojně používaný první přístup, v ČR je použití této metody problematické (málo aktivně obchodovaných podniků). Zbývající tři přístupy stanovují hodnotu podniku na základě objektivizovaného hodnocení (odhadem) nVýběr platební metody má zpravidla velký dopad na cash-flow podniku, způsoby plateb jsou různé (zejména s ohledem na jejich rozložení v čase): n - Prostá platba v hotovosti n - Výměna (např. akcie za akcii) n - Využití obligací nebo peněžních poukázek, n - Využití preferenčních akcií, apod. nTransakce může být uskutečněna za fixní (předem dohodnutou) cenu, nebo se platby mohou lišit s ohledem na budoucí chod podniku nPlatba může být provedena najednou, na splátky, uvažovat lze o záloze, apod. Investiční rozhodování nPrvním úkolem poradce je přesvědčit klienta, že jednoduché metody hodnocení investic, které neberou v potaz faktor času (např. analýza míry zisku, výpočet dobry návratnosti v letech apod.), vedou k nepřesným a zavádějícím výsledkům nDruhým úkolem poradce je přesvědčit klienta, aby využil některou z metod založených na časové hodnotě peněz, i když jejich použití také není samospasitelné nebo bez problémů (viz např. problém stanovení diskontní míry nebo peněžních toků směrem do vzdálené budoucnosti). nMezi nejvíce používané metody hodnocení investic slouží výpočty založené na diskontovaných peněžních tocích (tzv. DFC), které vedou k výpočtu čisté současné hodnoty investice: n nNPV = Příklad nPodnik má na výběr ze dvou investičních variant (A a B), u nichž se předpokládá stejný kapitálový výdaj 1 000 tis. Kč, ale různé rozložení ročních čistých peněžních toků (viz tabulka č. 3). WACC činí 10 %, doba životnosti je pro obě varianty stejná (5 let). Porovnejte uvedené varianty s využitím metody čisté současné hodnoty. NPVa = - 1 000 000 + 300 000 * 0,909 + 600 000 * 0,826 + 400 000 * 0,751 + 100 000 * 0,683 + 100 000 * 0,62 = 199 000 NPVb = - 1 000 000+ 100 000 * 0,909 + 300 000 * 0,826 + 500 000 * 0,751 + 200 000 * 0,683 + 400 000 * 0,62 = 98 800 Obě varianty dosahují kladné čisté současné hodnoty, nicméně varianta A je o 100 200 Kč výhodnější než varianta B. Účetní a rozpočtový systém nKlient potřebuje informace rychle, aby jimi podložil své rozhodnutí, takže přibližná (ale včasná) informace má pro něj mnohem větší význam než informace sice přesná, ale opožděná nRozpočtový a kontrolní systém se buď musí vypracovat pro konkrétní podnik zvlášť nebo se musí univerzální systém implementovat nPřes dílčí rozdílnosti systémů my mezi prvky neměly chybět moduly pro: qplán zisku, qrozpočet kapitálových investic, qrozpočet mezd a platů, qrozpočet nákupu a postupy řízení stavu zásob (u výrobních a obchodních podniků), qrozpočty přímých výrobních nákladů (u výrobních podniků), qvšeobecné režijní rozpočty, qrozpočty pro odbyt, marketing a propagaci, qrozpočty na nábor pracovníků a průpravu (zejména u velkých a středních podniků), qcelkový rozpočet Účetní a rozpočtový systém nPoradce musí sledovat více cílů, mezi něž patří především: qsledování kapitálových výdajů a vázání zdrojů tak, aby nedosáhly úhrnu, který bude představovat nepřiměřený tlak na finanční strukturu a zdroje podniku, qplánování a koordinování všech důchodových a nákladových položek tak, aby byl zajištěn pozitivní cash-flow a garantována likvidita podniku, qsledovat skutečné důchodové, nákladové a výdajové položky a porovnávat je s položkami rozpočtu a v případě potřeby korigovat odchylky. nJe nezbytné navrhnout postupy pro sběr a přenos údajů k rozpracování a kontrole rozpočtů a stanovení nápravné akce nJe nutné vést konzultace ve všech etapách zavádění systému s nižším event. středním managementem tak, aby dokončený systém splňoval všechny její požadavky nJe vhodné, aby se poradci aktivně účastnili průpravy zaměstnanců při práci s novým systémem a jeho jednotlivými postupy, přičemž by měli podniku zůstat k dispozici tak dlouho, dokud systém nebude úspěšně a kompletně implementován.