Manažerské účetnictví a daně v neziskovém sektoru •2. tutorial •2. 11. 2019 •Ing. Marie Hladká, Ph.D. •Náplň tutoriálu •1. blok: Rozpočetnictví v neziskovém sektoru •2. blok: Projektování v neziskovém sektoru •3. blok: Účetnictví v neziskovém sektoru • Rozpočtování 1. blok / 2. 11. 2019 Začněme finančním řízením v NO…. •FŘ: Komplex činností, jejichž cílem je vhodnými prostředky a metodami zajistit dostatečné množství financí, které umožní NO další existenci, rozvoj a plnění cílů. •FŘ: péče o prostředky a zdroje poté, co byly získány až do doby, kdy budou hospodárně využity. • •FUNKCE FŘ: -Plánovací -Integrativní (celkový nadhled na činnost organizace.) -Preventivní (kvalitní plánování pomáhá předejít finančním ztrátám) -Monitorovací (umožňuje minimalizovat nehospodárné nakládání financí, neefektivní vynakládání zdrojů) -Informační (informace o výkonu organizace, kvalitě činnosti, tendencích,…) -Evidenční (přehled nutný k dosažení finanční otevřenosti a průhlednosti) -Musí kdykoliv umět prokázat, že peníze a majetek jsou používány v souladu s cíli NO a sliby, které byly dány sponzorům, dárcům, rodičům členů, členům apod… Kroky finančního řízení •Plánování (mělo by vycházet z dlouhodobé koncepce,..) •Teoretický fundraising (naplánování postupu, kde vzít prostředky na naplánované činnosti) •Praktický fundraising (zajišťování plánovaných prostředků) •Běžné hospodaření NO (uskutečňování běžných hospodářských operací, součástí je vedení účetnictví) •Zhodnocení uplynulého roku (přehled o čerpání rozpočtu, účetních výkazů, zprávy o hospodaření, výroční zprávy, zprávy o využití prostředků,…) • • → významným nástrojem finančního plánování je ROZPOČET • → hospodaření dle naplánovaného ROZPOČTU • → vyhodnocení plnění ROZPOČTU • Systém plánů a rozpočtů •Není jednotné rozlišení pojmů „rozpočet“ a „plán“. • •Plánování se pojímá obecně šířeji než rozpočetnictví, neboť: • •Plánová se užívá jako nástroj prosazování tzv. podnikových politik (strategií), •Plánování se někdy může omezit na věcné vymezení úkolů (nemusí být vyjádřen ekonomicky) • Rozpočet •Musí mít vazbu na podnikové politiky, ať přímou či nepřímou, má charakteristiky: • •stanovují se jím hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách, •rozpočet musí stanovit určité úkoly, jichž míra závaznosti může být rozdílná, dle druhu rozpočtu a druhu úkolu atd. •rozpočet má vazbu na určité časové období. •v rozpočetnictví se pracuje i s položkami odhadovanými. • Co můžeme říct o rozpočtu •Soubor předběžně naplánovaných položek výdajů a příjmů vztahující se k určité činnosti na určité období nebo k plánované akci. •Plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách • •- přehled finančních prostředků (potřebujeme k zajištění chodu NO) •- přehled zdrojů (kdy této peníze zajistíme) • • •Rozpočet -JE finanční plán příjmů a výdajů nutných pro uskutečnění plánované činnosti -NENÍ v žádném případě neměnitelné dogma -NIKDY NENÍ stoprocentní • Rozpočet se zabývá… •Stavovými veličinami •Stálá aktiva •Pracovní kapitál •Dlouhodobý vlastní kapitál •Dlouhodobý cizí kapitál •Krátkodobý cizí kapitál aj. • •Význam zejména u dlouhodobých rozpočtů. •Jsou dány určitým stavem k danému okamžiku. •Tokovými veličinami •Náklady a výnosy •Výdaje a příjmy (peněžní toky) •Zisk • •Význam v každém časovém úseku (možno propočítat na různá období) •Neustále se mění. • Ekonomickými veličinami Proces sestavování rozpočtu •směrnice pro sestavování rozpočtu •Obsahem směrnic jsou postupy a metody sestavování rozpočtu, informační zdroje potřebné k sestavení rozpočtu, časový harmonogram a termíny odevzdání návrhů rozpočtu ke schválení, zodpovědné osoby za jednotlivé etapy sestavování rozpočtu a za jednotlivá data. • •je důležité určit tým řídících pracovníků, kteří se budou podílet na tvorbě rozpočtů. •V týmu musí být zastoupeny všechny hlavní útvary podniku (ekonomické oddělení, vedoucí výkonných středisek atd.). Takto sestavený tým zajistí potřebnou koordinaci různých útvarů organizace při sestavování střediskových rozpočtů a zároveň by měl zajistit i požadavek na reálnost nastavených cílů jednotlivých útvarů. Metody sestavování rozpočtu •Mnoho způsobů, jak sestavit rozpočet X žádný ověřený způsob, kterým lze dosáhnout co největší pravděpodobnosti naplnění rozpočtu. •Musí být sestavován pečlivě, s co nejvíce informacemi, zkušenostmi… • •Ze skutečnosti minulého roku – přírůstkový rozpočet •Navyšujeme nebo snižujeme příjmy a výdaje v závislosti na změně plánovaných činností •Výhoda: Jednoduchý k sestavení, není náročný na informace, NO musí vykonávat podobné činnosti, nedochází k významným změnám •Nevýhody: v době sestavování není uzavřené předešlé období, přepočty a odhady nemusí být přesné, mohou být převedeny i chyby z minulého období.. •Z nulového základu –Zero based budges (ZBB) •Sestavení úplně nového rozpočtu, u zcela nových akcí a projektů, u ročních rozpočtů méně časté •Nevýhody: pracnost a informační náročnost •Výhody: aktuálnost, větší přesnost (každá položka je nově posouzena a vypočtena) •Kombinace předešlých •Určité činnosti se opakují, některé výsledky lze převzít z minulosti • Kontrola rozpočtu •Aby rozpočet fungoval jako účinný nástroj řízení organizace, je nutné provádět pravidelnou kontrolu jeho dodržování. Tato kontrola by měla probíhat alespoň jednou měsíčně. •Odchylky skutečných hodnot nákladů (výnosů, zisku) od rozpočtovaných jsou vyhodnocovány a v případě potřeby jsou přijímána opatření k podpoře pozitivních, nebo potlačení negativních odchylek. •Zároveň je také nutné rozhodnout, zda jsou tyto odchylky natolik významné, aby se přistoupilo k přizpůsobení rozpočtu novým podmínkám. Analýza odchylek by měla informovat nejen o výši jednotlivých odchylek, ale také o tom: •ve kterých položkách a tím i činnostech došlo k odchylkám od rozpočtu; •jaký dopad měla odchylka na hospodářský výsledek podniku; •kdo je za odchylku zodpovědný. Rozpočtový proces - zásady •Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu •Zásada reálnosti a pravdivosti •Zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu •Zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu Důvody sestavování rozpočtu •Kvalitní plánování (plány jsou podrobně rozebrány, jsou v reálných dimenzích,..) •Celkový pohled na činnost (které činnosti kolik stojí, zdůraznění priorit..) •Kvalitní rozhodování (diskuze o rozpočtu pomáhá nalézt společná stanoviska) •Organizační pravidla (sestavování umožňuje zřetelně stanovit pravomoci a odpovědnost) •Hodnocení činnosti organizace (v návaznosti na plnění rozpočtu lze vyhodnocovat předpoklady se skutečností) •Získávání prostředků (základní nástroj fundraisingu) • Základní funkce rozpočtu (to samé trochu jinak..) •Stanovuje cíle ve vývoji hodnotových veličin v daném období v návaznosti na strategické – dlouhodobé cíle. Plánovací funkce •Koordinuje činnost středisek uvnitř organizace v návaznosti na vymezení jejich pravomoci a odpovědnosti. Koordinační funkce •Motivuje řídící pracovníky k dosažení dílčích úkolů v souladu s cíli organizace jako celku. Motivační funkce •Je nástrojem kontroly skutečného vývoje hodnotových veličin v porovnání s jejich výši stanovenou rozpočtem. Kontrolní funkce •Umožňuje měřit výsledek činnosti středisek (řídících pracovníků). Plní funkci měření výkonnosti. TYPY ROZPOČTŮ I. •SCHODKOVÝ •Není příliš obvyklý, V>P •Dochází k úbytku majetku, dlouhodobě neudržitelné •Řešení krizové situace (př. obnova vyhořelé klubovny, pořízení fin. náročného majetku) •Nutné uvažovat předem, z čeho bude schodek pokryt • • VYROVNANÝ •Nejběžnější variantou •Některé činnosti končí v plusu některé v mínusu •Nemusí být zárukou efektivního hospodaření • •PŘEBYTKOVÝ •Organizace si chce „našetřit“ prostředky na další období •Vzhledem k neziskovému charakteru NO je nutné vybrat, které činnosti je možné ukončit přebytkem •Z některých zdrojů nelze tvořit zisk….kterých? •Pro přebytkové rozpočty platí: •Nedostatek vlastních zdrojů •Tvorba finančních rezerv • TYPY ROZPOČTŮ II. •Programový •Zdrojový •CASH-FLOW (Rozpočet finančních toků) • Programový rozpočet •Ukazuje nákladovou náročnost jednotlivých činností, aktivit, projektů nebo středisek dané NO a také zdroje krytí těchto nákladů •Obsahuje naplánované činnosti, součtem všech programů dostaneme celkový rozpočet • •Rozčlenění celé organizace na jednotlivé činnosti (programy) •Náklady (včetně rozčlenění režijních nákladů) •Výnosy (zdroje finančních prostředků) • •Jednotlivé fáze tvorby •1.Identifikace jednotlivých programů (nákladová střediska) •2.Vyjádření přímých nákladů (nákupy, služby, osobní náklady, investice - odpisy, ostatní) •3.Klíčování režijních nákladů •4.Stanovení (odhad) výnosů – stanovení ceny produktů • Programový rozpočet Zdrojový rozpočet •Vícezdrojové financování: určení z kterých zdrojů budeme hradit které druhy nákladů •Ke každému programu, aktivitě je určen i zdroj, kde na dané výdaje vezmeme •Kdo všechno se podílí na financování projektu •Některé zdroje mají přesně dané užití… • Zdrojový rozpočet Cash flow rozpočet •Předešlé rozpočty neukazují plánovaný tok, tj. kdy NO dostane přislíbené prostředky na úhradu plánovaných nákladů •Důležitý nástroj operativního finančního řízení •Upravuje programový rozpočet vzhledem ke skutečným tokům finančních prostředků •Roční •Čtvrtletní •Měsíční Cash flow rozpočet Projektování v neziskovém sektoru 2. blok / 2. 11. 2019 Povíme si něco k…. •Terminologii projektového managementu •Logice projektového myšlení •Životnímu cyklu projektu •Vybraným metodám, technikám……při tvorbě, plánování a řízení projektů •Projektové žádosti Projektový management (PM) •je zejména řízením změn, •je nezávislý na předmětu činnosti, kterým se organizace (společnost, firma, podnik) zabývá a •formuje se jako samostatná specializovaná disciplína v oblasti obecného managementu (teorie řízení). •Předmětem PM je projekt. •Smyslem PM je zajistit naplánování a realizaci úspěšného projektu (tzn. výsledný produkt je ve stanové kvalitě a nebyl překročen daný rozpočet ani termín). Projektový management •PM představuje soustavu nástrojů, technik a praktik, které pomáhají změny prosadit. •PM vede k realizaci stanovených cílů v daném čase, s určenými náklady a zdroji a proto napomáhá k eliminaci možných bariér bránících úspěšnému zavedení plánovaných změn. • •Řízení změn s využitím projektového managementu je úspěšnější než řízení změn s využitím obecného managementu. Standardy a standardizace •Normy a standardy v managementu jsou závazná pravidla, měřítka chování lidí v procesech nebo požadavky na vlastnosti produktů. •Představují společnou dohodu o vlastnostech produktů (výrobků, služeb), průběhu procesů či chování lidí s cílem sladění či zaručení jejich určitých stejných vlastností, stejného chování či stejného způsobu řízení. •Normy mohou být psané i nepsané (formalizované), normy se mohou dělit na technické a ostatní a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti. •Pomocí norem a standardů se stanovují a vynucují společné vlastnosti, tvar, chování a postupy práce, definuje se minimální standard nebo se hodnotí přijatelnost, obvyklost nebo stav procesů či produktů. Standardy a standardizace •Standardy PM představují doporučení, osvědčené metody, filozofii řízení. •Tématu řízení projektů na mezinárodní úrovni se věnují různé profesní organizace nebo organizace vydávající standardy. •PMI(Project Management Institute), •IPMA(Intertional Project Management Association), •OGC(Office of Government Commerce). Oborové a dílčí metodiky pro řízení projektů. •PMBOK (Project Management Body of Knowledge) •PMBOK se dělí na 9 základních znalostních oblastí, které dohromady tvoří model projektového řízení. •PRINCE2 (PRojects IN Controlled Environments) •V současnosti je nejrozšířenější metodiku řízení projektů v Evropě. • •Tyto metodiky a svým způsobem de-facto standardy obsahují vše potřebné k řízení projektů různého charakteru a různých velikostí. Rozhodnutí o tom, jakou metodu pro řízení projektů zvolit, je závislé především na třech základních faktorech: •- Konkrétní organizaci (poslání, předmět činnosti, firemní kultura, velikost, způsob řízení, ...), ve které projekt probíhá. •- Na specifikaci projektu (samotný účel a cíle, finance, harmonogram, priority, kapacity, rizika, vazba na portfolio projektů, ...). •- Na kompetencích projektového manažera, který projekt řídí(a tedy na zkušenostech s konkrétní metodikou.) Normy ISO •Umožňují certifikovat systém řízení projektů v organizaci •Normy ISO nepředstavují komplexní standard, ale tzv. Směrnici jakosti v managementu projektu. (např ISO 10006) Projekt •Formou projektu lze realizovat např. vývoj nového výrobku nebo služby, různé typy dodávek (produktů) zákazníkům nebo různé aktivity uvnitř organizace, např. změnu organizační struktury, obměnu personálu, změnu firemního stylu, apod. •Mezi typické příklady projektů lze zařadit stavbu domu, přehrady, dálnice, politickou kampaň, aj. • •→ Projektové řízení se ve skutečnosti týká většiny organizací, ať si to uvědomují nebo ne. Jedná se pouze o míru jeho využití a intenzity. Jsou všechny činnosti v organizaci, označované jako projekty, skutečnými projekty? Co lze standardně realizovat formou projektu? Projekt •Předmětem PM je projekt. •V obecném pojetí je projekt možno vymezit jako jedinečnou soustavu činností směřujících k předem stanovenému cíli, která má určitý začátek a konec. •Vyžaduje spolupráci různých profesí, váže a spotřebovává jejich kapacity a využívá je pro vytvoření výstupu. •Abychom mohli projekt řídit, musíme nejdříve stanovit minimálně cíl projektu a vstupy, které jsou k dispozici. •Projekt je vždy jedinečný a neopakovatelný. •Projekt je časově ohraničený a ucelený soubor činností a procesů, jejíchž cílem je zavedení, vytvoření nebo změna, např. produkt, služba, analýza, software, investice aj. Projekt •Projekt je třeba určitým způsobem řídit a je charakterizován čtyřmi typickými znaky: •Cíl -projekt musí mít jasný cíl, výsledek či užitek, tedy něco, co má realizovat, vytvořit či změnit; •Čas–trvání projektu je dočasné, tzn. projekt je v čase omezený sled činností, obvykle v řádu měsíců; •Jedinečnost–provádí se pouze jednou, jedná se o neopakovatelný, unikátní sled činností, který vyžaduje specifický způsob řízení -projektové řízení; •Zdroje–projekty se realizují pomocí zdrojů –lidských, finančních a materiálních. Trojimperativ •Projekty mají trojrozměrný cíl: Projekt je dočasný úkol s přesně stanoveným cílem, jehož splnění vyžaduje organizované využití odpovídajících zdrojů. •Projekt je trojdimenzionální –tzv. trojimperativ. •Úspěšný projekt je ten, který dosáhl požadovaných cílů, tj. splnil parametry ve třech dimenzích. •Projektový trojúhelník (magický trojúhelník) definuje: •Specifikaci provedení, tzn. co a v jaké kvalitě; •Časový plán, tzn. kdy má být co realizováno; •Náklady, omezené zdroje na realizaci jednotlivých činností. Trojimperativ •Úspěch projektu představuje splnění zadaných cílů, tzn., že každý projekt musí nalézt odpověď na tři otázky: •Co? Určení cíle a předmětu projektu –věcná dimenze. •Kdy? Určení časového harmonogramu projektu –časová dimenze. •Za kolik? Určení nákladového rozpočtu –nákladová dimenze. Projektový trojúhelník stanovuje současné dosažení tří cílů projektu, přičemž jednotlivé cíle jsou měřitelné a ověřitelné. Jde o nalezení vhodného kompromisu mezi specifikací provedení, časovým plánem a náklady. Jak poznáme úspěch projektu? •Projekt je dokončen včas, výsledek projektu je dodán podle časového harmonogramu (On Time). •Výsledek projektu je kvalitní, tzn. splnil odsouhlasené požadavky zadavatele (In Full). •Projekt je v rámci rozpočtu. Projekt dodržel předvídané odhady nákladů (On Budget). Definice projektu •PROČ CÍLE •CO VÝSLEDEK •PRO KOHO CÍLOVÉ SKUPINY •KDO LIDÉ A ORGANIZACE •KDY ČASOVÝ HARMONOGRAM •JAK METODIKA •KDE MÍSTO •ZA KOLIK ROZPOČET •KDO TO ZAPLATÍ ZDROJ •KDY TO ZAPLATÍ PLATEBNÍ PODMÍNKY Životní cyklus projektu •U projektů je možno rozlišovat různé fáze a většina z nich postupně prochází jednotlivými fázemi ve standardním pořadí - souhrnně se označují jako životní cyklus projektu. •Životní cyklus projektu představuje logický sled nejobecnějších úseků a fází projektu včetně definovaných stavů a podmínek pro přechod z jedné fáze do druhé. •Různé metodiky uvádějí různé dělení a různý počet fází, zpravidla čtyři až pět fází životního cyklu projektu. Životní cyklus projektu •Koncepční fáze: Volba řešení úkolu formou projektu: identifikace problému, který má být projektem vyřešen, a formulace představy o tom, čeho má být projekčním řešením dosaženo –specifikace zadání projektu. •Plánovací fáze: Sestavení plánu řešení projektu: definice cílů projektu, vytvoření představy o „optimální cestě" ke zvoleným cílům, stanovení požadavků na zajištění projektu potřebnými kapacitními zdroji, sestavení projekčního týmu –vypracování plánovací dokumentace (harmonogram postupu a rozpočet). •Řešitelská fáze: Zpracování projekčního řešení: postupné zpřesňování výchozí představy o řešení zadaného problému, plnění zadání projektu. Životní cyklus projektu •Implementační fáze: Implementace výsledků projekčního řešení: uvedení zdokumentované představy do života, vybudování a zprovoznění systému, který svými provozními a funkčními parametry odpovídá požadavkům specifikace zadání projektu. •Závěrečná fáze: Ukončení projektu: zhodnocení dosažených výsledků, záznam získaných zkušeností a jejich využití jako poučení pro další projekty, rozpuštění týmu –archivace záznamů. 1. Zahájení projektu •Analyzovány strategické potřeby organizace a vytyčeny konkrétní cíle, jichž má být dosaženo; •Rozhodnuto o způsobu zajištění těchto cílů, (vyhlášením interního projektu, nebo pořízením produktu nebo služby externě); •Vymezeny podmínky a předpoklady realizace projektu; •Jmenovány osoby, které budou za realizaci projektu v jeho životním cyklu odpovědné; •Sestaven dokument, který specifikuje záměry o realizaci projektu –Zakládací listina projektu (Project Charter); •Sestaven dokument, který specifikuje vlastnosti a funkce budoucího produktu, který je cílem projektu •Výstupem přípravných kroků zahajovací (iniciační) fáze je formulace základního návrhu dokumentu projektu. Stanovení cílů projektu •Cíle v organizaci navazují na její poslání (misi) a formulovanou vizi. •Správně definované cíle splňují podmínky a principy SMART •Dosahování měřitelných cílů je měřeno a verifikováno pomocí indikátorů či metrik. •Cíle projektu představují slovní popis účelu, jehož má být prostřednictvím realizace projektu dosaženo. Cíl projektu •Nová hodnota –produkt, služba nebo jejich kombinace, která je výsledkem projektu a je reprezentována popisem určitého stavu, jenž má v budoucnosti existovat. •Globální cíl projektu je obvykle jediný hlavní cíl projektu, který určuje jeho celkový směr a konečný výsledek. Je vněm obsažena strategická potřeba organizace a hlavní účel, který má být realizací projektu naplněn. Tento globální cíl je obvykle rozpracován do podrobnější hierarchické struktury dílčích cílů. Cíl projektu •Definice cílů projektu by měla obsahovat tyto čtyři hlavní charakteristiky: •Popis výstupu, který má být vytvořen; •Očekávaný časový rámec zhotovení tohoto výstupu; •Měřítka, podle kterých se cíl bude považovat za splněný; •Podmínky, které upřesňují představy zadavatele o způsobu splnění tohoto cíle 2. Plánování projektu •Plánování projektu zpřesňuje výstupy předchozí fáze. Cílem tohoto procesu (výstupem)jsou dva závazné dokumenty •Definice předmětu projektu: Dokument, který konstatuje, jaká práce má být vykonána k tomu, aby byl vytvořen a dodán předmět nebo služba se specifickými vlastnostmi. → CO je cílem všech aktivit •Plán projektu: Plánem projektu rozumíme dokument, ve kterém je konstatováno, jaká práce bude vykonána a jakých přístupů a postupů bude použito k tomu, aby bylo dosaženo cíle projektu. → JAK budou probíhat •Proč? Z jakých důvodů se projekt realizuje? Jaký problém nebo nedostatek má projekt vyřešit? Proč je třeba vynaložit prostředky a úsilí na jeho realizaci? •Co? Co je cílem a výstupem projektu? Jaké jsou hlavní produkty nebo výstupy projektu? •Kdo? Kdo se na realizaci projektu bude podílet? Co bude povinností jednotlivých zúčastněných v rámci projektu? Jak budou účastníci projektu organizováni? •Kdy? Jaký je harmonogram projektu? Jaké jsou významné milníky v průběhu realizace projektu? Jaká je časová osa projektu a kdy nastanou zvláště významné body označované jako milníky? • • Plán projektu může obsahovat např.tyto další náležitosti: •Plán řízení projektu; •Plán řízení předmětu projektu; •Plán řízení nákladů; •Plán obsazení projektu; •Plán řízení projektové komunikace; •Plán řízení subdodávek; •Plán řízení rizik; •Plán řízení kvality. •Nedílnou součástí je: •Časový rozpis projektu (harmonogram), který obsahuje všechny informace o tom, v jakých termínech a časových sledech budou práce na projektu probíhat. • Rozpočet projektu, který je rovněž nedílnou součástí Plánu projektu je časově fázovaný plán obvykle vyjádřený peněžními nebo pracovními jednotkami. 3. Realizace/implementace •zahrnuje činnosti, které pod vedením projektového manažera vykonává projektový tým a jsou zaměřeny na dosahování plánovaných cílů, tj. vytváření produktu. •Součástí aktivit je projektová komunikace, motivace členů týmu, řízení subdodávek, řízení kvality a řízení změn. •obsahuje aktivity, činnosti a techniky, které jsou využívány obecně pro manažerské řízení a vedení, např.: •Vyhledávání a výběr pracovníků (vyhledávání a výběr pracovníků vhodných pro obsazování pracovních pozic realizačního týmu); •Organizování (přidělování úkolů, definování pravomocí a odpovědností v realizačním týmu, delegování, koordinace činností a návazností úkolů); •Vedení (leadership) (aplikace vhodného manažerského stylu vedení, vytváření efektivního komunikačního prostředí v realizačním týmu projektu, motivování, sdílení znalostí a zkušeností, rozvíjení pracovníků, vzdělávání, dohled, aj. efektivní metody vedení lidí) aj. 4. Kontrola projektu •Po schválení plánu a zahájení prvních realizačních prací a čerpání nákladů se aktivizuje proces projektové kontroly. •Činnost, která se zaměřuje na zjišťování a ověřování skutečného postupu projektu ve vztahu k plánu formou porovnávání kvantifikovaných hodnot (ukazatelů) s jejich předpokládaným (žádoucím) stavem •Pokud jsou při měření zjištěny odchylky proti platné verzi projektového plánu, přikročí se k vyhodnocení a doporučení nápravného postupu. Monitorování a kontrola projektu (4 fáze) •Měření–zjištění konkrétního stavu sledovaných hodnot projektu, tj. vlastní zjištění stavu, ve kterém se projekt nachází; •Hodnocení–porovnání, jakou měrou tyto hodnoty splňují předpoklady stanovené Plánem projektu (Definicí předmětu projektu); •Korekce –analýza příčin odchylek a provedení okamžitých operativních zásahů(korekce nežádoucích odchylek), pokud došlo k odchylce od plánovaného (žádoucího) stavu, event. reakce na potvrzená předvídaná rizika; •Podání hlášení (reporting) o stavu projektu, event. podání informace o zjištěných indikátorech nepředvídaných rizik, která nebyla zahrnuta doplánu rizik, řídícímu orgánu (nadřízenému managementu), event. managementu zákazníka. 5. Uzavření projektu •Uzavření projektu je činností, při které jsou ukončeny všechny aktivity projektu, předány a schváleny výstupy projektu, vypořádány a uzavřeny všechny jeho administrativní agendy. •Závěrečné analýzy: •Hodnocení naplnění cílů projektu •Porovnání měřitelných výstupů (plánovaných a skutečně dosažených) •Analýza příčin pro změny předmětu projektu •Plnění plánu kvality •Analýza činností, realizovaných s cílem eliminovat rizika •Efektivita projektového managementu. Administrativní uzavření projektu •Ověření a dokumentaci výstupů projektu; •Uzavření interní administrativy, účetní vypořádání nespotřebovaných zdrojů projektu; •Závěrečné uspořádání a archivace projektové dokumentace Vybrané metody a nástroje projektového managementu •Obecné manažerské pro řízení projektů •Brainstorming, •SWOT analýza, •Rozhodovací analýza aj. •Specifické pro projektové řízení •dekompozici činností projektu (WBS), •tvorba Ganttova diagramu, •Matice odpovědností •Logický rámec projektu (LF), •Síťová analýza •Vývojové diagramy Dekompozice činností projektu (WBS –Work Breakdown Structure) •Hierarchický rozpad cíle projektu na jednotlivé produkty a podprodukty až na úroveň jednotlivých pracovních balíků (činností, úloh), které musí být v průběhu projektu vytvořeny (realizovány). •Cílem je rozložit projekt najednotlivé činnosti do takové úrovně podrobnosti, aby k nim bylo možné přiřadit odpovědnosti, pracnost a časový horizont. •Proces tvorby WBS slouží k nalezení a zpřehlednění všech činností potřebných k dodání výstupů. Správně vytvořená WBS je předpokladem toho, že se nezapomene na nic důležitého, a také pojistkou, že se nebudou dělat zbytečné činnosti. •Struktura činností může být podle složitosti a rozsahu projektu různě strukturovaná a složitá -pro malé projekty může mít podobu jednoduchého seznamu činností Dekompozice projektu (WBS) Ganttův diagram •Představuje grafické znázornění průběhu činností v čase (souběžnost a návaznost). •Ganttův diagram zobrazuje ve sloupcích (horizontálně) časové období, ve kterém se plánuje. •Podle délky plánovaného projektu se zobrazuje období v odpovídající podrobnosti (roky, měsíce, týdny, dny). •V řádcích (vertikálně) se pak zobrazují dílčí aktivity (někdy nazývány jako úkoly) -tedy kroky, činnosti nebo podprojekty a to v takovém pořadí, které odpovídá jejich logickému sledu v plánovaném projektu (viz WBS). Délka trvání dané aktivity je pak vztažena k časovému období. Ganttův diagram •Ganttův diagram je v projektovém managementu používán velmi často –je jednoduchý, dá se snadno vytvořit i bez specializované softwarové podpory. •V softwarové podpoře je rozšířen o možnosti všech typů vazeb s překryvy a prodlevami, možností znázornění kritické cesty i nástroji pro porovnání odchylek skutečného stavu oproti plánu (baseline). •Využívá se zejména pro komunikaci, jednání a diskusi. • •Co může být v řádcích Ganttova diagramu: činnosti, kroky, projekty, subprojekty •Co může být ve sloupcích Ganttova diagramu: roky, měsíce, týdny, dny, (hodiny) Ganttův diagram Ganttův diagram Matice odpovědností •Metoda používaná pro přiřazení a zobrazení odpovědností jednotlivých osob či pracovních míst v projektu jednotlivým dílčím úkolům nebo činnostem formou matice. •Odpovědnosti jsou v matici zpravidla ve sloupcích a činnosti zpravidla v řádcích. Metody síťové analýzy •Používají se v případech, kdy je třeba analyzovat nebo optimalizovat nějakou síť vzájemně propojených a souvisejících prvků. •Soustředí se na výpočet nebo optimalizaci kritické cesty mezi jednotlivými prvky (nejdelší možná cesta z počátečního bodu grafu do koncového bodu grafu. Každý projekt má minimálně jednu kritickou cestu). •Mezi základní metody síťové analýzy patří: •Metoda kritické cesty CPM (Critical Path Method) •Metoda PERT (Program Evaluation and Review Technique) Příklad Paretova analýza •Podle Paretova pravidla 80 % problémů bývá způsobováno pouze 20 % příčin. Zaměříme-li se na 20 % z celkových 100 % příčin, můžeme dosáhnout významných úspěchů při řízení projektů a zlepšování kvality. • •80 % příjmů podniku pochází od 20 % zákazníků; •20 % výrobků generuje 80 % zisku; •20 % možných příčin generuje 80 % problémových situací např. ve výrobě. • •Obecně lze Paretovo pravidlo 80/20 vyjádřit následovně: 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků. •Prakticky to znamená, že při řízení, rozhodování či plánování je třeba soustředit se především na oněch kritických 20 %, čímž lze dosáhnout 80 % možného efektu. LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU •postup, který umožňuje navrhnout a uspořádat základní charakteristiky projektu ve vzájemných souvislostech •Metoda logického rámce ověřuje projekt z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému a dále z hlediska proveditelnosti a trvalé udržitelnosti projektu. •Logický rámec lze přirovnat k projektu v koncentrované podobě (má ustálený vzhled). •Celý projekt je jasně a srozumitelně popsán na jediném listu papíru. •Vytváří se na začátku projektu -k zachycení smyslu projektu, stanovení ukazatelů jeho úspěšnosti a hrubý nástin řešení. • • ČEHO chceme dosáhnout Důvod realizace projektu PROČ JAKÉ změny chceme dosáhnout Aktivity týmu Měřitelné ukazatele…čeho bylo dosaženo Jak, kdy, jakým způsobem bude zdokumentováno (dotazníky, smlouvy,..) Co podmiňuje realizaci projektu Logika •Vertikální logika •Jestliže provedeme tyto klíčové činnosti(...), dosáhneme těchto konkrétních výstupů; nebo jaké klíčové aktivity a činnosti vedou k očekávaným výstupům a výsledkům? •Jestliže jsme dosáhli těchto konkrétních výstupů (...), lze očekávat, že s jejich pomocí dosáhneme požadovanou změnu –dosáhneme specifického cíle (účelu projektu); nebo jak očekávané výstupy a výsledky přispějí k dosažení specifického cíle (účelu projektu)? •Jestliže bylo dosaženo této změny –specifického cíle (...), lze očekávat, že přispívá k naplnění hlavního cíle (záměru.....); nebo jak specifický cíl přispěje k naplnění hlavního cíle (záměru) projektu? •Horizontální logika •Přiřazuje dle jednotlivých úrovní –cílům, účelu, výsledkům či aktivitám projektu –tzv. objektivně ověřitelné ukazatele a zdroje, u kterých bude možné pro tyto ukazatele získat objektivní informace a za jejichž pomoci bude možné provést ověření dosažení stanovených ukazatelů. • Schéma tvorby logického rámce 1.Definování celkového (obecného) cíle projektu 2.Definování specifických cílů / účelu projektu 3.Definování výstupů a výsledků projektu 4.Definování (klíčových) aktivit a činností projektu 5.Kontrola vertikální logiky sloupce („příčina –důsledek“ 6.Definování nutných předběžných předpokladů a podmínek projektu jako celku 7.Definování nutných předpokladů a existujících rizik ovlivňujících realizaci navržených aktivit a činností 8.Definování nutných předpokladů a existujících rizik ovlivňujících dosažení výstupů a výsledků projektu pomocí aktivit a činností 9.Definování nutných předpokladů a existujících rizik ovlivňujících dosažení specifických cílů a účelu projektu pomocí výstupů a výsledků 10.Kontrola platnosti vertikální logiky sloupce 1 a horizontální logiky po řádcích 11.Definování operabilních (SMART) ukazatelů a indikátorů projektu popisujících celkový cíl, specifické cíle a účel, výsledky a výstupy, aktivity a činnosti projektu 12.Definování zdrojů pro objektivní ověření dosažení ukazatelů a indikátorů projektu Principy stanovování ukazatelů a indikátorů •OPERABILNÍ = KVANTIFIKOVATELNOST A MĚŘITELNOST • •S-Specific určitý / konkrétní •M-Measurable měřitelný / kvantifikovatelný •A-Achievable dosažitelný / ovlivnitelný •R-Relevant / Realistic reálný •T-Time-managed termínovanost (s vazbou na délku projektu) Zpracování projektové žádosti Typy projektů •Tvrdé (investiční) •Zaměřeny na pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Koncentrují se tedy zejména např. na nákup, výstavbu či rekonstrukci nemovitosti, budování infrastruktury, nákup nových technologií aj. • •Měkké (neinvestiční) •Zaměřují se na „investice“ do lidských zdrojů, např. na podporu vzdělávání (celoživotní vzdělávání, rekvalifikace, specifické formy vzdělávání), zaměstnanosti, sociální integraci, rovné příležitosti, apod. Rozpočet neinvestičních projektů tvoří zejména osobní náklady, náklady na cestovné Struktura projektové žádosti •Identifikace žádosti •Popis projektu (cíl, postup, výstupy) •Popis cílové skupiny •Klíčové aktivity (musí být uskutečnitelné, navazovat na sebe či se překrývat, nevylučovat se) •Harmonogram realizace projektu •Řízení rizik (rizikové faktory – závažnost – pravděpodobnost výskytu) •Realizační tým •Rozpočet projektu •(monitorovací indikátory, udržitelnost projektu, publicita,…) • • • Přílohy projektové žádosti (např.) •Čestné prohlášení žadatele •Doložení právní subjektivity žadatele •Podklady pro posouzení finančního zdraví (Rozvaha, VZaZ, ..) •SWOT analýza •Logický rámec •Studie proveditelnosti •Analýza nákladů a přínosů (Cost-Benefit Analysis -CBA) - Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší a co si naopak bere jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Studie proveditelnosti (Feasibility Study) •nástroj ke zdůvodnění projektu z ekonomického, právního a technického hlediska ve vazbě na konkrétní cíle daného projektu •k posouzení uskutečnitelnosti a životaschopnosti projektu •popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prostředků •Cca 20 – 50 stran • Studie proveditelnosti •Formální náležitosti studie – identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie, kontaktní osoby, účel studie; •Stručné vyhodnocení projektu – hlavní závěry, které vyplývají ze studie proveditelnosti, zejména zhodnocení finanční efektivity projektu, jeho realizovatelnost z hlediska kritérií efektivity a výsledky analýzy rizik; •Stručný popis podstaty projektu a jeho etap – komplexní popis hlavních charakteristik projektu a jeho etap; •Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix – zahrnuje popis všech marketingových aspektů projektu; •Management projektu a řízení lidských zdrojů –základní činnosti, metody a nástroje vztahující se k řízení projektů; •Technické a technologické řešení projektu – zahrnuje všechny podstatné technické a technologické aspekty projektu – varianty řešení; •Dopad projektu na životní prostředí; •Zajištění dlouhodobého majetku – struktura dlouhodobého majetku, výše investičních nákladů, servisní podmínky apod. •Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku; •Finanční plán a analýza projektu – základní kalkulace a analýza BEP a finanční plán projektu v požadované struktuře; •Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu; •Řízení rizik – vymezení největších zdrojů rizika v projektu, uvedení jejich pravděpodobnosti a opatření na jejich snížení; •Harmonogram projektu – časový plán jednotlivých činností a fází projektu; •Podrobné závěrečné hodnocení projektu – komplexní závěr, který zahrnuje výsledné posouzení projektu podle požadovaných kritérií a vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu. Závěrečná zpráva projektu (může obsahovat..) •Věcná část •Popis realizace projektu včetně dodržování jeho harmonogramu (vývoj klíčových aktivit) •Kvalitativní a kvantitativní výstupy projektu •Přínos pro cílovou skupinu (dopad projektu) •Celkové zhodnocení realizace (byly naplněny cíle…? •Popis změn v projektu •Finanční část •Závěrečná finanční zpráva – zpráva o čerpání rozpočtu projektu •Přehled čerpání způsobilých nákladů •Soupiska účetních dokladů •Kopie účetních dokladů (např. nad 5 000 Kč) •Rozpis mzdových nákladů realizačního týmu •Výpis z bankovního účtu •Přehled uzavřených výběrových řízení •Další přílohy dle relevance • Účtování v neziskovém sektoru 3. blok / 2. 11. 2019 Účetnictví qinformační systém, který poskytuje základní informace o finančních aktivitách a stavu majetku účetní jednotky (tj. právnické osoby) qČinnost vedoucí ke zjištění stavu a změn majetku a jeho zdrojů, výsledku hospodaření za určité období qPísemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku q • qúčetnictví musí být (§ 8, 563/1991 Sb., zákona o účetnictví): qsprávné (neodporuje zákonu), qúplné (obsahuje vše), qprůkazné (navázáno na skutečnost), qsrozumitelné (nadáno schopností jednoznačně určit informace), qtrvalé (uchovatel informací). • Účel účetnictví qPřehled pro majitele, zakladatele, zřizovatele qPodklady pro řízení organizace qPoklady pro dárce, poskytovatele dotací, grantů, qEvidence pro daňové přiznání qZákonem daná povinnost qZájem statistik (zákonná povinnost) qZájem konkurence 79 Účetnictví musí poskytovat informace qo stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích financování •Podnikatel musí mít přehled například o stavu peněžních prostředků, o tom, kolik Kč má dostat zaplaceno od odběratelů, a naopak, kolik Kč dluží dodavatelům a jiným subjektům, jaká část majetku je financována z vlastních zdrojů apod. • qo nákladech, výnosech a s tím souvisejícím výsledkem hospodaření účetní jednotky. •Při jakémkoliv podnikání je potřeba mít přehled o výši prostředků do podnikání vložených a o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, aby podnikatel věděl, zda se mu vyplatí provozovat podnikatelskou činnost či nikoliv. • 80 Kdo vede účetnictví •V §1 ZU se uvádí: „účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku“ • qÚčetní jednotkou je každá organizace – právnická osoba. qNNO je právnická osoba a z toho plyne, že má povinnost vést účetnictví. A to i tehdy, když neplyne povinnost podat daňové přiznání. 81 Kdo nevede účetnictví •Podnikající fyzické osoby, které nejsou zapsané v obchodním rejstříku (obrat nepřesáhl 6 mil Kč) – řídí se zákonem o daních z příjmů • -Vedou Daňovou evidenci: evidence příjmů a výdajů -Vedou Evidenci příjmů: evidují pouze příjmy (výdaje se vypočtou stanovením procenta – paušálem) • 82 Uživatelé účetních informací •Interní •Majitelé •Manažeři •Zaměstnanci • •Externí •Finanční úřad •Zdravotní pojišťovna •Správa sociálního zabezpečení •Banka •Obchodní partneři •Klienti •Dárci… • 83 Legislativní úprava účetnictví pro NNO qzákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů q qvyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání q qčeské účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (standardy č. 401 – 413) q qvnitřní předpisy organizace (stanovy, organizační řád...) qvnitřní směrnice organizace (o finančním řízení, o účetnictví...) • Vyhláška Č. 504/2002 Sb. 85 qstanoví: qrozsah a způsob sestavování účetní závěrky quspořádání a obsahové vymezení položek majetku quspořádání a obsahové vymezení nákladů a výnosů qsměrnou účtovou osnovu qúčetní metody q… q q q q qřídí se jí: qpolitické strany a hnutí qspolky qcírkve a náboženské společnosti qobecně prospěšné společnosti qzájmová sdružení PO qnadace, nadační fondy, ústavy qspolečenství vlastníků jednotek qveřejné vysoké školy qjiné účetní jednotky… České účetní standardy 86 q401 – účty, účtování na účtech, vnitroorganizační účetnictví q402 – otevírání a uzavírání účetních knih a účetní závěrka q403 – inventarizační rozdíly q404 – kursové rozdíly q405 – deriváty q406 – cenné papíry, podíly a směnky q407 – opravné položky k pohledávkám, rezervy q408 – krátkodobý finanční majetek a úvěry q409 – dlouhodobý majetek q410 – zásoby q411 – zúčtovací vztahy q412 – náklady a výnosy q413 – vlastní zdroje a dlouhodobé závazky (metody a postupy vedení a zpracování účetnictví) q q Účetnictví NNO 87 qNNO musí plně respektovat zákon o účetnictví (přechod od výdajového k akruálnímu principu) - výdajový princip (účtuji v okamžiku, kdy dojde ke změně stavu finančních prostředků) výdaj: skutečně vydané prostředky příjem: skutečně přijaté prostředky - akruální princip (účtuji v okamžiku, kdy událost nastala – bez ohledu na změnu stavu finančních prostředků) náklad: vznikají spotřebou zdrojů v peněžním vyjádření, neznamenají nutně výdaj prostředků výnos: hmotné toky v peněžním vyjádření, neznamenají nutně příjem prostředků q q qjednoduché účetnictví X podvojné účetnictví (zjednodušený X úplný rozsah) q Jednoduché účetnictví 88 qupraveno zákonem o účetnictví qmohou vést vybrané NNO: qspolek a pobočný spolek, odborová organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti a honební společenstva qza předpokladu, že: qnejsou plátcem DPH; qjejich celkové příjmy nepřesáhnou 3 mil. Kč; qhodnota jejich majetku nepřesáhne 3 mil. Kč. q qpředmětem jsou příjmy a výdaje, majetek a závazky Účetní knihy: qpeněžní deník qkniha pohledávek a závazků qpomocné knihy o ostatních složkách majetku qpřehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích Zjednodušený rozsah účetnictví 89 qupraveno zákonem o účetnictví a zmiňovanou vyhláškou q qmohou vést vybrané NNO: qspolek a pobočný spolek, odborová organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, honební společenstva, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ústavy, společenství vlastníků jednotek a bytová a sociální družstva qza předpokladu, že naplňují atributy mikro a malých účetních jednotek splňuje alespoň dvě ze tří kritérií: - aktiva celkem nižší jak 9 mil. Kč (resp. 100 mil. Kč) - roční úhrn čistého obratu nižší jak 18 mil. Kč (resp. 200 mil. Kč) - průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10 a méně (resp. 50 a méně) q q„zjednodušený“ účetní rozvrh – pouze účtové třídy a účtové skupiny qmožnost amerického deníku – spojení hlavní knihy a účetního deníku qnetřeba účtovat o předvídatelných a možných ztrátách a ziscích qzjednodušený rozsah účetní závěrky Účetnictví v plném rozsahu 90 qupraveno zákonem o účetnictví a zmiňovanou vyhláškou q qv podstatě tak, jak je zvykem pro ziskové organizace q„lepší“ uspořádání dat – více přehledné... qvíce výkazů, které jsou více podrobné… q qúčetnictví v plném rozsahu poskytuje údaje, se kterými se následně lépe pracuje při případné analýze ekonomického chodu organizace q qněkteré neziskové organizace však „dokonalé“ výkazy nepotřebují a z toho důvodu volí jednodušší formu vedení účetnictví q q„úplný“ účetní rozvrh – odlišnosti proti rozvrhu v ziskovém sektoru qpráce účetním deníkem a hlavní knihou q q q Potrojné účetnictví 91 Účetní závěrka •Vyvrcholením účetních prací za celé účetní období je účetní závěrka. •Té předchází účetní uzávěrka, která zahrnuje celou řadu činností od inventarizace, zjištění výsledku hospodaření (dále jen „VH“) až po uzavření všech účtů. • •Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty (dále jen „VZZ“) a příloha. 92 Účetní výkazy – účetní závěrka qvýkaz zisku a ztráty (údaje o nákladech a výnosech za rok činnosti organizace) přizpůsoben pro členění nákladů na hlavní a doplňkovou činnost q qrozvaha (bilance) – základní přehled o majetku organizace a způsobu jeho krytí q qpříloha účetní závěrce – „doprovodný text k účetní závěrce“ • q(přehled o peněžních tocích) – výkaz o změnách finančních prostředků podniku q(přehled o změnách vlastního kapitálu) - … q qzveřejnění ve sbírce listin veřejných rejstříků, resp. ve výroční zprávě (pokud musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem) • 93 Povinnost zveřejnit účetní závěrku… •Od 1. 1. 2014 nabyl platnosti zákon o veřejných rejstřících právnických osob. Rejstříkový zákon nařizuje ukládat do sbírky listin účetní závěrky osobám, kterým to přikazuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví. • •Pro všechny neziskové organizace vznikla povinnost zasílat výkazy do rejstříku, ve kterém byla organizace dle nového NOZ zapsána! • •ALE!! •Daňové přiznání není povinen podat veřejně prospěšný poplatník, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně (příjmy z hlavní činnosti, je-li ztrátová, dotace, příspěvky), příjmy od daně osvobozené (členské příspěvky) nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (úroky). 94 Jak musí vést NNO účetnictví? •NNO musí ke dni účetní závěrky vykázat oddělené výnosy, náklady a výsledek hospodaření za hlavní a vedlejší činnosti (více viz vyhláška č. 504/2002 Sb.). •Účetnictví musí být nastaveno tak, abychom toho byli schopni už v průběhu roku. •Více variant, jak na to: •Zřízení zakázek, středisek -účetnictví jako šatní skříň, co zásuvka, to projekt,.. -zdroj financování je středisko, doklad se účtuje na jednotlivé zakázky.. •Analytické účtování •Rozbory mimo účetnictví, „na papíře“ 95 Podnikání neziskových organizací • •NNO má obecně 2 druhy činnosti: •Hlavní činnost je ta, pro kterou byla nevýdělečná organizace zřízena. •Hospodářská činnost je stanovena ve statutu či ve zřizovací listině jako jiná než hlavní činnost, která může být činností doplňkovou, vedlejší nebo podnikatelskou. Neměla by omezit činnost hlavní. 96 Podnikání NNO? CO ŘÍKÁ NOZ? •§ 217: Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výděleční činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku….. • •Z hlavní činnosti spolku je vyloučeno: •- Podnikání (samostatně vykonávaná výdělečná činnost na vlastní účet a odpovědnost, soustavně, za účelem dosažení zisku, na základě živnostenského či jiného oprávnění. •- Jiná výdělečná činnost (slouží k podpoře HČ nebo k hospodárnému využití majetku): činnost, která nemá známky podnikání, i když tvoří zisk, např. není vykonávána soustavně. 97 Zdanění NNO q NNO jsou zdaňovány v tzv. specifickém daňovém režimu qstát poskytuje NNO určité výhody – nepřímá podpora státem q qNOZ a veřejná prospěšnost – původní koncept vs. skutečnost • („veřejně prospěšný poplatník“ vymezený dle právní formy) • (negativní vymezení) q qproč specifický daňový režim? qNNO snižují výdaje státu qNNO představují dodatečné přínosy pro společnost • (poskytují služby za nulové nebo zvýhodněné ceny) 98 Funkce zdaňování neziskových organizací •Alokační funkce. •Jedná se o nepřímou veřejnou podporu, kdy stát poskytuje neziskovým organizacím daňové úlevy a vzdává se tak části svých příjmů, a to ve prospěch vybraných činností, které považuje za vhodné/nutné podporovat. •Stimulační funkce. •Prostřednictvím vybraných nastavení (vytváření kontrolních mechanismů, transparentnost) může stát daňovou politikou ovlivňovat činnost a chování neziskových organizací. •Regulační funkce. •Stát dále může nastavením mechanismů zdaňování regulovat chování neziskových organizací. Jedná se například o zákaz podnikání pro neziskové organizace, omezení jejich investiční činnosti, zamezení politické činnosti aj. 99 Členění příjmů pro výpočet DPPO 100 Položky odčitatelné od základu daně 101 Daň z příjmu PO 102 Příklad na snížení základu DPPO ZD 250 000,- 400 000,- 3 000 000,- 4 000 000,- 30 % ze ZD 75 000,- 120 000,- 900 000,- 1 200 000,- Mohu odečíst 250 000,- 300 000,- 900 000,- 1 000 000,- Upravený ZD 0,- 100 000,- 2 100 000,- 3 000 000,- 103 Vedení účetnictví pro správné stanovení základu daně •NO má možnost ovlivnit svůj daňový základ. Ten může snížit, pokud vhodně vymezí obsah hlavní a hospodářské činnosti ve stanovách. Příjmy z některých činností totiž vůbec nemusí být předmětem daně. Způsob vymezení činností ve stanovách žádný předpis neupravuje. •Odděleně evidovány náklady a výnosy podle jednotlivých druhů činností (využívat střediska nebo analytické účty) • 104 Vedení účetnictví: §18a(3) – členění činností •U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. •Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. 105 Členění činnosti - §18a(4) –členění činností • •Veřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí pro vedení výdajů (nákladů) – střediska, zakázky, nákladové okruhy… 106 Vedení účetnictví pro správné stanovení základu DPPO 107 Finanční analýza •Je soubor činností, jejichž cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku. •Soubor finančních ukazatelů, který je hlavním zdrojem informací pro sestavování finančních plánů v různých časových úsecích či pro strategická rozhodnutí, směřující k ekonomické stabilitě firmy. •Jejím úkolem je rozpoznat zdraví podniku, odhalit slabé stránky a identifikovat silné stránky. •Vychází především z dat minulých let, ale je podkladem pro kroky k rozhodování do budoucnosti. •Ukazatelů, díky kterým se hodnotí finanční zdraví organizace, existuje velké množství → ne všechny je vhodné/možné použít u NNO 108 Základní ukazatele •Pro organizaci je velmi důležitá hospodárnost, tzn. měření a minimalizace nákladů. •Případný zisk z činnosti organizace není rozdělován a slouží jako zdroj k dalšímu naplňování poslání organizace. •Proto se sledují zejména ukazatele vývoje: •výnosů a nákladů v čase •počtu klientů v čase •majetkových položek v čase •velikosti potřebných zdrojů v čase •počtu zaměstnanců a dobrovolníků v čase 109 Fundamentální a technická finanční analýza •FFA •spíše se zabývá kvalitativními údaji o podniku. •využívá se při ní odborných zkušeností, expertních odhadů a intuice. •tato metoda se upřednostňuje při velkých změnách podmínek, které vylučují využití extrapolačních metod v rámci technické analýzy. •TFA •zabývá se kvantitativními údaji a je založena na matematicko-statistických metodách. •V oblasti elementárních metod se jedná o analýzu vertikální a horizontální. •V rámci vertikální analýzy se hodnotí vývoj jednotlivých prvků. •K nástrojům u horizontální analýzy patří časové řady a rozpoznání. 110 Elementární metody TFA •analýza absolutních ukazatelů •analýza poměrových ukazatelů •analýza soustav ukazatelů •analýza rozdílových ukazatelů • 111 Analýza absolutních ukazatelů •základní přehled o vývoji jednotlivých veličin ve výkazech finančního účetnictví. •HA: vývoj jednotlivých položek účetních výkazů v čase. • • • •VA: podíl jednotlivých dílčích položek výkazů na celku. •Pokud jde o rozvahu, jako celek se považují aktiva a pasiva celkem. V případě VZZ jsou za celek považovány tržby anebo položka výkony • 112 Analýza poměrových ukazatelů (vypočítávají vydělením jedné položky jinou položkou) 1. Ukazatele rentability (u NNO dosti diskutované) •Vzorec pro výpočet míry pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti • •Vzorec pro výpočet rentability nákladů doplňkové činnosti • 113 2. Ukazatel likvidity •hodnotí, jak subjekt dokáže dostát svým závazkům, a to prostřednictvím úhrady v peněžních prostředcích •nejčastěji se hodnotí likvidita okamžitá a pohotová • •Vzorec pro výpočet okamžité likvidity • 114 3. Ukazatele autarkie •Míra soběstačnosti • •Vzorec na výpočet autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů • 115 Další možnosti FA •použití souhrnných modelů, které slouží k posouzení velkých NNO •Např. model KAMF: hodnotí ukazatel autarkie hlavní činnosti, dále nákladovou rentabilitu doplňkové činnosti, míru pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti. Dále hodnotí okamžitou likviditu, obrat kapitálu a modifikovanou produktivitu práce. •ke každému ukazateli je sestavena stupnice hodnocení •Celkový výsledek je poté určen aritmetickým průměrem. 116 Model KAMF 117