POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB NĚCO MÁLO NA ÚVOD „Při alokaci veřejných zdrojů stojí rozhodovací subjekty před neustálou volbou, jak tyto vzácné zdroje použít. Řešení otázky je předmětem optimalizace, kdy se zřetelem na stanovené výdajové cíle a další omezující podmínky hledáme nejvhodnější alokační variantu, jak omezené veřejné zdroje co nejlépe využít s ohledem na stanovené cíle, jejich hodnotící kritéria a dané (omezovací) podmínky. Hledání odpovědi na tuto otázku je součástí zkoumání, které se nazývá analýzou ex ante. Výstupem této analýzy je doporučení (volba) nejvhodnější realizované varianty. Po zvolení vybrané varianty pak v rámci průběžné kontroly sledujeme, zda jsou dodržovány všechny formální (dokumentační, účetní) a obsahové (ekonomické) náležitosti tak, aby byly v souladu s přijatými alokačními cíli a jejich ukazateli. Po skončení výdajové akce se pak provádí závěrečné vyhodnocení realizované výdajové činnosti.“ (Nemec a kol., 2010) ALOKAČNÍ FUNKCE A KONCEPT 3E ECONOMY, EFFICIENCY, EFFECTIVENESS Alokace zdrojů musí splňovat 3 zásady: Veřejné prostředky jsou využity k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů (princip hospodárnosti) Veřejné prostředky jsou využity takovým způsobem, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění (princip efektivnosti) Použití veřejných prostředků je takové, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů (princip účelnosti) POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB JAKO ZÁKLADNÍ FUNKCE VEŘEJNÉHO SEKTORU „Jednou z funkcí veřejného sektoru je poskytovat občanům veřejné služby a veřejné statky. Tato funkce je realizována propojením veřejných politik s veřejnými výdajovými programy. K realizaci cílů veřejných politik a veřejných výdajových programů jsou potřebné zdroje. A protože zdroje jsou vzácné, hledáme při jejich alokaci takové varianty, které povedou k efektivnímu a účinnému nakládání s nimi. K tomu používáme ekonomické hodnocení veřejných politik a veřejných programů.“ (Ochrana, Pavel, Vítek a kol., 2010) VEŘEJNÁ SLUŽBA „..takový druh služeb, jejichž uživatelem (spotřebitelem) je veřejnost jako sociální subjekt. Veřejné služby jsou produkovány, zabezpečovány či regulovány orgány veřejné správy“. V ekonomickém pojetí je veřejná služba „…ekonomickým statkem, jehož spotřebitelem (reálným i potenciálním) je veřejnost. Znamená to, že veřejná služba je veřejným statkem (statkem kolektivní spotřeby). V souladu s tímto závěrem (a předpokladem) může být služba čistě veřejným statkem (kvalitativně a kvantitativně nedělitelným ve spotřebě) či smíšeným veřejným statkem“ (Ochrana, 2007) JAK VEŘEJNĚ GARANTOVANÉ STATKY POSKYTOVAT? Rozdíl mezi garancí a produkcí „Veřejné statky nemusí být nutně poskytovány státními podniky nebo státními úřady a institucemi. Z nevyloučitelnosti ze spotřeby vyplývá pouze to, že musí být financovány z veřejných rozpočtů – tedy z daní.“ Holman (2002, str. 407) Kdo (jaký subjekt) službu poskytuje? Kým, respektive z jakých zdrojů, je služba financována? GARANCE X PRODUKCE! Zabezpečení veřejných služeb je širší význam podpory ve smyslu garantování, organizování, regulování, kontrolování a financování veřejné služby - převážně mluvíme o zabezpečování veřejných služeb státem a jeho institucemi (organizační složky státu, kraje, obce). Poskytování veřejné služby: jde o faktickou produkci veřejných služeb. Poskytovateli mohou být ziskové soukromé firmy, neziskové veřejné organizace, neziskové soukromé organizace, ale také sektor domácností. INTERNÍ VERSUS EXTERNÍ ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY Pramen: Řežuchová, 2010 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ FOREM PRODUKCE Cena (celkové náklady na produkci) veřejné služby Poskytovaná úroveň kvality veřejné služby, potažmo dostupnost služby Rozsah poskytovaných veřejných služeb. Ochrana (2007) navíc mezi základní kritéria řadí rozpočtové omezení (dostupné zdroje) garanta služeb. NÁKLADY NA POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY interní externí Forma poskytování/ poskytovatelé Služba (její charakter) Výběr poskytovatele Konkurence Náklady Uživatelské poplatky Užší řízení - v případě neexistence konkurence mezi poskytovateli, cenová regulace, benchmarking Poptávka Měřitelnost výstupu, vázanost aktiv TN/BN, metody hodnocení projektů Metody hodnocení kvality veřejných služeb Kvalita SOUTĚŽ Transparentní soutěž, objektivní kritéria Zjišťování poptávky spotřebitelů, substituty, komplementy… Monitorování, kontrola ZÁVĚREM… KDY JE ZVOLENÁ PRODUKCE NEEFEKTIVNÍ? Forma produkce je nákladnější (z hlediska použitých vstupů) ve srovnání s jinými alternativami poskytování Veřejnou službu lze prostřednictvím jiné z možných forem produkce zajistit ve větším rozsahu a vyšší kvalitě, nebo poskytovaná úroveň služby je nedostatečná z hlediska plnění cíle (účelu) Náklady na jednotku výstupu jsou vyšší než by byly při využití jiné z forem produkce EXTERNÍ PRODUKCE – CONTRACTING OUT CO JE TO VEŘEJNÁ ZAKÁZKA? Ekonomický versus právní pohled „Případ, kdy určitý veřejný projekt nerealizuje přímo veřejný sektor, ale za úplatu subjekt z jiného než veřejného sektoru“ (Pavel, 2007,35) ..smlouva , která je uzavřena dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) VZ na dodávku, službu, stavební práce Malého rozsahu, podlimitní, nadlimitní, koncese.. VÝHODY A NEVÝHODY CONTRANTING OUT Dodatečné náklady v podobě transakčních nákladů ex ante a ex post; prodražování veřejných služeb; omezená kontrola garanta a obtížnost přímých zásahů garanta do poskytování nasmlouvané služby; dlouhodobé závazky; riziko vytváření monopolního postavení na trhu veřejných služeb; potenciální ohrožení dostupnosti služby nízkopříjmovým skupinám obyvatel a (ne)transparentní alokace veřejných zdrojů. VÝHODY KONTRAKTOVÁNÍ Konkurenční prostředí Alokace rizik Transparentnost Hospodárnost Kvalita veřejných služeb Zapojení soukromých investic ÚVOD K VEŘEJNÝM ZAKÁZKÁM… Co je to veřejná zakázka (ekonomický versus právní pohled) Veřejná zakázka jako veřejný projekt Veřejná zakázka je pouze jednou z možností, jak realizovat veřejný projekt… Trh veřejných zakázek 12 % HDP, 560 mld. Kč, Zákon 134/2016 Sb. Zákon o zadávání veřejných zakázek Zákon 320/2001 Sb. O finanční kontrole https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ http://www.portal-vz.cz/cs/Uvodni-strana https://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24 EU, o zadávání veřejných zakázek Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, o udělování koncesí, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby v oblasti obrany a bezpečnosti Směrnice Rady 89/665/EHS, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce. Směrnice Rady 92/13/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek KDO JE VEŘEJNÝ ZADAVATEL? Česká republika (zákon 219/2000 Sb. Zákon o majetku ČR…) Organizační složka státu Česká národní banka Státní příspěvková organizace Územní samosprávný celek, nebo jeho příspěvková organizace Jiná právnická osoba, pokud byla: a)Založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a b)Jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním a kontrolním orgánu. c) JAK SE ZADÁVAT VEŘEJNOU ZAKÁZKU Zadavatel určuje co bude poptávat (vymezí předmět plnění veřejné zakázky) Určí jakým způsobem (v jakém druhu zadávacího řízení) Zadavatel jako klíčová postava – určuje celý charakter veřejné zakázky Na rozdíl od jiných subjektů je omezen ve své smluvní volnosti (dodržování zákonných pravidel, zvažování dopadů zvoleného postupu na daný trh – nesmí docházet k nedůvodnému omezování hospodářské soutěže. Nemůže si dělat co se mu zlíbí byť se mu to jeví jako logické…. => Zadavatel je povinen zajišťovat své potřeby formalizovaným postupem, který je upraven zákonem a podléhá dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. KDO JE ZADAVATELEM? Kdo je zadavatelem § 4 zákona Veřejný zadavatel – stát, organizační složka, ÚSC Ale i soukromá společnost či OSVČ, která využívá dotace Subjekt, který dle zákona není zadavatelem, ale zahájí zadávací řízení postupem podle zákona (je zadavatelem až do ukončení zadávacího řízení) Jedno zadávací řízení nemusí realizovat pouze jeden – jednotliví zadavatelé mohou spolupracovat formou společného zadávání, nebo formou centrálního zadavatele Zadávací řízení nemusí dělat sám (čas, lidské zdroje, odbornost ) – třetí osoba – Ale vždy je to zadavatel, kdo nese odpovědnost! Pozor! I zakázka na službu administrace či poradenství při administraci zadávacího řízení je veřejnou zakázkou….zřejmě se bude jednat o zakázku malého rozsahu… FÁZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 1) Vymezení zadávacích podmínek veřejné zakázky Určení plnění, které požaduje Stanovení požadavků na dodavatele (kvalifikace) Stanovení kritérií hodnocení Smluvní podmínky Končí uplynutím lhůty pro podání nabídek 2) Zadávací řízení Realizace vlastního zadávacího řízení Končí uzavřením smlouvy, nebo zrušením zadávacího řízení I kvalitně zpracovaná zadávací dokumentace a dodržení zákonného postupu mohou být znehodnoceny tím, když zadavatel důsledně nevyžadoval plnění všech smluvních podmínek..(již není předmětem regulace) VYMEZENÍ ZADÁVACÍCH PODMÍNEK Opravdu víš, co chceš a potřebuješ? (identifikace potřeb a způsobu, čas, rozpočet….) (jak bude poptávku realizovat, jakou osobu bude považovat za vhodného partnera…) Víš co chceš => srozumitelně to popiš Složitá plnění => nutnost předběžných tržních konzultací (cílem je zjištění informací důležitých pro vymezení předmětu veřejné zakázky). Možný také průzkum trhu – vyhledání relevantních informací z veřejně dostupných zdrojů… ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ Aktivace „nákupu“ Zahájení zadávacího řízení Úspěšný konec – uzavření smlouvy s dodavatelem Vyber tu nejlepší nabídku podle předem stanovených podmínek! (otevírání nabídek, posouzení, hodnocení, oznamování výběru, apod…) CO JE TO VEŘEJNÁ ZAKÁZKA (PRÁVNÍ HLEDISKO) Pořízení určitého plnění za úplatu Zadavatel + úplatná smlouva s dodavatelem + plnění = veřejná zakázka I tzv. koncese – přenos rizika na dodavatele, možnost požívat užitky z poskytovaného plnění Dodávky, služby, stavební práce Za předmět zakázky lze platit i skrytě – pořád je to veřejná zakázka (% z kupní ceny prodeje obecních bytů, které pobírá realitní kancelář). ZÁKLADNÍ ZÁSADY ZADÁVÁNÍ Transparentnost - „hra s odkrytými kartami“ – přehlednost, dohledatelnost, přezkoumatelnost jednotlivých kroků „Úkony musí činit tak, aby byly pochopitelné a zdůvodnitelné i pro ostatní a aby bylo možno úspěšně zkontrolovat jejich zákonnost“. Pozor také na stanovení hodnotících kritérií, kvalifikace, i další kroky.. Přiměřenost (adekvátnost, uměřenost, patřičnost) Zadávací podmínky nesmí ve výsledku způsobovat bezdůvodně (nepřiměřené) překážky soutěže mezi dodavateli. Rovné zacházení (stejná pravidla pro všechny) Všichni potenciální dodavatelé musí mít zajištěny rovnocenné šance a stejnou příležitost na úspěch (od začátku až do konce). Nikdo nesmí být zvýhodněn na úkor jiného. Zákaz diskriminace (žádný z dodavatelů nesmí být postupem zadavatele znevýhodněn oproti svým konkurentům) (zjevná, skrytá). Předmět veřejné zakázky – požadavky zadavatele musí být vždy odůvodněny charakterem veřejné zakázky. „Jednání zadavatele může zároveň narušovat více základních zásad a mezi jednotlivými zásadami tak nemusí v určitých případech existovat příliš jasná hranice. Jednání zadavatele, které je diskriminační, často vede například i k porušení zásady přiměřenosti a rovného zacházení, případně transparentnosti (a pochopitelně i naopak). Jednotlivé zásady totiž nestojí izolovaně. Zadavatel by proto měl před zahájením zadávacího řízení i v jeho průběhu ke každému kroku přistupovat nestranně a zodpovědně a promyslet jej z vícera úhlů pohledu. Při tvorbě zadávací dokumentace, stejně tak i při navazujících krocích v procesu zadávání, může často pomoci i vžití se do role dodavatele a komplexní vnímání svého postupu.“ (ÚOHS, 2019) PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY – CO POPTÁVÁM? Vím co chci? Umím to jednoduše popsat? S výjimkou zajištění zcela jednoduchých potřeb není nejlepším přístupem „fixovat se“ na jedno řešení!!! Plnění v zadávací dokumentaci musí být natolik jednoznačné, aby bylo následně zadavateli nabídnuto co opravdu chce a potřebuje.. Zadavatel je limitován, jakým způsobem předmět plnění popíše. Špatné vymezení – nedostanu co chci, nebudu schopen porovnat nabídky. Je nutné definovat konkrétní způsob řešení Neomezit soutěž Nepoužívat konkrétní odkazy na výrobky a jejich výrobce či služby PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA A REŽIM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. Při pořizování každého plnění je nutné předem zjistit, jaký předpokládaný finanční výdaj bude muset na jeho pořízení vynaložit => stanovit předpokládanou hodnotu – určuje další postup Jak stanovit předpokládanou hodnotu ….aneb za kolik to asi tak bude? Údaje o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění Veřejně dostupné údaje na internetu Cena bez DPH Cena po dobu účinnosti smlouvy KDYŽ ZNÁM PŘEDPOKLÁDANOU HODNOTU Zakázka malého rozsahu Podlimitní veřejná zakázka Nadlimitní veřejná zakázka Určují režim, mohu zvolit jiný (přísnější), toho se ale musím držet! Limity veřejných zakázek Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2016-172/zneni-20200101.htm?sil=1 LIMITY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zadavatel nesmí podhodnotit VZ Sankce, zákaz plnění, apod… „umělé rozdělení zakázky“ – takto ne! Může zadávat zvlášť, ale v režimu odpovídají součtu… Jeden funkční celek = místní, věcná a funkční souvislost… DĚKUJI ZA POZORNOST J Marketa.Palenikova@econ.muni.cz